Scribd Logo
Hochladen

Willkommen bei Scribd!

  • Proč Se Anděl Dějin Hledí Zpět? (Stefan Gandler)

    Hochgeladen von

    st_ga
    237 Ansichten18 Seiten
    Stefan Gandler, “Proč se anděl dějin hledí zpět?” Trans. Otakar Vochoč. En: Filosofický časopis. Filosofický ústav Akademie věd České republiky. Prague, Chech Repúblic, year 55, no. 5, fall 2007, pp. 645-671.

    Originaltitel

    Proč se anděl dějin hledí zpět? (Stefan Gandler)

    Copyright

    © © All Rights Reserved

    Verfügbare Formate

    PDF oder online auf Scribd lesen

    Stufen Sie dieses Dokument als nützlich ein?

    Sind diese Inhalte unangemessen?

    Dieses Dokument melden
    Stefan Gandler, “Proč se anděl dějin hledí zpět?” Trans. Otakar Vochoč. En: Filosofický časopis. Filosofický ústav Akademie věd České republiky. Prague, Chech Repúblic, year 55, no. 5, fall 2007, pp. 645-671.

    Copyright:

    © All Rights Reserved
    Als PDF herunterladen oder online auf Scribd lesen
    Markieren Sie unangemessene Inhalte
    237 Ansichten18 Seiten

    Proč Se Anděl Dějin Hledí Zpět? (Stefan Gandler)

    Hochgeladen von

    st_ga
    Stefan Gandler, “Proč se anděl dějin hledí zpět?” Trans. Otakar Vochoč. En: Filosofický časopis. Filosofický ústav Akademie věd České republiky. Prague, Chech Repúblic, year 55, no. 5, fall 2007, pp. 645-671.

    Copyright:

    © All Rights Reserved
    Als PDF herunterladen oder online auf Scribd lesen
    Markieren Sie unangemessene Inhalte
    von 18
    644 Uvodnislovo rig mluvi a vystupujiinstituce naSeho svéta sty sv¥ch expert, mohla mit sebe. meni zajem,jsou tak (a8 na znamé historické vjjimky) uSetieni podeztentz toho, Zenesou zodpovédnost za pravdu,lésku a dobro, kjelcht objevovni cestou sprdv ‘ného myslenjjsou jaksi zavézéni [iz svjm pojmenovénim. Historicka pamét, ied je nedlinow souéasti akademicky sice vzruSujiciho, pro experty vSak nudného a vlastné zbytetného hledsiniéehosi povytce abstraktnihio ‘onou trudnou cestou sprévného (to je donekoneéna opravovaného, kriticky pre- ‘zkoumavaneho) mySlent, ovSem zaznamenala v padobé déjnfilosofie fadu osob- imé sluSelo pojmenovani filosof rozhodné vice ne¥ dnes tolik cenéng titul expert, knémujeefichdilo,alesporina prvnipohled, odkazovalo.A tyto osobnos- ‘i tistaly v pamatilidstva zapsny vrazngji ne¥ mnohy jejich oslavovany soutas Ik. Takée zdvérem tohoto tvodnsho slova sen dovolim polosit otéizkus bylakniha Henrino Bergsona V/vojtvotivy, od jeliho8 pryniho vydiniuplynuto letosjiéstolet, ukazkou flosofcke prace par excellence, jefho® autora neminulo ani uznaa\, ant slava, dokonce korunovand Nobelovou cenou v roce 1927 (za lteraturu), nebo ne, a byl Auguste Comte, ad jehot smrtiuplynulo rovnee letosjiérovnch sto padesst let, pouze netisp&injm expertem dobre minénych, ale neproveditelnch reforem, ‘anebo by! mysltelem posedivm ideou syntézy predstav o pokroku a Fd, jermud ddnes vdéeime pinejmensim 2a terminy pozitivismus a sociologie? Ctenare Filosofického éasopisu a vsechny zdjemce o filosafi (nikolltedy exper {) pak upozoriul, Ze také letos vlistopadu probéhne na 28klade iniciativy UNES: CO Den filosofe. Nezapomeste, prosim, Petr Hordk Filosoficky éasopis rognik 55 2C07/5._ 645 Prog andél déjin hledi zpét? Stefan Gandler Universidad Auténoma de la Ciudad de México 1. Prog andel déjin hledi zp&t? Andel déjino némz Benjamin hovoti v IX. tez, je beepochyby néim vice ne? pouhjm poukazem na obraz, ktery Paul Klee nazval ,Angelus novus" ‘Tato slova zdevaté teze se pFimo vztahyjfk tezi prvni, vnfé Benjamin vyzdvi huje vyznam teologie pro historicky materialismus, k némuz se v obdobi hlu- boké krize chysta sm nééim prispat. Hned v vodu je tFeba zdtraznit, Ze se nehodlé od historického materialismu odvrétit, aby se pfikloril k teologil A pravé tak nenavrhuje smésovat historicky materialismus s teologii, jako by to byly dvé komponenty jedné a téze kategorie. Spise je zFejmé, Ze hodls teologii postavit do sluzeb historického materialismu, aby se mohl vitézné vyporiidat s kazdjm vyzyvatelem, a piedevsim s nacionélnim socialismem a teoriemi s nim nastupujicimi Protéjiek k této aparatute silze predstavit ve filosofil. Vyhratmd védyeky loutka, které se iki hhistoricky materialismus. Mize sito beze vSeho rozdat s kazdfm, vezmesi do svfch rukou teologii, kterd je dnes, jak »ndmo, mali a Skaredi, a tak jako tak se nesmi ukazat na dennim svétle” Kado je v8ak onim vyzyvatelem vzbuzujicim nejvéts obavy? Proti kormu se must historicky materialismus postavit v okamziku, kay Benjamin formu luje tyto Fadky? Autor to Fika pravé v té tezi, ktera je vellecitované prvni 1 Preloteno enimecksho origins: Gander, 5 Warum schaut der Engel der Geschichte aurick? ‘Stefan Candler, Transation @ OtakarVochot.Redakce dae autorov 2 lvkavs poskytt priv kuweejndntohota texts pos re 2 Benjani, W., Define flosoficke teze. nt, Do wo sro ret V.Saudkon. Praha, Odeon 1975, 946. = 2s tne, 9 (Nm. rig: Benjamin, Wy Uber den Bogrf der Geschichte, In: t2, Gesammelte Sehnfen. Bd. 2. Frankfurt 2M Subvkamp 1980, 693704. Tento text Syl napsin 1940. Mimeografcky e obsafen ins Institut fr Soaaforechung [Hrsg Woe” Benjamin zum Gedichns. Los Angeles 1942, s.r. UStENé podobé byl popwe ureteindn ve {eancousském pekla poilzeném Pere Iissacem a autrzovenm Maxere Horetmerem 2 Theodorem i, Adomnem pod ndzver Sule conceptdTietirenLet Tempe Moderes Pars, 5, ulle-ccembre 1947, Wo, 12.27, 5. 628634, Nemeck orginal byl poprve ott in Di Neue Aundschou, 8, 950, 4, 5.560570.) 3. Tames exe, 28 646 Stefan Gandler teze zaroven jedinow tezi, v ni2-zaujims explicitni vztah k teologii. Upresiu ie tento historicky okamzik v X. tezi, v ni2 jako pfiklad hodny nésledovani naértva pravidla uréujici chovani mnich®: jeho twaha se sna2i .ve chvili, kdy politikové, na néz odparcifasismu spoléhali, eai na lopatkacha stvrzuji syou ord2ku zradou na viastni véci, vymotat politickeho svétaka ze siti, do nich? ho zapletli:* Autor v této chvili navrhuje ndsledovat priklada Fédovych brat Fi: Predméty, jez kldsterni regule doporugovala bratriim k meditaci, mély za ‘ukol zprotivit jim svét s jeho ruchem a shonem. Myslenkovy pochod, ktery 2de sledujeme, vySel z podobného uréeni." ‘Tato schopnost zaujmout odstup od bezprostFednich svétskych zélezitos ti, které nemiize byt kviii politicismu levice abecné rozvimuta, je prévé tim, emu se podle Benjamina Ize naudit od teologie. V dobé naciondntho socia- lismu a fasismu je tato tvaha vsim jinym ned samoztejmou vei, protoze pri vé chybéjici distance k vlastn{ pordzce je tim, jak vysvité z vye citované véty, co tisti ve zradu vlastni véci. Ponaueni, které chce Benjamin z teologie posta vené do sluzeb historického materialismu vyvodit, zni takto: to, co dnes oc vidné existuje, nent totalita, a neni to ani posledni slovo déjin; existuje néco, 0 je vné této niéive sily, v Benjaminové pritomnosti témét vSudypritomné ‘Tim, proti éemu Benjamin vyzvedava starou teologickou myslenku nadéje,* { kdyz si sim zapovida udinit to Blochovou bezprostfednosti, je beznadei, tera v této epose pfeviddala mezi témi, jak doklidaji éetna svédectvi, kdo nebylifasisty ani nacionalnimi socialisty. Z tohoto hlediska je tento posledni ‘text Waltera Benjamina pied jeho dobrovolnou smrti vsim jinym nez doku: mentem beznadeje nékoho, kdo zakratko spacha sebevrazdu, jak jej inter pretoval naptiklad José Maria Pérez Gay? Jednim 2 dstfednich diwvodi, prot se Benjamin odvolévé na teotogii, je ‘tedy jeho radikainé kriticky a revoluént impuls pojaty v tom smyslu, Ze to, co Je zdanlivé realitou, z ni2 se v nejbli2si dobé nemigeme vymanit (,tisicileté HiSe"), neni totalitou existujiciho. (Velka tést ndbozensky citicich a véticich lids ~ napfilad v tehdejsim Némecku ~ samozfejme teologii v tomto smysha nechépala a bezvyhradné se podfidila zhoubnému nacionalne socialistické- ‘mu projektu. Proto Benjamin v prvnt tezi konstatuje, Ze teologie .je dnes, Jak znamo, mala a Skaredé, a tak jako tak se nesmi ukézat na denim svét- 4 Tames, x teze, 5.2, 5 Totes 1 Viznapé,Js0uv tomto bof iy jako dbvra, jako odvaha, ako humor, jako lest, ko toro ost, ama zpéiy itinek na budouenose.Pokatde snows berou pochybnowkaEa ott, bterékdy lidnoueim pripadlo." (Tamed W.teze, 10) 7 Srv pispévek Jose Marl Pérez Gaye Benjamin angel de Ie hstora na kook ea el de storia na kolo pode ‘gm Universidad Nacional Autinoma e Menco, Faculad de Fisohay Letras voce 200% Prog andél dajin hledizpét? 647 le“) Toto distancovant se od svéta v jeho pfitomné skutetnost: neznamend pro Benjamina Ustup od skuteéngch boji k éisté kontemplativnimu postoji, tery se svm nezasahovinim do nigeho stavé komplicem viédnouci skute’- nosti, jak to inily mnohé malé interpretace teologie. Benjaminovy tivahy se pokouseji jak sim ks po zmince o klasternich regulich ~ ,vymotat politic keho svétaka ze siti, do nich2 ho (ito politikové, S.G) zapletlit? Ale radikilnost v chépant existujictho, kterou Benjamin, stavéj do sluzeb historického materialismu, chee dal prohloubit, nespotiva jen ve zpiisobu, jakjm se na fasismus a nacionalnt socialismus pohliii a jakym se proti nému vystupuje. Mame tu na z¥eteli nejradikalngjsi bod téchto Benj: minovych zépisk0, 0 ném2 jsme se zminili iz v predbé2nych pozndmkich: jeho kritiku dnes pfevladajietho pojett Casu jako nepretrditcho {kontinuitat- 1o) a linedrniho. I teologie vio moZnosti a nutnosti preruseni Casovcho kon- ‘tinua, Uplatiiuje se v ni isttedni predstava, Ze existuje néco, co je nejen vné toho, co je dnes materisiné nasnad®, ale take vné nejhilubsich a nejméné pro- 2koumanych pojmovych zakklada soucasné viédnouct spolecenské formace. Rozdil mezi teologif a tim, co siz nf Benjamin bere, spotiva v tom, Ze vidi moznost zlomu uvnit? tohoto svéta. ,Nynéjsek"” neni posledaim soudem, a neni ani nutné éekat na viastni smrt, abychom se piiblizili tomuto novémmu pojeti éasu, Zkusenost a praxe mnoha generaciv jeich aktech Zivouct vzpo minky a rovnéd formy tradice v sobé maj néco, co je v tomto pojmu ,nynejs- ka" centralni, PFikladem by mohla byt religidzni architektura florentského baptisteria z jedenacteho éi dvandctého stoleti. eho osmitihlou podobu je ‘moané chapat jako poukaz na ,osmy" den, to znamend na den vné normaln- ho, linedrniho éasu, Historicky materialismus mél v Karlu Marxovi myslitele, jnd v mnoha aspektech pfekonal odkaz mechanického materialismu a idealismu, Ale takto vytvoreny a v mnoha smérech jedinetny teoreticky ziklad nebyl po dlouhow dobu uchopen s nutnou radikslnosti, s jakou jej Marc vypracoval Benjamin se odvolsv na teologii, aby mohl prekonat jeden z rozhodujicich divoda, ktery'vedl k tomu, Ze Marxty projekt ztratil na dlouho. dobua v tak velké mite svou vysvetlovact sflu a svdj revoluént impuls: pozitivistické ten- dence existujfefv interpretact socidiné demokratickych a te stalinistickych teoretikc." Hluboké presvedéent nabozensky citicich lidi, Ze tc, co je viditet né, neni vse, a2e peitomna viédnouci moc nent moc! jedinou, je tim, co si Ben jamin bere z ndbozenské tradice, aniz chce pfijmout onen impuls, ktery éini 8. Benji, Dent flosoicks tere, cy te, 5.9. 9) Tamtet,X tee 52 10 Tate IV te, 5.14, 1 Stu tamtes,X-tee, 13. Benfaminnihovotlo ;pontwstlcks koncepe” soci’ demokrat ich pole. 648 Stefan Gandler tologii maoua ol sah prévé tot dn bétovat, aby by “ ni obétovat. aby bom 2it s tim, co Benjamin tolik zavrhuje, s konformismem. “ ane Proto andl dhe mt NI. Prog andal déjin hledi zpée Andel jin terich Walter Benjaina hed et vod 2 pi poo Ze Ned st J ently neyhnaeng a mato anebo: aby andé! porozumeél svému okoli, nemtze hledét dopfedu, ‘i se divat dozadu. ; a 2a dru proto, Ze budouenst ono he prot, nest ontology neexisje,nebottendenct spokrok’ nen pilav seeps budoucnot tnd vadalovinl se spe Centina rj a roma? prot, des nexistje ako no homer co automaticky postupuje vpfed - 2s fet prot 2 tity teat Se erat nebo naconsnin sovisma nen! mo2ne unt pir, pak Je ehipsn jt ineeay . ; ako vyimeeny stay oj giametrane prot neyhnutencm pokroku. Mota bled andlsoe bts aby zach al pedi siren mony se vedenyKvili metvym a porazenjm minaljeh generac» nel Kel at biim budoucnosti. : a Za prvé:epistemologicky aspekt 4 Benjamin chce pro materialistickou teorii zachrénit nahlédnutt, které existovalo uz v Hegelove objektivaim idealismu a spodivalo v tom, 2e pozns nl je mozné vyluéné ve vztahu k minulost, Lidska fantazie nema schopnost wynalézt néco radikélné nového. Z toho dtvodu také nepocitujeme zavist Viei budoucim generacim, nebot i kdyby jejich zivot byl mnohem lepsf nez 2ivot nds, nedovedli bychom sinicméné tento naneys jing a lepsi Zivot ped- stavit, a nemazeme tedy anv tomto ohledu pocitovat 2adnou zavist. Stes teré by vinis mobo budit zévist*Hka Benjamin vdruhé tez,.je mozné jek. 1 v ovzduii, kteréjsme vaechovall slidmi, nimi bychom mohli mluvit, 5 Zenami, které by se nam mohly oddat"” A autor pokravuje: Nedotyké se mds samych dech ova ter byl olem dfvjich? Nent v lasech ja naslouchéme, ozvéna hlasi nyni umikljeh? Nemaji zeny, o né2 se ul ‘escent nya une? Nera Zn, suet, Pozndni se musi nutné opirat 0 néco materidlné existujiciho, Mizeme mond stanovit jakous ,logiku! nékterych aspekta historického vy'voje, ate 2 Vitameet. 1 Tate ten, 5.9 14 Benjamin, W, Uber den Beg der Geschichte, cd, tex, 697 Prod andél déjinhledi zpét? 649 vposledni instanci skutetné nevime, co se stane, ajeSté méné to tusime v tak iraciondinim ~ nebo anarchickém, jak by tek] Marx ~ svété ptitomné spole- censke formace. Tim, co nam ale vSude zanechalo pozistatley, ikdyz nékdy velmi skryté a nesnadno posttehnutelné, je minulost. Ta je v na’em kazdo- dennim 2ivoté materidlné pritomnd, To znamend, Ze chce-i andél déjin ve svém okoli néco vidét, musi se divat zpet. 'b) Abychom mezi temito materislnimi pozistatky, které ném zanechaly piedchazejici generace, postihli to nejdilezitejt, je treba prekonat obvyklé verze historicke vedy. Je dilezité nedopustit se omylu historicisty pouzivaj ctho metody vciténi, nebot veiteni se nutné tyké vitezi déjin. U porazenych neenme Zidna jména ani tvae, takZe priblizit se emociondlné porazenym. by bylo mnohem obtiznéjsi neg priblizit se vitézim, u nichz na zakladé exis- tujicich dokument podrobné zname jejich citové rozpolozeni v riznych “okamzicich 2ivota. Ale pribliat se dtivejsim vitéztim sougasné znamend pri- blizit se dnesnim panim, protoze ti jsou dédici vitéza déjin.* Abychom tedy does mohli skuteéné porozumét existujicim rozporiim, nutné potfebuje- ime kritické a distancované vident ve vatahu k déjinam, které tyly napsany vy rimei historicistickeho modelu, ,Historicky materialista," pie Benjamin, =povazuje za svi Uikol jit d@jindm proti srsti Je tedy nutné velmi opatrné a ptesné hledét zpét, abychom pod zdanlive hladkym povrchem déjin spat- ili any a skryte jizvy. Této rady bylo zapotfebf i levici, nebot pii mnoha pii- lezitostech propadala omylu, kdy2 davéfovala oficiélnt historiografi a svoji rozdilnost oproti burzoaznimu myslent spatovala jen v deklarované vali, 2e od nynéjska" se ma vSechno zménit. Nevidela, e jen na zékladé radikiélné jiného zpisobu vident déjin by bylo mozné lépe porozumet exis-ujict spolee- nosti a od nejhlubsich koFenti ji zménit. ‘Andél déjin hledi tedy apét nejen proto, Ze epistemologicky neni mozné znit budoucnost, ale také proto, Ze je nutné skutezné znat minulost, a to nezavisle na oficidlnich déjindch. ‘© Nutnost znat minulost ale presahuje dvahy o tom, jak uZiteénd je tato znalost pro mozné spolevenské zmény v pfitomnosti. Existuje néco, co Ben- jamin nemize pojmenovat primo, nybrz jen neprimo, co je ale tak dilezité, ese o tom ve svém kratkém textu o pojmu déjin zmifiuje pti vie pilezitos- tech. Je to néco, co ma velky vyznam pro projekt jing, svobodngji spoleenos- tia co se zérovent vymyka tivahdm o politické uzitecnosti. Ty nejsou samy ‘ sobé nigim jinjm neZ odrazem redukce, kterou jako lidé Zjfctvkapitalismu prozivime v bojio sebezdchovu. Logika, ktera se rod v tomto baji, nés tako- 15 ,Dodasnivlidcoe su vik dg wech, Kel ky 2a (Benjarin, Ws Dian lsofcké feze,cc, Vil teze, 1.) 16 Benji, W, Dain iosoické teze, <2, Wl tze, 1 (pfkladupraver). 650 Stefan Gandler ym episobem deformuje, Ze ve chvili, kdy se pokousime o rozchod s tim: 11 lypem spolecenske organizace, dopoustime se velmi pravidelné t¢ chyby, %e piejimame jef utilitaristickou logiku a viechno promyslime v terminech boliticke uaiteénost, i kdy2 ta by méla byt uZiteénosti z hlediska uskuteéne: revoluéniho nebo emaneipaeniho planu. To je také pravdépodobné divod, pbroé se Walter Benjamin domniva, Ze je nutné do historického materialism Wlenit ureité aspekty teologie, aby mu pomohly osvobodit se od ptimého spojenis mystenkovymia operativnimi modely burZoazntho - éi vet filoso- lickych pojmt ~ pozitivistického typu. Benjamin je presvédéen, ze navadory wSemu je kazdé generaci déna .slabd mesiaisks sila, na kterou m minulost narok“” Neni ani tak dlezité, 2e zname to, co bylo zapomenuto, a Ze must me také néco védet o téch, kdo byli v dajinach zapomenuti, abychom mohli, jak jsme uz drive Fekli, lepe ménit spoleénost. To by byla jen omezena inter: pretace Benjaminovych mySienek. jde spise 0 to, 2e méme povinnost znat dejiny porazenych kvili nim samym, Ti, kdo byli v déjinach porazeni, maj nna nds ndrok® |sme jim zavazéni v tom smyslu, Ze na né nemiizeme prosté zapomenout. Znalost déjin se tak stvé néeim podstatné dilezitajsim nez jen néstrojem pro budouct organizaci, Je iéelem spotivajicim v sobé samém. Je natolik dilezita, Ze pro svoji platnost nema zapotrebi pochybného dodatee. hného zddvodiiovani budoucnosti, které ma byt zhudovina, »Pravdivy obraz minulosti kmitd kolem nds. Minulost Ize zadr2et jen jako obraz, ktery se v okamziku, kay jej poznavame, jen kmitne a vie ho nikdo hespatti. Pravda nam neutete' ~ tato slova,jejich? autorem je Gottiried Kel: ler, oznacuji presné ono misto v obrazu historismu, na némz utrpi porazku od historickeho materialismu. Nebot tu hrozi, 2e nendvratny obraz minulos- ti pokazdé ptitomnosti beznadgjné unikne, jakmile tato pFitomnost nepo- cchopila, Ze se v ném mini ona." Tim, co se ztréci,jestlize se nebleds zpet na obtisné viditelné Césti minu- losti, je vedle napinéni historického prava téch, kdo byli v uplynulyeh dobach. Porazenia zavrazdeni, moznost znovu v tomto mihotavém obraze minulosti Tozpoznat nas samy. Mozna je to jediny zpisob, jak se poznat, to znamend, jak poznat zaklady nasi pritomné skutetnosti; toto pazndné ale nelze chapat ¥ pozitivistickém duchu jako dodateény zpasob, jak uchovat néjaky poten ‘ial, ktery Ize nahromadit. Je to poznani prehavé, jako blesk v bouti, ktery si nikdo nemize pfivlastnit a ktery nam na okamzik dovoli spattit hory vnocni femnota. Je to akt, ktery nese sviaj v/znam v sobe samém a nema zapotie: 1 Tate, tere, 9 18 Ae: yLevné ses nto ndrokem vyporédt nets. Historkh tet to i" Tame 19 Tami Vez, 5.10. K probly ual pravdy sv Flman, 5, it Zlaer der Zeugen {chat laa Lanamanns Shoah In Boer, Us erand seugt fit de 2eugen etaneronga tur nach er Shoah Frankfurt am, Suan 3000,» 17398 Prog andél déjin led’ :p&t? 651 bi ideo osprey 6 mn pemch leah Tavs eptemologitaloneepa bsaendv Benjamin text propa ined Kecepee sna pesksdekcho ypu bers ma mcmene lk elkos \ahamedi Omi dose vymerujiebovymeovall jako maxis nebo isto vl materiale Sten ake vtelgl em pin! se preva tonto ptpud pave boas) recvan so soe, mgr Bennmina Prete hal din nen need doped alenema 2anou jin abu ne at se met let pete nentednoufornou jk msl ak pochop see sama, jab retekovtstetnost nr jen pravou formou kot Ak ve Jest sot Needle fn atom, nevametove ut poled a pcornest a eu bdouenorts nebo epsbudouenot, neu nepretatho pao, [tery nis me automaticly ose fb? prime o noon, jake dat avid javadort ldewnerghnutelnch ain neperaovandho poke ee prconat wnt pornsvacnoaktosamho Precsrelve ‘Smt, conematze be podebe ko stoi procespjndno jako at septetato romain pan, pochopenjch skutcenost,vpracovngeh Cresent jm ln samo se ka2dem kau oc neberpe 1 Hentai ntc, co ub byorulezeno Nestea berpetném 90062 not tvs 1p nbd kabere pod nohama mysen nestle wiz Roz Seton Eur exiseyeve toh tomato probleme sap Tito mse spay rire ay a jn laste emt syst djinamzapomtndn priv tet Poy mde Bf ino, 2e nase mn’ stale ove oak Tota nedopik pochopen ontehsopkthskatfwost, jing porozumet bybylotaknstng Proto Water Benjamin moto mitt ays 2adet Caichzasavent) Ateneo procsvyetie sory. “fe se ysl nale sara Kostlae prosyconénaptin, tam pt voi Sk jot prostfednicvin same wykeystalzeX mone Mistry stration peop storey predméta poze atin tame imu tento pfedmetvycharl tle coby mona V tte truktute rozpoziv nak meutakcho sstaven ie nak feo, evoWn an! of a Zoe ‘acenou mine estfenela¢omageni prabeh ins jd creo cpci, epoelyuretjaket ravemhedourcte di” ‘Abychom si tento proces pfedstavili, mizzeme si pripomenout film ,Soa*, jeho2 tvircem je Claude Lanzmann. Je to neobyéejné zdafily pokus na devét Kosi sas mpsen eas V tno de Je vehainou nro. nape to, 20 Benjamin, W, Of floss tse, cl, XVI. ere 515, 2 Tarte 652. Stefan Gandler co Benjamin tiki v ptedchézejicim citatu: ,.. v dile je uzavteno a rozpus- téno Zivotni dilo, v Zivotnim dite epocha a v epose celkovy pribeh déjine Lanzmann pi jedné prteZitosti problasil, 2e jeho zimérem bylo nenechat mrtvé, kteff umirali opustent v plynovych komordch, osamocené, Nikdo nemiize tyto mrtvé, kteti zemfeli osamélou smrti, probudit znovu kZivotu, ale tato smrtv jistém smyslu ~ i kdy2 je nesnadné tomu porozumét ~ dosud neskonéila:... ani mrev nebudou jisti ped neptitelem, jestlize tento nept- tel zvitézi Zale2i tedy na tom, zamezit dalsimu prodiuzovini osamélosti téchto mrtvych, vyrvat je z.rukou zapamneni a otevfit jim misto v nast ind viduaint i kolektivni paméti. Tak bychom mohli zastavit prodluzovanijejch smrt Andel déjn se tedy dvd zpét proto, 2e hledi tam, kde chtal prodlévat, nepo dafilo se mu to vSak. Chtélsvé mySlenky zastavit v uréitém okamZile jin, ‘okolnosti mu to v3ak nedovolily, a jeho pohled je tak pohledem ztracenym, tery se pokoust doséhnout zrakem toho, co se pomalu yzdalujek horizontr V této interpretaci nent pohled 2pét pohledem, ktery, jak jsme Fekiljiz drt. ve, vidi minulost, nfbr2 pohledem pokousejicim se videt néco, co se mu pred oubyim okamzikem podatilo na malou chvilku zastavit - sila zapomnént to ale vyrvalaz jeho mySlenek a 2 jeho dosahu, a proto hledt zpét, to znamend tomu, cov sebeklamu nazjvame ,minulost’,hledf tam, kde se to znova vwytrhl jeho mysteni, © Andel tedy hledi zpét nejen proto, aby porozumél tomu, co je vné ného samého, jak sme to analyzovall v predchazejicich interpretacich, nybr2 take Proto, aby porozumél sém sobé. Rikame to nikoli ve v¥znamur aby porozt- mal sim sobé yyehdzee-ze znalstivlastnich dejn,z kontextu vastntho 2hvo ta, nybr2 Hikame to skuteéné ve smyslu: vit sm sebe ve zpétném pohle- du, nebo jinak Feéeno, v prime konfrontact veerejska s dneskem, v pferusent {ajinného kontinva. Toto by se snad na prvni pohled mohlo zt pls spelen lativns nebo témé# mystické, nent tomu ale tak, a navic e to podstatné méné spekulativni nez ideologie ,pokroku jako historicke normy*” Benjamin ptiblizuje v tomto aspektu sveho text Définné flosofcké teze nnafemu pochopeni néco znaéné slozitého ve fungovani paméti. VI, 2e pro to, aby se dosshlo skuteéného porozuméni, aby byla materidlné aktivovana schopnast paméti,je nutné konfrontace dvou historickich okam2ik, To md autor ve francouzském exilu mimo jiné na mysi, kdy2 tiké: .Existue tajna 4imluva minuljch pokoteni s nam, a kdy2 pise: ,Historicky elenit minu- lost neznamens rozsoudit, jak to vlastné bylo: Znamens to zmocnit se vzpo- 22 Tate te, 5.1 33 Tamled vil teze, «2 24 Tard 122659, Proé andél dajinhledi zpét? 653 ee Nt filmu ,Soa* nechavé Lanzmann jednoho z déastniki rozhevoru, aby se 25 Tami tae 8 ssunmes cnn Veto er, Ado, 7, Dieter Arn. Hore Ma 2 te sien sg. Alcs anal Sc Noe Fr a cher 87, ‘So er tung 56 es 3992S not sb eed ‘rune este eat ber scopos ak lt se ehcnpaojeun dl ypostarovena xtatd) ob Zloanf pac ve den pv" zz Svc ktcms pj sna (enum yD Moro eae, X05) 654 Stefan Gandler {tribal vlasy Zeném nékolik okamZiki pred tim, ned vstoupily do plynow komory, a nékdy dokonce i pfimo v komote, nez zakratko zapadla vavors Pafitan, Keery mu klade otazky,jej nutf vzpominat na to prévé v okam7iku, Key akt stint opakuje a pritom vyprv, jak jiny hole musel stat vasy 2endm stojicim v tésn¢ blizkostia jak chtél zemit spolecné s nimi, Tato scéna ie ednou z tech, jez se nam nejhloubsji vryvali do pamati, protoze Lanzman. Revi se podafilo prerusit kontinuum dejin a bezprostéednim zpiisobem, ber Kontroly prostfednictvim interpretace znaki konfrontovat jeden okaynzik ‘minulostis témi, kdo predili Toto prerusent kontinua déjin zahrnuje zaroven, jivaka, jen? na uréity okamzik, by€ sebekratii, pfestivé pocitovatéas jako homogennia nezadzitelns, pfigemz se mu otevira meziprostor, aby v min. lost no viet, jako by to bylo dnes, nynt,v tomto okamziku, Nebo jing: Slory divak pojednou vidi hoi, jak vOsvétim-Birkenau sth Zendm viasy nekolik okamzikt ped tim, nez 2apadnou dvéte plynové komory, a vidi he, jakse tam vidi a sim pakenabile vidi néco, co nikal pfedtim nedokzal nfm) ‘metodami vid@t nebo vnimat. ‘Vepominka, kterd se v této spoletnosti zkorumpované svou ekonomickou 8 socialni formou da sama tak lehce zkorumpovat, naléza trhlinu v nelitost. nné maSinérit, iz Fikaime fas. Vteto jemneé traling, kterou vidi jn ti, kdo neva Viral nable o€i pred hrdzou skrytou v tom, co nazyvame nasi minulosti, se pa nékolik okamzika ~ okamzikii, kteréjsou celou v8énosti -otevird prostor svobody, ktery vzpomince devoluje vydat to, co zapadlo a bylo odsouzeno kzapomenutt Za druhé: ontologicky aspekt 8) Ande déjin nejen hled zpét, ale cel jeho to sméfuje zpét. VEechno, oem Je zminka v Benjaminové devate tezi, je vzadu, 0 .vpfedu* se nikde nemluvt Jedinou véci, kterou vime o .vptedu' je to, 2e se tam prot svévl.a bes kon. {roly pobybuje andél, pohanen sitou, jz se chee vzeptit, ani2 se mu to da Tato sila, tato vichrice, jak Benjamin fk, je tm, emu fikame pokrok. Ale tato vichrice pokroku nevaje smérem k budoucnosti, jak se obecné Tika, nybr2 vychézl 2 rélea vie a vie nas od ného vadaluje. To znamend, e budoucnost neexistue, Zest jimiizeme pouze predstavit jako mozny vjstedek. neustavajicino vadalovint se od raje a neschopnosti zastavit se. Ontologicky i materidine je budoucnost inexistentni. Je pouze imagindrnim produkter, ‘nasi fantazie a na8i neschopnosti klidné hledét na ptitomnost a prodlevat V nk idea budoucnost je 2feknutti se pind a cele 2ité pritomnosti, e kusou pritomnostt.Zafixovnt na budoucnost je z4roven negaci prava ptedchize} Cich generaei na nasi slabou mesidskou situ, nebot toto upinani se na budoue, ‘ost je neoddelitelne spjato se zapomindnim na minulost. Pravé v onom ok. mail, kdy toto pravo minuljch generaci neni napineno, je prefiznuta paska, Prod andal déjin hledi zpét? 655 ‘mu falzfikace (Poppet) pochazé Pritt Poatvsons ey iis mevace uments eee Scene rc al aaa art eed ecerar coz musi byt zaméfeno na to, éemu fikime | eee eae peo ae eee 2% Vigktoms tak Hrkheime, ML, Adorno, TW, Dilek der Ausrung, nat S 38. 2 Benjamin, W, DE losobcke tone, XI tee, 8 656 Stefan Gandier Tato radikalnost zdaleka pFesahuje v8e, éeho bylo v sougasné socidinifilosofit aspolegenské teorii dosazeno, a to takvyrazné, Ze se zd nemo2né pokusit se Knniznovu sabnout nebo ji alespon obhajit.Pojem éasu jako absolutniho a jis {cho referenéniho bodu je ideologickou odpovédi ze strany spoleénosti, kterd je chaoticks, plna antagonistickych rozpord a krajné iracionalnich struktur, Pokud spoleénost neméize svym clendm poskytnout sama o sobé nezbytnou socialnt jstotu, Ze je formou, ktera jim pomahs Zit, misto aby jim Zivot zne- snaditovala, bude takova spolecnost potfebovat struktury leZici vné ni same 8 tidajné dané Newtonovymi ptirodnimizakony, aby nahradily spolegenskou organizaci, ji2 burzoazni spoleénost svym obéantim poskytnout nemiize>> Je to predevsim cas, jen2 slouzi lidem jako matitko, aby své produkty, které sou principidiné nesrovnatelné, uginili srovnatelnymi. Okolnost, Ze tento faktor, ktery mohl pro spoleéenské oblasti platit jako objektivnt a absolut. 1 pravé proto, Ze byl i v prirodnich védach dlouho pojiman jako absolutni 4 nezménitelny, 20stavé nadale nedotéeny, atkolivv pFirodnich védsch byl potinaje Finsteinovou teorii relativity jako takovy dévno prekondn, vyjadfu- Je naprosto jasné jeho povahu ideolagické konstrukce, Ale pozitivistické mySleni, ptitomne timto zpisobem v socidiné demokra: tickyich a stalinistickych interpretacich Benjaminovy epochy, nemize vzit nové objevy pfirodnich ved na védomi nikoli navzdory, nybr® privé kvali svému zafixovani na jejich metody. Jeho pomer k pfirodnim védam je per definitionem vztahem dogmatickym a nekritickym, takZe je nezajim: Jsjch nejnovejsi objevy, nebot spise nez aby poskytovaly jstoty, které dog- ‘matléti myslitelé stale hledaii, yyvolivayi pochybnosti,je2 pro né predstav yt hororovy scénat. ‘Walter Benjamin tento rozpor v teoriich a ideologitch ptevlddajicich od Jeho doby a2 do dnesnich dnd vnimd velmi jasné. Maze se zdat, 2ejeho kr tika viddnouctho pojetf éasu je mystick4, ideologicka nebo ve znaéné mite teologicka, Teologie mu jistjm zpasobem poméha pfekonat dogmatické kon. cepty viidnouci pozitivistické teorie. Avéak tim, co sém hledd, je striktné ‘materialistické pojeti Casu, které nepropada omylu, Ze specificky pozadavek kKapitalistického reprodukéniho zpdsobu je prohlasovin za ,suprahistoric yg", objektivne dany fakt, jak to éini pozitivizmus. 30 Vik tomu Hegel en ako nepokrotiet mstanshj flosof ve sé flosofl pve pochopy 2e iéstans spoetnost nen! soma 0 sobé schopna zune Se organrovae, Hegde koe 5 ento problem vyettKonstruks stu, nakonec mu ala zbjvaprobiém, a fence seit nd alltel, nebot bude zaloten demokrticjm zplsobem, bude snow sashes earioee thou mésrans spoleénost. Nakonec i sim Hegel jn? vidy Made nade vie rasan, seis Sv ncesladn di prinpy a nad pile maStanskespoltrost sprevovat sede apy Hane rou vrochodovn stat dostvd posed slovo vsdce as nim pivoca, Keer he vol og Drvorozence, Prog andél déjin hledi pat? 657 ‘To znamend, Ze andél déjin je orientovan zpét proto, 2e ontologicky 24d. 1nd jina moznost orientace neexistuje. VpFedu jako néco, co existuje sme: rem k budoucnosti a écho bude tidajné nezadréitelnym postupem éasu brzy dosazeno, je nééim, Geho se mohou dotknout nejvyse duchovide" v podobé sklenéné Koule a co jinak nem Zadng materidlni substrat. VpFedu v tomto smyslu neexistuje, je to nic, které je v kaZdém okamdiku prohlagovano za existentni na zakladé pozadavkt: kapitalistického reprodukeniho 2pisobu a dynamiky sebezachovy, ktera je v této spolegnosti totalitn.” finymi slovy, andel dajin je orientovan zpét proto, Ze .dopFedu" se mohou zamérovat jen vyznavaci boha Krona, podobné jako jen lidé vétict v ureité bohy jsou s to zaméfit svi Zivot na budouet vstup do nebe. ‘Tento paradox, Ze pravé teologie poméhé Walteru Benjaminovi odlogit pozitivistickou viru v boha Krona, a zdiivodnit tak radikilné materialistic. ou teorii, ma znaéné dasledky i pro vniténi marxistickou diskusi Je to pra vé teologie, kterou bere Benjamin do svjch slu2eb, aby prekonal teologické poziistatky socidlnédemokratickych a stalinistickych ver2t pozitivizmu, to ‘znamena dogmaticky marxismus. A v poslednt instanei je to pravé stara vira ve vykoupent za hraniciéasu a sveta, kterd je pFitomn v progresismu a ve fanaticke viFe vboha Krona. Benjamin mesianismas nent Rin nym ne2 pokusem pfckonat jednou providy poziistatky mesianismu v onem myslent, Jed. se samo chépe jako osvicené. Podobné jako Horkkheimer a Adorno usil vali to, aby projekt osvicenstvi zachranili pravé jebo radikalat keitikou, snazi se Benjamin pfekonat mytologické a teologické poztistatky v osvice- ‘ném mysleni (2ejmena v jeho pozitivistické podobé) tim, Ze napasled, tento- kkrat vSak védomym zpiisobem stavi do jeho sluzeb teologii. Horkheimer a Adorno v Sesté tezi Prukii antisemitismu” vykladaji, Ze Pozndvaci akt v sobé vady obsahuje prvek projekce, jehoz psobent se stup- fhuje a stava nekontrolovatelnym, jestlize je v pozitivistickém styla potlagen, Horkcheimer a Adorno rozlisuji mezi védomou ti Kontrolavanou projekci, kte- rou rozum, jenz vio jeji zavislosti na sobé pri chapant svéta, bere do svych sluzeb," a projekct falesnou, ktera je potlatena a popiena, a tim se vymyka 1 Hortheier 3 Adorn poukasifv Diet ose pakoran ra to, 2epeathems mb bistotewpitslgnos dace asdbeoniherccescaeger pecan ace ‘iota (pote sryracnah) py lene rhe Ror ov, Dalek der Aumann, ede 23 52 Dymamkasebesehou Jem spoletowt ttl proto, eje ouch io dro ako tak policy, navzdry econ moznoste (v emfatckam sms) present ‘op onan 3 Famed sc 30 . 14 Ss Proto Se ono rato Sot rum, eRe ako vido projec Tami, =e! 658 Stefan Gandier Jakékoli kontrole.® Podobne je mozné rozlisovat mezi teologickymi prvky, které jsou kontrolovany tim, 2e teorie si je jasné védorna, ze je pottebuje, a teologickymi prvky faleSnymi, Ty jsou teoril popeny a potlaéeny, a tim se jglich iraciondlnt inky zndsobuj a unikajljakékoli kontrole Prentpripad je phipadem Benjaminovjm, zatimco druhy pripadem socisinédemokratické ho marxismu a jinfch verzt poztivizm 0) To,2e jeandél déjin orientovan zpet, take mplikuje, Ze se pohybuje,ani2 iiize svoje kroky nélezité kontrolovat, déla je naslepo a dokonce proti své vali: ,Rad by prodlel... Ate zrije vee viehice, ktera se opira do jeho kel mé takovou silu, Ze je wz andél nemize slozit. Tato vichtice ho nezadréitel 1né pohini do budoucnost, jz nastavuje 24da.”* Pohyb andéla vped je tedy pohybem odeizenym, pohybem, ktery ein, ani2jej mize kontrolovat. Takovd je situace ptitomngho svéta ve stavu vyvolaném kapitalistickjm vsrobnim zpisobem: kratime nezadr2itelné vpfed, nejen diky technickému pokro- ku, ale take diky zdanlive veené nutnosti bojovat o pfevahu. To znamend, be nejen nemiizeme videt, kam se pohybujeme, ae i sim pohyb, nase jedndni, je néeim netizenym, v kazdém okamziku mizeme klopftnout a upadnout ‘To, 2e nemiizeme videt, kam se pohybujeme, take zahrnuje, Ze nemazeme kontrolovat sve télo. Podobne jako andal, jen? nemdze slozit kridla, aby se zastavil a udélal pohyby, které by rd uinil, jsme na tom i my v této spolee- ost, Vngji sly nam znemodituj pohybovat se tak, jak bychom chtéli, a stale Vic pracujeme, aniz rozhodujeme o tom, co produkujeme, jak to pouzivame akdo to mize zkonzumovat. Plavemes prouciem, ale ne tak, jak se domnivala s0cidini demokracie, kdy2 piedpokladala, Ze bzh déjin nas automaticky pi blizuje stale tésndji socialismu, a pouhd okolnost, Ze zvedame nohy, to zna- ‘mend, 2e pracujeme, nas ptivadi stale blz k beztfidnt spoletnost, Je tomu splse naopak: to, éemu fikame pokrok, e pravé jednim z faktord, které ndm brant kontrolovat svoje kroky, svoj télo, pojimané nejen jako tél individual 1, ale take jako télo spolecenské, to znameni jako spolecnost. Technicky Pokrok je tim, co nam .pomaha" krééet vpFed, ania bychom védéli kam, anid sme pany svjch kroki, Pravé to je néco, naé Marx poukazuje v prvnim dile Kapitdl, ve slavném textu o zhotnim fetisismu a 0 jeho tajemstvi, a co Georg Lukes a 73padnt Iarxismus obeené postihuje pojmem ideologie jako nutné falesného védo- Imi, Na zaklade prosteho faktu, Ze jedname, Ze néco konaime, Ze se pohybu Jeme - tak ako vobraze andéla dain - pak mnyslime, Ze jsme aktivn,2e nis tato aktivita konstituyje jako svobodné a nezavislé bytost. Proto mizeme, a nékdy ptimo freneticky, oslavovat kapitalisticky zpasob vyroby. Souda 238 Srv proce podizend kontrol ae deformace v proekcflenou."Tamté 218 36 Benjamin, W, Define losofeke tae, cd ke tere» 1 Prog andél déjin hledizpat? 659 1é ale vime, tusime a uvédomujeme si~ a to je klié k tajemstvi ideologické stability viadnouci spoleenské formace -, Ze to je pravy opak spolegenské a historické pravdy: nage kroky jsou uréovany silami cizimi nasi vali?” na pokrok v technologické a vyrobni oblasti je za existujicich poméri krokem _zpét v oblasti socialni, v tom stnyslu, Ze kazdym novjm produktem, ktery jsme vytvofili, davame dalst zbran do rukou nasich vykoFistovateli a utla- Zovateli. Anebo slovy Karla Marxe: kazdym novym vyrobken zvétsujeme kapital v rukou viastnikal vyrobnich prostiedkti a prispivame nécim k tomu, 2e se prohlubuje propast mezi témi, kdo prodavajisvoji pracovni silu jako své lediné vlastnictvi, a témi, kdo akumulujt stale vice vyrobnich prostéedkc. Je to privé tento rozpor mezi postupem vpred a pohybem zpet jako soucas: 1né probihajiciml procesy, ktery je jedinetnjm zpOsobem vyjadFen v obraze andéla déjin. Ten kraéi vpred, ale s pohledem uprenym zpét, a kraéi proti své vali, nebot se chee zastavit. To znameni, Ze z perspektivy mista, na némz by se rid zastavil, ustupuje zpét. Timto andélem dgjin, jen? krct zpét a do jeho? ktidel se opira vitr, je tedy bburzoazni spolecnost se svm kapitalistickym vyrobnim zpiisobem: kaadym kkrokem vpfed na poli technologickeho, industrisiniho a organizaéntho (ve smnyslu organizace ryze instrumentdint) pokroku se vzdaluje svym starym pfislibiam liberté, égalite, raternité, Kazdjm krokem upevihuje stale hloubéji struktury vykofistovani, tisku a vsudypritomné kontroly. d) Ale: proé vane vichtice z raje? Ale z raje véje vichtice, kterd se opira do jeho ktidel a ma takovou silu, Ze iw andel uz nemdze slozit. Tato viehtice ho nezadr2iteiné pohani do budouc hhosti,zatémco hora trosek pfed nim roste do nebe. Tato vichtice je tim, €emu riksime pokrok" Vichtice véje z réje proto, jak jsme Fekliv pFedchazejicich interpretacich, ve 1nis od ného vadaluje. Zaroven ale zahrnuje tento obraz - jiny aspekt, klery je stejné dilezity. A ten otevira nové pole, je existuje ¥ Benjamino- vw dialektickém, na Marxovi vyskoleném mysleni, Tato vichtice, tento vitr, kterému tikame pokrok, véje z raje nejen proto, Ze musi vat takovym smé- ‘em, aby nas od raje vzdalil,ale take proto, Ze je silou samotncho raje, kte naz ncho vychézi a ma v ném svdj podatek. Vyhnani z raje nebylo vysled- ea aktw pozitt ovoce poznani, nybr2 oboji bylo jednou a touz udalosti Ancho jinak Feéeno: vyhnani z raje bylo vysledkem poziti ovoce poznani, 1 prin a nutnost pojist toto ovoce byly zéroveit a ve stejném obledu vysled- 1 tony tomtosmysams némeckéslovo,fremd vibec jay mys esikalvesvém absurrim nai assy aeastezna jich nan kriky ve vrazech ypu ,Fremceypole trnenete",,Fremdenios" Tot 1K e626, 5B 660 Stefan Gandler em vyhnant z raje. Technicky pokrok je od prvntho okamziku rozporny: je zikladem naSeho nestéstia zaroven vjrazem a zakladni metodou nasich pokcustio jeho prekondni. Bylo by piilis omezenou interpretaci Waltera Benjamina, kdybychom ten- to rozpor nevidéli. Benjamin neni prosté a jednoduse kritikem technického pokroku, njbré kritikem technického pokroku v danfch podminktich, to zna- ‘mena v podininkich kapitalistickeho reprodukéniho zpiisobu. Iv tomto bode se jeho pozice zalslidé na Marxovi, ale zaroven je novym pokusem Marxe zradikalizovat a ptekonat ony momenty, kdy Marx néhle podl¢hé zjednodu- Sujicim historickym zkratlam.” Marx v prynim dile Kapitdlu, v kapitole Stro Jea velky pramysl, podrobné rozpracovavs rozdil mezi stroji 0 sobé a stroji apitalisticky vyu2itymi:® Benjamin ve svém textu Umélecké dilo v epose sve technické reprodukovatelnosti* saha po tomto motivu a aplikuje jej na nové lumélecké techniky své doby, zejména na film. Tato esej byla napsana ve ste}- hném obdobf jako text O pojmu déjin, to znamena v Benjaminové marxistic- kein obdobi. Zakladni tendence textu je zcelajasné: Benjamin se pokousi film ‘ochrénit pied jeho konzervativnimi i levicovymi kritiky tim, Ze vyzdvihu je technickou schopnost filmu vyuzivat nejnovéjsich vynéleza, to znamend neuzavirat se pokroku vyrobnich sil, rover si je vSak plné védom, Zev exis- tujicich podminkach kapitalistické ekonomické formy nelze tyto nové moz: nosti ndlezityim zptisobem uplatnit. Jestlize se na tuto dialektiku technick¢ho pokroku, ktery je sém soueé: toho, co Horkheimer a Adorno pojimaji jako dialektiku osvicenstvi, zapomi- 1d, nelze z radikdlnosti Benjaminova mysleniv posledni instanci nic posti hout. Vichfice pokroku véjez rdje, tam je jeji poéatek, sama o sobé je nécim, co ma urvité sily re, a soucasné tim, co nds od réje vzdaluje, co nedovoluje, alespoi ve viddnoucfch pomérech, jednat svobodné a zastavit se tam, kee by to bylo nutné, Nejistota, kterou tato véta v Benjaminové textu vyvolévé, prameni z inhe- rentniho rozporu tohoto obrazu. Vichfice andélovi déjin znemozituje, aby Pomohl postizenym, odhant jel, ale sama vychazi z réje. Vysvétleni, kterd Jsme podali na 2adatku této ontologické éésti,jsou spravnd jediné tehdy, jest- lize jsou chapana v kontextu této posledni poznamky, kterd je jelich prote 539 Srv nape »Rozvojem velkthe primysts je tedy burtoazk pod nohama podemiina soma zitiadna, na které yes a prvastuje sl vjroby.GurEoareprodulje predeviim sé vaso brobate Jj xin vias proletardtu jou ste pavyhntena” Mar, ke Engels, 8 Man fest Komnsticksstrany 8, Spy. v4, Pra, SPL 1058,» 438. 40 Mar Ke Kapil Sn: Mara Ky Engels, Spy. S23. Praha, Svoboda 1986, Kapital 1: Stro- 3 vey primys, ejména ade 6: Terie kompenzace ikaw dd ytacovaneh stop, £47480 41 Benjamin, w, Das Kunstwerk Im Zekater Sener technischen Reproducierbarki In: Cesam mete Scien. B12, 431458 Prog andél déjinhledi pat? 661 Sito vehi, to nef poke, kj nav chipal son dno frie take Salome en tan Et dest sy tech ne Wedge od sracenghe je nu byehom sera join thy ko bye se el sch orn osha je sto ~navary vem coat k by Ft ft nacvatiela somoctee eee py ne Conch racinalistickh rath a nabezeskch aati ere sednestak Soe rozmahg {dalek sa acoso oc thar om, te poh vals tint oxporem abate se nm poy Pot ih eponsh Tartfova senate spe entrénn prvi, kt ina io dn emokracle esirveh cha “oa tom Bejaminy pte spk tet tet O of dn trv vi vt moderators oben tec nothenasogalztiin pokrok, Kou nanan eis Serouiznacch ma podobnd sought Za tieti: politicky aspekt 662 Stefan Gandler ris ~ yt jen ma okamik ~ nenecha videt, myslet ani pochybovat, nebot the show must goon Vetah, ktery majtrevoluce k dejinam, je pak nutné vztahem k minulost Protoze opoustéi logiku fixace na budouenost, nezbyva revolucim jind vol, bane zamatit se na minulost, prigem? zaroven znovu umozhul zastavit se, nenechat se undset .objektivnimi nutnostmi, neuvétit mytu, Ze se ani ne Jediny okamzik nelze zastavit, nepadnout do pasti zdénlive vééné nutnost tak mnoha konetnych .2iitovacich éar’, je# mocni pozaduj, aby nis donut zapomenout na mrtvé, zranéné a ponizené ina ty, kdojsou 7a to odpovédni Proto hledi andel dajin zat: sim je revoluc,ktera mize vstoupit do spo jent jen s minulosti a kterd si zaroven znovu vydobyla svobodu podat ruku utlagenym, mrtvym a zapomenutyin viech dob, 1b Ale: coje to revoluce? Revoluce, to nejsou jen ony udlosti je jou por {ejijako takové zaznamenany déjinam, protoze tim ¢ionim zpiisobem doké. aly néco prosadita ustavit novy politicky systém. Revoluct nebo revoluenim aktom je kazdy zdatilf at jokkol krthy pokus zastavit masinéri, je? fungur je 2dénlivé nezadr2itelnev rytmu hodinek a nésiiné nds odvd od -nyne}s. ka’, ktery se tak pro nds vady stava viditelny jen jako minulost. Proto take Benjamin mluvio ,revoluény Sanci v boj za zotrogenou minulost-=? Nelka" idea revoluci smétuje k tomu, odvést nds od skuteéného porozu ‘mén{ revolucim, Dodatetne jsou idealizovsny jen ty revoluce, jim? se podar filo vnutt se spoletnosti jako pozitivni a tento uspéch je pak rekonstruy- van jako néco od potatku bezpetné daného. To ma dvi disledekc na jedne stranéném tato mystifikovana predstava o revolucich znemo#huje, abychom revoluct udélali sami, protoze sineumime ptedstavit,2e prave my jsme témi, Jim prislus” uskutetnitjednu z onéch velkich udalosti, je2 domncle nav?, ty zméni svét. Intuitivné vime, Ze nase mesidska sa je slabd, jak Benjamin ‘ka, a protoze nés v rémei mystifikované pfedstavy 0 revolucich utili, 2e Jelich aktéry jsou hrdinové obdareni obrovskou mesissskou silou, domnivis Ime se, Ze nejsme s to s nimi soupetit. Na druhé strané popira mystifikace revoluct jelich temné strénky, jee si vy2aduj kritiky, a zéroveh je absolut, 2. jako néco nicim neprekonatelncho.Jestlize vei revolucionat dtiveska nedokézali provést revoluce bez dint, nad nimiz nam jesté dnes tuhne ¥ 2 {ich krev, jak bychom se my, Kteti sme domnéle mnohem méné pfedurcent stat se revolucionafi, mobili odvazitkritizovat je nebo si dokonce predstavor Vat, Ze sami udélme revoluc| jinou, méné odpudivou,® 42 Benji, W, Define flosoficksteze, cc NV te, 15. “8 Kotkin mex mjtem pojmem revolace vis: Echevera, 8, Postmodeme un! ynsmue evolution Nation und Demokratie de dei Mythan der Moderne, Wilovovekinoes eon "ain ie Bute. Potkund Verbechen, 5, 1986, T8099, Prog andél déjin hledi pat? 663 Revolunin ater by te byl takovy ak Kerémase pod yt jenna kama, plersitKortnaum dj, zastavit na okamk a adr Beh eeprom tke nz. Ans enemys Kar ta Marxe we evil eho nei etc iy revolnimiatyby ted ny takove akty, jim? se nahle daft odstrant fetisismus nasich predukt, dim jevi jako sly, e2jsou mam eiz. “Ped 2p tedyaandea dn rove nesmém pole onic im dat nat, co je mal, shore neve nebot en tk ozpozn ony revolucnt akty, kteréjsow z dneSni perspektivy male, bli2si zemi ne sim, 6 okamZilky Marxova naivniho historického optimismu, Ben janine Se yeh pedbeageh pozamek trim pn din pie Maria 2revelucesulokomotivam sieve i. Morn etome ale apiné jinak, Revoluce jsou mozna hmétnutim lidského rodu jedouciho v tomo viaku po zichranne bezdé"* “Ss tt poche gen dah = des va va oy, be ih Benjamin tent text ps ry ezpro edn nile a pravt tk meme byt Bent tex ant zk, pochopen nea nme ho skeen cle pochapey jt ny nacionalniho socialism a fasism, a tim spe déjiny vyhlazovéni evrop. "NSbrt cranny Ker by ml ati vk, je im vce ne brazen, it Rost out aby ublik, je projee zien, ppomné sole men fe skueerost samo. Kay autor eto Fl ozo » tované te Gaudem Lanzmanney, ten spontinné edpotl vom smyslu, Ze véta se tyka vyhlazovani evropskych Zidi* Zachrannd brads i pdt ntrpetace nbs joule zicrannoy brzdoe vk vs ku, nybr? spise brzdou ve viaku do Osvétimi, Sobiboru, Treblinky nebo do inch acon socalistickehovhlazovacho tora, Ale ty ay 2nouzchranou brzu emp sé ch \Vyhlazovan evropskch 2idd nevypada zjizdniho Fadu din, be? bylop we vfsledkem na8i neschapnostizamezit mi ee seine tn rer cs reno Hcdermanns ena Schweppenhsuser Ba 3 Frankf aay Suehamp 980, io idalosti, je nutné zndt po nf ‘oktyraammcrseter citer al a ‘ratterovet mesos terou se Hstnch} motcaforus coe roves Beri 664 Stefan Gandler Tradl utlagovanych nis ut e wjjimetny stav,vnémz ime, je pravi lem. Musime dojitk pojmu djin,ktery tomy odpovida, Pak se nate objevs i natim tikolem je privoditskutecny vsjimeeny sta; a tim se nade ponice ¥ bol prot fasismu zleps. Joho niko nejmensi face spotivav tom, ae jehe oudpici se nfm stietnou ve jménu pokroka jako historicke norm. the nad tim, 2e vi, které prozivame, jou ve dvacitem stole tte mozne ie neflosoficky. Nenfvchodiskem poznani, byt i en poznaniteho, de predsen vao dejinéch,v nz: ma svt pavod, je neudrvitelnd= Kayby se bylo nékomu podatiloviaky do Osvétimi, Treblinky a Sobibor ‘atv byl by jeho in revolugnim aktem, Zastavt eden jediny vl, pny Udi na cesté K okamaité 23hube by bylorevolugndjsi ned véechny iny Rote splerovy a Dantonovy. Mo2n by otomtoeinu dnes mluvilo jen mal id co ale na vel nie nemén Andel din se diva zpat proto, Ze tyto revoueniakty se zaméfuj na to, zastavie masnéri,zastavit Eas, pkeruit pokrok, ktery fe ve sv slopes 8 Prizdnote .pirozenmt spojencem utlagovaeld a tech, kdo vyvrasdat nirody. © Tyto revoluént akty vSak nejsou néefm, co by bylo mozné eslavovat Ande! djin nemize svij pohled, kteryplatimrtvym, upeit vzhtrwatengee ym gestem seve slavnostnim aktuobratt kvychazefeimu shane! Tvterees len akty nelze oslavovat nejen kvl jjch otividné stabost, nebo michvny astavitjen malou Zit masini, ae také proto, 2e sou to nepativn/ rove nf akty.Joich jedingm cilem je zastavit vak, ktery jede primo vette omen Ale Zidné nové viaky neuhnejivpred k mista pinymm sect ay2 Walter Benjamin mtuvto nutnost jit djinam protisrsti® m na Imyl také too: aby bylo moane porozumee pojmu revouce, Keer) zovéd "musi seit protisstii dejiném revoluc, Ten, kdo vidi revoluce jen r halen, velkych vitéznjch bitev, nechépe nie z opravdovyeh dejin rebel « rewnen nich akt, Je to mozns prave toto heroizujcipojeti revoc, které nde res odvad tak daleko od jeji maznosti, nutnostaskutecnost Pohled andéla din obréceny 2p, pay kota smuthe, je tedy zéroven Zrojem nade: jstlize ani andeldéjn sotima plnjma jstoty, 2e oveeon nekrde{ pevnym krokem vpfed, proc mame pak pozadova’tolikjistoty tei objektime danich podminek, abychom se odvéaili pterusit kontinot? Ve wrdina, jen? ‘umozhuje pochopit, #e i my tady dole mizeme néco udélat <) Orlentovat se smeérem zpét by mohlo byt také chépéno jako apologie ‘radicionaisma, Ale tim, co se skryvé v braze andela déjin hlediiho zpet, 47 Benin, W, Din Flosoicks tz, ce, VL teze, 12 “48 Taz VIL tze, «1 (pelle upraven) hledi zpét? 665 ie piv opin, ein pi et nto a eo see calcio eeeener ee hse i "Ange piomjee. ot tatvanjaenyrzota ie ts Lene see eh topo doa ky aa il amet ha ronan eon este easter ‘irozenym" cem je ws leds Foro inch, hod. rorey ee ee sat mit nny shuaien tiraest eevee erent nto pecdstv stn jo pfedstavaolineéim éase itm fovint tr i némz se levice, konzervativei, ztotoziovani tradice a tradicionalismu, pti | Z ake travceasamoztemé\takevany pollieky sted navslem podobal mache Mcnetbypmomientse “eve vce ve seh patischjch eeh ewer eit asim) «pred 2e tee a sane Konzert pve hse ane sin pout eek fee och pogamd reco ave cle iat paltickeu pov nybrevesnazeo akicképbltenkpoziin pavicorjm row pokok vt ekopomistickouideologi enya ijt tie ne ebay srt rebel oer» a v ntradil utla¢ovanych*, nybr2 i v tradicich, které se neeivinie na ° A sc kesh say art dy Zt» ork i uakeschopnost a potty. Pro poatvistickou ae Kanzervatvcenemyelitn, 2 privet, co brad echnolgik, 7g = aaeenaaeC pokrok, by mohlo podepyit revoluéni projekt. Prove me ec shor vay ian problems, hy lo oo, Peanut pzatnn thine skupin neo je dokonce podpoit” protoze : dls eka Feit ndvodnno paleo Princ bsp hepepmeost bln, rel nara sani sae Non povadav ndigennch skopin je pak olka er oly ito spoke tate Vex yon nate toe rupees dnt east eon tem 2 apoltastbezuar atn fy 2h h Intbojmos ani er ele ol Kesh po ex a nebo Mexican’ jak se ramet peogresitickgho impulsu ust teem postednih dvoustalt 1 tate, tee, a —— Wt tase soodtend € nepredstavalimendny, ale e2etelem kp 1 tasesmentejn Hk skin eg pote neprestavaimeniy * (2S'onomice mc investae ou inp pbs path pare 666 Stefan Gandler Neozapatisté jsou take pravdépodobne prvnimi, kdo se otevené pokou Sei tyto dva aspekty slouéit; na jedné strané obranu tradice, je2 je neustéle ohrozovana tendenci kapitalistickeho vyrobniho zpiisobu zlikvidovat raz. dily, které nezapadaj{ do jeho vyhlaSovani rovnosti ve vztahu k veskerémus 2bodt, a tedy rovnosti vsech, které je mozné zredukovat na poulé jeho pro- centy. Na druhé strané se toto uskupent snazi navazovat na staré emarc! paént idedly spravedlivé, na rovnych privech zalovené atd. spoleenosti Nekoneéné diskuse o otazce, zda je tfeba dat prednost potadavkiim rov- rst, nebo pozadavkcim rozditnosti, Které je mozné sledovat u2 nékolik let, Js0u mozné jen na zakladé tohoto falesncho rozporu, jenz je ve viddnoucim ‘mysleni konstruovin mezi tradici a emancipaci, Veskeré ujistovaini o odm tavém postoji vidi vite v pokrok a viel ekonomismu, které se dnes stalo mo. dou, je zcela 2byteéné, jestlize se nepronikne a? k otézce tradice jako sily, \wniz se musf uplatiovat snaha o jeji vymanén} ,z osidel konformismnu* Nove prijmout tradici nefolkloristickym zpasobem by mohlo byt prévé tim, co Walter Benjamin oznaéuje jako .tygti skok do minulosti"" tento skok vSak neznamend, Ze se vzdéme moznosti vytvorit spoletnost radikalne odlisnou od spoletnosti existujict i od jejich represivnich a destruktivnich struktur,ngbr2 je to .skok dialekticky, jak chapal revoluci Marx" Byt revo. luciondfem tedy zahrnuje schopnost vidét minulé generace a utit se od nich, Omezené upindni se na domnélé ,modernizace* a ,pokroky" nam naopak K takovému tygtimu skoku uzavied pristup. Recepty reformistickych a sta Uinistickjeh Ievie v byvaljch kolonifch, podle nich2 je nejprve mutné — jako Pfedbé2nd podminka pro potencislat rozvinuti projektu radikalné prijatel. ngi8i spoletnosti ~ prekonat pozdistatky tradienich spolednosti, to znamend usilovat o pFipodobnéni se spoleénostem centra, se zaklidaji prévé na tomto falesném pojeti role tradie, Neozapatisté jsou zfeimé uskupenim, které nut. host tohioto tygtiho skoku do minulosti vidi nejjasnéj, a neni néhodou, 26 to Gini z nejzapadtejsiho koutu Mexika, adénlivé z mista, které je této méné represivni spolecnosti nejvzdalene ‘Teorie o étverém étosu kapitalistické moderny, kterou vypracoval Bolivar Echeverria, a zejména jeho zkoumdni barokniho étosu jako étosu modern. ho, a nikoli premoderniho, zfejmé predstavuje jeden z nemnoha véznjch teoretickjch pokust, jimz se dnes podafilo dal rozvinout tuto Benjamino ‘yu analjzu, kterd je v sougasné sociatnéfilosoficke debat® z velké miry mar. Sinalizovana, i kdy2 je neustéle citovina, Koneepce batokniho étosu jako 52 Tamtés V. teze, TK problému ,romnost a rozenost vis Candler, S, Krische Anmer. angen zu den BegifenDiferenstind dent. Hintergrund Marxists ekssye ar Gere ‘schatstheore und Pol, 1,198, Nes 61 53 Benjamin, W, Dginne flasks tee, ¢ dX exe, 54 Tarte Pro’ andél déjinhledi zpét? 667 konformismu's® by mohla bjt jednim z kligt k toms shy en yp eder 1 oficidint levice (resp. to, co z ni zbylo) stejné jako konzervativei v Mexiku fy Anda djin se dia pet hescinaty maiz naa Tike levice se daranval e proto aby byl vytvoten svoboday Se gosta tere Pesos = diy ain Ho oe Fe a ji ji, a Ze svazy st zabiraji eae ii formy feudaln(*. Implicitné ee ee aes ‘etaptatsmasa burden! spaeens 0 sanyo sabe stork pol "ko dialektku osvcenstot Nechapali, 2 ukrutnosti pichane v této sols f sti nejsou poztistatky néceho ohayného z minulosti, které by ihned. ee Iv kadsém okamlar nybr? Ze predstavuji néeo, co fe podstatnou soutis ste cat eto oc. Nee, hve thor tara ger ett eb a. én "iP tisBegnmen gets Seles eka cot "tres rages hos esas incmatorte ecifor utrssenschefe 1,001 NTF 668 StefanGandler sl whan emo eget oie vies pois ee Pou ove sk shots son coe ees mu, aby zmobilizovala masy, a jesté méné ic a nietvim steanekch eta demagogas Sn nsorinaci prose Ti za sebou chtéli spojit masy metod: které “te toda leré naz ik: bie pe sein tjonty Kad came tom, fe ee est pt jeg 2a ast jure smog woo pe inna ik bee acer dncennmndhohon dsneblovpun merc ncegie ea tvakenmpotiten A prseto opinin sane peel e wah lent sry soma sony Seces a mops zante stay kaa inh enone soviet neces al tin oe or jeton ade sl paita rao a e TAL: nenutl se ket 2d. Ml ‘ 2. Myslel,2 20nimi sao od ste padae sch pls sss atin ae eke Inimu socialismu existoval a jesté dnes exist iv nad tim, 2 ns este tatony ide eaten “K-pn Nenieeaon nt pra a vao jinach, v niz ma svij piavod, je neudrzitelna".” Tito lidé si ¢ rst ze cat nimiby mohlo spent narinat neon es care oh pouhym postupem éasu nebo déjin. ™ eh pin ole ° vey patito znamens na nekonené dk ghiconot tou by bythe doy beh Mee ser Eto Ito Satyam prone raclossvvan ata edresodnvontroneoets ee ils pojench stat to ve melo seh aka pede tert A teva pots iy ah ingens Sym lth nacopos op od bp cheats aaa son eonomickém dled moh osohed od drestch ee rac ot enol dnp pac set ‘ancl je to tak slepa vira v éas jako néco, ca je identické ¢ nek, co je homogenni, linedrni, stalé a dné. Seen eee ; Ciners, sea prising ata ecg politické praxe se zakladaji na abs jake i eae Paice arb al a cso te hs 56 Benjamin, W, Dafne losofcke tec, ca, MI 57 Tames ke tere, cal, VI, 6266.2 Proé andal d&jin hledizpét? 669 Proto Walter Benjamin trv na mesidSském aspektu, vady s pedstavou, 2e je nam dina ,slaba mesidSska sila" Absence tohoto védomt vede s jis: ‘tou nutnosti k uz zminénému véleenému pokriku progresismu, historicismu aviry v boha Krona. Benjamin vi o nepfedvidatelném momentu kazdé revo- luce vymykajicim se veskerJm plinim. Jednou z nejmocnéjsich sil téch, kdo jsou utlaveni, je to, Ze plinavni potfebuji mnohem méné ne? utlacovatelé, jim? se pouze uréitym plénovanim dati ujafmovat svét. Proto majf utlaéo- vani v onom pfekvapujiciin okamziku, v ném? zadind néjaka rebelie nebo revoluce, uréitou momentaini svobodu. Je to privé tato sila, jz pozitivisticky orientovand levice utlagené zbavuje, kdy2 chce vSechno, to znamend i revo lucea rebelie, vélenit a uéinit predvidatelnymi ve svém prézdném pojmovem schématu déjin a €asu jako linedrniho a homogenniho. ‘Odkud maze ale revoluéni dynamika vzejt, ne-liz.valeéného poktiku, kte- +e fixaci na budoucnost a domnénim tify, Ze se veze s prouderr*?® Ve XI ezi, kterd je v politickém ohledu jednou z nejsilnejsich, Benjamin pie: _Subjektem historického pozndni je bojuiiei utla¢ovand tfida U Marxe vystupuje jako posledni zotrogend. Jako mstitelka, které dokond osvobodi- telské dilo ve jménu generaci ubitych. Toto uvédoméni, Které se nakritko uplatnilo ve ,Spartakovi, bylo pro socidlni demokracii odjakziva pohorstivé. tihem tif desetileti se ji podafilo skoro umlet takové jméno jako Blanqui, icho2 2vuk ottésal minulym stoletim. Zamanula si dohodit délnické tide roli wykupitelky budoucich generaci, Protizia jt tim zdroj nejlepsi sly. Trida se \ této Skole rychle odnautila jak nenavisti, tak obétavosti. Nebot obé se Zivi cobrazem zotrogenych predkii,nikoli idealem osvobozenych vnulkt.* “Tim jedinym, co nds mize pFimét k tomu, abychom skuteéné dojovali, to ‘namené nikoli tak, jak bojuji valeénici nebo Zoldnéti, kteti mohoa v kazdém_ kamaiku pfejit na druhou stranu, kdy2 se jim zda siln@ji, je .obraz zotro- enych pfedki. Je to obraz négeho redlného, nééeho, co se skutetné stalo, ‘zatimeo to, co pFinasi socidlnt demokracie, je néco Cisté mysleného, ideal: hiho: ,ideal osvobozenych vnuka’. V okamziku, kdy se 0 tomto idea nebo » moZnosti jebo uskuteénéni v primérené Ihate zaéne pochybovat, bo} jako- hay sim od sebe ustane, jak se to v déjinach uz pri nejedné prilezitosti stalo; hezapomenutelngm prikladem je role, kterou v éfe nacionélnino socialis- ‘ni sehréla némecké socidini demokracie, kdyZ velka vétSina jeich postanci v rigském snému hlasovala pro zmocitovaci zakon. rotohlediandéldgjin 2pét:nebot jen ze vzpominky nautlagovaniaponizo- vant v minulosti, ze staryeh nadéji az toho ¢i onoho revoluéntho pokusu je So tort Het, 5.9 Tote Xi tere 5. Yat tte Xe, 518, 670 Stefan Gandler mozné nagerpat poitickou sly, Rterése ned jen tak beze vseho pfemoei, jak 5¢ to sneuvefitelnou pravidelnoststavalo reformistick€ levci. inj slovy. Andel dejin hledi zpét proto, Ze minulost nepominula, 2evsechny ukeutnosti ‘minulosti 0 nich2 st myslime,2¢ jsme je pFekonali, se mohou v kazdém oler imziku vratit zpdsobem, jaky si nejsme s to pfedstavit. Sila, kterou mime ¥ politickém boji,nebudesitou,kterd nds bezpetné dovede k novyim bichtim bpinym blazenosti, nybr2 silou, kterd se na zakladé vzpominky pokust 2abré- nit, aby se .neopakovalo to, cose stalo aco jen zdénlivé zmizclo nebo byio PFekonéno - mohlo by to byt pokazdé straslivejsi ned drive, nebot techniché moznosti se nerozvijji jen pro své produktivni a osvobozujie! vyudith, ale také pro vyusiti destruktivnt a utlacovatelske. SUMMARY Why does the angel of history look backwards? ‘The point of departure of this whole study is Walter Benjamin’ last text Theses on the Philosophy of History in which we find not only the fundamental themes of he ‘Work as a whole, but also an expression of shock at international events towards the end of he 1930’, The reference tothe significance of theology for historeal matera sm, taken up inthe fist thesis, draws attention tothe ability of theology to keep ite distance from immediate wordly events and to show how that whichis visible ease everything, and thatthe eurrent governing power isnot the only power It is this thee Benjamin takes from the theological tradition when he tries to come to terms with National Socaism and to demonstrate that ts power i not the last word of histor, but that rather something exists beyond the then vitally omaipresent forces of de, struction, and thatthe attempts to sacrfce this knowledge, soos 10 make poses the very conformism that it condemns, should not be acceptable ‘The difference between theology and what Benjamin seeks to salvage from itis

    Das könnte Ihnen auch gefallen