Socioekonomick

Geografie
Zabv se lidskou spolenost z rznch hl pohledu (ekonomick zempis, geografie obyvatelstva, politick zempis, geografie sdel)

Ekonomick zempis
Vrobn sfra: prmysl sekundr zemdlstv, tba surovin primr Nevrobn sfra: sluby tercir (komern, nekomern kvartr )

ZEMPIS Primrn sektor hospodstv vzn na pdu, rostlinn a ivoin vroba, vznam
ve dnen dob (zle na hlu pohledu zdroj krmiv, potravy nezastupiteln, podl na HDP, zamstnanosti jak kde: vyspl zem mal vznam, rozvojov zem velk vznam)

R: podl na HDP: 2,5%

podl na zamstnanosti: 3% SVT: podl na HDP: 6% podl na zamstnanosti: 37% Zpsoby vroby: Intenzivn: mal plocha velk mnostv (pomoc pstroj, chemie, Dnsko, Nizozemsko) Extenzivn: zvtovn plochy vt mnostv, rozvojov zem Typy vroby: Malorolnci: pro svou vlastn potebu, Asie, Afrika Statky (farmy): chov dobytka, Evropa, S Amerika, Australie Latifundie, plante: pstovn jednoho druhu rostlin, Asie, J Amerika Ukazatele vroby: Objem vroby: tuny, kusy Trby Zisk Produktivita: vnosy, uitkovost

Rostlinn vroba: Zklad navazuje na ni ivoin vroba Zvyovn vnos hnojiva, pesticidy, nov odrdy, zavlaovn Zkladn typy uitkovch rostlin: potravinst zkladn potraviny
Krmn zrniny, okopaniny Ovoce a zelenina stopov ltky Prmyslov cukrov, textiln, bioenergie Pochutiny npoje Koen dochucovn stravy Liv rostliny a narkotika Okrasn kvtiny a deviny Obilniny: Nejdleitj skupina plodin 60% rostlinn vroby Kulturn trvy Vznam: potrava, krmiva, technick plodiny Hlavn obilniny: re, penice, kukuice Vedlej obilniny: jemen, ito, oves, proso, irok Produkty: mouka, slad, vloky, krupice, kroupy, rot, krob, lh Okopaniny: byliny s hlzou i bulvou Vznam: potrava, krmiva, technick plodiny Nejvznamnj: brambor, maniok, batty, epa Produkty: hranolky, lupnky, krob, lh Ovoce a zelenina: Vznam: vitamny, minerly, energie (cukry) Ovoce: nejastji deviny, sladk plody, semena

 Zelenina: jednolet nebo vce let byliny, plody, koeny (hlzy, bulvy), listy, stonky (oddenky, hlzy) Produkty: vy, konzervy, kosmetick psady, lky Producenti: na: rajata, okurky, papriky, melouny, jablka, broskve, nektarinky, citrony Banny: Indie, na, Filipny Pomerane: Brazlie, USA, Indie Ananas: Filipny, Thajsko, Kostarika Prmyslov plodiny: zdroj surovin pro prmysl Cukr epa Francie, USA, Nmecko, Rusko Ttina Brazlie, Indie, na Olej soja, slunenice, epka, olivy, podzemnice, mk Textiln vlkna: bavlnk, len, konop, jutovnk, Konkurence v umlch vlknech Prmyslov plodiny: Latex kauukovnk, JV Asie Biopaliva a technick oleje bioethanol, cukrov ttina Brazlie, USA Bionafta rostlinn oleje epka Pochutiny: Nejsou nutn pro zdrav vvoj Obsahuj ltky prospn i kodliv Zle asto na mnostv Vrazn chu Produkty: Npoje: ajovnk, kvovnk, kakaovnk, chmel, vinn rva

 vkaky: palma arekov, pepovnk batelov (betel) Kuivo: tabk Lky ajovnk nsk pvod JV Asie, poupata a listy, mnoho druh (ern, zelen, bl) Producenti: na, Indie, Kea, Sr Lanka Kvovnk Arabsk pvod v SV Africe, semena (kvov boby, kofein) Producenti: Brazlie, Vietnam, Kolumbie Kakaovnk prav pvod v J Americe, semena Producenti: pobe slonoviny, Indonsie, Ghama Chmel Otiv lina, sami kvty (chmelov itice), mrn ps Pstovn v R u v 9. Stolet, Karel IV., Polab, Pooh, Han Nejvt producenti: USA, Nmecko, Etiopie Tabk Virginsk - nejbnj druh tabku, pvod v S Americe, listy obsahuj nikotin vysoce nvykov ltka Nejvt pstitel na, Brazlie, Indie, USA Koen: Dochucovn a konzervace pokrm Z rznch st rostlin Pklady: hoice semnka hoice lut, pstuje se i v R Bobkov list listy vavnu vzneenho afrn blizny afrnu setho Smsi kari, worcestrov omka

 Liva a narkotika Rostliny obsahujc drogu Drogy = dva vznamy livo x nvykov ltka Mk set vznamn zdroj opia morfium, heroin R jeden z nejvtch leglnch producent Nelegln producenti: JV Asie (Barma, Laos), zlat plmsc Afgnistn, Pkistn Kokainovnk prav (koka) Mal strom z J Ameriky, kokain Konop set a indick Kanabinoidy, marihuana, hai Kvtiny: Vysoce intenzivn Velk zisk ezan kvtiny karafity, re, chryzantmy, orchideje Nejvt producent: Nizozemsko Pstovan rostlin pro kosmetick ely: Balkn re, Stedomo jasmn, levandule ivoin vroba: Domestifikace 10. Ped n.l. Centra domestifikace : Asie (ovce, koza, prase, skot) Amerika (lama, krocan, more) Afrika (osel) lechtn ken vhodn znaky vznik novch plemen Ve vysplch zemch pevauje Typy vroby:

pastevectv: nomdsk (koovn), celoron pohyb se zvaty, mlo vyspl oblasti svta, S Afrika, St Asie polokoovn: vybudovan zimovit, Rusko, na, Mongolsko modern pastevectv: dokrmovn zvat, vysoce produktivn, USA, Kanada, Austrlie stjov chov: doplkov, pi rostlinn vrob, zvata krmena odpady z vroby specializovan: chov nadazen, vysoce produktivn alpsk: kombinace stjovho chovu a pastvy, Chov skotu: Tur domc, zebu, buvol Stovky plemen : masn, mln, kombinovan, esky strakat skot Vznam: mlko, maso, ke, kosti (mdla, mouka), prce, zbava Dojivost v litrech nebo kilogramech, 2-7 tisc litr ron Nejvt producenti mlka: USA, Indie, na Nejvt producenti hovzho masa: USA, Brazlie, na Posvtn zvata, nemoci Chov prasat: Okolo 200 plemen Masn, sdelnat, kombinovan esk bl ulechtil Vznam: maso, sdlo, ke, kosti Transplantace orgn, hledn lan, mazlek Nejvt producenti hovzho masa: na, USA, Nmecko V nkterch oblastech neist zve Muslimov, idi V R asi 1,9 milion kus prasat Chov ovc a koz Nkolik stovek plemen vlnask, masn, dojn

 Nejvt producenti ovho masa: na, Austrlie, Nov Zland V R vrazn pokles po roce 1989 KOZY: Pomrn nenron zve rozvojov zem Vznam: maso, mlko, srst V R pokles jako u ovc Chov drbee: Hrabav kur domc, krta Vodn husy, kachny Vznam: maso, vejce, pe R: nejvt vznam: chov bojler nebo nosnic Vvoj zemdlstv v R: Po roce 1945 zmny, potlaovn soukromho vlastnictv kolektivizace, JZD sluovn, negativn vliv na ekonomiku V 90. Letech dochz ke zmnm restituce- vracen majetku Problm : lid nemli vztah k vrcenm vcem, kleslo pstovn Lesn hospodstv a rybolov: Vznam: ekonomick- zdroj deva, mimoekonomick- klima, vodohospodsk, rekreace Hlavn cl: produkce deva pi zacovn ekologick stability lesa Problmy: nadmrn tba deva, nedochz k obnov lesa tropick les Lesnatost v R 33 % Druhov skladba: smrk 50%, monokultury, pozstatek z minulosti, borovice 17%, buk 7%, dub 6,5% Rybolov: Netk se jen ryb Kori humi, langusty, krevety

 Mki spie, chobotnice, stice, slnky, perlotvorky Kytovci Akvakultura chov a zpracovn pedevm ryb, mosk farmy, nutnost vydrancovan moe, dobr byznis Ekonomicka zatez