Znn tohoto textu vychz z dla Kristofa Haranta z Polic a z Bezdruic a na Pecce atd.

Cesta z Krlovstv eskho do Bentek, odtud do zem Svat, zem Judsk a dle do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateiny v pust Arabii (Dl druh) tak, jak bylo vydno vydavatelstvm Fr. ivne v roce 1855 (HARANT Z POLIC A Z BEZDRUIC A NA PECCE, Kristof. Kristofa Haranta z Polic a z Bezdruic a na Pecce atd. Cesta z Krlovstv eskho do Bentek, odtud do zem Svat, zem Judsk a dle do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateiny v pust Arabii. Praha : Fr. ivn, 1855. 296 s. esk bibliothka.).

Text dla (Krytof Harant z Polic a Bezdruic: Cesta z Krlovstv eskho do Bentek. 2. dl), publikovanho Mstskou knihovnou v Praze, nen vzn autorskmi prvy.

Citan zznam tto e-knihy: HARANT Z POLIC A BEZDRUIC, Krytof. Cesta z Krlovstv eskho do Bentek [online]. V MKP 1. vyd. Praha : Mstsk knihovna v Praze, 2011 [aktuln datum citace e-knihy p. cit. rrrr-mm-dd]. 2. dl. Dostupn z WWW: <http://web2.mlp.cz/koweb/00/03/60/26/10/cesta_z_kralovstvi_ ceskeho_2.pdf>.

Vydn (oblka, grafick prava), jeho autorem je Mstsk knihovna v Praze, podlh licenci Creative Commons Uvete autora-Nevyuvejte dlo komern-Zachovejte licenci 3.0 esko.

Verze 1.0 z 07. 09. 2011.

Obsah: Kapitola 1. .............................................................................................. 7 Kapitola 2. ............................................................................................ 13 Kapitola 3. ............................................................................................ 20 Kapitola 4. ............................................................................................ 25 Kapitola 5. ............................................................................................ 32 Kapitola 6. ............................................................................................ 40 Kapitola 7. ............................................................................................ 51 Kapitola 8. ............................................................................................ 61 Kapitola 9. ............................................................................................ 70 Kapitola 10. .......................................................................................... 79 Kapitola 11. .......................................................................................... 82 Kapitola 12. .......................................................................................... 96 Kapitola 13. ........................................................................................ 102 Kapitola 14. ........................................................................................ 118 Kapitola 15. ........................................................................................ 133 Kapitola 16. ........................................................................................ 139 Kapitola 17. ........................................................................................ 165 Kapitola 18. ........................................................................................ 178 Kapitola 19. ........................................................................................ 197 Kapitola 20. ........................................................................................ 209 Kapitola 21. ........................................................................................ 216 Kapitola 22. ........................................................................................ 226 Kapitola 23. ........................................................................................ 234 Zatek t jzdy. ............................................................................ 236 Kterho asu karavana z msta se hb, a kdy zase odpov. .............................................................................................................. 238 Jakm podkem karavana jezd. ............................................... 239 O obzvltnch a znamenitch vcech, kter se na t cest nachzej a spatuj. ........................................................................... 241 O serifovi krli v Mecchy. ........................................................... 246 O mst Mecchu............................................................................ 246 O Abrahamovm domu. .............................................................. 247

O obadech poutnkv. ................................................................ 248 Co karavana dl, kdy poodpoine. ........................................ 250 O tech karavanch....................................................................... 251 O kzan. ........................................................................................ 252 O mst Zidem aneb Zidu. .......................................................... 255 O putovn do Mediny. ............................................................... 256 O mstu Medin............................................................................ 257 Jak jest spsob vn a za mstem Medinou. ............................ 258 Odvozovn atstva aneb pkrovu k hrobu. ............................ 259 Kapitola 24. ........................................................................................ 263 Kapitola 25. ........................................................................................ 276 Kapitola 26. ........................................................................................ 283

Druh dl,
V nm se vypisuje cesta z Jeruzalma do Egypta a velikho msta Kairu; odtud dle do Arabie pust, k moi ervenmu, k hoe Sinai, Oreb a svat panny Kateiny; a naposledy rozlinch nrodv obyejov, zl i dob, i tak krajiny jejich mnoh, v nich bydlej.

Kapitola 1.
O vyjet naem z msta Jerusalma a k mstu Rma. Pedn, e pbhv a vc pamti hodnch, cizch i domcch, netoliko doslchm, ale sob v pamt skldm a jimi svj ivot dm, k tomu se znm. Pkladu jinho by nebylo, jej od veliek pirozen mm, kter a na rozlin kvtko pipadaj a z nich rozlin moci a podstaty sbraj, vak vdy jednu a t podstatu, vlastnost a dobrotu medu mistrovsky udlaj. Tak poteb jednomu kadmu, v tchto poslednch pedivnch asch vku tohoto, velijakm dobrm vcem se uiti, rozlinm povahm zvykati, jimi se spravovati, a z tch ctn, dobr a prospn zvolovati a sob pivlastovati; eho potvrzuje Demosth. in 17. proe.: Za povinnost muv rozumnch to mm, aby t pilnost a prozetelnost o vci sv jako o ciz mli, a netoliko pvtiv ale i opatrn vidni byli. Zisku ani itku dnho jinho nevyhledvm, neli toho, o nm Mimus pe: Beneficium dando accepit, qui digno dedit. Beneficium dignis ubi das, omnes obligas. panlov tot v pslov maj: Beneficio quin dio al digno dandolo, recebielo. Beneficios dando a los dignos, obligas a ti a todos; toti: Kdo co vdnmu dal, ji za to dobrodin pijal. Kdy vdnm dobe dl, vecky sob zavazuje. Nebo pobonmu teni tuto svou prci obtujc tm myslem to inm, aby pro ctnou dobrotu svou, tou sob i jinm dobe prospval; a proto ctnost to in, za to odplatu ctnosti vzdln a dobroinnosti sob pokldm. Lsky a pzn, le pravdou a upmnou vrnost, doshnouti se nestrojm, maje dosti na tom, co Plautus in Amphitr. povdl: Ctnost m se pze vyhledvati, a ne pochlebenstvm; dosti kadho asu pznivcv m, kdo dobe in, v-li tm, v kterch ta vc rukou jest. Obojho toho spolen tak etm, toti aby mj blin spolu se mnou v historich a pbzch mn stalch tm vce se cviil a pkladnjm uinn byl. Nebo vedl propovdn sv.

Augustina vickni z potu tch bti mme: qui scribunt proficiendo, et scribendo proficiunt, to jest: p prospvajce, a psanm prospvaj. Abych komu svm spisem ubliovati chtl, toho se jako poctiv pn snan vysthm: spe se mn toho dostane od mnohch, kte mn na zlou stranu vykldati budou; ale jak Plto t: Lpe jest kivdu snsti, neli ji uiniti, na to mlo dbti budu; snad se jim naposledy steskne a pihod, co Mimus svd Etiam qui faciunt, odio habent injuriam, toti: I ti, kte kivdu in, kivdy nenvid. Presto esta da arrepentirse el que juzga de ligero. Aun los que fazen injuria la aborescen; eho bych vem dal. Naposledy maje dosti pin tohoto druhho dlu bu dokonce zanechati, aneb jej bn pebhnouti, poznav, mimo poat mysl mj, prvn dl pli prodlouen a pracn bti, a zvlt jsa za pinou sluby sv dvorsk a jinch zaneprzdnn k takovmu spisovn a vydvn knh nespsobn; pes to ohldaje se na povdn Seneky: Kolikrt co pe, vz, e tvch obyej a umn jistotu od sebe dv;, kterto vci nyn, co Mimus poznamenal: in judicando est criminosa celeritas, to jest: souditi lid s trkou spn jsou a s tm se vce neli s m jinm obraj, a zvlt kde se vem zachovati a ve vem dokonalm bti mon nen; nbr jak svat Jeronm pe, pihz se obyejn, e kadho jeho vlastn psan svod, a od pvoda mnoho pehldnuto bv: avak jako synov nezdrn otci pece mil jsou, tak jednakad prce spisovateli svmu se dobe lb. Menander kratice toho t dotekl: Jin souditi umme, sami toho, co pehldneme, neetme. Del defecto de otro el sabio enmienda el suyo. A jak Demosthenes (Olynth. 3.) krateji povdl: Facillimum est omnium sese decipere, e nejsnze sebe lovk oklam. Avak nadto nadevecko od nkterch vzcnch pnv mne k t prci probuzovnm dohnn jsem, e jsem od svho pedsevzet ustoupiti a mimo sepsn phod i mst putovn mho v Egypt, na pouti arabsk atd. i jin vypsn mnohch vchodnch krlovstv, jako abyssinskho, perskho, panlskho v Indii, tatarskho a jinch vchodnch zem, obyejv lid v nich a mnohch vc pamti hodnch, vedl tureckch zem (kter e

jsem vedl Gregoria Nazianzena napomenut: Praclarum est mentem historiarum cognitione instructam habere, tak jak jsem se na to tch, kte se v tch zemch rodili a v nich obchody sv vedli, a zvlt v Kairu a v Egypt vyptal a sob pro pamt poznamenal) mimo vli svou dotkati musil. Snad mne proto k tomu mli, co Isocrates vypravuje, e co neobyejnho jest, to nad jin vci oblibovno bv. Proe k t prci s tm ohlenm pistupuji: e nic o sv ujm a z svho mozku nepi, ne to, na jsem se, byv ble tch vech krajin a s vtm potem lid z tch krajin rodilch i odjinud, v nich ivnost vedoucch, vyptati a s jinmi hodnovrnmi spisovateli, kte o tom nemlo vypisuj, srovnati mohl. A snad nkdo co onen Philemon ekne, e mnoh vci nepotebn, zbyten i tak k ve nepodobn vypisuji. Nato j s Plautem in Menachinis odpovdm: Kdy mi se toliko lb, by pracn bylo, sob v tom dosti inm. Ponvad jest mysl mj takov, abych svm dobrm pnm a ptelm to k vli uinil a sv mil vlasti poslouil, na tom dosti mm, podl pslov: No estudies complazer a muchos, mas a quales, nehle se vem zachovati, ne toliko tm, kterm nle. Denegar se ala patria es padescer destierro, vlasti nechtti poslouiti, jest se j odepti. Zase pak rozlin vci mysl oberstvuj, jak Lucianus povdl: Illud quod semper sui simile est, celeriter adferre satietatem. Ninguna cosa es alegre, sino laquela variedad farta. latin Varietas delectat, toti rozlinost pin rozko. Spe by se teni stesklo vci bn, jednostejn a znm sti, neli tak rozdln avak pravdiv stal, jak mimo mnoh osoby hodnovrn, kte mne v tom potvrzovali, i nkterch spisovatel pi kad vci dotknouti neopominu. Naposledy aby vc cizch znmost jakkoli, zl i dobr, nemla prospvati, tomu na odpor, co jsem v pedmluv prvnho dlu poznamenal, nepokldm, ale pitom zanechvm, a toho dokldm, co Basilius, eck csa, v knce kefalaia oaranelika o itcch histori synu svmu pedkld: Nebu tob za obtn v historich se probhati: nebo tam najde, co jsou jin s velikou prc

sebrali; odtud pozn i dobrch lid ctnosti, i zlch nelechetnosti, a tch se bude vystihati, jako onch nsledovati. K tomu spat rozlin lidskho ivota promny a v nm vech vc sem i tam pemtn, svta tohoto nestlost, krlovstv a panovn nhl pdy. Aura el hablar effecto, si hablamos honestas cosas, toti, e emi prospvme, kdy o poctivch vcech mluvme. V prvnm dlu bylo vypravovno, kterak strojce se z Jerusalma odjti, conventu jsme almuny pes 120 duktv dali a pomalu se rozehnali, a i n Lampert po receptu od guardiana pijatm, jakkoli se stavl, jakoby nikam nemohl a shrben obchzel, vak pece s nmi vypraviti se musel. Ji pak oznmm, e tu sobotu po pamtce svat Lidmily, to jest 19, dne msce Z, kdy jsme se pihotovili, okolo asu nepornho el s nmi guardian se vm conventem do kostela, a tam nkter modlitby vykav, nm na cestu poehnn dval; a potom s kadm obzvltn i jeho mnii a pan Antonio Donato (kter tu pozstal, aby jinou cestou skrze zemi galilejskou a Damaek do Tripoli, a odtud do vlasti sv jeti mohl) se rozehnal a ns propustil. Ns tedy est s sedmm mnichem du sv. Dominika, o nm jsem prv zmnku uinil, vzave kad svj tlumok, vyli jsme ped klter, kde ns turet mucari, toti sedlci s osly ekali, a tu jsme se jet jednou s guardianem a vemi jeho rozehnali. Pot kad z ns osla svho za uzdu chytiti a skrze msto tou cestou k brn, skrze ni jsme do msta veli, vyvesti musil. Vicarius pak a jeden mnich vyprovzeli ns a za msto na jaksi pole, kde jsme se spolen pod olivovm (jeho tu mnoho bylo) zastavili a na trucelmana (slove tak dragoman), kter za nmi z Jerusalma pijeti ml, oekvali. Byl pak t trucelman z Rmy, kter ns do zem Svat nejprv uvedl, a pro jsme na svj gro do Rmy poslati musili; kter po vyzen svch vc v Jerusalm (neb a pro ns tam pijel, vak pi t pleitosti svch vc a prospch nepominul) na oslu k nm pijel, a my tak hned na nae neohebn a dlouhouch podsedlnky jsme vsedali, a vicaria, rozehnave se s nm, opustili; sami pak ve

10

jmnu bom okolo dvou hodin ped veerem k stran zpadn se obrtili. I jeli jsme s potku dosti dobrmi cestami a do noci, a mli jsme lep cestu, neli kdy jsme nejprv do msta z Rmy jeli, a touto jinou ns trucelman vedl, kter na levou stranu, a pedel na pravou la. V noci napomenul ns trucelman, abychom tie jeli a nerozprvli, e blzko cesty jsou strn skalnat, na nich Arabov jeskyn a boudy maj a v nich pebvaj, tak aby, e tudy putujeme, nezvdli a ns neobloupili. Proe s velikm strachem vespolek jsme jeli, a jsme tch strn minuli, na nich jsme nemlo ohv pliti vidli i psy tkati slyeli; co se stalo okolo tvrt hodiny na noc. Potom jsme mezi jaksi vinice pijeli, kde nm trucelman ssednouti kzal, a Turci oslm obrok dali. Mezi tm vbhli nkte do vinic a nm mnoho velikch hroznv dobrho vna pinesli, jeho jsme s chut pojedli, a potom se na zemi poloili a pospali. Sotva hodina minula, trucelman ns zase zbudil a vsedati velel; co kdy se stalo, bylo kadmu z ns divn, e jsme povrchu aty vlhk a mokr, jakobychom zmokli, mli, a noc jasn beze veho mrana byla. O em nm trucelman zprvu dal, e se stalo za pinou tichho asu, a e vtru nebylo, a tehd e rosa hrub pad a k zrstu obil, vna a jinch vc velmi npomocna jest; sice eby vecko od dennho horka vyhoelo a vyschlo. Od toho msta jeli jsme zlmi cestami pro vrchy, skly a rokle, kter se tu zaaly, a trvaly a do hodiny pede dnem; kdyby byl msc nesvtil, byli bychom bez razu a vtho nebezpeenstv z nich nevyjeli. Potom kdy se rozednilo, jeli jsme pknmi rovinami mezi rolm zdlanm a olvovmi i jinho ovoce lesy, a tu jsme nejprv vidli jaksi hust bodla s velikmi ostny co prostedn pendlky, vak tlust a mocn, eby skrz nejlep aty snadn proly, a toho bylo msto plotu a trn podl cesty plno; ktermuto kdy jsme se divili, e tak velice bodlav a mocn jest, dal nm zprvu trucelman, e z

11

takovho id Kristu pnu korunu splete, na hlavu vsadili a do ke vtiskli. Kde jsme se vce ukrutnosti idovsk podivili; neb tak piat a dlouh ostny, nejin ne jako hebky, tkost a bolest velikou Kristu pnu uiniti musili. Od eho podnes Vlai tomu trn Spina santa, toti svat trn, Arabov Alhansegi, latin Rhamnus kaj. Bellonius observ. Toho bodla po tch cestch a do Gzy mnoho se nachz.

12

Kapitola 2.
O pijet k mstu Rma a odtud do msta Gzy. V nedli 20. dne msce Z pijeli jsme rannm jitrem po rovinch k mstu Rma, o nm jsem v prvnm dlu psal; vak do nho jsme nejeli, ale uhnuli se na levou ruku na jaks zoran pole, na nm mnoho olvov stlo, pl mle vlask od msta, na ktermto, e trucelman do msta do domu svho za pinou poteb svch odjel, jsme s osl dol ssedli a na nho oekvali. Nkte mezi tm prochzeli jsme se pod tm olvovm, a vidli jsme zvtek mnostv, kter nkte spisovatel latin Chamaeleon, vlasky Chameleonte jmenuj, velik co veveice (a nkter nco vt), huben po hbet, puch pln co zemsk ba, eredn, er a nzelen barvy, s ocasem dlouhm co nmeck my, s hlavou velikou a s zuby oklebenmi, jakoby se smlo. To zvtko jest velmi smn svm nahoru na tp i zase s nich dol lezenm, kterch jsem v tch i jinch potom mstech a i v Egypt zaast a mnoho vdal. Nebo na spsob jetrek na lovka patc se zastavuje a proti nmu divn kejkluje, se to a probh, jakoby se z ptomnosti jeho radovalo. O nm p, a nm tak svdili v tch zemch jednomysln, e nic nej ani nepije, ale od samho povt a slunce e ivo zstv; a proto e se proti paprslkm slunenm sty obracuje a jimi nejin ne jako njakm pokrmem bicho sv napluje a nadm. M tak tu vlastnost, e na kterou barvu aneb vc jakkoli barvy, buto zelenou, ervenou, modrou, blou etc. se posad, takovou na se vezme a na sob ji mti bude; co nkte bzni jeho a jin radosti pitaj. Zvtko toto hadm a jinm jedovatm ivoichm jest velmi odporn, h a bh ze vech stran, zdali by hada neb co jinho vidlo na slunci se suiti a spti; a kdy co spat, hned vyleze a posad se nad nj, a tehd vypust dol na hlavu jeho mok jedovat, kter se jemu z st co po nitce dol thne; kdy pak

13

uhld, e dobe nad hlavou nesed, poodsedne sob rovnji, a je stihne, od eho ve brzy umti mus; jako jsme pak znamen toho dosti na mnostv hadch ko sleench, a nkterch dosti velikch, na dva i ti lokty dlouhch, vidli. Andrea Corsali nelle lettere. Giovan Lioni Africano della descrittione dell Africa. Edoardo Lopez nella descrit. di Congo etc. A Plinius lib. 28. cap. 8. mnohem vce o nm, a e se i v lkastv uvati me, vypisuje. Kdy se ji k poledn schylovalo, trucelman k nm zase pijel a s sebou sndan pinesl, toti hus peenou, vnit msto jablek r dobe vycpanou, kter jsme velmi vdni byli a k n se na zem po turecku zasaditi nemekali. Mezi tm trucelman hus na at poloiv, ji obma rukama jak mohl trhal, a ri na at vysypal; potom nm svma dobe zamatnma rukama kredencoval a z ruky do ruky (jak se k) podval, a re po hrsti, a mu se skrze prsty trousila, kadmu z ns udloval. Nae my nic nedbajc, tak sami bez nov, bez lic tot initi a tak jsti musili, vedl pslov: Necessitas non habet legem, e poteba dnho vymen nem; a dobe nm chutnala, lpe neli jak kaj: Ori dulcescit faba frigida, quando famescit, e hlad jest dobrm kuchaem, tebas syrov bob oslad. Jako pak kdy jsme se trucelmanovu trhn smli, dal nm odpovd, e takov pedkldn pokrm jest nejstar. A od toho asu vzelo: Al buon tempo, quando se tagliava el sorgo con le scalle, za onoho zlatho vku, kdy se jemen ebky msto kosy sekval. Potom jsme se kad toliko po krapt vna (nemve ho vce) napili a hned vzhru byli a na cestu se obrtili, kterto velmi rovn, pkn zdlan a rodn byla, a tak trvala, a jsme se okolo zpadu slunce k jaksi vsi, na ten as Dutt neb Dutty een, piblili. Za starodvna nedaleko t vsi, bl moe prostednho, byl pstav a msto een Azotus aneb Asdod (esky znamen milost ohn), jedno z pti mst pednch filistinskch, v nich obrov Enakym bydleli, kterch Jozue po dobyt msta vyhladiti nemohl. Jozue 11. 13. 15.

14

V tom mst byl chrm modly Dagon, jejto hlava, ruce ped archou pn, kter tam od Filistinskch vneena byla, klesly a na zem padly. Jud. 10. Blzko toho msta Judas Machabejsk od Bacchida a Alcyma zabit byl. 1. Macch. 9. 10. 11. Potomn od Jonaty Machabejskho dobyto a vypleno bylo. Ibid. Tam tak svat Filip apotol, byv od Ducha svatho pochopen, Krista pna kzal. Actorum 8. Kdy kesan ty zem dreli, byla v nm biskupsk stolice, a suffraganeus Trevirsk uv titule biskupa z Azotu. Hier. in lo. Hebr. Brocar. Vilhel. Tyr. 4. bel. c. 12. Tchto asv poboen le, z jehoto cenin opodl od behu moskho tato ves vystavena jest, pro bezpenost ped loupenky moskmi a lep vychzen na pole a rol blzk. A jako se prv Azdod nazvalo, nyn mlo rozdlnji Dutt se jmenuje. Mimo tu ves Dutt jde silnice velik z Asie men a jinch zem s n mezujcch, tak e co z tch krlovstv lidu po zemi do Mechy, Medyny, do Egypta a jinch dalch konin putuje a thne, vickni tudy prochzeti mohou, a vedl soudu mho nejvt silnice v tureckm panstv jest. Jako pak odtud koliks mlo honv do jedn tureck hospody (kter obyejn pi takovch silnicch bvaj) jsme pijeli a v n pes noc zstali. Byla pak od naich hospod jak z strany staven, tak i chovn ns rozdln. Staven mla na spsob tverhran vecko od kamene, zdi vysok jako pi zmcch, a v tch jedny toliko vrata, velik jako brna pi mst bv. Vnit vkol tch zd bylo loub aneb klenut, co v kltech ambitov, kter do dvoru tverhranho oteven stlo. Vrata byly elezn, a toliko se zvorou zastrkovaly. Hospode ani dnho lovka, kter by ns pivtal, ovem pak nm opatil, tam jsme nenali; nbr pijeve ped vrata, je jsme oteven nali a upmo do dvoru vjeli, kde sedlci aneb osli sv osly od ns vzali. Po t zaveli jsme ty vrata na zvoru, a sami msta, kde bychom noclehovati mohli, hledali. I akoli ten dvr byl pes padeste krokv zdl a tolik z, vak na nm ani pod tm klenutm msta dnho, na nm by se posedti a poleeti mohlo,

15

nebylo: vudy lidskch i hovadskch neistot plno bylo; nicmn chtli-li jsme co jsti a pospati, semotam msta jsme sob vybrali a uklizovali, a co jsme s sebou pivezli (toti chleba a vody), toho poili a pot odpoinuli. Nemohu toho pominouti, abych nco obrnji o tureckch hospodch napsati neml. V zemi tureck jest mnoho na silnicch takovch hospod, netoliko pi vtch i mench mstech, ale i v soukrom, na poutch a krom lid: vak jedny nkladnj neli druh bvaj, z nich tato nae nejchatrnj byla. Nebo kter jsou nkladn, ty tmto spsobem vystaveny bvaj, totito: klenut maj vkol na spsob suchch sklepv u ns, toliko e tam z t strany dve do placu a dvora oteven jest, a nad nm pavla, pi kter vkol malik komrky jsou. Dolej klenut jest msto martal, pro opaten kupectv a ochrnn hovad od de, zimy etc. obyejn z tukovho kamene, pknmi mramory emesln ozdoben, a stechy olovem pikryt m, dvr dlaen, a studnice neb isterna ozdobn, jednomu kadmu ku pohodl tam bv. Nkter pak takto staveny bvaj, toti e toliko vysok ze a ohrada okolo velkho dvora, a vnit jin nzk t neb ty stevc zv od zem jde, a s tou ni zrove a k ohradn zdi rumem vyplnno jest, na kterm mst lid, a na nim mst hovada s nklady zstvaj: vak i na tom vym mst asem lid pokoje uiti nemohou, proto e hovada a zvlt velbloudi dlouhmi krky svmi k nim dosahuj, a kdy jed, asto jim bezdk pisluhuj; a nkte z nich sv kon a jin hovada tomu u, aby s nimi jedli i leeli, jako ti, kte u ns psy domc pi stole chovaj a trp. Slovou pak ty hospody vecky mal i velik turecky Seray, Caravanseray, Carvatscharas, Carabachara, arabsky Champ neb Han. Takov pak hospody stavli a podnes stavj csaov turet, baov a jin bohat pni, a to nejvce z tch pin, e ve vech tch zemch hospod dnch nen, v nich by putujc pohodl uiti mohli; nebo velmi mnoho putuj, dstojnci pro ast adv a mst mnn a se sthovn, vojci pro ustavin vlky v rozdlnch krajinch, a lid

16

obecn pro kupectv a rozlin obchody; a dk msta i vesnice jsou, do nichby jako u ns kadodenn dojti mohli. Nejvce pak to z nboenstv msto almuny in. Nebo slib uinc, e kdy Meschit, lze obecn, most kamenn, pitl aneb takovou hospodu vystavti d, m za to, e ti, jeto v takovch mstech jeho skutk dobrch poivou, jemu modlitbami svmi a dnm tst ve dobr v tomto ivot i po smrti spsob; zvlt kdy jim njak nebezpeenstv vlky, nemoci atd. nastv, takovm slibem sob pomoci chtj. Jin, kte dt a ptel nemaj, aby statek jejich roztrhn a od lid rozebrn nebyl, radji po sob pamtky dobr zanechati chtj, a nkter z tch jmenovanch kusv, anebo vecky spolen, toti Meschit pi hospod a lze k tomu pro vecky putujc vystavti daj. Vak na tom nejvce zle, e k nim velik nadn nad s jistmi pravidly, vedl vle dobrodince a velikosti dchodv nazench, totito e pi nkter takov hospod vem putujcm, bu jich mnoho neb mlo, za msc nkolikrte se tu zastavujcm, jsti a vymen opaten dvati, lze a pitom vecku povolnou slubu darmo prokzati musej, mstem za ti dni, mstem den, dva atd., a nkdy, by lovk nechtl chleba a jdla vaenho pijti, tedy se ho dopros a jej jako donutkaj. Proe neet dnch osob, bu on Turek, kesan, id a kdokoli jin, vyho neb niho stavu. A tak se dn bae a jin slavn pn tureck nenajde, kter by takov hospody minul a v n zavdk nepijal, m-li aspo sm pro sebe lahdky, tedy eledi jeho a hovadm se dobe stane. Sami pak poteby sv s sebou vzti musej, jako lce, misky, modraci a co jinho potebuj, neb jim tam nic ne samho pbytku a jdla bez ndob propjuj. Jak pak krm obyejn dvaj, tak toho dolom. Nejprv dvaj kai, buto z Trachana neb Bohurt neb Affcos, anebo z Riz. Trachana a Bohurt jest vc z penice s kyselou smetanou smchan a spolu zvaen, potom na slunci suen a rozdlnm spsobem strojen, podobn tomu co Vlai Maza jmenuj. Affkos, z latinskho slova Aphaca vzat, vaen, roste v Egypt, a odtud se po

17

lodch do vech zem dodv. Riz jest re, vaen znm. Potom masa kus vaenho s polvkou, a nkdy peenho dvaj, k tomu chleba a ovoce vedl asu v roce, e s nimi kad spokojen bv; jak vce o tom Augerius de Busbec. epist. Turcic., Leuenclavius Turc. Chron., Pet, Bellon. observ. a jin vypisuj. Jako jsem pak mlo ve toho doloil, e na vtm dle takov hospody lidmi a hospodi osazeny i dchody obdaeny jsou, tak tak nkter pust stoj, tm toliko pohodln, e se v nich lid ped loupenky, detm atd. ve dne i v noci ochrniti mohou; a takov prvo jest: kter Caravanna neb tovarystvo tam se dostane, ti po sob vrata zavrou, a dnch k sob, by jich jet vce bylo, le z sv dobr vle nepust. A takov tato nae neopaten byla; tm jsme j toliko uili, e jsme v n ped Araby, kte by na ns bezpochyby ve snch byli pipadli, bezpeni byli. Avak pece loti, nemohouce k nm, v noci kdy jsme leeli, kamen na ns pes ze hzeli; ale dnho z ns dky Bohu neuhodili. Dvactho prvnho dne tho msce, v pondl den svatho Matoue, jak se poalo rozednvati, na osly jsme vsedli a z hospody bez podkovn vyjeli, a odtud jeli k stran poledn pknmi rovinami, ne na vtm dle psitmi; mstem dosti blzko moe po prav stran jsme mli. Kdy jsme nco mlo poodjeli, n trucelman zastaviv ns omlouval se, e s nmi za pinou spraven sob nkterch svch pilnch vc dle jeti neme, poroueje ns jednomu z pch k prvodu, a rozehnav se s nmi, zptkem dom do Rmy se navrtil, a my na cestou pedse jeli. Okolo t hodin na den vidli jsme pes 20 Turk v poli adem vedl sebe na pknch konch jeti, a kad pi koni jednoho chrta na mece vedl, okolo nich nkolik pch s dlouhmi runicemi lo. Vidouce je zdaleka, lekli jsme se jich; ale poznave, e na tvan z Gzy vyjeli a ns pokojn minuli, zase jsme poteni byli. V tom letlo pes n a ns nkolik trof, a ti po stran ns blzko v poli zapadli; proe nai p volali na ty jzdn a jim je ukazovali, nae dva z pchoty s runicemi se odmsili a k tm trofm po kolench

18

dosti blzko dolezli i na n vystelili, ale dnho nezastelili, proto e podl pslov velmi dobe v tch zemch s runici pod vodou umj. Nedaleko odtud na prav ruce pi moi vidli jsme ceniny nkdy slavnho msta Akalonu, vykld se na esko: strce ohn, kter bylo jedno z pti mst pednch filistinskch. Poloen mlo pi moi jako pl kruhu, a tou pinou znamenit pstav a obchod tu byl. U toho msta Samson tch 30 muv zabil a jejich aty aneb sukn tm, jeto pohdku jeho uhodli, daroval. Jud. 14. in se o tom mst zmnka na mnohch mstech starho zkona, jako Josue 13., 2. Reg. 6., Jud. 1. etc., 2. Reg. 1., Jerem. 25., Amos 1., Soph. 2., 1. Mac. 10. Z toho msta byl rodem onen Herodes, kter nemluvtka zabiti dal, a v nm mimo jin staven slavn palc vystavl. Joseph. ant. 17. Za asu kesanskho dren byla v nm biskupsk stolice, avak pod sprvou stolice Betlmsk zstvala; bylo tak hrabstv, a pn toho msta sloul hrab Akalonitsk. Vilh. Tyr. II. bell. sac. 12. et 14. bell. 12. et 18. bell. 24. Podnes jet tam vidti slavnch palc, v atd. ceniny, a jest msteko Arab, id a jin luzy pln, ale v nm jsme nebyli, ne minuli jsme ho. Odtud nedaleko odjeve, mli jsme po stranch blzko cesty v polch pkn zahrady s rozlinm tpm, mezi nimi jsme dobrou chvli jeli, a zvlt vedl cesty mnoho fkovch strom (vlasky Figari di Faraone, toti Faraonov fk, latin Sycomorus een), vtch neli u ns vlaskch oech stromov, jsme vidli, o nich neji pi vypsn Egypta doloeno bude. Okolo poledne vidli jsme msto Gzu, a k nmu se piblive, naped do msta jednoho z pch naich vyslali, aby k nm trucelmana toho msta pivedl. Nebo v pednch mstech tch krajin trucelmanov jsou nazeni, a ti jak pezvd, e pespoln kesan ped mstem jsou, jim prvod do msta od Sangiachy vyjednati musej, sice dn do msta pod velikou pokutou nesm.

19

Kapitola 3.
Pjezd do msta Gzy, a co v nm pedsevzato bylo. Po mal chvli piel k nm trucelman, maje prvod od sanjika, a ns vlaskou e pivtal, a jak bychom se chovati mli, vyuoval. Po t ns do msta uvedl a ped nmi el, kad pak z ns svho osla za sebou vedl a tlumok na zdech nesl; a ns pivedl do jakhosi domeku, kter ml bti hospodou neb pitlem poutnkv, ale u ns by sotva pastu chalupou slouti mohl. Nebo v nm, jakkoli v malm potu jsme byli, smstnati jsme se nemohli, nbr vn na malm dvoreku pes noc leeti jsme musili. Bydlel pak v t chalup ek jeden, a to ten, o nm jsem nahoe v prvnm dlu 56. listu zmnku uinil, e na lod Silvestra een, kdy od loupenk vybojovna byla, ivot svj zachoval; a ten nm zprvu dostatenou o vem uinil, nebo i vlasky mluviti uml, proe nm radou svou dobrou mnoho prospl. Nebo radili jsme se s nm, kterou bychom cestou z Gzy do Egypta nejphodnji jeti mohli. I oznamoval nm o dvoj cest, jedn po zemi a druh po moi. Jak pak nebezpen po zemi jest, pro Araby a pro zl nerodn psit bez vody pustiny, obrn vypravoval. K tomu e bychom se na ni v tak malm potu vydati nemohli, leby Caravana, toti tovarystvo njak (o nm doleji vce psti budu) tam thnouc se nahodilo, a na ten as e v Gze o dnm nev, a tebas v nkolika nedlch e bychom se dnho nedokali. A proto nm radil, abychom se po moi k Damit, nejblimu pstavu a mstu egyptskmu pi zemi svat, vypravili, a tm asnji na lodi v pstavu se vyptali. Kterto jeho posledn rady netoliko pro pospchn nae, ale i pro nebezpeenstv Arabv, nsledovati jsme umnili, vedl pslov: Quando vedi el lupo, non cergar le soi pedage. Corazon que sabe temer, sabe guardar la vida. De ligero viene et peligro, que es menosprecciado. Kdy vlka vid, nehledej jeho lepj.

20

Mysl, kter se um bti, um ivot zachovati; nebo nejspe z pohrdn pichz nebezpeenstv. I vyptvali jsme se na lod, a s velikou radost na jednu tureckou lod Caramusalu eenou se vyptali, kter jednomu Turku pinleela. S tm jsme dali jednati, zdali by ns s sebou do Damity vzti chtl, a velmi tce to pi nm obdreli, e se ns vzti uvolil, pro mnostv Turkv, Arabv a kupectv, jimi svou lod naloenou ml; ale nae penze byli mu dostiv, a vc se mu od ns, neli by trojnsobn tolik Turkv bylo, dostalo. Proe starali jsme se, jak bychom s dotenm patronem smluvili a potrav na lod sob najednali; a majce toho mnicha du svatho Dominica v tovarystvu svm, kter tureckch zem obyejv a ei dobe povdom byl, a abychom se jemu dvili, ns nabdal, uvoluje se, kdy mu nco penz dme, e vecko za ns rd chce spraviti, a svho dlu k tomu upmn piloiti neopomine; k emu od nho namluveni byve, tak jsme uinili, a nkolik cechinv na zaplacen patronovi a spraven nm do lod potrav jemu odevzdali. Kter s nam hospodem ekem k patronu el, a co s nm smlouval, jinho nevme ne to, e vrtiv se stskal sob strany prce sv v tak velik horko, a eby vce nechtl za ns choditi, prav, e se dosti nebezpen s Turkem patronem pro ns navadil a nathal, tak e nemal nebezpeenstv pro ns vystti musil; nicmn e pece rozafn a v mrnosti s nm smluvil, toti z devti irokch tolar, to jest u nich piastr. I bylo nm toho mnicha, kdy tak nakal, spotku dosti lto; ale jak jsme o sum s patronem smluven uslyeli, nramn jsme se ulekli, a poali mnicha v domnn mti, e jest konen svou osobu na nae penze vychovati umnil. A vak nechali jsme ho na ten as pi tom, chtjce dkladn jeho upmnosti zkusiti. Non vien ingannato se non chi se fida, toti: Kdo se komu dov, ten nejspe oklamn bv. Kdy bylo patronu zaplaceno, dal se mnich do kupovn potrav, a nakoupil nco mlo kuat, vajec, ovoce, chleba erstvho, i dvakrt peenho biskotu, a msto vna, kterho se v Gze nemohlo dostati, nkolik dbn vody spravil, a maje toho mnohem vce za ty penze,

21

kter jsme mu dali, nakoupiti, ns ze veho vypotal, a tu nm ji v patrn podezen piel. Ha dato le sue conditioni in nota. Nebo nm vdom bylo, jak se co v tom mst plat, i co patronu v slunosti dti ml, e jest sob pi nejmenm polovici toho zachovati musil; co tovarystvu velmi nelib i stn bylo. Nebo kad vdl, kde ho stevc hntl a e mlo v mcch bylo: mnoho v Jerusalm vydn pilo, mnoho na tak dalekou cestu, kterou jsme ped sebou mli, poteb bylo. Proe jsme poznali, e ho Jid mcem uhodil, a my chtjce se loui vyhnouti (kdy jsme eku nechtli toho sviti) do blta jsme upadli. Havevamo da far con un barbier, che sapeva piu rader, che spender; toti: e jsme mli initi s holiem, kter ns bez bitvy uml holiti, ale neupmn skupovati. Z t piny tehd jsme pemleli, jak bychom ho zbti a pkn odbyti mohli: ale byt likou podit, neml mony syty; uml tak s nmi zachzeti, e vol neb nevol s nm jsme dle thnouti musili, a vak jemu se v niem nesvili. Mezi tm spatovali jsme v mst, co se nm vidlo, jakoto v poslednm a pomeznm zem svat. Nebo jest podnes msto dosti velik, vak ne tak ozdoben mnohmi velikmi a staroitnmi stavenmi jako Jerusalm, a domy tak obecn chatrnj jsou neli v Jerusalm. Zd dnch nem, toliko zmek nevelik, na malm vrku tverhran staven a ohraen, v nm Sangiach obydl sv m, kter vystavl Balduinus krl Jerusalmsk. Vilh. Tyr. 14. bel. sac. 12. Obyvatel jeho jsou Turci, ekov, Arabov a id. Od kupectv a vech poteb ku pohodl velik dostatek v nm se nachz. Nebo zahrady a rol mnoh maj, tp palmovho grantovch jablek, limounovho atd. fkovho, olvovho dostatek. Vak palmy jsme mal vidli proti egyptskm, za pinou menho horka neli v Egypt; proe doleji o nich vypisovati budu. A pro tu pinu vecky Caravany do Egypta a Indie, a zase odtud do Asie, k tomu mstu thnouti obyej maj, a v nm poteby na dalek cesty, zvlt z t strany do Egypta a Arabie pust, kde

22

dnho msta ve dvancti dnech cesty i vce se nenachz, sob pihotovuj. Slove pak tchto asv Gazera a Gazara, ped lety sloulo Gza, a idovsky Aza, na esko se vykld sla. Nebo bylo velik a pedn z pti mst Filistinskch, dobe zpevnn, od moe dobr pl druh mle vlask lec. Nejprv to msto id s hejtmanem svm Kalefem dobyli. Josue 10. 11. 12. 13. 15. Tu tak Samson elezn brny msta toho vzav na zda, na vrch blzko Hebronu odnesl. Jud. 1. T Samson potom byv jat, a oi vyloupan maje, v vzen samotn mln thnouti, a v dom jednom velikm ped knaty Filistinskmi hrti musil; kdeto ujav dva sloupy, na nich vecko staven stlo, ty sloupy na knata a vecken jin lid porazil, tak e jich tehd do t tisc pobito bylo. Jud. 6. 16. Proroci tomu mstu velik zkzy pedpovdali, jako pak Alexander velik, veda vlku proti Peranm a dovdv se, e msto Gza lidem perskm osazeno bylo, po dobyt Tru k nmu pithl, a po dvou mscch od obleen je dobyl a z koen vyvrtil, od eho za dlouh as zputn stlo. Jos. 11. ant. 8. Potom za asu Machabejskch poalo se zase stavti. 1. Mach. 7. 9. 13. 14. 15. etc. A brzo tak hrub zrostlo, e po kolikas mlo letech, kdy je Alexander Janneus oblehl, cel rok ped nm leeti musil, a naposledy zradou jednoho hejtmana v mst jeho se zmocnil. Jos. 13. ant. 19. Za asv Herodesa krle bylo pkn spraveno, a csai mskmu Oktavinovi v moc pilo, kter je od zem Judsk odcizil a k Syrsk pipojil. Jos. 17. ant. 17. Svat Jeronm pipomn in loc. Heb., e za jeho as velmi lidn bylo; a znti z toho, kdy ho Alexander velik dobyl, e jest v kostele modly Apollinis shromdnch do pti set radnch pnv jal a pobil. Jos. 13. ant. 19. V tom mst Sylvanus muedlnickou smrt s tyicti tovaryi svmi podstoupil, jak o tom Niceph. hist. Eccl. lib. 7. c. 16. obrn vypisuje.

23

Na ten as nic staroitnho tam neukazuj, neli ceniny toho velikho domu, v nm Samson ty Filistinsk zatiti ml; a chtj nkte, e tent dm byl chrm modly Dagon. Brocard. itin. 7. Breid. Nyn se zase k sv cest navrtm. Oznmil nm patron, abychom se druhho dne rno k moi najti dali, e mn odjeti. Proe v ter po svatm Matoui 22. dne msce Z, okolo dvou hodin na den, pivedli nm sedlci osly; a rozehnave se s ekem hospodem nam, a jej almunou spokojive, li jsme skrze msto druhou stranou k zpadu slunce, a mezi zahradami vsede na osly, jeli jsme na pldruh mle vlask velikmi psky a k moi, kde jsme se dovdli; e patron vtru oekvaje dle jeti neme; proe tu v tom psku v velikm horce od slunce po vrchu, a od psku pospodu, ten cel den a noc, s velikou na tkost, leeti jsme musili: vak potenm srdcem, e se z tch zem tak phodn a brzo, vedl dosti na, mme odebrati. Cor contento e schiavina in spalla: Mysl spokojen jest jakoby se dobe odl. A kdo chce uiti sladkho, mus okusiti kyselho. Tehd kdy jsme tu ekali, chodil jsem a ohldal jsem se vkol behu piln, a bylo mi divn, e jsem msta nkdy slavnho a velikho Konstancia tm dnch cenin nevidl; souditi jin nemohu, ne e moskm pskem zaneen a do msta Gzy odvezen bti musily. Nebo t msto bylo tu u pstavu a sloulo Majoma neb Majonia, a za asu Konstantina csae, e v nm na vtm dle kesan byli, Konstancia nazvan bylo a osvobozeno, aby mstu Gza, v nm tehd vecko jet pohan bydleli, poddan jako ped tm nebylo. Za asu Julina csae bylo zase k Gze pipojeno a Gzou pomoskou nazvno. Hieron. in ep. Paulae, et in vita Hilar. Hist. Trip. lib. 6. c. 4. Niceph. 10. hist. c. 4.

24

Kapitola 4.
O plaven se naem z zem Svat a do Egypta k mstu Damita. Tho msce 23. dne, okolo dvou hodin na den, pijeli pro ns turet marini k behu na brce, a ns k lod Caramusaly opodl na moi kotvemi se zdrujc pivezli. Kdy jsme se do n dostali, uhldali jsme ji plnou lidu tureckho a arabskho, tolik jejich en a dt, e nm sotva patron msteko v n vykzati mohl, a to bylo, coby ti osoby lee smstnati se mohly, a ns bylo sedm poutnkv: tu kad me souditi, jak jsme se z tak malho prostranstv radovati mohli. Mn jest prv na mysli a do t chvle leelo ono prvn s vojky z Bentek plaven, a za obtn jsem je sob pokldal: ale tuto byl bych polovici takovho pohodl rd pijal a na nm pestal, a vce jsem na n nespomnal. Un fatto desmentiga l altro. Lod Caramusala byla dosti velik, vak po vrchu nezabednn a nepikryt jako lod velik. Mla ti velik plachty a dv brky pivzan; marinv na n bylo do dvancti, tak oatnch pacholkv, jako jsem o Arabech pi vypsn hory Quaranteny v prvnm dlu poloil, toti e byli naz a bl co cikni: prav chska od amberka. Mezi tm ten cel den na t lod stti jsme musili a na vtr oekvali, dobrou vli sob inc s potravami nakoupenmi, za jin nedrce, neli e se na druh den do Damity dostaneme; a tak abychom tm pohanm laskominy udlali, zhojna jsme sob vedli, a jsme vecko do veera (krom nco biskotv) vytrvili. Okolo druh hodiny na noc rozkzal patron kotve vythnouti a vecky plachty spustiti, a tehd jsme se ve jmenu bom od zem linuli a tu celou noc dobrm vtrem plavili. Rno 24. dne jet jsme zemi Svatou vidli, proto e jsme se k poledn stran jako vedl zem dvali. Potom se vtr obrtil k plnon stran a ns dle na moe vehnal, tak e jsme ji o

25

polednch zem nevidli; a po t se vtr pomalu utiil, e jsme na jednom mst stli. Ped veerem povstal vtr k na cest phodn, ale zas po nkter hodin v noci a do rna se utiil. Dvactho ptho dne poal zas dobr vtr vti a do nepor, ale potom a do noci ticho bylo. Po plnoci do rna pozdvihl se zase a drahn cesty nm ukrtil. Dvactho estho dne od rna a do poledne ticho bylo, potom na ostatek toho dne a pes celou noc dobr vtr byl. Dvactho sedmho dne, kdy svtati poalo, poruil patron plachty spustiti a svinouti, i jednu kotev do moe pustiti, proto e ns vtr blzko k zemi byl pihnal, kter nm byla po lev stran mezi vchodem a polednem; nm pak bylo velmi vdk, nejin myslce, neli e ji konec naeho plaven bude a ta zem e Egyptem jest. Ale zmlila ns nadje, neb jsme tu stti musili, a by ns jin vtr neli ten, jm jsme dol sjeli, na moe v vynesl. Po hodin rozpustili jednu plachtu, a malm vtkem jsme se plavili; po t zas zastavili a kotev do moe vrhli, a do neporu odpovajce. Potom jsme se plavili a do noci, a pes celou noc stli. Dvactho osmho dne rno na usvit marini vythe kotev, vecky plachty rozpustili; i plavili jsme se dobrm vtrem. Kdy bylo okolo sndan, zahldli jsme ve od Damity. Proe Turci a ta jin chasa hlavy sv obyejem svm k zemi sklonili a modlitby sv kali; my poutnci tak jsme pnu bohu z astnho od tch bd, v nich jsme pod ui tehd vzeli, vysvobozen dkovali. Nebo v pravd vt jsem nouze v tch mlo kolikas dnech mezi tmi pohany zkusil, neli na v pedel i budouc cest. Msteko jsme tsn mli, leeti jsme v nm nemohli, ale sotva jsme sed spali. Smradu od neistot lidskch, zvlt od tch, kte moi nezvykl, vecky tory slab a prduchy oteven mli, okolo ns ze vech stran neistili a ned dlali, tak eby nebylo divu, aby sob lovk byl veho nezoklivil a nemoci nedostal. Ale co bylo initi, neli trpti. Pacienza es el mejor remedio a qualquier dolor. A jako jsme prvnho dne vecky potravy nae pojedli a je t chsce toliko ukzali, byli jsme zase pern od nich pomtni. Nebo nerci-li jdla

26

dnho, krom biskot, ale za dva dni ani npitku vody jsme nemli, z kadho napit Turkv jsme prositi musili; nkdy j nm dali, a to smradlav, kter sami nechtli, a nkdy i t nm udliti se zbraoval, e jsme, jak Vlai kaj: El muro al seco, duno che magna senza bevere, bez vpna na sucho stavti musili. Proe jsme se jim zase dosti v zuby nahledli, vedl pslov: Tu guardi per dritto, come fanno le ocche le verze, toti: pmo, co husi na zel, na n hledli, a naemu nkupmu z takovho ns opaten dobe na zuby ehnali. Ty biskoty nm nkdy k lep zvli pomohli, kdy jsme je za nkolik cibul aneb nco jinho vymnili, tak e jsme je tehd za zvltn lahdky jedli, a mla vody s zahraenm nosu pro jej smrad se napili, majc v as nouze dobe zaivac aludek: bon budello, cio a deggiuno. Tehd jsme bolest aludka asto trpeni byli, i za prav dali, co onen Diphilus apud Gregorium Gyraldum o n pe Ventre verecundum minus est nil, nil mage ventre Importunum, is vel mediis in luctibus urget Et memores jubet esse sui, cogitque jubendo. Nic nestydatjho nad bich nen, Nic nevhodnjho, neb se vdy mn; A jak u prosted bolest ns rmt, Tak v kad as pamt na se mt nut. By mu se pak chtl kdo asem opti, Chtj, nechtj mus svj poklis uzti; By jej pak chtl i zavzati asem, Vak mus bezdk v stranu vrci pasem. K tomu ti lotrovt marini nelitostiv s nmi zachzeli, a obzvltn v noci nkdy ledams na zapenou na ns hodili, nohami po ns lapali, nmi jako psy strkali; a jedn noci vylezl jeden z nich nahoru do koe a naschvle na ns velik skipec, jakho u ns k staven a jinm potebm uvaj, do nkolika liber zti spustil, tak e mezi ns upadl a mho hbetu zashl, a vak bom zenm dnho kodn neuhodil; proe jsem zkikl a vce se lekl toho nebezpeenstv, z nho mne pn bh vytrhl. Neb jest vc jist, e koho by byl udeil, bylby tu na mst zstati aneb o nkter d pijti musil. Ale jak se k: m-li kodu, o posmch se nestarej, to t ti loti prokazovali: toliko se nm smli a posmnm

27

na ns Christiano volnm nm utrhali, e akoli jsme v strachu a moci jich byli, dosti jsme na sob znti dvali, e bychom se jim zase, kdyby ns vce bylo, umli odplatiti. Pacienza muchas vezes injuriada, torna se enira. Ale o tom nech jest za dosti povdno. Kdy bylo okolo poledne, pijeli jsme do pstavu, a tu hned jeden marinsk lotr chodil v lod s ervenm kloboukem a vybral ode vech napod na zpropitn. Ale byli bychom radji lotrm msto podkovn po dobrm pohlavku dali, aneb jak vlasky kaj: Te recommando a griffe de gallo, cio al diavolo, je vem ertm poruili. Nicmn pece se mne jeden pacholek dodal, abych od nho list vzal k jeho bratru v ostrov Malt zajatmu, a pokud bych sm tam nejel, abych jej po nkom odeslal; co jsem pece lotru k vli uinil. Mezi tm vidli jsme v pstavu stti mnoho Caramusal, a z nich i do nich kupeck zbo nakldati, z nichto jeden k nm vstc upmo vyjel, a patron z nho ns se ptal, kte bychom se co nejdve do Damity vypraviti chtli, abychom k nmu vystoupili, e ns tam dovezti chce. My poutnci majce za to, e nae Caramusala v pstavu zstane, nemekali jsme z na lod vystoupiti a do jeho jsme veli. Kdy se pak s nmi k behu piplavil (co se brzo stalo, nebo nebylo daleko), pistavil k jednomu pramenu eky Nilu, toliko jedin ve vem Egypt, kter tu do moe pad, a ns pobzel, abychom na beh vystoupili, e ns dle vzti nemn, chtje od ns mti zplatu, e ns nedovezl. To jsme poznali, e ns ten Turek podvedl; proe nechtli jsme mu nic dti, a by ns prv do Damity doplavil, a nejvce n mnich, umje e jejich, za ns mluvil a s tm Turkem se hdal, podvod jeho mu vytaje; a Turek vyhledal v lod kej a pibhl, na ns naphaje a ns bti chtje; proe mnich ulevil a od ei jako Turek od kyje upustil. Naposledy chtli-li jsme pokoj mti, vdy jsme se po nkolika maidynch sloiti a jemu zaplatiti musili. Tak tedy znovu jsme lod jednali, kter by ns do msta Damity dovezla. Bylo jich tu dostatek a rozlinch: nkter mal co

28

nae rybsk lodky, ne e ir byly; jin okrouhl, irok a tak krtk byly, e se tm s kou srovnvaly, a ty mly plachty tverhran a mal, toliko pro voen nkterch poteb od jednoho msta k druhmu po Nilu; na kterch jsme se pustiti nechtli, ale dali jsme se na nejvt lod, jimi se po Nilu plav. Ty mly nkter jednu, nkter dv plachty, jazykem jejich Dzierma nazvan, vesla tak mly. Jsou nzk, okrouhl, vak dosti velik, jak jsem na ece Padus ve Vlach vidl; na nich se, kdy jest pkn as, i na moe nkterou mli pust, tak jako ve Vlach z Pdu po moi do Bentek se plavvaj. Nikde jsem tak nzkch lod jako pi Nilu nevidl, proto e behy nzk m a voda zrove s behem jde; neb by jim tak na nzk, jako u ns na vysok beh, z nzk lod vystoupiti tko bylo. A e vkol Nilu dnch vrch, ani tm ve v zemi Egyptsk nen, pro tu pinu mohou se po vem Nilu svobodn s plachtami plaviti, bez mnohho proti vod, kdy jedou, vesly tahn. Tak jsem se tu ohldal a diviti musil pknmu poloen, rod a stromov pi zatku zem Egyptsk, proti spsobu jinch krajin, kter pi moi, a kde do nho vody velik vpadaj, hrub psit aneb skalnat bvaj. Nebo tuto hned pi samm behu vecko se jako iv bti zdlo, jak pak o hojnosti t v zem doleji vypisovati budu. eka Nilus v tom mst vpadala do moe, zi naeho Labe u Litomic; vak nen v tom mst cel eka, ne toliko jeden dl jej, jakch jet mimo tento est rozdlnch do moe vpad, a slovou latin jmeny vlastnmi takto: Pelusiacum ostium, jin Damiatae, Taniticum, Mendesicum, Pharniticum, Sebenniticum, Belbiticum a Canopicum, jin Heracleoticum; a vak mimo prvn a posledn pramen jinmi se neplav, proto e mal, mlk, a ne tak msty i vesnicemi osazen jsou. Egypt tchto asv nejmenuj neli doten dva jmeny obzvltnmi, toti Pelusiacum, kter tee pi stran vchodn a Damity, Garbie, a Canopicum, kter tee pi stran poledn a Alexandrii, nazvaj Scharguye, pro rozdl spn ve velijakch

29

potebch. Propert. lib. 2. Ovid. Met. lib. 5. Claud. in Ruff. lib. 1. Paling. Leone. Virg. 6. Aeneid. ti vickni pipomnaj sedm pramen eky Nilu. Tak jsem se tomu divil, e velmi daleko do moe svou kalnou vodou barvila, a to nkolik vlaskch mil, i sladkost svou zachovv; a jak jsem tam zajist zpraven, e plavci, kdy na moi zabloud, buto chtce k stran Garbie jeti k druh se dostanou, a zase naproti tomu k stran Scharguye msto Garbie; tehdy jsouce daleko v moi a nemohouce zem vidti (neb jak jsem v dotekl, zem pro nzkost a roviny jej daleko na moi neuhld), barvou vody, jednoho i druhho toku rozdlnou, a vak oboj kalnou, se spravuj a sv lod ku pstavm, k nim pistati chtj, za asu napravuj. A tak my smluvive do Damity, plavili jsme se na t lod Dzierma proti vod nahoru, a po lev ruce nco opodl od Nilu bl pstavu vidli jsme pevnstku nevelikou tverhranou, tureckmi vojky osazenou, pro obranu pstavu i msta Damity a jinch vych mst. Nebo v t pevnosti zdaleka spatiti mohou lod ku pstavu se plavc; a maj k tomu vycvien holuby, kterm, kdy co poteb hejtmanu do Damity Sangiachovi napsati, k jich nohm cedulku piv a je pust, kte bez mekn v brzkm asu, kde nle, do Damity pilet a sob tu cedulku vzti daj, a zase do pevnosti se navrt. O em jsem netoliko na mst slyel, ale i u jistch spisovatelv tal, e se ten obyej po vem Egypt ped nkolika sty lety zachovval, ano i svma vlastnma oima v Damit takovho holuba piletti a cedulku mu od nohy odvzati jsem vidl; a tot v Alexandrii z druh strany Egypta podnes in, jak o tom doleji oznmeno bude. A svd tot ti, kte Indie a zem vchodn vypisuj: jako Gaspar Balbi, etc. nell. viagg. delle Indie Orientali, e z Ormus do Balsari, a z Balsari do Bagdetu, a zase zptkem, kupci holuby k svm faktorm aneb tovarym vyslaj, uvce jim listy pod kdla; kdeto z Ormus do Balsari dvamectma dn cesty, z Balsari do Bagdetu ticeti osm dn po vod jest, e za jeden den takov holubi do jednoho z tch mst dolet.

30

Le ta pevnost na deset mil vlaskch od Damity. Potom nic obzvltnho, krom les palmovch, nevidouce, pijeli jsme dobrm vtrem okolo dvou hodin ped veerem k mstu Damit

31

Kapitola 5.
Jak jsme se do Damity dostali, co v nm pedse brali, a pitom vypsn tho msta. Kdy jsme k behu toho msta pijeli, nesmli jsme z lod vystoupiti, a jsme viceconsulovi krle franckho, kter se v tom mst zdruje, n pjezd v znmost uvesti dali. Kterto nemekal po mal chvli sm k nm a pro ns pijti, a velmi pvtiv ns pivtav, do pbytku svho skrze msto vedl. A vak nejprv skrze jaksi star dm jsme li, v nm mnoho Turkv bylo; ped nimi jsme tlumoky nae na zem poloiti a jim je k otvrn a pehledvn dti musili. Vak nic nm z nich nevzali, ale ns propustili; krom jeden z nich dobe odn a snad i z dstojnkv, ten kdy vyloili z karne jednoho naeho poutnka kky a ptee v Jerusalm koupen (jak v prvn knize o tom doloeno), velmi se nad nimi jako uasl a hnvem pohnul a zloeil v jazyku svm, a i naposledy na n pi ptomnosti na plil; a my jsme jemu nic proto ci, ani se na odpor proti nmu postaviti nesmli. A vak podivili jsme se t jeho nevnosti, e mimo obyej jinch Turkv tento sm tch vc nic sob nevil. Nebo jin jsem Turky vidl, kte na takov vci laskavi jsou (krom kkv a obrzkv, o em doleji polom) a poutnkm je rdi berou, aby je sami na hrdle neb na rukou nosili a po nich sv ptee kali: vak pitom po kadm zrnu sv Subana hala, toti: Boe obrat se ke mn hnmu, pivs, a tu modlitbu stokrt, pokad vedl pte, kaj. Odtud ns viceconsul vedl upmo do svho pbytku, v kterm samotn s svm sluebnkem bydlel, a sotva sm pro sebe komoru v nm ml od zem jedn podlahy zvi, a nm pod n dole v sni, kde jsme jedli i leeti musili, vykzal. Aby pak kad vdl, kdo jest ten viceconsul, vdti slu, e nkte kesant mocnov, kte s Turkem ustavin pokoj maj a

32

obchody sv vedou, jako krl franck a Bentan, v nkterch pednch tureckch mstech, jako v Konstantinopoli, v Tripoli, v Halepu, v Kairu, v Alexandrii a jinde, vyslan sv maj; a ti, ponvad tam za pinou pokoje inn, aneb pro jin brzk nkterch vc vyzen, po nm by se s odpovd dom vrtili, nejsou jako Ambassatores, Oratores, anebo poslov a legti, neuvaj tak tch jmen, ale Consules, toti starostov nazvni bvaj. Kteto v dotench mstech dn sv sdlo maj, k tomu jsouce nazeni, aby mezi kesanskmi kupci, kte tam na mnoze pro obchody sv dojdj, d, pokoj a vecko dobr zachovali; kdy by se co od Turkv jim pihodilo, buto eby se nov cla a jin nov neobyejn vci na n ukldali, mimo smlouvy a privilegia mezi jich mocni smluven a utvrzen, buto eby jim kdo z lidu tureckho ublioval, ti Consules povinni jsou o to se domlouvati a svm vrchnostem, jest-li e by se jim to nenapravilo, o tom vdti dti maj. Jsou pak u Turkv u vnosti, a od tureckch csav mnohmi obzvltnostmi obdaeni. Od sv vrchnosti a kupeckch obchodv maj poctiv vychovn; tak e msty velik dvr vedou, sv stre tureck, toti nkterho Janiara, vdycky pi sob maj, kte jich v domch hldati, a po ulicech ped nimi jdouce provzeti, a ped zb tureckou, jako ped baemi msto dlati musej. K tomu velik komonstvo kupc kesanskch slavn a v pknch hedbvnch atech pipravench za nimi jde a jim velikou podstatu pi tch nrodech in, tak e se dobe o nich ci me: onza di stato, libra doro, toti, e ouad neml. K tm pak dvoum vrchnost kesanskch starostm piznvaj a pivinuj se jin nrodov, jako k Bentskmu ze veho jejich panstv poddan, Ragut atd.; k franskmu Nmci, Nizozemci, Anglian, z msta Genue, Florencie, z Luky atd. kupci a poutnci, kte vickni svho starosty posluni bti musej. Pro lep pak jurisdikc a zachovn du maj sob od Turkv oddan domy velik, een Fondiques, jakoby u ns v Praze Kotce byly, a ty msta dosti nkladn tak od starodvna vystaven jsou; v

33

tch consul a kupci i s zbom a krmy bydlej, zavrajce se v noci a str majce, jak potom ne nco o nich dotknu. Abych pak o naem viceconsulovi oznmil: ten byl tu v Damit consula z Cairu mstodrc a nazen; a vak ponvad tam Fondiquy a obchod valnch kesan nevedli, tak mal vychovn a podstatu ml, a spe kesanskch poutnkv, z Jerusalma obyejn tudy do Egypta putujcch, hospodem, a pro skupovn re a jinch nkterch vc, Alexandrinskch kesanv jednatelem nazvati se me. My tedy k takovmu lovku se dostave, vdni jsme toho byli, e ns k sob pijal, s nmi vlasky mluviti uml, a pitom dobr a upmn lovk byl, rd a ochotn ve vem se nm propjoval. Pede vm pak byve po cest od hladu zemdlen, ptali jsme se na vno, a od nho pezvdli, e ho ve vem mst najti a ovem dostati mon nen; a vak e pro svj npitek dobrho vna z ostrova Cypru nco mlo m, kterho e nm rd chce udliti, dokud posta. Pijave tu jeho dobrou vli a skutek s podkovnm, prosili jsme ho za brzkou veei, s kterou tak dlouho nemekal, ale po mal chvli dal nm peench i vaench kuat, ryb a vaen v hojnosti, a k tomu toho dobrho vna, tak e jsme sob tu zase dobe po pedel nouzi na nahradili, jak se v pslov k: dobr vle kole j, zl hlavu tepe, a dk pivo p. Proe tak nkte z tovarystva sob povolili a veseli byli, di viso sereno; a kdy dobe pozd bylo, prosteve sob modraci a houn na zem a nkte na stolice (neb jsme tu na stolicch za stolem po kesansku sedli) na odpoinut jsme se odebrali. N pak Lampert ten obyej mval, e kdy dobrho vna dopadl, nm se rd podnapil, a po t rozlin psn v svm nizozemskm jazyku pobon i svtsk zpvval, podl pslov: laequa fa male, il vin fa cantare, vno zbuzuje k zpvu a voda k hnvu; eho tehd tak neobmekal, jak jsme svku zhasili a se utiili, dal se nm do zpvn hlasem, a my se mu zticha smli poslouchajce ho. Mnich pak, snad e s chut poveeel, tm vce snem obten byl, chi ben cena, ben dorme, nemohl ho snsti, ale okikl ho vlasky: Lamperto

34

taci, Lamperte ml. Proe Lampert nedozpvav vere zaatho umlkl, neb se ho bl. V tom jeden z tovarystva, nemv velik chuti k mnichu, zvolal na Lamperta: Lamperto canta, toti: Lamperte zpvej. Tak Lampert maje zstupce, a e ho posilovali, che gli facevan spalle, zaal tm hlasitji zpvati. Mnich proti tomu zase ho okikl, aby mlel. Lampert uposlechl ho. Ale po t hned zase byl k zpvn ponoukn, i dal se teprv prv do zpvn; a mnich vida, e ho hrub za kpi (jak kme) thne, vztil se z leen vzhru a na Lamperta s hurtem a kikem, aby ho bil, pospchal. Nkte z tovarystva poznave to, nemekali Lampertovi na pomoc pispti a proti mnichu se postaviti. I potkali se po tm s mnichem, a msto vlaskho pslov: una parola tocco laltra, e jedna e druhou sth, tak e tuto jedna pst druhou potkvala. Nebo mnich vida, e ert nen, jsa osoba vysok, dlouhch ramen a silnho oschlho tla; udatn sob ponal, bil, pral okolo sebe, jako by dvma kordy v hromad ermoval, a zase z tovarystva po tm asto msto mnicha v sob byli, podl pslov: Chi vade notte, trova spesso delle botte, kdo se v noci toul, asto buchty dostv. A viceconsul slye tu pranici, neb nad nmi leel, pibhl s svtlem dol vecken zden mezi ns, prose pro boha, abychom sob pokojn ponali, tak e jsme my ostatn, jeto jsme se t he dvali, jemu jich rozvesti napomhali. Ale mnich jsa hnvem rozplen, nemohl se spokojiti, nbr jet k tomu na ulici vybhl, volal, kiel, aby mu Turci na pomoc pispli, e ho loup a morduj; ale nemohl se tak rychle dnho dovolati, proto e pozd a v prvn usnut bylo, a viceconsul ho s mou pomoc, k naemu velikmu tst, do domu nsiln vtrhl; nebo by sebe i ns tebas do vnho vzen aneb u velikou pokutu penitou byl pivedl. Pnu bohu bud chvla z ochrany jeho svat! Tu po velikm kiku sotva jsme toho mnicha spokojili a t pranici konec uinili; neb byl tak zaplen, eby byl nedbal vecka nebezpeenstv podstoupiti, jeto a dlu svho dostal, vak on vdy vce nebohmu Lampertovi, vytrhv mu po lev stran tm polovici jeho vousv na brad, a nkterm jinm ublil, tak e jest z

35

toho ertu dosti mnoho strachu pilo. Il molto, el poco, rompe il gioco. Naposledy jsme se vickni upokojili. Dvactho devtho dne msce Z, to bylo v ter den svatho Michala archandla, hned jak jsme vstali, tovarystvo se radilo, jak by toho mnicha pozbyli, jakoto nerovn spee; a zase strany excommunikac (vyobcovn z crkve), kterou v t arvtce tak hrozil a sv odpornky do klatby dal, e jsou na pomazanho a Clerica rukama shnouti smli, jak o tom mnoho v prvch duchovnch c. si quis suadente 17. q. 4. juncto c. non dubium, et c. veniens, et c. ad eminentiam, c. cum illorum, c. religioso et c. de sentent. excom. tit. lib. 6. vymeno jest. I a jsou mnoh piny mli, aby na tu jeho excommunikac nedbali, jako pedn, e jest t moci neml a osob sv vedl zkonu, kterm se toho dovoluje, pivlastovati nemohl, c. corripiantur 24. q. 3. c. visis 16, q. 2. glossa in c. nemo episcopus, 3. q. 2. dicti tit. c. cum ab ecclesiarum, de off. c. ord. Hostiens. ibid. atd. akoli tedy to tichm duchem mohlo pominuto bti, nicmn pece jsem tovarystvo k tomu ml, aby se s mnichem smili a to v zapomenut uvedli. La olvidenza es el remedio de las injurias. Jako jsem tak s mnichem do nkterch ulic na prochzku vyel a jeho napomnal, aby se s tovarystvem spokojil, e mu to k dobrmu bude, a e oni spe bez nho, neli on bez nich v tchto neptelskch zemch budou moci bti. Olvidar lo que sabes, algunas vezes trae provecho, v zapomenut uveden nkterch vc e iten bv. emu mnich neodporoval, ale hned se ke mn omlouval, abych nemyslil, aby on mne v excommunikac sv mnil, e on se mnou dobe spokojen jest; a e jest svho dobe pomstil, a jim to rd odpout. A v tom mi plnou hrst vous nebohho Lamperta ukzal, kter ve spodkch schovan ml, jim jsme se dosti nasmli. V tom piel as sndan, a my sob dali ticeti vajec sazench na velk pnvi pipraviti; proe vedl jsem mnicha s sebou k stolu, a on chtje s nmi jdla asten bti, dal poehnn vem, a po t zase jsme spolu veseli byli; vak nkte s mnichem mluviti nechtli.

36

Po obd na dost nai zjednal nm viceconsul Dziermu, kter by ns do Bulako msta a pstavu blzko Kairu dovezla, a smluvil od jedn osoby po cechinu Bentskm. Mnich vida, e se to bez nho jednalo, a tak mu oznmeno bylo, aby se jak me opatil, e ho s sebou mti nechtj, velmi nerd tomu byl; a nemoha sm nic pknmi slovy spraviti, vdy jinde pmluvy hledal, vedl toho: Meglio se vince la cosa per il conseglio, che per lira, zdali by mohl co pokorou a dobrou radou, spe neli hnvem zskati. Nebo vyjednal sob pmluvu od Sangiacha toho msta, kter k nm vyslal osoby jist, daje ns, ponvad jsme mnicha s sebou pivedli, abychom jej zase odtud odvedli, nechcemeli dle, toliko do Cairu. A vak kdy tovarystvo ponenou omluvu svou uinilo, e sob slbili, aby ho v tovarystvu netrpli, dajce ho, aby jich pi tom zanechal, na t odpovdi pestal a mnichu se spokojiti poruil, tak e jest ns przen bti musil; a my sob pslov toho potvrdili, kter napomn, varovati se pli zdravch krm, pli velikho tst a pli dobrch lid; aneb jak jin kaj: Dio te guardi da cingue F: Fame, Fumo, Fiume, Frate, Femine. Dne 30. a poslednho msce Z, ekajce na naeho plavce a se shotov, prochzeli jsme se po mst, kter jest starodvn a sloulo nkdy Pelusium od Pelea otce Achillesa, jin Eliopolis od Elia Pertinace, kter je vystavti ml. Bylo ped lety dvoj zd cihelnou a dvojmi pkopy obehnan a opevnn, tak e kdy lta 1246 krl franck Ludvk, pjmm Svat, pithv do zem Svat, aby Jerusalm a kesany vysvobodil, pustil se do Egypta po vojsku k tomuto mstu nejprv, a pes cel rok je oblehl a tokem ho dobyti nemohl; ale kdy pohan bezpen sob v nm ponali a hodujce spali, tehd s svm obmyslem jednu brnu dobyl a msta s velikm bohatstvm a loupe dostal. Ale nedlouho uil toho vtzstv. Nebo chtje upmo k mstu Cairu thnouti, zdroval se pli na cest, a as piel, e eka Nilus z behu vystoupila a zemi vkol zatopila. O em krl Ludvk nevda, lidu svho asn opatiti nemohl, tak e jest vecko leen vojska jeho v vod stlo, pastev a potrav nemlo a zptkem do

37

Damity, ani z Damity k nim pithnouti mon nebylo. A v tom oldn egyptsk s lidem velikm na nj pithl a jemu na sucho vystoupiti brnil, a i pro vlhkost msta mor v leen nastal, tak e chtl-li jest krl dokonalho zahynut ujti, musil se oldnovi i s lidem svm poddati, vak s takovmi vminkami: e m do Damity i s lidem proputn bti a msta se vm psluenstvm oldnovi postoupiti, a pes to vecko osm tisc liber zlata ranzionu, toti vplaty poloiti. emu krl i oldn potom zadosti uinili. Chron. de temporibus aetatibusque mundi. Joh. Titius. Gvagninius. Inventaire du Jan de Serres. Nyn samm poloenm, e v rovin a pi vod Nilu le, pevn jest; ale zd nem, ne co domov pod staven zavraj. Poloen jeho jest obdloun od strany plnon a k poledn a jako pl msce nakiven, kudy hlavn tok Nilu mimo sam msto tee, a jest od jednoho rohu k druhmu asi mle vlask a zi na pl mle se thne. Staven jest na vtm dle z cihel na slunci plench, pro nedostatek kamen; ulice neist a pust m, avak proti tomu obyvatel msta toho znamenitou zvli a kratochvil maj, proto e pi nm mnostv rozkonch zahrad jest, do nich ze vech stran z Nilu vodu poutj a v nich od limounovch, citronovch, pomoranovch, granatovch, fkovch, olvovch, palmovch, kassiovch tp, od cukrovch tt a rajskho stromov velik dostatek maj. Vaen velijakho hojnost jinm zemm dodvaj, zvlt pak re, o kter nm viceconsul vypravoval, e, se j z toho msta do roka za million aneb desetkrt sto tisc vyveze, avak ne jakoby tu zrostla, ale z okolnch mst a vesnic e se do nho piv a dodv. V tom mst jest tak znamenit hojnost od mnostv dobrch ryb z Nilu i z moe. Nebo a jako u ns s mnohmi ppravami, toti mchy, koky, vchy, eeny atd. nic neumj ani o nich co vd, vak ledajakous malou stkou aneb udic znamenitch ryb dostatek chytaj. A vidl jsem to v mst Damit i jinde v po Nilu, e ledakdos pivzal na provzek kus hebku piatho a k nmu kus chleba, a hodiv to do vody velmi brzo dobrou a velkou rybu vytahoval, jakoby ji na nejlep udici chytiti mohl. A mohl bych ci,

38

e tato eka nad jin v svt na ryby nejhojnj jest, a to z piny jej tunosti a kalnosti, o n doleji potom psti budu. Athen. star spisovatel lib. 7. cap. 29. dobrotu i velikost ryb z Nilu vypisuje. Jet toho dne, nejsouce myslu Lamperta naeho dle s nmi vsti, smluvili jsme s viceconsulem, aby mu do ostrova Cypru dopomohl, aby mohl odtud do Bentek se dostati. A tehd hned na jednu Caramusalu se vyptav, jej na ni opatil; a my zaplative co od plaven pilo, i co tu s nmi protrvil, jet jsme mu na cestu my sami dva, toti pan ernn a j, s potebu penz udlili a pipsn k otci Gvardinovi do Cypru uinili, aby mu vecky nae vci u nho zanechan, toti truhly, modraci a jin vci od atstva vydal a jemu propustil. V pravd nerdi jsme ho pozbyli, pro jeho kratochviln a vesel posuky, jich bychom byli na pouti Sinai k obveselen naemu dobe potebovali, nebyve neli samotn, pan ernn a j; nebo Un bon compagno per la via te porta a cavallo; Un cattivo non taiuta, ma te far tirar la caretta. Dobr tovary na cest jest za vozk, vz zajist; M-li zlho, k tomu lhe, jest jakoby s nm thl v ke. Po vyzen toho nakoupili jsme sob za lacin penze potrav od vajec, slepic, ryb peench i vaench, chleba, biskot, krom vna, kter jsme v hospod na vecko vypili a jet ped odjezdem poali vodu z Nilu pti. Po t jsme se rozehnali s viceconsulem a jej pkn spokojili, mnicha a Lamperta s nm v mst zanechali a sami v pti osobch se k lod vypravili, kde jsme pes noc ekajce na dobr vtr odpovati musili, ale velmi mlo spali, pro k ve nepodobn ryb se hzen, metn, o lod nai otrn, e jsme se nkdy lekati musili; a tu jsem tak u toho msta delfny vidl, o nich v prvn knize psno jest.

39

Kapitola 6.
Kterak jsme z Damity odjeli a do msta Cairu pijeli. Prvnho dne msce jna, to bylo ve tvrtek po svatm Michalu Archandlu, rno kdy se poalo rozednvati, byli jsme hotovi odjeti, ale e vtr teprva dv hodiny na den se ztuil, dve jsme neodtrhli. Patron lod na byl z Egypta se dvma pacholky, kte slovou snd neb bl moueninov, tak jakoby lutou barvu v komn oadil, pro rozdl Nigritv a prv ernch moueninv, o nich doleji poznamenno bude. Dzierma byla u prosted rohoemi pro slunenou horkost pistena, kter tam pes cel den trv a svt, v lt i v zim; a proto tam nikdy nepr, a kdy drobet sprchne, za zl znamen a budouc netst v zemi t pokldaj. Jak to i Herodotus svd, e jednoho asu v Thebis mst nad Cairem drobet sprchlo, a hned potom Cambyses krl persk krle egyptskho zabil a zemi jeho sob podmanil. V Alexandrii a Damit, e blzko moe a zem studenjch le, asto prv, ale toliko sam d, nebo snh a kroupy nikdy tam nepr. S tmi Egyptany nic jsme mluviti neumli, toliko co ukazovnm rukama jim jsme nvt dvali: parlavano a cegno. Nebo e maj od Turkv rozdlnou, toti arabskou, aneb jak jin jmenuj moueninskou, vak ne tak vlastn jako ped lety, kter skrze pesthovn se do t zem, pro rodu jej, moueninv a Arabv v asu vlek dokonce v zapomenut pila. Kdy potom Dziermu odvzal, thl ji vesly na druhou stranu behu, aby mohl vtru nadjeti; a pot kdy rozpustil plachtu, poali jsme ve jmenu bom jeti proti vod Nilu dosti prudce, e jsme brzo msto Damitu z o ztratili. I jeli jsme mezi krajinami velmi rodnmi, na nich jsme mnostv dobytka rozlinho pasoucho se vidli, rkos cukrovho, stromov rozdlnho, zvlt palmovho, fkovho hned lesy, obil

40

dozralho, re, penice tureck atd., ji tehd podruh toho roku zrostlho, velikou hojnost, jak jsem nikdy prv nevidl. A jsou tu tak dob zahradnci okolo Nilu, jak je Athen. pipomn, a druhou pinu mimo zavlaovn z Nilu takovmu zrstu pidv, toti povt mrn a zemi i rodm pjemn, o nm doleji polom. Ponvad se ji o palm nejednou zmnka uinila, tak tuto o n krtce dolom. Jest strom spanil a obyejn do dvacti loket vysok, roste nahoru v jednom toliko paezu, kru m upinovatou a tvrdou, a teprv nahoe nejve ratolesti dlouh z sebe pout, kter na podzim co rkos dol padaj, je tak u ns such vdvme. Ovoce nese v hromad, sotva tyry neb est chom na jednom strom, a jakoby hrozny velik visely, sladk, chut i barvou fkm npodobn, vak vnit s peckou obdlounou, kter fk nem; a zespod vis pod listm ovoce u velikosti prostednch uherskch vestek a dvoj barvy, lut a nahebkov, jako u ns pendlky a vestky od sebe se dlc. Slove to ovoce latin dactylus, esky daktyle, a egyptsky, kdy jest erstv bellan, a such tamar; strom palmov slove dachel, jin machla aneb nachal. Jest pak strom tento dvojho pirozen aneb pohlav, toti samec a samice. Samice nikdy ovoce nenese, let podl samce vtpen bv, a vudy vesms. oboj strom stti mus, sice nen-li samce, tedy nikdy nenese ovoce samice, aneb jin jako lkastvm njakm j se pomhati mus. Proe Egyptan berou list od samce a to kladou neb strkaj mezi jej list, a zase prach mezi listm a krou samce zaneen. Item kvt od samce syp na samici a tak ji rodnou in. Levinus Lemnius de occult. nat. mirat. lib. 4. c. 10. nazv ty povahy palmy affectum Venereum, toti Venuinou nchylnost, jakoby byliny anebo stromov ivot a smysl mly; jak o tom pkn disputuje Steph. Theupolus academ. contempl. lib. 9. c. 2. a Plotinus Enead. 3. Tak tuto vlastnost divnou m, e se ned dn ti tak snadn sniti a skloniti, tak e m vc jej dol thne a na naklade, tm vce se pozdvihuje a nahoru pne; proe od starodvna byla za pklad

41

ctnosti a trplivosti nepemoen a za znamen vtzstv se j uvalo. Gellius 3. lib. cap. 6. Palma v tchto zemch neroste, ale v Syrii, Egypt a v Africe a zemch vchodnch u velikm mnostv se nachz; a mstem ve Vlach a Hipanii se tpuje, vak ovoce nenese a snadno vyhyne. Nen uitenjho stromu nad palmu. Nebo pedn dlouh kmen hod se na staven a velijak poteby; ratolesti na rozlin ndob, a zvlt jedno z nho dlaj cuffaz een; z list le, rohoe, koe, a mstem, jako v krlovstv Congo a jinch vchodn Indie zemch, znamenit drah tkaniny, toti zlatohlavy, axamity, damaky atd. dlaj, a to tmto spsobem, e z nich nitky vytahuj a je su a spravuj, a tch msto hedbvnch nitek pi tkn jmenovanch ltek uvaj, jak to Edoardo Lopez: Viaggio nelle Indie Orient. a jin svd. Item, z kry od koene provazy lyen dlaj, ovoce pak kadmu vdom itek, kdy ho zakus, dv, a i v tchto zemch u kupcv dostati se ho me. Jac by pak inkov a moci palmy i ovoce jejho byly, o tom viz Plin. lib. 13. c. 4, et lib. 23. c. 5. Diosc. lib. 1. c. 150. Galen. de alim. facult. c. 26. Theofr. lib. 1. c. 2. et lib. 3. c. 5. Herbar. Mathioli et Consolo d Oviedo nell san. mario dell Indie occidentali, kterto osmer pokolen palmy v Indich zpadnch vyt. Jak by se v tchto studench zemch szeti a chovati mohla, pkn o tom vypisuje Olivier du Pradel, dens le theatre d agriculture, kde o velijakch neobyejnch stromch a bylinch, tpen a spravovn jich vyuuje; a vedl toho do jin knihy: La maison rustique, de chaltes Estienne, tak nahldnouti se me. Obyvatel egyptt, kdy to ovoce na podzim dozral esati chtj, bez ebk na stromy lezou, proto e tak vysokch dnch nemaj. Uvaj pak msto ebiku provazu dosti tlustho, kter okolo tpu kolem co obru obv, vak prostrann, aby mohli mezi ten provaz a tp prolezti. Kdy pak kdo nahoru lezti chce, pitiskne se k stromu, a toho provazu dl pod pd sob d, tak e ivotem mezi provazem a stromem bude; a pot maje kok na hbet

42

pivzan, nahoru rukama a nohama lehce co opice leze, vdy toho provazu jako obrue, povyleza trochu nahoru, za sebou potahuje; a jest-li eby ustal aneb rukama se zdreti nemohl, na ten provaz hbetem spolehne a se ztu, e me poodpoinouti, a vyleze, proto e kra tpu, jak nahoru hladk, tak dol pro piat upiny jako sukovit jest, tm lpe se zdreti a zase hladeji nahoru podvati se me; a tam dotenm spsobem na t provaz se spolhaje, obma rukama ovoce do koe trhati a dol po provzku v koi spoutti mus. Jest tak jin strom nm divn a tam obyejn, toti kter kmen sotva na sedm neb osm pd vysok nad zem m a potom list msto vtv nahoru, sedm i osm pd dlouh a dv i vce irok a t neb tyr prstv po hbet tlust, se vysteluj. V lt to list opad a na zimu sam kmen toliko zstv. Ovoce nese jako okurky velik, a vnit takov jadrka m, vak lut barvy, a jakousi kokou jest obtaen jako fk, kter se mus, kdy se jsti m, co s fku sthnouti, a roste na strom u prosted toho list, e se sotva spatiti me; velik mnostv pospolu jako palma zrn svch m, a tch chomv pes 15 sotva na jednom strom nevyrostv. Ovoce to jest libj neli fk, a rovou vodou polit znamenit ze zapuzuje; a tu vlastnost m, e kde se koli a na kolik kusv rozkroj, vudy vnit k, podobu ukiovn Krista Pna v sob m a nese, odkud od nkterch vlasky pomo del Paradiso, toti rajsk jablko nazvan jest, jakoby z toho pokolen jablek bti mlo, jeho Adam prvn otec n zakusiv v hch upadl, toti z stromu vdn dobrho i zlho; a na znamen tehdejho boho pedpovdn, o vysvobozen lidskho pokolen skrze smrt ke, e jest od toho asu kem vnit znamenno bylo a tak a podnes zstv. Joh. a Nedder c. 6. lib. Formicarius 4. pe, e podobn ovoce v krlovstv Grantskm v Hipanii se nachz, kter kde je koli nane neb naee, vudy obraz ke v sob m. Egyptsky slove maus, musa, aneb moris, tp slove daracht moris, a jinde indinsk fk, o nm p Garzias de horto in arom. hist. lib. 11. cap. 10. Giovan Lioni Afric. della descrit. del Africa. Avicen. lib. 2. c. 491. Rhasis lib. 3. c.

43

20. Serapio c. 84. Mnoz o tom smlej, eby to ovoce mlo bti takov, o jakm se v tvrtch knihch Mojovch v 13. kapitole zmnka dje, tmito slovy: Potom pili a do dol Ekol, a tu uezali ratolest s hroznem jednm jahodek plnm, a nesli jej na sochoe dva. Nebo asto se nahod tak velik hrozen toho ovoce, e s nos bti me, zvlt kde tak velk bvaj, e v jednom pes dv st zrn pospolu srostlch jest. Jak Johan Hugo de Lintschott v knize vypsn vchodnch Indi svd, e nejednou takov hrozen od dvou na sochoe v dar nositi vidl (cap. 11.). Kdy bylo po zpadu slunce, pistali jsme s na lod k behu jedn velik vsi a tu pes noc v lod zstali, dosti s velikm strachem, aby ns Arabi a Egyptan v noci nepepadli a neobloupili. Nebo nebezpen jest pro jejich loupee netoliko v noci na mst stti, ale i pedse jeti, e dobe umj plovati a tak lehce se k lodm pikradou, e asto lod, zvlt kdy vickni sp, zlezou a co nejvce mohou, s sebou poberou a s tm do vody se spustc uplynou; a nkdy kdy se jim jednou poda, podruh pijdou, lod se dohon a ji zloup. Kdy nkdy vid, eby se plavcch zmocniti mohli, tehdy je pobij a po vli sv s vcmi jejich nakldaj. Proe kte s svou lod bezpeni bti chtj, nakoup knot neb doutnk runinch, a tch v noci rozncench vkol lod nastrkaj, aby se zdaleka zdlo, jakoby tolik runic pi sob mli; a maj-li jednu runici, tou velmi dobe a asto umj stleti a straiti, a tak nejspe projedou. Vak pece nkdy ti loupenci tejn se k lod poutj, a zvlt kdy tmav noc bv; a kdyby byli prozrazeni, e se pod vodu pohiti mohou, podl pslov: da boscho e da riviera, prav lesn a vodn lid. Ale my dka pnu bohu ped nimi jsme pokoj mli, a druhho dne tho msce rno dobrm vtrem jsme se plavili, a to pes cel den a potom. i celou noc velmi prudce a rozkon pi pknch bezch, velijakmi rodami osazench a okrlench. Tetho dne tho msce tent vtr dobe nm k na cest slouil, a toho dne mimo jin velik nesnze, zn i horka jsme pociovali.

44

I akoli voda velmi kaln a hlinovat pes cel rok jest, vak velmi dobr a chutn ku pit bv, a co jsme j a pes pli do sebe lili, nic nm neukodila; toliko e ns obmkovala a projmala. Proti emu obyvatel egyptt, aby ustavin po n nebhali, uvaj prostedku; jmto vodu z Nilu pknou, istou a zdravou in; nebo maj velik hlinn aneb kamenn ndoby, dole irok a nahoe co dbny zk, v jedno aneb dv, vdra, ty pln vody kaln nalej, a pot vezmouc pt neb est hokch mandlovch jader, drobet nimi povrchu dbnu potrou, a ty mandly v hrsti stlac do vody vrhou, a rukama pes loket v vod semotam chvli mchaj a to, a tu vodu co nejvce zkal a stti nechaj, a se co sklo pkn uist, a to ve tech neb tyech hodinch; kterouto potom do jinch mench dbnv ulvaj a ku poteb z nich uvaj. Ta voda v pravd neme se vychvliti pro svou dobrotu a zdrav. Nebo jako kad voda po tech vcech se poznv, Galen. lib. 1. de simpl. med. facult. c. 5., toti po chuti, barv a vni, tak i tato vecky ty vlastnosti v sob m. Okuenm jest chutn a sladk, barvy pkn a ist, a dosti tak vonn jest, a to z t piny, e z dalekch a nejhorejch krajin svta tee, kdeto od slunce dobe jako zdistillovan a vyvaen, v neporuitelnosti sv, nepimujc k sob jinch ek a nezdravch vod, do Egypta pichz. A jakkoli kaln bv, vak se to z prudkosti toku jejho a vysokch spdv mezi velikmi horami (jak o tom ne psti budu) stv, tak e v tsnch dolch lehkou a ernou zem pohnouc, s sebou ji zan a dobe usaditi se neme; nic mn, kdy se to blto odms, voda v sv dobrot pece zstv. Jako tak medici a lkai to za pravidlo maj, e voda krve nedl a nezav: vak o tto sam to jist, e se v krev co vno obrac, a jak obyvatel egypt a lkai arabt za to maj, eby od t chvle, kdyto pn bh skrze Moje Egypt ranami bil a vody v krev obrtil, tuto vlastnost nad jin vody zachovati mla. eho skutek patrn jest vidti na tlch Egyptan pi Nilu bydlcch, kte proti jinm, toti Arabm v pustch mstech obvajcm, tlustj a krevnatj jsou.

45

Galenus tuto vodu z Nilu nade vecky jin vody vychvaluje a dokld, e plodn eny in, lib. de aqua bonit. Seneca natur. quast.; tak dokld, e netoliko zdrav a plodn, ale i nezdrav, kter od dvnho asu zatvrzen byly, zase zdrav in. Co tak Avicenna primo can. a Aristoteles hist. anim. svd, a mnostv lidu a dt tam pi Nilu toho potvrzuje. Krl egyptsk Ptolomeus Philadelphus, toho jmena druh, kdy dceru svou Berenici krli syrskmu Antiochovi za manelku dal, vdycky do Syrie vodu z Nilu poslal, aby tu samu toliko jeho dcera pila, netoliko e j z mld doma u nho zvykla, ale i proto, aby matkou mnohch dtek bti mohla. Polybius hist. Podobn pklad Herodotus lib. 1. hist. o krli jednom perskm pivozuje, e jest sob z eky Choaspe, mimo msto Susa tekouc, vodu brti, a kamkoli thl, tebas na sta mil, v ndobch velikch stbrnch a na vozch na vahch vyscch, k tomu vaenou, za sebou voziti dal. e pak ivot obmkuje, klade toho pinu Theophrastus lib. de aquis: toti e jest sanytrovat od zem egyptsk, m s sebou a prudkost svou str a thne z stev, co zapopadne. Okolo neporu plavce se vidli jsme zdaleka Pyramides u Cairu, a zdly se, jakoby njac vrchov byli, o nich doleji psti budu. Nai plavci jak je spatili hned tv a tly svmi na podlahu padli a modlitby neb salutaci sv s radost konali, e se tak blzko Cairu (a ho jet nebylo vidti) bti poznali. Tu jsme tak msty mnostv velikch ptkv co labut na Nilu plovati vidli, a maj bl pe a irok ploutve na nohch, a slove t ptk latin onocrotalus; m pak pod pysky velik a tvrd vole, do nho co s kostmi nachyt, a kdy maso tam od kost odpadne, to teprv do aludku poze a kosti z toho volete zase vyvre. Plin. lib. 10. c. 47. Bellon. obs. 2. cap. 27. Nai pak plavci i jin uvaj toho volete, usuc je a svc na koncch, msto kortka, a nm vodu z lod vylvaj; a jakkoli u vod le, pece jako devo tuh zstane a dlouho nerozmokne. Po hodin jak jsme Pyramides vidli, spatili nai plavci nov msc na nebi; tu opt obrtive tve k msci, s divnm

46

natahovnm tla modlitby sv konali. A kdy bylo v soumrak, pistavili jsme k jedn vsi, okolo pti mil od Cairu lec. Na t v cest mnoho vesnic a mst nehraench, dosti velikch jsme minuli, a nkter nm jmenovali, jako Serou a Rascalis, z jedn i z druh strany behu lec, a ta od starodvna i posavad proti sob u velikm neptelstv trvaj a sob velijak pekej. Potom Cherbni a Baramon z t strany Garbie le, Tavilla a Cayarya z druh strany Seharyuye. Po nich le Massun, u nho jeden pramen Nilu se zan, jej jmenuj Barzoguer. Dle bl Cairu le Callebo, Menie Canibri, kter m na polovici cesty z Damity do Cairu bti. Potom jsou jin msta, jako Spayty, Caracanya, Bulgaita, Abessus a Subrak, naposledy Bulako a Cair. Kdy jsme k t vsi pistavili, dval nm n patron nvt, abychom vystoupili a do vsi li, jmenujc ji Bulako, jakoby smlouv zadosti uinil a ns ji tu kde nleelo dovezl. I majce my zprvu a povdomost, netoliko z tn, ale i z zprvy od mnohch lid, e Bulako pi samm Cairu v jinm poloen i s jinm stavenm a pstavem le, a toho jsme tu nic nevidli, nechtli jsme mu viti, ale bojce se oklamn, tu noc jsme z lod vyjti nechtli, ale v n odpovali. On pak lotr v noci vystoupil a nm oslky mal jednal, kte jak se rozednvalo, k behu pivedeni byli; a tu teprva od obojch, plavc i osl, s kikem k tomu pinuceni jsme byli, e jsme musili viti, e se ta ves Bulako jmenuje: Corvi con corvi, non se cavano mai glocchi, bodej kostka kostce nevadila. Tak dobe sob napomhali, e ns z lod vyloudili, a hned z toho msta opodl od behu odtrhli, abychom k nim nemohli, a my teprva poznali, e ns oklamali. Jako jsme se potom piny toho doptali, e ti plavci byli z tch, jeto nesmj do Bulku pocestn a kupectv, bez jistho dovolen a listu od vrchnosti sv, plaviti, sice kdyby byli postieni, v pokutu uloenou byli by upadli; proe po zplat odtud tm ranji odjeli, a my s tmi oslai do Cairu znovu smlouvati a jim platiti jsme musili. Pot jeli jsme skrze ves, z nto vyjdjce pijeli jsme k vod z Nilu vychzejc a dlouh kout inc, u kter jsme mnoho fkv

47

velikch, a pod nimi idv a Turkv nkolik vidli, kte pod stnem na sedadlch k tomu pipravench sedli. K tm jak jsme se dostali, byli jsme zastaveni, a abychom clo dali, napomnni; proe musili jsme ssednouti a jim zprvu nejprv dvati, kdo, co a odkud jsme; a mluvil k nm od nich jeden id panlskou e. Kdy jsme oznmili, e z Jerusalma do Cairu a odtud dle na horu Sinai jeti chceme, velel nm, abychom nae vci, kter s sebou neseme, vykldali a z nich clo dali. My pak velice jsme prosili, aby ns k tomu vykldn nemli, e mimo obyej jinch poutnkv nic s sebou neneseme, ne toliko hlinn, kamenn a devn vci, kterby nm dlouho rozvazovati, vykldati a tce skldati pily, a ponkud jsme Turky k na dosti naklonili, e ns pi tom zanechati chtli; ale ti zrdn id nikterak tomu povoliti nechtli, ale po dlouhm s Turky se o to hdn ns k tomu pivedli, e jsme vecko do nejmenho jim ukazovati a od osoby po irokm piastru, toti tolaru, dti musili. Pi em vdti slu, e proto id Turkm v t pin odporovati nemohli, e to clo s nimi spolu od vrchnosti pronajat mli, a jak oni Turkm, tak Turci jim u vybrn peketi nesmli, o em doleji pi zmnce o idech vce psno bude. Spravive sob zase nae vci, jeli jsme dle okolo t honv, a tu jsme k velikm vodm z Nilu rozvodnnho pijeli; skrze ty nebylo nm lze na tch oslcch malch projeti, lebychom byli chtli pod sam krky v vod sedti a nae vecky vci Jerusalmsk zmeti. Vidli jsme tu mnostv lidu, do nkolika set Arabv, Turkv a Egyptanv, kte po t silnici do Cairu a z Cairu jdouce, skrze tu vodu co slep, toliko koili aneb suknici v rukou nad hlavou nesli a ven z vody bedli; kte krtkho tla byli, ti splvati musili, a pro mnoh loue v tch mstech ani se zase neoblkali, ale tak jeden ped druhm naz chodili, neostchajce se ani mnostv en tudy s nimi putujcch. Avak nco poctivji neli mui, v plundrch aneb gatch uherskch, kter jim od pasu a do ktkv ly, z modrho a blho strakatho pltna dlanch, se prochzely, le kde pes ps voda la, tu se od muv odmujc, a kde staiti nemohly, stranou

48

nadchzejc, ostatek at nad hlavu vytahovaly a se obnaovaly, z eho oim stydlivm a nm vem velmi hanebn divadlo inily non le vorria veder depente, kterch by lovk nechtl malovanch vidti, nejin neli jako bychom v Indich a americkch zemch, kde obojho pohlav osoby bez studu naz chod a bydlej, byli. O em Don Pietro Martyre hist. del novuo mondo. Gonzalo Fernando d Ouiedo hist. delle Indie Occidentali. Fernando Cortese relationi. Hieron. Benzone hist. jin vypisuj. Mezi tm nadvave se do vle tomu brodu, nevdli jsme sob jak rady dti, nejvce se o vci v naich tlumocch starajce, a jsme vidli, e nkte vysok arabsk kon osedlan tu blzko dreli a na nich lidi za penze peneli. Proe nemekali jsme s nimi jak mohli jednati, a po tyrech mejdynch od kon, toliko aby nm pes tu loui na nich pejeti dali, smluvili, a tak jsme s tlumoky na zdech, vak sed svrchu v sedle zhru nohami jako opice, kdy mstem s nmi plovati musili, na druhou stranu pejeli; kde tak nai osli s osly svmi vespolek peplouli, a spsobem jinch tehdejch na t silnici obchodnk nm na slubu hledli, e jsme jich nkdy mezi tm mnostvm toho nahho lidu, a co mravenc zhusta tudy semotam putujcho, tak nahch poznati nemohli bez coram nobis. Jak jsme mlo dle poodjeli, hned jsme na jin loue z Nilu ped nmi pili, vak mal, skrze n jsme ani pky, le po egyptsku, ani na oslch pro bahna nemohli, a tu kon dnch jako u prvn nebylo. Z t piny zjednali jsme sob jinou jzdu, a to nae osle, na jejich hbety vsede, od nich penni jsme byli, netoliko pes tu, ale i pes jinch nkolik lou, kterch na t cest vce bylo, a jak kter velik byla, po mejdynu, dvou aneb t od osoby platiti jsme musili. Posledn loue ta nm zaneprzdnn uinila: La coda e peggior a scortegar, jak rdo netst pi konci zatrhne, tak se i nm stalo, kdy jsme uprosted loue byli. Nebo ten, kter pana ernna nesl, klesl s nm v t loui, e se dosti hluboce do vody pohil a jeho aty poklel; proe se pan ernn velice rozhnval, eby mu byl rd na zamenou dal pax tecum sul mostazzo. Se mnou tak potkali se dva Turci pkn odn a zut do kolenou; ti

49

zastavive mho mezka dvounohho, mne za rameno pozadu chytili a do vody vtrhnouti chtli, chtce ode mne penze mti; ale pkn jsem jich odbval, e jim nemm co dti, a mezi tm vdy dre se hrdla svho nosie, s nimi jsem tahanici ml, a nemohe nic ode mne dostati, strili mnou i nosiem mm co mohli, tm myslem, aby ns po hlav do t loue porazili; ale s pomoc bo, kter mne chrnila, dobe mj nosi na nohch ostl, jako dobr k, jak kaj v pslov: caval d un fosso; a nkolik krokv vrvoral a se motal, vak pece mne na sucho vynesl, zae jsem mu o jeden mejdyn vce dti musil. A ji tak as byl tm astm vydvnm penz konec uiniti; nebo v tch zemch povdn: I dinari stanno sempre con la berretta in mano per tuor comiato, e penze ustavin klobouk v rukou dr, berouce od ns odputn, nad jin krajiny pravdiv jest. Kdy jsme se z tch lou co mouchy z pomyj vypravili, dostali jsme se do pknho a velmi lidnho kraje, kde jsme palmovch a jinch strom lesy vkol ns vidli, v nich lidu esajcch daktyle a projdjcch se na pknch konch velmi mnoho bylo; po em jsme znti mohli, e nedaleko Cair msto bti mus. Kterto, hned jak jsme z tch les vyjeli, ped nmi jsme uhldali a k nmu s radost chvtali, i do nho a skrze n, nessedajce s oslv jako jinde, pro velikost jeho a velik mnostv prachu v ulicech, pm nezvyklm nesnesitedlnho, okolo polednho asu pijeli; a mve zprvy z Damity, kde a jak bychom se po consulovi krle franckho ptti mli, tm pl mile na skrze msto jsme jeli, neli jsme k jeho pbytku pijeli a tu se zastavili.

50

Kapitola 7.
O pjezdu do msta Cairu a co jsme v nm inili. Kdy jsme se ped dm consula dostali, li jsme do nho a potkali jsme se s samm consulem, kter zvdv, e tu jsou poutnci, nm vstc vyel a tu ns pvtiv e vlaskou vtal a do svho pokoje nahoru vedl. A nco mlo spolu porozprvve, jak jsme z Jerusalma a potom z Damity od viceconsula, od nho jsme jemu ledacos oznmiti mli, vypraveni byli, byl jemu as obdu od sluebnka oznmen, k ktermuto ns ptelsky zval a mti chtl, i my toho tak potebovali. Byl pak velice zdvoil, uen a nkolik e povdom pn, vedl sob pansky, mnoho sluebnkv ml a ve vech vcech skvostn a podn sob ponal a jako jin tureck pn v hedbvnch atech chodil. Pi jdle pkn rozmlouvn a mysli obveselen s nmi ml. Od krm pak nkladnch a mnohch, s dobrm vnem cyprskm, tak silnm, e a jsme ho tvrt dl ke tem dlm vody pilvali, pece co nejsilnj uhersk vno bylo, velmi dobe ns choval. Po obd dvce se tmu consulovi, oznmili jsme, odkud jsme. emu se on velmi podivil, e v tak nebezpen asy, pro vlku J. M. C. pna naeho s Turky, mezi hlavn neptely nae jsme se pustiti smli; proe radil nm, jak bychom se v tom mst chovati mli, abychom vyzvdni nebyli a do vnho vzen se nedostali, zvlt pak idv se vysthali a s nimi mnoho nemluvili, eby ns po ei nejspe poznati mohli. Nebo ten nrod, jest-li u ns chytr a obmysln, jest mezi Turky mnohem vce, a to tm, e jsou Turky od pirozen dosti sprostn, avak lakom, svm ejdm vycviili, tak e veho lotrovstv a oklamn jako id beze veho svdom hled. Nemaj tam jako i u ns dnho ddictv ani pozemk, ale ejdy a obchody se iv, a tak tam bohat jsou, e nejpednj cla a jin dchody, buto sami, aneb spolu s Turky, sob k ruce najat dr,

51

za kter tureckmu csai, vedl velikosti a malosti, v jist termny jistou sumu hotovch penz beze v starosti Turkv dvaj. A akoli jim uloeno jest, jak mnoho od eho vybrati maj, vak dobe umj lidi petahovati, e z toho velik zisk a itek berou a dobe se maj. Obyejn nkolik e umj, by se v tch zemch nezrodili; jako ku p. kdy lta 1492 Ferdinandus a Isabella a po nich Emanuel a Carolus V. krlov hipant do 144.000, a csaov mt lta 1340 z svch zem mnoho tisc idv vypovdli, kte thli do Turek, a tam eem navyklm sv dti uili, e posavad mnoz dobe panlsky, vlasky a slovansky mluviti umj. (Cronica d Hispagna M. Anton. Beuter cap. 1.) Od kterhoto asu Turci emesel mnohch a nstrojv vlench od dl, runic atd. strojen, k nenabyt kod veho kesanstva dostali, tak e sm tureck csa tehdej tato slova propovdl: e se div velik zpozdilosti krlv kesanskch; jest-li e jsou nechtli takovho mnostv lidu idovskho pobiti, e jich aspo za chlapy k slubm a pracem potebnm nezachovali, ale je radji k svmu hormu vyhnati, neli k dobrmu zdreti chtli. Kupeck obchody od drahho kamen, zlata, stbra a drahch tkanin nejvce vedou, a pevyuj v tom Turky a tm i vecky vchodn kupce, jako pak v Cairu nejbohat krmy a sklepy maj. Obraj se tak s lkastvm a hojenm lid, a jsou tam nejlep lkai a materialistov id; tak nen dn kesansk apatyk aneb materialista, kter by tolik species a velijakch bylin v jednom krm aneb v sv moci jako oni ml, a to proto, e maj mnoh star arabsk psan i titn lkask knihy a herbe, kterch my v naich zemch nemme; maj pes to jinch nm znmch spisovatelv knihy, jako Galeni, Hippocratis, Almansoris, Serapionis, Arislotelis, Platonis a jinch v ei tureck a arabsk, z nich mohou umn dobrho nabvati; a nachzej se nkte mezi nimi, zvlt v Egypt, kte dosti uen jsou a vedl pravidel lkaskch v hojen se zachovvaj a o tom disputovati dostaten mohou. Spravili sob tak doten id v Konstantinopoli tiskrnu aneb impress, j sami Turci nemaj; v t tisknou ve velijakch jazycch

52

knihy, jako vlasky, panlsky, ecky, latin a idovsky, a mohou je i v jinch eech vydvati, krom v tureck a arabsk, pro zpovd tureckou, jakoby ty dv ei svat byly a oni jich hodni nebyli, aneb eby je pokvrnili. V tiskrn uvaj kesanv uench a od Turkv z zajet vykoupench, s tmi jako s otroky nakldaj a je i v svtek k robot a dlu enou. Kupuj tak svobodn, jako jin Turci, kesansk dvata, panny i eny, a tch k dlm i k kubnstv proti zkonu svmu uvaj a zase vedl libosti prodvaj; by s nkterou nkolik dtek zplodili, kdy toliko svj zisk vid, pece takov odbudou. e pak u Turk v dn vnosti nejsou, kte s nimi ani jsti, ani z jich pokolen en a kubn sob brti necht, a pro rozdl od jinch lid msty lut tulbant, a jinde, jako v zemi Svat a v Egypt, erven vysok klobouky na hlav nositi musej, velijak pak kesany zokliviti, prozraditi a sebe zvelebiti hled. Proe umj tisc emesel, jakby nco na kesany vymysliti a je k vrchnosti donesti mohli, tak e kad kesan, zvlt pespoln, jich se jako erta vysth: a jim Turci tak ne tak lehce vemu (znajc je prv dobe) uv. A potud o tch zrdcch idech nech jest dosti povdno. Vyrozumve pak velijakmu dobrmu zdn pana consula, tak jsme ho dali za dopomoen k hoe Sinai, abychom se tam co nejdve vypraviti a odtud zase navrtiti mohli, dve neli bychom kesansk lod, toho roku z Alexandrie odjeti majc, zmekali. I vypravoval nm o nebezpeenstv t cesty, a zvlt o tehdej Arabv s mnichy kltera hory Sinai nevoli a nesvornosti, e t mnichov od Arabv obleen jsou a do kltera ani z nho zase dn nesm. Proe nm radil, abychom t cesty zanechali, ani se na Caravanu nebezpeili, e bychom se pro lod kesansk obmekali. Tovarystvo jak to uslyelo, hned se nkte ohlsili, e tam jeti nechtj, krom my dva, pan ernn a j, na rozmylenou jsme sob vzali, a bychom se nco dkladnji na to vyptati mohli. A akoli jsme toho i od jinch doslchali, jakby nm nebezpen

53

bylo v tak malm potu mezi zstupy lotrv se pustiti, vak ns vdy od pedsevzet naeho odvesti nemohli, abychom dostave se tak daleko a jsouce hotovi, jak kaj: ha il piede in staffa,jet poslednho touen naeho vykonati nemli, podl pslov: la osadia mucho aprovecha en las cosas dudosas, toti, e v pochybnch a nejistch pbzch opoven in zkuen, a kdo se chestu boj, necho do lesa. Zvlt nemajce se jak ztrty penz a statku obvati, a mohouce vech svch vc v Cairu a do navrcen se zase nechati (nebo smrt nebe, kde nic nen), proto na tom jsme my dva zstali, e bychom sami jeti mli, pece se tam vypraviti chceme. A hned dali jsme pana consula, aby nm dvma tam dopomohl, e jsme se na to rozmyslili, abychom se pece na tu cestu. vydali. Kterto vida n mysl stl bti, zakzal se nm, e druhho dne s nmi k patriarchovi eckmu, kter v Cairu bydl, sjti a vedl zprvy neb rady jeho nm dle dopomoci chce. Co jsme s velikou radost a vdnost pijali, jemu z obdu i z laskav t jeho k nm neznmm nklonnosti podkovali, a na ten as od nho odputn vzali a do pbytku nm od nho vykzanho odeli. Ten dm byl v jeho moci, a pro poutnky aneb kupce z nrodv k jeho sprv nleejcch (o nich jsem ve doloil) jemu od Turkv i s druhm vedl toho, v kterm sm bydlel, za penze postoupen. Byl velik, vecken z kamene staven a z pedu i z zadu do ulic z nho se hledti mohlo. Jsou pak i jin domov v Cairu na ten spsob, jako tento n byl, staveni, toti e o dvou i tech podlahch na v staveni jsou a stechy dn nemaj, ne toliko hlinou aneb vpnem povrchu obvreni, a kte jsou pednj, ti olovem pikryti bvaj; vnit jsou komory vysok a prostrann, ale v celm dom pes tyry aneb pt jich se nenachz. U prosted domu jde jako komn naskrze od spodku a nad nejvy podlahu, po vrchu oteven, obyejn pti neb esti loket irok, netoliko proto, aby jim tudy svtlo do vnitka vchzelo, ale tak aby vtr s hry do spodku pronikati a chldek initi mohl. Jako pak velijak chlazen vymlej, buto e pokoje sv kadho dne

54

travou erstvou potruuj aneb vodu erstvou nkolikrte za den na zem lej; ale maj tak rdi u prosted sn studnice neb isterny, kter vodou napoutj, aneb j do nich nanesti dvaj. Z tch se chldek po sni rozchz, pi nich oni rdi jed i lhaj. Oken mlo maj, a ty jsou z barvench skel, tmav a mal, neotvraj se, neli jin pod nimi ni, kter toliko okenice devn maj a nahoru co poklop se otvraj a podpraj. Lavic a stol dnch tam nevidti, kad mus (portar il scagno seco) svou stolici pirozenou s sebou nositi. Do takovho tedy domu byli jsme uloeni, v nmto msto obyvatelv mnoho opic, bragonu, moskch koek a jinch potvor, kter tam consul sob chovati dal, s jednm, kter jich hldal, jsme nali a z potku tomu rdi byli, domnvajce se, e sob jich kratochvlenm a hrami v as neporn nejhorej a k odpovn tam obyejn, chvle ukrtme; ale nahraovaly nm to zase v noci rvanm a hryzenm se spolu, s potvornmi kiky po vem dom se rozlhajcmi, e ns dosti mrzely a k hnvu popouzely. Pidal nm consul jednoho sluebnka svho, kter nam nkupm i kuchaem byl, a ten ns dobe od rozlinho masa, ryb a ovoc choval, a chlb bl penin (neb tam ito neroste) nm dval, kter obyejn kesant pekai pekou, a to za mrn penze, jako ku pkladu edeste tyry erstv limouny za jeden mejdyn koupil, fkv, daktylv hromady: krom hruek, jablek, vestek a vna v hroznch, eho tam nemaj, le co odjinud a obyejn z Damaku po vod pivej a velmi draze prodvaj, eby za jedno prost jablko nkolik limoun a jablek grantovch rdi dali. Vna ku pit tehd jsme dostati nemohli, pro zpovd tuhou od bai Cairskho, kter e byl z rodu a krevnosti Mahumeta proroka jejich, psn d nad zkony jeho drel, a sotva je panu consulovi mti dovolil. Vak naposledy majce k hoe Sinai vyjeti, pece jsme se ho u jednoho eka doptali a na cestu dosti draho koupili, vak mezi tm vodu z Nilu pili. Kdy bylo k veeru, dobe jsme dve zaveli a zvorou zastrili, nevce t zbi nevrn v tak velikm mst, v kterm by se jich dn vrchnost doptati nemohla.

55

Rno 5. dne tho msce pili jsme do domu consula, a on s nmi vyel k patriarchovi eckmu, kterho jsme vak doma nenali, neb byl do Alexandrie pede dvma dny odjel. Proe dali jsme jeho mstodrcho, aby on jmenem principla svho nm pipsn k arcibiskupu hory Sinai v kltee panny Kateiny pod horou Oreb dal, co on s ochotnost uinil a eckm jazykem napsal, daje jich, aby ns dobe chovali a co nejdve zase zptkem vypravili. Vracujce se s consulem dom, jelo proti nm na pkn vypravench konch a v drahm atstvu pistrojench Turk deset, kteto jak ns dojdli, hned proti nm v prudkm bhu hnali, nejin ne jakoby ns poraziti chtli. Ale consul a my za nm asn jsme z cesty na stranu ke zdi domovn uskoili; kde oni tak v okamen sv kon ped nmi zastavili, a nkte semotam mimo ns je prohnli a objdli, velmi eredn na ns hledce a ukrutn vzezen nm ukazujce; a kdy uhldali, e jim dn piny nedvme, od ns pry odjeli. Kdy jsme se divili, e takov osob, jako consul byl, to initi smli, odpovdl consul, e mezi nimi byl jeden (kterho nm ukazoval, st okolo 17. neb 18. let, a dosti krsn), kterho bae Cairsk zle uv, a z t piny na nho laskav jsa, jemu ve vem povoluje a slavn jej chov; proe e pro bai netoliko on, ale i jin turet dstojnci ledacos jemu pehldati musej, ano e mu mnoz pochlebuj, na slubu hled, a skrze nho baovi se zachovati chtj. Nebo mezi tmi pohany lovk mnoho sneti a mlenm pemhati mus, vedl pslovi: Chi ode, vede e tace, vivera sempre in pace, toti kdo sly, vid a ml, mnohch netst uchz, leby se vem zokliviti chtl, coby se stalo, kdyby pro takov piny kadodenn a lehk vrchnost svou i jejich zanel. Kdy jsme se zase navrtili, byl as obdu, consul do svho a my do naeho pbytku k nmu se rozeli. Tu jsme opt tovarystvo napomnali, aby se s nmi pece vypravili; ale nemohli jsme pi nich nic obdreti, proto e zvolili radu: e meglior esser confessore che martyre, toti lpe bti vyznavai neli muedlnky.

56

Po obdch li jsme k consulovi a dali jsme ho, aby nm tulmae a velbloudy zjednati poruil; co on na se pijal, a nm jednoho sluebnka svho, mladho kesana v Cairu rodilho a nkolika jazyk povdomho ukzal, e ho nm chce propjiti, aby s nmi jel, kter pro ns a sebe ti velbloudy zjednati, a co poteb bylo od potrav na cestu koupiti ml. Po t vrtive se do pbytku, tu jsme s tmi potvorami, o nich nahoe dotknuto, a vyhldnm z oken na ulici as ostatn toho dne strvili. Nebo jsme vidli velik poet lod malch i velikch jako dziermy po ulici na vod se plaviti, kupectv voziti, i tak na prochzku semotam se voziti; a jak nm jistili, e tu v t ulici voda mnoho loket zhloub jest, a ta tee skrze msto canaly dlajc, toliko toho asu, kdy eka Nilus velk bv. Kdy pak slunce zapadlo, tu teprva jsme projdjc se Turky na lodech spatovali, pkn pipraven a kem nohami sloenmi v kole sedc, mezi nimi hromady rozlinho a povt svou libou, vn naplujcho kvt bylo, a pohldajce nahoru do oken, hudbou, kterou s sebou vezli, sebe obveselovali s velikm svm zalibovnm a nam tejnm smchem: jakoby svin pskala a osel bubnoval. Tak jsme toho dne i jinch, velijakch vc od lahdek a ovoc, kter na lodech po ulicech msta, kde canaly jsou, voz, ped domem dosti dostvali, toliko dvkami, kter kad dm k vod m, i n pozadu ml, vyhldali, a co jsme mti chtli, ukzali. Kde pak vody nen, tu nos v ndobch vech vc k ve nepodobnou hojnost. Dne 6. tho msce vstali jsme rno vedl nmluvy na, kterou jsme ped tm dnem s sluebnkem pana consula a s budoucm nam tlumonkem k hoe Sinai uinili, abychom na zmek Cairsk projeti se mohli. Okolo hodiny na den piel k nm doten tlumonk, a ji-li bychom hotovi byli za chldku vyjeti, se dotazoval, a naed ns na sebe oekvajc, vyel s nmi ped dm, a tu toliko zavolal na mukary, kterch hned nkolik pr s osly se dostavilo. Nebo tam v kad ulici osl, mezkv a mstem i kon osedlanch pohotov s

57

tmi, kterm nleej, pes cel den mnostv stoj, a oznmc kam kdo chce po mst jeti, hned smluv a bez mekn jich uive: toliko aby, jako v Bentkch gondole, tak tu homar, toti osla zavolal, hned jich mnoho jeden pes druhho k nmu se hrnou, jej za aty chytaj, chtc kad, aby na jeho hovado vsedl. A pak mal oslkov jsou, vak velmi pohodln pro dobr mimochod a lehk bhn, pi nich osli jejich klusem pobhati musej; sedla maj dobr i zdy, lep neli v zemi Svat, o nich v prvn knize psno stoj. Pan ernn tehdy a j s nam novm tlumonkem vybrali jsme pro ns ti dobr oslky, a upmo na nich k zmku jeli skrze dlouh, pkn a nkoliker ulice, v nich lidu rozlinho mnostv velik, coby ho napral, plno bylo; mezi nimito nai osli ped nmi bce hlasem kieli: Dahry, dahry! to jest: stranou, aneb ustupte! a msto nm ku projet dlali, a jsme za msto vyjeli, a tu hned k vrchu dosti vysokmu; vak nepkrmu, na nm zmek stoj, jeli. Kdy jsme ped brnu pijeli, u n jsme s oslkv ssedli, je tu dreti poruili, a bychom se navrtili, a sami ti toliko do zmku veli. A nejprv dostali jsme se na velik dvr, okolo nho bylo velik staven, tak trvm e pro stre a stje pro kon. Na tom tehd mnoho velmi nkladn a pkn od pobitch a krumplovanch zlatem a stbrem uzd, sedel, pikryvadel, pe a jinch vc, pistrojench arabskch vysokch kon, jeto sluebnci dreli, bylo; nebo pni jejich pi dvoe u bae v rad byli. Pes ten dvr li jsme bez pekky, a pili k jinm nzkm sotva pldruhho lokte vysokm dvem, chtce skrze ty do hlavnho dvoru, tu kde bae bydlel, vjti. A v tom nenadle z tch dve proti nm vystoupil jeden id, kter naeho consula tlumaem byl, a zastaviv se ped dvemi, na ns co zden hledl, a poznav ns, ebychom v ochran jeho patrona byli, bez mekn na ns s hurtem udeil a s hnvem se dotazoval, kam bychom chtli jti? a maje odpovdno, ebychom rdi dvr a sdlo baete spatiti chtli, a sami se na prochzku vydali; tak on hned naemu vdci velmi domlouval, e ns bez rady a vdom pna svho tak veten do netst uvesti sml, a abychom i hned, jest-li e nm nae svoboda mil jest, odtud

58

pospili, dve neli by se Turci toho, e jsme tu byli, dovdli, ebychom sic vzen neuli. Nebo e tu chvli pi dvoe nkte zprvu dvaj, e v mst Nmci a vyzvdai jsou, kte ped lety v taen polnm v Uhch byli, a od tch jistch e jsou poznni. Co my dosleche, mnohem spnji, neli jsme tam veli, sklopive hlavy, ven z zmku, a pot pky dalekou cestou (strachem sebe nectce) do pbytku jsme chvtali, a horkem velikm i strachem zemdleni sotva jsme ducha popadali, a teprv o dobrm poledni se navrtive, dobe t rady Chi non ha cuore, habbia gambe, kdo nem smlho srdce, mj rychl nohy, uposlechli; a ani tomu idu z vstrahy nepodkovali, ani se na osly nae neohldali, jichto pni nezdrhali se na nich za nmi jeti a od ns doma zplaty dati. Kdy se toho consul dovdl, tak nm toho nechvlil, nbr povdl, eby nm tam byl mohl skrze ptely a znm Turky dopomoci, kdyby tch klevet nebylo; vak na to msto ns novinou dobrou potil, toti e se doptal caravany, kter ve tech neb tyrech dnech k ervenmu moi thnouti m, s kterou ebychom bezpen jeti mohli. Proe abychom mezi tm asu uili, dali jsme ho, aby nm vdce pidal, kter by ns do zahrady csae tureckho, Matharea een, kde balsam roste, provodil, ebychom tam nazejt sjeti chtli. Abych pak zmku mlenm nepominul, co jsem oit v nm a pi nm vidl a ostatek se vyptal, tuto krtce o tom poznamenm: e jest velik, nkladn a vesel. Nebo le na vrchu dosti vysokm, z nho netoliko msto, ale velik dl Egypta spatiti se me; v svm okrlku jako hrad Prask s Hradany mti me; vkol jdou zdi, a okolo nich mnoho bat a v starodvnch bez pkopv, vce pohled dvajc, neli aby v as vlky ostti mohly. K brn hlavn zmeck na vrch nahoru jsou stupn dlen a na dle v skle vytesan, po nich volnji neli na hrad Prask s hovady nkladem obtenmi jeti se me. Vnit domov v prvnm dvoe jsou pkn a nkladn od mramoru a jinch barevnch kamenv staveni, a jak z jedn strany do dvora hlavn staven baovo vidti bylo, v tom okna, dve a nkter jin vike ve zdi dlem musaickm z malch

59

kouskv perlovch matek, ebenovho deva, kil, korl, jaspis, skel a mramoru obkldan a pozlacovan byly; vnit pak, jak jsem slyel, ku podivu nkladn a velik patra m vkol velmi prostrannho a estnsobn dvr hradu Praskho ped J. M. C, kuchyn pevyujcho dvora. V tch patrech pokojov drahm kamenm a zlatem nad mru ozdobeni jsou, zvlt jeden palc, z jeho stropu aby mohli id zlato a drah kamen obloupiti, jednoho asu 20.000 dukt dti chtli, tak e se pedelch oldn mamaluckch, kte to vecko vystavli, slva a bohatstv z toho samho poznati me. V tom pak dvoe vnitnm jest msto nevelik, me devnou ohraen, v tom jest kmen msto sedadla, na nm Selim csa, kdy dobyl Cairu, nejprv s kon sstoupiv se posaditi a t zem jako panstv svho se ujti ml; od toho asu to msto Turci ohradili a jako svat u velik vnosti je maj. V zmku nen dn vody studnin ani deov, ale jest studnice hlubok a irok, z skly pod samm zmkem pi vrchu vytesan, do n se povlovn me dol po schodech vytesanch (kter maj okolo pti set stupv) k vod jti; a ta voda vede se do n po vodovodu, toti trubch kamennch, na vysokch prampouch pes ti shy nad zem z tukovho kamene vystavench, jich do pl tvrta sta jest, a jdou od zmku a k ece na pl mle mal esk, kdeto od volv taen, jistmi koly a nstroji voda z Nilu do tch trub se podv a nalv, a odtud do t isterny pmo tee, z kterto zase jinmi koly nahoru se vtahuje, a po trubch olovnch a kamennch kde poteb po zmku se rozdluje a vede.

60

Kapitola 8.
O vjezdu naem do zahrady csask, kde balsam roste, a co jsme po navrcen se z n v mst pedsebrali. Dne sedmho msce jna vstali jsme vickni z tovarystva pede dnem, kde k nm jeniar od pana consula zjednan piel a ns do zahrady Matharie vsti ml, a vlasky i francouzsky mluviti uml. Jeli jsme tehdy od pbytku skrze msto pa oslch, jeniar s mukary naped a my za nimi. Kdy jsme z msta vyjeli, musili jsme pes jzdrnu velikou jeti, kde Turci od starodvna sebe v rytskch inech cvivali a jet cvivaj, na nm jsme velik pokuen od Turkv, kte proti nm kon rozbodovali, otpy a py k nm smovali, sneti musili, a kdybychom byli jeniara s nmi nemli (pro jejich podstatu a moc ve vech tureckch panstvch ped nj i chatrnj Turci pokojn sob ponati musej), byli bychom se od nich s celou k nenavrtili. Odtud jsme jeli podl od Nilu, majc jej po lev ruce, a jsme do Matharie, jin Almathrie, okolo pti neb esti mil vlaskch pijeli, kdeto ves jest a v n milohrad nkdejch oldnv, dosti velik a nkladn vystaven, i tak dm aneb hospoda pro poutnky, kte s hory Sinai skrze pout do Egypta s caravanou pijdj. Nebo takov prvo tam jest, e dn Arab nesm dle pes Matharii do Cairu kupectv ani lid vzti, le chce sv hovada propadnouti a sm se do vzen dostati; tak e ti, jeto pes pout arabsk vozy maj, tu v Matharii ekati a z Cairu sob jin zjednati musej. Co pro nic jinho od starodvna naizeno nen, neli e ta loupenick, nepoddan arabsk chasa, kdyby se v hejnech svobodn do Cairu dostati mla, mnoho by zlho tam nastrojila, tak e tam o n nic nestoj. To msto le v pknm veselm poloen, kde jsme se nejprv k jednomu kostelku aneb kaple dostali, v nov a pkn na spsob

61

vlask vystaven, kterou tehdej n consul francouzsk na svj gro roziti a z gruntu obnoviti (neb na tom mst prv jedna men od pana Daniele Barbara consula Bentskho lta 1553 vystaven byla) dal. Kterto e jest bez dovolen a vdom vrchnosti to uinil (nemaje dn kesan t moci, netoliko aby ml kostel znovu vystavti, ale ani ho bez povolen a zplaty za to obnoviti dti neme), do dvou tisc tolar pokuty baovi dti musil, a sotva tou sumou vtho nebezpeenstv uel, akoli ho ped tm pokojn stavti nechali a teprva po vystaven s nm o to initi mli, a staven ho stlo do 2000, jak nm sm o tom oznamoval. Do toho kostelka vede, v nm jsme tverhranou kanu z tukovho kamene do zem vyzdnou, do pad lovka hlubokou a plnou vody ist, erstv a ku pit pohodln spatili, jako jsme ji pak s chut pili. Tu vodu volov koly a korbelky nahoru thnou nedaleko odtud z jedn studnky iv a pramenit vody, a krom t ve v zemi okoln egyptsk se nenachz; odkud po lbcch kamennch do toho kostelka se vede, a druhou stranou do t zahrady struhou tee a ji zavlauje. Vidli jsme tak v tom kostele kmen zazdn a znamenan, dvou pd zi, o kterm pravili, eby ml bti ten, na nm panna Maria s dtkem Kristem Pnem, kdy pro strach Herodes do Egypta utekla a tu v tom mst bydlela, sedvati mla. Jako pak o doten studnce, z n se voda vytahuje, pravili, eby z n vodu mla pvati a v n plnky dtka prvati; ano e na modlitbu jej, nebyvi tu dn voda ped tm, ten pramen se tu vyprtiti ml, jak tomu tch zem kesan nepochybn v, a o tom Breidenbach, Joh. Tucher, Hans Werli von Zimber, v svch putovnch p. Ale aby rodika bo nemla mti hojnost vody ku pit, ponvad od toho msta blzko eka Nilus tee, etcm to poloen zd se vc k ve nepodobna bti: nbr e kdy tu jmu vykopali pro zavlaovn zahrady, e se z Nilu tam voda thla a thne, patrn se poznv. Odtud ns vedli k velikmu fkovmu stromu, kter sm o sob stoj a s nkolik sh v objet jest. Na tom pr panna Maria plnky

62

zavovala a suvala. V tm strom jde naskrze paezu dra, jako rozpuklina, o n jistili, e utkajc panna Maria ped tmi, kte od Herodesa, aby ji honili, vyslni byli, k tomu fku se dostala, a tak velmi ustala, e nikam dle nemohla, kter e se ml tak ped n rozpuknouti a ona e se v nm i s Josefem skryla; jako pak kdo chce, krze nj naskrze pro pamtku leze. I z ns nkte jsme to uinili, a Turci lezou tolik, vak z povry, jakoby tm mnoho zlho budoucho ujti mli; a vis na tom strom ustavin lampa hoc. My jsme ovoce jeho, proto e tehd zral bylo, tak zakusili. Toho fku ovoce nen takov jako jinch, ale men a hrub trpk a nelib, jakoby jablka plan proti tpnm jedl; jmenuj se vlasky fici di Faraon, toti Faraonov fky. Strom slove latin sycomorus, egyptsky neb arabsky giumez, o kterm ve doloeno. Pes cel rok pln ovoce bv, a v roce do sedmi i osmikrte na nm dozrv, e se trhati me: vak to jest divn, e ovoce jeho ne z ratolest, ani z vtviek, ale hned od deva a paezu vychz a roste. Jest pak strom ten v tch horkch a suchch zemch svm listm a stnem k nejvtmu pohodl. Nebo list m na spsob moru velmi hust rostouc, kter pohodln chldek dv, tak e je v tch i jinch horkch zemch netoliko pi domch ve dvoch svch, ale i v mstech a na placch obecnch, i v zahradch naschvle tpuj, aby se pod nimi chladiti a ped horkem chrniti mohli. Don Francisco Alvarez Viag. dell Ethiopia cap. 38. pe, e v krlovstv Abissynskm tak velic a iroc jsou, e v jednom mst, Chaxum eenm, v palcu krlovskm na dvoe tak velik vyrostl, e na jeho vtvch podlaha kamenn udlan, a na n dvancte stolic kamennch mistrovsky tesanch pro dvancte soudcv postaveno jest, kde oni lidu slyen dvaj a soudy vykonvaj. Od toho fku li jsme do pkn tpnice zdmi obhraen, do kter ns zahradnk Turek pustil; v t jsme mnoho rozlinho u ns drahho ovoce, jako indinskch oech, limoun, pomoran atd. na stromch a jinch drahch bylin pkn v zemi rozsazench rsti vidli.

63

Ponvad jsem zmnku o indinskm oechu uinil, nco tuto tak o nm dotknu. M kmen vysok, palmovmu stromu npodobn; ovoce m na strom visc pod listm, jako prostedn meloun aneb ptrosov vejce; povrchu m jakousi kru tlustou (z n v Indich koudel a provazy dlaj), v n jest zaven; pod tou krou koepina jest tvrd a v t jdro velik jako hus vejce, dobr, sladk chuti a lep neli u ns vlaskho oechu. Z kry dlaj koflky, jich se nemlo v naich zemch nachz, a prav, eby proti mrtvici dobe z nich pti bylo. O nm vce vypisuje Mathiol. v herb a Hugo de Lintschot. Pi jedn stran k vchodu jest jin zahrada, nevelikmi zdmi obhraen; v t od nkolika set let stromovko drahho a ve vem svt vzcnho balsamu roste, do kter ns zahradnk na dnou prosbu, ani sliby, ani na pmluvu jeniara pustiti nechtl; ne toho nm dovolil, e jsme ke dvem t zahrdky, majcm v sob plno dr okrouhlch, a co by pst do nich vlzti mohla prostrannch, naschvle k prohldn udlanch, pistoupiti a tudy na to znamenit stromovko voln hledti a dvati se mohli. Nebo bylo blzko dve mnostv kk sotva lokte neb pldruhho vysokch, s ratolestmi jako hus pysk tlustmi a listm zelenm, bazilice prostedn u ns nazvan bylin podobnm. Dvakrte v roce naezuj se vtviky jeho u ptomnosti komissav a lkav tureckch, k tomu od bae vyslanch, a tehd, kdy kape z vtviky, blou vu m; po nkterch dnech dostane oleje barvy nzelen; potom bv barvy nlut a prv medov, a tu za mnoho let zachov a j nezmn. Prodvaj ho do kesanstva v hojnosti a najde se i v Praze, netoliko ratolesti, ale i olej i va jeho, v dobe spravench lkrnch. Aby pak kad vyrozumti a tomu uviti mohl, e se do naich zem dostv, toto promluven o nm polom z piny mnohch psan, kteto jist, eby nikde jinde na svt neli v Egypt, a to v doten zahrad bti a rsti neml; ale e na omylu byli a jsou, ne z hodnovrnch spisovatel to prokzati chci.

64

Poel pak ten omyl z nkterch starch spisovatelv, jako Theophrasta, Plinia, Solina, Serapiona, Dioscoride atd., kte vickni psali, eby se jinde neli toliko v Judstvu nenachzel. Odkud majc novotnj tu posilu, dle se na to neptali; ale tak do dalekch (jako nyn se dje) zem nedojdli, i po nich to t jistili; a kdy ho nco odtud do Egypta bylo peneeno, psali o tom napod, zvlt poutnci nbon, eby v sam t zahrad a nikde jinde nebyl. Proti emu jsou jist dvodov, a na vtm dle sta i novotn djepiscov toho potvrzuj (jimi se kad spraviti me), e jest nikdy idovsk ani Egyptsk zem pravou a jedinou vlast t drah byliny bti nemohla. Nebo pedn doten spisovatel, toti Theophrastus, Plinius atd. sami dokldaj, e jest se v zahrad neb ohrad krlovsk s pilnost choval, kdeto byliny pespoln a obzvltn toliko se chovaj: sice kdyby v t zemi se zploditi ml, vudy by ho tch as hojnost byla. Potom jest spisovatel jist, Josephus lib. 5. antiq., kter pe, e za asu krle alomouna krlovna z Sby nejprv z Arabie rodn neb astn bylinu balsamu darem krli s sebou pivezla, a z t e jest se potom rozplodil. P tak Diodorus Siculus lib. 2. hist., Strabo 16. lib. Geogr., Pausanias lib. 9., e balsam v Arabii astn a Sb vech asv v hojnosti rostl. Naposledy zkuen mnoho tisc lidu kadoron z Cairu a odjinud do Arabie putujcho, kte je tam u velikm mnostv rsti, ano v Cairu nejednou v t zahrad vyhynouti, jin z Arabie pivezti a na to msto vsaditi vidli, toho veho dostaten potvrzuje. Jako pak jist vc jest, e tento nynj, kter jsme vidli, lta 1575 z poruen bae Cairskho ve 40. tpcch pivezen jest. A tak vedl spisv mnohch i stnch potvrzovn. roste v Arabii Felicis aneb astn, nedaleko msta Mecchi na jistch pahrbcch psitch, ve mnoho tiscch kcch. Ped asy e tak velikch obchodv do tchto zem z onch krajin nebylo; neetili ho a nerozplozovali sob; ale nyn e z nho velik itek maj, na mnoze jej tp, vak s dovolenm knete z Mecchy, kter slove u nich seryph a Turkm poddn nen, vak s nimi vn pm m, pro

65

pout, kterou oni do jeho zem vykonvaj, tak tak e z rodu Mahometova jest a jako posvtnho pokolen. Ten moc a prvo tpen ho prodv pod jist plat, vak aby s jeho vdomm potom prodvn byl, tak e kdo ho z kupc koupiti chce, od nho dovolen mti mus. Proe kadho roku, kdy caravana z Cairu do 20. i 30. tisc lidu pospolu na pout k Mahometovu hrobu do Mediny, a potom bytu jeho do Mecchy thne, tam ho pi cest, kter mezi dotenmi pahrbky Arafat eenmi jde, dosti vidti mohou a s sebou do Cairu pivej, odkud do naich zem se dodv. Kadho pak roku posl csa tureck seriphovi sukni zlatohlavovou, synm jeho, bratm a nejblim ptelm sto a padeste tisc duktv darem, a serif jemu zase tyry sta tuek indinskho nejtenejho kmentu, a balsamu ti neb tyry libry odsl; baovi Cairskmu jednu libru, a hamiragovi (kter hejtmanem t caravany bv) pl libry. Z tch tedy pin me se ho v Egypt s potebu za penze koupiti, a hrub ho msto velijakch jinch lkastv uvaj, jako vnit proti jedu a tkostem nenadlm i jinm rozlinm nedostatkm, a zevnit na rny, razy atd., jak to svd Alpinus doktor vzneen, kter v Egypt nkolik let byl, lib. de plantis Egypt. cap. 23., e za bytu svho tam jednoho Bentskho kupce znal, jemu v hlav rna kamenem a do kosti od Turka uinna byla, e se mu tm v jednom dni po tom balsamu zhojila. Tak uvaj ho proti bolesti o, u, kamenu, neplodnosti, mornmu nakaen a vrskm na tvi a jinm nedostatkm. eny tureck a arabsk bohat, kter doma se zdrujc krsn a bl jsou, ty toho balsamu mnoho vypatlaj, a to tmto spsobem: Chod asto do lzn, a dobe se v n zahejc ma se po tle tm balsamem, kde chtj pknou hladkou ki mti, a pece po mazn hodinu neb pldruh na sue a v horku zstvaj, aby se do tla vthl a dobe vetel, potom jdou dom, nesmejce se do tetho dne nim ani otrajce. Tetho dne jdou zase do lzn a ma se znovu pedelm spsobem, a opt se nesplakuj ani v lzni ani doma, vdy tetho dne se znovu natrajce, a do patnctho dne

66

potajc od zatku mazn. Potom ped jinmi vcmi nama se olejem hokch mandlv a pot zmyj se vodou z bob distillovanou, a tak pkn, hladk a prv hedbvn ke dostanou. Kdo chce vce o nm vdti, k emu a jak dobr jest; item jak se m od nepravho s pravm a nepomchanm rozeznati, o tom viz Alpina v trakttu zvltnm de Balsamo dialog. a Bellonia lib. 2. obs. c. 39. Po spaten vech tch vc, a dave zahradnku Turku na spropitn, obrtili jsme se zase do Cairu, kde jsme nco mlo po poledni se dostali a obd hotov nali, k nmu jsme naeho jeniara pozvali a s nm veseli byli. Po obdch pivedl ped dm jaksi Arab s pacholaty na etzch opice bracconi een, velmi velik, a kdy se postavily na sam zadn nohy, prostednho lovka zvi a slou kadho pevyujc; ty byly naped co lvov chlupat, a nazad hol s dlouhmi ocasy, barvy ediv jako popelice a velmi pkn vyrovnan chlupy, jakoby je nejpknji sesal, zvlt okolo tve jakoby naschvln tce vyhlazen mly, msta hol jako tv atd., erven jakoby je tlnou barvou obarvil; mly nhubky pes tlamu, aby lid nekousaly; kter divn kratochvle provodily s menmi opicemi, s oslem a s psem, jednoho na druhm jezdnm, skknm, a i osel, na rozkaz jednoho Araba, s kloboukem okolo, dre jej v stech, chodil, a obchzeje vecky Turky a jin tu ptomn, ped dnm se nezastavil neli pede mnou, ani odel, a jsem mu koliks mejdyn do jeho apky uvrhl, e mi s podivenm bylo, e to nejhloupj hovado od tch tupch lid ledaemus vyueno bylo, proti pslov: Ogn uno a suo modo, et ti aseni al anticha, vecky vci svj spsob maj, osel pak pi svm starm spsobu zstv. Osmho dne tho msce povdno nm bylo, e baa z Cairu, kter pede dvma msci s adu ssazen a ke dvoru do Konstantinopole povoln byl, toho dne z msta jeti a na cestu se vydati m. Proe pan ernn a j vyli jsme z domu, abychom se na jeho odjezd podvati mohli, a jdouce chvli skrz nkolik ulic, veli jsme do jaksi dlouh ulice, v kter jsme ji lidu na konch i jin po obou stranch oekvajcho na bau plno nali, e jsme sotva

67

prostedkem skrze n projti mohli, vdy etce, kde bychom na stranu za lid ustoupiti a pokojnji se dvati mohli; ale m jsme dle li, tim tsnji a vce lidu bylo, anobr e takovm spsobem a k zmku mnoho lidu bti mus, souditi jsme mohli. A nedali nm nijak mezi sebou stti, ani za n jsme se protlaiti nemohli, jakkoli asto jsme se o to pokoueli; ale strkali nmi semotam, ziv na ns hledce, a jin nm se posmvajce, tak e jsme se zase zptkem tou cestou, kterou jsme pracn a s posmchem prv li, jet s vt hanbou a nm noh podraovnm i uklebovnm se na ns navrtiti musili, a jsme se do jaks mal uliky, v kter tak mnoho lidu jako v jinch nebylo, uhnuli, e jsme na stranu ustoupiti a ke zdem domu jednoho pijti mohli. Do t kdy jsme se s radost dostali, pan ernn poal na pedel nebezpeenstv pozapomnati, ha avanzato li piedi fuora delle scarpe; a nepestvaje na tom, e na zemi stoje v pokoji vecko spatiti mohl, dal se v lezen na jednu mi ped oknem, od zem lovka zvi, na kter ji prv nkolik Turkv se drelo a stlo; mezi ty se pitiskl, a e mu to strpli, poal jak kaj, vskati a se mn chlubiti, jak prospch pede mnou mti bude. Ale byla po mal chvli alegrezza di pan fresco, toti radost z mkkho chleba, proto e pied jaks Turek, pothl pana ernna za nohu, veleje mu dol slzti, co on uiniti a Turku svho msta nechati a se mnou zrove stti musil. Kdy jsme tu pl hodiny oekvali, poali vsti baovy velbloudy a mezky, nesouc truhly a vci jeho, pknmi barevnmi pikryvadly pikryt, a bylo velbloud do padesti a mezk do tyicti, vdy jeden po druhm krejce. Za tmi jeli Turci po dvou, drahm rouchem odn, na pkn vypravench konch, okolo 120 osob. Za nimi lo mnoho jeniarv s dlouhmi runicemi po dvou, a bylo jich do mnoha set, kterch jsme pesti nemohli. Po nich jelo est jeniarv na konch, a za tmi sm bae v letech padesti na znamenitm koni jel, maje na hlav velik zelen tulban, toti zavit, proto e byl z rodu Mahometova; proti nmu Turci, kdy mimo n jel, z oken vyhldajce hlavy sv sklnli, a pacholata po ulicch kieli a zpvali, tm jemu astnou cestu dajce. On naproti tomu

68

k oknm kad strany se obracel, a pravou ruku na prsy klada hlavu proti nim sklooval, tm se s nimi rozehnvaje. Za nm jelo jinch est jeniarv na konch; za tmi opt tlupa pch jeniarv, a naposledy mnoho kon povodnch baovch jzdn vedli a zvrek tlupy uinili. Odtud jsme se do pbytku k jdlu obrtili, a na rozkzan naeho vdce, mouenna arabskho, jet toho dne na cestu k hoe Sinai vecky poteby shotoviti dti i z msta vyjeti jsme musili.

69

Kapitola 9.
O putovn naem z msta Cairu k ervenmu moi, do pust Arabie a na horu Sinai. Dne osmho msce jna, shotovive se na cestu, doli jsme k panu consulovi, a pi rozehnn se s nm jemu nae penze a vecky vci k vrn ruce svili a schovati dali, nevzave s sebou neli po tech neb tyrech duktch, toliko pro dn z nich almuny v kltee pod horou Oreb; krom j bez vdom vech, jakkoli mi praveno bylo, e se konen na t cest nkde s Araby potkme a od nich oloupeni budeme, pece jsem dvamectma cikynv, toti duktv, v tlustm neblenm pltn na spsob opasku zaitch s sebou vzal, a tm jsem se pes lev rameno pod koili nejv opsal, mysle na to, kdyby se v neptomnosti na consulovi od Turkv co pihodilo a nae vci k zmaen pily, abych dokonce o vecko nepiel. Pan consul povolal ped sebe mouenna Araba, velbloudnka naeho, jemu ns piln poroueje, aby ns v takovm spsobu ve zdrav zase pivedl, a dav mu polovici smluvench penz, druh dl a do navrcen se za sebou zanechal. Potom majce oslky zjednan, pan ernn, j a sluebnk pana consula, nm za tlumonka na n gro pidan, okolo pl druh hodiny ped veerem, i s potravami od biskot, chleba erstvho, sra a nco mlo vna jsme se vypravili, a cestou do Matharie z potku jeli, a jsme se nedojdjce tam na pravou ruku k vchodn stran uhnuli, od Cairu na tyry mle vlask vzdli. Po lev stran vidli jsme nedaleko od ns leen baovo, kter toho dne, jak doteno, z Cairu vythl, a mnoho pknch stanv rozbitch, na spsob njakho nevelikho polnho leen ml; kter toho myslu byl, aby na tom mst a do druhho neb tetho dne zstal. My pece na cestou jsme jeli, a v sam veer do arabskho leen, kde caravana nae byla a n mouenn sv velbloudy ml, pijeli, okolo esti mil vlaskch od Cairu; kde jsme vedl stnku

70

chatrnho nae vci na hromadu sloili, a sami okolo nich sob veei s sebou pivezenou vyloili, jedli a mouennu tak nco udlili, a potom na modracch (majc kad z ns jednu s sebou) obalc se do nich a do rna odpovali. To leen arabsk bylo, v nm jim nejble Cairu bydleti dovoleno jest, a tu jsme vidli, e eny, dti a vecko hospodstv, msto stnk aneb chalup, na holech do zem vstrench z tlustho pltna plachty aneb rkosy rozprosten mly, a bylo jich mnostv tu bydlcch, i n mouenn tu svj byt, enu i dti ml. A tak bych soudil, e to poloen do dvou mil vlaskch v sob obsahovalo. Jak v nm sprva byla, vyrozum se doleji, kde o jejich ivotu a krajin obzvltn vypisovati budu. Devtho dne tho msce, toti v ptek den svatho Divie, okolo dvou hodin sjdla se na jist msto ped leen caravana, s kterou jsme jeti mli a do Suez msta k moi ervenmu, a shromdilo se j okolo 300 velbloudv, vecko obilm naloench, pro opaten pevnosti a msta Suez. My tedy nemekali jsme sv vci na nae ti velbloudy naloiti, a sami se po jednom na kadho navrch posaditi a ven do pole vyjeti, kde n mouenn ped nmi bos v koili, pasem irokm pepsan krel, a v ruce dlouhou hl do dvou sh, na konci s eleznou pic nesl. Odtud jsme pomalu jeli a do dobrho poledne, a kdy se caravana zastavila, my tak stranou dol ssedli nedaleko od ztoky z Nilu vychzejc, a tu jsme posndali a vodou se na cestu opatili. Maj pak tam msto soudkv, lahvic aneb jinch ndob koen ndoby, sprosta z vytaench ko nevydlanch, tak jak je s hovada tebas jet za tepla sthnon; ty jin nejsou pipraven, neli kde konce jsou, tu provzky zataen maj, a vody do nich naberouce zav vrchn konec, a tak s srst zevnit obrcenou na velblouda piv. Po pl hodin vypravili jsme se za caravanou, smujce k vchodn stran, a tu jsme ji vudy po pscch a psitch rovinch a do samho veera jeti zaali. Kde potom v pscch jsme noclehovati musili, a sotva traviky uschl nasbrati mohli pro malik ohnek, jm by sob lovk mohl kai ohti, toti mouky

71

do vody nasypaje a to spolu zmchaje, toliko mlo pozahti a tak msto lahdky pojesti. Arabov pekli sob chlb, o nm doleji psti budu. Dne destho tho msce, hodinu pede dnem, z stanovit naeho nonho jsme vyjeli, a ten cel den trvajce v nesmrnm horku slunenm, po pscch zahitch a prach hork z sebe vyrejcch ustavin a do noci jeli a tolik v psitch mstech noclehovali. Jedenctho dne tho msce hodinu pede dnem jsme vyjeli, a proti vchodu cestou se brali. Poznvajce pak, e caravana ne tak spn thne, jak bychom rdi chtli, dali jsme s nam mouennem Arabem skrze tlumae jednati, aby se s nmi z caravany vytrhl a naped pospil, e mu mimo smlouvu rdi na spropitn pidati chceme; neb nm k cest na mlo asu zbvalo do odjezdu lod neb nv kesanskch z Alexandrie. Co on rd uslyel, a s nmi samotnmi, toti tmi osobami a s tolika velbloudy naped se pustil. I jeli jsme velikmi pustinami a psky, nic jinho nevidce neli nebe a zemi psitou, tak e se nm spravedliv stskalo, a vedl pslov: Chi aseni cazza, puttani mena, e corre per l arena, non esce mai d afano edi pena, toti kdo ene osla, kurvu s sebou vede a po pscch putuje, nen bez rznic a bez tkost, tak my netoliko vdy a nebezpeenstv, ale i prce tk jsme zakusili. Abych pak o obojm nco dotekl: Kdy bylo okolo poledne, vidli jsme po lev ruce jakous tureckou pevnost v pscch, vak od kamene tverhran vystavenou, na spsob prostedn tvrze u ns, kter od msta Suez do pti mil vlaskch le. V t pevnost chov Turek vojky p i jzdn, a to pro pstav u Suez, a jest msto hradby zemi Egyptsk z t strany od moe ervenho. Kdy jsme pevnosti minuli, vyli proti nm ti Turci a ns zastavili, chtjce abychom jim penze dali. My jsme se jim vymlouvali, e dnch penz nemme a jako chud e z almuny putujeme. Oni potom, abychom jim vna dali, e je u ns ij; a dali se sami do trn a ke, v nich voda byla, ohledvali, a vdy na dbn vna, kter rkosm opleten byl, pili, jej jsme hned odvzati a jim ho podati musili. Ale nemekali se dlouho, pili

72

jeden po druhm tak spn, e se do vle, a vc nemohli, napili i nerali, a pot s veselou a pokojnou mysl od ns odeli; vak zisku nm na vn nechali podl pslov: dal robar al restituir se quadagna trento per cento, toti po loupei navracovno bv, kdy se co mlo zanech, jakoby roku z jednoho sta ticeti pijal, tak vzcn bv; aneb naproti tomu, msto hlavn sumy kdy nkdo toliko rok s tkost dostv. Tak i tuto, kdy jsme se jin nenadli, neli e je nm vecko vyerou a v as nejvt poteby ns o n piprav, byli jsme vdni, e ho nm troku zanechali, jakoby je nm darovali. O jinch nebezpeenstvch doleji oznmm. Nejvt pak tkost jsme nesli od horkosti toho psku, kter se nejmen, jak vlastn latinci aura, toti lib vtek, jmenuj, nahoru kopytami velbloudovmi vyrel, a na ns padal co jin nejjemnj prach, e se nm zdlo, jakobychom v njak peci pln popela horkho byli. Okolo neporu jeli jsme nedaleko moe ervenho, vak a k sammu jsme nedojeli, jako i msta Suez na dv mle vlask stranou jsme nechali, a vdy moe ped oima majc a do noci jeli a tu se v pscch sloili, a naemu mouennu, jak velbloudm jsti dval a je opatroval, se dvali: toti sloe s nich bemena (k emu oni kleknou, proto e jich dn doshnouti neme), dal kadmu drobet bobu asi s pl klobouka, a pti jim nic nedal, tak e jak jsme z Egypta vyjeli, a do t chvle nic nepili, a tak jsme k dn sladk vod nepijeli. Dvanctho dne toho msce vstali jsme ti hodiny pede dnem, a jeli jsme dvajce se na pravou stranu, toti mezi vchod a poledne, majce moe erven po prav ruce vzdli od ns t neb ty mil vlaskch. Ta cesta nae nebyla obyejn, jak n mouenn pravil, a proto se stranou z silnice s nmi vydal, abychom obloupeni nebyli; nebo vdl, e tu pi silnici Arabov sv stanovit maj: co ns potom, kdy jsme zase zptkem tou silnic jeli, nechybilo. Kdy se rozednvalo, pijeli jsme k jakms louem, kter slovou dvancte studnic Mojovch, v nichto ern voda byla a tak smradlav, jako u ns pi hnoji bv. Tou vodou n mouenn ns

73

od mnoha ml til, a e n vaky nae koen naplnme, nadji dval. Kdy pak nm oznmil, e to ta voda erstv jest, velmi jsme se lekli a jemu viti nechtli. On pak netoliko nm o n potvrzoval, ale jet za svatou a velmi vzcnou vyhlaoval, e jsme hned soudili, e mus bti ta, o n se zmnka in v psmch starho zkona v druhch knihch Mojovch v kapitole 15. tmito slovy: I pili do Elim, kde bylo dvancte studnic vod a sedmdeste palm, i rozbili tu stany pi vodch. O nich se tak v tvrtch knihch Mojovch v 33. kapitole pipomn. N tedy mouenn opravdov se k t vod ml, velbloudy n napojil, a to nejprv na v t cest, a sm tak s chut zjedn se napil; potom se svlkl a do nejhlub z nich, kter do pl kolenou zhloubi nebyla, se poloil, aby se vychladil a svou ciknskou ki obmyl; po kterto lzni tak ndoby nae przdn snmal a do t vody se zase navrt, v ni se posadil, a nemaje m jinm, do ko hrst vody nabral a do nich kalnou a svm plchnm, kdy se v n koupal, pohnutou nalval a nm ku pit pichystval. Tu kad me toho poviti, jakou chu jsme k takov vod mti a jak se n oberstvovati mohli: jeto mnoh ten, ta tuto e mou o n, mohl by sob ji zokliviti. My vak kdy jsme ten ert prav bti poznali, na to jsme se oddati a ji teplou z tch nevydlvanch ko pti rdi musili, zpomnajce na povdn: Varonilmente suffre lo que la necesidad trae, abychom zmuil srdce mli v tom, co nouze a poteba dv. A nedivili jsme se Tatarm, o nich se pe, e v as poteby kom svm lu zatnou, a teplou krev pti obyej maj. Nicetas Chron. lib. 2. de reb. Manuelis Imp. Niceph. Gregoras hist. Rom. lib. 2. Nebo ta nikoli tak nesmrd, ani pokaen nebv, jako nae voda byla. Pozdreve se u tch nechutnch lou za pl hodiny, jeli jsme odtud a zaali vidti ped nmi hory a vrchy skalnat a hol; k nim kdy jsme se po nkter hodin piblili; mezi n jsme vjeli, a odtud a k hoe Sinai vdycky takov hory a vrchy skalnat jsme mli; kdy pak noc byla, mezi skalm a pskem jsme odpovali a leeli.

74

Dne tinctho tho msce vyjeli jsme dv hodiny pede dnem, a mli jsme velmi zlou cestu ten cel den, jako i ostatn k hoe Sinai, proto e jsme na vtm dle s jedn hory a skly jednak dol a zase hned nahoru, anebo v dolch zkch a po stezkch ostrch velmi nebezpen jeli, a nad nmi hory na upadnut visely, e straliv bylo ze vech stran na n hledti. Tu dnho stromov ani trvy nebylo vidti, le nco bodlavho a nehodnho. Zemplaz pak rozlinch, had a jetrek jedovatch mnostv bylo; a zvlt drakov velic, a nkte s kdly ltajc, tam se zdruj, jak jsem vycpan v Cairu prodvati vidl. Vidli jsme tak po tch skalch bhati a skkati jaksi velmi pkn a milostn zvtka, srst npodobn kamzkm, vak rohy maj del a rovnj neli kamzkov, a jsou nco men i krotej, ale snad proto, e jich tam mnoho nehon a nepla; jsou k jdlu chutnho masa, a jedl jsem je v Alexandrii. Slovou pak vlasky Gazelli, latin Orix. Tou cestou bez zastvky a do noci jsme jeli, a kdy kdo jsti chtl, vzal sob kus biskotu z pytle a jeda pojdal, a na svm velbloudu svou lhev ml, z n se t smradlav vody do vle napiti mohl, K tomu ml obyej n mouenn, kdy se mu stskalo jti, e zastavil nkterho z velbloudv, kterho nejerstvjho bti poznal, a jemu nvt jistou e dav, k tomu ho e klekl pivedl, potom na vlezl, a ped nmi ruce a nohy v hromadu ped sebe co opice sloe a zadek proti nm obrt, se posadil. Po t dal se v zpvn, a to z obyeje starodvnho, o ktermto nkte p, e to in Arabov, aby velbloudm tm ochotnj chzi uinili, a e vedl zpvu, jak kdo rychle aneb nespn zpv, velbloudy vycvien maj, e tak spn aneb nespn krej. Bellon, lib. 2. obs. c. 5. 4. Ale n za ast obma konci paly poutl: Cantava da due parte, jakoby by kukaly; pes to jeho hbet stkal se s tv na, od nho dosti smradu kozlovho jsme poctili, a ns v oi plo, a to tak trvalo hodinu, dv i vce, e se pslov naplnilo: Non semper violce; nec semper lilia florent, e ne vdycky fiala a lilium kvetne, aby se k nmu vonlo.

75

Dne trnctho tho msce vstali jsme ti hodiny pede dnem, a opt ten cel den a do noci mezi vrchy a kamenm bez odpovn jeli, a potom mezi skalm jako dob poustevnci spali. Dne patnctho vypravili jsme se o pl noci pi msci, kter tehd pln byl a jasn svtil, pustinami a vrchy a do samho veera bez zastvky jsme jeli, a tu k jaksi loui smradlav vody se dostali, v n mouenn velbloudy napjel a nm j do kozch ko nabral, a odtud s nmi dle jel okolo mle vlask, pro strach Arabv, kte tu blzko t vody v jeskynch a rozsedlinch skly se zdruj, aby pijdouce pro vodu nm njak tkosti neuinili. Majce pak po tak velik cest od pl noci a do samho veera trvajc odpovati, stala se nm pekka, e n Arab nevdl kam dle ns vsti, a dokonce ani po slunci ani po msci na dobrou cestu se vpraviti nemohl. Nebo na t v cest ani stezky, ovem pak cesty, anobr ani lpj, po nich by se poznati mohlo, e tu lid putovali aneb hovada chodily, znti nebylo a nebv, a to netoliko proto, e tam nemnoho putuj, ale e psek tak jemn a lehk jest, e nercili od nejmenho vtku pohnut, ale asto od nesmrnho horka jako pozdvihovn bv, nm se hned vecky lpje zanesou. Proe obyvatel tch pustin ve dne sluncem a v noci mscem, strany cesty sv, spraviti se hled, a jin poutnci caravanami, a kupci compassem jako na moi se d. Z t piny nemlo jsme se ulekli nad tou nesprvou naeho vdce, a velik strach na ns pichzel, zvlt kdybychom zavedeni byli, abychom tu bdn hladem, jak se to jinm poutnkm ped nmi pihzelo, zahynouti nemusili, aneb abychom naschvle od toho lotra mezi ty loupenky Araby uvedeni jako do le do vnho zajet, aneb k prodaji divokm nrodm vydni nebyli. A zvlt dal se nm v podezen, kdy od ns v noci do hor odel, tm myslem, aby nkterho Araba k ukzan nm cesty pohledal; a my jin nemyslili, neli e tu sv nhon shledv, aby ns obloupili, a vdycky jsme se, jak se co nejmn chestlo, lekali a pnu bohu poroueli, a ji veho oeleli, chtjce radji hrdla sv ztratiti, neli tm zhovadilm nrodm v moc a poddanost pijti.

76

Tak tedy majce spti, ani oka jsme zavti nemohli; a se pak po tech hodinch k nm s jednm Arabem zase navrtil, a pi ns oba bezpen se poloce spali vak pedce jsme mu nevili, domnvajce se, kdy jest jednoho nael, e jest jich tak vce shledati mohl, a snad e pro lep vyzvdn ns tento s nm piel. A kdy bylo rno 16. dne tho msce, v ptek na svatho Havla, vidouce e se k cest maj, a dv hodiny pede dnem ns vyburcovali, tu jsme se ponkud v dobr nadji ustavili, vak nedokonale, obvajce se, aby snad nkterho msta lstn neopanovali a nm cesty nezastoupili, v ktermto strachu jeli jsme nejvtmi horami a nejhor cestou a k neporm; a tehd zahldli jsme skrze dol klter svat panny Kateiny, kde jsme teprv veho strachu pozbyli, pnu bohu z jeho milostiv a bosk ochrany a pomoci dkujce, e se nm beze v zl phody astn k tomu mstu tak danmu dopraviti dti ril. A nepotebujce vc toho najatho Araba, a poznave to, e ns dobe vedl a ochotn byl, dali jsme mu na dobr spropitn, a k tomu nco biskotv, neb byl hladovit pacholek, a pokojn jsme ho od sebe propustili. Po pl hodin dostali jsme se ped klter, a ssede dol s velbloud, pede dvemi nae vci jsme sloili a na klter zatloukli, dajce do nho putni bti. I vyhldli k nm mnii et kalojei pes zdi dolv, a ns se vyptvali, kdo jsme a odkud jedeme atd., nae jim n tlumonk zprvu dostatenou dval, s tm doloenm, e psan od patriarchy z Cairu s sebou neseme, z nho vemu vyrozumti moci budou; oni pak nm naposledy takovou odpovd dali, abychom mal strpen mli, e jak se Arabov rozbhnou, nm rdi otevti chtj. Nebo v tom ase, co jsme tloukli a spolu mluvili, sbhlo se k nm mnoho Arab s enami a dtmi, a ti na ns zevlovali. Mnii pak jim nic nevili, proto e s nimi v njakm nedorozumn byli, tak e mlo dn ped tm tok inili ke dvem klternm, a nemohouce jich pro slu jejich (nebo zvorami velikmi dobe opaten a eleznmi tlustmi plechy obit byly) dobyti, chtli je vypliti. Ale e mnii vnit hasili, nic dovesti nemohli, vak znamen toho veho patrn pozstavili. Obvali se

77

tehdy mnii, kdyby nm oteveli, aby se oni s nmi tam neveteli aneb dve nezaskoili. Ti pak Arabov odtud se tak odjti nestrojili, a v sam veer, nevm z jak piny, pili mezi n dva jejich hejtman, capi od nich nazvan, kte vemi Araby okolo hory Sinai vldnou; ti kdy k nm pili, byli od ns dni, aby ty jin odtud vypravili, e na spropitn mti budou. Co oni nemekali uiniti, a toliko nco mlo v svm jazyku zkikli, hned se to mnostv pre odtud bralo, e ti sami dva capi zstali. Proe nm mnii otevti nemekali a ns ochotn a pvtiv do kltera pijali, s velikou na radost, e po tak velice tk a nepstupn cest jako k dobrmu pstavu jsme se dostali, a zvlt mimo obyejn putovn v tch zemch do 400 ml vlaskch, naich 80 velkch z Cairu, co jin ve dvancti neb tincti dnech sotva vykonati mohou, my v osmi dnech s pomoc bo, toti od 8. dne msce jna a do 16. tho msce jsme ve zdrav bohd s dobrou pochvalou vydili, proti pslov: Veggiar alla luna, e dormir al sole, non fa ne pro, ne honore, toti: e kdo pi msci jezd a na slunci sp, prospchu ani cti dn z toho nemv; jeto jsme tm vdycky pi msci jeli, a nevyspave se v noci, tebas v nejvt horko slunen jedouc vyspati se musili. Z eho pn bh pochvlen bu!

78

Kapitola 10.
O pjezdu naem do kltera svat panny Kateiny pod horu Sinai, a co tam dle od ns pedsevzato bylo. Kdy jsme do kltera skrze dvoje pevn dve veli, kter na spsob malch vrat velik udlan byly, vyli proti nm nkte mnii caloieri, a jeden z nich vlasky k nm mluv, ns jmenem arcibiskupa svho vtal; a po t, majce sob od ns podkovn uinn, vedli ns jakmisi schody nahoru, a tam nm pbytek n vykzali, toti komoru przdnou, bez lo, stol, lavic a jinch poteb, toliko zdky jaksi od kamene a cihel na slunci suench, do pad zvi a pti tvrti lokte zi, pi zdech pistaven pro lhn byly; ale ani slmy, ani modrac na nich nebylo. Ten caloier byl nm k rozmlouvn pidan a s nmi se dobe snel, a hladem, zn a horkem zemdlen brzkou vee til; s kterouto e dlouho od nepor a do veera prodlvali, jine jsme nemyslili, neli e tm lep bude, a k n jsme se s chuti chystali. Kdy pak as veee piel a nm o tom oznmeno bylo, kdo jest radji a ochotnji k n chvtal, jako my; proe ukzali nm do refectorium svho, o nkter stupe neji, neli nae komora byla, a my se tam za stl zasadili, a k nm dva jin caloiei pisedli, majc kad z ns ped sebou po tali devnm a pecnk chleba ernho nevypeklho. Prvn dn pinesli nm na mse bob syrov u vod rozmoen, na spsob u ns pualky moen a neupraen, jak n mouenn svm velbloudm dval; toho zakusc nemohli jsme pro jeho hokost a odpornost jsti, a jakkoli nechutn chlb byl, radji jsme ho utipovali a v stech vkali, oekvajce nco lepho. Potom dali dv konvice na stl, k nim jsme tm ochotnji shli, domnvajce se, e v nich dobr vno najdeme, abychom po nm sly nabyli a sob zase aludky po t smradlav vod napravili; nebo tm mnji jsme ho z Cairu vzali, majce za to, e ho tam konen v hojnosti dostaneme: ale bylo hus vno, a o jinm nic

79

vdti nechtli. Druhou krmi pinesli jaksi ryby syrov z ervenho moe, toliko e na slunci suen byly, npodobn tm, kter u ns matky bo ryby a jin platsy nazvme. Mj tovary s tulmaem z velkho hladu jedli je s ochotnost, a ukusovali jich velmi tce, e sob zuby vylmati mohli: ale j jsem jich ani okusiti nechtl, nbr rozumje tomu, e to posledn krm byla, a ponali sklzeti s stolu, dal jsem za kus sra, abych tm: Caseus et panis sunt optima fercula sanis, toti srem a chlebem, nejlepmi a zdravmi pokrmy zavel. I pinesli ho mal kus, kterho jak jsem okusil, jinaej chuti a barvy mi se nezdl, neli jako u ns mdlo bv, a podnes jej za takov mm. Na postol, msto ovoce, pozdreli ns rozprvkou, a kdy jsme ji vyvstati chtli, poslal nm arcibiskup na pivtanou zvltn poctu, toti konviku malou z daktyl plenho vna, a naemu z drod plenmu npodobnho, toliko e tak siln nebylo. Tu nm pidan mnich dal pinesti porcellanu, a do n mlo toho plenho naliv, k tomu vody z konvice pilil a po t nm pipil, a my jeden druhmu, a jsme to plen vecko vypili. A hned jsme podkovave z veee odtud vyvstali, na tunou polvku nenakajce, zvlt j, kter jsem ani toho sra uiti nemohl. Z eho kad souditi me, jak jsme nocleh s przdnm aludkem mti mohli, podl pslov: Chi va in letto senza cena, tutta la notte se remena, toti: Kdo se s vee chybv, nepokojnou ten noc mv. Sedmnctho dne tho msce rno vstave tm lehej, po cest jsme odpovali, a kostel, kaply a co v nich bylo, spatovali; zvlt spatili jsme mnostv jmen osob z rozlinch nrodv, kte tam byli, a nkterch znaky vyryt, kreslen i malovan po stnch. Potom pak dali jsme caloierv, ponvad n intent a pedn mysl jest, abychom horu Sinai a jin msta v psmch svatch vzneen i svat spatili, pro n e jsme se na takovou nebezpenou cestu vydali: z t piny aby ns vedl obyeje starobylho z prostedku jejich dva provedli, a d-li pn bh hned dne zejtejho takov msta nm voln ukzali. Oni zase nm odpovdli, e to arcibiskupu svmu oznmiti chtj; a po mal

80

chvli piede od nho, nm, abychom k nmu pili, e ns za to d, povdli. K ktermu jak jsme pili, msto jinho pozdraven a promluven toliko nm ruky podal a zase od sebe propustil. Vak potomn uradiv se s svmi caloiery, dal nm oznmiti, e jim v erstv pamti zstv, kterak s poutnky po mstech svatch choditi povinni jsou; ale na ten as e o tom dobe vme, i sami na dle toho povdomi jsme, v jak oni nevoli s Araby okolnmi zstvaj a pro n z kltera vyjti nesmj. Z t piny abychom jim nic zlho nepli, nbr ponvad nkter sv nchlebn a poplatn Araby u sebe v kltee maj, z tch dva e nm pidaj, a ti to ve, coby caloiei mohli uiniti, nm dostaten e uk. Podl eho vidouce, e jine bti nemohlo, na tom jejich zakzn jsme pestati musili, a ji k asu rannmu cel den (abychom tm volnji tu celou obyejnou pout v tm dni vykonati mohli, jeto jin ped nmi ji sotva ve dvou dnech vykonvali) zsobili jsme se chlebem, tmi suchmi syrovmi rybami a tm nechutnm srem; vody jsme s sebou nevzali, proto e jsme ji tam dostati mohli, a tm asnji po takovm panktu, jak jsme prvnho dne mli, na odpoinut se odebrali.

81

Kapitola 11.
O vyjit naem z kltera svat panny Kateiny na horu Oreb, Sinai a horu svat panny Kateiny, a co jsme v tch mstech pamti hodnho spatili. V nedli po svatm Havle, to jest 18. dne msce jna, vyli jsme my dva poutnci, n trucelman a dva nm pidan Arabov, ti hodiny pede dnem ven z kltera, a byli jsme tie a s strachem caloier vyputni. I poali jsme jti k vrchu nahoru po lev ruce, Arabov naped, po jakchsi kamennch a irokch stupnch, tak naschvle mstem v skle vytesanch, mstem poloench po v hoe Oreb od starodvna tak nazvan (po kter a na vrch t hory tch stupv do nkterho sta jest, a jak nkte potaj na tisce, a zvlt Jan Tucher v knize putovn svho do 7000 jich pokld), a tak po tm jdouce jine jsme nemyslili, neli e o ns dn nezv a ns tak rno Arabov se nenadj. Ale e mli ostrait psy, kte hned zdaleka na ns tkali, a pni jich naschvle blzko cesty na ns hali a leeli, nemekali k nm ti capi arabt (a to ti, jeto prv pinou byli ns do kltera vputn) se pipojiti, a e ns chrniti cht ped jinmi svmi Araby, nm pipovdali. Kterchto sprvu jsme se ulekli a jich nevelmi vdni byli, ale potomn poznave k nm jich dobr mysl a platnost nai, byli jsme jim rdi; oni pak pro ten nkter penz tm ochotnji nm na slubu hledli, zvlt mve toho ji vnadu pi naem vchodu do kltera, a tak ns budoucn vce uiti hledli, dle pslov: El dia siguiente es discipulo del precedente, to jest: Den pedchzejc jest zkuenm dne nsledujcho. Tmi tehdy stupni a v tom tovarystvu krejce vdy nahoru s velikou tkost, netoliko pro mrkotu, kter mezi tmi horami msn svtlo nm zastiovala, ale tak pro mdlobu z nramnho vedra, sotva jsme doli jedn studnice erstv, ist a chutn vody. U

82

t jsme se pooberstvili, a od caloierv, jak jest na tom mst pola, po navrcen naem se vyptali; o em mlo ne oznmm. Potom jsme zase ve vstupovali a pili k jedn kaple, na vtm dle rozboen, a nazvan vlasky Capella della madonna sancta Maria apparita, to jest, kapla zjeven se panny Marie. O ktermto zjeven nm caloiei zprvu dvali, e se stalo, kdy jednoho asu v kltee svat panny Kateiny a vkol nho tak mnoho hadv a al jedovatch bylo, e se pro n z kltera vysthovati myslili, a ped odchodem svm, chtce jet jako na odchodnou vecka msta svat okoln schoditi a s nimi se rozehnati, e jsou tam s process se brali, a navracujce se zase z t pouti k klteru (aby z nho reliquias, toti svatch a svtic kosti, a jin sv vci vynesti mohli), v tom e se jim na mst jistm blahoslaven panna Maria ukzala, a aby v kltee pokojn zstvali, je napomnala, a e napotom od tch al aneb had bdovni a trpeni nebudou, tm je bezpeila, a potom eby ped nimi zmizeti mla. O em kdy caloiei pochybovali a mezi sebou rozjmali, jak by to vidn bylo, dobr-li ili zl? i oddali se na modlen; po jejich potom modlitb na dvod eby na tm mst toho vidn voda ist studen, nikdy tu ped tm nebval, u prosted nich se vyprtila, a posavd zstv studnice, o n jsem mlo ve zmnku uinil, e jsme k n nejprv pili. Vedl kterhoto pedpovdn kdy se ty aly ztratily a zmizely, e jsou na pamtku dotenou kaplu vystavti dali; ale od Arabv a Turkv, kte nkdy valnji k hoe Sinai putovvali, neli nyn, a u t studnky se chladvvali, ze zlosti pomalu rozbrna a kamen s vrchu dol rozhazovno bylo. Odtud li jsme vdy ve a k jedn brn, od jedn klouzy z skly a k druh sklenut, vak bez vrat; ale znti bylo, e nkdy zavrny bvaly, aby kad k mstm tm nemohl, leby tm, kdo toho moc ml, platek dal. O t nm zprvu dvali, e skrze ni dn id nektn projti a proto ani na horu svatou dojti neme. Toho mnoh pklady nm vypravovali; ano e. jsou se mnoz id nachzeli, kte v odvu poutnickm a pod zstrou kesanskho jmena skrze ni s jinmi kesany projti usilovali, ale (pr) nadarmo.

83

Nebo musili se piznati, ommeni jsouce strachem, e vdali k devn pese vecka vrata zastaven, pro nj jim nebylo mon projti, ne tu se zjevovati musili, e id jsouce, dostiv ta svat msta spatiti chtli. Proe nkte, e se u studnky dolej poktiti dvali, a potom bez pekky tam dochzvali. Jest-li e tak jest, v pravd jist znamen hnvu boho proti nim i v t stce znamenati by se mohlo, e pn bh ani t pamtky tak slavnch skutkv svch, jim nkdy prokzanch na tch mstech, pti ner; jeto jist vc jest, kdy k jinm mstm svm pamtnm putovati maj, eby ovem k hoe Sinai, na n zkon jejich pedkm vydn, bh v moci sv a zzracch vdn byl, u velikm potu a asto putovati se snaovali. Od t brny li jsme nco mlo ve, ve po hoe Oreb, a jsme pili na rovinu obdlounou a neirokou, a tu jsme teprva horu Sinai uzeli; nebo z kltera po v cest nahoru pro horu Oreb j nebylo vidti. Po t rovin li jsme k jakmsi zdem nzkm a pustm, kde eby prv kapla, Elie proroka nazvan, bti mla; mezi ty zdi dvkami malmi jsme veli a vnit poznali po pehraench zdkch, e ti kapliky pospolu bti musily, a v jedn jest jeskyn mal, v n Eli prorok bydlel. O nm toto se nachz v tetch knihch krlovskch v 19. kapitole: Kdy utkal ped Achaba krle manelkou Jezbel (kter se byla zaekla, e o jeho bezhrdl stti chce, proto e pinou byl pobit Baalovch kn na hoe Carmel), e piel na pou jednoho dne, a pod jalovcem se posadiv, dal sob toho, aby umel, a po t e usnul v stnu jalovcovm. V t chvli andl bo dotekl se ho a ekl jemu: Vsta a pojez! On pohledv vkol, a aj v hlavch jeho podpopeln chlb a ndoba vody, i pojedl a napil se a opt usnul zase. I navrtil se andl podruh, a dotekl se ho, ka jemu: Vsta a pojez, nebo dlouh cesta nastv tob. Kter kdy vstal, jedl a pil, i el, posilniv se tm pokrmem, tyidceti dni a tyidceti noc a na horu bo Oreb, a kdy tam piel, bydlel v jeskyni. A aj, stala se k nmu e hospodinova: Co tu dl, Elii? kter odpovdl: Velice jsem horlil pro hospodina boha zstupv, nebo opustili smlouvu tvou

84

synov Izraelt atd. ekl bh: Vyjdi a stj na hoe ped hospodinem. A aj, hospodin el tudy, a vtr velik a siln podvracujc hory a rozrejc skly ped hospodinem, ale nebyl v tom vtru hospodin; za tm vtrem zemtesen, ale nebyl v tom zemtesen hospodin; a za zemtesenm ohe, ale nebyl v ohni hospodin; a za ohnm hlas tich a temn. Jej kdy uslyel Eli, zavinul tv svou pltm svm, a vyed stl u dve jeskyn. O em co s nm bh mluvil, a kam mu odtud jti velel, v t kapitole se nachz. Od toho msta li jsme po rovin a k vrchu Sinai, samotnmu co homole, na kter jsme s velikou prc po kamench a piatch skalch lzti poali; vak brzo spotku ukazovali nm v kamen a samorostl skle kopyto velbloudovo, vytlaen aneb vytesan, jakoby v hln vytisknuto bylo. O nm nai Arabov nm vypravovali, e jest odtud Mahomet po rozmlouvn s bohem svm do Mecchy jeti a sthovati se strojil, a to na znamen a pamtku jeho tu nkdej ptomnosti od svho velblouda, na nm jeti ml, zanechal. A proto u velik vnosti od pohanv jest, i nai Arabov s velikou nbonost je lbali a sv ela o n otrali. My jsme se ho ani nedotkli, ale li jsme ve k vrchu nahoru, a jsme vdy po astm odpovn na nj vylezli a tam na kamen se posadili; i slyeli jsme nedaleko ns velik dusn a kamen dol s vrchu vlen, e jsme se nad tm pozdsili; ale Arabov nm pravili, e zv gazelly ped nmi utkaj. V tom sprchl ist erstv detek, kterho jsme ani nejmen krpjiky, co jsme z Bentek vyjeli, na t v cest, a prv teprv tu, nevidli a nemli, kter vak ani prachu nepromoil a dlouho netrval. Na t he nali jsme istou rovinku, a na n dv kapliky, jednu kesanskou a druhou tureckou meitu k stran zpadn. Arabov mli kle od na kaply, pi n byli elezn dve, a dali jim je caloiei, aby nm oteveli; co nemekali uiniti, a sami do sv meity k modlitbm veli. My pak tak po tm (nebo jet nesvtalo) v na jsme se modlili, a po t oekvali, aby se rozednilo, pro lep spaten mst na t hoe. Kdy den byl, vidli jsme v tom kostelku

85

plno jmen poutnkv hrudkou, uhlm napsanch, i jine vyrytch, ale jinho nic obzvltnho v nm nebylo, neli pi lev stran zdi, kdy se do nho vchz, mus se lzti pod jakousi sklu dol; jako do jeskyky mal; v n jest vytisknut cel hbet, hlava, ramena a do pasu, jakoby z hlny forma byla udlan. Kdy jsme tam slezli, kladli jsme nae hbety do t formy, a dobe se shodovala kadmu z ns, velikmu i malmu jednostejn. Bylo nm praveno, eby to msto bti mlo, o nm psno stoj, kdy Moj svat dal vidti slvu a tv bo, e mu ekl hospodin: To hle jest msto u mne, a stane na skle, a kdy pjde slva m, postavm tebe v rozsedlin skly, a zakryji tebe pravic mou, a uz hbet mj, ne tvi m vidti nebude. Exod. cap. 34. Moj tehdy e jest tu podobu hbetu svho, jak jest se pitisknouti musil z bzn pro tehdej ptomnost bo, zstavil. Ten kostelk jest od kamene staven a velmi vesel. Od toho jsme li asi patncte krokv k tureckmu meitu, pi nm jsme nali jeskyku pod zem jdouc, jako nevelkou jmu, v n pr Moj tyidcet dn a tyidcet noc postiti se ml, jak opravdovho jeho postu vypsn se najde v druhch knihch Mojovch v 24. a 34. kapitole. Turci pak majce Moje za zvltnho proroka, odjali tu kaplu kesanm, kte ji byli vystavli, a k svmu modlstv ji obrtili, v n modlitby sv konaj, jin nesmlejce, ne e tu Mahomet s Mojem se shledal, a o zkon, jej Alcoran jmenuj (o nm doleji psti budu), rozmlouval, jakoby spsobem zkona boho na t hoe jim vydn byl. Odtud nevelmi daleko po stran byla isterna, v kter jsme vodu erstvou nali a z n pili; jmenuje se isterna Mojova, e pr z n, kdy asto na hoe bvati musil, pijval. Ten vrch Sinai jest velmi vysok, okrouhl a nepstupn, a jak Adrichom. in Pharan num. 92. pe, e jest ml nkolik tisc stupv vytesanch aneb poloench, krom kde se volnji a rovnji chodilo, kde dnch nebylo poteb. Vidli jsme s nho moe erven, vak ne tak dobe, jako jsme je potom s vrchu svat panny Kateiny spatili.

86

Na vce vrchu toho, padestho dne po vyjit synv Izraelskch z Egypta, pn bh zkon svj v plameni a zvuku hroznm vydati a svm svatm prstem na dvou dckch kamennch vyryti jest ril. V tom lid Izraelsk pod horou, kdy jest sob stskal po Mojovi, e tyidcet dn a noc na hoe ustavin byl, domnvajce se, e tam umti musil, dali sob tele zlat slti a tomu se modlili. Proe Moj dol seel, a horlivost jsa popuzen, dcky, kter s sebou nesl, udeiv jimi o zem, je rozrazil, tak e pro jin na horu vstoupil, a tehd boha mjejcho se v slv bosk po zadu vidl, dcky jin pijal, a odtud s jasnou tv, na ni dn z lidu patiti nemohl, piel, e jest musil zstru pes tv zavsiti a mezi lidem tak obcovati; jak o tom eji psno stoj Exod. 19. 20. 31. 32. 33. 34. cap. Levit. 7. U toho vrchu bydleli synov Izraelt cel rok a tyry dni, v ktermto asu byl stnek, knstvo a vecka starho zkona hierarchia a sprva svtsk nazena, o em cel kniha Leviticus a nco Num. a Exod. Hieron, mans. 13. vypravuj. Ten vrch nkte jmenuj Oreb, chtce slovo Sinai vem okolnm horm, tak jako pouti Sin pivlastniti. Exod. 19. (Beschreibung der Walffarth zum heiligen Grab, Hans Werli von Zimber vnd ander Herrn atd. anno 1483, o em tak Hier. in loc. Hebr. Joseph. 2, antiq. 12. p.) Ale sprva vbec od starodvna dl ty vrchy tm spsobem, jak jsou ode mne poloeni, toti Oreb, vedl textu tetch knh krlovskch v 19. kapitole, kde se zejmena klade jmeno Oreb, tu jako se Eli postil. A zase o Sinai na nkolika mstech se dokld: u vrch hory. Exod. 24. a 34. Co patrn tm hory Sinai, daleko vrch Oreb pevyujc, ukazuje a znamen. Tu horu Sinai pohan arabt a mouenint Agar aneb Tur, Weissenb. tak Turla jmenuj, jak Odoardo Barbosa nel summ. del Ind. Orient. svd. Na t he Sinai byve do slunce vchodu, lbilo se nm dobe; ale e jsme jet mnoho schoditi mli, li jsme zase dol s druh strany k zpadu, a to do mnohem hlubho dol neli k rovin

87

Oreb, kudy jsme na horu lezli, jakoto pod tou rovinou dobe nzko lecho. Tu kad me souditi, s jakou prc nm to lezen pilo po tch nebezpench picch a rozsedlinch skal, vak s bo pomoc pedce jsme dosti rychle dol se dostali; v ktermto dol vidli jsme tpnici nkolik honv dlouhou, vak zkou, dobe vysazenou rozlinm dobrm a vzcnm tpm velijakho ovoce, vkol zd ohraenou. Pi n vidli jsme ceniny kltera, nkdy dosti velikho, kter slove tyidceti muedlnkv, Quaranta padri, a to proto, e pr pohan z msta Thor pi ervenm moi lecho na tu pou the, aby kesany hubili a mordovali, mezi jinmi e tak na mnichy toho kltera nenadle pipadli, a pobili jich v potu tyidcet, a od t doby e tu dn nebydlel. Nyn jsou tam samy zdi bez krovv, a domky nkter z hlny a ze tt splcan. U toho kltera skonv se hora Sinai a zan se svat panny Kateiny hora, na kterouto kdy jsme jti poali, nechtlo se tm capm arabskm s nmi nahoru, ale li od ns do zahrady, pravce, e na ns dole oekvati budou; proe aby nai Arabov z kltera potrav zbyten nenesli, nechali jsme jim vech v tlumoku svzanch, a toliko po malm kousku chleba k sob jsme vzali, pravce jim, e tu potom budeme sndati. Tak tehdy dali jsme se v lezen nahoru, nejprv dosti povlovn, ale potomn a nahoru, bylo-li jest na horu Sinai nebezpen a pke, bylo tuto mnohem he; a vak poodlehilo se nm v polovici, kdy jsme k jaksi studnce mezi rozsedlinou skal velmi nepstupnch se dostali, pi n jsme se (proto e velmi erstv byla pro nedochzen k n slunenho horka a svtla, mimo kterou vodu na v cest jsme erstvj nepili) posadili a pooberstvili. Po t jsme j sob do mal koz ke nabrali a na cest se n ochlazovali. Od t studnky hledce k vrchu nahoru, bylo nm velmi stralivo a tm za nemon nahoru se vydati. Ale vak pedce kdy jsou jin na ni mohli, tak jsme se tili, e i my na ni vylezeme. A proto velmi pracn povyleze dosti vysoko na njakou pici, s n jsme nikam nemohli neli zas dol, a tu sleze

88

jin cesty hledati jsme musili; nkdy jeden s pomoc a postrkovnm jinch vylezl, a potom jin zas nahoru k sob za ruce pozdvihoval. A sumou dn hory jsme tak nebezpen nemli. A vak vdy potom jsme se s pomoc bo nahoru beze kody dostali, k jedn mal tverhran a kamenn, sotva ty krokv irok a tolik dlouh kaplice. Tu jsme nali otevenou, ani se kdy zavr, a v n nic jinho, neli kmen irok z zem vyrostl, npodobn kamenu hrobovmu velikost a spsobou, na nm byla vytesan osoba ensk, jakoby v dlouh hazuce byla, a dva andli, z kad strany jeden, an ji za ramena dr. O t podob ensk oznamovali nm, e jest podobenstv svat panny Kateiny muedlnice. O kterto co se v historich nachz, v krtkosti poznamenati chci. Za asu Maxencia csae mskho byl jeden krl Kostus manem csaovm; tomu a jinm vem mocnm a knatm svm csa poruil, aby se k nmu do Alexandrie z jistch pin, o n se s nimi raditi ml, vypravili. Tu krl Kostus byv velmi laskav na krlovnu manelku svou, a dcerku jedinou, nechtl bez nich k csai na cestu se vydati, ale s nimi a s slavnm svm dvorem do Alexandrie pijel, kde od csae ctn a dobe chovn byl; avak po dobr chvli pi dvoe csaskm ivot svj dokonal. Za ivobyt pak svho, chtje svou dcerku ve vem dobrm zvedenou mti, dal ji pi takov tehdej v Alexandrii pleitosti, kde toho asu nejpednjch a nejuenjch lid mnostv bylo, umn liternmu uiti. Kterto panna tak jest nad povahu vku svho mladho, co jest ku podivu, mnoho prospla, a vecko enstvo pi dvoe jak rozumnost, tak krsou daleko pevila. Po smrti tedy krle otce jejho, vida ji csa tak umlou a lechetnou, dal krlovny matee jej, aby ji synu jeho zasnoubila. Co kdy matka dcei oznmila, nalezla ji v tom odpornou. Avak nesmjc csai v hnv upadnouti, radila se s ptely, jakby csae spokojiti mohla; a tak doptavi se blzko Alexandrie na pouti jednoho svatho mue, o nm slyela, e mnoho dobrho lidem

89

radv a astn, k nmu se tejn s dcerou vypravila a svou alost mu touila. Ten pak lovk byl kesan, a poznav je pohanskho nboenstv bti, dal se v vyuovn jich ve kesansk, tak e jsou v Krista pna ony obdv uvily, a vrtive se potom zas ke dvoru, tajn sv sluby kesansk vykonvaly. Po nkterm pak ase vydal se csa v tyranstv a vradn kesanv, rozeslav pkazy, aby vickni bohm neb modlm pohanskm, pod ztracenm svch hrdel, obtovali. Kdy tehdy mnoho pobonch kesanv se nalo, kte ho v tom uposlechnouti nechtli, poruil je rozlinmi a ukrutnmi smrtmi z svta sklzeti, tak e asem velic zstupov kesanv zahubeni bvali. Jednoho pak asu, kdy velik mnostv kesanv pro strach smrti s velikm zvukem od velijakch nstrojv modlm obtovali, a svat panna Kateina to vidla, k csai z palcu svho la, a opovivi se ivota svho, jemu s pokorou tu jeho ukrutnost tupila a k milosrdenstv ho nakloniti se snaovala. Ale davi jedna e druhou, a na vychvalovn csae sv modlosluebnosti, kdy vru kesanskou zjevn vyznvala a zvelebovala, e csa pro odpovdn j mudrce nejuenj povolati, a jim s n se hdati poruil; a kdy ona ty k mlen pivedla, poruil z okolnch krajin podobnm spsobem mudrce obeslati, a z tch ze vech padeste jich vymsiv, o ten lnek nejvce, eby nemon bylo, aby bh lovenstv pijti a trpti ml, se hdali, co jim ona psmy mudrcv a Sybill pohanskch prorokyn dovozovala a provedla, e netoliko j za prav dali, ale i k ve kesansk se obrtili. Proe potomn od csae ohnm udueni a usmrceni byli; ona pak od csae do vzen dna, v nm u ve kesansk trvala, a i samu csaovou a mnostv jinch k ve kesansk pobonm svm mluvenm pivedla. Z t piny rozltiv se csa proti n v hnvu, smrt j hrozil, pokudby modlm obtovati nechtla; ale kdy ji tm stlej bti poznal, dal tyry kola eleznmi picemi a pilami obit udlati, aby jimi tlo jej poezati a roztrhati mohli. Ale kdy k poprav pilo, prav se, eby andl pn ta kola do zstupu lidu

90

vtiskl a pustil, tak e jimi do 4000 lidu potlaeno a usmrceno bylo. Proe csaovna k csai pistoupila a z ukrutenstv toho jej trestala, i kesankou se bti vyznala; kterouto on tak jti a na smrt vsti poruil, ale oldni byve od svat panny Kateiny u vzen k ve pivedeni, zpeovali se to uiniti, tak e se hnv csav tm vce rozpaloval. Kterto vem dotenm i svat pann Katein, hlavy stnati dal, a to se hned vykonalo s velikm vzvnm a oslavovnm pna boha, e jim t koruny muedlnick spolen popti ril. Odtud eby hned jej tlo svat mlo se ztratiti a od andl na horu Sinai do dvaceti dn cesty vzdli neeno a tam pochovno bti mlo, jak o tom obrnji Peregrinus de sanetis serm. 70. Passionale Jacobi de Vorag. legenda 67. a v knize dormi secure serm. 66. item Discipulus, Joh. Heroldt serm. 44, a jin vypisuj. Potom po tech stech letech od smrti jej, kdy v tch zemch kesan se rozmnoili a vudy vkol v Arabii skalnat a na pouti eremitae neb poustennci bydleli, a tehd ten klter pod horou Oreb vystaven byl, zjeveno ml sob opat kltera toho, aby tla panny Kateiny hledal na he, a nalezna do kltera penesl. Co kdy on za sen ml a uiniti toho obmekval, e sob podruh i potet ml o tom navrhovno, a se na to oddal, a se vm konventem s process na vrch hory putoval; a tu eby se s nimi potkati ml mnich, jeho neznali, ale po odvu za jednoho z sv eholy jej dreli, kter jim to msto pod kamenem oznmenm ukzal, a po t se od nich ztratil, nechav jich, aby tlo svat panny Kateiny do kltera snsti a tam je v truhle chovati mohli, odkud podnes klter, jeto pedele Sinai sloul, nyn svat panny Kateiny nazvn jest. A co toho vce kaloierov nai nm o divch a zzracch jejch i jinch pbzch vypravovali, pro krtkost pomjm; kdo chce o jejch divch nco vce sti, me Discipulum de tempt. serm. 44. de sanctis et legend. 209. Jacobi de Vorag. nahlednouti. Na t hoe byli jsme okolo dobr hodiny, a bylo nm na n veselo a chladno, kde jsme posndali po kusu chleba a t vody z ko se napili. Potom jsme se ohldli a vidli jsme dle a lpe vecko, neli s hory Sinai, proto e tato hora o drahn kus vy a mezi vemi

91

horami pout skalnat Arabie nejvy jest, a vecky z n pehldnouti se mohou. Tu jsme vidli moe erven, a jak se toilo na spsob luku dlouhho, zdlo se bti blzko, vak dobrch dvou dn cesty odtud stoj. Vidli jsme tak poloen msta a pstavu slavnho Thor, blzko Aethiopiae, tak nazvanho, o nm doleji psno bude. Vidti bylo k stran poledn pou a vrchy, na nich klter svatho Antonna a Makaria od starodvna jest, a posavd tam kesan kaloiery, Armenini a Maroniti, bydlej, o n doleji bude dotknuto. Ku vlasti pak, toti k stran zpadn hledce, hned jsme dol pospiti usilovali, a tu jsme nejprv zptkem dom se vraceti poali. Proe tm ochotnji jsme dol lezli, a s hrzou velikou, nejvce pro velikou hlubokost dol, do kterto jsme hledti musili s strachem, aby se nm hlava netoila, eho lezouc nahoru obvati se nm nebylo poteb. Potom jsme se dostali k istern vody ist a chladn, z kter jsme se napjeli, a ta slove studnice panny Kateiny. Od t jsme pili doleji zase k t pramenit studnce, z n jsme sob nahoru jdouce do ko vody nabrali. Tu vkol msty vidli jsme mnoho kov. Z toho dv, prav, eby ona hl Mojova, kterou on tak velik divy a zzraky inil a j po cest putovn synv izraelskch uval, uezan bti mla; jest hmota tvrd, velmi sukovat a tk. Deva toho j jsem s sebou hlku do vlasti na pinesl. ekov mnoho o jeho moci a itcch, zvlt pi ench thotnch, e kdy k porodu pracuj a tu hl v ruce dr, leheji rod, povdali; ale j jsem ho v niem nezkusil. Jdouce od toho msta dol, nachzeli jsme mnoho rozlin a velmi divn vyrvanch kamen od bylin, kvt, stromov, zvat atd., jakoby na nich naschvl malovno bylo, kterho jsme sob nco na cestu nasbrali; toho jsem i j tak do vlasti s sebou nco pivezl. V hodinu prvn po poledni dostali jsme se zase do v jmenovan zahrady a tpnice, a v t jsme se s naimi vdci Araby shledali. Ta pak tpnice kltera svat panny Kateiny jest mnichm k

92

svobodnmu uvn proputn, toliko e jsou kadho roku povinni na dvou neb na tech velbloudch, jak se kdy bu mnoho neb mlo urod, do Cairu ovoce z n na zmek odeslati, a to proto, e, v n stromov rozlinho a nad jin chutnho ovoce a zvlt pro divy, za starho zkona v tch mstech zjevovan, Turkm vzcnho roste. V t zahrad jsme se zasadili pod fkov strom, nedaleko vody pramenit, kter se nadrovala v pipraven tu vodrn, z n kdy sucho bv, do tpnice ji spoutti a zavlaovati mohou, sice by suchem vecko vyhoelo a dnho ovoce nebylo. Pan ernn s tulmaem a s Araby dal se do jeden suchch ryb a sra, a z toho obho nic nenechali, a j jsem toliko chlebem pozaloil; a chtje se napiti z potku (kter jsme z t vodrny do tpnice spustili) byl jsem smradem a puchem nechutnm t vody zaraen, div e jsem neomdlel, a chtje zvdti toho pinu, pohledl jsem pes hrz do vodrny, i poznal jsem, e to bylo z piny mnostv jakchsi velkch lutch pomelch a po vod svrchu, t pod vodou zstalch kobylek, a vody pro n nebylo vidti. Tch kobylek bylo toho roku mnostv velik v Arabii, a po skalch hor svatch i po cest zvl v noci mstem jich dosti zhusta se proltalo; a byly holem, nebo kdy nm nkdy o tv zavadily, zdlo se nejin, ne jakoby kamnky malmi hzel. V tch pak mstech bylo jich plno umrlch, e nemly co rti, a toho roku netoliko vecko ovoce, ale i list v t tpnici poraly, tak e uboz mnii, co by za mal penz stlo, j neuili, ano i nm ani t vody pro jejich smrad dostati se nemohlo; proe jsme toho dosti litovali, e jsme dn vody dotench studnek na he s sebou dol nepinesli, a z zn velik pli jsme sob chu a aludek sv. Arsenia, o nm se pe, e bydleje na pouti koky z palmovch list pletval, a z ndoby t, v n to list moval, tu vodu smradlavou, vecku jeskyni jeho tm smradem naplujc, vdycky pijval. Ta voda se mu snadno zsmradvala tmto dvojm spsobem: jedno z vy toho list, druh, e on vdycky na to jin vody pilval a nikdy do konce vyliti a vyistiti j nedal, kaje, e jako kdy pi dvoe csae Theodozia v slub slavn byl, drahou vn a pmem sv vci naplovval, tak

93

e tehd t vody smradem to zase nahraovati mus, aby pamatujc na bdu svou a in pokn, smradu pekelnho zbaven bti mohl. Vit. Patr. lib. 2. c. 89. Poodpoinuve v t tpnici, vyli jsme z n k zpadn stran, majce horu Oreb s prav strany, a jsme tpnice minuli, odkud nedaleko vedl cesty po prav ruce pili jsme k jednomu vysokmu veokrouhlmu, samo o sob stojcmu kamenu, na spsob mal skalky; do toho byly ry od spodku pi zemi a nahoru dlouh, zdli Praskho lokte a na dvou prst vytesan, a tch bylo dvancte, pes n jako lbek zk jin dlouh ra byla. O tom kamenu dvali zprvu, e to ten jest, na nj Moj hol udeil a tch dvancte r v nm udlal, z nich z jedn kad obzvltn voda tekla, na znamen dvanctera pokolen izraelskho, o em v druhch knihch Mojovch v 17. kapitole psno stoj. Na ten kmen vylezv nahoru chtl jsem ho kus uraziti, ale nebylo mon, proto e tvrd byl a co skemen obltkov hladk. Od toho kamene li jsme podl hory Oreb po rovin rovnou cestou proti zpadu za nkter hony, a jsme pili mezi stany a obydl Arabv, kte tu mezi skalm v jeskykch nkdejch poustennkv a svatch otcv kesanskch pebvaj, a to mezi rozsedlinami pod samm nebem, toliko jen e pro slunenou horkost rohoemi, sukny a ledajakmis hadry, aneb tm, co tak kdy poutnkm v tom vkol moc pobrali, povrchu msto steky se pikryli, kde s dtmi a s enami, co v doupatech myi, nahromad bydleli. Skrze ty musili jsme projti, a kdybychom byli tch cap arabskch s sebou nemli, byli by nm tak pokojnho prchodu nedopustili. Nebo vybhe v zstupch z tch svch skr, na ns co sovy oi vyvalili, patrn znti dvajce, e k nm choutku nemalou mli, ale pro strach svch vrchnch nic proti nm pedse brti nesmli. Dle se berouce pili jsme na konec hory Oreb, kter tou stranou, vedl n jsme li, na dl se thla, a tu jsme spatili dol irok a pskovat, kter se thne ve tyech ramench neb labch do hor a pustin skalnatch mnohoncte mil zdli, a kem jedno

94

proti druhmu se zan; ale my jsme se obraceli do dol na pravou ruku k stran plnon, kdeto sotva pl hodiny poede pili jsme na msto, na nm ukazovali, e synov izraelt nemohe se Moje s hry Sinai doekati, tele zlat sob slili a je ctce za boha okolo nho tancovali, jak o tom e v druhch knihch Mojovch v 32. kapitole se nachz. V tom dol pedse krejce obchzeli jsme horu Oreb a k stran vchodn se obraceli, a jsme na cestu, po n jsme do kltera z Cairu pijeli, dopadli a brzo potom pi zpadu slunce velice unaveni a od chze zemdleni ped klter pili; do nho vak pro strach Arabv, jich jsme tu zstup nali, putni jsme nebyli, a prv teprv v sam soumrak, kdy se oni odtud rozbhli, do nho jsme veli. Tomu naemu v jednom dni se navrcen divili se mnii, a pi ns to dobe vidli, e jsme nezahleli, anobr co jin vdycky ve dvou dnech vykonvali, to e jsme my za jeden den skoncovali. Nebo obyejn prvn den na horu Oreb a Sinai a do ji jmenovan tpnice kltern pichzvaj a tu pes noc zstvaj, na druh den teprva na horu svat panny Kateiny dochzej, a zase do tpnice, odkud potomn ostatek cesty na velbloudch a do kltera dojdj.

95

Kapitola 12.
Vypsn kltera svat panny Kateiny, co jsme v nm psobili a jak jsme se na cestu strojili. V tu chvli, co jsme ped klterem stli, pipravili nm veei, podobnou on prvn, jak jsme se tam dostali, kterou jsme my bez mnohho na dotzky na ns inn odpovdn (vedl pslov: Inanis venter non audit verba libenter, toti: aludek jsa hladovit, nem slov kdy poslouchati) za vdk pijti musili a bezdk jedli. Zatm jsme mouennu naemu vzkzali po trucelmanovi, aby tm ranji pohotov byl, e mnme odjeti. Tak jsme caloierv dali, aby nm tm dveji tlo svat panny Kateiny ukzali, co slbili uiniti, a v tom jsme li na odpoinut. Rno 19. dne tho msce, to bylo v pondl po svatm Havle, vzbudili ns caloierov ti hodiny pede dnem, a jak jsme se pistrojili, vedli ns do svho velkho kostela, a tu v eckm jazyku mi zpvali, a to na tom olti, na kterm tlo svat panny Kateiny pochovno bylo, v stran kru, kdy se jde do kostela, po prav ruce. Po dokonn me, maje kad v rukou hoc svci, li jsme s process do kaply, kter jest na lev stran kru, kdy se vchz do kostela; ped tou, dve neli jsme do n veli, s noh svch jsme obuv szuli a bosi tam kreli. Tu po mnohm e eckou slov kn a divn konanch ceremonich povdali nm, eby to msto t kaply bylo, na nm se bh v ohnivm ki Mojovi ukzal a k sob pistoupiti nedal, leby s noh obuv szul, mluvc o nm, eby to msto zem svat byla, jak o tom vce psno jest v druhch knihch Mojovch v 3. kapitole. Pomodlive se tam, vyli jsme zase ven a li jsme k olti ji jmenovanmu, na nm mi slouili; tu s novmi ceremoniemi a zpvy vythli jakousi phradu po stran olte, v kter leelo tlo svat panny Kateiny. Po dlouhm zpvn ped tou phradou teprva po dvou caloierov jedni po druhch s astm klannm a v

96

prsy se bitm pistupovali a hlavu jej lbali, jine se j nedotkajce, a po t li zptkem s tm klannm vdy s obrcenou tv k n, a jak opodl od n odeli, zase se navraceli a hlavu jej polbili a tm spsobem zpt kreli, i potet to t uinili, a po t stranou se postavili a jinm dvma pstup dali, a i na ns pilo, jich jsme v tom obyeji jejich nsledovati se nezdrhali. Po vykonn toho dali jsme obti po dvou cikynch Bentskch do medenice, kter tu naschvl od nich postavena byla, a tmi jsme je za vecky pocty jejich odbyli. A v tom jsme zase bez ceremoni k sam phrad pistoupili a sob voln na tlo t bo muedlnice pohledli. I vidli jsme samu o sob hlavu, jak sat byla, od tla oddlenou, ki na n ernou, jak po tvi tak jinde po hlav bez vlasv, oi zaven, tv obdlouenou mla; nosu, st tm znti nebylo. Ruka lev bez mla do pl lokte v celosti a s k i s nehty zstv. Okolo n bylo pknch ervench a velikch korlv nemlo jednonsobn navzanch, a na prstech s drahm kamenm nkolik prsten, ostatek pak tla jejho sam kosti byly a pod na dl v t phrad leely. O t ruce lev povdali nm, e byla jednoho asu odtud vzat a do Persie zavezen, ale e pro jist zzraky pro ni stal, i pro jin zl pil na ty, kte ji odtud odvezli, zase navrcena bti musila. Nm pak na pamtku a za svtost udlili drobet bavlny, kterou byla hlava obkladen, a tu jsme s sebou do vlasti pivezti chtli; ale kdy jsme byli od Arabv zase zptkem jedouce obloupeni, ta bavlna tak podl jinch vc nm se ztratila. P nahoe doten spisovatel, kter pi vypsn ivota svat panny Kateiny jsem pivozoval, a svd to vedl nich i Cas. Heisterbachensis lib. 8. cap. 83. hist., eby z kost jejch olej vonn ml asem tekvati, anebo co pot na nich se vyreti a proti mnohm neduhm a nemocem dobr bti; ale tam jsem toho nic neslyel ani nevidl, tak smlm, kdyby co toho kdy se bylo stalo, eby caloierov, mimo to dosti povrn, nm o tom vypravovati byli neopominuli. Po vykonn naich modliteb vyli jsme z kostela, kter jest pkn od kamene vystaven a pln malovn pbhv svatch, a tu

97

hned na cestu se strojce, co nm nco mlo chleba na cestu dali, a biskoty z Cairu pivezen, kterch nm nkolik zbylo, i nae jin vci jsme sloili, a zvlt vody do ko nabrali; t co nm z lsky arcibiskup daroval, toti malou ndobku z tykv plen vody, kterou jsme se chladiti a oberstvovati mli, rozehnali jsme se se vemi caloiery, a v tom co nejtieji vyli z kltera, zaveve oni dve po ns, jine jsme se nenadli, neli e hned vsednem a pojedeme. Ale nenali jsme tu dnho; a po dobr chvli, kdy ji den nastal, piel n mouenn s nktermi Araby k nm a stoval sob do tch Arabv ptomnch, e jemu jeho velbloudy zajali a propustiti jich nechtj. My chtjce vyrozumti, z jak piny nae velbloudy zadruj, ptali jsme se jich skrze tulmae; i oznmili, e ten mouenn neml toho prva a takov svobody, aby ml a mohl poutnky do jejich reviru a konin na svch velbloudch voditi, proto e jim ty zem nleej, e oni sami z nich itek brti a mti cht, a proto e jest je jako v kontrabantu propadl. Tu se teprva kik zaal, n mouenn jim odporoval, a oni jet vce kieli, e chtce my konec takovho hateen vidti, dali jsme je za to pkn dati, aby ns nezdrovali, e mme sob v Cairu dovoleno moci jeho uvati. Proti tomu oni po dlouhm kiku dali se slyeti, abychom vedl jejich prva na jejich velbloudch, kter nm pivedou, jeli, a tomu mouennu jeho e chtj przdn propustiti, a my abychom s nimi znovu a do Cairu za cestu smlouvali. Tu jsme opt jin zaneprzdnn mli, prv jsme dosti draze smluvili v Cairu, a tmto abychom dvojnsob platiti mli, bylo nm to obtn; proe myslili jsme sob, e kdyby ti loti jak hovada mli, eby je dobe asn pivedli a nm o tom verejho dne nco kali (neb mezi nimi v oznmen dva capi byli). I poruili jsme jim oznmiti, aby nm hned sv hovada pivedli, e s nimi smluviti chceme, vak e dve vidti je musme, abychom vedl hodnosti jich platili. Co oni uslyave, velmi od pedsevzet svho ulevili, a my to poznave, poali jsme se ji tak proti nim zpurn stavti a vdy je napomnati, aby ns nemekali, ale hned co maj pivedli, vdouce pslov: Il villano fa carezze a chi lo ponge, e minaccia achi lo onge, Toti: Vce-li se chlapci

98

modl, tm ho vce na se drd. Tedy oni dali za odpovd, e nm cht nae propustiti, abychom je od nich vyplatili; a my vidouce e od toho poslednho podn neupust, vedl pslov: Meglio e dar la lana, che la pegora, toti lpeji jest vlnu dti, neli cel ovce zbti, smlouvali jsme s nimi a do jednoho cikynu, kter jsme jim dali a zato nae velbloudy pijali. Pak byla-li jest s nam mouennem a nimi jak o to nmluva, nevm: sic jest vc jist, e vespolek tak dob byli, e na nich ke (jak kme) praskati mohla, a bylo rozumti, e sob tak nenvidli, jako kdy pes psu blechy vybr. Abych pak kltera vypsn neopomjel, vdti nle, e klter svat panny Kateiny le pod horou Oreb, zdmi pevnmi jest ohraen, a jak Adrichom. in Pharan num. 92 svd, e jej csa Justinian zaloil i vystavti dal. Zdi jsou tak vysok, e v nm, pro n dnch domv ped klterem vidti nelze, dve dvoje dobe opaten, a mohlo by se v nm v as poteby i proti stelb odporovati. Vnit jest mnoho domekv z hlny a z kamen naplskanch. Osob eckch caloierv, du aneb regule svatho Bazilia, tehd (pr) bylo do osmdesti, a co jich tam ji zemelo, pes deset tisc pokldali; mizern a chud ivi jsou, sra, msla, masa nejed, vna nepij, jen toliko ryby, vaen a ovoce jed. Kterto vak vci dodvaj se jim odjinud, od spolu jednomyslnch a tho nboenstv kesanv; nebo patriarcha z Cairu kadho roku podl strnch caravanu, kter jim obil, mouku a egyptsk vaen pin, dodv. Tent ode vech eckho nboenstv, v jakkoli dalekch koninch, almuny a pomoci na to sbr, a tu v Cairu jim poteby v hojnosti skupuje. Tolik obyvatel z msta Elthor a jin okolo ervenho moe ryby na slunci suen jim poslaj. Nebo tam za mnoho hned mil nic neroste, co by k vyiven bylo, krom zahrady naped jmenovan, v n sob vaenko, jmenovit hrch, bob, salty a nco tomu podobnho mlo mezi tpm szej, ale i to jim na vtm dle kobylky aneb Arabov poerou a roznos. Pes to pak vecko musej pes sto Arabv z rok do roka den po dni s enami i dtmi jejich vychovvati, kte vyslpnm takovm od

99

nich to mti chtj, e (pr) tu bydlej v jejich zemi, nemajce k n prva jako oni Arabi v n zrozen, a proto e jim za to plat ten a jakkoli jin uloen dvati povinni jsou. Ti bydlej tu vkol a blzko kltera v jeskynch a ledajakchsi skrch, kad den pichzejce pro svj platek, kter se jim z kltera vydv, jmenovit jednomu kadmu buto mrku nazenou a smluvenou mouky penin neb sam penice, buto v jist me pecnk chleba, a to dol skrze okno po provaze v ndob naschvl k tomu pipraven. A e tm pes cel den s tm poutnm prce bv, jsou k tomu jist osoby z jich prostedku nazen, kter nic jinho nedlaj, neli tm Arabm toliko potravy spoutj, a coby kter z nich vedl toho kdy dal a mimo to; co mu nle, poteboval; to aby vyizovali; jako jsem pak toho byl tehd ptomen, e na dost nkterch jehly a niti dol spoutti musili: jine pro nejmen vc a patn piny zanou s mnichy rznici a nevoli, e astokrt uboz mnii nevd co initi, aby je spokojili, a pokad s nimi pm a nov i t neli prv byly lnky smlouvati musej. Proe jak toho zprvu dvali caloierov, e ji nejednou myslili z kltera se vysthovati a dokonce ho przdni bti, vak e pokad, kdy Arabov vidli, e mnii neertuj, zase je, aby zstali, naprosili; jim mnoho slibujce, potom vak mlo toho plnce. Zajist kdyby tu caloier nebylo, i oni by se tu dle zdrovati nemohli, leby chtli hladem zemti. Krom tch v skalch bydlcch Arabv vychovvaj jet jin v kltee, a ti jim za stravu ve vem posluhuj a jako chlapi jejich jsou, je oni takto stravuj: toti nalej jim do velikho kopku ledajakchs matlanin od upin bobovch, a mlo nco bobu mezi tm, drobt chlebovch a co tak jinho od vaen zbude a caloierm se nehod; okolo takov krm zasad se na zem (ne tak jako Turci sedaj, toti podobn jako u ns krej na pracovn, kte nohy kem pelo ped sebe; ale onino kleknouce na kolena, tak na n se posad, e paty zadu vystren a vzhru obrcen maj, jak spsob v sedn vickni Arabi zachovvaj) a po t berou hrst, a jim zase skrze prsty pit aneb se trous, anebo majce kus chleba, tm nabraj msto

100

lce, vak bez poklen a zmen vech prst to nebv. V pravd u nuznho lovka u ns maj se psi lpeji, ano chrtm neb vohakm pi dvoch pravnji tlu a kusy chleba se dvaj; neli tm lidem, a kdyby takovou pesskou naich ps stravu mli, za hody by sob to pokldali; a me se o tch vech Arabch ci: Spalle d asinello, bocca di porcello, orechie di mercante, toti: e jsou mocnho hbetu a k dlu co osel, sty e se rovnaj svinm a uima kupcm na doslchn a pozorovn, kde by co vyzvdti mohli. Na zavrku kapitoly tto vpis z originlu v eckm jazyku sepsanho testimonium, to jest vysvden speetnho, nm od arcibiskupa toho kltera z ns jednomu kadmu obzvltn danho, piloiti jsem dal, v eskm vkladu takto: Vechnm pobonm kesanm pozdraven. Znmo budi vm vbec, e ptomn tento urozen pn, pan Kristof Harant z Polic atd., ech rozen, k nm jest tm pobonm myslem piel, aby spatiti i tak vn poctiti mohl ta slavn samho boha tu na onen as putovn msta na svat hoe Sinai, kdeto Mojovi bh na sebe patcmu svat dsky zkona do rukou vydvati ril. Item, kde tak to pevelik tajemstv onoho ke ohnm hocho avak neshoujcho se ukzalo. Kde tolik to strpen, muedlnick, vonn a svat tlo velik t muedlnice nejosvcenj liternho umn mistryn panny Kateiny jest pochovno. Item, kde se tak bylo mnostv jinch divnch zzrakv, o nich v pismch svatch jest zapsno, dlo. Proto svrchu oznmen pan Kristof atd. ta svat msta vecka poklonou nleitou i tak pozdravenm jich poctiv, a maje mysl zase se do vlasti sv navracovati, od ns jest tohoto listu (pro jemu toho, co jest tak koli v skutku u ns spatil, uven a pravdy potvrzen) se v ponenost dal, kter jemu vlastn na rukou podepsan a vt peet kltera naeho speetn dn jest. Stalo se lta M. D. XCVIII. msce jna dne XVIII. Z Egypta. Ponen arcibiskup Vavinec, a nejvy na svat hoe Sinai a Oreb.

101

Kapitola 13.
O navrcen se naem z pout hory Sinai a svat panny Kateiny do msta Cairu. Devatenctho dne msce jna, jak jsou nm Arabov nae velbloudy zase navrtili, tak jsme se hned odtud hnuli, a to okolo tet neb tvrt hodiny na den. V kterto chvli pijel k nm jeden Arab, sed na dromedi, kter se s nmi strojil a poetl a do Cairu jeti, a ns jinou neobyejnou a lep cestou vsti pipovdal; co tak zaal dokazovati, a jsme toho vdni byli a k tomu pro lep bezpenost na vt poet jsme spolhali. A vak tuto pedevm dotknu o dromedi, toti co a jak jest, o nm pe Ludovico Barthemia Itiner. cap. 10., e jest z pokolen velbloudv a jako jin velbloud, vak velmi rychl zve; o jehoto rychlosti pivozuje pklad Giovan Maria Angiolello cap. 6., e lta 1473, kdy csa tureck proti Usuncassanovi krli perskmu s vlenou moc thl, v Armenii do leen jeho jedencte osob na tolika dromedch pijelo, a ti od krle z Syt dary pinesli; byli na tch dromedch doten mui netoliko pivzni, ale okolo ivota a ledv vazky blmi jako runky obvzni, proto eby byli jin na nich osedti nemohli pro prudkost bhu jejich a na nich se otsn. Kteto dodave dary ped stanem csae tureckho nemohli dol ssednouti, ale dostave hned tehd odpovdi, zase jeli tak prudce, e jako v okamen z o patcch na n zmizeli; to vak za pravdu jistili, e v esti hodinch devadeste mil ujeli. Co jest-li e vlask mle spisovatel mnil, uinilo by naich osmnct mil, a ti mle pily by za hodinu ujeti; jest-li e pak o jinch mlch krom vlaskch psal, tehdy vc podobn nen. Flavius Vopis. in vita Aurel. Imp. pipomn o krlovn Zenobii, kdy od csae Aureliana pemoena byla, e jest na dromedi utkala, ani by ji byl kdo dohoniti mohl, kdyby se byla v tlup jzdnch csaskch neoctla a tu byla jata.

102

Nyn pak k cest na zase se navrtm. Ten Arab jel s nmi na tom dromedi, na kter bych byl velmi rd vsedl (proto e jest mj velbloud byl hrub zhnten) a prosil jsem toho lotrasa, aby mi toho dovolil, e mu rd a do Cairu od cesty platiti chci. Ale necht k niemu svoliti, vdy mi odkldal, e jest k tomu jet dosti asu; po t uhldaje svou chvli se zastavil, prav, e nco mlo na stranu od ns poodjeti a nkter sv vci nedaleko odtud na horch mezi jinmi Araby s sebou do Cairu vzti mus; my abychom pedse svou cestou jeli i potom nocovali, on e k nm v noci v jist msto, kter naemu mouennu jmenoval, pijeti chce, a po t do jakhos jinho dol na pravou ruku od ns se uhnul. My toho nevmajce, jeli jsme na cestou nevelmi daleko, a vidve veer ped sebou, umnili jsme mezi skalm a na pscch tu noc strviti, a tu ssede a pojede na span jsme se oddali. V ter po svatm Havle, to bylo 20. dne msce jna, rno okolo t hodin pede dnem, probudiv se ze sna, slyel jsem naeho mouenna (kter od ns obyejn s velbloudy okolo edeste krokv nocoval) s nkm mluviti, a jine jsem nemyslil, neli e ten Arab mus bti, jen k nm zase na dromedi pijeti ml. A vak kdy hlas a to voln se rozmhalo, vstil jsem se vzhru a vidl jsem, an n mouenn jde proti tomu hlasu; tedy j abych zvdti mohl, co by to bylo, vzbudil jsem pana ernna a naeho tulmae, aby se zeptal, co by to voln znamenalo. Co kdy n tulma uinil, uslyel od mouenna tu odpovd: abychom my se spokojili, e nebude dobe s nmi, proto e jsou loti ped rukama. N pak mouenn na jejich voln ohlsil se jim, domnvaje se, e doten Arab na dromedi ns hledal, sic jin byl by se jim neozval, a oni by byli ns tebas chybili. Ale kdy vidl, e jest jich nkolik a e jsou zbranmi zsobeni, el jim vstc a prosil jich, aby nm nic neubliovali. A v t chvli i my jsme je pi msnm svtle spatili, a ne jsme mlo slov mezi sebou, co bychom mli pedsevzti, promluvili, v tom oni ns tak shldli, a i hned osm silnch pacholkv s otipci arabskmi, s luky a msto avle s dlouhmi pipsanmi noi tureckmi (jakoby u ns mohly bti tulichy) proti

103

nm se vyskytlo, mezi nimi byl tak jeden capo jejich s dlouhou runic, k nm n namujc, a ti vickni spolen zbranmi svma, na ns obrcenma, proti nm prkem beli a dobhe ns obskoili. Tu my nemohouce uteci a zbran pi sob dn nemve, jako oviky k zabit povoln jsme se dvali, a stoje j zpedu, pan ernn za mnou, byl jsem od ty obklen, kteto noe sv dobyt, jakoby mi krk zaezati chtli, k ktnu mmu pinli a za ob ramena mne tuze dreli. Kdy pak uznali, e nic v rukou od zbran nemme, ani se brniti strojme, tu se dali do makn a pehledvn naich atv na ns, od spodku a do vrchu hlavy vecko petsali, penz hledajce. Tak j nevida zbyt, pomyslil jsem sob, e dm-li nco dobrovoln, tm je spokojm; i vzal jsem z kapsy mec mal na emnku pivzan, v nm jsem jeden cechin na zlat a drobn mince na mejdynch, co by za tolar stlo, ml, ty jsem jim dal ochotn: ale to jim rovn tak vzcno bylo, jako jedno bobov zrno lvu ltmu a hladovitmu v hrdlo vrci. A tak to nimi nic nepohnulo, nbr sob teprv zachutnali, myslce, e jsou na prav pili. Proto jako vztekl dali se do svlen mch at, chytive mne jeden za jeden rukv, druh za druh, tak nelitostiv mnou trhali, nejine ne jakoby mne kem rozthnouti chtli. Po strhnut se mne sukn, kdy vidli, e jsem sprostn pltn tky na sob ml, tou mrou se mne to sthli a k tomu mne, abych se na zem posadil, pinutili, a tu jeden za jeden stevc, druh za druh, nerozvzave emnk, po psku a kamen mnou tahajce vleli, a jsem veho s sebe do koile pozbyl. Na tom nepestali, ale zdvihe vzhru koili, ji mn pes hlavu pethli; e pak byla pevn okolo krku zavzan a rukama jsem dobe drel v rukvch, nemohli mi ji sthnouti; ale mezi tm krk mj trpti musil, nebo mne za tak hrub thli, a pratl, a obnaenm tlem mm semotam trhali, tak e jsem jin nesoudil, ne e tu ji o hrdlo a ivot pijdu. V tom maje na sebe pamt, aby, kdyby se mne koili strhli, na ramenu levm v pltnm pasu 22 cechinv zaitch nenali, prv v t thanici sthl jsem pravou rukou ten ps po ruce dol a do psti, a v t jsem ty penze zaven drel; a v tom oni na mn koili roztrhe,

104

na stranu ode mne odeli, a aty m na hromadu snejce, je pehledvali. J pak ten ps s dukty vrhl jsem stranou do psku a nohou zahrabal, a msto kamenem znamenav, odtud odel, a stl nemaje nitky na svm tle, a mouenn n, spativ mne v takovm spsobu, uvrhl na mne jakousi nnou blou plachtu a tou mne odl. I ohldaje se po mch tovarych, uzel jsem pana ernna a tulmae v galiotech a v koilch, a e jich jako mne nesvleli; i el jsem k nim a s nimi se na ty lotry dval, jak nae vci na hromadu skldali a zsoby od biskot, ryb suchch brali a sob osobovali. A byli zrdci tak hladovit, e se nejprv do rdla dali, ani vykati mohli, a by prv svou dost lakomou v pehledvn atv provedli, jeto sic jink tak jsou na penze lakotn, eby se stkem zdreti mohli, jak se v pslov mluv: El scorticaria un pedochio, per haver la pelle, toti aby vi i z ke svlci a jej ke uiti nemli dostivi bti. Potom kdy se ji narali, teprv se do trn dali a vudy penz hledali, ale nenali, neli co by se jim k ovn za krk hodilo, a hodnch pro n nco ivch duktv, kte v tch zemch o mnoho vnj jsou neli u ns, a slovou Faraonov vi, a jsou tak velik, co u ns mal semenen zrno; kterto kdy se hovadm do ke veerou, musej je dvkem aneb kotkem k tomu pipravenm oddrapovati. Mezi tm ptal se mne pan ernn, tak-li jsem o penze zait v dotenm pasu piel? Odpovdl jsem mu, e o vecky. On lekv se el k tulmaovi, a e mi vecky penze pobrali, jemu oznmil. Ten povdl mouennu, a mouenn se zarmoutil a el k tm lotrm, velmi alostiv a snan jich prosil, aby mi m penze, nechtj-li zplna, aspo k dl vrtili, e se nebudu moci dom, nemaje na, dopraviti. Oni uslyeve tu e, vstili se vespolek a beli mezi ns, dotazujce se, kdo z ns takov penze ml? a kdy na mne ukzno bylo, obstoupili mne a tzali se, kde jsem je ml? J nevda co se to dlo, jin jsem nesoudil, neli e o mch penzch zvdli, a jsem srozuml, e z toho mho na blo mluven ten omyl povstal; proto ukazoval jsem na nohu, eby tu mly bti odvzny a vzaty. Proe oni pod ke mn pistupovali a kad mne za nohu bral,

105

ohledvajce ji, jakoby na n poznati mohli, kde se dly; potom hledali, kudy znamenali, e mnou zem umtali, a jsem se starati poal, aby tou pinou zakopanch penz mch opravdov nenali. Ale chvla bohu, nic najti nemohli. Z t piny nemohli se spokojiti, nbr jak kme v pslov: El fa come la gatta, che mangia e si rognisce, jako koka, kdy ere, vr, aby j toho zase nevzali, tak tito na sebe vreli a mezi sebou se na n vyptvali. A jejich capo shluil je do kola, a jednoho po druhm se dotazoval a s hurtem se jich vyptval, zdali by ty penze kdo z nich ml? Ale dn se znti nemohl, a kad odpral, tak e ten capo jednak od nich ke mn, vdy se dotazujc, v em a jak byly opateny, jednak ode mne k nim bhaje, dosti initi ml; j zatm piln hledaje, jakobych se spravedliv ti n staral, co nejdl od toho msta, kde byly, obchzel jsem. Naposledy piel capo a nm na konec oznmil, abychom pravdu povdli, mli-li jsme takov penze mezi sebou a kam se podly; m-li je nkdo mezi nmi, abychom je asn vydali, e jink, nestane-li se toho, abychom vdli, e vydada on psahu svm Arabm, a oni se nepiznaj, e musme sami vinni bti a jist smrti oekvati. I rozumje j, e ertu nebude, dal jsem oznmiti, aby mi za zl neml, e se mj tovary, od nho ta e pola, peslechl, e jsem j nemnil jinch penz, neli kter mi s mcem vzali, ani jsem jak jin ml; a eho jsem neml, k tomu se piznati a ovem pak dti nemohu. Tak ten capo zavolal na sv tovarye a jim oznmil, e s nimi spokojen jest, aby se v domnn nemli, a co jsem j dal oznmiti, to jim vypravoval. N pak mouenn dal se jich do proen, aby nm aty nae navrtili a nco potrav udlili, oznamujc jim, e jsme chud kesan z panstv csae tureckho, a k tomu e mnoho plat a dan dvati musme. I navrtili nm kadmu sukni dlouhou a pltenku jednonsobn, a mn galioty; jin vci vecky, od koil, tk a drobnch rozlinch vc, tak pikryvadla, ktermi jsme se odvali, sob nechali. Anobr e nm sukn dlouh dali, dosti se jich rukou a el neboh tlumonk n nalzal a nalbal, a to oni za nejvt pokoru a ptelstv maj. Chleba pak a biskotv, co nm toliko za den nebo dva k trven vystaiti mohlo, jsou

106

zanechali, tak e kdybychom byli troku mouky v pytlku od mouenna ukryt nemli, hladem bychom byli zemti musili. Dobe Menander povdl: Haud molliuntur viscera improbi viri, toti, e srdce nelechetnka neltostiv jest, a ten kdo neije bolesti, nem ltosti; jako i Vlai kaj: Achi non duole, ben scortega, koho nikdy nic nebol, ten jin rd s ko hol. A majce ji nae vci svzan a strojce se od ns odjti, pikazovali nm, abychom se k hoe Sinai do kltera nevraceli, ani v Cairu na n alovali, ani co o tom, e jsme obloupeni byli, kali: jinak bylo-liby, tehdy e kde ns dopadnou, nad nmi se mstti budou. Co jsme jim slbiti musili, a poznali jsme, e jsou zrdci byli od hory Sinai, a ten, jak ped tm dnem s nmi jel, e nhon jejich byl, aby na ns, kudy pojedem, pozor ml a do li ns uvedl, a jsme jeho tu s nimi nevidli. Ale vili jsme pnu bohu, e bhd v ruce jejich podruh nepijdeme, ani se jich bti budeme; proto pilo mi na mysl francouzsk povdn Pour ung bon jour, on pour tic et pour tac, Vous ne in aurez plus dedans vostre sac. Mrou vc ns jist dnou Do klepet svch nedostanou. Po tom tehdy naem netst, kter na dobr ti hodiny trvalo, a po odjit od ns tch zrdcv poalo svtati, a my dkujce pnu bohu, e jsme pi ivotu jedenkad zachovni, strojili jsme se tm dv odtud hnouti, vak vdy se jet obvajce, aby snad sob nco nezamyslili a vrtce se na ns dokonce tebas nezabili; proto jsme se tm ochotnji na cestu hotovili, na tom rdi s milost, podl pslov: Assai avanza, chi fortuna passa, pestvajce, e jsme s celou ko jich znikli. A j naed m zahraban penze, dal jsem je naemu mouennu k schovn, obvaje se, aby mi snad, kdybychom se podruh do takovho nebezpeenstv dostali, vzaty nebyly. I jeli jsme odtud k stran zpadn, vak cestou, kter sm mouenn n povdom nebyl, ale samm poloenm po slunci se spravovati uml. Tou cestou brali jsme se po horch skalnatch ten cel den bez zastvky a do soumraku, a v tom vidlo se nm poodpoinouti; tedy pojede toho milho kus biskotu a trochu vody

107

napive se, a tm plenm (na n Arabov nepili a nm ho nevzali) aludky nae jsme posilovali, po malikm npitku a zvlt k posledku ho povajce; a vak patn jsme spali, pro strach pedel noci, jeho jsme tak brzo z mysl svch vyprzdniti nemohli, ano i to velice ns nepokojilo, abychom opt jinm lotrm v moc neupadli. Potom dne 21. tho msce vyjeli jsme hodinu pede dnem, a jedouce vdy mezi horami a po kamen, za ti tm hodiny na den pijeli jsme k jaksi studnici, v n voda byla ty sh hluboko od svrchu dol. Mouenn n navil j po provzku do jedn ke, ta vak velmi nechutn a slan byla. Odtud jeli jsme a do zpadu slunce, ve naskrz po zl cest, a jsme se zastavili pro nocleh v jednom dol na pscch. N pak mouenn, vida e jsme chleba nemli, peoval o to, aby ns nm jinm opatil. I chodil po skalch a strnch, a kde jak koen a traviku sprahlou od horka nalezl, tu vytrhl, a k nm na hromadu snel. emu my vyrozumti nemohouce, ani se domysliti, co by on takovho tm obmlel, jemu jsme se dvali, a jsme vidli, e nalil drobet vody do ke, z kter velbloudy napjval, a vzav z oznmen mouky, kterou jsme schrnili ped Araby, a ta byla ern a nedobr, jakoby polovici popela v n bylo, t mouky nasypal trochu do t vody a to spolu mchal a klektal rukou, jakoby kvas zadlval; potom rozkesal ohe a zaplil tu hromdku shledan trvy, kter jak se jest zjala, hned pojednou shoela, dve neli slma, o n vak toto pslov jest: Chi de paglia fogo fa, piglia fumo e altro non ha, kdo z slmy ohe dl, dm jen po n, nic vc, mv; a tou mrou sotva j co zstalo, anobr on i to hned pskem zahrabal, aby teplo zachoval. Co kdy uinil, z toho tsta dlil na kusy, a z kadho kusu udlal kolky dvou prst ztlouti; a po t rozkutil zase ten psek tepl a na nj ty kolky poloil, a vecky znovu pskem pikryl, tak e jich nic nebylo vidti, kterch tak za chvli, aby se upekly, zanechal. Po mal pak chvli, nemoha vykati asu svho toho posvcen, vyal jeden kolek z psku, a dre jej na jedn ruce, druhou na poukval; a kdy mu se vidl

108

dosti upeen bti, proto vecky ven z psku vydobyl, a e nm kol napekl, se pochloubal, vdy svm jazykem: Sid schobisch, toti: dobr chlb! kaje, a abychom jedli, nm je rozdval. Ale my jak jsme ho kus utrhli, poznali jsme, e bylo syrov tsto, toliko e vkol zevnit jen pozatvrdlo, i nemli jsme k nmu dn chuti. On pak vida, e jsme sty nad nm mlaskali, jin se nedomnval, ne e snad nen slan, anebo eby k tomu jet jin lahdka nleela. Proto odeel od ns a hledal po skalch semotam, a nael jaks hlny kus; tu pinesv vloil do ke a mezi ostatek rozmazanho tsta, po t z ke piliv vody do toho, rukou mchal a jchu udlal, v kter i hned chlb svj neb kol omel a nm ji vychvaloval, a i prsty po n lzal. My tehdy toho jsme nemekali okusiti, a s nm omejce poznali jsme lep a chutnj to tsto bti, a to z t piny, e bylo slan od t hlny. Odkud jsme soudili, e vudy po tch pustinch mus slan zem bti, a na vtm dle slan vody jsme nachzeli, s velikou na nelibost. A tu jsme se divnmu spsobu tch nebohch lid Arabv v stravovn jich podiviti musili a jist na to mysl pijti: Pobreza fuerza a los hombres esperimentar muchas cosas, to jest: Kde nouze mv sv sdlo, tu nem bt dobr bydlo. Po t slavn veei mnili jsme pospati; vak mli-li jsme strach a nebezpen sen pedel noci, aby na ns ti zrdci aneb jim podobn nepipadli, podobn mli jsme t noci a po n jet hor, a to tm, e jsme nemli do eho se obaliti, jako jsme to prv, dokud jsou nm modrac nepobrali, inili, tak e jsme se obvali, aby nm jetrky, hadi a jin jedovat potvory, jejich dr a skr vudy vkol ns mnoho bylo, neukodily; tam jsme vdy s lidmi mli initi, tuto pak s nerozumnmi hovady a ivoichy, pi nich dn ltosti a citelnosti nen, musili jsme se potkati. Dvactho druhho dne tho msce vyjeli jsme tyry hodiny pede dnem a jeli jsme pustm skalm a do poledne, v kterto chvli sjdjce s jedn hory vidli jsme opodl moe erven, z nho se n mouenn velmi zradoval; neb teprva se upamatoval, a

109

e jsme dobe jeli, poznal; a vak vdy jsme jeli bez odpovn a do noci, a mli jsme nocleh v pscch obyejn. T noci mli jsme opt jinou pekku snu a odpoinut naemu. Nebo majce tu z tykv zachovalou lhev plenho, toho jsme rno, ne jsme vyjdli, pro opaten se ped dennm horkem (neb chladcho pirozen bylo), i veer, kdy jsme spti mli, pro choutku a oberstven po tch smradlavch a slanch vodch jen okuenm povali; a vak po nkolikrte poznali jsme, e ho nm pes noc ubylo a lhev o mnoho lehej byla, neli kdy jsme ji sob v noci do hlav postavili, a ve dne jsme vidli, e na velbloudu visela a e k n krom ns jin dn nemohl. Proto kdy se dn z ns k t ztrt znti nechtl, mli jsme v domnn mouenna a tak tu noc na hn se oddali, zdali bychom koho pi skutku postihnouti mohli. Ale nemnoho chybilo; nebo kdy jsme tie leeli, jako bychom spali, v tom shldli jsme naeho mouenna po bie lzti a k sam lhvi, kter nedaleko naich hlav stla, kterto on se chytiv spn a dobe do n vlehl, tak e jsem ji zkiknouti aneb ho odstriti chtl, vida an ji tm vyvauje; a vak jsem se toliko jako ve snch obracel, m jsem jej od vyven ostatku poodstrail, tak e tm asnji od lhve t sv bezuzdn huby odtrhl a zase zticha po bie od ns odlezl. Co my spative, ihned tu milou lhev mezi sebe pod aty jsme postavili, tak e on j vc nemohl vidti. Ale vak skro pozd jsme to uinili, ponvad ji tm mls byl vytaen, a my neboz chtjce na tom plenm do Cairu dosti mti, sotva jsme ho za dva dni mli, a prv jsme s nm z lotr mezi lotry upadli, jak v pslov se mluv: Da corsaro a corsaro, non se guadagn altro che barille vode, kdo z lotr na lotry pichz, tomu jmn tm vc uchz. Nebo jedni nm tlumoky se vm vzali, tento pak ostatku vytrviti pomhal. Dvactho tetho dne tho msce, vyjeve na ti hodiny pede dnem, jeli jsme bez pestn a do poledne, a tehd jsme se u ervenho moe zastavili, a tu s hor a skal zase do rovin psitch jsme se ubrali, abychom sob nco chleba po arabsku napekli. I shledvali jsme trvu, a jsme j tak s nevelk pehrl shledali, a

110

naeho mouenna ostatek podl v psanho spsobu spravovati nechali. ivot n tehdej zajist byl bdn a hor neli jakch vojkv, o nich pslov jest: Vita di soldato, pan duro et vin guastato, nezdrn tvrd chlb jsti, pokaen vno pti, vojck jest ivot vsti. My bychom byli rdi na tvrdm dobe vypeenm a tebas jakkoli plesnivm chleb a zvtralm vn pestali, kdybychom jen byli toho obho s potebu mli: ale tuto jsme syrov a jako zem ern, vecko pskem a prachem osypan a osolen tsto, t vodu smradlavou a slanou za vdk pijali, a veho toho zaiti musili, jak pslov jest: Esuriens stomachus fertur cocus optimus esse, Nam facit insipidos persapuisse cibos. Toti: aludek nejlp kucha, Kdy se hladem povymo; Neb mu potom i nechutn Krm bv dost pochotn. Z toho msta asi po hodin dle jsme jeli, a pravil nm mouenn, e jest slchal, kdy jest jin kesany tudy k hoe Sinai vodil, e jin vdcov toho povdom to za jistou vc pravili, e na tom mst synov izraelt moe erven peli a tu nejprv mezi zdmi rozstoupilch vod z moe vyli, a za nimi chvtaje s lidem svm krl Farao e se tu v tch mstech se vemi svmi stopil, jak o tom v druhch knihch Mojovch v 14. kapitole teme. K veeru pak pospchali jsme k studnicem Mojovm, o nich nahoe dotknuto, abychom pi nich noclehovali; ale prv v sam soumrak vidli jsme zdaleka pi nich ohe pliti. Z t piny nesmli jsme k nim dojeti, soudce, e njak leen arabsk pi nich bti musilo, abychom opt mezi lotry neupadli, ale od tch opodl k jedn z tch dvancti studnic a lou pijeve (neb pospolu blzko sebe nejsou, ne nkter na hony jedny od druhch), z n jsme vody smradlav do ko nabrali, a pedse dle cestou na jeli, ble k Sues mstu, a do t hodin na noc, a tu v psku ostatn as non odpovali. Dvactho tvrtho dne tho msce dv hodiny pede dnem jsme vyjeli, a okolo asu sndan k mstu Sues pijdli. I jelo proti

111

nm Turkv na konch do sedmi neb osmi osob z t pevnosti, z n pedele ti vojci vystoupili, kte nm vno tm vecko vyrali; a jak ns uzeli, zabodli sv kon proti nm, namujce pmo na ns runice dlouh. Co kdy n tlumonk vidl, chtje spn s velblouda slzti, i spadl s nho, a na ns kiel, abychom rychle dole byli; my z leknut dovedli jsme tolik co on, po hlav dol padajce, a vak vstave postavili jsme se, k nm jich oekvajce. Oni vidouce nai pokoru, a e jsme jim tu uctivost prokzali, nic nm neublili, neli objeve ns vkol ptali se na vno, abychom jim je dali; po t vidouce, e jsme nic nemli, dovolili nm, abychom zase na velbloudy vsedli, a jeli podl ns, dotazujce se o naich phodch na cest, a n tlumonk jim o vem, co jsme od tch Arabv poctiti musili, oznmil; v em ns litovali a na ty lotry lli, a po t od ns naped jeli. My potom pijeve k mstu okolo t honv vzdli, zastavili jsme se a poslali mouenna s tlumonkem, aby nm njakch potrav nakoupili, a k tomu jsem jim jeden mj dukt, za nj by kupovali, vyprati dovolil, jinak sic kdybychom byli tu sob nic od jdla nekoupili, byli bychom pro hlad nevdli co initi. Pan ernn pak a j mli jsme zatm velbloud hldati; ale jak od ns nai odeli, smluvili jsme se, abychom se v moi ervenm skoupali. A tak el pan ernn nejprv a sm se do vle v nm zmyl, a jak se zase vrtil, el jsem j tak, a poznal jsem, e velmi mlk kraje a daleko mlo, nebo dost opodl jti jsem musil, neli jsem do pasu vody doel, a dleji nemohl, chtje se brzo k tovaryi mmu navrtiti. Sotva jsem se z lzn vrtil, v tom pili nai nkup a pinesli nm po skrovnu chleba a sra, t chuti a dobroty mdlov, jako byl v kltee svat panny Kateiny. To msto Sues le pi moi ervenm, sotva nevelikm mstekem u ns by slouti mohlo, neb v nm jest na mle domv a to z hlny odpolu psit a z palmovho dv vystavench, a na vtm dle rybi v nm bydlej. Ped lety sloulo Arsinoe od jmena dcery krle Filadelfa Laga, na jejto pamtku krl dal to msto vystavti, proto aby tu pi nm moe ervenho pstav byl, z nho

112

by se mohlo a do Egypta na lodech jezditi, a tak dle a do Prostedzemnho moe, o em doleji oznmm. Batt. Ramusio, nell disc. sopra li viag. delle spetierie. Bylo nkdy to msto velik a lidn, pro kupeck obchody, do nho nkdy vadu z eky Nilu v as rozvodovn jeho po strouze vodvali, a tou vecky isterny pod domy naplovali, ale toho nynjch asv nieho se nenachz. Nebo ani obil, ani vaen, ani ovoce nemaj, vecko se jim z Cairu po velbloudch dodvati mus; vodu pak z nahoe dotench studnic Mojovch okolo esti mil vlaskch od msta vzdli berou a pij, a jin nemaj, tak eby tam dn nebydlel, kdyby nebylo pro pstav, k nmu z Indie velijak kupectv po moi ervenm voz, a pro bezpenost jeho doten pevnstka vystaven jest. V t csa tureck s velikm nkladem jeniary a jin vojky chov, a vedl toho galej nemlo z Konstantinopole tam dodv, a vecky jin munic od dl a poteb posl a to s velikou nesnz; nebo z Cairu musej se rozbit na velbloudch a do Sues nositi a tu se znova sbjeti. Co ve dje se pro ostrach Portugalcv, aby tudy do Egypta vpdu neuinili Viaggio di un Comito Venetiano, jak o tom ne podotknuto bude. A kdy jsme z msta potrav dostali, dali jsme se zas na cestu, a pojdjce jedli jsme s dobrou chut, a napravovali sob prvnj nouzi aspo trochu vypeenjm chlebem, a msto t z hlny omky, srem aneb radji mdlem. Kdy ji veer piel, dohonili jsme caravanu okolo 50 velbloudv, a byli v n Turci, Arabi a mouennov vesms, kte do Sues z Cairu poteby a potravy doneli a dom se przdn vraceli. Ta se nedaleko od ns zastavila, a my tolik. Maje pak j zhntenho velblouda, dal jsem skrze mouenna naeho s jednm z caravany starm padouchem mouennem jednati, aby mi dovolil na svm nkterm velbloudu jeti, toliko pes noc, a smluviv z pti mejdynv, kdy se asi po hodin caravana hnula, vsedl jsem i j na toho njemnho, kter ve vem hejn nejvt byl a nikdy jsem tak vysokho nevidl, a jel jsem pidreje se toho starho lotra, vedl obyeje tch zem, kde kadho pna

113

velbloudov, koliko jich koli m, jeden k druhmu pivzni jsou a pod jeden za druhm kr. e pak caravana erstvj hovada mla a naeho mouenna velbloudov dlouhou cestou ustal byli, pedjela je, a daleko jsme pana ernna a mho tovarystva nechali, tak e jsem samotn mezi tou chasou jeti musil pes celou noc a do blho dne. Tu celou noc byl jsem v strachu, boje se, jedno abychom daleko naich, m penze i potravy s sebou majcch, nepedjeli, s nimi kdybych se neml a teprv v Cairu shledati, byl bych snad musil hladem mezi tmi lotry Mahumetny umti; druh, chtje t starosti pozbyti, a vida e vickni dmaj, dal jsem se tak do span: a v tom ten star pes udeil mne kyjem pozadu na hbet, a jsem se sotva schytil, abych dol neupadl, k nmu o to, pro by mne bil, domlouvati jsem se nesml, nebo tu nebyl kdo by s nm tulmail, a bubln jsem tak zanechal, proto aby mi podruh nepidal, vda pslov: E mal star ala discretion delle bastonate de villani, toti: Chmov kdy se rozlt, neet nic mry v bit. Vak ponkud jsem se domlel, e mi to uinil proto, e jsem ve span jednu nohu na jednu stranu vc ne na druhou pevsil a nerovn sedl, to se on bl, abych mu hovado nezhntl. Proe teprva jsem toho litoval, e jsem se kdy mho tovarystva strhl, nerozsuzujc jak bych budouc jzdy s tou caravanou zaiti mohl, a zvlt kdybych byl nesml pospati, jak jsem ml iv zstati. Ta noc byla mi v pravd dlouh, k tomu pevelmi teskliv. Kdy se ji pak rozednvati ponalo, zastavila se caravana pro hovad pokrmen, a v tom asi v dobr hodin dohonili ns nai a pi mn se zastavili; tu j nemekav k nim jsem se zas pipojil a s radost za jednu hodinu pospal. Mezi tm caravana svou cestou ped nmi jela a mj lotr star s nimi, jemu jsem pl: A casa del diavolo et tre miglia piu in la, toti: aby jel za ertovu hospodu, by se ml ti mle dle za ni dostati. Potom vyjeli jsme odtud, a jeli mezi velikm smradem od mrch velbloudovch, jich vudy mnoho vedle cesty leelo, tak e jsme tu tak i od zlho povt pokuen mli, zvlt nonho asu, kdy nic prv toho zdaleka neshlde, nevdli jsme se jak ped tm stci, tak

114

jakoby to ve dne sp bti mohlo, kdy by lovk shldna to mohl by ale nos zahraditi. A pes to obyejn prudeji v noci smrad se rozmhal neli ve dne. Po t cest do Sues vidli jsme mnoho tisc orlv, mstem; jak kde pastvu mli, na sta pospolu, vedl ei Pn u svatho Matoue v 24. kapitole: Ubicunque fuerit corpus, ibi congregabuntur et aqvila, to jest: Kdekoli bude tlo, tu se slet i orlice. O polednch zastavil ns mouenn, aby pokrmil velbloud, tedy i my tak po kusu chleba jsme pojedli. A kdy jsme zase cestou jeli, nedaleko odjeve vidli jsme v pscch ptrosa se prochzejcho a krotkho, neb se nm tak stavl, jakoby ns dokati chtl. Proe pobdli jsme se s panem ernnem, abychom jej honili, mnce, e bychom jej uhoniti mohli, A proto sleze dol s velbloudv, j jsem vzal mouenn otipec, abych jej nm prohnal, a beli jsme honem k nmu. Tehdy on hledl na ns svobodn sob stoje, a jsme ho blzko byli; v tom poal znenhla kreti ped nmi, a nebel, ne tak ns pedkraoval, e jsme my nam bhnm daleko za nm zstali a poznali, e jest daremn nae pedsevzet, jeto kdyby byl ml beti, byl by tak prudce bel, co by letl. Tak my ustal a horkem unaven zase zptkem k velbloudm doede, svou cestou jsme se brali. Jest pak ptros pokolen pta a divok zve, velk co by lovk prostedn rukou nad hlavu vyshnouti mohl; nohy m hol a tlust co holem pachole v patncti letech, na krku tak pe nem a pod bichem skoro nic, rovn jako husy podkluban; tlo m tlust, pe na kdlch a na ocase pkn kadeav, bl a ern, pro n neme ltati, toliko sob nimi v bhu tepe a vtr nahn, tak e tuze co nejrychlej k b; na nohch m kopyta rozdvojen co jelen, jimi, jak nkte p, kdy utk, vyr pozadu v bhu kamnky a prach, a tm asto ped myslivci se obhajuje; vedl eho nkte, Diodo. Sic. lib. 2. cap. 10. a jin tomu chtj, eby ani mezi ptky ani zvata tvernoh neml pitn bti, odkud pslov jest: Le vostre parole hanno del struzzo, che non e ne bestia, ne ucello, toti, kdy nkdo dvojho jazyku jest, k se o nm, e jest e tak jistch, co ptros

115

ptkem neb tvernohm zvetem. Samice sz do desti i vc vajec pospolu, velkch co koule patncti i estncti liber zti eleza, tch na hromad v psku nechv; vak tak hloup a nepamtliv zve jest, e i hned, kdy nkam na pastvu jde, zapomene kde je poloil, a hled, a najde tebas jinho vejce, ty vysed, a asto ani svch ani cizch nenachz. Z tch vajec mlad od slunenho horka se vylhnou a hned pojednou bhaj, pokrmu sob hledajce. Tak hloup tak jest, e kdy hlavu bu do kov neb trvy a jinam vstr, mysl, e ostatek tla dobe ukryt zstv, Joh. Bapt. Porta, phisiogn. lib. 2. c. 1., a tou pinou mnoho jich chytaj. Albertus Magnus pe, e elezo zav, ovem pak jin tvrd vci, jako kosti atd. Pe jeho znm jest v naich krajinch, a pede dvma lety ril jest J. M. C. dv ivch v zahrad pi hrad Praskm mti. Ale znti bylo, e byli z mld v domch vychovni, proto e nebyli tak velic a pknch pe, jako kte se na pouti v svobod vychovvaj, jak byl ten, kterho jsme honili. V tch krajinch a jinde, kde se zdruj, jed z nich maso; vak slyel jsem, e nen chutn a dobr, neli mozek jejich m bti vzcnou krm, jako svd Lampridius in vita Heliogabali, e za asu starch mskch csav csa Heliogabalus dal mezi jinmi neobyejnmi a nkladnmi krmmi i tu, e 600 hlav ptrosovch k jdlu pipravench na stl a k hodm pedstaviti dal, aby sam mozky z nich host jeho jedli. astokrt bvaj velikho strachu pinou kupcm a putujcm po pouti, zvlt kdy v hejnu chod; nebo zdaleka se zdaj bti jako njak jzda na konch, tak e se ped nimi ohrad, jako by hned od nich pikveni bti mli. Pe o nich Gio. Lione 8. par. del Africa, a Plinius lib. 10. cap. 1. Latin slove struthiocamelus. Mezi tm co jsme toho ptrosa honili, pipojili se k nm ti Arabov, kte na velbloudu v truhle mrtvho Egyptana do Cairu provzeli. O nm nm vypravovali, e byl bohatm kupcem v Cairu, a na pouti v Mecchi e umel, pro nho je vecky ti ena toho mrtvho poslala, aby j ho k pohbu pinesli. To tlo bylo vidti povrchu v truhle, neb nebyla zabednn, a pes cel den slunce na

116

n svtilo, vak nic nesmrdlo, nbr libou vni vydvalo, proto e bylo balsamovan. Jeli jsme tehdy v tom tovarystvu pes ten cel den a do noci, ano pedse do dobrch ty hodin na noc, a jsme s pomoc pna boha do leen arabskho a k pbytku mouenna naeho pijeli a tomu rdi byli, e s nmi dom pospil. A proto byve unaveni a nemve v jeho chaloupce co jinho pojesti, neli co jsme s sebou chleba a sra pinesli, dali jsme se tm dve na odpoinut, a teprva na v cest k hoe Sinai prvn bezpen spn.

117

Kapitola 14.
O zemi Arabsk a nrodu v n pebvajcm. Arabia, jin Arab v hebrejskm jazyku, jest krajina velik, a vecky zem v sob obsahuje, kter jsou mezi Oceanem, toti Velikm moem, mezi ervenm moem, mezi Perskm moem a mezi idovskou a Egyptskou zem. Obyejn dl se na tr, a tak troj jest: Jedna Arabia pust, kter od plnoci mezuje s zem Mezopotami, na vchod s Babylonskou, na poledne s Arabi astnou a na zpad s Arabi skalnatou. Druh Arabia skalnat, od msta hlavnho Petra, toti skla, jin Nabataa od Nabajoth syna Izmaele nazvan. Esai. 60. Ezech. 27. Ta se zan od plnoci z t strany zem idovsk, od poledne pi moi ervenm, od vchodu pi stran Arabie astn, od zpadu pi zemi Egyptsk. Tet slove Arabia astn neb bohat, v kter msto a krajina Saba v psmch svatch leelo. Ta le k plnoci pi dotench dvou Arabich, k poledn pi moi Velikm, k vchodu pi moi Perskm a k zpadu pi moi ervenm. Cestius, epitome orbis terr. Jsou pak doten dv Arabie, toti skalnat a pust, jedna od nerodnch skal a hor, druh od holch pskv tak vlastn nazvan. Skalnat obsahuje v sob tato hlavn msta, toti Mecchu a Medinu, k nim Mahometni za pinou nboenstv svho kadoron putuj, o em doleji pipomenuto bude. Potom msto Thor pi moi ervenm lec, ne tak pro svou velikost a mnostv lidu v nm, jako pro pstav a pleitost jeho vzcn i znm. Nebo jest jen jako u ns prostedn msteko, toliko e zmek chatrn nco vt a pevnj jest neli u Sues, a to pro ochranu toho kraje pi nm vystaven. Obyvatel tam na vtm dle jsou kesan Maroniti, a maj tam svj kostelk, v nm arabskou a armenskou e sluby sv konaj. Byly v n tak za prvnch let Erupa, Sora, Choca a Salma.

118

Pust nem dnho obzvltnho msta, ne toliko leckdes chalupy, jeskyn a stany Arabv v mstech nejistch, jak se jim kde zlb. Ped lety byly v n msta Lysa, Lydia a Adra, o nich viz Cosmogr Petri Apiniani. Jest pak tato tm z tch t nejvt, vak nic jinho ne hol psek, bez vody, bez stromov a beze vech bylin zemskch, a hrozno na ni hledti, ovem skrze ni putovati. Hier. in epist. Paula. Nen tam dn jist cesty ani stezky, v pravd jak kdo tm nohu z lpje vyvlee a mlo poodjede, hned se pskem zavje a zanese; ano tak vtr pes jednu noc navje psku na jednu hromadu tak mnoho, e bude co njak velik hora, a zase hory pikryje pskem blm, jako u ns snhem, tak e jsem j jin ponejprv nemyslil, ne e jsou to snhov hory, a mi tlumonk n oznmil, e jsou od vtru pskem pikryty; a na druh neb tet den vidl jsem t hory neb skal bez toho psku, elezn barvy, jak pak tam ty skly vecky takov jsou. Od eho slove ta pou i jin pout v skalnat Arabii moe psit, proto e jako v njakm moi semotam vtr pskem zmt. A jako vlnobit na moi zatopuje lod i lid, tak toto co zastihne v sv vichici, to zasype a tak nhle a nsiln pikryje, e pod nm udueno bti mus. A kdy pak jest nejmen vtek, tehdy tm pskem tak drobnm, jakho my uvme v sypacch hodinkch, a jet drobnjm vzhru jej vznejc chumeliv, odkud potom rovn jako v as mlhy u ns takov mrkota bv, e tovary tovarye pes nco mlo krokv neuhld, a v takov mrkot pihod se nkdy den, dva i vc putovati. Vak toho prostedku lid uvaj v tch krajinch, kdy do Bagdetu a z t strany pust Arabie thnou, e maj na velbloudch po dvou truhlch; a v kad jeden ist a voln sedti i v n poloiti se me; do tch truhel jsou oknka, aby skrze n svtlo do vnitka lo, a vak zahraen. A tak tm spsobem se opatruj ped pskem, kter nejvc om kod, a mnoz od nho o zrak pichzej. Nicmn vak pes to vecko musej jako na moi kompasem a pravidlem se spravovati, a pi jzdch svch neb karavanch lid tch mst povdomch, jako na moi pi lostvech uvati; a jako na moi ped bou asto kompas nic neprospv, tak tuto kdy vichice

119

velik jest, tedy je se vm i s kompasem zanese neb zasype. Ludov. Roman. navigat. 1. cap. 14. Mnoho lid putujcch tam hyne, a to od horka, zn, psku a lotroviny. Tu na t pouti zvltn phodu stalou vypisuje Nicephorus 3. Eccl. hist. cap. 37, kter tuto abych kratice dotekl, za hodnou vc bti jsem uznal. Toti za panovn Marka Antonia csae jaksi id pes tu pou s kesanskmi kupci po svch potebch putoval, a jsa od horka zemdlen upadl v nemoc, tak e o svm dalm ivobyt pochybil. Tou tedy pinou hnut jsa v svdom, prosil svch tovaryv, aby ho bez poten neodchzeli, alebr neme-li jak jin pomoci bti, aspo ho tu poktili, e rd chce kesanem bti a umti. Proti tomu oni kdy se omlouvali, e mezi nimi knze nen a k tomu dn vody nemaj, on vak nepestval jich tak vysoce dati a prositi, a jsou se uvolili tu dost jeho naplniti, a poradive se, jak by to vykonati mohli, kzali mu se z at svlci, a po t na po tikrte pskem sypali, ve jmeno Otce, i Syna i Ducha svatho, a jmeno kesansk mu dali. Toho tak divnho a neslchanho tou svtost pisluhovn nsledovalo skuten jeho pi zdrav polehen a v nemoci pozbyt, tak e jest i hned s nimi se bera, ochotnji a erstvji nad n tu cestu vykonal; oni pak pijeve do Alexandrie tak tu vc na biskupa tehdejho, jmenem Dionysia, vznesli, dajce v tom jeho rady a potvrzen; kter uradiv se s starmi crkve, dal jej podle ustanoven Krista pna poktiti, a ten nedostatek napravil. V tch dvou Arabich pn bh pi onom lidu izraelskm mnoh a velik divy inil, jak toho knihy Mojov pln jsou; obzvltn pak jmenuj se tidceti dv msta, pi kterch se synov izraelt zdrovali. Jmenuj se tak zvltnmi jmeny nazvan pout, jako Pharan, Gen. 21. Num. 10. 13. 20., Deut. 1. 32. 28. 29., Elim, Exod. 15. Zin, Exod. 16. 19., Num. 13. 20. 26. 33., Deut. 32., Cades a Cadesbarne, Num. 13. 20. 16. Sur, Gen. 16. 19. a jin, kter vecky obrn v skalnat a pust Arabii se obsahuj, na nich synov izraelt ticeti osm let bydleli, a v tom ase nic nesili ani ali, ale mli manu a vodu od boha sob dvanou v hojnosti, ani aty jim nezetlely, ani obuv

120

noh se nepotrhalo, a pes estkrte sto tisc muv, krom en a dt, tam zahynulch a pohbench zstalo, jak o tom o vem mstn vypravuje Sulpit. Sev. Aquit. hist. sacra. Slouly ty oboje zem ped lety slovem eckm Eremus, toti pout, a to z tch pin, e kdy lta 252 za asv Decia a Valeriana i jinch potomnch csa mskch velik a hrozn souen a trpen nad kesany ukrutn provozovno bylo, i byli mnoz horliv a o sv svdom se starajc mui, kteto aby snad buto z kehkosti tla pro nramn muky, anebo pro rozko a sliby k zapen vry kesansk pivedeni nebyli, opoutli statky a vecko sv jmn, a uchzejce toho nebezpeenstv utkali na pout, mezi hory a kde vdli, e by ped neptely svmi sebou bezpeni bti mohli; tam sob stnky, jeskyn a co kdo mohl stavli, doupata v skal lmali, emesla sv velijak dlali; jin zahrdky tpili a rol vzdlvali, jak kterho msta pleitost byla. Potom pak akoli takov nebezpeenstv pestala, vak mnohm se ten ivot zlbil a t samotnosti pivykli, e tam radji zstvali a do svch vlast, do mst ani k ptelm se nenavrtili. Niceph. lib. 8. c. 39. Sozom. lib. 1. c. 12. Takov tehdy na pouti bydlc lid slouli Eremitae, toti od pout nazvan poustennci, a ti byli troj: Jedni slouli vlastn Eremitae, jin Anachoretae, toti ustupujc z prostedku lid na pou. Rabanus lib. 4. c. 6. de prop. ser. Pyamon apud Cassian. collat. 18. c. 4. Druz Coenobitae, toti pospolu bydlc, jakoby esky ekl klternci; ti tolik na pouti bydlvali, vak v kltech a v spolenosti a v jistch mstech. Evagrius de Palest. monachis. Tet slouli Remboth, jakoby ekl opovren, jin Sarabaitae, oddlen, e se od jinch oddlovali a ti neb tyi pospolu bydlvali v nejistch mstech, ivnost velijakch hledce a obchody vedouce: vak ve do spolku, sami svoji jsouce, dvali, a na to se vychovvali, dnmu nebyli poddni ani koho posluni. Vincent. in spec. hist, c. 54. lib. 17. Cassian. Isido. de offic. Antonius tit. 15. parag. 2. A z tch poslednch povstali Circumcelliones, toti tulci, Gyrovagi, od jednoho msta a msta k druhmu putujce a ebrotou se ivce, o nich

121

Anton. tit. 15. c. 1. Isid. lib. de offic. A byli tito vypovdni na snmu Chalcedonskm lta 453. c. 4. V tch tehdy Arabich bylo nerci-li na sta, ale na tisce poustennkv potomnch as, kdy se bylo zase kesanstvo rozmohlo, jako za csae Konstantina a jinch potomk jeho. Tehd zajist kdo se bohu cele oddval, ten svt a marnosti jeho dokonce opoutl. Jedni tedy pro svtskch marnost vzdlen, bohu pak v istot a svatosti ustavin slouen na pout se, oddvali; jin pak vidouce kacstva rozmnoen, i aby se nm nenakaovali, radji na pout uchzeli, jako svat Basilius, Nazianzenus, Augustinus, Hieronymus a jin. Cassiod. tripar. hist. lib. 1. c. 11. Nkte pro pklady pedel a nsledovn pedkv svch, jin pro pokrytstv, jin pro zahlku, jin z zoufalstv (o nich pslov: desperatio facit monachum) vydvali se do tch pustin, a kde se komu lbilo, jak o kterm mst a tovarystvu slchal (nebo mnohem znmj vc byla tehdejm asm neli naim), tam bydlel: ale vak ne vdycky s pochvalou ped bohem i crkv, jak o nich sv. Ambro apud Gratian. distin. 40. c. illud autem, eho pape ead. dist. c. quaelibet, a glossa ibid. Epiphan. lib. 3. tom. 2. haeres. 80. Hilarius Pictav. Episc. expl. psal. 64. Hieron. in Paulae epita. a jin mnoz djepisci crkevn osvdovali. Prvnho poustennka prav byti Pavla z msta Theby, kter e by lta 256 od 15 let vku svho do 113 let na pouti bydlel, dnch at na tle svm neml, ne jen roho z list palmovho spletenou, jak o nm obrn Marul. lib. 1. c. 9. Anton. tit. 16, c. 1. et 2. Hieronym. in vitis patrum, Alvarez Guerrero thes. Chr. relat. cap. 57. vypisuj. Po nm Antonia, Hilariona, Amona, Macaria, Raphuntia, Apollonia etc. za nejpednj a nejstar maj. Sozom. c. Suidas. Hieronym., kte mnoho o jich ivotu a obcovn p. J pak tuto nco o potomnch nkterch a jinch zvltnostech krtce dotknu. Bathaeus poustennk tak se (pr) hrub postval, e z jeho zubv ervi lezli. Jeden syrsk chleba za 70 let neokusil. Sozom. lib. 6. c. 34. Alas 80 let chleba nejedl. Niceph. lib. 11. Acepsesma 60 let v jeskyni sv zaven byl, ani se dal vidti, ani s km mluvval, ale kdo mu co do jeskyn jsti hodil, to jedl a tm iv byl. Theod. lib. 4. c. 28. Didimus e

122

90 let samotn beze veho lidskho pohodl bydlel a koeny bylinn jdal. Socr. lib. 4. c. 23. Maria Egyptsk, byvi nkdy nevstka zjevn a obecn, dala se na pou pro pokn, 47 let samotn a beze veho odvu tam iva byla. Paul. Diac. in vitis patr. Johannes Egyptsk 50 let v jeskyni na vysok hoe zaven zstval, jen skrze oknko s lidmi mluvval, a ponejprv kdy se tam dostal, ti lta stoje spval i jdal, a to ve pod jednm kamenem; v tom ase ani jednou nesedl, a mu potomn nohy otekly a se zahojily, tak e nechtl-li jest od noh ponaje shnti, musil sedvati. Sozom. lib. 6. c. 34. Mikul z Antiochie nic nemluvval, toliko jen rukama nvt dval, nikdy se nesml, a ml podobnho v svch obyejch Dominica, o nich Gerardus de Nazareth c. 37. 6. Jin Dominicus pancovou koili na sob a pouta na nohch a rukou nosil, a kad den kotikem se mrskval, jak o tom Surius tom. 5. de vit. sanctorum vypisuje. Simeon, ten na sloup 40 loket vysokm bydlel ticeti let, nikdy dol s nho neschzeje, a nerci-li komu jinmu, ale ani sv vlastn matei se neukazujc. Od nho pvod vzali jin, kte tak na sloupch stvali a bydleli, a slouli Stylitae aneb Columnellae. Evagr. lib. 1. c. 13. Surius tom. 1. de vit. sanct., z nich se pipomnaj nejpednj: Daniel, tomu, prav, e kdy jedn zimy v noci vtr kpi s tla strhl, e on nah ostal na sloup a snhem tak oprel, jako by se v led obrtil. Vincent. spr. hist. lib. 21. c. 51. et 52. Metaphrastes, Aloysius Lippomanes, Surius tom. 6. de vit. sanct. Item Alipius, biskup Adrianopolsk, ten 90 let na sloup a na mal tabulce, na n se posaditi, ovem poloiti nemohl, ustavin stl, a pod sloupem s pstojcmi mnichy a uedlnky svmi almy zpval dnem i noc a do smrti. Surius tom. 6. vit. sanct. O tch a jinch mnohch lidech na pouti tla sv bdujcch onde mn, onde zase vce pamt se nalz, o nich Hieronym. in vitis Patrum, Bigae salutis a jin legendy obrn vypisuj. Kdo vc vdti chce o samotnosti a ivotu poustennickm i o jeho rozdlu, aneb co o nm smlno, jak jemu obcovn bti by mlo, a kterch lid starho a novho zkona, i pohanskch mudrc pkladv nsledovati aneb jich vysthati se slu, ti o tom spis Franc. Petrarchae lib. 2. de vita solitaria.

123

Ale za naich asv takovho tam nen dnho. Nebo msto poustennkv pebvaj v tch jeskynch a skrch Arabov, krom kde jet kter klter v celosti zstv, jako pi hoe Sinai svat panny Kateiny, a na pouti Thebaitsk za ervenm moem proti Thor svatho Macaria klterov, kde posavad caloierov bydlej; a o t pouti i s klterem svatho Macaria mnoho se v knihch de vitis Patrum pe, kde dostiv ten bude sob moci pesti. Zatm tak mnoho nm caloierov kltera svat panny Kateiny vypravovali a jistili, e by v tom okolku hory Sinai njak nevdan klter byl, ale e nhodou na pipadaj a zaast Arabov (z nich e tu mnoho povdomch toho, a to domcch nahotov jest) do nho pichzej, tam s mnichy jdaj a mnoho jich tam pospolu vdaj. A co ho naschvle caloierov i Arabov k tomu najat piln hledali, vak e nikdy ho naleznouti nemohli; ne dvaj zprvu, e zvonn a zvuk nkolika zvon po horch se rozlhajc slchaj. Mimo to e asem z prostedku svho jednoho aneb dva v okamen ztracuj, a vak to jistvaj nkte Arabov, e kdy do toho kltera se dostvaj, tam je poznvaj mezi jinmi i s nimi mluvvaj; odkud jin souditi se neme, ne e z jednoho kltera do druhho peneni bvaj. A mnoho jinch obzvltnost o tom klteru rozprvj, kter j tuto pinou krtkosti vypoutm. Tak se podnes na tch poutch arabskch mana, pokrm nejjemnj nachz, a kdy jsem byl v kltee svat panny Kateiny, pinesli ji nm Arabov, kterou jsme tak jedli, i na cest mstem jsme ji nachzeli. (T man podobn prela pi mst Jerichu, kdyto id velikonoc dreli; lta od potku svta 2453, 16. dne msce Mje.) Jak by to vc byla, pe se v psmch svatch Exod. 16. 17., e byl pokrm, jen z nejjemnj pry, horkem slunenm z zem do povt vytaen a tam horkem jako peputn co nejlpeji se temperoval aneb pipravoval, a nonm chladnem se stydna dol na zem na kamen a na stromov co rosa padal, a od lidu sbrn i povn byl. Jest vc nblel v zrnkch co koriander, a chuti sladk

124

co med, odkud mel roscidum neb aereum, toti med z rosy neb rosov a z povt nazvn jest. Pokrm ten, kter jsme my jedli, byl velmi chutn a sladk. A vak jako tchto poslednch asv vecky vci promnu svou berouce, prvnj podstaty sv pozbvaj, tak i mana ta se pozmnila; ne smlm, e za onoho zlatho vku zvltnm bom zzrakem jsouci, tak lep a chutnj bti mohla. Galereus pe, e za jeho asu mnoho j na hoe Libnu se nachzelo, a podnes svd to Juan Huarte lib. Examen de ingenios parallas scientias cap. 12. etc., e se jinde i v Hipanii zhusta nachz, a vypisuje mnoho o jej incch, jako i Mesue lib. 2. kap. 16. Nachzej se v tch Arabich jednorocov, o nich p Breidenbach a Hons Werli von Zimber v svch putovnch, e je po horch vidli bhati, dokldajce, e tak velic byli co velbloudov; pe o nich Plinius lib. 8. c. 21. Albertus, Arlunnus a jin, e jsou velice nchyln k pannm; a proto e asto je myslivci takovm spsobem chytaj: pistroj krsnho mldence do panenskch atv a vonnmi vcmi tlo jeho nama, a v noci jej na msto, kde obyejn bvaj, postav, a sami zalezou na pozor majce. Jednoroec kdy zdaleka uije vni libou a aty ensk zahldne, upmo k mldenci jde, a jemu hlavu svou na nohy polo a tou vn se syt, a i usne; v tom kdy on tak sp, mvaj onino nvt sob dan od mldence, a piskoce sv ho a roh jeho mu upiluj, a pust zase svobodnho, anebo beze kody vezmou jej, kde cht. Prav o nm, e jest srsti a postavy kosk, noh slonovch a hlavy jelen, roh nkter na pldruhho lokte, nkdy del, dvou loket, uprosted ela vyrostl nos. Jak jest pak koli, vak jist vc jest, e jsou na svt toho pokolen zvata, a ta bse, e by jich nebylo, a ped potopou vedeni byve do korbu, e by samice jakoto plach do vody vskoiti a se utopiti mla, a od t doby toliko ten samotn na svt zstati a asem svm zahynouti ml, jest jist smylen. Nebo pedn Job v 39. kapitole zmnku o nm in: Svol-li jednoroec, aby tob slouil? piphlli by provazem jednoroce k orn atd. Lud. Barthema Itiner. c. 17.

125

svd to, e pi kostele Mahometovm v mst Meccha vidl dva jednoroce v ohrad postavy jako hb jednoron, a dokld, e byli oldnovi darovni od krle mouennskho, jin Abysinskho. Marco Polo lib. 3. c. 12. prav, e jich na vchod v krlovstv Basma dosti jest, vypisujc je jinm spsobem neli pedel, a to tak, e je pipodobuje srst k bvolu, nohami k slonu, a hned dokld, e dnou mrou koni podobni nejsou, ani se skrze osobu v panensk postav chytaj; nbr e jest zve pokojn a rohem svm dnmu neubliuje, ale msto toho, kdy se rozpl, e koleny strk, a koho poraz, toho teprva jazykem pere velmi tuze. Tak v 2. knize kap. 43. pe, e v krlovstv Mien, item lib. 3. c. 28. e v krlovstv Guzzerat t se nalzaj, jak toho hojn svdectv mme, ponvad mocnov kesant, jako J. M. C., potom krl hipansk, franck, englick, polsk, Bentan i jin knata, celistv, velik a prv pirozen jich rohy po pru i vce maj. e pak na mle se jich dostv, nen div pro velik pustiny a nepstupn hory, v nich se oni zdruj, kam nelze neb pro horka, neb pro nedostatek potrav a jin nebezpeenstv dochzeti. A nkte smlej, eby msto jednoroc divoc oslov, onagri een (kte se tam tak nachzej), bti mli, a to pro roh, kter na ele vyrostl maj; ale ml se, neb ten roh daleko men neli jednorocv, a toliko jedn pdi zdli jest, a velmi tlust, a srst i velikost od sebe rozdln jsou; jak Victorius lib. 38. Var. lect. c. 1. obrnji o nm p. Arabia astn jest nazvan od dobr a rodn sv zem; nebo v n mnoh, pkn, mon a dobe vystaven msta jsou, k tomu mnoh eky a hojnost vod pramenitch, jimi se zavlauje a rodnou in, tak e v n od velijakho obil, ovoc, kter dvakrt do roka roste i vyzrv, ano i e tak dvakrt bv; item, hovad, t zvat rozlinch; mimo to pevelmi vonnch vc, jako myrry, kadidla, drahho kamen nad jin velik krlovstv hojnost jest. Pe Diod. Sic. lib. 2. c. 12., e i ta sama zem vonnou pru z sebe vydv, a asto e se takov hlna a zem tu nachz, kter nad mru lib von, ano k staven potebovna bv. Dv vonn a drah

126

msto jinho prostho pl, kter by u ns u velik vzcnosti bylo. Odtud pochz nejlep ryz zlato, kter samorostl a vyitn nachzej v kouskch jako aludy, msty jako katany, tak e se z nho hned poteby velijak dlati mohou. Diod. lib. 2. c. 13. lib. 3. c. 3. Sabell. lib. 3. Ene. 1. Zem ta dl se na kraje zvltn, a vedl knetstv jistm rodm a pnm i jich poddanm, nle. Nebo na vtm dle m sv pny, a csa tureck nejmen dl j dr a s tmi pm zachovv, t nkterm, aby proti nmu nebyli, poplatek dv. Mst v t zemi jest mnoho, dosti nkladn od kamene vystavench, zdmi, vemi opatench a pro kupeck obchody velmi vzneench. Alexand. ab Alex. gen. die. lib. 5. c. 24. pe, e ped lety, msty v nkterch mstech, v pednosti postaven lid stechy sv na domch pozlacovati, slonovmi kostmi vykldati a drahm kamenm okralovati dvali; eho na ten as nic ji tam nen, nebo vd sic kam jinam a na zlato v obchodch obraceti, zvlt tch as, kdy se k nim Portugalt dostali a s nimi tarmar a kup. Nejpednj i nejbohat msto jest Aden a m dva pstavy pro lod; Turek je v sv moci a dobe vojky osazen m. Po nm jest Zibith, Tartaque, Taqui, Lasa, Nazua, Bayla, Manta, Calhat, Zaqui a jin mnoh, o nich vce vypisuj delle zelati. univers. de Giov. Botero, lib. 2. Summ. di tutti li regni etc. Orientali etc. Sba msto arabsk nade vecka msta toho krlovstv t Arabie slastn se vychvaluje, jako Diodorus lib. 3. c. 3. Plin. lib. 6. c. 28. p, e za jich asv ndoby domovn velijak, lon sloupy, stoleky, je tripodas od t noh tak byli nazvali, msy nad okny, dvemi a jin poteby domovn od zlata a stbra, drahm kamenm vysazovan a obkldan mvali. To pak msto, chtj tomu, e tak velice hojn bylo od rozlinch vonnch vc, toti skoice, balsamu, myrry, kadidla, vonnch palm, a se daleko po moi pes nkolik mil ta lib vn vtrem zanela a tudy plavcm pjemn byla (Diod. lib. 3. c. 3.); ne zase e nkdy tak tm obyvatelm tak kodliv bvala, a od jej prudkosti omdlvvali, a kdyby pryskyic aneb kozlovou bradou nebyli podkuovni, e by mnoz od t siln vn umti musili. Strabo lib.

127

16. Diod. lib. 3. c. 3. Co jest-li e tak jest, tehdy jest podobn i to, co se o jednom sedlku rozprv, e kdy mimo jednu apatku el a z n vn ho zarazila, on omdlel a k sob zas nepiel po dnm vonnch vc uvn, a mu kdos trusem hnoje pod nosem natel, od toho e zas okl. Proti tomu vak nachz se Don Fran. Alvarez, Viag. della Atiopia cap. 37., kter projev ty zem vecky, a jich dobe povdom jsa, ten proti obecnmu smyslu svtopisc pe, e msto Sba nebylo a nen v Arabii, nbr e bylo v zemi Mouennsk, a e podnes zstv i slove tm jmenem. Ten pak spisovatel be svj zklad z jedn knihy, kterou (pr) v krlovstv Chaxumo v mst Sabaim, podnes tak eenm, v jednom kostele kesanv abyssinskch tm jazykem psanou vidl, a v t e se dokld pi zatku, e ta kniha nejprv idovskou e sepsna, a potom teprva zase do jejich ei peloena byla. Zatek t knihy e vypravuje, kterak krlovna jmenem Maqueda, slyevi o moudrosti, slv a staven alomouna krle Judskho, s velikm mnostvm velbloudv, zlato a jin drah vci nesoucmi, do Judstva se vypravila, a mnohem vc veho o alomounovi pravdivho shledala, neli jest v svch zemch z povsti slyela. Ta e by toho asu, kdy v Jerusalm byla, s krlem alomounem manelsky obcovati a poavi s nm plod, potom po navrcen se dom asem svm syna, jmenem Meilecha, zploditi mla, a toho e potom k otci, aby spolu mezi jeho jinmi syny vychovn a v dobrm zveden byl, odeslala; jeho, kdy ji sv lta ml a nad jin sob krlovsky a skvostn vsti chtl, e krl alomoun zase matei jeho s komonstvem krlovskm vypravil. Ten e po smrti matee sv kraloval, a potomci jeho, kte nyn krlov Abyssint aneb Mouennt slovou, a do tchto asv e by zstvali, a v t knize od mnoha set let ivotov jejich vypsni jsou; ano i titul krlv Abyssinskch to zejm ukazuje, kdy se p a tituluj podnes z pokolen Judova rodu Davidova a syny alomouna, z semene Jakoba atd., jak toho vce doleji doloeno bude. Tak podnes pi dvoe krle Abyssinskho e se nalzaj rodov a pokolen idovsk z tch, kte tehdejho vku od alomouna za

128

pedn rady a jin dvorsk dstojnky synu jeho pidni a do jeho zem proputni byli, a tch potomkov e v tch adech posloupn zstvaj i u velik vnosti je maj; jak to t Alvarez cap. 138. ibid. pc vypravuje. Tchto (pr) let msto Sabaim s psluejc zem k sprv jednomu z krevnch ptel krle Abyssinskho, kter slove krl Tigremahon, postoupeno jest. Idem cap. 41. Navrtm se k Arabm. Nrod ten arabsk nejprv poel z Izmaele, z dvky Agar od Abrahama zplozenho (v 2. knihch Mojovch v 16. kapitole. Josephus lib. 1. c. 21.), a slouli ped lety Agareni; vak k tomu se znti nechtli, nbr Saraceny, jakoby z Sry prav manelky Abrahamov poli, sami se nazvali. Byl nrod vech asv divok a bojovn, jak o Izmaelovi sm bh to prorokoval; a nemnoho cizm krlm neb nrodm poddanosti dokzali, sotva za asu Trajna csae mskho pod moc mskou a poplatnci jejich byli. Eutropius brev. lib. 8. Cassiodo rus. A ped tm pemoeni byli od Oktavina csae, vak platu a dan dvati nechtli. Sext. Rufus. Nejvce s jzdou zachzeli a udatn rekov na konch byli (z jakch tak i Marcus Julius Philippus csaem mskm uinn jest. Pompon. Latus in vita ejus); nebo maj velmi rychl kon a trvnliv, a k tomu zvykl jednomu toliko obroku za den, tak e na nich, jsouce sami trpliv a tla tvrdho, mnoho zharcovati mohou. V Arabii pust a skalnat napod, v astn na vtm dle v rm poli pod stany aneb v horch a jeskynch bydlej, a obyejn dl se jmeny, toti e ti, jeto v mstech jsou, Mouennov, a kte krom mst, Arabov slovou. Ti pak Arabov tulci nebydlej na jednom mst, ale tak dlouho se na jednom zdruj, dokavad jim jejich pastvy a vody dobytkm sta a veho tu nevypasou; potom hned dle thnou s enami, eled, s dobytky a se vm, co maj, a tak z rok do roka po tlupch sem i tam se trmcej, a zvlt blzko silnic, jako k t stran Eufrates eky, kudy z Alepu, z Damaku, z Turek, aneb do Bagdetu, Balsary, Persie a Indie kupci jezdvaj; a z druh strany pi moi ervenm, kudy caravany k Mahometovmu

129

hrobu do Mediny a do Mecchy a jinam thnouti musej. Tu vecko ustaven jejich jest, aby zjezdili co kn vecku zemi, hledajce koho by, s m napadli, aby ho obloupili. Nebo sic potrav, ani chleba peenho, ani jinch vc od jdla nemvaj, le co vyderou kupcm; ne mlkem a masem ivi jsou, a mnoh dokud iv chleba ani jin jak vci od pokrm nm obyejnch nezakus. Bohatstv jejich jest mti mnostv kov, velbloudv a jinch hovad; t od zbran, jako otipcv, avl neb bodk, ter a lui: takov vci jeden po druhm dd a v ddictv je prodvaj aneb postupuj, rovn jako u ns se dje s pozemky a jinmi zddilmi vcmi. Proto dnmu sousedu vry nedr, nbr kde mohou, zem a msta blzk i dalek zjevn i zrdn v tlupch asto i na tisce pepadaj, a co uchvtnou, tm se do vystaen iv, a sumou s koho jen mohou bti, dnho neet a nelituj. Odv jejich obyejn rovn takov jest, jak u ns Ciknv; hlavu oholenou jako jin Turci nos, sukn bez rukv, dlouh do kolen bez oteven, krom kudy hlavy prostrkuj, a ty nn jsou aneb souken; pod suknmi nos koili, u n irok oteven rukvy, jich nezavazuj, ale m ir rukvy nesou, tm za nkladnj je maj; na to jsou opsni ledajakms irokm koenm pasem aneb rouchou, na n bodk neb avle zavena jest. Obecn pak chasa jen v sam koili chod a mstem naz, toliko km hadrem s pedu obesteni bvaj. eny jejich nos gat uhersk z pltna blho neb modrho, dlouh a do kutkv, a majce nkam jti, tedy jdou s tv pltnem pikrytou, toliko dry v nm prodlvaj, aby skrze n hledti mohly; a kdy se nejpknji uperkovati chtj, tehdy pte korlovch, aktejnovch a sklennch, a co k tomu podobnho mti mohou, toho na tkanici nav a povs sob pes tve po stranch vedl u, pdi zdli, a to kdy se jim okolo tvi a o ist klt a chest, tomu ony jsou velmi rdy; a kter s to bti mohou, ty sob prstnk s drahm kamenm najednaj a na prsty nastrkaj. Msto stevc pednj mezi nimi obyejn chlupatou koz ki okolo noh obvzanou nosvaj, a jin chud bosy bhaj. Anobr tak mezi nimi tm napod

130

obojky mosazn aneb stbrn, s jak mohou kter, bti, na nohch nad kotnky mvaj. Vrchnosti maj rozlin; nebo nkte maj sv jist krle po rodech, jako ti, kte okolo Eufrates eky bydlej. Tch krl jest mocn a mon, Turka se v niem nebojc, anobr on sm ustavin tm proti Turku vl, tak e Turek, chce-li aby kupce jeho svobodn pes pout pust Arabie propoutl a zbo nepejmal, dv jemu kadoron platu do 60.000 duktv. Ten jako jin Arabov v poli pebv pod stany a mnoho tisc Arabv pi sob chov, vak kad se iv jak me. Na vtm dle bydl u eky a prchodv, kdeto velik cla od kupectv be a sv poklady do nkterch pevnost, jako Jabar, Saphet a jinch shromauje. Krlovsk ndhery a dvoru dnho nevede, neli prost aty hedbvn jedny neb dvoje mv a k obojek zlat na hrdle; v jinch vcech tm svm monm Arabm jest podoben. Jin potom nejsou dnmu jistmu poddni, neli koho sob za capa a vdce z rodu staroitnho zvol, toho sob vysoce v; nebo kdy on nkdy komu msto prvodu avle zapj aneb nco z svch zbran, tedy jich sob tak v, jakoby on tu sm ptomen byl, a nic proti jeho poruen nein. Jin jsou dokonce bez vdce a hlavy, a ti netoliko v Arabsk zemi, ale i v jinch tureckho csae okolnch zemch, jako v Syrsk, idovsk, Egyptsk atd. zemi, kde se jim nahod, aneb dokud jich nevyenou, vudy se potuluj a prolezou, a na koho nco majcho pijdou, ve mu poberou, bu on Turek neb kdokoli, ani tomu neodpust; a chtl-li by nkter bae proti nim co pedse vzti, nev kter zstup viniti, proto e jich mnoho zstupv po rznu jest, a kter co zlho uin, ten jinam odthne; anebo by se mstili, tak eby napod tebas vecky zem tureck, z tch stran vudy beze vech pevnost jako oteven, plenili a hubili. Ty i druh vecky Araby a jest se nejednou pokouel csa Tureck pod svou moc pivesti, nikdy vak toho dovesti nemohl; nebo tm samm jej umdleli, e do hor a pustin ped nm odthli, kam jeho lid za nimi pro hlad, ze, horko atd, nemohl dostaiti, a

131

mezi tm onde i onde skrze vpdy mnoho jemu lidu pobili, tak e mus na ten as jim jejich svobody nechati a s nimi v dobrm srozumn bti. A ten jejich rozdl od jinud nepochz, neli z velik nesvornosti, kter mezi nimi jest, a vedl toho, proto e hrub daleko v cizch zemch roztren bydlej. Nebo ped nkterma sty lety, dokud svho vrchnho vdce a krle mli, dreli se vce pospolu a mnoh vlky vedli, i mnoho nrodv sob podmanili, jako celou Numidii, Barbarii, a mnoho jinch krlovstv v Africe, a odtud i do Hipanie se dostali, a nkolik set let krlovst Granata v dren byli; ale nieho nezdreli, nebo vecky pevnosti tch zem jim odat jsou, ale z hor a z krajv vytitni nejsou, nebo nejvce v nich se po tlupch toulaj, nejink ne jako v sv vlasti Arabii, a ze mzdy krlm tch zem slou, anebo nkte dokonce v poddanost uvedeni jsou. O em mnoho pe Giov. Lioni Afr. 1. parte dellAfrica. Tchto let e dnch vlek v tch zemch za dlouh as nebylo, tm jest to, e nic podnho zati neumj, le kde koho mnostvm pemohou, a po tatarsku utknm a zase se navrcenm kod; a na krde jsou tak doskon i opovliv, eby pro kus chleba do ohn skoili, a tak chyte a byste s n zachzeti umj, eby, jak se k, pod slepic vejce, an by neuila, ukradli. Za starodvna, zvlt za mskch a kesanskch csav, byli milovnci umn mudrckho, Aristotele, Platona a jinch sob vili, a podnes nejpednj umn lkaskho spisovatel z jejich nrodu pol, zvlt tejnch umn, jako cabalistskch, thalmutickch a hvzdskch, ped rukama jsou. O nich Pic. Mirandula lib. 1. vanit. gent. etc. lib. 8. c. 6. in astrolog., item Artis Cabal. Joh. Pistorii etc. Jako potom ti a takov, kdy Mahomet mezi nimi povstal, mnohch bsn a bludv pinou byli, a mnoz z nich svm mudrovnm tak mudrovali, a na vtm dle Epikureov uinn jsou a po mahometsku se obezuj, a ped Mahometem za asu apotolv pkladn idv obzky uvali. D. Clemens lib. 8. ad Jacob. Frat. Domini. A vak v rymovn se cvi a v rytmch sv iny na myslivosti, v bitvch provozovan a milovnky vypisovati se snauj, jak o tom Leoni Africano sub. all. vypravuje.

132

Kapitola 15.
O ervenm aneb Rudm moi. erven aneb Rud moe latin slove rozlinmi jmeny, z jinch a jinch pin, jako Erythraeuml od jmena krle Erythraea tak nazvan (Curt. lib. 7. Plin. lib. 6. c. 22 ); jinak v psmch svatch moe Ttinovat, mare Carectosum, idovsky Jamsuph; erven od hor ervench a barvy elezn, kter erven mramor vydvaj (Hugo de Lintschot 2. parte c. 4. Ind. Orient.), aneb od zem a psku ervenho na dn, kterho vak v tch mstech u Sues jsem nevidl; nebo voda nikoli erven nen, jak se nkte domnvaj, ale ist a sklen barvy; jet jmenuje se Sinus Arabicus, moe Arabsk, proto e pi Arabii le a jako do zem Arabsk se thne. Velikost jeho vztahuje se na dl, a to jak Lopez lib. 2. c. 10. desur. Reg. Congo. na 1200 vlaskch, uin eskch 240 mil; ka pak msty na pt, patnct a nejvce dvacet mil se thne. Pon se nedaleko msta Aden, toti tu, kde nejuz vrchy z obou stran zem Arabsk a Afriky m, jako njak dv baty a brny, a slovou ti vrchov vlastnmi jmeny z t strany Arabie Capo de Gvadafu, jin Capo dAra; z druh strany Afriky Capo Rosbet. Od Capo de Gvadafu thne se Arabsk zem a prv k Sues, z jedn polovice; z druh strany od Capo Rosbet jest zem Abyssinsk, po n Troglodytsk a Egyptsk a k Sues, kter na druhm konci proti tm horm a jako vratm le. Obsahuje v sob, mimo mnoh jin mal, ti hlavn ostrovy, na nich lid bydlej: Camaran, Delaque a Svaquem. K tomu prvnmu ostrovu me se od potku s velijakmi nkladem obtenmi lodmi jeti bezpen, ale odtud dle a k Sues nelze jinudy ne prostedkem, kdeto, jakoby dol neb pkop byl, nejhloubji jde voda, vak divn se to; a velmi nebezpen tu s malmi a nehlubokmi lodmi jeti se mus, a to pro skal a mlkost velikou; jinudy nen mon projeti, nbr ani skrze ten pkop aneb prostedek, le ve dne, nen bezpeno jeti. Nebo v noci vrcholky skal

133

a toenice vidti se nemohou, an dosti ve dne initi maj, aby jich piln etili. Jest moe na ryby nehojn, tak e dost mlo jich v nm chytaj, a to z tch pin, e nem okolo sebe nikde dn eky, kter by do nho padala a s sebou ryby drobn vnela; druh e vkol nho ani v nm dn trvy dobr rybm k pastv neroste, ne toliko mstem rkos, kter k dnmu pohodl a itku nejsou. A vak jest vzcn pro korly, kter v nm rostou, a pro plavbu. Korly v nm dobvaj pkn erven, bl i strakat, a mstem co ruka tlust, vak vnit dut, nerovn, zpukan a drav; co se mench cink a rohv neb proutkv dote, ty jsou celistv, hladk a mocn ke vem potebm. Proto tch velikch pazkv nepotebuj neli na okralovn oken, dve, truhel a jinch poteb, netoliko pi meitch, pitlch, ale i pi dvoch neb tvrzch. Plavby se uv pro mnoh kupectv, kter z Indi vchodnch od mnoha set mil po tom moi a do Sues se dodvaly; vak jak jsem v dotekl, e od jistch mst na vtm dle na malch lodkch do Sues se vozily a voz, a ty nejvce z palmovho dv a list spleten, provazy len mi svzan a hebky devnmi sbjen jsou. Odkud nkte spisovatel tak sm leli a psali, jakoby tam lid proto dnch elez na lodech svch neuvali, e (pr) magnetovch skal v tom moi mnoho jest, kterby pro nejmen kus eleza lod k sob thly a na kusy rozttily. Ale v tom jsou se velmi omlili; nebo tu se dnho magnetu nenachz, a barvou hrub vecky okoln skly magnetu npodobn; jsou a blyt se, jakoby je olejem namazal: radji sama pouh chudoba a nedostatek dv i eleza k tomu je vede, e tak mal, z prout a list palmovch spleten a svzan lod, a ne z foen tak jako jinde maj. K tomu nen magnet takov moci, aby mohl pro kus eleza lod s nkladem pes moc vtru a lidskou vesly pomoc k sob pitahovati. Ale e se nikam ven z toho moe nepoutj, proto e toliko k pstavm tm dojdj, do kterch velik lod mohou, a z nich kupectv berou; a pes to e jest to moe tich pro svou zkost a mlinu, i nebezpen pro skal, nepotebuj jinch vtch a nkladnjch lod. Naposledy

134

por se ten omyl skutkem, ponvad csa Tureck do tidcti galej v Sues ustavin m, a ty od eleza dobe opateny jsou, tmi vak bez pekky magnetu, a pro skal velmi nebezpen, vdy od jednoho konce k druhmu kadoron projdj a se plav. O tom moi v psmch svatch in se zmnka pro obzvltn div a skutek bo, toti peveden lidu Izraelskho prostedkem toho moe, kde se vody rozstoupily a byly jako zdi, po prav i po lev stran, tak e lid suchou nohou na druhou stranu nad mstem Sues (o em jsem nahoe zmnku uinil) peel. Co vida krl Farao a lid jeho vojensk, kte Izraele honili, kdy se tak do nho pustili a projeti myslili, byli od vod zatopeni a do prosted moe vraeni, tak e nezstal z nich ani jeden, jak se to obrnji vypisuje v druhch knihch Mojovch v kapitole 14. a 15. Pipomn to t jeden staroitn djepisec, Berosus in Ascatade, toho smyslu slovy: Lta osmho Ascatadis, krl Egyptsk Cancres een, byv kouzly idovskmi pemoen, zahynul v moi Rudm. Tuto ten pobon nemus se na tom zastavovati, e dokld kouzly idv, kdyto nm jest z psem svatch povdomo, e moc bo to se stalo, nebo ten jist pe o tom jako neznaboh a pohan, nemv o tom skutku bom od jinch neli od pohanv zprvu; a vak proto jsem jej tu piloil, aby vdom bylo, e i pohant spisovatel strany zahynut Faraona s psmy svatmi se srovnvaj, a ta vc e vemu svtu tehd znma bti musila. Mst, pi nich by pstavy byly, mlo jest, pro nepstupnost k behm, a vak nejpednj pokldaj se z t strany Arabie: Sues, Thor, Zibith, Zidem, Adem, z druh strany Svaquem, Erioco, kterto vecky Tureck csa dr, krom Zidem, neb pinle k mstu Meccha, kter od nho dne cesty vzdli le a svho vlastnho pna m; a druh, Erioco, to jest krle Abyssinskho vlastn. Bylo Rud moe po vecka lta, jak se v pamtech sn, slovoutn pro obchody a dodvn po nm z Indi vchodnch velijakch drahch vc a kupectv do Evropy, Afriky a na vtm dle do Asie; nebo nebylo dn jin cesty ped lety obyejnj, jako skrze Egypt od Alexandrie po Nilu nahoru, a kudy se po zemi k

135

moi ervenmu vozilo, a zase od moe dol po Nilu do Alexandrie, odkud potomn na vecky strany svta dochzeli. Nebo nachzej se pedelch csav mskch mnoh v prvch csaskch in Codice et Novellis constitutionibus, o dchodech, clech atd. zem Egyptsk vymen a poruen; obzvltn pak csae Marca a Commoda, z kterch by se vc, a co ungeltu neb cla pi moi ervenm platiti mlo, nazen jest. Odkud se poznati me, jak jsou se znamenit vci na onen as z Indi do Egypta dodvaly, jmenovit: skoice, pep dlouh, pep bl, hebiek, pikanard, cassie, costus, xylocassie, myrra, kadidlo, cassia fistula, thymiama, kadidlo skldan, zzvor, ammoniacum, amamum, galgan, galbanum, lazr, dnov houba, gummi, rajsk zrna, skoicov devo, carpesium, tenik kmenty velijakch barev, slonov kosti, ebenov devo, velijak drah kamen, jako perly, diamanty, smaragdy, safry, rubny atd., hedbv, arlat a zvata divn. Tchto pak asv pes ty vecky vytan vci znm jsou i nm tyto vci z Indi pochzejc, toti: porcelny, muktov kvt, klky, indigo barva drah, myrabolanum, tamarimium, camphora, opium, amfion, bangue, ambra, rhabarbarum, manna, tamarindi, jaqua, turbith, cubeby, duriacon, iambos, mangas, ananas, samaca, bettele, arecca, sanguis draconis, vannanas jinch podobnch ovoc, letkva, aromatum etc., je by dlouho bylo vytati, zvlt od pomoran, citron atd. v Evrop se nachzejcch, jich tam vech hojnost maj; tolik nm neznmch zvat rozlinch pokolen mnoho se z tch zem voz, o em Hugo de Lintschot v tvrtm dlu o vchodn Indii obrn vypisuje. Z kterhoto tak rozlinch vc poznamenn rozumti se me, jak obyejn i uiten plavba po moi Rudm bvala. Nebo svd to mezi jinmi spisovateli Cicero v jedn sv ei, e za jeho as krl Ptolomaeus Auleta, otec krlovny Cleopatry posledn, ml z Egypta samho dchodu a platu ronho 12500 talent neb hiven, v na sum potajc, pl osma milion zlata, jeto tehdejch asv nedobe bylo spravovno. Potom pilo to krlovstv v moc manm, ti jsou ovem lep uitky z nho brali, jak mnoh a

136

ast v pravch o tom nazen ped rukama jsou. Poslednch pak tchto asv, kdy z msk moci oldnm Egypt se dostal, ze veho nemrn, nbr dvojnsobn dan a cla dvati musili, a kde za starodvna na tom moi sotva patncte neb dvaceti lod pospolu bvalo, nyn velk armdy semo tam se vdaj. Proto kad souditi me, jak velik suma penz oldnm, a tchto nynjch let Turku se schzela a posavad schz. A kdyby pekky od portugalcv nebylo, kte ped nkterma lty do Indi z Hipanie zaali jinou dalekou, neobyejnou a velmi nebezpenou cestou po moi Oceanu svmi lodmi dojdti, a odtud sami sob i pro jin kesansk krlovstv vecka tch zemi bohatstv a kupectv nakldati, ano tak mimo to ani Turkm kupiti v Indich tm v niem nedopoutj, sami mnoh krlovstv tam opanovave, a pes to vecko i po moi ervenm zaast vyjdjce i msta plen a Turky velijak suuj, o em v nsledujc kapitole obrnji toho dolom; takovch ku pekek kdyby nebylo, nebylo by na dchod v svt bohatho a jistjho krlovstv, jako toto Egyptsk. Nkte sta Egyptt krlov, znajce takov toho moe pleitosti, chtli moe Rud s moem Prostedzemnm, a jin s Nilem ekou spojiti, tak aby se z jednoho do druhho plaviti a tm volnji velijak vci do Egypta dodvati mohly. Herodotus lib. 2. pe, e krl Sesostris zaal od moe Rudho pkop k Nilu dlati, a ten ty dn cesty dl v sob obsahoval, a elem byl, co by dv lod nejvt se minouti mohly; a vak po ztracen pi tom kopn a dle do 120.000 lidu, a jsa vtm duchem, aby toho zanechal, napomenut, od pedsevzet svho pestal a toho pkopu nedokonal. Darius krl Persk tutou vc ped sebe vzal, a dlal pkop irok 70 loket, a hlubok co mohla lod nesouc deset tisc liber zti staiti, ale nic nedovedl. A po nm krl Ptolomaeus udlal strouhu sto stevc , tidceti hlubokou a dlouhou 37 mil vlaskch, do kter vody z moe napustil, a potud plaviti se mohlo; vak kdy dokonati chtl, porozuml, e moe Rud bylo o ti lokty vy neli zem Egyptsk a Nilus, kterto kdyby se bylo mlo pustiti, bylo by

137

netoliko eku Nilu svou slanost nakazilo (nebo Nilus vemu Egyptu vlhu, rodu i npoj dv), alebr vecken Egypt potopilo, a proto musil toho tolik tak nechati; jak o tom Plinius, Strabo, Basilius in 4. hom. Sex. dierum. Aneas Sylv. in Cosmogr. Batt. Ram. tom. 1. fol. 371. dle vysvduj. O krlovn Kleopate pe Plutarchus in vita Antonii, e chtjc oznmenm pinm vyhnouti, dala se do kopn jinho pkopu, aby tu inu zemskou mezi moem Rudm a Prostedzemnm na 300 honv v sob obsahujc otevela, eby moe jedno jako druh slan jsouc, tm bezpenj prjezd dalo a Egyptu k dn kod nebylo. Ale mla pekku od Arabv, a potom brzo smrt jej v to vkroila, tak e opt nic nebylo dokonno. Pkop tch jet nedaleko od Sues i jinde po pouti dosti mnoho patrnch znamen podnes jest, a to jsem j ve tak bti oit spatil.

138

Kapitola 16.
Zprva o Indich vchodnch, jak jsou to zem, jak jsou se do nich Portugalt dostali a jak tam podnes hospoda. India jednm jmenem nazvan jsou mnoh krlovstv a krajiny, kter od zpadu mezuj s zemmi Parapomissadskou, o n Plinius lib. 6. c. 20. 23., Arachosi, o n Strabo lib. 1 1. a Ptolom, lib. 6. c. 20., a Gedrosi, jinak Tarsis, o n Sabellicus zmnku in. Od plnoci zan se od hory Imao, kter jest dl vrchv Caucasus eench; od vchodu stk se s krlovstvm China a od poledne spojuje se s moem Oceanus, kterto (jak Pomponius pe) do edeste dn a noc cesty po moi behy indick sm a zalv. Nejvce pak dl se India na dv: jedna jest z tto strany eky Ganges lec, toti od zpadu ponajc a k ece Ganges se vztahujc; druh za ekou Ganges, toti z on strany eky a k Chin dosahujc, a vbec vecky zem mezi ekou Indus a Ganges lec Indie slovou. Ti nrodov a krajiny byli vdycky vech asv velmi vzneen, netoliko proto, e velijakch umn a emesel, kupectv a zbo pilni byli, ale tak nikdy cizm krlm a mocnm, krom jedinho Alexandra Velikho, kter jen toliko skrze zemi jejich s lidem vlenm projev a nkter jejich krle pemohv, zase zptkem odthl a jim vldy zanechal, o em Quintus Curtius a Diodorus p, poddni nebyli, tak e se nev, aby od potku svta kter nrod bti mohl, jeto by svch svobod a dv tak chvalitebn hjil a je zachoval, jako tento indinsk. Nrod jest a byl vech asv pohansk, a slavn vystaven kostely svm modlm, msty nae kostely nkladem, velikost i lepost pevyujc, ml a m. Toho nrodu lid byli v svm pohanskm nboenstv nejvycvienj mezi vemi nrody, a to nboenstv sv tajvali, jinm ho v dn pin nezjevujce. Vili pak v jednoho boha,

139

modl a obraz v kostelch netrpli, pirozen vech vc zpytovn monch zpytovati se cvivali; snaovvali se tak vtm duchem umti hdati atd., sami vak dnho cizho tomu nevyuovali. Kn svch od starodvna brachmanes eench na tisce mvali, kteto vm nboenstvm vldli a Pythagoritsk ivot vedli; jak o nich nemlo p Pic. Mirand. lib. 1. de van. gent. c. 2. etc. lib. 7. de rer. etc. praenot. c. 9. Philostr. in vita Apoll. Bardessanes Syrus. i brachmanes byli u velik vnosti jmni; nebo po krlch nejpednj bvali, ady vldli a za proroky je mli, kteto lidu tomu mnoh ceremonie a dy vynalezli, a co podiven hodn jest, pes dva tisce let v sv podstat a posloupnosti zstvali, tak e se podnes jet v Indich nachzej a bramanes slovou; jak to svd Hugo de Lintschot lib. 2. Orient. Ind. c. 36. Odoardo Barbosa nell. somm. delle Indie, kdeto mnoho o jejich nboenstv vypisuj. I toto se tolik o nich nachz v historii crkevn Eusebiov a u jinch spisovatelv, e jest apotol svat Tom v Indich evangelium kzal, a mnoho tam na vru kesanskou obrtiv, nvodem tch brachman muedlnickou smrt u nich ivot dokonal (a sic Dorothaeus Synopsi svd, eby svat Bartolomj v Indich kzati ml); a podnes v tch zemch pamtky o svatm Tomovi se nalzaj, a to mezi kesany tch krajin, kte do dnenho dne sv nboenstv tam konaj a svobodn po vecky asy je vyznvali. Ti maj jet mnoh pamti skutkv a divv od nho za ivobyt jeho innch, a nadto ve na pamtku jeho kostely jmenem jeho posvcen, a i msto svatho Tome, jin Meliapor nazvan maj. V tom podnes jest kostel, v nmto kaplika devn stoj, udlan z toho dv, kter za asu svatho Tome zzran k tomu obrceno bylo. Nebo e jest (pr) sv. Tom dal pi krli, aby mu dovolil kapliku vystavti, v n by kzati mohl, a krl pvodem Brachman nejprv nechtl tomu dovoliti; ale e potomn musil, kdyto nco dv velikho v jedn ece se zastavilo, tak e pro n s dnmi lodmi projdti nemohli, kterto dv e dnou lidskou moc, ani skrze spe t set slonv, je krl dal zaphnouti, z t eky vyvleci se nemohlo, a je svatmu Tomovi dovolil vythnouti: ten

140

e je svm pasem beze v nesnze na sucho vythl, a z nho tu kapliku vystavti ml. Hugo de Lintschot cap. 15. Orient. hist. V t tehdy kaplice jest hrob, a v nm zstatky neb kosti svatho Tome ukazuj, kter u velik vnosti chovaj. Doten kesan indint sv crkevn sluby a dy eckm sic obyejem, ale e chaldejskou konaj, a maj sv biskupy, z nich jeden nedvno v m byl, a potvrzen slueb v nboenstv jejich, pro bezpeenstv ped Portugalci obdrel; nebo oni od Portugalcv vemi obyeji a obchody se dl, a jim sebe v niem pediti dti necht, a proto pro snadnj rozdl kesany svatho Tome se jmenuj. Hugo de Lint. S. Giovan de Barros nell historia. Ta zem India slove jazykem jejich Indestan, od eky Indus, kterouto oni sob za velmi svatou pokldaj, proto e z n zdaleka na potovnch konch vodu jinam sob nositi dvaj a n tla sv obmvaj, upm tak se nadjce, e takovm j se mytm sv hchy smvaj; anobr komu jen se toho me dostati, aby jsa velmi nemocen a obvaje se smrti, mohl se dti donesti k t ece a nohy do n s behu vstriti, a tu tak umra jin nemysl, ne e upmo do nebe se dostane; a kdo neme iv k vod t dostaiti, ten poru po smrti sv kosti neb tlo na prach splen do t eky metati, aby vdy tm spsobem spasen byl. S. Giov. de Barros. Obsahuje pak v sob nkolikero krlovstv, z nich nejpednj jest Malabar, jeho krl bydl v mst Calicut, nkdy nejpednjm ve vech vchodnch zemch, a to pro obchody, cla aneb poplatky z lod, jich tam velik mnostv ze vech stran vchodnch pijdvalo, a krl odtud nejvt dchod mval; ale nyn e mu panielov mnoho zem odali a obchody jinam obrtili, o mnoho chud jest. Osorius lib. 2. Abych pak k cli, k nmu smuji, piel a o obchodu Portugalcv v tch zemch dostatenou zprvu uinil, vdti slu, e tchto let jmenuj se Indi vecka krlovstv vchodn, kter Turku, Peranu a Tatarskmu chnu poddna nejsou; mezi ktermito star Indie v oznmen jedna provincia a kraj toliko jest. S. Giov. de Barros pkn Asii na devt dl vedl poloen

141

zempisnho a stupv rozdluje, u nho se o tch vech Indich vborn vyrozumti me. Item, luniversale Fabrica del Mondo di M. Gio. Loren. dAnania. O tch zemch a krlovstvch, o jejich vld, obyejch, mstech atd. bylo by mnoho psti; toliko vak kratice dotknu, e jsou od starodvna vdycky dobr d i sprvu nejlep, nerci-li mimo tyto nae, ale radji mimo vecky zem na svt mly, obchody, kupectv znamenit vedly, emesla dvtipn a velijak slavn u ns umn, nic naim zemm naped nedadouce, provozovaly, a mnohch vc u ns dn by dlati nedovedl. Odkud tak za naich let to pevelmi platn a tm napod vechnm lidem prospn tlaen knh do naich krajin se dostalo, toti lta 1450. Sabel. En. 10. Nstroj tak dl odtud k nm piel lta 1354. Munst. Stephan. Torcatulus, Barth. Tacius. A jak Stumph. 13. Helv, pe, e dla lta 1380 od jednoho Bertholda vorce nalezena jsou, a ped tm o nich v Evrop ani v Africe nevdli: v Indich pak mli je ped tisci lety. Les essais du Montag. lib. 3. Nebo kdy se tam nejprv Portugalt dostali, tedy v nkterm mst kus dl na sta nalezli, a nkter tak velik, e sto volv jedno mlo co thnouti. Hugo de Lintschot. Netoliko pak dla, ale velijak jin vojensk poteby a zbran maj, a to nejen k dobvn mst, ale i do pole k taen; anobr s tm se vm, s mkoli k nim Portugalt, domnvajce se jakoby u nich za divn bti mlo, pijeli, to oni za hiky proti svm nstrojm pokldali a lep sv vci jim ukazovali, kajce o sob, e vickni toliko jednm okem, oni pak sami e dvma hled. Nicol. di Conti. Knihy v jazycch jejich rozlinch a na pknm papru titn do kesanstva se voz; odkud znti se me, e ten nrod z pirozen ivlv mrnosti a dokonalosti ve vech vcech tlesnch prv dokonal jest. Msta a domy pkn vystaven maj, ani my s tkem bychom tomu vili, co se pe o jejich nkladnch. palcch, o svrcch, nbytcch, klnotch a jinch vcech od bohatstv, ndhernosti a rozkoi v nich, je by zplna vytati cel kniha nestaila. Viz o tom spis Diversi avisi particolari del Indie dalli Rev. Padri della Comp. di Giesu. Kupci msty mezi nimi jsou tak bohat, e

142

mnoh vlastnch lod m 30, 40 i vc v svm obchodu, a asem vecky nalo rozlinm zbom, e obyejn lod s tm, co v n jest, za 50.000 duktv stti bude. Nicolo di Conti narrat. Maj mezi sebou velijak emeslnky a obchodnky rovn jako u ns; ltek k atstvu od zlatohlavu, stbrohlavu a hedbv vce neli u ns; potom od cukrovanho, ovoc a pamlskv velikou hojnost, od ptactva, zvi a velijakch dobytkv pitomch i ryb dostatek, a toho veho umj velmi ndhern a pravn s vonnmi vcmi, zvlt pak ensk pohlav, uvati. Nen zajist chlipnjch en na svt, kter by vce toho etily, jakby mum pokrmy a jinmi obmysly k rozkoi tla pinu dvaly, jako v tch zemch; proe tak vudy tam nevstek plno jest, a za dn tm hch smilstva nemaj, jak toho pln historie jsou o tch vcech svdc. A vak manelky, zvlt vzcnj, tak svm manelm vrn jsou, e po smrti muv svch na hranice, na nich tla mrtv na prach spaluj, u ptomnosti ptel a znmch, jim k libosti ty manely pojmaly, tu s nimi se rozehnvajce, pi velikm zvuku hudby a s pochvalou vech ptomnch, dobrovoln s radost skkaj a se s nimi za iva upaluj. M. Ant. Pigafetta Viag.Nicolo di Conti. Lid ti v odvu nejednostejn spsob zachovvaj: nkte odpolu naz, jin v jednoduchch suknch, jin nkladn, jin zas prost chod; nebo pro nesmrn horko nelze tam mnoho atv na sob nositi, o em by tak bylo mnoho psti. Ji pak tuto nkter toliko pedn krlovstv ze jmena polom. Nejpednj a zvltn v tch zemch krlovstv jmenuje se China, a to pro zahrady, eky, rozlin ovoce i jin lidskmu srdci dostiv vci, za nejrozkonj a nejbohat veho svta se pokld; a to dl se na patnctero krlovstv, v nichto se najde vech pes 440 pknch a hraench mst, krom msteek, tvrz atd., jich nessln poet jest; obyvatelv pak do 70 million, kterto poet sotva by se ve v Evrop shledati mohl. Giovan di Barros. Odoardo Barbosa. Vickni napod, kdo rukama, nohama a jakm jinm dem vldnouti mohou, by jednou rukou neb nohou bylo, pracovati

143

musej, a dnmu zahleti, ovem ebrati nedaj, tak e v jednom mst Cantan do 4000 slepch, kte mlny runmi mlti musej, pokldaj, a tou pinou vecka zem na nejv dobe se vzdlv, a nikde nic przdno a zahlivo nen. Boterus. Z t piny nen se emu diviti, e v t zemi ani v jinch okolnch nikdy moru nebv, ani tak mnohch nemoc jako u ns, kdy to tak ve stedmost svou a zdravm povtm i tak ustavinm pracovnm oni pemhaj. Nicolo di Conti. Boterus. Krle maj sv vlastn, kte v tom dobrm spsobu a du ji na dva tisce let pasovali, a tak vecky vci, co se obchodv a dchodv dote, vedli, e kadoron do 120 million korun dchod jemu se schz; o em, a zd se k ve nepodobn vc bti, vak toho Boterus lib. 2. par. 2. piny pivozuje, e tak jest, a pojiuje. Pe Pigafetta o jednom slavnm palci a hradu toho krle v jednom mst (v nm od jedn brny a k druh cel den se jeti mus), e m sedmery zdi vkol, a pi kad nkter tisc strnch, kte se jednak ve dne, jednak v noci mn. Uvnit e jest mnostv palcv, a mezi nimi tyi krlovt, v nich slyen pespolnm vyslancm dv; jeden e jest vnit i zevnit md pobit, druh stbrem, tet zlatem, tvrt perlami a drahm kamenm krumplovan a osazen. Zahrady pak a jin vci k ve nepodobn e tam bti maj, jak o tom o vem jin mnoz odtud pijdjce vysvduj. Osorius lib. 11. pe, e lid v Chin obojho pohlav ivot a obcovn vedou ku podobenstv franckho a nmeckho nrodu, toti velmi pobon a chvalitebn. Po tomto krlovstv jest nejpednj Siam, jin Menan slove, jehoto krl m devatero jinch krlovstv pod moc svou; lid v nich nejsou dem a sprvou podobn, ani dvtipnmi obchody Chinenskm rovn, ne msty v nkterch pomoskch mstech dosti vldn a vycvien jsou v obchodnch a potebch vezdejch, nejvc vak na urozenosti a staroitnostech rodu sob zakldajce, mlo se jich na emesla oddv, ne kad chce zemanem bti. V tom krlovstv jest samch Arabv mahometskho nboenstv kupcch pes 25 tisc.

144

Po nm jest Udia, v nm do 400.000 obyvatelv a sousedv bti, a do 200.000 lod malch i velikch se nachzeti m, proto e jako Bentky u vod le, a 50 tisc vybranch jonk k boji to samo msto vypraviti me. Krl jejich m 6000 drabantv a 200 slonv pi dvoe; k boji pak hotovch m 3000 slonv, dva tisce jzdnch a 250.000 pch, kterm z rok do roka plat a vychovn dv, bez utiskovn obyvatelv a poddanch. Boferus a Som. delle Indie Orient. Po nm jest krlovstv Pegu, vm dobrm ve v hojnosti oplvajc, a zvlt vbornmi porcellny, kter dlaj tmto spsobem: vezmouce trupel bl hlny vonn, s tou rozdlaj na prach stluen koepiny, na moskm behu sbran, z jistch ivoichv, a vajen koepiny pidadouce udlaj, e bude jako tsto, a z toho potom uin jakou chtj ndobu, i velijakmi barvami je napoutj, tak jako u ns skla. Kterou, jak hotov jest, do zem spn, aby se neztlaila, zasyp, a v zemi do 80 i do 100 let nechaj. e pak z nich dn, kdo kterou zakop, ivobytm svm nedok, proto vystavuj jist znamen, a pi tom as poznamenaj, aby ddicov jejich ndoby takov potomn najti mohli a vyzdvihli. Tmhle spsobem rodiov potomky sv jako njakm podlem otcovskm zachystvaj, tak e potomci jejich takov ndoby tebas kadho roku nachzvaj, a nedostatku v nich dnho nemaj; k jdlu pak a ku pit nejvc jich potebuj, proto e dnho jedu v sob netrp, nbr neb jej vyraz z sebe ven, anebo se rozpukne; z nich tedy pti a jsti bezpeno jest. Odoar. Barbosa. Pigafetta. O jejich obyejch, krli a vcech v tch zemch rostoucch vypisuje Lodov. Barthema cap. 15. 16. a Somm. dell Indie. Po nich jest Bengala, Aracan, Indostan, Orixa, Narsinga jin Bisnagar, vecko obzvltn krlovstv mocn; zvl pak krl z Narsinga, kter pr samho enskho pohlav v slubch uv, a mnoho set panen, co nejpknjch me vyhledati, pi svm dvoe chov. Tolik kdy na vojnu thne, nkolik tisc jich povol, a ty ji na to plat jist v as pokoje i vlky berou, a mnoh z nich sv manely maj, vak pro samu krsu jen k tomu obran jsou, a jim odtud velik est se dje; nebojuj pak ony s neptely, ale aby toliko svou ptomnost tm

145

vce jonk a mldee po sob na vojnu pothly, kte by ped nimi udatnji sob ponali a od nich za milovnky oblibovni byli; jako pak nkter z nich nejen pi dvoe, ale i na vojn sto i vc milovnkv m, a krl asto do pole s 700.000 lidu vlenho vyjdv. Pietro Alvarez, Oduardo Barbosa, Boterus. Obzvltn Joh. Barros pe o jednom taen, e v nm 12.000 samch svodnk, a nevstek obecnch trojnsobn poet byl, krom od krle old majcch. Stelby velik nkolik kusv, a jinch vlench nstrojv k ve npodobn poet. Potom Malipur, Coromandel, Cael, Pescaria, Malabar, Canara, Decam, Guzurat jin Cambay, jehoto krl, jak P. Maffeo pe, e jednoho asu 150.000 jzdnch a 500.000 pchoty, 1000 kus stelby, 500 voz pro prachy a koule, 200 slonv proti velikmu Mogor do pole vyvedl, a vak poaen byl. Msto v nm jest Cambaya, sto tidceti tisc dom v sob majc. Boterus. Tak pr obyej m krl Cambaye jaksi list a koen jedovat jsti a z mladosti jeho tak povati, kter se mu potom v starm vku v pokrm obrac a jemu nic nekod, ale jin samm dechnutm neb plinutm na nkoho kodliv ur i jistou smrt pin, jako to pr dlv, kdy koho umoiti chce, e na toliko dechne. Prav tak, e kadou osobu enskou, s kterou obcuje pes jednu noc, umo, a na zejt mrtv od jeho duchu se nachz, pro kterou pinu vdycky v zloze 4000 panen v palcch svch chov a dopluje. Lodov. Barthema lib. 1. dell India c. 1. 2. Sommar. delle Indie Orient. A potud jsem o nejpednjch pi moi toliko lecch zemch a krlovstvch Indinskch dotekl, o nich by bylo mnoho psti, t o jinch krlovstvch, kter za tmito jmenovanmi dl do zem le. Item o ostrovch, jich na tisce nkte pokldaj bti, a pedn jsou: Java, Japon, China, Moro, dAmboino, Moluch, Borneo, Samatra, Zeilam, Diu a jin, z nich nkte na nkolikero krlovstv se dl. O em o vem zavru, co Plinius pe lib. 6. cap. 19., e za onoho starho vku byli krlov v Indich, kte do 600.000 pch, 30.000 jzdnch a 9000 slonv na mzd ustavin chovali. Pe tak, e Alexander Velik, kdy do Indie thl, po sam ece Indus pt msc pod se plavil, a

146

kadho dne 600 honv ujdl, a vak e Ganges eka v t zemi mnohem delm tokem tee. Item pokld 5000 mst hraench a 122 nrod jazyk rozdlnch a jinch vc pamti hodnch, cap. 17. 18. 20. Podl eho rozumti se me, kdy jsou Indinov pedelch asv v takovm mnostv a slv byli, e tchto nynjch let, kdy se vecko opravuje a mno, dobe k ve podobnj zprva jest tch, kte o tch zemch neslchan vci vypisuj a vypravuj. Ale abych vypravovati zaal, kterak jsou se do tch zem Portugalt dostali, jak a co tam d, spravuj, proto veho jinho pomjm; jest nadje, e dostiv ten Mendezium, Navig. Petro Alvarez, Vasco di Gama, Thom. Lopez Epist. di Mass. Transilvano. Relat. di Gio. Gaetan, Inform. dell isola del Giapan, a jin mnoh bude sob moci pesti. Kdy se psalo lta 1497 msce ervence, krl Emanuel v Portugallii (jest zem a dl Hipanie, ta tehd mla sv vlastn krle, ale potom krli Castillie eenmu po pbuzenstv pipadla, ale na ten as v Hipanie pnu a krli Hipanskmu nle, a za jeden nrod se pokld s jinmi panly) maje toho zprvu, a doetv se ze svtopiscv, eby se po moi do Indi mohlo dojeti, a vyslav skrze Egypt po zemi nkter, kte by v Arabii a dle vkol moe a spsob plaven shldli a vyzvdli, vypravil s potku 4 lod s lidem vlenm, aby toho etili, kterak by se pmo po moi do Indi projeti mohlo. Vdce t vpravy vojensk sloul Vascus Gama stavu rytskho; ten dre se behv Africkch vdycky na vchod slunce thl, a se dostal k horm pevelmi velikm a na 6000 vlaskch mil do moe od zem se thnoucm. Mimo ty maje se dle pustiti byl velmi pestraen hroznmi boukami vtrv, dev, zimy, tmy a vln moskch, kter jistm asem (jako ku pkladu u ns na podzim) tak hrozn a straliv jsou, e tudy nelze dnm lodm projeti, a vak obyejn a pes cel rok dosti nebezpen jsou, pinou vtrv, kte z oboj strany tch hor od zem se srej do moe a nm tak nsiln pohybuj, e pamtnka nen, aby se kdy kdo ml tudy dle pustiti, nbr kad odtud zptkem se vracval,

147

domnvaje se zajisto tu konec svta bti. On pak Gama proti vli vech svch marin pustil se s svmi mezi to vlnobit, kteto za mnoho dn v tch bouech se plavili, nevdouce nic kdy den neb noc byla, tak se ivotv svch opovive toho nejvc etili, aby zptkem s hanbou od vtrv dom hnni nebyli; jako se jim pak toho po mnohm nebezpeenstv dostalo, e jsou s radost projeli na tich moe, kde poznali, e ty hory za sebou mli, a po stran pkn, rodn zem spatili, k nim se obrtili; vak e v nadji a dotud jeli, a v nadji bzliv kad podnes ty hory mjeti mus, nazval je nejprv Promontorium bona spei, vlasky Capo di buona speranza, toti pedho dobr nadje. Tu nejvce lod, a nkdy cel vpravy vojensk v zkzu pichzej, a to kdy se chybvaj s pknm poasm, kter tu dk bv. Osorius lib. 1. Edoar. Lopez, dell reg. Congo c. 8. Gama tehdy minuv to nebezpen moe, drel se behv a zastavoval se u mnoha mst a zem, kde msty mnohho ptelstv uil, a vbec tam vechnm s svmi lodmi a lidem divn byl, neb nikd jim podobnch na tom moi nevidli; a naposledy do Indi se dostal do Kalikut, kde od krle slavn a s radost byl pijat. Vak nedlouho to trvalo, pro Araby a Mahometny, kte v tom mst u velikm mnost z Turek a odjinud obchody vedli, a odtud do svch zem koen a drah kamen vozili; kteto obvajce se, aby jich Portugalt neodstrili a jim obchod nepetrhli, osoili je u krle, a i bouku proti nim v mst stropili, v n do 50 Portugalcv zahynulo. Proe Gama byv na lodch svch, vypovdl krli pokoj a dal se do plenn lod v pstavu Kalekutskm, v nich mnoh zbo nalezl a pobral, ostatek dly roztskal a poplil, do msta stlel a hojn kod za to krli nadlal; odkud se potom hnul a k jednomu krli, poplatnku Kalekutskho, se obrtil, kterho na to navedl, e jest od Kalekutskho odpadl a s Gamau proti nmu bojoval, o em by vypravovati dlouho bylo. Naposledy vak Gama naloiv sv lod drahmi vcmi, jel zptkem dom, a pijel ve zdrav se tmi lodmi lta 1499, jeho domc poctiv pivtali.

148

Potom lta 1500 vypravil krl Emanuel jinch 13 lod, a na nich 1500 vojkv, s tm poruenm, aby sob tam pevnosti a byty spravovali; nejvym byl Alvarus Capralis. Ten astn jel a k tm horm dobr nadje, kde jak se dostal, hned tmy a hroznmi vtry a bouemi byl obklen, e dve neli je projel, tyry lod vidl vichic zachvcen a se vemi, co na nich bylo, potopen, tak e kdy projel, est toliko lod shledal, ti byly jinam zahnny a zptkem se dom dostaly. Tmi esti lodmi proti Kalekutskmu krli vlku vedli, a potomn jinch deset, potom pt lta 1502 z Portugallie, lta 1503 est, a po ta lta pod vdycky krl po 10, 6, 4 a vce i mn lodch do tch zem vyslal, z nich kadho roku vt dl kupectvm naloench a s dobrm krle uitkem za vecken nklad, do Hipanie se vracel. Jin pak, kte tam zstvali pro obchody a pze, kterou mli s nktermi krli, a zase pro snadnj odpor neptelskm krlm, velijak o to usilovali, kterak by co nejvce pevnost v ptelskch i neptelskch zemch sob vzdlali, vak pod jinm a jinm zmyslem, toti u jednch pknm a ptelskm spsobem, pro ochranu jich proti okolnm krlm, neptelm jejich, jako v Cochim, tu nejprvnj pevnost vystavli proti krli Kalikutskmu, a tak i jinde atd.; u druhch pak neptelskou moc, jakoto u tch, je mocn pemhali, proto aby se vce nepozdvihovali, nbr jm poplatky dvali a kupcm kesanskm z nrodu jejich nepekeli, jako v Ormus a jinde, co ve pipomnati velmi obrn by pilo; a vak toliko toho dotknu, e pomalu vdy vt a vt vojska krl Emanuel do tch zem poslal, jimi jsou tam cel krlovstv vlen a vtzn obdreli, a lta 1510 msto Goa een, velik, pevn, pkn a tm u prosted tch pomoskch Indi lec, moc a tokem dobyli, v nm nejpednj sdlo pro mstodrcho krle panlskho zarazili. Nebo tak se hrub v tch zemch v mlo letech zslili, msta jin mnoh a pevnosti nrodem svm zoszeli, e svho nejvyho sprvce, jm by se jin sprvcov dili, mti musej, a ten slove Vicerex, toti mstodrc krle. Ten ve tech

149

letech se mn a jin na jeho msto vysln bv. M svj soud dvorsk, kancel a prvn zen, ve spsobem krle Hipanskho; vak kdy by se jak znamenit vci dotkalo, tedy do Hipanie do tejn rady krlovsk odvoln brti se me. T m sv strn a drabanty, dvoany, trubae, a vede krlovsk dvr; dchodv do roka nkolikrte sto tisc, krom darv, kter mu pi pistupovn k adu vickni krlov, vasallov a smluvami ddinmi pipojen, t sprvcov pevnost a mst, adov a co vedl jinch dchodv kupci a lid poddan na pivtanou a obnoven smluv ddinch a tak dle, od zlata, drahch kamen a j. dvaj a odslaj. Ped nktermi asy Patres Jesuitt (kte netoliko tu v Goa ale i jinde v zemch pkn vystaven kolleje maj) vyprosili sob to na krli Hipanskm, aby jim a tak do kolleje jejich vecky krlovsk pocty a darov od mstodrcch postupovni bvali; eho mnoho let povali, a lta 1584 jeden mstodrc, Don Luys de Layde, nechtl jim jich dopti, ale co mu darovno bylo, to sob zanechal, ne s nesnz velikou to obdrel; co jin do dnenho dne po nm in. V tom mst jako i v jinch Portugalskch maj svobodu kupectv a obchody vsti jackoli nrodov: pohan, Indinov, Arabov, Armenov, Peran, Abyssinov, id a jin mnoz, toliko kdy zjevn svho modlstv v mstech zapovdnch, a v nich vecko kesan bydlej, jako aby mrtvch neplili, se neoddvali atd. a tm podobnch vc nevykonvaj, jinak sic zprudili by na sebe inquisic, kter se tam dosti psn dr. Portugalt, nemajce na mnoze manelek z svch krajin, z poruen svch nejvych brali sob rodil eny a panny v tch vech zemch, kde se jim nahodilo osaditi a bytem bti, a slovou podnes dti takovch, toti z otce panle neb Portugalce (nebo to dvoje jmeno ji o jednom nrodu se mn) a matky Indinky, mestycos, jakoby ekl cviki, a ti jeto od otce a matky Portugalsk zplozeni jsou, slovou castisos, a vak vickni jednostejn snd a mouennsk barvy jsou, vedl pirozen msta, kde pebvaj. Vedou slavn ivot, od zlata a stbra ndhern, eledi od zajatch chlapv a chlapkyn co nejvc mohou chovaj, kteto

150

dlem a emesly rozlinmi musej pna a pan stravou vychovvati. Nebo sami za emeslo sv se styd a vecko toliko pni slouti a bti chtj, by on krm emeslnick drel, tebas mistrem uzdem, evcem, krejm atd. byl, vak chov sv chlapy, a rno ukc jim, co maj dlati, sm se cel den prochzeti bude pod etzem, aneb na koni pod nebesy jako jin pn, a s t ndhee tebas s hromadou sluebnkv pijede k nkomu, aby mu vzal mru na aty, a kdy to vykon, zase jako pn odjede. A vbec vickni vespolek, i ti rozlin misti emesel, nejvce se o to snauj, aby slavnch titulv uvali, a od mstodrcho samho aneb skrze nkoho pi dvoe v Hipanii na list pod peet titul sob koupili, buto aby se psal fidalgo da caza de roy nossa sennor, toti dvoennem krlovskm, aneb cavalliero fidalgo, toti rytem, by se on jak iv zbroje nedotekl, aneb mosos de camarado numero e de serviso, to jest krlovskm komornkem a jinak; ji pak tomu a dn do kae nefouk, slovy hanebn odsek, vak vedl pslov, pedce se sedlk se vm neum skrti, by se i pod lavici schoval, vak mu vdy boty vyhldaj, a jak Vlai kaj: ha il cervello sopra la beretta, e m mozek neb rozum nad birtem. Koho pak mstodrc zvelebiti chce a slavnmi tituly t dchody obdaiti, toho uin sprvcem, tomu lod, dv i vce pod sprvu d, a pod plat najme sto, dv i vc neb mn tch cavallierv, a jim vedl titulv jejich mzdu, a co nleitho jest, d a zaplat, jmena jejich vech do knihy neb register pope, a to na ti neb est mscv, a vyle je, aby proti neptelm bojovali. Ti vyjedouce jezd po nkterch okolnch mstech ptelskch, a astokrt tebas od toho, k ktermu ponejprv pithnou, nikam se jinam nehnou; a kdy ti msce aneb jin uloen as pekaj, ji prvo zase maj se vrtiti tam, odkud vyslni byli. A navrtce se, tu jak nejvy, tak jin jeho tovaryi slavnch svdectv dochzej od mstodrcho, jak jsou se rytsky chovali, na krlovsk armd proti neptelm bojovali atd., tak jak komu mnoho cti peje aneb ji sob kdo skrze dary vykoup, tolik j poije a nabude. Ta pak svdectv kdy do Hipanie odel aneb sami pinesou, neekl by dn, v jak tam vnosti a poctivosti bvaj, a mnoz tudy ad, jako hejtmanskho,

151

richtskho a jinch vce neli jeden, netoliko pro sebe, ale tebas pro dobrho ptele, jemu by jej mohli prodati, nabvaj. A vbec tak velice cti a slvy dostivi jsou, e uinil-li by jeden druhmu poctivost na potkn zdaleka beso tas manos, s poklonou a sntm klobouka a k zemi, a druh by se tak nzko nesklonil aneb nesmekl; anebo kdy k druhmu sluebnka ped sebou pole s nvtm takovm, e ho navtviti chce, a ten k nmu do dve domovch s kloboukem v ruce drcm nevyjde, a jej do domu k sob neuvede a na stolici pod nebesy, neb na polti neposad, s tm vn neptelstv mti bude, a mnoh velijak pemleti a s ptely o to se snaiti bude, kterak by jej z tohoto svta skldil, jako nejhlavnjho neptele svho. Dle, jak obyej zachovvaj pi oddavcch, ktinch, hostinch, do kostela chozen, i po domch, jak nestoudnho a chlipnho ivota ensk pohlav jest, jakch rozko v jdle i v atstvu uvaj, s jakmi obmysly a chytrostmi k oklamn muv zachzej, o em ji v jest ponavreno, jak horliv manel jsou a jak spsob trestn velijakch pestoupen u nich jest, t jak nemoci a poas tam bvaj, jak obchody vedou a mince neb mry sv maj, o tom o vem, i vce neli poloeno me bti, vypisuj: Hugo de Lintschot, Gotthard Arthus, Edoard Lopez, Thoma Lopez, v knihch naschvle o tch a jinch nrodech vbec vydanch. Maj pak Portugalt na ten as pednost na moi indinskm, a pni vtho dlu pstavv a mst pomoskch jsou. Nebo potajc od zatku Indie, od msta Daman a k mstu Goa, kde arcibiskupsk stolice jest, uin 65 mil, to vecko popod Portugalt dr, a mnoho v tom poloen pknch mst a pstavv, jako Basayn, Chaul etc. maj. Od Goa zan se krajina Mulabar od Capo de Ramos, kter od Goa 10 mil vzdli jest, a do Capo de Comarin, uin 108 mil; v tom vkol maj mst a pevnost nkolik, jako Onor 10 mil od Capo de Ramos, Barsalor 15 mil od Onor, Mangalor 9 mil od Barsalor, Cananor 15 mil od Mangalor. Od Cananor jest toliko 8 mil do Calicut, kde Comoryn, toti krl nkdy nejpednj v Indich pomoskch dvorem jest, a

152

vak na moi s nic neme bti, a chce-li, aby k jeho pstavm jezdili kupci, mus poplatek Portugalskm dvati, a bez toho sotva pt dl zem svch dr. Z Calicut do Cranganor jest 10 mil, kde Portugalt pevnost maj; odtud Choin 10 mil, kde tak bydl Portugalt, a tu biskupsk stolice jest; od Cochin do Caulon 12 mil, tu tak pevnost maj, a odtud a k Capo de Comorin jesti 20 mil. Dle se zan Choramandel jin Narsinga neb Bisnagar krlovstv, tu jest od Negapatan a do Musulepatan 90 mil, kde maj nkolik pevnost, a zvlt svatho Tome msto. Potom nsleduje krlovstv Bengalen, 12 mil zi pi moi, a k ece Ganges dosahujc, a po nm krlovstv Bengala na 50 mil zi, kde Portugalt nkolik mst a pstav dr, jako Porto grando, Porto Pigveno etc. Za tm jde krlovstv Aragan, Pegu a Syan, v kterchto nkolik mst maj v sv moci, a tam svobodn obchody vedou; akoli ty zem sv vlastn a mocn krle maj, vak nkte poplatek dvaj, a jin z pzn jim veho dovoluj, zvlt v Sian, kdeto maj msto velik a znamenit pro vecky pleitosti, a v skutku nejpednj kupeck msto v tch zemch, buto pro nakldn tu mnoho lod velijakmi drahmi vcmi, aneb pro blzkost k dojdn odtud do Chiny, Javy, Samatry etc. Tu maj pevnost i tak biskupskou stolici; a dobyli toho msta s velikm krve prolitm tch obyvatelv, v nm tehd nali 9000 kusv stelby velik a jinch znamenitch vc, jak o vem Osorius dostaten vypisuje. Od Malaca zan se Capo singapura a do Capo Sinosura 18 mil, odtud zanaj se krlovstv Pan a Patane, kter na 80 mil zi jsou, a k sammu krlovstv China, kter se vztahuje na 400 mil, kde tak Portugalt obchody vedou; v Machau a Canton etc. vak dnch pevnost nemaj, proto e krl z Chiny proti nim pli mocn jest a vech vc vojenskch dostatek m, a snad kdyby tak cizch zem a krlovstv dostiv byl, jako jsou panlov, mohl by vecky z t strany panlskho dren pod svou moc pivesti, ale pestv na svch 15 krlovstvch, kter jsou v jednom poloen a obmezen od hor, ek a zd, a jednoho nrodu, tak e za nedobyt

153

pinou takovch znamenitch hranic se pokldaj, a jako njak msto hradbami, tak tuto krl zmky a pevnostmi ohraditi dal, o em tuto iti nebudu. Po Chin zan se krlovstv Tatara Chna, o nm doleji dotknu. Proti tm jmenovanm zemm jsou mnoz ostrovov, v nich velik a mnoh krlovstv jsou: jako Java, Sumatra, Japan etc., kde msty Portugalt obchody vedou, msty pni jsou a jimi vldnou, je by tak vecky vytati dlouho bylo. Ale j navrtm se zase tam, kde jsem potek Indi poloil. A proto tuto vdti ji nle, e maj Portugalt jet jin zem a pevnosti ble sem od msta Daman. Nebo tu se zan krlovstv Cambaja okolo 18 mil zi, a m svho krle monho a na vecky vci drah bohatho; odtud 15 mil jest ostrov a msto Diu, nkdy krle z Cambaja, a nyn Portugalskch, kde tak pevnost nedobytou maj. Od Diu a k ece Indus do 70 mil, odtud 180 a k mstu Ormus thnou se mnoh, pevelice rodn, a velijakch lidskmu pohodl podl chuti a dosti hojnch poteb vnosn krlovstv. V Ormus maj Portugalt pevnost a obchod znamenit, a tam obchod vedou Turci, Peran, Tatai, Francouzov, Bentan, Englian a jin mnoz nrodov, tak e ty dv msta Ormus a Diu nejpednj jsou pro drah kamen, perly, hedbv, tkaniny zlatohlavov a stbrohlavov, alouny, vonn vci, cukroviny a velijak lahdky ve vech Indich. Krl zem Ormus nebydl v mst, proto e je panlov opevnili, ale za mstem a v jinch mstech svch, vak poplatek krli panlskmu dv, a panlm v Ormus cla a jin dchody vedl jich vle pustiti musil. Vybr se pak tam znamenit dchod od kupectv, kter z Turek, z Persie a z Evropy do Indi, a zas odtud zptkem do Asie a Evropy se dodvaj, tak e se panlov nejvce, po mstodren v Goa, o tchto dvou mst sprvcovstv derou, pro velik uitky a dary od mocnv a kupcv jim nleejc. Aby se pak lpe vyrozumti mohlo, jak tam obchod z Evropy jest, proto slu vdti, e kadho roku do msta Alepu v Syrii, ti dni cesty od Tripoli msta, mnoho tisc kupcv se sjd, a to ze

154

velijakch nrodv: Vlachv, Francouzv, ekv, Nizozemcv, Englianv, Nmcv a pohanv z tureckch zem, a ti smlouvu s ba v Alepu uin, co by mu dti mli za prvod skrze tureck zem a do msta Balsari; a tak kdy smluv, jist poet vedl monosti zstupu, kter slove caravana jin gaffila, toti nkter sto janiarv sob pidan majce, vyjedou ped msto do pole, a tu zvol mezi sebou dstojnky, nejinak ne jako v leen stre dr; markytny, kte za nimi velijak potravy vezou, s sebou maj, a vecky vci od kupectv, co do Indi vzti mn, tak zbran, stany a jinho ndob na kon, dromede, velbloudy a mezky atd. naloce, vydaj se na cestu po zemi skrze pout velik, tak e msty dv nedle dn vody nenachzej, a to v Arabii pust, potom skrze Mezopotamii, Assyrii atd. a do msta Bagdetu 40 i 50 dn cesty pijdj. Do toho msta z Halepu jezd tak po vod Eufrates, k nmu u msta Bir ti dni cesty od Halepu, a odtud po vod mimo mnoh msta velik a staroitn do 40 dn cesty, a nkdy do 2 mscv, jak kdy voda velik neb mal bv, dojdj. Bagdet msto jest z cenin nkdy slavnho msta Babylona v Chaldejsk zemi vystaveno, vak opodl od starho stanovit, okolo pldruhho dne cesty. O tom starm Babylonu mnoh divn vci vypravuj, jako e u nho byly zdi 200 stevc vysok, 50 irok, sto bran mosaznch; dle o zmku, o tpnici a lesu na sloupch, mostu a jinch vcech, kter mezi sedmi divy svta pokldali, jak je tak Plinius, Strabo, Q. Curtius obrn vypisuj. Ale j toliko o chrmu dotknu, jej Herodotus lib. 1. vypisuje. Chrm ten byl tverhran, zi i zdli dvou honv; u toho byla ve pi kad stran po jednom honu irok pi zklad, a vka t jednoho honu, na t byla jin u, na t zase tet, a tak a do sedm; schody ly zevnit vkol, a vudy po stranch schod stolice a odpoivadla udlan, aby jdouc nahoru odpovati mohli. Nejv pak nahoe byla kapla, v n lko a stl zlat byl, kde ustavin jedna osoba enskho pohlav bydleti musila. V tom chrm byly ti modly: Jovis, Junonis a Opis. Jovis byla 40 lepj vysok z samho zlata 1000 Babylonskch talentv, toti

155

centn (Budaus na 800 korun pot jeden), Junonis 800 centn, Opis 1000 centn, a ped tou stli dva lvov a nkolik hadv stbrnch, kad kus 30 centnv. Ped tmi modlami stl stl 40 stevc dlouh, 12 irok, 50 centn sti. Potom samo zlatch ndob, kadidlnic a jinch vc pi tom stlo outem do 1800 centn vcch. Diodorus lib. 1. c. 4. Pi tom mst byla tak ve Nimrod, kterou synov lidt a do nebe vystavti chtli, a bh zmtl jazyky v zem. Genes. 11. O kter mezi jinmi svat Jeronym in com. in Daniel. cap. 1. a lib. 5. in Esai. c. 14. pe, e jest byla tyry tisce krokv vysok, vak nedostaven. Toho tak nkdy slavnho msta nyn toliko ceniny se nachzej, velmi pedivn od divnch v, zd, kter jet jako vrchov okolo roviny pskem zavat znti se mohou, i ta ve tak, kter jako nejvt hora stoj obrostl, a velmi zdaleka spatiti se me, a doposavad znti, e jest z cihel na slunci suench a smolou msto vpna staven; a thnou se ty ceniny toho msta na pldruhho dne cesty, odkud velikost jeho, jak nkdy bylo, jest znti. Bagdet nov jest pkn a velik msto pi ece Tygris proti. Persii za pevnost, kde Turek bai svho s mnohmi vojky chov, a je nevelmi dvno Peranm se v tou zem odal; nyn pak jist zprva dochz, e by zase Persk krl to msto s jinmi okolnmi opanovati ml. Od Bagdetu po ece nejvce plav se kupci do Balsary, tureckho msta, pi moi Perskm lecho, kter tolik Turek Peranm pedele odal; ale nyn zase pod Perskho moc jest, a tu v Balsary sv stanovit maj a skldaj, tak e kam kdo chce, odtud dle a bezpen po moi se rozjdj, a zase kdy se zptkem dom vraceti chtj, v Balsary v jist as, toti msce Dubna a Z, vickni se sjdvaj, odkud a do Halepu v zstupch jedou, potom do Tripoli, a z Tripoli po moi do Konstantinopole, Alexandrie, do Evropy a do Afriky, a vbec kamkoli jednomu kadmu nle, se rozjdj, a co s sebou pivezli, to jinm rozvouj. V t stran asto se pokoueli Portugalt proti vod Eufrates a Tygris nahoru do Turek vtrhnouti, ale pro prudkost ek a velik

156

skal v nich nemohli velikmi a tce naloenmi lodmi projeti, po zemi pak snadno mohli, tebas tudy a do Syrie prothnouti, a odtud dle atd., vak k tomu nedostv se jim svornosti, aby nkter tisc lidu sebrali a nco na vlen nstroje naloili. Nebo v pravd velmi patn v t stran Turek jest opaten a nem tam dnch bezpench pevnost, krom nkter dosti chatrn, a to na mle, jen proti samm Peranm, o nich v, e se mnoho dobvnm a dly neobraj. To pak nejhor jest nyn mezi panly tch zem, e se vickni na lakomstv a obchody vydali, a kad nejvy nehled neli do asu krtkho jemu k vladastv uloenho se nahltati do vole a s plnm mcem dom vrtiti, tak e se pi nich pln: Se danno bene gl offici, ma non se danno le discretioni, velijak v svt sprvy a ady snadno jest dti, ne by rozum a soud prav mohl se sprvcm tak dti, aby vdli a znali, jakm by myslem chvalitebnm od krle a pna svho do tch zem vyslni bvali, jmenovit ne aby svho vlastnho toliko hledli, ale obecnho a krlovskho dobrho, kter by vbec vemu kesanstvu prospn bylo, kdyby ten cl vladav krlovskch byl, aby v tch koninch veho kesanstva nejhlavnjmu nepteli Turku koditi hledli, jemu zem odnmali a k ruce svmu krli dobvali, jak jsou toho chvalitebn jejich pedkov ped sta lety v tch zemch dokazovali, od kter chvle nic nepibv, nbr jak doleji oznmm, ubv. Turci pokoueli se po nkolikrte na zbrojnm lodstvu v t stran Ormus panlm peketi, i dve neli Ormus a Diu mli, ale byli na hlavu poraeni, pobiti a zvlt od Almeidy a Albuquercia, nejvych Hipanskch, kte po tch porkch, neumjce prv na to mysliti, takov pevn a pleit msta Diu a Ormus moc dobyli a doshli. Proe Turci v t stran vol neb nevol pokoj zachovvati a Portugalskm velik cla a platy ze vech kupectv, kter bu do Indi voz, aneb zase odtud vynej, dvati musej; nebo jinudy projdti, krom mimo ty pevnosti, nemohou a nesmj. Caspar Balbiriag. Osorius.

157

Proti Ormus na druh stran pedho zem, kter se jmenuje Capo de Moncadon, mezi ktermto a Ormus jde k Balsarie moe zk, a slove Sinus Persicus, toti moe Persk, proto e z jedn strany sebe Persii m a z druh Arabii; a tu se zan zem Arabsk, odkud a k druhmu pedho t zem pi zatku moe Rudho, Capo de Guardafum, do t set mil jest. Na tom Rudm moi ponkud jet Turek panuje, a to za pinou pevnost dobe opatench, jich Portugalt, a se o nkter pokoueli, dostati nemohli, a Turek je na vtm dle lstiv a pod ptelstvm opanoval. Avak asto jsou se na tom moi spolu na lodch potkali, a hned jet za asu oldnv Egyptskch, jako Campsona etc.; kde akoli nkdy vtzstv obdreli, vak e Turci do pevnost ujeli, proe nai przdn odtud vraceti se musili. Ne podnes sic doskakuj tam svmi vpady, proe Turek v Sues, v Thor, v Aden etc. galery a jin lod s velikm nkladem chovati mus; anobr kdyby to moe od pirozen pstupn a tak hlubok bylo, aby po nm s velikmi lodmi svmi nai a k Sues voln mohli projdti, jest jist vc, eby bylo Turkm veta tu jak dl zem dreti, a snad i Egypt a zem Svat byla by zase v moci kesanv. Viagg. di un Comito Venetiano, dal Mar Rosso. Osorius. Ale jak jsem ve dotekl, sami svm lakomstvm a lenost z rozko velikch polou, pinu dali obyvatelm tch zem Indinskch na vtm dle, e kdy jsou ped nco mlo lety Holandan, jin Stdov, o tou cestu se do tch zem pokusili a tam dojeli, i u mnohch krlv ptelsky pijati byli, tak e netoliko posavad v nemalm potu lod kadoron tam dojdj, a kupeck obchody do svch zem, a odtud do naich, item do Dnsk, vdsk, Polsk, Moskevsk atd. zem obracuj, a tudy netoliko velmi hrub dchody krle panlskho a vech zem jeho zmenili, ale tak mnoh krlovstv v Indich proti panlm zbouili, jako krlovstv Candy, Sumatra, Bantam, Ternate, Patani, Achin, Mertecalo, Ior, Calicut a jin, kterto nerci-li velijak kupectv Nizozemcm dobrovoln prodvaj, ale z nich nkter jim tam pevnosti vystavti a se osaditi dovolili, z eho co potomn pojde, as budouc to uke.

158

Tit Holandan pokoueli se lta 1594 jinou cestou z druh strany svta do Indi Vchodnch po moi jeti, toti kde nyn stranou poledn horky velikmi okolo v Afriky na 15000 vlaskch mil a do Goa, a odtud do Malaky tak 15000 mil jeti musej, Edoardo Lopez c. 8. lib. 2. reg. Congo., a tak k stran plnon studenmi kraji, okolo Norvegie, vdsk, Moskevsk, Tatarsk zem do Cathay a Chiny, o mnoho krat cestou projeti mnili, ale pro nedostatek potrav, lod a moe zamrzl na ten as toliko a za Novou zemi se dostali a odtud dom vrtili. Gerar. de Weer, Navig. Ped lety, dokavad csastv Trebizondsk stlo, jezdvali do Trebizondu msta Bentan, Genuent a jin pes moe Prostedzemn a moe ern, a tu zbo z Indi Vchodnch skrze Albanii neb Georginskou zemi na moe Chvalinsk, a odtud po zemi nedaleko do Trebizondu dodvanch brali a do naich tchto krajin vozili; ale po Tureckm tch mst dobyt a zhub z t plavby selo, a jak jsem v poloil, z Balsary po ece Euphrates do Halepu se dodvaj. A o t cesty oteven pokouelo se jedno kne Moskevsk, skrze zemi Permii k ece Varziga, k moi Plnonmu, po nm a k ece velik Oby een, kde jest konec zem jeho a zatek zem i moe Tatarskho, odkud dvou msc cesty do msta hlavnho Cambalu Tatara Chna jest; ale pro vlky, kter tehd s Tatary ml, toho pedsevzet zanechal. Ramusio disc. Soprali viag. delle spetierie. Navig. di Sebast. Cabota. A to potud o Indich povdno bu; kdo chce vce vdti mimo v pivozovan spisovatele, me pesti Urban. Calcet. descrip. India, Conr. Leonem, Giov. Empoli, And. Corsoli, Joseph. Ind. navig. Joh. Mettell. Joh. Gonsales de Mendoza, Lud. Rom. Navig. a zavrku tohoto spisu mho o tch zemch vchodnch a Indinskch dolom dal poloen z druh strany zem Chiny, kdo tam dle a jak krajiny dr, abych tou prac vecken okrlek Azie po moi pebhl a o nm oznmil. Slove pak nejbli zem, kter po Chin doleji jde, Cathay, po n Zagathay, a po t Scythia jin Tartaria, kter jde a k zemi knete Moskevskho, a ty se opt dl vce neli na dvanctero krlovstv, o nich iti tuto nemnm.

159

Maj tak rozlin krle a knata, jako v Sarmacanda mst, odkud onen Tamerlan (kter desetkrte stotisc lidu, a Matt. di Micheovo tract. 1. c. 8. pokld dvanctekrt stotisc) do Turek byl vtrhl, a csae Tureckho Bajazetha ivho jal a do zlat klece uzavev jeho k divadlu za sebou voziti dal. Volater. in Geogr. Bacara a Cathay a jin, kteto vickni tomu v Cathay poddni jsou a jemu poplatek dvaj. Ten pro rozdl jinch sob poddanch krlv slove velik chn, neb Tatar chn z Cathay, turecky Ulu Cam, toti velik csa, o jeho podstatnosti, sle, bohatstv a du bylo by mnoho psti nm k ve nepodobnho. Nebo m znamenit rodn zem, v nich velijak vci k ivotu naemu potebn, jako zlato, stbro, drah kamen, koen, obil, ovoce, tkaniny hedbvn a jin vci ve v hojnosti se nachzej, a vbec za nejbohatho a nejpednjho mocne veho svta se pokld. e pak tak mlo o nm ped lety v historich se vdlo, toho byly pinou dalek tam cesty, pro divok nrody a pustiny, skrze n po zemi tm nemon z tchto krajin jest se tam dopraviti; ale nyn po moi obchody tam vedou Portugalt a jin Evropt u velikm potu, tak e se o jeho vem du a jinch znamenitch vcech mnohem vce vdti me. Pro jehoto vdy k vyrozumn polom vypsn jednoho msta jeho v zemi een Mangi, v nto sam do 1200 mst velikch a hraench jest; odkud kad pozn, jak slva, d a pedivn vci v tch vech zemch bti musej. To msto vypisujc Marco Polo lib. 2. c. 6. 8. dei viag. prav: Jest msto Quinsai, kter m v okrlku svm 100 mil vlaskch, eskch uin 20. Le pi jednom jezeru, a skrze msto velik eka tee, kter se na mnoho struh a pkop velikch dl, a pes msto skrz nkoliker ulice tee; most prav bti v nm 12000 malch i velikch. To msto jest tm nejvc tak rozen, e jsou v nm velik nmst. Nebo ku pkladu, jedna ulice jde skrze msto od jedn brny k druh, v t po kadch tyech mlch vlaskch jest nmst tverhran, vkol dv mle vlask obsahujc, a do kadho nmst me se po tch struhch na lod jeti, kde pro velijak sklady

160

kupeck domy a kotce pkn od kamene vystaven jsou. Na tch nmstch nachz se nad pomylen mnostv velijakch potrav ku poteb, pohodl a rozkoi kadho dne, a zvlt v trhov dny, tak e do 40 i 50 tisc lidu na jednom nmst posti by se mohlo. Mnoho by bylo vypisovati o kupeckch krmch, emeslnickch a jinch obchodnkv, jimi netoliko vecka nmst jsou pi domch zastavena, ale tm vecky ulice jich plny. Pizarus hist. Pers. lib. 9. Lazar. Soranzius. Jsou tam mnoh kolleje a koly, v nich filosofii nejvce vyuuj, a zvlt astrologii aneb hvzdstv, a by se tam dobe na tisce hvzdv nalo. Pi kadm nmst jsou radnice, kde se soudov drvaj a velic nedov petrhuj. Domy maj velik, nkladn, na spsob vlaskch palcv vnit i zevnit, a pi kadm tm zahrdka, v nich s velikou rozko a zvl skvostn ivi jsou, obzvltn eny, kter velmi krsn a bl, ndhern pistrojen, a k cizm i domcm, beze v pekky a horlivosti muv svch, vldn a pvtiv jsou. Po ulicch nachz se dosti kon a lod, na nich kdo se chce, muskho i enskho pohlav, projeti a provezti dti, me toho podl sv libosti za mal platek dovesti. V kad ulici msta toho jest vystaven v, vnit i zevnit klenut od kamene, do nich, kdy by kde hoelo, kad sv vci vnsti a tam ped ohnm zachovati me. Stre se dr siln na kadm mostu, ve dne pt a v noci zas jinch pt ponocuj, a po mst jich mnoho chod, pro povyk petrhovn, a koho pes uloenou hodinu na ulici zastihnou, toho rno na radnici postav ped pny; ve dne pak et povalev a ebrkv, majce pozor, jak kdo asto po ulicech se toul a s jakm obchodem zachz. Nebo kdo me pracovati, daj mu dlo; kdo neme dy svmi vldnouti, toho vedou do chorobnic bohat nadanch. A kdy v noci ohe vejde, dn z domu nesm, le v t ulici obyvatel nejbli a ponocn, jich se hned sbhne nkter sto i na tisce, a ti nos do tch v, co mohou. uchvtiti ped ohnm, sic jin by ztrestni byli. Tak v tom i v jinch vech mstech chn velik strn a vojky sv chov, jich se, kdyby je shlouil, na nkolikrt stotisc shledati me, a tm z rok do roka platy dv; v

161

tomto mst do 30.000 jich dr. Aby pak v as boue njak jedni druh zachovati a k sob pispti mohli, jsou v jistch mstech naschvl naneen vrchov, na nich maj boudy a stre dr; a jestli e v kterm sad co nebezpenho poznaj, tedy na desku devnou k tomu udlanou hol tlukou, e se k druhmu vrchu rozlh, a tm sob nvt dvaj a kde poteb se sbhnou. eledi pokldaj bti v tom mst nkter sto tisc, jako i domv, a mus kad hospod, kdy mu eledi a dt pibude neb ubude, poznamenan, kde uloeno jest, podobn i v hostinskch domch, kdy by se kdo do msta dostal aneb z msta se odebral, dti. Vkol toho jezera velmi divn a nkladn staven a besedy jsou; a mezi jinmi kdy kdo vesel neb jak hody strojiti chce, tedy do nkterho z mnohch tch palc pi jezee vystavenho vzke, na kolik osob a za jakou sumu pistrojiti maj, tehdy v as uloen veho hojnost od jdel, nbytkv, sluby a jinch ve skoro odpornch rozko a zvle za dost lacino dostane, a jak dlouho chce, povati me. V tm mst jest zmek krlovsk 10 mil vlaskch v svm okrlku. V tom jsou rozlin palcov mramorov, zlatem, stbrem a malovnm okrlen: prvn jest pro pedn pny a rady krlovsk, potom pro dvn sluchu, za tm pro vlastn byt krle a krlovny, a nejposlze pro enstvo. Vickni ti pbytkov jedni od druhch zdmi, zahradami a rybnky, v nich mnostv ryb bv, rozdleni jsou. V tom mst a zmku Ulu Cam nebv ve mnoha letech jednou, ale bydl obyejn u msta velikho Cambalu eenho, o nm pomjeje psti, toliko o palci krtce dotknu. Jest nejprv ze jedna vkol, vak tverhran, a kad strana 8 vlaskch mil dlouh; vkol tch zd hlubok pkopy pln vody. V t kad stran zdi jest brna, do n jak se vejde, jest ulice do vnitka do kola vystaven; v n hldai bydlej. Potom pichz se k jin zdi t tverhran a est mil po kad stran dlouh, a tu v kad zdi jest po tech branch. U tch pak obou zdi pi kadm rohu, a mezi tmi kraji u prosted zdi jsou pkn palcov, tak e vkol tch dvou zd 18 palcv stoj; a v tch chovaj rozlin poteby, jako v jednom kon a kosk pravy

162

neb odn, v druhm zbrojnin vci od rozlinch zbran a steliv lehkch, v tetm dla a k nim poteby, a tak dle v jinch etc. Potom jest tet ze z kad strany tyry mle obsahujc, a vkol t tolik osm palcv vystaveno jest, v nich poklady a odvy chnovy se chovaj. Mezi tmi trojma zdmi jsou louky, zahrady, lesy, rybnky, zv, ptactvo rozlin, a jest se emu podiviti. V t tet ohrad prosted msta jest hlavn palc chnv, v nm jsou veeadla, komory a pokojov nad mru ozdoben, a z kad strany stupn mramorov rozlinch barev do nho jdou. Tu se neme vypraviti, jak bohatstv v pokojch a slavn vci vidti se mohou, a vbec nen na svt podobnho staven, ani snad rovnho bohatstv v takov pospolnosti. Chn kdy nkam jede na prochzku, vdycky m 12000 strnch na konch pi sob, krom knat a panstva s jich komonstvem, jich v rozlinch a nkladnch oblecch do nkolika tisc uin. Kdy na myslivost jezd, tu mnoho tisc samch myslivcv, psv, jestbv a jinho ptactva, t mnoho leopard a jinch zvat s sebou vede, s nimi dvr, toti panstvo a enstvo vecko jede, a pod stany, jich nkter sto pospolu jest, nkterou nedli bydl, vdy msta promujc, jinam a jinam se projdj, nkdy mezi vody, nkdy mezi hory a lesy, a jinam s nesslnm nkladem a s nevypravitedlnou slvou. Dchodv stlch m do 23 millionv zlata, kte na jak spsob se mu schzej, jak vydn proti tomu m, jak d pi lidu vojenskm, item pi sprv politick zachovv; item o dvoru veden, o nboenstv a zemch pod moc jeho nleejcch, obchodech a ivnostech v nich poddanch jeho, vypisuj Marco Polo dei Viag. Montevilla dei Viaggi. Toho toliko na zavrku dolom, e ti Tatai, kte se do Uher dostvaj, nejsou z tch vchodnch Tatarv Katajskch, ale jsou z Evropy, latin z Sarmatia a z Scythia, na dle Turku, nco kneti Moskevskmu, a ostatek velikmu knu, vak pod sprvou svch zvltnch vrchnost poddni. Ti bydlej v zemch pustch, nerodnch a nepstupnch pro zimu, pro vody a

163

nerodu. Proto jest nrod divok, bez nboenstv, du dobrho a jinch dobrch vc na lidi nleejcch; nemaj mnoho mst, neli jako Arabi tak se po zemi semotam s dobytky a s eled toulaj, a kdo. jich potebuje, tomu slou. Proe k Turkm na mzdu thnou, vdouce e sob v tch zemch ble kesanstva vce neli doma uloviti mohou; a tak Turek jist plat ron dv jednomu tatarskmu kneti, kter jest povinen Turku lidu tatarskho spotebu, vak na mzdu vypraviti. Ti se dl rozdlnmi jmeny od Katajskch, Bokarskch a Sarmakandskch, kte msta a dobr d maj, totito jednak Prekopitt, Rosant, Nagajent, Kasachent, Zanolent a Turkomant slovou a s onmino mal obecenstv maj; o nich vypisuj Matth. di Micheovo tractato 1. 2. et 3. Aless. Gvagnino nella descr. della Sarmatia etc. Caterino Zen. nell Viag. Sigi. Baro de Herbersteino Legat. Hayton Armeno nell Hist. a jin.

164

Kapitola 17.
O naem se navrcen do msta Cairu. Pi konci kapitoly 13. bylo oznmeno, jakm jsme spsobem do leen arabskho z cesty od hory Sinai pijeli; ji pak nyn, kterak se s nmi potom dlo, psti budu. Dne dvactho estho msce jna, to bylo v pondl po svat Vorile, pivstali jsme sob za ran, a jak svtalo, tehdy nemohe na tch velbloudch, na nich jsme pijeli, nikam dle pro ustn jejich, li jsme s nam mouennem pky do Cairu, a jsme okolo t hodin na den do msta a pbytku naeho ve zdrav pili. Tu kad porozumti me, e jest ns pan consul a vickni jeho rdi vidli. My pak po t na dlouh prochzce nemekali jsme sob dobr obd dti pistrojiti (neb jsme toho vickni napod hned dobe potebovali); ne vna nemve, vodu toliko z Nilu pti jsme musili, ale i ta nm tak vdn a chutn byla, proti tm arabskm, neistm, smradlavm a slanm vodm, jakoby vno proti dobr vod bti mohlo. N mouenn byv obdem dobrm od ns chovn, podkovn nm uinil, a mn m cikny, kter jsem mu na pouti k vrn ruce schovati dal, upmn vrtil, a po t do svho obydl odeel. A tak tehdy tu cestu k hoe Sinai zaave 8, dne msce jna, vykonali jsme 26. tho msce, to jest v 18 dnech, s velikm podivenm pana consula a jinch, kte ji nikdy v tch horkch asch tak brzo od dnho vykonanou nepamatovali. V tom ase tovaryi a spolupoutnci nai, kte s nmi z Jerusalma pijeli, ns z Cairu odjeli do Alexandrie, nemyslce abychom se pokud ivi odtud vrtiti mli. Dne dvactho sedmho tho msce, vyede rno z pbytku a tulma n s nmi, prochzeli jsme se po mst, spatujce onde i onde vecko, na jsme jen pili. A v tom vidli jsme tak najmati vojky na mzdu proti nm kesanm do Uher; nebo chodilo tam

165

nkolik osob Turkv, jakoby vdcov byli, a ped nimi jeden na mal buben jednou rukou bubnoval, a druhou rukou dre palku v stech, pskal; k tm kdo zapsn bti chtl, pistoupil a s nimi chodil, ne mal zvdavek bral, jen kolikos mejdin, a ti, kte se zapsati dvali, kad sob prko za tulbant vstril, na znamen toho, e jest vojkem, aby ml vt svobodu. Ale velmi jich mlo se najmalo, a to proto, e pedelch let v velikch zstupch ven z zem do Uher se vyvedli, a sotva z 15 jeden se dom vracel. Nebo nadli se ponejprv; e v Uhch tak dtinsk vojna jest, jako u nich, kde vce njezdy in a loupe hled, neli bitev, ptek a tokv pi dobvn pevnost. Proto poznave e tam ertu nen, a e tam takov zisk mli, jakoby na nedvd ki pili, nepli se tam thli; majce tak, jakoto lid z horkch zem, tyto nae krajiny pirozen svmu odporn strany zimy, vtr a tkch prac, jim oni nezvykli, tak e jich mlo koliks z t v krajiny a z tak lidnatho msta se nalo, kte se na tu vojnu vydvali; jak o nich neji (nebo s nmi do Rosetty thli) doteno bude. Po dobr zase chvli vrtili jsme se do pbytku k obdu; po obd na tom jsme se snesli, abychom, byve po t cest tak unaveni, upreni a velice zapinni, do lzn li a se zmyli. A proto li jsme s tulmaem nam k lzni od hospody na nejbli, kter vak za nkolika ulicemi podl byla. K t kdy jsme pili, ptal se zdaleka pede dvemi tulma, byl-li by kdo tam? I dna mu odpov, e se myj v n eny. Tedy li jsme k jin, a piblive se k n, dali jsme se ptti, jak by se tam pohlav mylo? I bylo nm za odpovd dno, e tak eny. Opt li jsme k tet, ale i tu pro eny jsme pstupu nemli; potom k pt, est i vce, ptajce se vdy a hledajce s velikou na obtnost, po dalek t chzi a ustn naem, phodnosti k zmyt; a ji jsme mnili zas do hospody se obrtiti; mezi tm vak jsme na jednu vdy pili, v n e by musk pohlav tehd bylo; zprvu jsme mli. Do t tehdy jsme veli a pili jsme msto sn pod klenut, na spsob ambit a loub klterskch, kter vkol dvoreku neb plcku neklenutho a otevenho stlo, sta je jmenovali latin apodiarium. Tu jsme vidli mnoho chasy

166

tureck a pohansk, vdycky jednoho vedl druhho, v obzvltnch udlanch do zd vstupcch a poloklenutch, zpedu pak otevench, na lavicch vyzdnch zvi do kolenou, rohoemi pistench sedti, se obleti a jin svleti. Na tom dvoreku byla pkn z mramoru tverhran staven kana, do n studen a ist voda tekla, kterou do lzn a jinam, kde poteb bylo, brali a j uvali. I ohldajce se, kde bychom przdn vstupky pro ns nali, s tom piel k nm lazebnk a vedl ns do jednoho przdnho, a tu nm msto rouchy po kusu modrho pltna, jm bychom se zasteli, vrhl, a k tomu malou medeniku mosaznou, v n bychom vodu mli a z n se splakovali, kadmu pinesl. Tak tehdy spravive se, byli jsme od tho lazebnka do lzn uvedeni, a nae aty, tak jako jinch vech, byly piln hldny od jist osoby k tomu nazen, kter sloul za starodvna capsarius. Tu jsme spatili znamenitou lze, vnit prostrannou, naskrze klenutou a nkladn stavenou, dldnou rozlinch barev mramorem, t i jinde po stnch obkldanou. U prosted klenut v strop bylo irok okno z pknch skol, nm samm svtlo do lzn vchzelo. Lavice a svrchnice byly z hlazenho mramoru, na nich mnoho lidu sedlo i po zemi leelo. Tolik vkol t lzn byli vstupci jeden vedl druhho, s dvemi zavenmi, z tch do jednoho lazebnk ns uvedl, abychom bez pekky tureck sami v nm s pokojem bti mohli; vak za takov pohodl mus se mu obzvltn platiti, co se i nm uiniti dostalo. Ten vstupek byl jako njak kaplika a nkladn staven, t lavice a podlaha mramorov v nm byla, a po jedn stran ve zdi byli ti mosazn epov: z jednoho tekla hork, z druhho vlan, z tetho studen voda s dostatkem, kterou jsme sob toili podl na libosti. To pak nejdivnji nm bylo, e ani v tom vstupku, ani v velik lzni dnch kamen ani dr jsme nevidli, kudy tam horko lo, a vak bylo velmi horko nejinak ne jako u ns v dobe vytopen lzni. Zatm kdy jsme se chvlku pozpotili a pohili, piel tent lazebnk, aby nm poslouil. A tu ns jednoho po druhm po vem tle drbal, tel a otral atem pes ruce obalenm, jako u ns ostrm

167

a namydlenm pytlkem obyej jest. Potom nm na zem se poloiti a rozthnouti kzal, tu ns divn za ruce, za nohy vzhru thl a tsl, jakoby z ns dui vytsti chtl, semotam obracel a rukama po hbetu tlail a tiskl, a ns jednm kolenem naklekoval a se zapral; co v pravd nm nerci-li k smchu podobn, ale vc straliv bti se zdlo, aby snad nkomu kloub aneb phb nepetoil, neb kost nepolmal, a jest s nmi milostiv nakldal, vda snad e jsme my takovmu nelibmu pohodl nezvykli; nebo jinm nastoup obma nohama na zda a dre se rukama za ramena, nohama mu dol po hbet se voz a klouz, a to t z pedu po tle in a po stranch, a vudy kosti pratj; vak jako tomu navyklm dnmu nic neukod, nbr jako u ns kdo se name, a jak kme, hbetu zlmanho jest, se pothne a zatese, polehen poznv, tak tuto tak jakoby se jim klouby a kosti ponapravily, lpeji se maj a erstvj bvaj; ano i my jsme tak spsobilej a ohbitj byli. Potom ns obmyl a po tle splkl, krom hlav tak nechal; oni sic sob hlavy zrove s celm ivotem mvaj, proto e je bitvou oholen nos, a jich zvltn nemyj jako u ns; my tedy chtli-li jsme pny s hlav pozbyti, sami jsme je sob zmti musili. Takov spsob myt a lzn jet zachovvaj Turci a jin v tch zemch nrodov hned tam od asu starch pohanv, kteto vce z rozko, aby tla sv oleji a mastmi vonnmi mazali a po vypocen se ki natrali, neli pro obmyt pny, lzn mnoho uvali. Nebo hned nejprv u asiatickch nrod nad jin rozkoem oddanch poly neb bti poaly lzn, a ty potom i do Evropy se dostaly, zvlt do ma, kde tehd stolice csav mskch byla. Tu lzn byly staveny s nesmrnm nkladem, jako njak msteka a hrady, v nich byli lesov, rybnky, divn besdky, hospody, a v tch velijak hry, kratochvle a rozkoe a pes pli provozovny byly, a co se jen od rozko vymysliti mohlo, muskmu i enskmu pohlav, veho toho se povolovalo, tak e tam velic pni, aneb kdokoli chtl na sv penze iv pobyti skvostn a je marn utratiti, ve dne i v noci tam bvvali. O em Plin. in epist., Spartianus,

168

Lampridius, Julius Capitolinus, Barth. Marlianus topog. urb. Roma, Joh. Servilius de mir. antiq. oper. a jin vypisuj, a lzn ty thermas jmenuj. Pes to vak jet i pro piny jin Turci pilni jsou lzn a astho myt. Nebo v zkon jich zapovdno jest do meitu jti, anebo se doma modliti, dv ne by pna s tla byla smyta; anebo tlo, by prv ist bylo, pedce obmyti musej, proto e oni v tomu, e tou vodou ivelnou a splakovnm zevnitn pny s tla tak hchv svch vnit pozbvaj a se oiuj. emu dvno ped nimi i pohan vili a to tak zachovvali, jak jest tomu rozumti z Pausania lib. 2. Virg. lib. 2. Eneid. et 6. ibid. eny pak jejich, a vdycky uzavran v domch jsou a nikam ven nerci-li vyjti, ale ani vyhldnouti nesmj, vak pod zmyslem nboenstv a oiovn tm astji do lzn chod, aby tudy mue sv oklamvaly, a nkam jinam, jak se kter hod a zlb tebas na milovnky uinuly, anebo sprosta drobet se z domv projdouce, provtily. Nebo mui vdouce, e dn musk pohlav do lzn, v kter eny jsou, nesm jti, ani tam jim kdo jin krom enskho pohlav pisluhuje, na to se bezpe a nemysl, aby se pod tm jak lotrovstv, jakov u nich zhusta se dje, konati mohlo. Jako pak t pina byla, e jsme my se od jedn lzn k druh toulati musili, ponvad jest psn a pod hrdlem zapovdno do lzn, v kterch by se eny myly, nevchzeti. Slavn, bohat pan maj sv lzn v domch, v pknch a rozkonch zahradch, nkladn pkn vystaven, v tch se mvaj a jedny druh se k sob s zstupy eled a kletncv i tak dveek zov, a od pl dne do druhho se myjce, spolu kratochvil, lakuj a se zabvaj. Do obecnch lzn obzvltn rdy chodvaj, a tam asto v zstupch se schzvaj, aby jedna druhou odrbvala a myla; a tak vespolek v libch rozkoech oplvaj, e kdy druhdy zvd, v kter lzni neb ulici pkn osoba, bud e ona panna neb ena jest, pro tu naschvl jako jin feny lezou, a zdaleka do lzn pjdou, aby se na ni podvaly, a j mohou-li posluhovaly, nejin j na slubu hledce, ne jakoby musk pohlav byly, jakov eny k pohlav svmu

169

zaplen a chlipn vypisuj Suidas a Martialis, jmenujce je tribades. Kdy do lzn jti maj, pipravuj se co mohou do nejpknjch atv, a jedna dveka nos na hlav ndobu, bu cnovou, stbrnou aneb mdnou, v n patuchy, echlky a jin sv perky maj, a to ve pikryj atem hedbvnm a tkanicemi aneb pasamny premovanm; jin dveka nos koberec, na nm pan sedv; jin nese kok neb truhliku, do nho klnoty a jin vci pan schovv, a tak dle. Jesti pak kadmu nrodu dovoleno do lzn choditi, a jednm jako druhm rdi posluhuj, a to za patn penze, a mstem jsou lzn nadan a sv dchody maj, v nich se znamenit pohodl lidem in a prokazuje, z nich tak jedny nad druh nkladnji staven jsou, a ta, v n jsme byli, jedna z nejchatrnjch byla, a nkolik set jich v Cairu bti prav. V Jerusalm sic jsou tak lzn, velmi pkn vystaven a rozkon, s mnohmi pokoji a sklpky, avak asiatsk je pevyuj. V lznch tureckch dvaj sob mui bitvou brady a hlavy holiti, jinde pak po tle, jako i ensk pohlav, dnch vlasv netrp, nbr je sob pokad, jak jim mlo povyrostou, mast jakousi, kterou rusma jmenuj, shnj; tou kdy natrou mezi pocenm se msta vlasat, tehdy n bez bolesti vlasy vythnou a setrou, jakoby jich nikdy nebylo, a tudy holho tla jsou. Leon. Fioravanti del comp. dei secreti ration. vypisuje receptu takov masti, t jak by se vlasy na oboch erniti mly, na em Turkyn mnoho zakldaj a tm pynj, lib. 4. c. 13. 14. 15. a v knize jin de Capricci medicinali cap. 88. A vbec nadevecko jin v lzni velmi tie a uctiv se chovaj, daleko jinm spsobem, neli kde musk a ensk pohlav vesms v jedn lzni i v jedn vod se mvaj, jak se to v vcach, v Baden a Vallis i v Denemarku a jinde msty podnes dje. O Valliskch pe Casp. Collinus, Sedunus. O Badenskch vach, jak sob v nich musk i ensk pohlav nestoudn provozuje, Poggius Florent. inter epist. En. Sylvii epist. 4. 2. 5. My potom po dobr pl druh hodin, zmyve se dobe, vyli jsme z lzn k mstu, kde jsme se svleli, a po t majce pry odjti, kzali jsme se ptti, co bychom

170

od lzn mli dti, a domnvajce se, e mnoho budou od ns chtti mti; a oni toliko dva mejdiny od osoby dali, kter jsme jim s ochotnost dali, a odtud v pokoji odeli. Vracujce se do hospody, potkali jsme se v jedn irok ulici s zstupem lidu proti nm jdoucho a velmi hlasit kicho, jeho jsme se ulekli; ale dal nm zprvu tulma, e mrtvho k hrobu nesou, abychom s cesty na stranu ustoupili, co jsme hned zdaleka uinili. I lo nejprv mnostv lidu naped, za lidem tm kn jejich ped marami, kice jeden pes druhho co nejvce mohli; zacpvajce sob obma rukama ui, snad proto, aby se neohluili vespolek; za nimi nesli mry na ramenou a tlo mrtv v truhle, kter byla pikryta pokryvadlem, a na jednom konci v hlavch tulbant tureck postaven byl. Za marami lo mnostv en s zakrytmi tvemi, vak ne bez ple a kiku hlasitho, naposledy lidu obecn zstup, ten zavral a ns minul, odkud jsme potomn bez pekky do hospody na doli. Dvactho osmho dne, toti ve stedu na den svatch imona a Judy, piel k nm rno janiar, rodil Francouz a poturil, s kterm jsme dali promluviti, aby ns za msto k spaten pyramid a mumii vyprovodil; ten nm oznmil, e jest ven z msta vyslal pezvdti, mohli-li bychom pro vody a ztoky toho asu z Nilu eky jdouc k n dojeti, ale e zprvu m, e v nkterch mstech mosty voda pobrala, tak e na ten as tam se dostati nm mon nebylo; proe musili jsme na tom pedelm jich s vrchu zmeckho spatovn bezdk pestati. Avak vedl toho zdaleka spaten i od jinch vzat zprvy mohu tuto o nich poznamenati. Mli ten obyej Egyptan (vce o z mrtvch vzken) tla mrtvch nepliti jako man, ani do zem pro v zem se obrcen jako ekov pohbovati, ale aby do vzken trvnliv uinna byla, je balsamovali a natrali, bu balsamem aneb aloem, myrrou, smolou cedrovou, sol a co jinho k tomu nleitho mli, a jak kdo mon byl, mrtvho svho v aty pkn neb prost obleli, a v msto such, jako do sklepv suchch, psku aneb truhel kamennch kladli, a takovm spsobem nessln poet tl mrtvch

171

neporuench zachovali; a jet podnes mrtv sv v msta pust, kamenit, nerodn a k niemu jinmu nespsobn kladou a schovvaj, co tak po vem tureckm panstv od kesanv i od Turkv se zachovv. A proto v tch mstech s strany poledn pes eku Nilus blzko od msta Cairu, kde se africk pustiny psit zanaj a z t strany Egypt nerodn jest, tu jsou sta Cairu obyvatel i nynj vickni msto pohbm svch tl mrtvch obrali, sklepy v zemi vzdlali, jin hroby ven z zem, jin desky, ve a jin nkladn staven na pamtku a slvu rod svch vystavti dali, tak e se v tom mst nkolik set kamennch sloup tverhranch, jinch opt okrouhlch, a soch velikch, v od spodku irokch a k vrchu kuelatch; item desk aneb hromady kamen narovnanch neb nakladench nachz, o nich o vech dlouho by bylo psti, toliko tuto nco o pyramidech dotknu. Ty ve tak jsou nazvan od eckho slova pyr, toti ohe, a to proto, e dole od spodku iroce, k vrchu pak m ve tm e se stavly, tak rovn jako kad ohe svm vrchem k zku smuje a se ztenuje, tak tyto, aneb jako diamant piat k vrchu staveny byly a jsou. Mezi jinmi mnohmi, kter se v tch mstech a pscch nachzej, nejpednj ti pyramidy jsou, o nich sta i novotn historikov mnoho vypisuj, a mezi sedmi divy svta je pokldaj. Plinius lib. 36. c. 12. Herod. lib. 2. a jin sta historikov, je Plinius vyt, mezi jinmi vcmi toto o nich p: e jest na nich dlalo tyikrt sto tisc lidu, kadho tvrt lta jedno sto tisc lidu kamen lmalo v Arabii skalnat, a to pes pout a k Nilu dodvali, a pes eku na msto, kde nyn stoj, a sedmdeste osm let na tch tech stavli, a na jedn nejvt 20 let. Na dlnky vynaloeno na samou cibuli, esnek, krom ndob, dobytkv a jinch pokrmv, tisc a osm set centn, to jest tisc tisc a osmdeste tisc korun, jak Pierre Messiees div. Lecons, trois. patr. c. 32. vypravuj. A nen divu, e jsou se krlov tehdej v takov dla a staven mst, v a pevnost vydvali; nebo mme toho dvod z psem svatch, e jest Josef

172

vecken lid Egyptsk v otroctv a sluebnost v as drahoty sedm let trvajc pivedl, tak e nechtli-li jsou krlov svho prva potratiti, vymleli na lid poddan velijak a zbyten roboty; a na samm lidu Israelskm pklad mme, jich tehd estkrt stotisc muv bylo, krom en a dt, a den po dni k staven robotovati musili, e jsou ovem tehd tak nco novho dlali, a skrze to od krlv sv vychovn a stravu mli. O nejvt a nejpednj pe Herodolus a jin historikov, e ji njak krl Chemmis neb Cheopis vystavti dal, a podnes v celosti zstv, akoli na ti tisce let stoj. Jest tverhran, a jak Diodorus poznamenal, e kad strana pi zemi tisc est set a osmdest stevc zi jest, a vak du Villamont es voyages lib. 3. c. 13. miv ji ped mlo kolikas lety, kadou stranu po 400 kroej, a kroej po pl tetm stevci potajc, pokld jeden tisc noh, vkol tyi tisce. Boterus lib. 3. pe, e nco vce neli pl mle vlask pi zemi v okrlku svm jest. Vysokou pokld ji Herodotus 8 honv, hon 240 noh dlouh, uinilo by 1920 noh zvi; Diodorus 6 honv, uin 1440 stevc. Ale novotn spisovatel potaj po stupnch, kter od zem a do vrchu vkol a vkol zevnit jdou, jich potaj 250 a kad 5 stevc vysok, stevc pak 10 prstv dlouh, co by uinilo 1250 stevcv. Bellon. lib. 2. Pet. Martyre Milannese etc. Kamen jest velmi tvrd a velik, a jak Pompon. Mela pokld, nejmen kus 30 noh jest zi; avak tehdejch asv nemli takovch nstrojv a spsobv k vyzdvihovn kamen a jinch poteb, jako nyn, tak e sta spisovatel jin nesoud, neli e jsou pracn rukama a sochory takov kamen od jednoho schodu neb stupn na druh vleti a szeti musili, co by se nyn naim dlnkm za nemon bti zdlo. Na vrchu nahoe, a se nezd, aby co bylo, vak jest tam msto tverhran, a z kad strany pti stevc, a to z jednoho kusu kamene, co velmi divn jest na takovou v tak velik kmen vyzdvihnouti a vsaditi. Tak jest jist vc, e by nejsilnj stelec z luit p, stoje nahoe, do povt pmo vystelil, neme spodku u zkladu pesteliti, ale pokad p na stupn padne, z eho se

173

velik souditi me. A vbec nen a nemla by slouti ve, ale kamennm neb vystavenm vrchem, proto e tak po v zemi Egyptsk se spatuj a nejin neli jako njac vrchov bti se zdaj. Pi spodku jsou pahrbkov psit, jimi se zklad zan a zasp, tak e mnohem hloubji pod zem jsou, neli pedele byly. A to znti z t dry, kterou se dol do vnitka leze; nebo do n. se nyn vchzeti neme dvemi pi zklad udlanmi, proto e jsou velmi hluboko pskem zasut, ne oknem se tam lzti mus. Jsou pak vnit komory z mramoru ernho a strakatho vystaveny, a v jedn hrob z ernho a jednoho kusu mramoru, jej ten krl, kter ji vystavti dal, sob ku pohbu pipravil. Druhou pyramidu stavl Cephus, bratr krle Lhemnisa, kter o mnoho men i prostj jest. Spodek jest 625 stevc na kad stran. Nem dnch stupv zevnit ani vnit, tak e se nahoru na ni neme jti, a vnit pln vystaven jest a nen, przdn jako prvn. Jest tverhran a piat, eby sotva jeden lovk na vrchu ostti mohl, jeto na prvn pes padeste osob voln stti me. A vak mnoho stla krle toho, jehoto pedek vydav se ze vech dchodv na staven prvn, tento pak aby vdy njakm spsobem penz nabval, jedinou dceru svou, a to velmi krsnou, k tomu pivedl, e jest za jistou mzdu penz aneb poet vozv a kamen k t vi, svho tla jednomu kadmu propjovati musila, aby takovm prostedkem k vystaven j otec jej dostaiti mohl; o em Herodotus lib. 2 pe. Nsleduje tet, kter nejmen jest. O t pe Herodotus, e ji vystavl krl Mycerinus, syn bratra krle Cophis; ale vt poet, jako Plinius a jin, pivlastuj to staven njak Rhodoppe nevstce, kterto byvi ponejprv s Ezopem v chudob a otroctv sluebnm, skrze svou vldnost, krsu a vmluvnost potomn tak vzneen nevstka byla, e k n tch asv krlov, knata a pni zdaleka na milovnky jezdili a za sluby jej bohat j platili; odkud takovho bohatstv nabyla, e tuto, a men, vak nkladnj na svj gro vystavti dala. Plinius ibid. Nebo od zem na 22 noh zvi jest vystaven z ernho mramoru moueninskho, Basalles eenho a

174

velmi drahho, ostatek z blho mramoru a do vrchu, a vak od spodku a nahoru po vech stranch obrazy a podobami rozlinch zvat a znamen v n vytesanmi ozdoben, kter vecky jist vci historick a pamti hodn znamenaly; jak obrazce egyptsk vypisuje a vykld Orus v knize Hierogl. Pi kad stran obsahuje dl 363 stevcv; v jej nev se, proto e na ni nahoru tolik jako na druhou se neme jti. Naposledy jest tak podivn vc v tm okol a poloen toti hlava a tv jako lov s krkem proti Cairu obrcen, a velmi mistrovsky nos, oi, sta, elo, lce, ui a jin vlastnosti hlavy vytesan m, e se emu diviti, kterak to ve tak dlouh as v celosti trvati me. Plinius vypisuje tu hlavu a mru jej, toti e jest na v 140 stevcv, a okrlek neb okrouhlost hlavy vkol ela a idovin z pedu i zadu 102 stevcv, a to ve jedin kus a celistv mramor jest, tak e netoliko vytesn ale i pivezen tak velikho kamene ku podivu kadmu bti mus. Mons. de Villamont lib. 3. pe, e nen neli 92 stevc vysok. Byla pak ta hlava hrobem krle Amasis, v n pochovn byl. Plinius. O kterm krli pe se, e jest dal dm udlati z jednoho kusu kamene, kter zevnit byl 21 loket dlouh a 14 irok, 8 vysok, a vytesan pokoje ml, kter 2000 lidu po ti lta dlalo. Herodotus. Nkte prav, e byla modla, a e nkdy Egyptanv bohem byla, z n satan od slunce vchodu a do zpadu na dotzky odpovdi dval. Tolik o n pe Blase de Vinegere, es images de plattepeint. de Philostrate, a dokld, e netst pinou bv tomu, kdo na ni na vrch hlavy leze a chod; a pklad toho na jednom Francouzu tehd stal pivozuje, e z vetenosti, slye o tom, nahoru vylezl, avak jeda odtud zase do msta Cairu, e jej k, na nm sedl, s sebe shodil a zabil. Uiniv ve zmnku, kterak jsou pedel obyvatel Cairu v tch mstech tla mrtv pochovvali, vzal jsem toho dostatenou zprvu, e v tm poloen nedaleko msteka Zaccara, okolo pl druh mle esk od Cairu, jest vdoma dra zahraen prkny, kter se vak psky zan, a pokad mus bti vyiovna, kdy kdo skrze ni

175

dol chce jti. Nebo kdy poutnci tam pijdj, z platku rdi je tam pust. Kterouto drou pichz se pod zem do mnohch a rozlinch sklepv a komor v skle vytesanch, v nkterch e jsou dve kamenn, a v tch e se nachz do nkolika tisc tl mrtvch balsamovanch a jin mazanch, v aty a pltna vonn obalench, kter e po starodvnu rozlin pistrojen jsou, s nehty pozlacenmi a jin barvenmi; a ta v celosti zstvaj, krom e ern jsou a seschl, a jako v komn zudil; vlasy jak barvy byly, v celosti znti, co jsem v Cairu v jednom krm, kde jich nkolik prodali do Bentek, ve oit a bedliv spatil. Nebo vdti slu, e je do Evropy voz za velik. penze, a hned na sta jedno kupujce, vak kradmo pro Turky, kte nm nepej tak vzcnho lkastv, z nich se strojiti me k nejtm nemocem. A jist nen dobe spraven ta apatka, v n by se vdy njak kus tla takovho nenachzel. Slovou pak tla takov balsamovan a z tch zem pivezen mumiae po latinsku, kter mimo jin nemoci, obzvltn pro vnitn krve sraen, vedy, zl povt prospn jsou a velmi vzcn, jak Bellon. lib. 2. c. 4. 7. pe, e krl Frantiek prvn toho jmena Franck, kdy kam jel, vdycky kus t mumie a rhabarbarum, terra; sigillata etc. v krabici s sebou vozil, pro nhlou potebu; jako pak i J. M. C, celou takovou mumii, toti celho lovka, mti r, kterho kdy jsem vidl majcho erven obarven nehty, poznal jsem, e z Egypta pivezen bti mus. Sta j tak uvali, jak Galenus libro 2. de Dynamid. spur. receptu z n udlanou vypisuje. Mimo doten msto nachzej se ty mumie podnes ledakdes v tom poloen pustm, v hrobch kamennch a sklpcch obzvltnch, i takto v holch pscch zahraban, a pi nkterch prsteny, nunice, nramky zlat, a divn star ozdoby se nachzej, kter Turci potom kradmo prodaj, anebo zase nkam zahrab. P tak nkte vc divnou strany tch tl mrtvch v tch mstech pohbench, jako Alvigi di Giov. nell. viag. Jacob Vormser etc. Albrecht hrab z Lowensteina v putovnch svch a jin, nae jsem se s pilnost vyptal a to za jistou pravdu v Cairu sob jsem praviti dal: e

176

v tch mstech kadho roku jednou, a to msce Bezna, ten tvrtek po nedli Latare, od veera tvrtku a do rna na sobotu, tla mrtv, nkter cel a obalen, nkterch ruce, nohy a tak dle z zem vystupuj a nad zem se ukazuj nepohnutedln za nkterou hodinu, a potom jak patrn vynikaj z zem, tak zas do zem sstupuj a se trat, s velikm podivenm pstojcho mnostv lidu, kterch na tisce k tomu asu z Cairu tam chod, jedni se tam modl, jin dvaj, tch tl dotkaj, a jmenuj ten as z mrtvch vstn. Co bom-li i blovm psobenm se dje, pobonmu teni k uven toho zanechvm.

177

Kapitola 18.
O naem se po mst Cairu prochzen, a co jsme v nm vidli; t krtk vypsn tho msta Cairu. Nemohe tedy, jak v eeno, k tm pyramidm ven z msta pro vody vyjeti, i abychom asu uili k jinm vcem, dali jsme se do prochzen ulic a k spatovn veho, co bychom jen mohli spatiti. A nejprv li jsme skrze jednu pedn ulici msta, od brny Nansre a k brn Zuaila, v n nejpednj kupci a pni bydl; v t nkolik kollej a kol vystavench jest, a nejpednj Gemelhazar slove, kter m ronch dchodv tyrykrt sto tisc na vychovn studentv a jejich poteby, a tu se u zkonu jejich, a tou o tom doktorv svch mnoh knihy, divnch bsn pln, kde nkdo povycvie se nemu, sp bv potebovn k adm, neli jin nic neumje; a zvlt z jinch mst, kdy potebuj soudce a sprvce v nboenstv i v prvch, jeho cady jmenuj, tehdy kdy do takov koly vzk, bvaj jim proputn osoby hodn, jako z njakho seminarium, toti zahrady. Kostely tak pedn jsme vidli, z nich kad na den 10 duktv platu stlho m. Pi jednom, kter na nejblim nmst proti zmku stoj, prav, e kola byla, v n lta 1566 vyed ohe, do 9000 exemplv a knh jinch a jinch, a to psanch, a do nkolika set zlatmi neb stbrnmi puklami ozdobench shoelo; a ten kostel jest podnes na vtm dle poboen, bez stechy a podlahy povrchu, toliko jsou na nm zbradla, a v oknch me mosazn a elezn, po em znti, e jest znamenit vc ped asy bti musila, anobr nejspe od kesanv za csav mskch aneb Konstantinopolitnskch vystaven bti musil. Dl vidli jsme nemocnice, z nich nkter maj do sta tisc dchodv kadoron, a kadho z jakhokoli nrodu do nich bez osob eten pijmaj a hojn pohodl jemu prokazuj, i lkastv piln dvaj, a to darmo, tak e kdo se vyhoj, me odtud vyjti,

178

zaplat prostm penzem Deo gratias pakli by tam umel, tedy co pi sob ml, toho dnmu nevydvati tam za prvo maj. Potom jsme skrze nejedny kotce kupeck, je oni bazars a Vlai fondiques jmenuj, se prochzeli; v nkterch nic jinho ne pltna a kmenty rozlin indinsk, persinsk, Alexandrinsk a jin se prodvaly; v jinm jsme vidli tkaniny hedbvn velijak, jak se vymysliti mohou, a jim podobnch v tchto naich zemch nevdme, nerci-li takovho mnostv nemvme; v jinch sama rozlinch barev sukna, a nejvc englick, florentsk a francouzsk; v jinch amlaty a muchejry. Potom jsme pili k pkn vystavenm kotcm, ze jmena canelhalily, a v tch na vtm dle Peran sv zbo mli od ltek, zlatohlav, stbrohlav, aloun a drahch kamen atd. i rozlinch z Indi kupectv. Za ktermito hned stoj jin krmov samch vonnch vc pln, jako ambry, pma a co tomu podobnho m vymyleno bti, v takovm mnostv, e kdo libru d koupiti, oni na sto liber ho nabzeti smj. Nejpednj ze vech kotc vidli jsme, kancala slove, kde nic jinho, neli co zlatho, stbrnho, od drahch kamen a perel jest, se nenachz. Jak pak koli mnoh obchody a u velikm mnostv aneb potu v tch rozdlnch kotcch a po rznu po mst od rozlinch nrod se provozuj a prodvaj, vak toho Turci piln et, aby se ve vem kad spravedliv choval a mry i vhy vsadn uval; kdo by toho neuinil a shledn v tom byl, e nepravou vhou neb mrou prodval, ten bez milosti tmto spsobem trestn bv: toti zavs mu na hrdlo velik hlinn hrnec jako zvon, anebo opravdov zvon maj, vsadc mu na hlavu epici s vocsky, vede jej pacholk za provzek skrze nos jemu protaen, a jde ped nm, a janiar jde vedl nho tluka na ten zvonec hol, aby lid slyeli, e takovho tudy z pokuty vedou. Potom pak kdy se s nm, jak ktermu daleko a jist msto uloeno, navod, jet mu penitou pokutu ulo, kterou dti mus.

179

Potom jsme li skrze uliky, kde v nkterch sami evci prodvali, v jinch sami krej, vecko ji na prodej udlan a shotoven vci, a tak po emeslech jinch mnohch, a i kuchai svou ulici maj, kde maso skopov, velbloudov, bvolov a jinch dobytkv, na mnoze peen i vaen s jinm vaenm, jako rej, hrachem, bobem, jhlami atd. pistrojen, item slepice, ryby a jin vci prodvaj; obzvltn pak vidl jsem to svma oima, e jsou skopce mli s tak velikmi ocasy, e na nich samch tak mnoho masa bylo, co na nejvt skopov kt, jako pak nm to jistili, e mnoh patnct i dvacet liber, vak s ko a vlnou, kterou jest velmi obrostl, v, jakch beranv tam na mnoze ivch jsem vidl, e dosti mli initi ocas za sebou thnouti. Tak jsme li pes nmst, na nich samo rozlin ovoce v hojnosti prodvali; item salty a erstv byliny, netoliko v Egypt rostl, ale tak z Syrie, z Cypru a od jinud po vod pivezen, bez nedostatku; potom kde sam oleje, loje a jin tun vci prodvaj; jinde kde mouku, chlb a kole. Jin nmst jsme vidli, na nm vlen nstroje, otpy, py, tere, avle a jin vci s dostatkem na prodej byly. Nedaleko zmku jin nmst jest, na nm kon arabsk a egyptsk, velbloudy, mezky, osly a jin potvorn zvata prodvali, nad ktermito jejich komi nejvt jsme zalben mli, a v pravd nikdy jsem pknjch a spanilejch kon tak pospolu a tak na mnoze nevidl. Nebo jsou vysoc, vythl, siln, tl a srsti lesknat, tak e by s tkem pknj namalovati mohl; ovem pak jsou rychl, k tomu dob a cvin, e by nad ty tum pknjch a lepch na svt bti nemohlo. O takovch egyptskch konch in se zmnka v tetch knihch krlovskch v 10. kap. tmito slovy: Pivedli tak alomounovi kon z Egypta a koup rozlin, a vodvali spe voznkv z Egypta za est set lot stbra; kon pak jednoho za sto a padeste; co Budaus de asse, lib. 4. na edeste korun vykld, tak e tyry kon za 240 korun stly. Na tch konch tak umj vborn Kairt se projdti a jimi hrd sob vsti, okrlce je pknmi tkaninami a pokryvadly, aneb jinm pknm ndobm, a kdo tm

180

me s to bti, aby kon chovati mohl, ten mus ale jednoho, neme-li vc mti, a k sousedu tebas pes jednu ulici, ovem pak dle, na nm jeti. Nedaleko tch kotcv kancali eench jest stranou ulice zk, v n jsme vidli mnoho muskho i enskho, mladho i starho pohlav z rozlinch nrodv, vak nejvce mouennv, v sluebnost a otroctv prodvati, a byli vickni naz beze vech atv, krom nkte mli kus hadru z pedu zavenho. Tu jsme se dvali, jak nkter kupec pied, divn sob nkterou osobu z nich natahoval, ohledval, jako jin hovado, a odejda ten, jin piel tot in, a nktermu musili bhati, skkati, aby zvdl, jsou-li erstvho tla. Ti otroci na vtm dle etzy. a provazy v hromadu svzni, a vedl mladost aneb starosti, umn a hodnosti se prodvali. Pan ernn chtl mermo jedno mouennsk pachole koupiti, a sotva jsem jej z toho svedl, pedkldaje mu pinu nebezpeenstv a pokuty, nemajce t svobody sob propjen, a tak by je nm byli nepropustili v Alexandrii na lod; rovn jako kon, jakovho jsme velmi dostivi byli koupiti, ale penz jsme k tomu mlo mli, a tak, bychom byli svobodu sob vydali, vak nebyli bychom ho po moi tak lehce dopraviti mohli. Jinho veho, jako kamen drahch, a zvlt pknch a lacinch rubn, aloun, porcelln, kobercv a vc indinskch mohli jsme hojn nakoupiti, kdybychom byli dostatek penz mli, eho nm velmi lto bylo. Naprochzeve se a k nepornmu asu do libosti, obrtili jsme se do pbytku naeho, kde jsme toho janiara Francouza, jej jsme rno pozvali, ekajcho na ns nali, a tak jsme spolu obdvali. Tu jsme rozlin vci rozprvli, a se nm ten janiar dal do nakn na svou bdu a netst, od t doby co se poturil a kesanstv se zhostil, litujc toho s plem a prav, e by se rd do vlasti sv navrtil, a e v srdci v v Krista pna; vak ponvad se v Cairu oenil, na enu a dti laskav jest, e na n neme zapomenouti ani je opustiti; a ledacos jinho promlouval, a jsme nad nm ltost mli, i zase pochybovali, aby snad toho, podl tureckho obyeje pinu

181

dvaje k ponuknut ns nco prati ve pohansk mluviti, naschvl neinil, a ns polap u vrchnosti neosoil, jak se to jinm mnohm a asto k velikmu zlmu jejich pihodilo; ale my se pamatovali na povdn: Chi ti fa piu carezze che non suole, o ingannato t ha, o ingannar te voule, Toti: Kdo ti vc pochlebuje neli d, nebo t chce oklamati, anebo t ji oklamal; jako v t pin panlov moude kaj: Del enimigo no fabler as mal, mas piensa lo, aby o nepteli toho, co mysl, nemluvil, a zvlt v jeho zemi; a jsou tam obzvltn vyzvdai a zrdci na to, aby pespoln kupce pipochlebc se k nim prozrazovali a je o vecko pipravovali, neb z toho maj stku svou; a nejvce id tam s tm zachzej, ped nimi kadmu varovati se radm. Proto jsme jemu na takov nakn nic neodpovdali, ale velijak se do jinch e dvali; jako ku pkladu ptali jsme se ho, m by to bylo, e na vtm dle lid v Cairu tak hrub nestatenho zraku jest a o bolavch, ovem pak velmi mnoho slepch se nachz? jako pak i sm ten janiar velmi bolav oi ml. Dal nm tu odpovd, e, ponvad neasto v Cairu prv a pro tu pinu prachu tlust po ulicch jest, lid jzdn i p u velikm mnostv po ulicch chodc jej vzbuzuj, tak e se pes cel den saditi neme, nbr vzn se jsa velmi drobn, nern co popel a sanitrovat (jako i vecka zem pi Nilu ece), proe do o, jako i vudy po tvi a atech pad, a zrak vyr a hub. Alpinas. de med. Agypt, pokld pinu zaplenho od slunen horkosti prachu a psku drobnho, kter se po ulicch tak hust jako njak mlha vzn, a tou horkost svou e zrak vypaluje a vysuuje. Ale j mimo ty piny tak jejich lenosti a neistot pitm jednu bti. Nebo vidl jsem to, e velic Arabov a Egyptan; jdouce po ulici, pln oi osazen budou mti muchami a komry, vak pro lenost neseenou jich, ani rukou k tvi neshnou, neli nkdy chtce je jako pestraiti, zachrochtaj v sv ei, a otevenmi sty zakiknou, jmenujce: Roch! nae mouchy neplach a hladovit mlo dbaj. Anobr i matky jsem vidl dti mal nositi ped sebou na ramenou, a vidouc plno much okolo o sedti, e nebylo lze o dtti vidti,

182

vak je z nich nesehnaly; z eho soudm, e hned z mld mouchy a tm podobn jedovat aly jim oi naneist, oberou a nakaz. Nicmn aby ponkud prach smoovali po ulicch, jest nkolik tisc velbloudv a oslv, na nich vodu z Nilu po mst roznej a ji lidem netoliko prodvaj, ale nkte z almuny, nadn a povinnosti do jistch ndob kamennch neb hlinnch ped domy vylvaj, a tou potom nkolikrte za den ulice ped domy, kupci ped krmy a jinde vedl libosti pokropuj a prach smej. Ale jest tak nesmrn horko, e v mal chvlce hned vecko zas vyschne, a tak e ne vudy, zvl co opodl eky le, kde velik nmst, kde ceniny a msta nemon k polvn jsou, polvati se me, tak tehdy kde polito nen, odtud se snadno prachem msto opodl mokr zanese a pikryje. Dle s tm janiarem tak jsme nemlo o du tureckm v tm mst rozprvli, kterak v nm a veho Egypta sprvcm a mstodrcm csae Tureckho jest bae, a ten pod sebou sangiachv a hejtmanv mst a krajin m dvamectma, kte co tkho a zvltnho k rozsuzovn se hod, k nmu ukzati a k nmu odvolvati se dovoliti musej. M pidanch 3000 janiar pch stelc, 4000 spachiv jzdnch, a ty po mstech a mstekch onde i onde rozloen vychovv, a v as poteby v rychlosti shromditi je me. Dchodv co se schz kadoron, buto z Cairu aneb ze veho Egypta, dkladn jsem se vyptati nemohl; toliko to nm pravil, e z msta Cairu mimo vydn do estkrt stotisc dktv se schz, co jest ovem dosti, kdy se soud, jak velik vydn na dvr baete, na nazen pedelch krl mamalukskch na rozlin zdu, item na zbrojnici moe ervenho, kter v Cairu pi Nilu le, a v n lod a jin poteby vlen den po dni dlaj, udlan po kusch rozkladen na velbloudch tam pes pout penej, se potebuje a pichz. Kdy bylo po obd, starali jsme se o phodnost jzdy na po vod do Alexandrie, a poslali jsme k vod, kte by nm lod jednali, tak e oekvajce na odpovd, ten den jsme v pbytku sed

183

strvili, a e toho dne ani druhho dn lod dol nepojede, tm jsme zpraveni byli. Dne dvactho devtho tho msce, vstave rno, vyli jsme na prochzku, a jakkoli rno se nm zdlo, vak ji lidu bylo plno po ulicch. Nebo takov tam maj obyej, e co kdo diti m, rno ped slunce vchodem, a veer po zpadu slunce vychz a to d; o polednch pak doma zstv pro nesmrn horko, tak e mnoh co sob v noci na snu utrhne, to sob o polednch nahrad; a pes to jsouce lid tam suchho mozku a pirozen, nesp tak mnoho jako my v naich krajinch, kte pro studenj krajiny vlhejho jsme pirozen, mozku tho a ospnlivjho. A v pravd jest vc ve odporn, jak velik mnostv lidu po ulicch jzdnho i pho vidti, a zvlt kde msto velik jest, zd se nm nepodobn vc, aby tak vudy pln a osazen lidem bti mlo. J pak mohu to jistiti, e ta nejmen ulice tak jest tam lidnat, jako v Praze most, pes kter nevc lidu za den chod i jezd; a jak mnostv v jinch pednch ulicch obchz, to k dnm Praskm ulicem rovnno bti neme, a k ve ku nepodobn vc jest, e se skrze n jdouc sotva protlaiti me, a nainec ovem asto do jinch postrannch uliek uchylovati a obchzeti musil, nemohouce projti, a to ne bez mnohho posmchu, jak od pynch neustupnch Turkv, tak od jzdnch pacholat, kte jedouce dom s komi ode dvora aneb od jinud, nm klobouky s hlav strhovali, aneb nm je na hlavch co amrhou zatoili, co se pro nic jinho nedlo, neli e velik tlaen lidu a kon vespolek bylo, a tak jedni druhm na pekku byli. Vedl toho, a jsem ve poznamenal, e kad emeslo a obchody sv jist msta po mst k prodaji maj, vak pes to na tisce osob po ulicch chod pes cel den, kte velijak vci na prodej nos a tm se iv; nejvce pak od potrav, jich Turci a tch zem obyvatel mal zsoben doma mvaj, a radji sob nco od masa neb jinho pokrmu kupuj za hotov gro, neli by se o to doma mli starati. Proe chodc jeden s tm, druh s jinm, kad ki a vyvolv to, co na prodej nese, nejin ne jako v Praze

184

studen kov kladivem na elezo tluka zvon, aby o nm, e tudy jde, v domch vdli. Zase chod mnoz po mst, kte jsou od bohatch k tomu na den aneb na thodny za penze najati, aby vodu, chlb neb jin vci rozneli a lidem z almuny a darmo jistou mru a vhu dvali; a to in mnoz, e zdu sv na iv a za ivobyt svho obracej, a zase takovch dobrodin mnoz bohat, nerci-li chud, na ulici povati se nestyd, majce takov vci a dary za posvcen a lep, neli kter doma v hojnosti maj. A tu vodu v velikch kozlovch kch chlupatch i jinch, a k tomu pozlacen ndoby, z kterch se pije, z almuny po mst roznej, a lidi, aby ji pili, tm nutkaj; kterou jsme i my z mdloby a velikho horka (vidouce e se kadmu, kdo jen d, udluje) tak pili. Z eho se souditi me, e akoli tm bez potu lid v tom mst jest, vak potrav hojnost maj, tak e se nen obvati, jak to jinde v velikch mstech bv: a boun hora in pescaria, e tardo in beccaria, asn aby el na rybn trh, a pozd do krmu, kdo chce lacino koupiti; tu vdycky v mrnosti dostati se me, nebo vesnice, msta a msteka veho Egypta odevad tam dodvaj. A nejvc obilm a drbe rozlinou se iv, jako holuby, slepicemi a kuaty; a toho veho mnoh velik stda chov. Ale nen divu, neb jim to snadno pichz pro hojnost obil, teplo a spsob nasazovn u ns nevdan. Nebo maj pece naschvl dlan, do nich nakladouce velbloudovch lejn usuench, ty podpl, kter z sebe tejn plamen dvaj, nejin neli jako msty v Vestfalii a Flandrii drn a zemi dorp jich jazykem eenou, a tmi oblo tu pec, mezi n mnoho set a tebas na tisce vajec slepicch nakladou, a et mrn plamen a teplo tm vejcm dvati za nkter den, a by se ponaly vyklubvati; a tak velik hejno kutek se vylhne, e jich astokrt posti nemohou, ale hned je tak hrnkem malik na koky m, a jinmu za lacin penze prodaj, anebo mlem vychovaj. Co u nich nic novho nen, nbr ped mnoha sty lety, e to tak invali, svd to Aristoteles lib. 6. cap. 2. hist. animal: Ptam na vejcch sednm,

185

aby se mlad vylhaly, ten samho pirozen spsob jest; vak ne jen tak toliko vejce se otvraj, ale tak sama od sebe v zemi, jako v Egypt jsouce zahrabna v hnoji, kutka zplozuj; a v Syrakusu mst njak bumbal v truskch do zem vajec nakladv, tak je dlouho zavlaoval, a by se v nich mlad zarodili; potom pak kdy se v kch teplch ndobch pevaila, tedy vejce ta sama od sebe kutka vydala. Anobr mnoz chod po ulicch, kte pcky mal na koleku aneb na zdech nos, a v nich kole, vaen a jin vci od lahdek jejich, zastavce se ped nkterm domem stroj, a tepl, jak kdo mnoho eho chce, kadmu prodvaj. Jako pak takovch semotam se trakujcch a tulkv mnoho a asto tresc, proto e se tito domnvaj, e jsouce oni dnes v jednom mst, ztra se octnou v druhm, co. pekou neb va a v jak vze, to e se tak pi nich, jako pi tch, kte v kotcch sed; nedje, ale asto se ml a pehldnou; proe tak jist na n pokuty ukldaj. Kdy toti pekai chlb mal pekou, mezi dv prkna krk jejich daj, co do njak kldy, a nakladouc toho nevnho od nho napeenho chleba, vod je po mst a klinkaj zvoncemi na etzkch visutmi, aby to vem po ulicch povdomo bylo. Mezi tm nam prochzenm pili jsme k jednomu velikmu canalu aneb pkopu, kter od Nilu tm skrze vecko msto jde a do nho voda vychz, z nho pak do jinch mench po mst, jm se msto ist, svlauje a oberstvuje; a vak jak jsem slyel, e do roka ti msce bez vody a bahnit bv, kdyto Nilus hrub odpadne. Ale tehd byla v nm vysoko voda, a se po mostech devnch i kamennch pes nj pechzelo, a do toho tak pkop u pbytku naeho vchzel a rameno z nho byl. Pi kterto stran a zatku pkopu vidli jsme nkolik tverhranch domv z kamene a vysokch zd bez krovv vystavench, do nich dnch dve dole nebylo, ne nahoe vysoko okny se do nich lezti mohlo. O tch pravili, e jsou spky Tureckho csae, do nich bae kadho roku mnoho tisc strych obil nakoupiti a nasypati mus, a v tch mstech se tu chov pro vlhu, j se oberstvuje od spodku a tak hrub

186

nevyschne; je asto pemtati, a odtud do Konstantinopole a jinch mst, jako pomoskch pevnost atd. voziti dv. Toho dne vidli jsme velijak kratochvle od kejklv a zvat rozlinch provozovati. Vak mezi jinmi vcmi mli osla, kter divn vci provozoval; kdy k nmu vdce jeho promluvil na hlas ka, e slyel, kterak se m velik staven v mst stavti, a e volno jest, aby vickni oslov shledni byli pro noen vpna, kamen a co poteb: to jak ten osel uslyel, hned jakoby ho mor porazil, na zem padl, a zdvihi nohy nahoru, oima zavenma leel, jakoby mrtv byl. Co ten vdce jeho nakal, e by svho milho osla ztratil; co nm hbal, za nohy thl, vak nechtl prohldnouti; a jej tak kyjem bil dosti hrub, pedce nehbaje se leel; a namluviv se ten Turek do vle, dal se slyeti tmito slovy: Pni mil! vzte e ztra bohd proti oldnovi vecko mnostv vstc slavn vyjeti m, a co nejpknj pan na pknch oslch pojedou, a tm oslm daj jemene dobrho a vody z Nilu erstv tch slov jet dobe nedomluvil, schopil se ten jeho osel, a jakoby se tak jednm pro pan hodil, divn skoky radost velikou prokazoval. Vak kdy opt jeho pn ekl, e jest dn od svho souseda, aby svho osla pro jeho enu starou a erednou pjil, kter tak vyjeti se stroj, tu ten osel hned jednu nohu skivil, jakoby na n chrom byl a kulhal. Na to kdy se zeptal pn jeho: Pro kulh maje starou nsti? mus ty na mlad laskav bti? kval hlavou, jakoby toho posvdoval; proe vece k nmu: Ukai, kter jest mlad v tom zstupu? On chodil kolem, a k jedn dosti pkn pistrojen pistoupil a hubou se j dotkal, z eho velik smch poel. A podobnch divnch zvl; jako ptky maj, kte, kdy jim kdo oke penz, zdaleka let k nmu a vezmou jej mezi pysky a nesou svmu pnu; a tu na msce budou cedulky, v nich napsny jsou vci astn neb neastn pihoditi se majc, z kterchto cedulek vezmou jednu, a tu tomu, kdo jim dal penz, donesou; kterou otevrouc, co mu dobrho neb zlho pedpovd, na tom mnoho povrn zakldati bude, jakoby to vrn pravda byla.

187

Tak jsme jedno zve mezi jinmi, nikdy u ns nevdan, vidli, kter latin camelopardalin, jakoby ekl na esko velbloud leopard slove. To zve m kvrny ern po srsti jako leopard, a dlouh krk i hlavu co velbloud, a jak Strabo lib. 16. vypisuje, m pedn nohy vysok a zadn nzk o polovici. Velmi pkn a spanil zve jest a dnmu nic neubl; a jest jist vc, e z dvojho tch dvou pokolen, jich obraz nese, pochz, a to v mstech libickch a africkch, kde v pustinch dko kde voda se nachz; proe kde mstem studnka jest, tam se velijak zvata a zemplazov k napjen schzej, a tehd se asto pihz, e pokolen ciz s druhm se spojuje, odkud rozlin potvory a stvoen pochzej, jako i toto z velblouda a z leoparda. Slove arabsky zurnapa. Galeot. Mart. de doctr. prom. c. 6. pe, e za jeho asu oldn Egyptsk takov zve nejprv do Evropy a do Vlach poslal kneti Florentskmu Laurentio Medices. A tent jmenuje je jin giraffa; podl eho tak sluje, to v kapitole 8. vysvtluje. Tak vidli jsme jin spsob neli u ns, msto kry, vozu neb smyku, velik sudy a baly kupectv neb ehokoli jinho nositi: toti jak uznaj co za t, kter vc m mnoho aneb mlo, s tu potebu se osob najme, buto deset, vc neb mn; ti se rozdl na dv, a vdycky k jednomu sochoru z pedu dva a zadu dva se srovnvaj. Pakli jest vc tk, eby ji ti tyi na jednom sochoru pivzanou provazy, a nzko od zem vyzdvienou unesti nemohli, pivezmou druh sochor aneb tet s nosii jinmi, a ti tak spolu velikou t unesou; vak kdy nesou, pedn jedni druhm ruce na ramena kladou, t i zadn jedni na druh, a tak jako svzan se pidruj a zvednouce nesou, nemohouce jedni ped druhmi vystupovnm z adu, shbnm se a jin klamv uvati. Vidli jsme tak zve z Indi peneen, kter upiny tvrd po tle m co krokodil a na spsob zbroje, jako nramky a jin kusy, po tle m pirostl; nen vt neli prase desti aneb dvancti nedl, a dvali mu penici jsti. O nm zvltn kapitolu napsal Nicol. Monardes de med. ex Occid. Ind. delatis.

188

Potom kdy as byl obdu, vrtili jsme se do pbytku a poobdvali tm dve; neb jsme zprvu mli, e jednoho mladho pna k obzce povedou, proe dostivi jsme byli na jeho komonstvo se podvati. I li jsme do ulice, kudy jeti ml, a n tulma s nmi, kam po chvli valil se lid zstupem, a nm tsno bylo; za tm lidem jelo mnoho tureckch pnv a bohatch kupcv Kairskch na spanilch konch, ndhern a v drahch atech pistrojen, ve po dvou; po tch jelo rozlinch, hudcv, trubav, bubenkv, pskav, gejdav a jinch hudeb. Za tmi lo mnoho janiarv s holemi a ti cestu dlali; po t jelo pacholtko v 6 neb 7 letech st, v blm stbrohlav a v blm tulbantu aneb epici, a to na blm velmi pknm koni sedc, na kterm vecko ndob co kment bl, od hedbv a divn stbrem krumplovan bylo; toho kon vedli dva, z kad strany jeden, za vote uzdy, a vedl tch li jin dva, kad nesa ratolest od stromu velikou, na n rozlinho kvt a kytek mistrovsky a pkn naveno bylo. Za tm pacholtkem jelo jinch nkolik po dvou, vak ne v jednostejn barv, ale v rozdlnch atech, i srsti kov ne jedn; za tmi jelo mnoho en na pknch a nkladn obestench mezcch aneb oslch, kter divn kice zpvaly, nejin ne jakoby jazyk nemly, a. skrze sam chtn se nadraly velmi nelibm hlasem, a ty byly matee a pbuzn tch pacholat, a jin k tovarystvu tomu pozvan eny, kter vecky sedla, jako jin mui, obkroily a tak jely, spanile sob na tch hovadch ponajce. Jest pak ten obyej netoliko v Cairu, ale i jinde v zemi Tureck, e kdy nkterho bai, sangiaka, aneb nkterho pednho pna u nich syn obezn bti m, jin chud man a rodiov naschvl sv dti k tomu chovaj, aby s tm mladm pnem na t den a v tm tovarystvu dti sv obezati dti mohli, by nkolik let ekati mli, a to proto samo, e sob to za poctivost zvltn a pamtku dtem svm pokldaj, kdy povdaj, kterho lta syn jejich obezn jest, jmenujce as, kdy toho aneb onoho pna obezali; kter tak pijda k dstojnosti njak, takovm svm spolutovarym mimo jin pomh a za astnky svho musulmanstv je m a dr.

189

Dne tidctho tho msce byla nm od pana consula oznmena dobr novina, abychom se strojili, e toho dne k veeru nkter lod dol do Rosetty pojedou, a jednu z tch e pro ns smluviti dal. Proe ochotn a s radost jsme se strojili, a tm asnji, rozehnave se s panem consulem a vemi znmmi, a zaplative co jsme protrvili, s podkovnm z dobrho chovn na cestu z Cairu se vydali. Nebo nm ten veer ped tm pan consul oznamoval, kterak by o ns zhusta po mst i pi dvoe baovm rozprvky prochzely, a to takov, e bychom vyzvdai byli, rad nm co nejdveji odtud povyhnouti, a nebudem-li moci mti phodnosti, tedy aspo z pbytku nevychzeti. Ale my nemekali jsme vyjeti na osltkch, s pidanm nm tulmaem a idem, kte ns do Bulako (kdeto pstav a stanovit pro lod u Cairu jest) doprovoditi a s nmi tu pobyti mli, a bychom se odtud poodplavili. Tuto pak dveji neli bych zatek jzdy dol uinil, jet strun vypsn msta Cairu dolom. Cair aneb Ceir msto, jin Alcair, jak Laonicus hist. vykld, slove po arabsku Velik msto. Nkte je jmenuj Missir, od starho jmena Mizraim, jm vecka zem Egyptsk tak se jmenovala. Od starodvna sloulo Memphis, a bylo vystaveno ped narozenm Krista pna 1945 let. Dl se na dv, nejprv star Cair, jin Mifrulbetich po arabsku nazvan; potom nov Cair, jin El chahira een, a pedmst Bulk, Medin, Caraffar aneb Massar, Bebzuaila, Gemethailon, Bebelloch, kterto vecka obzvltn a dosti po rznu le a velik msta jsou, kad z nich nkter tisc domv v sob majc; vak sam nov Cair, toliko zdmi a branami ohraen jest a se asem zavr, a pi tom zmek na vrchu vysokm vystaven jest, o nm jsem ji naped zmnku uinil. Ta vecka msta v rovin le, v poloen tverhranm, vce na dl k ece Nilu, kter pi Bulko msta dosahuje, a jinmi stranami na pl mle od msta. i vce vzdli s svmi behy se thne, a z zmku vborn se spatiti i postleti mohou v as vlky. Okrlek vech spolu mst s pedmstmi soudm bti okolo ty neb pti ml eskch, a kdyby pospolu leely a mezi sebou na

190

mnoho honv, mstem na dobr tvrt i vce esk mle, nmst a zahrad nemly, byly by mnohem men, a soudm e by sotva dv Prahy pevyovaly. Avak proto e malch a zkch domv tam nejvce jest, vid mi se, e by se jich tikrte i tyrykrte vce neli v Praze nalo a shledalo. Jsou tam domov na dle z hlny, jin z kamene, dv pi nich dost mlo, dve obyejn nzk, sotva pes ps lovka pesahujc, tak e se velmi shbati mus ten, kdo do domu vchz, a to snad proto, aby kad vchzejc t sni a v n pstojcm vol neb nevol poklonu initi musil; anebo pro lep bezpenost v as vlky, aby s komi do domv a sn jzdn ani p, nakloujce se tak s zbran tlem k zemi, vskakovati nemohli; od nich snad polo to pslov A casa mia non intraria, si tu non lighi la bestia a l uscio, to jest: Do mho domu prv nevkrouj mi, le hovdko uve pede dvemi. Ne kte tam kon mvaj, ti je v mstech jinch pi domch a zahradch chovaj a do sn nevod, proto e obyejn sami v sni pro chldek bydlej i lhaj. Pni velic pro svou dstojnost vt dve a vy pi domch maj, a tm se zajist od obecnho lidu rozeznaj. Tak kle domovn na vtm dle devn, rozlinmi vzory dlan maj a jimi otvraj; podobn i zmk divnho dla uvaj. Jak pak mnostv lidu v nm jest, zd se vc k ve nepodobn. Nebo ze vech tch zem kupci a jin obchodnci do Indi obchody vedouc, opt kte po Tureck zemi potravy z Egypta rozvej, t co se jich kadho asu (jak doleji bude doteno) na pout do Mechy a Mediny odevad jako vely k lm se schzej, a ze veho Egypta obyvatel hromadn se hrnou, tak e dobe veho svta pedn nrodov tam se nalzaj, kte by se u velikm potu vytati mohli; z samch kesanskch nrodv jsou tam Vlai, Nmci, Francouzov, Englian, ekov; Polci, Uhi, Georgini, Abyssini, Nestorini, Goffiti, Armenini, Syrini, a z jinch zem k Kristu se piznvajc nrodov, kte tam nkoliker kostely maj, a eck patriarcha tch zem tam bytem jest, a sv nboenstv bez pekky vykonvaj. A k tomu akoli po vech stranch msta ulice velmi lidnat jsou, vak kdyby ensk pohlav, pan a dveky, tak

191

svobodn a asto pro vecky poteby z dom vychzeti mly jako u ns, zdlo by se v pravd o mnoho lidnatj, neli sic vidti jest. A vak, jak jsem jistotn zpraven od kesan tam pebvajcch i jinch osob toho povdomch, e tm kadho roku, anebo zajisto pes jeden rok, toti ve dvou neb tech letech jednou, tam za 4, 5 aneb 6 msc nejdle mor bv, v nm do ptkrt stotisc i vc lidu schz a umrv, a mimo to pedce tam tak lidnato jest, jakoby dn neumel. Nebo tm bludem Turci vickni a pohan tch zem jsou nakvaeni, e se dn jakkoli nebezpen a nakaujc nemoci ttiti, ovem straiti neb ostchati nem, nbr e m na pedzvdn bo tak cele spolhati; by i svou smrt jistou ped oima vidl, vak naprosto nikam neodchz, nbr tuze se dr toho pslov: Quel que debbe essere, non puo mancare, e, co na koho pijti m, jeho nemine, jak o tom na svm mst doleji vce se dolo. A tak jedni druhch se v as moru nett, anobr jakkoli kdo nakaen jest, k nmu smle chod, s nm obcuj, at po umrlm uvaj, je svobodn mezi jinmi vcmi prodvaj, a nikoli pro mor z domu, ovem z msta se nehbaj; odkud pochz to, e mohouce za asu nakaen morn petrhnouti, rozafnost a etenm se ivoty zachovati, vak svvoln se do nebezpeenstv dvajce, jako hovada zhusta mrou a se kcej. A vak jak nkte p, jako Jan Geilrif, Jan Tucher, Monsieur de Villamont a jin. v svch putovnch do tch zem, e v tom mst 20.000 kostelv a far jest, a k t kad fae nkter ulice mal anebo jedna velk pinle, a pi mnoh 1000, pi nkter 300, 200 a nejm 100 osedlch e jest, a kdy mor pichz a pi jedn fae toliko jedna osoba za den ume, e hned 20.000 osob uin, za 30 pak dn e hned 600.000 a za nkter msc na milliony pijde: tomu niemu j msta dti nemohu; nebo nesoudm, aby tam 300 neb 400 meitv a kapliek malikch dohromady bti mlo a sotva vce ulic, a vak do 40.000 aneb 50.000 domv dobe tam jest i nco vce; a kdyby toho tak na mnoze bylo, byl bych to tak spatiti mohl, rozumje poloen velikch mst jako i kdo jin. Obyvatel msta Cairu jsou lid chyt, lstiv a obchodm kupeckm od velijakch nrodv vycvien, mnoho slibuj, mlo

192

pln; ji jest pslov to jako chlb kadodenn obecn u nich: Promettere non e dar, ma per matti contentar,toti: me slbit, neplniti, tak nemoudr podvoditi. A tak u nich: Dal ditto al fatto el ce un gran tratto, od slibu k skutku dlouhmi nedjde hony mnohmi. Kdo u nich s pkn aty me bti, ten se sna, aby ml pknou blou koili, a pes ni nco krat dolomn z aksamtu, karmaznu a jin hedbvn ltky. ensk pohlav to nepispouje, ale jako kde u ns rdo pkn a ndhern se stroj. Sukn nos dlouh rozlinch barev, s knoflky stbrnmi, zlatmi aneb hedbvnmi; rukvy maj zk proti muskm, kter pro chldek, aby jim do nich vtr vti mohl, irok nos; na hlavch drahm kamenm a perlami, co nejdr a nejpknji mohou, krumplovan klobouky jaksi vysok co knec epice, po stranch pkn pe, a drahm kamenm ozdoben, s mnohmi obojky a nramky i mezi vlasy proszenmi perlami chod, nejin neli jakoby njak knny byly; za nimi tak doma v pokoji sedcimi a spolu rozprvjcmi pi zdi dveky stojce, s sloenmi rukama na slubu hledj. Doma maj istou zvli, nebo tam jest mnoho kupcv a bohatch, kteto svm enm nic dlati, ani vaiti aneb strojiti jdla, a to jak bohat tak i chud, nedaj, proto e se ony tomu neu, a e vecko od kuchav po mst hotov kupuj. Proto pistrojce se v roucho ndhern, pmem a balsamem se natrouce a namace, projdj se na malch oslch, pknmi pokryvkami pistench; nebo jedou navtvovat jedna druhou, a pi kad z nich jdou pky nkter dveky Slovanky a nkter kletnec, a tak se msto jinho domcho dla prochzej. eho v jinch tureckch zemch ne tak zvoln svm enm jako v tom mst obyvatel dopoutj, a nevm, aby kde v Turcch eny takov svobody uvaly a tak lhostejn a ln byly; musej jinde eny koberce, alouny a rozlin tkaniny a dla drah msto svch muv dlati a mue tm iviti. Ale stv se tmto Kairskm vedl pslov: Femine e galline per andar troppo fori se perdono. Toti eny jsou jako slepice: vejdouce jen na ulice, Hned se zma nebo ztrat, v cele dom zdka vrt.

193

Uprosted eky Nilu proti starmu Cairu jest ostrov Michias, toti Mra nazvan, pro mru, kter v nm postaven jest na jist znamen z kadho roku buto hojnosti neb drahoty po v zemi Egyptsk, a to skrze men neb vt t eky se rozvodnn a zem zanesen i zavlaen. Na tom ostrov jest nkter sto domek, a na konci pkn vystaven palc, a pi nm meit vesele lec, okolo nich voda se obr. Na druh stran a konci ostrova jest mal ohrada do zdi, v nto uprosted stoj studnice nepikryt a tverhran, okolo 18 loket hlubok, do n jest z Nilu strouha pod zem pi dn udlan, kudy voda tam pichz a vpad; uprosted na dn stoj kamenn sloup, tak 18 loket vysok a na lokty znamenan. Nebo kdy eky pibv, co se stv 17. ervna, tehdy vchz tam voda a vydm se tak jako na ece: prvn den na dva prsty, druh na ti, a na 8, 15 i vc prst, a tak dle a na lokty pichz. K tomu, aby jak j mnoho pibv, etili, jsou jist osoby nazen, ktei kadho dne pichzej a spatuj, jak mnoho okolo sloupu vody pibylo potom povd to jistm pacholatm v lutch epicch chodcm, ti to rozhlauj po mst vem vudy, a za to kad z radostn nadje a z tdroty, aby jim tak tde vody pibvalo, tm pacholatm nco penz daruje, co oni svm vdcm pinej a z toho dobr zisk maj. Nebo maj to z jistho od nkolika set let zkuen: jest-li e Nilu pibude do patncti loket, tedy e bude hojn a rodn lto; pakli jen bude do 12 loket, aneb m doleji a men, tm tak nerodnj poas znamenaj. Zase naproti tomu, jest-li e dochz 18 loket, znamen velik povodn a dlouho trvajc vody; kdy pes 18 pejde, tehdy i velik nebezpeenstv na staven v mstech a vesnicch nsleduje, tak e vecken Egypt zatop a tim dlouhm vod nad zem stnm zem tak dlouho rod neme vydvati, odkud neme neli velik drahota povstati a od bahen povt nakaen a mor atd. Proto v as dochzen tch 18 loket volaj po mst a jinde k tomu nazen, napomnajce lid tmi slovy: Lid, lid, porouejte se pnu bohu, nebo voda dochz stavidel a bran do pkopv! Nad m se kad lek, almuny dv a modlen pilen jest. Proti tomu zas kdy vid, v

194

jak dobr me vody pibylo, tehdy hned zzen ednci taxu a cenu vechnch vc, jak by se toho celho roku prodvati mly, nad a vyhls; nebo vd, jak mnoho zem, kter poloen voda zatop a zavla, a jak mnostv rod z nich bude; a tu se dnho krupobit, dnho vyhynut, ani kvtu ublen pi obil nestrachuj, proto e toho tam nikdy nebv, ale jak mnoho zem zavla, tak mnoho vyd v zrstu, a kde nezavla, tu nic neporoste. Vody pak t kadoron a obyejn pod za 40 dn a noc pibv, a hned zas jinch 40 ubv a uchz; co kdy se vykon a to se pozn, e v dobr nadji voda byla i opadla, ve tech mscch od zatku pibvn vody (kter nkdy od ervna msce a do jna neschz, a nkdy skoro do pl lta, co bv s velikou kodou v zem) po vem Egypt velik radost ode vech vudy bv, a za celch sedm dn a noc takovou tdrost bo budouc, nic nedlajce, posvcuj, e kdo co z emeslnk a jinch mnohch obchodnkv za cel rok vypracoval a zskal, to za tch sedm dn proh a promrh, neohldaje se na to: Un bon pasto e cento quai, toti: jednou dobr bydlo, a potom st hoe. Obzvltn pak v Cairu velik radost a kratochvle nevmluvn se dj. Maj do velikho pkopu, o nm jsem v nco dotekl, pi Nilu stavidlo; to otevrou s velikou slavnost, jakoby njak msk jubilaum bylo, a tu voda nabhne po vech kanlch aneb pkopch do msta, e se zd msto jako Bentky u vod bti; a tehd kadmu se zechce po vod voziti a plaviti na pknmi koberci ozdobench lodech, s hudbou a jinmi nstroji. K tomu rozhazuj cukrov a jin vci z oken a z tch lod mezi lidi, a to nejvce v noci, tak e za tch sedm dn mlo kdo v noci sp, vecko se toul po mst, hoduje a kratochvle podl nejvy monosti provozuje; tolik mnoho tisc svtel po ulicch, vech a na lodch pes ty cel noci ho, a bude co ve dne; a kdo by toho veho s nimi nevykonval, nebyl by jmn za dobrho, ani tak se nemnoho kdo k tomu prositi d, ale jak me dopome, aby nm neschzelo. (Nebol sic lid vickni radji k rozkoem a marnostem neli od nich pospchaj.) Co ve odjinud nepochz, neli od starch pohanskch Egyptanv, kte eku

195

Nilus za boha ctili; nebo jako on jim tdr byl a tdrou nadji kdy uinil, tak oni se tde zas v ran, pit a v jin marnosti vydvali, znamen jistho sv k nmu vdnosti tudy dokazujce. O tom o vem vysvduj sta spisovatel: Strabo lib. ult. Plin, lib. 5. c. 9. Heliod. lib. 9. Athiop. Giov. Lioni 8. parte etc.

196

Kapitola 19.
Vypsn eky Nilu, krokodilv, vodnch kon a jinch vc pi tom. Nilus eka sprvu sloula Ocean, a to z piny t, eby z Oceanu moe svj tok, ovem pak zrst brti mla. Diodorus Siculus lib. 1. c. 2. Potom sloula Orelice, jak ji Homerus tak jmenuje. Agypt. 4. Odys. Ennius ji nazv Melon; Servius geon ilyn, e ernou a novou zem zakaluje Egypt; proe, jak Pausanias Arcad. svd, z ernho mramoru dlan modly j jako bohu dlvali. Vak nejbli sv jmeno t eka Nilus m od krle Nilea, kter nkdy v tch zemch kraloval. Sta velijak se na to vynasnaovali, aby potek a pramen eky Nilu stihnouti mohli, ale vak dkladn toho se doptati nemohli. Athen. lib. 8. pe, e jeden krl Egyptsk, jmenem Psammetiches, dal mnoho pacholat z mld chovati, nkter toliko sammi rybami, odpolu i docela syrovmi, a ta pi vodch musili pebvati; jin dval na pout, aby hlad a ze mohli sneti a pustinm zvyknouti; kter potomn rozposlal po ece Nilu proti vod nahoru a k potku eky, aby navrtce se, jemu jistou zprvu o vem uinili: vak nic toho zvdti nemohl, proto e se z nich dn nenavrtil. Juba, krl Moueninsk, dal a na druhou stranu k moi Oceanu schoditi, ale ani ten nemohl se potku jejho doptati; o em Plinius lib. 5. c. 9. Ptolomaus pokld, e pod horami Luna z jakchsi dvou jezer vychz, co Odoard Lopez; kter tam byl, por tm, e v t stran toliko jedno jezero jest, a to mezi Angola a Monomotapa krlovstvmi. A tak jin sta vickni divn o ece t smleli, a na to pili, aby nemohouce stihnouti pvodu jejho, ji za svatou eku mli a ctili, jako Ephorus, Hellanicus, Cadmus, Hecataus Theopompus, Thucidides a jin. Ale za naeho vku, kdy jsou Portugalt pes to nebezpeenstv mosk, Capo de buona speranza, mimo Horu dobr nadje se vydali a do tch zem Moueninskch se dostali, ti jsou

197

dkladn to i jin vci mnoh vyzvdli a oit spatili. Jako pedn Franc. Alvarez, ten lta 1520 ty zem projel, s vyslanm krle Portugalskho k velikmu knzi Janovi Abyssinskmu. Viag. del Etiop. Po nm Edoard Lopez lta 1575, ten se do tch zem s kupci kesanskmi vydal. Descrip. reg. Congo c. 10. Svd tito a jin mnoz z novotnch spisovatelv, e vychz z jezera jednoho Zaire nazvanho, mezi velikmi horami, jmenem Cafates, lecho, v krlovstv Gojame eenm, a z toho tee na tyry sta mil vlaskch mezi hlubokmi propastmi a do jinho jezera velikho, Ecus, toti moe od obyvatelv tak nazvan, kter jest zi do dvou set vlaskch mil, a nrod Anzyqueran vkol toho velikho knze Jana bydl. V tom jezeru jsou velik ostrovy, a lid v nich vtipu znamenitho; nebo staven a domy kamenn spsoby pknmi, mry, vhy a jin poteby tak jako my v naich zemch mli, dv neli se K nim Portugalt dostali. V tom jezeru nachzej se krokodilov, syrenes a jin potvory mosk. Od toho jezera Nilus eka jde na sedm set mil vlaskch skrze zemi Moueninskou k ostrovu Meroe eenmu, a tu do n padaj jin eky, jako Colues, Abagni, Saraboe a jin; a obchzejc ten ostrov z oboj strany, spojuje se pod nm a pad do Egypta, zvlt v jednom mst, kdeto pad dol s jedn skly vysok s velikm hmotem a bou neslchanou, kterou nkolik vlaskch mil jest slyeti. Ten pd slove latin Catadupa, od vrch v tch mstech nazvanch, sic jin vlastn kad takov spd Cataracta se jmenuje; jakov spd na Rnu ece v i pod mstem Konstanc u afhauzen msta okolo tvrt mle, kde na dvanct sh zvi s jedn skly dol pad, a zdaleka netoliko ten hmot slyeti, ale i vodu jako dm nahoru vystupovati a vystikovati vidti jest, slove to msto Laufen. O tom, jak hrozn jest, Philostrati de vita App. lib. 6. slova dolom, kter tam naschvl pro spaten toho spdu putoval. Vidli pr nejprvnj spd eky s vrchu a skly dol padati; za tm patncti honv; slyeli jin hroznj spd a um nesnesitedln, jet jednou vy neli prvn, totito v, s n Nilus dol pad, na osm honv; a behy hor a skal vysokch vecky vymlen jsou, jako bezedn

198

njak lom kamene, vnit pln jesky, prtokv a jam, tak e se voda obr vudy padajc po skalch, a vnit v tch vymlench skrch a daleko dol tee vecka pniv a bl s tak velikm hmotem, od kterhoto mnoho lid, kte tam blzko dochzeli, ohlechlo. O tom jejm takovm spadn Lucanus lib. 10. kratice pe a vak vlastn Sed cum lapsus abrupta viarum Excepere tuos, et praecipites Cataractae, Ac nusquam vetitis ullas obsistere cautes Indignaris aquis, spuma tunc astra lacessis, Cuncta tremunt undis, ac multo murmure montis Spumens invictis canescit fluctibus amnis. Toti bsnicky k ece Nilu e svou in, takto mluv: Kdy ten svj tok velmi prudk pout mezi behy zk, Odtud s vysokho skal spd se prudce dol val, Tu dn skaln propasti nemohou ti postaiti; Proe durd se a zpouz, a pnami k nebi hz, Pro tv tak hrozn jeen ctit jest veho tesen; Velk hory hmj siln, vlnobit hust plyne, O skal se obreje, eku pnou obluje. Cesta tam jest velmi nebezpen, pro divn peludy a pery belsk, kter se tam ukazuj, a k tomu pro velik hory nepstupn. Od tch spd za nkter den cesty jest ostrev Syene, na nm msto nkdy slavn bylo, ale nyn sotvka ves zstv; o tom mst psal Plinius lib. 2. c. 72., e le pod znamenm raka, sub tropico cancri, na kter kdy slunce pilo, e tak rovn nad mstem stlo o polednch, e ani nejmenho stnu, buto okolo lid aneb jakchkoli jinch vc, v nm neinilo a nevydvalo. Lucan. lib. 2. Umbras nusquam flectente Syene. Od toho ostrovu potom Nilus mezi roviny egyptsk a do voln prostrannosti jako z vzen kho se dostv a vychz, a do moe Prostedzemnho sedmery prameny, jak jsem nahoe poloil, vpad. Byla pak vc divn starm vypisovatelm a nezpytatedln pi Nilu, e kadho roku mimo povahu jinch ek a potok (eho jsem tak v prvn knize o Jordanu dotekl, vak okolo asu

199

velikononho za nkter den povodn tam bvaj, ne jako tuto na msce) v prosted, ano tak pese vecko lto velice se rozvoduje, a to v jist as, v nm pichz i odchz, jak o tom ji nahoe doteno; nbr e to ji od mnoha set let a snad od potopy svta bylo. Proe v t krajin msta a vesnice na pahrbcch nejvce vzdlny a vystaveny jsou, tak aby v as rozvodnn lid sebou i s hovady bezpeni a zachovni bti mohli. Nebo pihz se, e nkdy voda nenadle do nzkch mst vystoup, kde kdo rychle dobytk neopat, voda je zatopuje. Ano v tom ase msta a vesnice nejsou neli co njac ostrovov pln skal a kamen u vod, npodobn co v Archipelago Cyclades ostrovov, jich do padesti malch pospolu le. Plinius lib. 4. cap. 12. Hermolaus etc. Tehd ani dobytka vyhnti nemohou na pastvy, ale jej pc doma chovati musej, a sebe iviti tm, m se kdo prv zsobil. I tam by tehd nalezl takov lidi, zvlt lakomce bohat, kte ve ni a v hojnosti nakupuj toho, co by potom chudm v as povodn podl sv vle prodvali a je drahotou suovali. Jako tehdy o pvodu t eky Nilu nejednomysln byli spisovatel, tak ovem o tom divnm rozvodnn rozlin domnn u lidu bvaly. Thales, Eudemenes, Lucret. lib. 6. a jin s nimi pokldali toho tu pinu, e pr letn lib vtrov, Etesia nazvan, kte tch asv za 40 dn vj. (a to jsou u ns nejteplej vtrov ve dnech psch), ti e proti vod Nilu od moe Prostedzemnho vj a vodu v Nilu zastavuj, e ona zptkem do zem couv a tak do moe nepad. Ale to zdn nen prav z tch pin, e kdy Etesia zanaj vti, ji tehd Nilus pestv rsti a pon zas opadati. Potom bylo by to t pi jinch ekch Afriky, kter v t stran proti vtrm do moe vpadaj, avak se zpten nedmou. Dle eka Niger, toti ern nazvan, kter z druh strany Egypta do moe Oceanu pad, a vak z jednch krajin jako Nilus pochz a v tch asch se rozvoduje, ta vtry Etesia neme bti zadrovna, proto e ji enou do moe a nejdou proti n; a tak jin toho pina bti mus. Naposledy byla by voda v Nilu. ist jakoto ustal, a ne nad spsob jinch asv tehd nejkalnj.

200

Anaxagoras Physicus, Euripides a jin smleli, e v tch zemch za Egyptem skalnatch velic snhov bti musej, kte v tom ase se rozpoutj a takovou povode in; co proti poloen a pirozen tch mst jest. Nebo ty zem le pod nejvtmi horky, a dn zimy, nerci-li snh, tam nemvaj. Democritus Abderita etc. A eka Nilus svm tokem pinela by njak kusy ledu, aneb vtrov studen by to v Egypt z tch zem pichzejce svdili; eho vak nieho se nedje. Euthimenes a kn egyptt (jak Diodor. Sic. svd) mli za to, e z Oceanu moe pochzejc Nilus, kdy se toho asu moe vydm, z nho takov vody do Nilu pichzej, a snad z toho soudili, e jak Plinius 31, lib. 4. cap. pe, pokolikrte Nilus slanou vodu ml; vak to z jin piny se stti mohlo, a nikoli z moe nepochz, neb jest vc vdoma a proti nahoe poloenmu pvodu. Herodotus pokld tuto pinu, e slunce ped velikmi vodami Nilu prv nad tmi zemmi stoj, a z vod do povt vytahuje vlhkost a oblaky in, kter vtr do jinch zem zan a tam prku psob; v tom pak asu rozvodnn e slunce odchz od tch zem, a nad Asi a eckou zem stoj, kdy pr tolik eky a vody vysuuje a mal in, a tehd z Nilu vody neuchz, proe na svm spsobu zplna a velik jest, a jak horka pichzej, tedy uchz a men bv. Ale kdyby slunce to inilo Nilu, tak by tot pi jinch ekch v t stran psobilo; ale nic se toho pi jinch ekch pod vtm horkem slunenm nestv, proe nen to dn podstatn pina. Co ve obrn Messer Aier. Fracastoro del aresc. del Nilo. Lucan. lib. 10. vypisujc zamt a por. Za naich poslednch asv, jako jin mnoh vci vynalezen jsou, tak tuto tak, kdy se do tch zem Portugal dostali, ti t pochybnosti a nepovdomosti omyl napravili a pravou jej pinu vyjevili. Nebo svd to, e dn jin piina tch rozvodnn nen, jako velik prky, kter v tch moueninskch krajinch tehd, kdy se u nich zima zan (co pichz vedl naich asv z potku Dubna msce, kdy se u ns zan jaro) tak dlouho trvaj, e se zd vc k ve nepodobn. Nebo pe Francis. Alvarez, e tak

201

hrub pvaly tch asv tam vidl, jakoby, jak se k, lil; a jednoho asu, kdy se u jednoho potoku prochzel s nktermi svmi tovaryi, e velik hmot zdaleka slyel, a potomn vidl vodu se valiti v dol, v nm tehd byl, zvi dlouhho otpu, a ta e kamen a jin ceniny s sebou nesla, a v tch mstech skalnatch takov hmot vydvala, nejin ne jakoby hmalo; a svd to, e kadho roku, co tam byl est let, zplna cel msc i pes dva msce prelo; a jsouce ty zem skalnat, t vody do sebe nepij, nbr se splakuje, do dol a potok se shn, do velikch ek a jezer, kter potom mezi tm asem se rozvoduj, a odtud Nilus k plnoci, Niger a Zaire eky k zpadu skrz krlovstv Congo a Guinea, tm spsobem se rozvodujc, tekou a pichzej. Co tak Edoar. Lopez des. lib. Congo cap. 10. pojiuje, a jin tch zem povdom. Z jakch pak pin tch asv tam tak velik a dlouho trvajc prky bvaj, to pkn a obrn vedl pirozench a fysickch pin Fracostoro v doten a Batt. Ram. Sopra il crescer del Nilo vypravuj, a e jinde, jako v Scythii okolo hory Caucasu snhov, v Indii okolo eky Idaspes een, krupobit a deov tak svmi jistmi asy dlouho trvvaj. Ta eka Nilus jako druh po pnu bohu vychovv Egypt. Nebo s tmi deti a pvaly mnoho se zem splakuje, a tokem prudkm skrze mnoh rodn dol jdouc s sebou bahno a zemi ernou hlinovatou zachvacuje, tak e v as jejho se rozlvn po vkol egyptskm zan tou zem a zakaluje vecken svrchek zem, co ho koli zasahuje a pikrv, od n rodn rol, jakoby je nejlp zahnojil, uinno bv. Nebo sic vecken Egypt byl by nerodn, ponvad sm holopskovat jest, a tu nic nevyn, kde voda nezasahuje, a kdy se tu, kde dochz, mlo do zem hrabe, tehdy psek zespod se nachz. Pi tom tak tuto jsem vyetil, e m dl tm vce zem v tch krajinch voda nan; od eho pochz to, e kde od nkterho sta let vysoko zem nanesla, tam nedochz a nezavlauje zem, proe tu nerodn a pust zem zstv. Co se ji v skutku nachz nad Cairem za mnoho mil zdli, kde ped lety prv vudy Nilus dochzel; jako v Tebaitskm kraji, kde msto

202

znamenit Theba nazvan, a nkdy stolice Faraonv krlv Egyptskch, stlo pi Nilu vystaven, v okrlku 140 honv obsahujc, 100 bran majc, a jinch k ve tm nepodobnch obzvltnost, o nich Herod. a jin p: to s mnohmi jinmi msty a msteky, pro nerody skrze nedochzen k nim Nilu n nich vzel, k sputn a dokonal skze pilo. Vedl eho jist vc jest, e m dl tm mn zem Egyptsk se zavlauje, a m dl tm vc zan; a ji ty zem o mnoho tisc tak mnoho lidu vyiviti nemohou, jako jsou pedele mohly; ano kdyby ml dlouho svt stti, neminulo by mnoho set let, eby vecken Egypt tebas zaneen byl a spustl. V t ece Nilu jsou rozlin ryby, je by dlouho bylo vytati, nkterch vak toliko potvor dotknu, jako pedn krokodilv. To zve jest tvernoh, dlouh a nzk, eredn, hrozn a kodliv, nkter 5, 6, 10 a i dvacet loket dlouh i s ocasem, kter obyejn tak dlouh m, jak samo dlouh jest; a ti dni ped tm, neli jsme do Cairu pijeli, pravili nm na cest, e jsou jednoho krokodila ivho tak hrubho do msta pinesli, e jsou ho na dvou velbloudch svzanho nsti musili. Po hbet m tvrd a kamenit upiny, jich dnou moc a zbran nelze prosekati, prosteliti ani probosti, ne pod bichem jest mkk ke, tu nerci-li elezem, ale devem piatm me se otevti vbec jakoby velik jetrka mohla bti, takov v postavy on jest. sta m velik a zuby ostr, jazyku nem, a mimo povahu jinch zvat ne ni a spodn dsn, ale hoej hbe a otvr. Plin. lib. 8. c. 14. 25. lib. 1. c. 37. Albertus. Vedl toho nad pirozen zvat tvernohch nos vejce a vysazuje, nemnoho vt neli jako hus neb pvov, a ty na sucho vyn v hnzd naschvl zem osypanm a daleko od vody, kde by tak voda toho roku nezatopovala, co on sob velmi mrn a prv pedzvd, e jest se emu podiviti; a potom z toho vejcete malho (kterch pokad nkolik a i na destky snese) tak nad pirozen jinch zvat velik potvora bv. Plutarchus. V noci v vod bv a ve dne na zemi pastvy hled, vak nejednostejn, nebo se asem ve dne tak u vod vdv. Zraku jest ostrho na zemi, ale u vod tupho. Herod. Kdy koho hon a ten

203

ped nm utk, velice sml potvora jest; ale kdo mu se ope, proti nmu b, na hz a ki, nedobhne na dnho, ale utee. Marcellinus. Jest ukrutn potvora, lidi napod i hovada, co uloviti me, ere a pohlt, a tak velikho hrdla jest, e holem pachole, v pti aneb esti letech, pohltiti me; obyejn pak ocasem por a potom zuby uchyt; zvlt kte se koupaj aneb k vod blzko jdou, tu za nohu aneb za ruku uchyt; nkdy jezdce s konm aneb oslem do vody vtrhne a seere; nkdy kdo se mlo na vodu z lod vyskytne, z lod ho strhne. A asto do vesnic v noci aneb ve dne bhaj, a kde dti napadnou, je poraj, jako se pak kolikrte pihod, e kdy na n vychzej a nkterho chytce vykuchaj, dv, tr, vc aneb mn dt celistvch a za erstva pozench nachzej. O nm jest pslov: Crocodili lachryma, toti slzy aneb pl krokodilv, protoe maje snsti aneb pora lovka, ple a slzy v hojnosti vypout, jakoby ho litoval; kterto pslov o lidech oemetnch, kte lovka vi lituj, a krom o rdi by ho na lci vody utopili, aneb kte lovka pod jakoukoli zstrou pobonosti a kesansk citedlnosti suuj atd. se mluv. Kousn jeho a jest jedovat, vak po niem se lpe nezhoj, jako kdy kdo mnoho tunnch ryb za nkter den j a co nejm na n pije, a jest v Egypt mnoho lid pokousanch a od nich pochromench; pro n u vesnic a kde poteb, aby svobodn do vody mohli a bezpeni byli, maj nadlanch plotv do vody, skrze n nemohou krokodilov prolezti a peketi. Chytaj je rozdlnmi spsoby. Pedn jest krokodil ten obyej, e rd svou vlastn stezku mv, kterou z vody na zem a tak dle na pastvu vybh, a tou pmo zase do vody. Z tch cest kdy kterou Egyptan vyzvd, a e vn na pastv jest, vd, tedy udlaj jmu, a tu pikryj dvm a pskem posypou, a po t kdy jej spat, pokik uin, bubnuj, perou a hon ho; on svou cestou utk a do t jmy padne, a tu ji od nich bu za iva svzn, aneb na mst zabit bv. Nebo jest zve neohebn pro upiny, kter na sob m, e se neme obraceti a brniti, ani krkem hbati, a proto pmo co p b. Potom na etzy aneb tlust provazy pivazuj hk elezn, na

204

nj nastr hus mriny; on chtje u vod aneb krom vody hltav to pochytiti, asto na ten hk zavzne a tak se lap. Jin tak lapn bv od jistch obyvatelv ostrova Tentyris, kte od nho Tentyrit slovou. Ti jsou tak smlho srdce, e kde jen mohou krokodila shldnouti, za nm se hon, u vod za nm plovou, na vsednou aneb sko z lod; a on chtje po nich chapati, tlamu a svrchn dsn otvr; tu oni mvaj kyje za pasem zastren, ten mu do st pkou vstr, e nem zuby zavti, a z obou stran, levou i pravou rukou jej jako v uzd dr, k behu enou, a jej neb sm jeden uhon a zardous, aneb jin na pomoc pijdouce, kyjmi zabij a dotlukou. Tch Tentyrit, jakoto svch hlavnch neptel, i hlasu jejich zdaleka se krokodilov boj a ped nimi utkaj, tak e astokrte pochyt loupe, j na sam okiknut jejich odbhne; a jist vc jest, e se dn blzko ostrovu jejich nepibl, nejin ne jakoby je zdaleka ili, tak ped nimi prchaj. Mimo ty jsou i nkter zvata krokodilv pirozen neptel. Nebo m obyej krokodil na lidi aneb hovada hati pi cest v bahn a blt, do nho se naschvl obale, aneb v psku se zahrabc, tak e se zdti bude, jakoby kus skly z bahna aneb psku vykoukal, a hled na tudy jdouc vyskoiti; v tom jeho hn asto se pihz, e usne, a sta otevra po nramnm horku hlt vtr. A v tom ptek jaks mal, jmenem Trochilus, v mstech okolo vody pastvy hledajc, na pichz, ten zdaleka vid mu se ervenati sta vnit, a mezi zuby kusy masa i ervy a pihavky se mrdati; let tedy k nmu a vsedne mu do st, vybraje mezi zuby ty ervy, co krokodilu spcmu, i bdcmu velmi pjemno a libo jest, tak e tm lpe sta otvr a tvrdji sp. Item, jest opt jin zvtko Ichneumon een, to bh semotam po poli i po domch po pastv, a obzvltn h na krokodily a po nich sld; to jak spat tm spsobem krokodila spti, pikrade se k nmu a hbit vsko mu do hrdla a a do vnitka k srdci, kter mu nemek brzo serati, od eho i hned krokodil semotam pro bolest bhaje umr, a jak ume, to zve zase vybhne sty jeho beze kody.

205

Povdaj to tak o krokodilu, e dnho steva zadnho nem, neli co nezaije, to zase sty vypout a tm spsobem se vyprazduje. Delphin, aneb mosk svin, jest tak neptel krokodil, nebo dostv se z moe do Nilu, a kdy jej vid, hled chytrosti uiti, a maje piat a ostr hbet, ten zje a rozepne jako ploutve, pust se pod bicho krokodilovo, a tmi jej bode a ho probode a dru mu proee, e ho krev ujde a vody do tla nabhne, od eho umr. Tak jin zve Stincus een, a velik nkter co krokodil, jemu hrub npodobn jest, vak ne tak kodliv a lidem nsil inc, to vdycky s nm bojuje. Plinius lib. 28. c. 8. Maso krokodilv obyvatel sta i mlad jed, a voz je na trh, jako u ns do Prahy jesetry a lososy, na vhu je prodvajce. Akoli mnoz tak mnli, jakoby se nikde jinde krokodilov nenachzeli, jen toliko v Egypt v t sam ece Nilu, ale jsou jist svdkov, kte to vysvduj, e se v jinch ekch podobn nachzej a to v velikm potu: jako v ece Niger a v jezeru Zaire v zemi Moueninsk. Lopez des. Congo. Potom okolo ostrovu sv. Tome. Navig. all Isola di S. Thoma. Opt v krlovstv Cananor. Odoard, Barbosa. Item, v ece Ganges. Giov. di Barros. Opt okolo ostrovu Goa. And. Corsali. Zase v Indich Zpadnch. Tak pe Petr Martyr, e se v zemi jmenem Xaqueguara nachzej, a kdy utkaj aneb kde se zdruj, e libou pmovou vn kad a po sob zanechvaj. Item v ece jedn krajiny Cevola nazvan. Fern. Alarchon relat. Giov. Lioni. 9. parte del l Africa pipomn, e za asv manv a kesanv, dokud oni ty zem dreli, e jsou krokodilov tak ukrutn a kodliv nebyli, jako jsou za panovn Mahometnv; a vedl toho pivozuje Meshudum delle cose mir. scoperte alli tempi mod., kter pe, e za panovn Humeth syna Taulona byla nalezena v jednom chrm pohanskm v zemi vespod vedl zklad zakopan podoba olovn velik, npodobn krokodilovi, na t e byly divn podoby a znamen. Tu podobu ten jist Humeth, nevda co by znamenala, e dal rozdlati, a od t chvle e ty potvory tak lidem i hovadm kod. Ta tedy podoba nemusila nic jinho neli ry bti. Akoli pak toho dokld, e pod Kairem dol k

206

moi dnmu nic krokodilov neubliuj, krom toliko nad Kairem; vak jest vc jist, e vudy kod a nikde dob nejsou. Vd se tak v Nilu Hyppopotamus, po esku vodn k. Zve to jest tvernoh, kopyta rozdlenho co vl, tla velikho, vtho neli bvol aneb zubr, a vce k tm hovadm nkterm postavou neli koni podobny. Tlamu m pleskatou a irokou, ocas krtk, npodobn svinskmu; jinde po tle nem srsti dn, nj mu z huby velic a lesknat zubov, a svrchn pysk nahoru m obrcen jako divok kanec; ke na nm tak tvrd, e j, kdy uschne, nelze prosekati, nerci-li ezati se me, le se namo, proto j uvaj na rondelle, pavezy, hemelny a jin rozlin poteby; hlas jeho jest rovn takov jako kravsk van. Obcuje v vod i na zemi, rovn jako krokodil; vak obyejn v noci na pastvu z vody vychz a na osen velikou kodu in, a pasa se vdycky zptkem k vod postp, aby vdy bl a bl k vod se piblioval, a tm spe ped lidmi do vody uteci mohl. Elianus. Ten k ere tak lidi, kdy jich u vod dostati me; jako pak asto pijda na malou lodku, na ni se vyskytna potop ji i s lidmi. Zuby jeho jsou drah, proto e dlaj z nich rozlin vci a ezby; jak Pausanias Arcad. pe, e vidl pi jedn modle zlat tv z zub kon vodnho, msto slonov kosti. P o tom zveti, e jest nejprvnj bylo, od nho lid vzali krve poutn pro ujit nemoc. Nebo, pr, kdy se zaast pepln a od toho leniv a pli tlust uinno bv, tehdy vychz a hled pi behu nalomenho a ostrho tt, aneb pi plotu najda devo ledajaks, o to se tak tuze te a na n tiskne, a sob na noze jistou lu probodne a krve do vle vypust; potom tu dru sob bltem zamae, a takovm spsobem erstvj bv. Plinius lib. 8. 20. 27. Massardus. Vypravuj i to o nm, e kdy vyroste v svou dobu, tedy mte svou od samce otce svho odloud a j se pidr, a proto je za jedno nevdn zve pokldaj; jako o nm to i jin vypravuje Joh. Pet. Valerianus Hieroglyph. lib. 29. Gesnerus, Aristot. lib. 2. cap. 7. animal. Takovho zvete J. M. C. r mti ki celistvou na hrad Praskm

207

z Egypta pineenou, kterho postava srovnv se s tmi, kter v Egypt jsou. Na zavrku tto kapitoly tuto nco o zvtku Ichneumon eenm dotknu, proto e jsem o nm naped zmnku uinil. To zvtko netoliko s krokodilem vl, ale tak s hady, jako s Aspidem jedovatm hadem (jeho smrtedln utknut jest) a to tmto spsobem: vl se v blt tuhm, a kdy se dobe zkl, su se zas na slunci, a na nm to blto pischne a bude co kra; potom vl se opt a osu, co in po nkolikrte, a bude blta na sob mti co njakou zbroj; a kdy tak opateno jest, h na hady, a jak kterho napadne, nastavuje mu ocasu bltem pipeklho; do toho had koue a jedu napout tak dlouho, a to zve as svj uhldaje obrt se a chyt hada za hlavu, a tu ho zahryze a sn. ere pak velijak jin zemplazy a ivoichy, jako jetrky, pavouky, myi, by atd. Ptky lap co koka, t kuatm a slepicm druhdy neodpout. Jest nco vt neli koka, vak kde kterou koku postihnouti a popadnouti me, udv ji; a jakkoli sta velmi mal a piat m, vak pedce se rdo rve se vm, i s nejvtm psem, a d mu dosti hry. Turci tch zem chovaj je v svch domch msto koek, nebo ist jim domy ped velijakmi alami a potvorami kodlivmi; sedlci je nos mlad na trh a prodvaj, bvaj krotc jako kter koka u ns. Slove vbec my Faraonova; vce o nm p Bellon. lib. 2. c. 22. Nicander a jin.

208

Kapitola 20.
Kterak jsme se z msta Bulko do Rosetty plavili, a odtud do Alexandrie dostali. Bylo ponkud nahoe doteno, kterak jsme se do Bulko dostali, a odtud po Nilu dol do Alexandrie plaviti mnili. Na tom tehdy se ustanovive, li jsme za pedmst Kairsk, kdeto vech obchodnickch lod stanovit jest; kde tak kadho asu mnostv rozlinch a obyejnch na Nilu lod se nachz, jako jsme i my jich dostatek nali; a pijeve ped veerem, k lod jsme, ji prv na n msto zamluven majce, a dzierma byla, pospchali, a tu smluvive i zaplative naped, co tm plavcm nleelo, rozehnali jsme se s naimi tovaryi tehdejmi, toti tulmaem a idem, a sami v lod zstali, oekvajce na as plaven. Zatm pak zsobili jsme se tak na cestu potravami od chleba, sra, kuat peench a jinmi vcmi nakoupenmi. Strojilo se pak a bylo pohotov jinch lod do jedencti, na nich se vedl ns mnoho lidu plaviti hotovilo, z nich netoliko na na, ale i na jinch nejvce byli id a egyptt vojci, kte do Uher proti kesanm thli, vak ne s tak veselou mysl, jako u ns nai vojci proti nim; tum vce to dlali z muen a nevyhnutedln nouze, neli z dobr vle, rovn co v heben zmaten vlasy zamchaj se a zadrhuj, vedl pslov: Tutti i groppi, vengono al pettine, tak e tito podobn bezdk v to potaeni byli, rozumno bylo. Dne tidctho prvnho, poslednho msce jna, to bylo v sobotu po svatch imona a Jdy, asi ti hodiny pede dnem vyjelo ns okolo 13 lod s na velikou radost, a tehd s pomoc plachet roztaench vborn jsme jeli, ale nedlouho, proto e potom dle ticho bylo a vtru se nm nedostvalo, proe sami vesly thnouti jsme musili. A tak jedouce pijeli. jsme nejprv k jednomu mstu pustmu, kde jen koliks chalup celch jest, tak jak mi v Kairu o tm oznmeno bylo, toti k svatho Makaria klteru, kter nkdy

209

peslavn a bohat byl. Okolo toho nachz se to orlov kamen, jak i k nm pivej, a jest k mnohm vcem prospn. Odtud jsme mimo mnoho jinch vesnic a msteek se plavili, a nm tak cel den minul. Potom v soumrak pijeli jsme k jedn vsi, proti n nedaleko jedno od druhho z t strany Garbie, toti Damita, dv msta jmenem Pharson a Foua, kter ped lety vt bylo neli Kair a jet po Kairu nejvt zstv; a tu se zan Delta ostrov tak nazvan, proto e se tu Nilus eka na dva hlavn dly dl, a z tch potom doleji jin jako njak ramena jdou, tak e jich, jak jsem nahoe doloil, sedm do moe vpad, a odtud t Nilus se na sedmero dl. Ty dv hlavn ramena obsahuj v sob kraj velik, dobe do pti neb esti set mil vlaskch v svm vkol, a skrze ten kraj se rozvoduje Nilus po pkopch naschvl nadlanch a zemi po vem Egyptu nejrodnj in; jako pak z t piny nejvce tam obyvatelv a mst i msteek jest. Ostrov ten slove Delta od eck litery, proto e v takovm poloen ta dv ramena z Nilu a z tet strany moe Prostedzemn jej takov in, toti na spsob tuhelnku, jak od starodvna a vech asv tak a nejin vypisovn byl. Diod. lib. 1. c. 3. Hircius lib. 4. bel. Civ. V tom mst nad vrchnm koncem toho kraje aneb ostrova Delta odpovali jsme pi behu do pl noci; mezi tm okolo tet hodiny na noc zaali id v na lodi hmot, a uinive pokik chytali se nkterch zrzavch runic, jich spolkem ti aneb tyry mli, a z tch dali se do stlen dosti nemotorn a nespn, pro neumlost svou a bojcnost. Nebo tsli se strachem, volajce, e vid nkter lodiky po vod k nm se plaviti, a v tch e dn jin nejsou neli loupenci. Co sic tak bylo, e nkter zdaleka bylo vidti, ale jakm myslem k nm smovali, to nevm, akoli dost mon bylo jednu aneb dv lodi ve snch pepadnouti, proto e jsme nestli pohromad a pospoln, ale jedni od druhch na hony vzdli, a nkte pedce jeli ped nmi. A kdyby bylo na pilo, byli by id teneji zpvali neli onen, o nm pslov jest: Ha messo le piue in sacco, kdy paly do pytle vstril. My tehdy nevidouce patrnho

210

nebezpeenstv, a majce idy tak udatn hrdiny, kte znamenit pro obranu nai stleli, toti vecko vzhru do povt, tum e nesmli k lci piloiti, aby nemusili vedl nho miti a nkoho z druhch udeiti, aneb, co jest podobnjho, e se bli, aby se sami svmi runicemi od pohlavku neporeli, majce je nevyitn a nbojem nezkuen; na n my se dvajce jist od smchu jsme se zdreti nemohli, ani do odjezdu zas onchno usnouti pro kik a nepokojen se idv nad tm nebezpeenstvm domnlm, nebo sic jim ertu nebylo dnho. Prvnho dne Listopadu, to bylo v nedli na den Vech Svatch, kdy bylo po pl noci, odtrhli jsme od toho msta a jeli jsme dosti prudce, a jsme vjeli. do jednoho ramene, kter pmo do moe vede, a po lev stran nechali jsme jinho, vedoucho pm do msta Alexandrie, a vak e jest rukou lidskou bylo udlan a toliko pkopem irokm jest, nen obyej tudy, ani mon s lodmi jezditi, proto e nen tak hlubok jako hlavn a pirozen, kterm jsme jeli; jest zajist ono proto udlan, aby tudy do Alexandrie sladk voda dochzela a tam zahrady okolo msta zavlaovala a isterny v mst naplovala, o em doleji oznmm. Tm tedy jednm velikm ramenem jeli jsme ten cel den bez pestn a jinho zvltnho nic nevidli, neli vesnic a mst nehraench mnostv, a msty nkterho ptka pevelmi krsnho s dlouhm ocasem, jakho k nm vycpanho i tak nkdy s pem celistvho voz, a msto pe se za kloboukem nos, a ten slove rajsk ptk. Kdy pak ji noc nastala, nezastavili jsme se, ale pedce jeli a do pl noci, a v tom jsme k mstu Raschid aneb Rasid nazvanmu piplouli a pistavili, a vak do rna v lodi zstvali. Druhho dne tho msce, jak se rozednvalo, vystoupili jsme z lodi a s nktermi idy do msta, a potom do jednoho velikho domu, tverhran dvr v sob majcho, pili, jeho staven bylo vysok, dosti pkn a nad spsob tch zem vystaven. Ten dm byl fondiqua, toti kotce aneb sklad kupeckch vc kesanm nleejc, na nmto tehd plno balkv na dvoe i v pokojch do kesanstva

211

pihotovench leelo, tak e jsme my sotva komrku malou pro sebe dostali. To msto sloulo ped lety latin Canopus, jmenem jakhosi Canaba plavce krle eckho Menula, a po zboen Troje na lodstvu krlovskm tam povtm vypuzenho a od hada na smrt utknutho, pi jehoto hrobu to msto od jeho tovaryv na pamtku zaloeno bylo, a tam zanechni jsou, kte se dom, toti do eck zem, vrtiti nebo nemohli aneb nechtli. Nyn slove Raschid aneb Rasid, vlasky Rosetta. Le z t strany Asie pi Nilu, domy v nm dosti vysok a nkladn; a e jest tam velik sklad od kupectv, proto tak mnoho jich tam bydl, jako pak i Bentan tam svho mstoconsula chovaj, jeho bailum jmenuj, a ten v sv moci ml onen dm kupeck v oznmen. Anobr ve vech tch mstech pednch, v nich jsem byl, v kadm maj Bentan z svch domcch faktory, kte nejvc toho et, aby asn dom psali, v kterm mst a kter zbo plat neb neplat; vedl eho oni vd se jak spravovati, tak e dve neli jin zvd, an tito ji s svm kupectvm tam jsou, a vedl nvt a zprvy sob dan ho odbvaj, co jim k nemalmu, ale velikmu zisku jest. A msto nen zdmi obhraeno, vak nedaleko odtud m malou pevnstku pro ochranu, kdyby se neptel po Nilu k mstu dvali a koditi chtli. Jest v nm pkn meit, dve do nho jdou z nmst a jin od vody, odkud stupnmi kamennmi tam se chod. Lze v tom mst jednu velice chvl a za nejpknj i pro erstvch vod hojnost za nejrozkonj pokldaj; jako (pr) kdy csa Tureck Selim, Egypt sob podmaniv, z Kairu do Alexandrie thl, v n se naschvle, slye ji vychvalovati, zastavil a s nktermi pednmi pny myl, a n dobe spokojen byl. Obyvatel v nm jsou jako v Kairu rozlinch nrodv, o nich ji v psno, obchody vedou a emesly se iv; tak tam mnoho krmv po mst. Vak domc soused nejvce stoj cukru vaenm, pro nj zvltn domy maj, a pro reye mlcen, kterou vymlacuj jakmisi holemi samotepoucmi, po jistch nstrojch k tomu pipravench; a tak mlcenou v roce do nkolik tisc korc, vecku v

212

tem samm kraji zrostlou, potom jinam prodvaj. Msto palmovm jako lesem njakm obrostl jest, jinho tak ovoce tam hojnost bv, dobytka velikho i malho bez nedostatku. V tom mst ten cel den jsme strvili, a zatm sob osly za mstem na jednom pedmst, k Alexandrii jdouc, jednali pi tch, kte sami prvo maj lidi hovady do Alexandrie z Rosetty dopravovati, a kadmu, krom tch, kte by sv vlastn mli, mocn brti. Dne tetho tho msce, to bylo v ter po Vech Svatch, majce projednan mezky, na nich jsme jeti mli, tak jsme se potravami opatili a se dvma idy ven z msta vyjeli. A vak byli jsme u pedmst zastaveni od naich mezkv za pinou idv naich, kte vedl zchytralho obyeje svho zplatou je oklamali, proe nm tu na krtce vecky mezky vzti a ns na pchot nechati chtli. Tehdy my rozumjce tomu, ano pes na vlka piel, a eby se bez ns neporovnali, musili jsme se v to vloiti, a idy, aby smlouv zadosti uinili, naprositi. A po t jsme asi hodinu na den jeli k t stran zpadn po pscch pes pl mle esk a k behm moe Prostedzemnho. Tu jsme se vedl moe obraceli, majce je po prav ruce, pmo k Alexandrii. Potom kdy bylo okolo sndan, pijel k nm jeden Arab na koni, chtje na ns mti penze; s tm se opt id dlouho hdali, a jsme mu vdy koliks mejdin pro pokoj a spnj nae jet dali. Nebo pi takov pin prv to se pln: Homo assaltato, mezzzo preso, toti e na koho takov chasa ude, jakoby ji z polovice zajatm byl, asn se radji poddvati poteb jest. Jeli jsme pak mimo sam moe, a mstem skrze vodu, a naim mezkm vlny o bich se obrely a ns ostikovaly. Okolo poledne pijeli jsme k jednomu ramenu z Nilu pochzejcmu, a pes to jsme se dali na prm pevesti, nebo bylo velik jako eka Prask, a za tm tu tak z toho, co jsme s sebou nesli, posndali. Od toho msta podvali jsme se pomalu a pmo do kraje, a moe v t stran daleko k mstu Alexandrii obchzelo; tu jsme jeli mezi pknmi lesy palmovmi a muzovmi, a okolo

213

neporu spatili jsme nad moem pevnost tureckou, dobe vojky osazenou, kter z t strany pstav Alexandrinsk obraovati me, od n byli jsme na pl mle esk; ale vak my jeli jsme pedce na cestou v nesmrnm horku a velik mdlob, a jsme v sam veer k mstu Alexandrii a k brn mstsk, kter vdycky zaven bv, a kdy lid do msta chtj, teprva se otvrv, pijeli. Ti dva id, kte s nmi byli, volali na brannho, a s nm mluvili, prosce aby jejich znmch id k nim povolal. Po chvli tedy vyli k nm nkte z tch idv spolu s kolikasi Turky, ktermto zprvu jsme dti musili, odkud jedeme, co oni zapsali i jmena nae; a dve neli ns do msta pustili, tm idm jakoto celnm kad z ns po duktu od osoby a Turkm tolik dti jsme musili. Odtud jsme jeli jakousi dlouhou ulic, a z t potom skrze jin krat, za dosti drahnou chvli, a jsme pijeli k jedn fondique kesansk, ji nrod fransk a jin k nmu pipojen dreli a viceconsul fransk v n vldl i bydlel; v t jsme s mezkv ssedli, a id s mezki mezi svou rove od ns jeli. O naem pak pjezdu bylo v t Fondiqui hned rozhleno, e poutnci pijeli, tak e se to doneslo i naich spolupoutnkv Jerusalmskch, kteto vyjeve ped nmi z Kairu, jet se tu zdrovali a na odjezd lod oekvati musili. Ti hned s radost velikou dol sbhli a ns poznave vtali, i do pbytku uvedli a mon pohodl posluhovnm nm inili. My pak tak jsme byli po cest zemdleni, e jsme o nic, ani o jdlo nestli, ale porozprvje spolu, li jsme hned na odpoinut. Na zejt rno, to bylo 4. dne tho msce, k viceconsulovi (kter m obyej, jak se pistroj, ke mi do kaply, kter v tom dom dosti pkn a prostrann jest, choditi) jsme pospili, abychom se jemu ukzali; kterto ns ptelsky pivtal a nm se na dost nai vm monm zakzal, a bude-li mon v tom asu do Malty aneb Sicilie na caramusale aneb jin lod se plaviti, e nm k tomu dopome, pipovdl. Jako pak potomn i toho dne dal se v pstavu ptti, jak jsou lod mimo Bentsk lod ped rukama, ale nieho se doptati nemohl; proto radil nm, abychom se projednali do nkter

214

Bentsk lod, e bezpenji bude pro loupenky mosk, a jist vc dom se vraceti. I abychom rady jeho k dobrmu svmu uili, li jsme hned toho dne po obdch ven z msta ku pstavu, a na lunu jsme k lodm Bentskm vyjeli, s ktermi pro mlkost pstavu k mstu bl pijeti nemohli, nbr u pevnost, o nich ne polom, stly. Byly pak ti lod toho asu: lod Balbiana, lod Vidaletta a lod Balbiana nova. Spative ty vecky, vyptali jsme se, kterou z nich nejprv nalo a s n do kesanstva odjedou. I bylo nm oznmeno, e nalo Balbianu; na tu tedy jsme se projednali, kter byla nejvt a nejprostrannj z tch t, a hned s patronem cestu smluvili do Bentek, kter nm den odjezdu jmenoval, toti dvanctho dne tho msce, tak e se nm v tom ase dostalo msto voln spatovati a jeho pleitost poznamenati.

215

Kapitola 21.
Vypsn msta Alexandrie. Alexandria, nyn po turecku Scanderia aneb Ischenderia een msto, bylo nejprv od Alexandra krle Macedonskho, jak Josephus toho as pokld, ped narozenm Krista pna 320 let vystaveno, a na spsob pavzy aneb ttu macedonskho vecko v okrlku svm v sedmncti dnech do 6000 krokv zd z uhelnkovho kamene obehnan a ohraen. Just. lib. 2. Bylo za starodvna velik, na osmdeste honv zdi okolo majc; avak nesmlm, aby kdy bylo vecko zplna vystaveno a domy vyplnno, pro pedho (latin slove promontorium Alexandria) dosti pkr a skalnat, kter k stran egyptsk v ohrad msta jest, a nen na nm mnoho cenin ani pkop znti. Pevn tak bylo, netoliko pro zdi dobr, ale i svm bezpenm a mstnm poloenm; nebo z jedn strany mlo moe Prostedzemn, z druh jezero Mareotis, nyn Buschiara, o nm Strabo lib. 17, z tet pout psit a nepstupn od kltera svatho Makaria, kter a podnes trv a et mnii tam bydl, nazvan, a z tvrt Nil eku a bahna z t strany velik. Ale vak nicmn to bylo pedelch let nejpednj na svt kupeck msto, pro pstav pleit a bezpen na moi. Nebo jakkoli nejdra a nejvzcnj zbo v Indii rostou, ta vecka, jak jsem v doloil, penela se po ervenm moi do Egypta a do Alexandrie, a odtud do Syrie, Asie, Vlask, Franck, Hipansk, Nmeck atd. Africk atd. zem. A vecky ty zem, anobr Asia, Evropa, Afrika, musily pevelik cla aneb mta platiti mstu Alexandrii, odkud krlov jeho nevypravitedln uitky a dchody mli. A pinou takovho bohatstv mezi pslovm tehd pedek mlo ten, e kvali: Aurea Alexandria, Antiochia pulchra, Nicomedia speciosa, Alexandrie zlat, Antiochie pkn, Nikomedie krsn. Herodianus pe, e mnostvm svch obyvatelv dnmu mstu, krom jedinmu mu, tch asv naped nedalo. Proe stavenm

216

pknm velice se rozmohlo, tak e kdy csa Octavianus Augustus, kter za asu narozen Krista pna kraloval, toho msta dobyv, a mysl maje pro svho neptele Antonia je zkaziti, spativ je, pro ti vak piny ho nezkazil: jedno, e tak krsn vystaveno bylo; druh, e v nm tlo Alexandra krle pochovno bylo (nebo akoli umel v Babylon, zemi Chaldejsk, vak byl od onad do tohoto msta pivezen a pohben); tet, e v nm tehd jeden uen mudec Arrius een kolu drel, uil a bydlel. Le to msto v veselm poloen, vak nerodnm, v psit a skalnat pd, tak e se do nho odjinud potravy a victualie dodvati musej; a kdyby toho jednoho ramene z Nilu v naschvl vzdlanm pkopu nemli, ani by zahrad a vc zahradnch, kter tou pinou dosti pkn a mnoh jsou, nemli.Vak v tch pustch mstech roste vkol bylina harmala, arabsky kaly een, kterou pl na popel, a ten prodvaj do Bentek, z nho tam nejist sklo dlaj; tak kapar a jinch nkterch bylinnch zrostlin tam velikou hojnost mvaj. Brny m tyry: jedna jest k moi, druh k Nilu a ta jest vchodn, tet k pouti a ta jest zpadn, tvrt k jezeru k poledni; k tm jsou nazen, kte cla od kupcv vybraj a vecky vci petaruj a pehledvaj, a mnohdykrt i do naha lidi svlej, aby jim nic na cle neulo. Kesan pi moi bydlc vedou obchody do msta odevad. a cokoli tam pivezou, z toho musej des t penz dti, i kdy zase odvezti chtj. Turci dvaj dvact penz. Oboj kdy po zemi do Cairu nco vezou, nic nedvaj. To msto nyn na vtm dle poboen a poplenn jest vidti, a (jak historikov svd) nejvt zkzu vzalo od jednoho krle z Cypru, kter s pomoc jinch kesanv thl proti oldnovi, chtje krle Ludvka Franckho u Damity zajatho pomstiti, to msto oblehl a dobyl; vak nemoha ho zdreti, kdy od oldna v nm obleen byl, je na nejvy vydrancoval a vyplil a odtud po moi do Cypru se vrtil, tak e od t doby v pedel svj spsob pivedeno bti neme.

217

V mst na vrchu nejv stoj ve vysok, na t se str dr, z n aby vidouce zdaleka lod na moi tam jeti, nvt dvali Turkm v pevnostech, aby se na hotov mli a pikvaeni od njakch neptel nebyli. Zstv jet tak palc star a dosti nkdy nkladn, o nm zprvu dvaj, e byl Alexandra Velikho. Blzko toho jsou dva sloupov, kad z jednoho a celistvho kusu mramoru strakatho, a vudy na nich rozlin podoby a litery vytesan. Jeden stoj rovn postaven a celistv, druh poraen a na nkolik kus peraen, obadva do 100 stevc vysoc. Slovou obelisco, proto e nejsou okrouhl jako sloupov, ale zespod tverhran a iroc, na vrchu piat. Pe Plinius lib. 36. c. 9., e jsou dva csaov mt, Augustus a Claudius, dva sloupy odtud, kad 125 noh vysok, do ma pes moe odvezti dali. A vak vecky ty sloup nad hrobem Pompeja (mskho knete, kter s Juliem csaem vlku vedl, jak o nm in Comm. Cas. bell. civili, e u Alexandrie zahynul, obrn se vypisuje) postaven, a jet podnes za mstem na pedho v celosti stojc, jednu mli vlaskou od msta vzdli, daleko pevyuje. O tom pe Plinius, e jej dal Ptolomaus Philadelphus, uiniv vt nklad na pivezen neli na vytesn, v Arsinoe postaviti a po Nilu dol od Thebis msta vzti, jeho vysokost jest do 80 loket a na patncte pd vkol tlust. Sloup ten jest okrouhl a hladce vytesan; k tomu jsme naschvl vyli ven z msta, najave sob jednoho janiara, aby ns tam provodil, a v brn tak, e ji nm z t strany oteveli, spropitn jsme dti musili. Kter zdlo se nm, e bychom jej pehodili, ale kdy jsme hzeli, sotva pes polovici na nj jsme dohoditi mohli. Nebo pes mru svou stoj jet na tverhran mse, do dvou sh vysok, a nahoe na vrchu jest druh msa. O tch vech sloupch maj mezi sebou Turci rozlin a smn bajky a rozprvky, jich pro krtkost pomjm. Pstav pi mst jest okrouhl co pl kola, a ped nm le ostrov Pharos een, a jest jako obrana a pevnost toho msta, velmi blzce zavr ten pstav a m s obou stran zk cesty aneb klauzy thnouc se od moe k mstu, na nich jest nebezpen plaven, a to pinou velikho skal, kter z vody n i pod vodou le. Proe tak

218

Ptolomaus Philadelphus, krl Egyptsk, dal na t stran, kudy se z Egypta do zem Syrsk plav, na tm ostrov Pharos vystavti velmi vysokou vi z blho mramoru, a nadil, aby na t vi kad noci velik ohe dlali, pro nvt a vstrahu dn tm, kte by se po moi k mstu plavili, aby do pstavu vjti a nebezpeenstvm se vyhbati mohli. Na tom ostrov bylo domek osmdeste dva, pro 72 vykladae (o nich doleji oznmm), aby z nich kad v jednom pokojn a bez pekek lidskch tudovati mohl; o tch, e jet za jeho asu ukazovni byli, svd to Just. Philos, etc. Martyr admon. gentium. Krlovna Kleopatra Egyptsk dala tu v obnoviti a slavnji okrliti, tak e za div mezi sedmery divy svta se pokldala; a po t jin pi pstavch ve Pharos sloul. Pipojila tak ten ostrov k mstu velikm a mocnm nspem; jako tarasem njakm, dlouhm sedmi honv, kter skrze moe el; ale nyn zem z Nilu hrub zaneen, tak e nkolik honv ten ostrov zem bli jest, a na nm dn ve nen, neli nco mlo rumu a kamen, a tm nen znti, aby kdy od zem vzdlen bti ml. Slove star pstav, do nho, e mlk a zaneitn jest, na malch a nzkch lodch obyvatel z t strany Afriky vtrhuj; odkud ten omyl povstal, e nkte psali, jakoby do nho dn kesansk lodi vjeti nesmla pro zpovd. Ale nic toho nen, ne kdyby jen s svmi vysokmi lodmi tam mohli, tak dobe by tam projdli jako i jin. Nyn jest jin nov a hlavn pstav za nkter hony od msta, tak e mezi mstem a nm dosti velik pedmst od chalup chatrnch jest, v nm nejvce id bydl a turet vojci pro pomoc pstavu, aby brzo do pevnosti v as poteby pispti mohli. Od behu zan se ze dosti tlust, pes ten cp do moe Pharos vystaven, a jde se po n a k pevnosti, kter na konci stoj, dvoj zd, nkolika batami a uprosted dosti vysokou v opatena jest; a v t vdycky vojci pro obranu zstvaj, a z msta se jim poteby, a i ta voda, dodv. Z druh strany naproti t pevnosti stoj v zdmi obehnan, na t se tolik str dr; a prostedkem mezi tmi dvouma vmi mus kad lod do pstavu i ven z nho jeti, a zavr se tak etzem

219

eleznm, kter od pevnosti a k t vi dostauje, tak e z nho ani do nho bez povolen posdky dn lod neme. Od t ve jest mostek devn pro zaven z t strany pstavu a k behu a sam celnici, kter z kamene o dvoj pd vystavena jest, a v t id bydlej a clo vybraj, tak psn vecky vci pehledvajce, e toho nikde jinde ve vem tureckm panstv nen; a asto mnoh vci moc poberou, mnohch obmysl a pitom chytrost uvajce, jakby na nkter vci, jich bvaj dostivi, lapka pustili anebo vdy nco vydeli a utrhli, podl pslov: El can rosega l osso, per che non puo inglotire, toti pes nem-li kosti pozti, vdy ji aspo ohloze. V tch pevnostech chovaj holuby, a kdy maj nvt, e se lod ku pstavu pibliuje, vyjedou na lod opodl od pstavu naproti n a ty holuby v kleci s sebou vezou; tu spatce lod a kdo jest v n, i co jinho pes to poteb, pust jednoho neb dva holuby s cedulkou pivzanou k sangiakovi do msta, aby asn o vem zprvu ml, o em nahoe ji prv zmnka byla uinna. Domy maj na spsob Kairskch bez stechy, a pro nesmrn horko u nich tam v noci lhaj, aby nonho chldku povali, a to jak v zim tak v lt; a nemaj tam lo ustlanch jako u ns, ani od deva pod nebesy a jin postavench, ale z prosta na zemi koberec aneb houni prostrou a druhou se piodj; na tch a pod tmi tak lib sp, jako kdo u ns na dobr ustlan posteli. Proe nen divu, e jsou Egyptan a z nich Alexandrint nad jin nrody nejlep hvzdi byli, proto e lhajce a vstvajce, aneb v mylnkch lece, vdali hvzdy bh zvrokruhov vychzenm i zachzenm vykonvati, pi nich prav bylo i to heslo: La notte le madre di pensieri, toti non as mylnky sbr. V tom mst maj svobodu kesan vt neli v kterm jinm z tureckch mst, a to proto, e nejvt obchod nimi stoj. Mohou tam, kdo cht, z kesanstva obchody vsti, krom panlv, proto e jsou jim o nkterou tunu zlata dchod z druh strany Indi ujali a m dl tm vce obchodm jejich pekej; to jak jim mlo mus bti, kad snadno poznati me. Nboenstv sv zjevn konati mohou

220

a maj tak svobodn sv kostely Latini, ekov a jin vchodn eholy. Vak Jakobit a ekov nejhlavnj kostel v sv moci maj, pi nm patriarchova stolice jest; a to ten kostel jest, v nm za starodvna tlo svatho Marka Evangelisty pochovno bylo, od eho podnes u svatho Marka slove, kterhoto tlo, tehd kdy onen krl z Cypru to msto vydrancoval, Bentan vyzdvihli a do Bentek odvezli, kter v kostele svatho Marka chovaj. Maj tam Bentan, Genuent, Raguzt, Florentt a jin kesant nrodov sv consuly a baily, kte na obzvltnch fondiquach (kotcch) bydlej, a svch zem neb mst kupectv tam zavraj a vypravuj; vak nejvt a nejpknj fondiqua jest Francouzv, v n jsme pbytkem byli. M pi zemi plno klenutch pokojv aneb sklepv pro kupectv, na druh pd; komor plno vkol a vkol jest; m tyry patra a tverhran stoj, a nahoe kupci sv byty maj. Bylo ns tehd mnoho pospolu, a vickni jsme svou stravu tam mli za dosti mrn penze. U veer vrtn kdy zavti chtl brnu (kter jedin do toho domu jest), tloukl kyjem na jaksi elezo ve vratech, kter se daleko rozlhalo, aby, kdo kde po mst byl, asn se do pbytku svho vrtil, proto e v noci, kdy ji zave, dnho ani ven ani tam pustiti nesm. Msto prochzky ve dne, nejvce jsme se prochzeli po tch fondiquch rozlinch nrodv, obzvltn pak indinskch, kter nejbohat jsou, a v nich od drahch vc, divnch ptkv a rozlinch ivch zvat dosti vidti jest. A pes ty fondiquy nkolik ulic plnch krmv kupeckch jest, z eho dosti znti se dv, e jest nkdy slavn a obchod pln, dokud panlov Indi nedostali, to msto bti musilo. A vak v tom naem se prochzen byli jsme pinuceni nae poutnick aty svlci a na se suknice modr neb erven obleci, a msto klobouk okolo hlavy z strakatho bavlnnho pltna obvinut nositi, aby ns za poutnky nemli. Nebo jsme poznali skuten, e poutnk nerad vid, snad e jim mlo uitk, nekupc v niem, pinej, aneb e je za vyzvdae maj; jako pak pihodilo se, kdy jsme li spolen z brny ven k pstavu, potkali ns nkte Turci, z nich jeden udeil jednoho z

221

tovarystva mho pst zavenou v tv beze v sob dan piny, a hned upadl a jako umrl na zemi leel, byv prv ji nemlo nemoc zemdlen, a nedali mi ho zdvhati ani ksiti, opahajce na mne jakmisi sekerkami na dlouhch topoitch, jako njakmi bradaticemi uherskmi; a v pravd na t v cest odpornjho lidu poutnkm nevidl jsem jako v tom mst. Ukazuj tam mezi jinmi vcmi kapliku, v n vzen svat panny Kateiny bti m; ale nyn Turci z n meschitu udlali. Odali tak jin kostel kesanm, svatho Jana Ktitele een, v nm kmen bti m, na nm, vedl obyeje tehdejho mskho, svatmu Janu Ktiteli na poruen Herodesa krle hlava byla sata. O tom prav, e se dn Turek a jakkoli jin pohan na posaditi nesm, nechce-li en a bolesti vnitn mti, proe jej Turci u velik vnosti maj. Povt tam nebv zdrav, a ped lety schvalovno bylo, Cal. lib. 16. c. 3. Nkte kladou toho pinu, e od jezera Mareotis a bahen okolnch vtr nezdrav a vlhk pochz, kter povt zvlt asu podzimnho nakauje; ale j s tmi smlm; kte tomu chtj, e to mus bti z piny puch a smrad tejnch, kte ze sklep pod kadm domem vystupuj. Nebo po vem mst pod kadm domem jsou klenut pod zem, a na mramorovch sloupch i msch vzdlan a na vtm dle od souseda k sousedu prodlan, pro tu pinu, e nemaj pi mst ani za mstem dn vody sladk, a by se snadno najti mohla, zvlt pi bezch moskch, pi nich vdycky voda sladk se zdruje, jak toho t Julius Casar Comm. de bel. Alexand., oblehv to msto a vody pro vojsko hledaje, tm samm dvodem pokusil, a nalezv hojnost vody sladk, tm se ujistil. Do tch tehdy sklepv napoutj vodu z ramene, kter z Nilu do msta jde, a jmenuje se caleg, a kdy j vudy plno nabhne, tedy zastav kad pi svm dom, e mu vody vc nevchz, a tu, kdy se mu tam ustoj, pije a pes cel rok j uv. e pak nejprv tam voda kaln pichz, a co se blta v n ustoj, to pi dn zstv, z toho ten smrad a puch, kter zl povt in, pochz. Pes to tak smrad se voda k posledku, a kdy erstvou napoutj,

222

nevyiuj tch sklep od blta a ned; proe ta v nov pil nakaz se od star, a v tlch lidskch nakaen krve psob; odkud to pochz, e nejvce na zimnice paliv a hlavn tam stn, a zvlt kte se nezdruj od ovoce erstvho, kter tam velmi subtiln a vlhk roste. Jinch vc od jdla tam se vm dostatkem najde. Nebo ryb z moe, z jezera a z Nilu hojnost, a to vbornch jest; od ptactva divokho i pitomho, zviny gazelli a jinho dobytka v jistch ulicch a nmstch velik hromady prodvati uhld. Od ovoce, obil a vaen velijakho hned znamenit sklad jest, a to se dodv odtud do Turek, a nejvce do Konstantinopole: vak do kesanstva nic od obil nedaj nakldati a psn to zapovdno jest. Ped lety bylo vzcn pltno a kment Alexandrinsk, o nm to pslov jet zstv: Ha chiera bionda, come lino d Alexandria. Vna, a tam z Cypru, ze Vlach, z Kandie i Hipanie vozvaj a prodvaj, vak tehd my jsme ho dosti skrovn, a k tomu draze, sotva mohli dostati. Za starho vku stkvla se v tom mst svobodn a slavn umn. Nebo Ptolomaus Philadelphus, krl Egyptsk, vystavl v tom mst znamenit koly, a na velk nklady a nadn mue uen tam choval, tak e za jeho vku nejpednj na svt kola v nm se stkvla. Athen. lib. 4. c. 24. Strabo lib. 14. Amm. Marcell. lib. 22. Tak shromdil tent krl bibliotku, toti velik sklad knh, jak Vitruvius pokld, do sedmikrte stotisc exemplv jinch a jinch; Zonaras tom. 1. dvakrt stotisc; Gell. lib. 6. c. 17. jedno sto sedmdeste tisc; a mohlo by se ci sumu kteroukoli z tch potv, sumu pevelikou, a tchto asv, kdyto tiskastv povstalo a velik mnostv knh se mti me, shledati tm nemonou, a to jet tehdejch asv ve psanch knh, nco na pergamn, nco na kozch kech, co jest jet k vtmu podiven. Mimo to ve Eleazar, nejvy knz idovsk, poslal mu na dost jeho sedmdeste a dva mue zbhl v zkon a jazycch, kte tu v mst Alexandrii zkon bo star z ei hebrejsk do eck peloili a v knihovn krlovsk sloili. Za jakou volnost jejich daroval

223

Philadelphus do chrmu boho v Jerusalm stl z ryzho zlata udlan, karbukuly, smaragdy a jinm drahm kamenm bohat ozdoben, dva velik zlat koflky, a tidceti lv t z istho a dobrho zlata udlanch, s mnohmi dary tm 72 vykladam danmi. Zatm dal sob tak bibl vecku na pergamn zlatmi literami a na 72 knihch zvltnch psti; nebo z tch sedmdesti dvou vykladav bibl kad zvlt peloil, a tak se spolu na vkladu srovnali, jakoby ji jeden z nich vyloil, jeto v tom vem asu jedni od druhch oddleni byli a spolu ani mnoho ani mlo mluviti nemohli; co ve, jak historikov svd, do dvou tun zlata krle stlo. Viz o tom vce Joseph. 12. lib. antiq. A byl ten krl netoliko pi t jedn knize zkona boho tdr, ale te se o nm, e za nkterou knihu na sta i na tisce dval; jako za jeden exempl tragoediarum Sophoclis, Euripidis a Aschyli dal patncte talent stbra, co uin devt tisc korun. Galenus a jin to vysvduj. Lta pak ped narozenm Krista pna 45 pihodilo se v t vlce, kterou Julius Casar vedl proti Ptolomeovi, mladmu krli Egyptskmu, kdy nkter lod. krlovsk na moi v pstavu zapleny byly, e ten ohe tak njak dl msta zashl, a v jednom dom, v nm ty knihy chovny byly, vecky splil, tak e tehd mnoz spisovatel zhynuli, kte od t doby nikdy zase na svtle nebyli, a mnohho by mnoh nkterm tiscem, by mon bylo, vyplatil. Za panovn kesanskho neumenovala se umn litern v nm, nbr, jak Euseb. 2. lib. Ecc. hist. svd, e evangelista pn svat Marek v tom mst kzal a za nkolik let zstval, a potom byla v nm stolice patriarchsk, kter podnes mezi eky tam zstv. Kdy se potom psalo lta od narozen Syna boho 329, svat Athanasius uinn byl sprvcm a biskupem crkve i koly Alexandrinsk, kterto rouhavm kacm Arianm mocn odpral a to pkn Symbolum aneb vyznn vry o Trojici svat sepsal, kter se jet podnes v crkvi a v kostelch kesanskch zpv a uv, je jmenujeme Symbolum Athanasii. A vbec mnoho jinch svatch muv, jako Origenes, Didimus, Theophlius a jin

224

muedlnci i vyznavai v tom mst pebvali a z nho poli; ano i nkter concilia a snmov duchovn tam drni byli, jako za as csav Juliana, Joviniana a Arcadia, jak to v crkevn historii nachzme. Lid v tom mst byl vdycky vech asv, a jest podnes velmi veten, k hrm, ertm, smchm a posmnm utrhnm nchyln; proe za to kolikrt, kdy na sob rovnch nepestali, ale o csae, vrchnosti sv se otrati pokoueli; dobe utrpli. Jako ku pkladu Heliogabalus een, jinak Antoninus Caracalla, msk csa, dovdv se toho v m, e psniky o nm skldali a zpvali, i jin posmn a pravdiv vci smle hlsali, naschvl do Alexandrie se vypravil, a stavje se k nim vldn, vecku jejich mlde na jedno nmst povolati dal, s tm ohlenm, e z nich sob k sv tlesn stri osoby hodn vybrati chce; co tehdejch asv vc velmi vzcnou bylo, nebo z nich potomn k adm vym a i k csastv osoby se obraly. Shromdilo se tehdy osob nkolik tisc, a co nejhladeji mohli se vypravili, kter ten csa vecky vojsku svmu obstoupiti a na tom mst pobiti a hned na tm zahrabati poruil, tak e jsou tu tehd uboz Alexandrint velik zrmutek za sv posmky snsti musili. Herodian. lib. 4. Tak podobn i csai Vespesinovi neodpustili, nbr v svch divadelnch hrch divn osobu a skoupost jeho tepali, o em Suetonius; tak e pslov o nich vzelo takov: Alexandrini derisores et dicaces, toti Alexandrint jsou posmvai a zvi. Nebo mli ten obyej, e v jistch dnech nkte, kterm to dovoleno bylo, na ke po mst jezdili a kde chtli se zastavovali, a co o kom vdli, to zpvali aneb vypravovali; by i nejhor skutek byl, se vm na jevo vyjeli, a o to se snaili, aby se na kadho nco do toho asu vyptali. Suidas.

225

Kapitola 22.
Strun vypsn v zem Egyptsk. Egypt krlovstv, jen nyn Elquibet aneb Elschebit slove; jmenem krle jednoho tak nazvan (Maneth. in supple. Berosi), mezuje z strany vchodn s pout pi moi ervenm, od poledne s pout Barca eenou, proti plnoci s moem Prostedzemnm, k zpadn stran s Barbari aneb krlovstvm Buggia, pedele Grenen eenm. Dl jeho od moe Prostedzemnho se thne nahoru proti Nilu ece do pl pta sta vlaskch mil, co uin eskch 90 mil. nen vt neli pokud jen Nilus zasahuje, mstem jako nad Kairem sotva jednu neb dv mle esk; ale m doleji k moi Prostedzemnmu se thne, tm tak vc se , a nejvc pi moi, kde se od Kairu okolo 12 mil eskch Nilus nejprv na dv dl, potom dv mle doleji na tyry dly, a potom na sedm ramen pichz, a in tu rodnou spdy svmi do moe okolo 25 aneb 30 mil eskch. Ta zem od toho asu, jak Mahometnm v dren pila, dl se na tr: jeden dl zanajc se od Kairu jde a k Rosett, a jmenuje se Errif; kraj pak ten nad Kairem jmenuje se Assahid, a zase co od Kairu k t stran dol k Damit se thne, slove Bechria, jin Maremma. Vickni tito krajov jsou pevelice rodn, tak e v nich zem ani nevo, ani hnoj, ne toliko jak voda z Nilu opadne, sej a vsat semeno jen zavlej, tedy roste vecko u velik hojnosti; odkud pslov starodvn jest: Sulcus Agypti Libya arenas non curat, toti: pluh egyptsk nestoj o to, aby v pscch Libie vorati ml, jakoby mu se nestskalo zahleti v Egypt, proto e se ho tam nepotebuje; aneb jak Antiphilus pokld: Fructibus contendimus, non stadiis, e Egypt ne mnohm poplum, ale rodou tekuje s velikm krlovstvm Libie. Kraj Assahyd jest nejrodnj na obil, vaen, dobytek, drbe a len; Erriph na ovoce a reji; Maremma na cukr; a v tch poslednch dvou krajch jsou obyvatel nejbohat a nejvldnj, pro mnoh

226

obchody a kupectv, kter s lidmi pespolnmi jakoto bli moe maj. e tam bv msce Dubna, a vecko obili na poli, msto obyejnho u ns vymlacovn, tam osly, mezky, bvoly a voly, enouce je kolem po obil v slm nastlanm, na zemi vytlapuj, tak e se slma v drt a na drobn kousky polme aneb semne a kopytami posek, kterou oni, kdy uznaj, e dosti vylapan jest, shrab a vytesou na hromady, a potom proti vtru obil vj, a na isto vyitce dom vezou. Tm spsobem obil sv, jakkoli mnoh, ve tech aneb tyrech nedlch vecka vymlt a dom svezou, nemajce takov prce pes zimu aneb pes cel rok s mlcenm, jako u ns. Co bychom u ns podobn dovesti mohli, kdyby tak stl a pkn bez dev asov zde jako tam u nich byli. Nrod Egyptsk poel od Misraim syna Chus, a to syna Chmova, kter byl syn Noe, a slove od okolnch Arabv a jinch Chibth, od prvnho (jak za to tam maj) obyvatele a vladae t zem. Jak z psem svatch mme toho svdectv, e to krlovstv za pedelch let mvalo sv krle, kte se Faraonov nazvali a nkter sto let kralovali, jak mnoh znamen sv slvy na pyramidech a mstech pustch kupodivu potomkm zstavili. Po tch na dle nco Peranm, potom nco Alexandrovi Velikmu toho krlovstv poddno bylo, a po jeho smrti Ptolomaov v dren jeho pili; tch nkolik po rodu jm vldli a znamenit vci provozovali, jak toho djepisy pln jsou; a potom man je sob podmanili, a tak od mskch csav spravovno bylo. Po tch opt, kdy msk stolice do Konstantinopole peneena byla, poddno bylo csam eckm. Tm moc je vydeli Mahometni; jako njak Hamar syn Hase, biskup a nejvy nad Araby, a sloul kalifa, od nho potomci jeho kalifov, za nkter sto let v nm kralujce, se jmenovali; a kdy posledn krl kesansk v Jerusalm vlku proti tehdejmu kalifovi vedl a kalifu moc pevyoval, tedy povolal kalifa na pomoc kne z Mezopotamie, jin z Curtu, Saladina eenho, kter se nedal dlouho zvti, alebr jim na pomoc proti kesanm piel, tak e poraziv kesany u

227

Jerusalma i vecku Syrii sob podmaniv, tak sob Egyptsk krlovstv pivlastnil a kalifu zabil, od nho potomkov jeho soldnov slouli. A vak rod jeho sotva pldruhho sta let trval, a naposledy zahynuli; proe vojci a vdcov jeho pedn zvolili sob za krle z svho prostedku jednoho udatnho vdce Piperis nazvanho. Ten ponvad byl rodilm kesanem, ale odpadlcem od vry a zpohanil, nadil to, e k nejvtm adm a k krlovsk stolici dn jin neml a nemohl povoln bti, kdo by nebyl pevrcencem a nejprv poktnm, potom na to obezanm, a to proto, e takov kesan obyejn tehd za otroky byli od nich kupovni, a pro chudobu, nouzi, bdu rozlinou mnoho sneti a skrze to mnoho zkusiti zlho i dobrho musili, m e mnohch cnost hrdinskch nabvali, a tudy se hodnmi k sprv a vld inili, a ti potom od toho asu slouli Mammalukov. Ant. Justinopolitano lib. 2, del Gentilhuomo. Tak tedy doten Mammalukov nkolik set let tou zem vldli, a lta 1517 csa tureck Selimus, svtziv nad Tomumbejem, poslednm Mammaluckm krlem, a Mammaluky na hlavu potikrte poraziv, Egypt i vecky zem jich sob podmanil; a tak podnes turet csaov tam panuj. Kdo vce chce o Mammalucch a jejich sprv vdti, peti sob Gio. Lioni 8. parte del l. Africa. Lodov. Barthema l itin. cap. 6. Z. Leunclav. Tur. hist. Vidlo mi se tuto tak pi zavrce i toho dotknouti, jak jsou nkte krlov Ptolomaov pkladem Faraonv slavn staven na pamtku svou vzdlali, ale vak ne tak stle, nebo nyn z nich ani jednoho nen vidti. Jeden krl Maros jin Menis een, dal vystavti bludit, to jest staven velik, a tak mnoho vchodv, cest a vchodv, pokojv a komor v sob majc, e kdo do nho veel, zabloudil, ani odtud zase ven vyjti mohl, le po tkanici aneb po niti, kterou tam jda za sebou vlekl, anebo kdy vdce tch cest povdom nkoho vedl. Bylo pak v nm nejprv 12 velikch palcv v jednom zdmi ohraen. Ti palcov byli o dvou pdch: jedna byla pod zem, druh nad zem, a z tch kad obsahovala v sob 3500 pokojv, toti veeadla, komory, kancele a pavlae; ve vech tch vdycky

228

dve jedny proti druhm, a vecko to staven, stny i podlahy z istho tukovho kamene staveny byly, a vak po zdech vytesvnm a podobami dlo divn okrlen. Pi tch palcch byly pyramides 40 loket vysok a mnohmi podobami ozdoben; v tch byly dve dol pod zemi do spodnho bludit, kter vecko stlo na sloupch velikch, a obsahovalo v sob mnoho sn sloupovch, prochzek, komor, obchodv, t chrm vech bohv egyptskch z blho hlazenho mramoru vzdlanch, t mnoh modly a velik obrazy krl; a kdy v nm dve nkter oteveli, tehdy dalo od sebe takov zvuk, jakoby zahmlo. Pi tom bluditi bylo jezero velik, naschvle pro kratochvl jako rybnk velik udlan, 50 krok zhloubi; v tom uprosted stly dv pyramides, kad nad vodu 50 krok vystupovala, tak e sto krok od zkladu vysok byla. O em Herodot. a Diodorus hist. Plinius lib. 5. vypisuj. Potom Ptolomaus Philadelphus vecky ty krle slvou, bohatstvm a tdrost pevil. Nebo mimo jin vci, jako staven tabernaculum aneb besdky, process kadoron Bachovi ku poctivosti, o knihovn, o pokojch, jak jest je naschvl pro chovn knh vystavti dal, o vojsku a mnostv lod bylo by netoliko obrn a mnoho, nbr k ve nepodobn vypisovati; ale vak dotknu toliko dvou lod, kterch on pro svou vlastn osobu k plaven, jedn na moi, druh na ece Nilu uval, a ty z tch dotench vc jet nejchatrnj byly. Z tch tedy jedna na moi v pstavu Alexandrinskm byla, a mla na spsob galer 40 adv vesel, dlouh byla 280 loket a irok 38 loket, vysok od spodku a do krancl nejvy poneb zpedu a zzadu 53 lokty, prostedkem 48; vesla po stranch byly dlouh 38 loket, zadn 4 vesla byly loket 30. Poneb aneb pd bylo 12 nad mru ozdobench, zpedu a zzadu pi kad podlaze obrazy rozlinch ivoichv a zvat, ostatek divnmi ezbami vnit i zevnit mistrovsky spraveno. Tch, kte sammi vesly thli, bylo 4000 sluh a chasy lodnick aneb plaveck tyry sta; vojkv na prostoch bvalo 2850 a pod vesli na pd jin velik zstup lidu stti a brniti se mohl. Druh lod na Nilu byla dlouh na pl honu, tm do 70 krokv aneb 317 stevc, zi

229

30 loket, zvi 40 loket. Na vrchu rozlin pokojov a vkol dvoje pavlae, patery hony v okrlku obsahujc, a to ve na sloupch, spodn okna zaven mli, vy pak dokon oteven; sloupv nohy byly z cypiovho deva, zlatem a slonovon kost ozdoben, a svrchn kus prostedn vecken zlat. Nad pokoji a pavlai byla stecha t z cypiovho deva vyezvan a pozlacen. Pi jdeln byla komora, v n pt lo. Potom byla jin komora, k n se skrze zkou pavlku chodilo; v t pro enstvo krlovsk bylo devt lo, a pi t jin komora s pti loi, naskrz drahmi koberci ustlanmi, a to bylo na jedn pd; na svrchn byl chrm bohyn Venus klenut, a obraz jej z mramoru vytesan; vedl toho byla s s pti loi ustlanmi, a po t nkolik jinch komor pkn okrlench. Na pednm konci lod dm Bacchv stl na sloupch pozlacench, stecha na spsob Venuinho chrmu, ezbami a pozltkou ozdoben, a pi prav stran toho domu byla jeskyn klenut, vecka drahm kamenm a zlatem vysazen, v t stli obrazov krlv a pedkv jeho z toho rodu, vytesan z kamene drahho, jen slove lychnis, aneb z rubnu; a mnoho jinch na ostatnch ponebch nkladnch pokojv bylo. Strom u prosted lod nejvt byl 70 loket vysok, plachty a provazov hedbvn, a vbec svrky a jin poteby za nesslnou sumu stly a pi t lod byly. Krlovna Egyptsk Cleopatra posledn, kter se byla s Markem Antoniem mskm knetem, milencem svm, kdo dra kvas pistroj, zaloila; vak naproti tomu, co ten jist Antonius slavn strojiti dal, ona toliko vzala l zlat, a do nho octa silnho naliti dla, a nic vc na stl na ten den strojen kvasu svho pedloiti nedala. Potomn kdy Antonius za vyhranou sob mti tuil, nevida j nieho vce dti pedkldati, ona tedy teprva sala perlu z nunice pi levm uchu, a tu dala do octa, v kterm se ta perla rozpustila, a ona ji s octem vypila. Potom kzala naliti druh l octem, a chytila se druh perly pi druhm uchu, chtvi ji Antoniovi podati msto krm; ale Antonius ji chytil za ruku a prosil, aby tak velik ztrty neinila, e j za vyhranou dv, proto e z tch jedna perla dra byla, neli nklad nkolikerch jeho kvasv, a

230

jak pokldaj historikov, cenna byla tch let centies sestertium, toti pltethokrt sto tisc korun. Plinius lib. 9. c. 35. Doten krlovna, vyjevi jednoho asu vstc tmu Antoniovi z svho krlovstv do Cilicie, nkolik set mil od Egypta; akoli v ciz zemi byla a vm tak jako doma vldnouti nemohla, nicmn vak strojila kvas, na nm vecko zlat ndob a z drahho kamen udlan mla; t aloun zlatem vytkvanch, vkol stn a na loch prostench (nebo tehdejch let vecko na lku malm a nzkm, pi nzkm stolu stojcm, jdali) a jinch drahch vc velice mnoho tu bylo. Nad m kdy se Antonius a jeho vdcov a jin dvoan divili, ona zasmvi se k tomu, oznmila, e jim to vecko daruje, co tak po dokonn toho kvasu od nich pobrno bylo. Druhho dne potom opt tho Antonia s tmi jeho pny pozvala, a tu je jet mnohem lpeji a slavnji ctila. Nebo cokoli ped koho pedstaveno bylo, kadmu to darovala, tak e kdy odchzeli, za kadm le, stoleek, koberce, ndoby zlat a kon s stbrnmi pravami, a k tomu jedno moueninsk pachole svci ped kadm nesouc a svtc, nsti dala. tvrtho dne potom vecky ty kvasy pedelch dnv pevila, tak e nkolik tisc na skoupen kvt vonnho vydala, a tm na loket ztlouti po pokojch nasypati a pod tm st hustch nathnouti dala, aby kvasitelov nad tm vm tm mkeji a volnji choditi mohli, a snad aby sob noh neohntli. Athen. lib. 4. cap. 7. a jin, kte vce o slv, skvostnosti a nkladnch stavench krlv Egyptskch vypisuj, jako Budaus annot. Pand. Lazare de Baif de l art navale, Mirac. mundi Domitii etc. Jak palc vystavla tat Cleopatra, vypisuje jej Luc. lib. 8. v tchto slovch Sm ten palc byl jest jako njak chrm nkladn vystaven, jemu podobn psotnj lid poslednho vku s tkem vystavj. V tom byl strop pozlacenm dlem vykldan, na nm se spatovaly divn rozkoe, t trmov zlatem ztlusta obkldan; zdi z tukov nejpknjho mramoru, pkn zblen, jasn se stkvly, z nho prospn perly, achatov a jin rozmanit kamen se tpytilo; pda, po n se vnit chodilo, vecka onychinem podlen; msy z

231

ebenovho deva, pi jezeru Marcotis zrostlho, veej vysokch nezakrvaly, nbr byly jako msto zbradel zcela udlan, a ne pro samu ozdobu toho palcu, ale jako vc obecn se uvaly; sn, poneb, vudy naskrz kostmi slonovma vykldan; dve hbety od hlemv indickch a smaragdem zhusta, vysazovan; lka drahmi perlami a kamenm jaspisovm okrlen pevelice se blytly, na nich ustln aneb koberce divn kvtovan, na vtm dle z arlatu Tyrskho, nkter pak zlatem protkvan a velijak ozdoben, tam vdna jsou. O tom nrodu Egyptskm bylo by velmi mnoho vypravovati, ale sumou oznamuji, e po vecky asy mezi okolnmi nrody nejbystejho vtipu v obchodech a kupectvch, t v mnohch zvltnch umnch pedn pvodov byli, jako hudby, zemmistv, hvzdstv, potstv a tejnch zapovdnch umn, r a povr atd. Jak o pirozen a vlastnosti tl, smyslu a zem jejich prv vypravuje Juan Huarte v knize Examen de ingenios. Naposledy dolom o Ciknch, kterto ekov Attingan, Vlai Zingari jmenuj. Ti akoliv u ns prav, e jsou z Egypta kho; a po svt e putovati musej, proto e Krista pna s Mari pannou utkajcho ped Herodesem pijti k sob na hospodu nechtli: vak poznal jsem to, e tam v Egypt rovn tak neznm cizozemci, tulci, hadai, loti a arodjnci jsou, jako u ns; ano po vem Tureckm krlovstv z msta na msto se toulaj, a pes to v vtm potu, neli u ns; v Kairu, v Alexandrii po vech nmstch se nachzej, hdnm svm lidi lce. O jejich pvodu spisovatel nejednostejnou zprvu dvaj. Nebo Aventi. Ann. Bojor. lib. 7. pe, e jsou z nrodu Tureckho a blzko od Uher, a ti e od Turkv msto vyzvdav do naich zem vyslni bvaj. Potom Bon. Vulcanius Brugens. de lit. et lingua Getarum pe, e jsou z zem Nubie pi Egyptu lec poli, a tak Nubiani slovou; a ped nkolika sty lety e jsou pro nboenstv kesansk, aneb radji kacsk, z svch mst a vesnic vyhnni byli, tak e odtud do Palestiny, Syrie, Asie, Thracie a pak a do naich zem se dostali a velijakmi zlmi obmysly se iv. Item, e z nich

232

jet nkte v svch sdlech podnes zstvajce za kesany se vyhlauj, ale vak dnch biskupv a sprvcv svch nemaj, ne beze veho svdom, jako jin Arabov, ivi jsou v pustinch v t stran k zemi csae Moueninskho. Tolik Cranzius Saxon. lib. 11. cap. 2. v tchto slovch je vypisuje: Lta (pr) pn 1417 nejprv byli vidni pi moi Nmeckm lid ern suchho tla, neist a zlodji, zvlt eny jich k tomu jsou nejbystej, Tatai tehd vbec nazvan. Ten lid, jak z skuen znti jest, pochz z tulk a vudybylv, nikde vlasti a zem sv nemajcch, kteto po cestch se plod; ivot vedou zahliv, vyiven svho v zlodjstv a arch aneb kouzlch vyhledvajce; z jedn zem do druh putuj, a zas v nkolika letech se k svm nenavracuj; pijmaj po cestch eny, mue i pacholata do spolku svho, jen kdekoli a jakhokoli jazyku mohou; nejvce pak nebohm sedlkm, kdy doma pro dla poln nejsou, krde kod. J se spisovatelem tm poslednm se srovnvm, e to jest velijak ze vech zem zbhl chasa, z rozdlnch jazykv shlukl, a ti se bezpochyby od pvodv, nkdy pravch bhounv Egyptanv a Nubinv poali; ale od t doby v velik poet rozmnoili, vedl pslov: Chi prattica con lupi impara a hurlar, kdo mezi vlky obcuje, rovn jako oni vyje. Pi tom se me i to ci, e kad zem sv domc Cikny, toti kdce zemsk m, kte z n pes jednu aneb dv krajiny dle nevychzej, ale nkdy od jednoho kraje do druhho se toulaj. Ale onino z Egypta a jinch zem tureckch pro by jinho do tchto naich zem pes moe aneb po zemi tak nebezpenmi a dalekmi cestami pichzeli, nesmlm, ne e za pinou vyzvdastva, ponvad maj tam sv lep vci a ivnosti. Nebo jedno emeslem kovskm se iv, kdeto pcky mal s sebou voz a jin poteby kovsk, a kdekoli pijdou, vudy jich potebuj, zvlt proto, e umj znamenit uhl dlouho trvajc pliti, potom elezo tvrditi, proto kad k nim b o dlo. Druh, s arami a hdnm a jinm ejdstvm vce ty lidi velice povrn oklamvaj, neli sic mezi kesany.

233

Kapitola 23.
O putovn mahumetnv do Mecchy a Mediny, mst v Arabii lecch, k hrobu Mahumetovu. Jako jsem toho nahoe dotekl, e se kadho roku caravana, to jest mnostv lidu do Kairu shromauje, aby odtud do Mecchy putovali, a proto tuto mnm o tom obrnj zmnku uiniti. A ponvad to putovn pedele od Jana Levenclavia v knize jeho Tureck podn vypsan stoj, a s tm, co jsem se o t vci od lid toho povdomch vyptal, vborn se nad jin srovnv, vypsn te tho spisovatele, kterho na tomto mst uil jsem a je z nmeck ei na esko peloen postavil, v tchto slovch: Pedn slu vdti, e mahumetni kadoron pst drvaj, kter za jeden msc trv, a takov msc nkdy dve, nkdy pozdji v roce pichz, a v ei jich jmenuje se ramasan, a jejich Veliknoc slove bairam.Dokud tehdy ten jejich pst trv, zatm vickni ti, kte do Mecchy jti aneb jeti chtj, v mst Kairu se shromauj. Potom jak se dvadceti dn toho bairamu napln, stroj se karavana na cestu. Proe vdti, e pro velik a znamenit lidu shluknut z Anatolie, z zem eck, Barbarie anebo Afriky, pinou t jzdy v zstupch velikch se zbh, a nkte tam za pinou nboenstv, nkte pro obchod a kupectv, jin z kratochvle a pro ukrcen asu thnou. Kdy pak ji nkter den po jejich bairamu mine, spodajce se vickni ile na cestu, thnou z msta Kairu a za dv mle vlask na jedno msto jmenem Birka, tu oekvaj sprvce svho nad karavanou. Na tom mst jest jedno velik jezero, kter voda z eky Nilu tu vyvod. K tomu jezeru oni pro napjen hovdek svch jezdvaj. Nebo v t jzd nachz se pospolu od mezkv, velbloudv a dromedv do tyidcti tisc, a osob, kter se k t karavan kadho roku najti dvaj, bv do padesti tisc, i nkdy vce anebo mn, podl phodnosti asu. Me se tak vdti i to, e v kadch

234

tech letech sprvce, kter karavanu spravuje, bv promnn, a arabskou e slove amir illahaggi, co vyznamenv: vdce aneb pn putovn. Nebo ten jest vdce a prvodce karavany, jemu velik pn k kadik t pouti osmncte pytlk dv, a v jednom kadm pytlku jest est set ptmectma duktv na zlat; a ty takov penze nazeny jsou na traty a poteby karavany, a podl toho tak aby se odtud potebnm poutnkm a pocestnm almuna dvala. Ten sprvce podl svch sluebnkv, kte za nm chod a na slubu mu hled, m tak tyry aue, kte mu k slub nazeni jsou. K tomu, aby karavana tm bezpenj byla, hrv s sebou tyry sta vojkv, jmenovit dv st ph, kte na dromedch jezd, aby tm rychlej v as nastal poteby byli, a dv st janiar, kte na velbloudch jezd. phov a auov bvaj stravovni na vdc nklad, ale janiai se sami stravuj, neb jim z Kairu jejich opaten na vyiven dvno bv. phov mvaj svho vdce, rovn jako njakho mstodrcho, a janiai t jednoho, kte jim pedstaveni jsou, a tmi bvaj spravovni a k tomu pidrovni, aby v du thli kdy jest toho poteba; a tm jejich vdcm neme dn rozkazovati, ne toliko sm vrchn sprvce nad karavanou. Mimo to sprvce ten veze s sebou osm pilot, to jest cesty ukazatel, jichto ten ad jest ddin a pipad s otce na dti, a maj odtud svj stl a ustavin dchod. A een pilotov jsou prv ti, kte zpedu jedou a jako karavanu thnou, cestu j ukazujce, jakoto cesty povdom. Spravuj se pak asu nonho po hvzdch nebeskch, rovn tak jako lodai. Jest t obyejn, e vdycky tyry anebo pt mu ped sebou naped poslaj, kte hoc svazeky z dv nos, jen nemalou svtlost vydvaj, pro uvarovn nkde z cesty sjit aneb pozblouzen. A jest-li kdy skrz netst pochyb aneb zbloud, tedy dv se jim mnoho ran kyjem zespod v paty, na bedlivj sebe potom pamatovn. Sprvce nad karavanou m svho pobonka, jemu ustavin patncte ph hled na slubu, a toho pobonka ad jest, karavanu podati a z msta n hbati, kdykoli jest toho poteba;

235

tolik povinnost jeho vyhledv od nho to, aby on, kdy se pod jede, nkdy zpedu bval, nkdy zas konec karavany se nachzel; item, nkdy z jedn strany, nkdy z druh, aby vyzvdl, kterak se na cestch a v zemi vkol dje. Veze s sebou tak karavana est kus poln stelby na kolesch, a bvaj k kad ke dva kon zapaen. Takov stelby se uv, aby tudy Arabov pestraeni byli, a tolik k nkterm svtkm a kratochvilnm veselm a hrm, kter se v Mecch a na jinch mstech obyejn dj. Kupci, kte s karavanou thnou, voz s sebou na prodaj na dle hedbvn rouchy, na dle koraly a mosazn ndob, a jin velijak zbo; jin obil, reyi, bob a velijak potravy; a nkte prodvaj sv zbo na cest, jin v Mecchu, tak e kad o to se snauje, aby nco s sebou vezl, na em by mohl zisk mti, ponvad ze veho zbo, kter se do zem voz, zhola dnho cla aneb mta se neplat, ne co na lodch po moi vezeno bv, z toho nleit jest deset ze sta sloiti.

Zatek t jzdy.
V prvn sobotu, prv ne se karavana na cestu vyd, jede sprvce se vemi svmi vdci a mstodrcmi na zmek v Kairu ped bae, kter jednomu kadmu z nich daruje aty; sprvcovy aty jsou od zlatohlavu, jin pak prost; jak jedenkad v vym anebo nim stavu a povinnosti jest, tak se jim tolik aty dvaj. Dle odvozuje jim zejm v divnu, to jest v soudn svtnici aneb audienc, chisnalti nabi, co v arabsk ei tolik slove, jako prorock aty aneb roucho, a to jest z ernho hedbv udlan, v prostedku jeho jest pruh s zlatmi literami, v nich se nsledujc slova obsahuj: La Illah Ille Alah, Muhamed resul Allah, to jest: Nen vce bohv, ale jeden bh a Muhamed poslan od boha. To roucho jest naschvl udlan pro mal domek, k zasten ho nm od vrchu a dol, kter jest v Mecchu u prosted meity. T domek, prav, e jest od samho otce Abrahama. vystaven, anebo od syna jeho Ismaele. Potom odevzdv jim dve naschvle

236

udlan ke dvem dotenho domu Abrahamova, zcela a naskrze od istho zlata a emesln udlan, a jest ovem takov vc, kter mnoho stoj. Nadto odvozuje jeden pkrov aneb dek z zelenho aksamitu, nap piat udlan jako njak kuelka, okolo devti pd zvi, zcela provan istm zlatem, a to dlo jest mistrovsky a subtiln udlno; Toho pkrovu se uv v prorockm mst Medin ku pikryt hrobu jeho, kter jest vystaven jako njak okrouhl sloup. Vedl toho pkrovu vezou tak s sebou mnoho jinho zlatohlavu, tolik i od hedbv, vak k okrlen tm dotenho hrobu. Kdy ji ty vci odvedeny jim bvaj, zstv bae na svm mst, a sprvce nad karavanou be odputn od nho, uctivost mu in a vem jeho ednkm i vojkm; a po t jede odtud a bv provzen ode veho lidu Kairskho v tom podku rovn jako v njak process, s nstroji hudebnmi, troubenm, zpvnm, kikem, vytm a nevypravitedlnmi jinmi ceremoniemi, kter by pli dlouho bylo vytati. Zkrtka, jedou tak od hradu a na konec msta k jedn brn, kter se Bob Nascera jmenuje, Za tou branou jest jeden kostel, v nm oni doten roucha a vci skldaj a zanechvaj dobe str osazench a opatench. Tak mnoho dr o tto ceremonii, e se ze veho jejich okrlku lid k n sbhaj, a i ty thotn eny, a jin mnoh, dti sv na rukou nesouce. Nedopout se tak kadmu mui, aby se za svou enu pimlouval, aby k tomu svtku jti a na nj se dvati nemohla. Nebo jest-li by se on za to pimlouval, ona by mla moc v takov pin dti se s svm muem rozlouiti a jinho sob pojti, jakoby tm mu jej velikho hchu se dopustil, tak to u nich tce se v. Kdy se tehdy ta process od hradu do kostela kon, vickni velbloudov, kte doten roucha nos, bvaj zlatohlavovmi pikryvadly pisten, okolo nich bv mnoho zvonc a zvonek, a kdy bvaj sem i tam skrze ulice proputn, spatuje se lid mnoho tisc, kteto jedni pes druh na ty aty kvt metaj pkn a rozmanit, i tak vonnmi vodami na n krop jin brvaj pkn lnn a hedbvn tky, nimi dosahuj a k dotenm atm, aneb rouchou dotkaj se jich; potom vdycky tch tk, jimi jsou se

237

toho roucha dotkli, sob zanechvaj a chovaj je v nejvt vnosti, rovn jako njakou svtost. Kdy ji tch at aneb roucha v kostele tm spsobem v bezpen stri a opatrovn zanechvaj, jak v oznmeno, vracej se zase do msta a zstvaj tu nejdle za dvaceti dn; a potom jede sprvce sm toliko s svm lidem, a vezma ta roucha z toho kostela k sob zase, veze je ven na v jmenovan msto Birka. Tu dv sprvce stan svj s korouhv velikho pna, kter se zpedu na dvce toho stanu stavv, rozbiti; potom tolik vecky stany svch vzcnjch lid okolo stanu svho vkol, a zstv na tom mst za deset dn v tichm leen a nic dle. Mezi tm dvaj se tam najti vickni ti lid, kte s karavanou jeti chtj do Mecchy. Vdati tam tak i eny se nachzeti, kter mysl maj takovou pou vykonati, a pbuzn ptel jejich je provzvajce jedou na pkn osedlanch velbloudch, s provozovnm takovch kratochvl, ples a zaten, e kdo se na n dv, od smchu se zdreti neme. Posledn tu noc, prv ne se karavana pry, odbere, dr se u prosted karavany mnoho ceremoni a veselch her i kratochvl, s nktermi zmky a mnohmi jinmi mistrovskmi kusy od ohn. Janiai pak zstvaj tehd vn okolo stanu sprvcova, od nich takov hlahol a provyskovn jest slchati, a se vudy vkol po zemi rozlh. T tak v noci tyrykrt aneb estkrt svou stelbu vypoutj. Potom jak se rozednv, vstvaj; v tom trubai troub, rovnaj se do podku a na cestu vydvaj.

Kterho asu karavana z msta se hb, a kdy zase odpov.

Vdti slu, e z Kairu do Mecchy jest okolo tidcti dnv cesty, a to skoro velik. Nebo obyej jest karavany siln pedce jeti a mlo odpovati, a nejvce ten a takov spsob zachovv, e kdy jest ji po dvou hodinch na noc, tedy a do vchodu slunce pedce jede; potom odpov a do poledne, po poledni se znovu hb a jede a do veera; po t odpov za dv hodin, a odpoina zase se na cestu vydv. A tak ten obyej zachovv a do vykonn t jzdy, a nemn sob toho podku, krom toliko na nkterch mstech, o

238

kterch svm asem doteno bude, jmenovit, e nkdy pro vodu za cel den anebo za pl druhho odpovaj. A in to pro bezpenj sebe i hovad zachovn; nebo kdyby toho neinili, tak dobe lid, jako hovada by meli a na mst zstvali.

Jakm podkem karavana jezd.

Kdy karavana jede, zachovv pitom spsobu a podku, jak se ne pokld toto. Rozdluje se na ti zstupy: prvn jest pednho taen, druh prostednho taen, tet zadnho taen. V pednm taen jde tch osm pilot anebo cesty ukazovatel naped, pi nich jest tak vdycky jeden au, kter pi sob m tyry sluebnky, kadho s jednm karabem anebo oslovou elist v rukou. Nebo jak zaast nkter, bu on pak kdokoli, ped een piloty ven vybhne, porej ho k zemi, a tm spsobem dvaj mu napomenut, e to tak dobe jim, jako i jinm k itku pichz. A tento au jest rovn jako sprvce nad pednm taenm, a dokud se v noci jede, pedslaj se ustavin hoc svazeky naped. Jest tak v tom potu toho pednho taen est santon, to jest duchovnch lid, jeden kad s svm ervenm tulbantem. Ti bvaj pokrmem a npojm opateni i tak vezeni na nklad sprvce nad karavanou; a mvaj takov santonov za obyej to, e kdy karavana nkde k dobr hospod pijd, jak ji oni uhldaj, velik kik zanaj velmi stralivm a hroznm hlasem a tmito slovy: Bute veseli, bute veseli, k dan hospod jsme pijeli! A potom vickni onaej v tom tovarystvu dvaj jim almunu za pijatou dobrou novinu. V tom pednm taen skoro tet dl lidu thne, kte jsou pi karavan, a po zadu jede vdycky ptmectma ph na dromedch, vborn pistrojench a opatench, jedenkad s svou avl, luitm, ipkarmi a stelami, a to se dje s dobrm rozmyslem, pro zlodje a loupenky. Za pednm taenm asi tvrt mle vlask nsleduje prostedn taen, a ped tm vezou nejprv tch est kus stelby, o nich nahoe povdno, pi nich jdou jich puki, za nimi patncte

239

phv, kte z lui stlej. Potom jde sprvce pitlu, kter jest letit a vn lovk, a veze s sebou mnoh lkastv, t masti, cukry a nesslnch mnoho jinch vc ku posilnn a oberstven nemocnch. Vede s sebou tak velbloudy, aby nemocn na nich jeli, kdyby ji nijak na svch hovdkch jeti nemohli. Pro toho sprvce pitlu jde toliko jeden velbloud, kter jest tak velice pkn hovado, jak me kde vidno anebo vyhledno bti. Nebo oni ho s velikou pilnost vyhledvati dvaj, kter by prv nejvt a nejdokonalej postavy mezi jinmi vemi byl, kter by se v zemi velikho pna nael, a bv vecken zlatohlavem a hedbvnmi rouchami postn. Ten velbloud nos pknou malou devnou truhliku, na spsob archy starho zkona udlanou; vak toliko jest, jak povdno, z deva vytesan a spraven bez zlata aneb neho jinho, co by koli nkladnho bti mohlo, eby mnoho stlo. V t truhlici le alkoran, vecken naskrze velikmi zlatmi literami psan a mezi dvma prkny anebo tabulemi uncovm zlatem pivzan; a ta truhlika, kdy cestou jedou, bv toliko hedbvnou rouchou pikryta, ale kdy maj do Mecchy vjdti, zlatohlavem ji pikrvaj vudy, a naskrze drahm kamenm vysazenm a okrlenm. A to tak in pi vjdn do msta Mediny. Okolo toho velblouda, kter v dotenou truhliku nos, bv vdycky mnoho arabskch zpvk a hudc, kte se ustavin jedni po druhch podaj, a nikdy zpvati a na nstroje hrti nepestvaj. Za tmi chodv jinch patncte velice pknch velbloudv, z nich jeden kad nese jedny z tch atv, o nich nahoe zmnka uinna, a jsou od vrchu a dol hedbvnmi rouchami posteni. Potem opt jde jinch dvaceti velbloud, kte amira illahaggi, to jest sprvce nad karavanou, penze, aty a jin vci nesou. Potom nsleduje krlovsk velikho pna korouhev, kterou jeden na koni nese, a bv pokad provzena od editele nov hudby, a od ptmectma ph, jen z lui stlej, spolu s jednm auem pednm, kterto jejich vdcem jest. A okolo tch divnch tretv vkol jedou lid a velbloudi se vedou, kteto k vykonn t jzdy s karavanou nazeni jsou.

240

Za tmi pak nco mn ne za vlaskou mli vzdli nsleduje zadn taen, v kterm na vtm dle lid jsou poustennci anebo poutnci, a to jde tm, e kupci vdy a vdy phodnosti hledaj, pro mnoh piny, aby se naped dostali, ale poutnci, kte mlo maj co ztratiti, by pak po nich v zadnm zstupu zstvali, na tom pestvaj. Nejzze jezd vdycky jinch ptmectma phv, dobe odnch a opatench, spolu s jednm auem, kterto jejich vdcem jest; item, tyrydceti Arabv, ve z lui stlejcch, pro bezpenost zadnho taen. A ponvad zadn taen vdycky pi behu ervenho moe jede, je sob, kdy tam do Mecchy jedou, po prav ruce maj, proto naizuj, aby dv st janiar po lev stran bylo na ti zstupy rozdlench, dobe opatench; na velbloudch jedoucch, z nich jeden kad k druhmu jest pi vzn. Nebo po t stran vecko nebezpeenstv zle pro loupenky, kdy z prav strany, jak doteno, nen zhola nic nebezpenho eho se strachovati aneb obvati, vidouce to, e jsou tu ervenm moem ubezpeeni. Sprvce nad karavanou vdycky okolo svho lidu vkol jezd, a nikdy na jistm mst nezstv. Okolo nho stavn jsou a na slubu mu hled jeden au s ptmectma phy, zbran dobe opaten, na dromedch jedouce. Item, osm hudcv, kte violy v rukou nos a bez pestn pskaj, a do asu odpovn. Provzej ho tak a prv do jeho stanu, a jednostejn, nkter zpvy a psn prozpvuj, ku poctivosti proroka Mahumeta. Jak pak sprvce do svho stanu vejde, bv povoleno vechnm tm, jen ho provzeli a na slubu hledli, jednomu kadmu na msto jeho se obrtiti.

O obzvltnch a znamenitch vcech, kter se na t cest nachzej a spatuj.

Ponvad na cest, do Mecchy nemnoho pamtihodnch vc se spatuje, z piny t, e karavana velmi zdka, nbr skoro nikd pokojn nele, aneb na bydlitelnch a vystavench mstech neodpov, kterch tam mlo vdati, ne vdycky v poli: proto

241

toliko pi vypisovn tto na cesty o nkterch malch tvrzch aneb zmcch, kte se tu nachzej, zmnku uinme, a jsou tm tito, jen ne stoj: Agerunt, Nachel, Akba, Biritem aneb Muel a Eszlom. Z tch pti zmk prvn dva opatrovni bvaj od Mouennv, ostatn ti od Turkv, a str aneb osazen jich jest toliko osmi aneb nejvce desti osobami v jednom kadm zmku, se tyrma anebo pti malmi kusy stelby, jmenem merigli, kte sic k niemu neslou, ne aby vody sladk ped Araby hjili, tak aby karavana, kdy by tam pijela, nalezla, m by se posilnila. Prvn jest Agerut, jin Sues, v ktermto stanoviti vdycky ptmectma galej velikho pna nahotov jest, aby tu vkol moe na pozoru mli. Druh zmek Nachel aneb Nkel le od moe skoro jednoho dne cesty vzdli. Zdi zmku Akba jsou zaloeny a stoj na behu moe ervenho. Biritem aneb Muel jest podobnm spsobem vystaven, e rovn tak moe do nho vchz. Eszlom jest vce ne jednoho dne cesty od moe vzdli. Vickni ti zmci, jak nahoe povdno, nepostaili by jednomu stu odncv. Kdy pak ji karavana od Birky jede a do Agerut, nenachz na cest ani jedink krpje vody k npoji; tak tolik z Agerutu a. do Nkelu, ani od Nkelu a do Akby dn vody nen. Ale od Akby do Biritem nachz se dvoj voda: jedna jmenem Ajum el casap Magaraxiaibi, co tolik jest, jako hylina Jetrova Mojovho tchna. Nebo to jest to msto, o nm psno jest v druhch knihch Mojovch v kapitole druh, e jest Moj ped hnvem Faraonovm utekl; kter ho proto zahubiti mnil, eby jednoho Egyptskho zabiti ml, kter se s jednm idem svadil. A bylo na tom mst ped asy msto Madinsk. Jsou tam tak jet a podnes ty studnice, u kterch tehd Moj sedl. A od toho msta nachz se potom vce vod na cest a zaast, ale vak jsou nepli velmi dobr. T se vdti m, e na t cest sprvce na tech mstech do mce shnouti mus, a present aneb dar od penz, od atstva a od tulbant, tureckch kloboukv, nkterm arabskm vdcm aneb kpm dti, aby mu svobodnho a bezpenho prchodu dopli, a

242

nedopoutli, aby jejich pbuzn karavan koditi usilovali; a ti vdcov netoliko to naditi a zdreti se zavazuj, jak povdno, ale pipovdaj tak tm v t karavan, jest-li eby obloupeni byli, tedy e se k tomu piiniti chtj, aby se jim jejich lib vci zase odvedly. Avak mnohdykrt takov sv tdr ppovdi nezdruj; nebo karavana nkdy velmi velik kody a protivenstv sn, a kdo co svho ztrat, toho zase nedostv. Nebo ti kdcov v tch mstech uchzej odtud na hory, kde jich nen mon zase vyhledati. Kdy potom ji karavana obyejnou denn jzdou thne, a mimo vecky svrchu jmenovan zmky a jin msta ji proputna bv, pijdj k jednomu mstu, jemu jmeno Gebir, a jest zatek a hranice zem a krlovstv serifa z Mecchy. Kdy se tam pijede, vyjd sprvce msta se vm lndem ven proti karavan, aby ji pivtal, s takovm slavnm a veselm vsknm, e toho vymluviti nelze, proe tu karavana za cel den zstv a pokojn odpov. To msto m nad hojnost mnoho erstvch, istch studninch vod, kter z nejvych vrchv dol spadaj a tekou. Podl toho maj mnoho daktil a masa; ale obzvltn eny jsou lacin, kter rdy mum ku pohodl bvaj. Proto tu hladovit a zniv poutnci a pocestn maj zvolnou phodnost, aby se dobe pooberstvili. kaj tak mahumetni, kdy se s tmi enami spojuj a oberstvuj, e bemeno s sebe skldaj a bvaj od svch hch osvobozeni, i velik nbonosti k pouti jejich dochzej. Po tom velikm odpolu zboenm a ssutm staven, kter se tam spatuje, me se snadno rozumti, e jest to ped asy znamenit msto bylo; ale ponvad vce zlodj a loupenk, neli poctivch lid tam bydl, tm sputno jest. Kdy lid t karavany tak oberstveni bvaj a sob odpoinou, stroj se na druh den zase na cestu, a nejprvnj pamti hodn msto, kde pijdj, slove Beed Rihonim. Tu roste nzk kovko, balsam vynejc, a prv ne se tam pijede, ukazuje se dalek a velik za vlaskou mli pole, ze vech stran velice vysokmi a nerodnmi horami otoen, na kterm ped asy prorok Mahumet, podl svdectv jeho alkornu, siln a krvav boj vedl s

243

nktermi kesany v t zemi, a s jinmi okolnmi obyvateli, kte jsou se proti jeho nboenstv postavovati a jemu odporni bti chtli; tolik eby v doten bitv od kesanv pemoen bti ml a lid jeho tm vecken poraen a pobit. Kdy se tehdy v takovm netst vidl, e jest se i hned na modlen oddal, a svd alkoran, e bh maje spolu itedlnost s milm svm ptelem a prorokem, jej vyslyel a nesslnch mnoho tisc andlv k nmu poslal, podl nich jest on se znova s neptely bil, a tak e jest potom vdy svtzil nad tmi vemi proti sob pedele bojujcmi. Z piny t karavana kadho roku na pamtku t bitvy a boje tu na tom mst velik ohe dl, a pes jednu noc s nramnm veselm a radovnm tu se zdruje. Povdaj tak, e se na tch vrch jet i nyn ustavin na mal buben bubnovn slch, dokud karavana mimo n jede, a e se to dje od andlv, na znamen toho obzvltnho vtzstv, kterho bh proroku jejich propjil. Ale j bych snze vil, e se to od zemskho lovka, ne od nebeskho andla bubnuje, a to proto, aby poutnci, kdyby se mezi tudy taenm nic neslyelo, tebas nbonosti nepotratili. Na zejt rno, jak slunce vzejde, jede karavana do Beed Rihonim, a myj se na tom mst vickni spolu od hlavy a do noh, tak rovn mui jako eny; potom se do svch obyejnch at neoblej, ne opasuj se jen okolo hanby lnnou rouchou, jazykem jich eenou fota, a nos z blho barchanu nramek; a ti vickni, kte pky do Mecchy jti mohou, jdou tam tak v tom habitu aneb odvu. Nebo za to u sebe pokldaj, e kte v takovm habitu tam pichzej, vce zsluhy ne jin dochzej. Kte pak toho vykonati nemohou, in msto toho slib, aby pi vrchu odpustkv skopce obtovali. A kdy se tak umyj, potom se dnmu vce nedopout blechy aneb vi rukama bti, mnohem mn nehty se drbati dotud, dokud by sv slun a povinn modlitby na v doten hoe odpustkv nevykali a nevykonali. Proe tak u nich to vdati, e i hned potom dvko pi sob nos, naschvle na spsob msce udlan, v jejich ei archa caujic een, kterm se po plecch drbaj.

244

Tak naposledy karavana ustavinou jzdou pichz a na dv mle vlask od Mecchy, tu odpov pes noc. Nsledujcho jitra, i hned jak se rozednv, rovn se do podku se v tou slvou a ndhernost, jak mon jest vypraviti, a tak jede do Mecchy. Kdy se ji k mstu pibliuje, serif z msta svho ven vyjd s komonstvem svm, okolo nho nessln poet lidu jde a jede, jej provzejc; tu konaj divn ceremonie a slavnosti s velikm kikem. A kdy z msta vyjedou, co by mohl z luit dosteliti, potkvaj se na jednom pknm poli, kde nevmluvn mnoho stanv rozbito bv, a v prosted mezi nimi stv velik stan sprvce nad karavanou, kter ihned, jak k serifovi pichz a vespolek se pozdrav, s kon svho ssed a s serifem do toho stanu vchz. Potom serif aneb krl z Mecchy zhouje se toho a odevzdv je eenmu sprvci, jemu tak podl toho plnou moc a dovolen dv rozkazovati, spravovati a k spravedlnosti dopomhati, dokud se s tovarystvem svm v mst Mecchy zdrovati bude. Proti tomu sprvce nad pout, na odmnu dstojenstv serifova sob postoupenho, daruje mu zlatohlavov aty, kter za mnoho stoj, s nktermi klnoty a k tomu podobnmi vcmi. Potom posazuj se na kobercch a jinch vcech z ko udlanch; a spolu hoduj aneb kvas. Potom vstvaj s nktermi jich vzcnjmi osobami, a ty aty aneb roucho, i ty zlat dve, o nich svrchu povdno, s sebou berou, a jedou tak do msta, a hned upmo do kostela, mvajce s sebou velmi mlo lid, vchzej tam; kdeto vejdouce, spsobuj i hned to, aby star roucho z domeku neb kaplice Abrahamovy dol sato bylo a na msto starho nov vkldaj. To pak star roucho zstv kletncm, ustanovenm sluebnkm tho kostela. Potom bv od nich prodvno poutnkm, jeden kousek aneb flek za tyry aneb pt duktv, a ten se pokld za velmi blahoslavenho, kdo toliko nejmen flek odtud dostati me, a v sob toho rovn jako njak svtosti. kvaj tak, e kdyby se to nktermu lovku, jeto by k smrti pracoval a s tmto svtem louiti se ml, pod hlavu podloilo, ten eby tudy vech hchv

245

shlazen a dokonalch odpustk za sv peinn nabval. Podobn tolik odnmaj star dve a na msto jich postavuj ty nov dve, a star dvny bvaj serifovi. Potom kaj sv modlitby, podl vykonvn nkterch obyejnch slavnost. A serif potom zstv v mst, a sprvce nad pout obracuje se zase ven k svmu stanu.

O serifovi krli v Mecchy.

Serif ten, chtj tomu, eby pojti ml z proroka Mahumeta podl linie matesk, jmenovit z Fatmy dcery Mahumetovy a z Ali zet jeho, kter dotenou Fatmu ml za manelku. Nebo ten prorok neml dnho syna aneb pohlav muskho ddice, krom toliko tu jednu dceru, z n ten serif rod pochz, v nm vdycky na nejstarho syna podl podn posloupnosti krlovstv Mecchy obyejn pipad, kterto kadoron krli svmu pl millionu zlata anebo nco mlo vce na dchodch vyn; a takov lid, kte se za krevn ptely a pbuzn toho rodu vydvaj a dr, a ji jich nessln mnoho jest, dvaj sob sami jmeno emir, a tudy chtj pni nazvni bti. Nos zelen aty, anebo pi nejmenm zelen klobouk, slove tulbant, aneb oblku, aby od jinch lid byli rozeznni. Nedopoutj tak, aby kdo z kesanv, kte v jejich zemi bydl aneb obchod vedou, zelen jak aty nosili, ani co zelenho na tle svm mli. Nebo kaj, e nenle, aby kesan (je oni gauri nazvaj) npodobnou barvu nositi mli, kter velik ptel a prorok bo Mahumet k odvu svmu poval.

O mst Mecchu.
Msto Meccha v arabsk ei jmenuje se Maccha, jakoby ekl obydl. Obsaeno a obhraeno jest velmi vysokmi vrchy; poloen jeho jest nerodn, akoli le mezi horami na rovin. V tom mst jsou nkter rozkon zahrady, v nich pevelik hojnost fkv se obrozuje, t vinnch hrozn, jablek a meloun mnostv velik roste. Vody tak m dosti, ale mlo chleba. Nen dnou okrouhlou zd obsaen, a okolek jeho dr v sob okolo pti mil vlaskch. Domov v nm jsou dosti ozdobn a pevn, nebo jsou

246

skoro na vlask spsob vystaveni. Palc serif jest velmi pkn, subtiln vystaven a mil. eny toho msta maj obzvltn dar ten, e jsou milostn a pvtiv, po tle barvy olejov, krsnch o, pirozen horkho, ne vt dl mezi nimi jest nevstek. Mui pak jsou k smilstvu velice nchyln, tomu proklatmu a hanebnmu hch, a toho sob tak rovn oni, jako i eny velmi mlo v, a to pro jeho takou phodnost a zvolnost. Po vykonn takovho hchu utkaj se k studnce Zun Zun jazykem jich een, kterou tm hned ped sebou maj. Nebo prav, kdy se tou vodou obmvaj, e bvaj ode vech hchv oitni, bute oni jakkoli velic. U prosted msta jest ten velik kostel meit, spolu s Abrahamovm domem, jen v prostedku toho kostela stoj, a ten kostel eby vystaven byl toho asu, kdy jet prorok Mahumet iv byl. Jesti pak tverhranat a tak velik, e okrlek jeho na dv mle vlask se vztahuje, to jest kad z tch tyr stran na pl mle. Udlan jest jako njak klter; nebo v prostedku, rovn jako v snch sloupovch m sam o sob dvr pod nebem nepikryt, na nm v doten dm Abraham stoj. Sloupov sn, kter okolo toho dvoru jdou vkol, jsou tak na tyry cesty rozdleny. Meze, nimi se kad cesta jedna od druh oddluje, spraveny jsou s nktermi mramorovmi a nktermi kamennmi a vpennmi sloupy. A ten znamenit meit m devadeste devt bran, a v pt tm takovch, jak u ns jsou zvonice, na kterch talismanlarov aneb turet kn obyejn lid do kostela svolvaj. Poutnci aneb pocestn, kte pleitosti stan mti nemohou, prv na tom mst v zstupch sob pbytky osobuj, a pro velikou nbonost mui s enami vespolek se smuj a lhaj, tak e meit, jej za dm modlitebn mti chtj, asto v hor msto se obrac ne v mordsk zlohy.

O Abrahamovm domu.
Dm Abraham jest t tverhran, vecken a naskrze z kamen edivho vystaven, dvadcti kroej zvi, tyidcti kroej v

247

okrlku. Z jedn strany toho domu jest ve zdi jeden kmen pdi zdli a pl pdi zi, o ktermto kamenu prav, e jest prv, ne ten dm vystaven byl, s nebe spadl, a e jest podl toho hlas slyn, kter pravil: na kter msto ten kmen upadne, tu e se dm bo vystav, v ktermto bom dom hnci budou vyslyni. Pi tom tak prav, kdy jest ten kmen s nebe spadl, e jest nebyl ern, ne vecken jako snh bl; ale e jsa od tak mnoha hnch st tak zaast lbn, tm ern uinn jest. Nebo vickni poutnci a pocestn musej jej lbati; a kaj mahumetni, kdyby toho neuinili, eby hchy sv s sebou zase dom pinesli. Dve toho domu jsou mal, skoro jako njak star oknko, tak vysoko od zem, co by lovk rukama doshnouti mohl, tak e se ovem nepstupn a nesnadn tam vchz. Ale prv ne se tam vejde, jest vidti zevnit pi tom dom sloup tidceti a jeden, ve z mdi slitch, a stoj na tvercch z ervenho a zelenho kamene. A skrze ty sloupy nen sice provleeno ne toliko mosazn drt, kter od jednoho sloupu k druhmu dosahuje, na nm mnoho rozhatch lamp vis; a ty mdn sloupy sultn Soliman, toho nynjho Tureckho csae sultna Murata dd, udlati dal. Kdy se ji tce, jak v doteno, do tch dvec vejde, nachzej se pi vchodu dva mramorov sloupov z aloesovho deva udlan, nehrub tlust, moueninskm pltnem pisten, od mnoha nesslnch barev udlan, a ti sloupov pohodln jsou ku podepen krytby aneb altnu, ale vak dosti pracn, sotva se to spatiti me, ponvad nemnoho svtla tam vchz a tak tam velmi smrdut zapch. Vn za tmi dvemi na pt kroejv odtud jest ta studnka, o n ve povdno, Zun Zun een; a to m bti posvcen studnka, kterou jest andl pn Agar dvce Abrahamov ukzal, kdy jest vudy vkol vody hledati chodila, aby n syna svho Ismaele napojila.

O obadech poutnkv.

248

Pi zatku tohoto naeho historickho pebhnut napovdno jest, e mahumetni dvoj velikonon svtek v roce dr. Jednomu kaj veliknoc Ramazna, to jest, kter se za pinou postu dr, a ta jest prv hod bernka, ponvad karavana, jak tidceti dn pomj, na cestu se stroj do Mecchy. Druhou jmenuj Skopcovou velikounoc, ponvad jedenkad zavzn jest, kdo jen s to me bti, aby tehd skopce obtoval. A ta veliknoc v ei jejich slove tak Eutzug Bairam, to jest men veliknoc. Npodobn jak karavana z Alkairu ve tidcti dnech po veliknoci, jmenem Biguc Bairam, pre odjd, tak jet tam pijd pt aneb est dn ped malou velikounoc, tak aby poutnci as mli ped tm svtkem sv povinn modlitby a dy vykonati; a to jsou tm tyto, jmenovit: e se oddluj od karavany a dvaj se nkterm cesty ukazatelm vsti, kte toho msta jsou povdomi, a tak jich dvadcet aneb tidcet pospolu, podl jich libosti, do msta chod, a kdy tam vejdou, jednostejn jdou po jedn ulici, kter pomalu m dle tm ve nahoru se thne, a na konec na jedno vysok msto pichzej, kde jest brna, na n ze vech stran na kamen mramorovm psno stoj: Bab el salema, co v arabsk ei vyznamenv: brna zdrav. A z toho msta spatuj velik kostel meit, v nm dm Abraham stoj. Jak jej tedy spat, vickni spolen sklnjce se proti nmu, zanaj mu uctivost initi a kati podvakrte tato slova: Salema lech ja resul alla, to jest: Pokoj nad tebou ty vyslan bo! Kdy to pozdraven vykonaj, jdou pedce po t cest a nalzaj po prav ruce klenut oblouk, po nm vstupuj pt stup nahoru, a tu jest velik prostor, vudy a naskrze kamenm vydldn; potom sstupuj tolik stup zase dol, jak mnoho nahoru vystupuj, a jdou pedce dle, co by z luit vysteliti mohl, i nachzej tu jin oblouk, npodobn prvnmu; a tu cestu od jednoho oblouku k druhmu vykonvaj po sedmkrte a breptaj vdy a vdy nkter sv modlitby. A toho obadu od nich se uv k pipomenut t smutn a alostiv chze, kterou jest zarmoucen Agar, kdy nadarmo vody hledala, aby synu svmu pti dala, konala. Kdy ten obad bv vykonn, jdou poutnci do kostela meitu, strojce, se do

249

domu Abrahamova, obejdou sedmkrt okolo nho a kaj jednostejn tato slova: Toto jest ten dm bo a Abrahama sluebnka jeho. To kdy uin, jdou tam, aby ten v doten ern kmen lbali. Potom se nachzeti dvaj k studnce Zun Zun, myj se v n od hlavy a do noh ve vech atech a obuv svm, a kaj: Tobah allah, tobah allah, co jest: Odpus boe, odpus boe! Pij tak tu vodu, kter velice odporn, zl a smradlav jest. A kdy se tak umyj a napij, obrac se potom kad do svho pbytku. A ten d jeden kad jest zavzn a povinen pi nejmenm jednou vykonati; kte pak dostivi jsou ped jinmi do rje pijti, ti to kadodenn jednou dlaj, dokavad na tom mst karavana v upokojen zstv.

Co karavana dl, kdy poodpoine.

Kdy karavana pt dn pod vn krom msta Mecchy le, vyvstv sprvce prv t noci ped veerem jejich velikonoci se vm svm tovarystvem, a jede pedce a k hoe odpustkv, kterou oni Giabal Araffata jmenuj. Ta hora le patncte mil vlaskch od Mecchy, a v polovici cesty jest jedno msto jmenem Mina, kterto slovo vyznamenv stanovit, a nehrub daleko odtud jsou tyi pili, o nich nco vce ne oznmme. A tuto nejprv dotkneme o hoe odpustkv, kter mnohem snzeji pahrbkem ne horou jmenovna bti me, ponvad jest nzk, mal, milostn a rozkon. Okrlek jej jest a na dv mle vlask, a jest okrouhl, obsaen tak pknou rovinou, jak se kdy lidskma oima spatiti me. Npodobn tak ta rovina ze vech stran jest otoen tak velikmi vrchy, jakch nikde nen vdati, tak e jistotn to msto jest jedno z nejpknjch pleitost na svt, a vlastn se vidti dv, jakoby pirozen vecko sv umn k spraven toho tak pknho a rozkonho msta vynaloilo. Pod tou horou odpustkv, z t strany proti mstu Mecchu, prt se mnoho pramenv ist erstv studnin vody, nejin ne jako kil, a ta jest nad mru zdrav, a spad dol do nkterch naschvle k tomu udlanch ndob; tu se oberstvuj a umvaj lid

250

a napjej hovada. A chtj tomu mahumetni, e jsou Adam a Eva, kdy od andla z rje zemskho vyhnni byli, prv na ten vrek odpustk k bydlen pili, a e zenm boskm jeden od druhho zabloudil, a za tyrydceti let jeden od druhho oddlen zstval a mezi tm vdycky, jeden druhho hledal. Naposledy, kdy jsou se zase spolu shledali, e jsou tu velice radostnou slavnost dreli, a z obzvltnho plesn, e jest zase jeden druhho nalezl, na vrchu t mal hory mal domek vystavli, kter se a do dnenho dne jmenuje Beith Adam, to jest: dm Adamv.

O tech karavanch.
Na tent den, kdy karavana z Alkairu se na to msto dostv, pijdj tam tak jin dv karavany, jmenovit z Damaku a z Indie. Tm spsobem shlukuj se tam tak vespolek vickni soused v tch mstech a koninch a od desti dnv cesty, take se tam jednoho asu pes dvakrte stotisc osob a vce ne tikrte stotisc mezkv, velbloudv, dromedv atd. spatuje. Kdy se ji to troje tovarystvo jednoho asu pospolu shled aneb shromd, rovnaj se prv t noci, kdyto svtek velikonon nastv, ti ti zstupov, jako njak velik vojsko, v podku thranm, obkl aneb obshnou tu horu v prosted mezi sebou, a tu celou noc nesly se nic jinho ne velik i run stelby vystelovn, umle spravench ohnivch stroj od tiscnsobnch kusv, podl velijakch zpvv, hudeckho pskn, kik, hluk a vesel slavnosti. Potom kdy velikonon den ped rukama jest, vydvaj se vickni napod na odpoinut a v mlen, a toho dne nic jinho nedlaj, ne jen obti a modlitby sv k bohu vykonvaj. Hned pak jak se soumrak pibliuje, ti vickni, kte maj na em jeti, vsedaj a jedou k hoe, co nejbl mohou; kte nemaj na em jeti, pibliuj se pky, jeden kad podl sv nejvt monosti: vak pedn msto vdycky sprvci nad karavanou z Alkairu dvaj, druh tomu z Damaku, o jeho karavan vypisuje Lodovic. Barthema Itinerario, tet tomu z Indie. Kdy pak ji vickni tak na kon aneb jin sv

251

hovada vsednou a pohotov bvaj, tu potom spatuje se jeden z v jmenovanch santon aneb lid duchovnch z toho velikho mnostv pijdti, sedc na jednom dosti dobe vylechtilm velbloudu. Ten se pibliuje k vrchu, vstupuje pt stup nahoru naschvle k tomu udlanch, a kdy jeden kad umlkne, tedy on obrac se k lidu, a in jim krtk kzan spsobem ne psanm.

O kzan.
Suma a podstata v ei toho kzan jest tato, e vypravuje, jak velik a znamenit dobrodin bh mahumetskmu lidu prokzal prostedkovnm svho milho ptele a pjemnho proroka Mahumeta, ponvad jest jej vyprostil od sluebnosti hcha a od modlstv toho, v kterm jsou pedele vzeli; a kterak jest tmu lidu dal dm Abrahamv, jehoto prostedkovnm vyslchni bti by mohli, a npodobn tu horu odpustkv, jejm by prostedkem milosti doshnouti mohli a odputn vech svch hchv. Dle potom zmnku n, kterak by milosrdn, dobrotiv bh, od nho vickni dob darov pochzej, Abrhamovi tajn rad sv poruiti ml, aby mu dm v mst Mecchy vystavl, v kterm by dom potomci jeho boha vzvati a od nho vyslchni bti mohli. A kdy se ten rozkaz stal, e jsou se veho svta hory do Mecchy sbhly, s innm pomoci od kamen, k vystaven tohoto svatho domu Abrahamova, krom tohoto nuznho a nzkho vrku, kter se pro chudobu nemohl tak jak nleelo zachovati; nad m velice se rmoutiv a toue, e jest za tidceti let pod hoce plakal. Ta lta kdy pominula, e jest bh vn pinou toho zarmoucenho vrku k spolutrpnosti pohnouti se dal a ekl: Pesta plakati, m dcero, nebo tvj hok pl doel jest k mm um, a j to chci spsobiti, aby vickni ti, kte pichzeti budou k navtvovn domu Abrahamova, odputn hchv svch nedostvali, le by prv k uinn tob poctivosti a k dren na tomto mst nejsvtjho velikononho svtku, kter jsem j lidu mmu skrze sta ptele a proroka mho Mahumeta slaviti rozkzal, pili.

252

Kdy ji to vecko tm spsobem pednese, napomn jich k milovn boha, k modlitbm a almunm. Kdy bv po kzan a slunce schz, nedlaj nic vce, ne jen ti modlitby zkaj: prvn za serifa, druhou za velikho pna Tureckho spolu s jeho vojenskm lidem, tet za vecken lid. A kdy bv po tch modlitbch, ki vickni jednm hlasem: Amin ja allah, amin ja allah! to jest: Tak se to sta boe! Na to kdy poehnn od santona pijmou, lbaj tu horu odpustkv a navracuj se zase tou cestou, kterou jsou pili, na to msto, o nm v jejich tam pchodu pipomenuto bylo. A v tom navracovn se po t cest navtvuj, ale vak pi konci t roviny, ty v doten tyry pile, jmenovit po kad stran cesty dva. Prav, e jest zapoteb, aby jeden kad prostedkem skrze n el; nebo jest-li by kdo nkdy ven mimo n se vyinul, e vecko potrat, eho jest na t pouti doel a nabyl. Nesm se tak dn hned od hory odpustkv, a by een pile minul, zptkem obraceti; nebo jest-li by se obrtil, e zase znova tmi hchy, kterch jest na svat hoe odpustkv zanechal, obten bude. Kdy mimo ty pile projd, jeden kad jzdn ssed dol a hled v psitm poli a do padesti neb edesti malch kamnk, a kdy je shromd a nkdy do tku zaobal, nese je s sebou a k v jmenovanmu mstu Mina. Tu zstvaj pt dn pod, ponvad pi tm asu svobodn vron trh tu se drv, kde zhola dnho mta ani cla dvati nen poteb ani eho jinho kde komu. A na tom mst jsou jin ti pilov, ne pospolu, ne na rozdlnch mstech postaveni, kte vedl svdectv uen proroka jich, ti kazy, nimi jest se bel Abrahamovi a Ismaelovi synu jeho ukzal, vyznamenvaj. Nebo u nich Isk docela se nepipomn, rovn jakoby nikd na svt nebyl. Proe kaj, e tehd, kdy jest bh Abrahamovi vrnmu svmu sluebnku poruil, aby prvorozenho syna svho Ismaele obtoval, a star Abraham ji na cest byl, aby vle pn uposlechl, e jest se s nm pekeln bel v spsobu lovka potkal a ptal se ho, kam by chtl jti? Na to odpovdl Abraham, e jde syna svho Ismaele obtovati, ponvad jest mu to

253

bh pikzal. Tu e bel i hned vzkikl a ekl: O jak jsi ty nerozumn staec 1 bh tob v starosti tv skrze zzran skutek dal syna, v nm maj poehnni bti vickni lid, a ty v daremnm a marnm snm, a chce toho zahubiti, kterho jsi sob tak dlouh as dal? Ale Abraham e jest ho od sebe zahnal, a svou cestou pedce el. Jak bel uzel, e pi otci nic spsobiti neme, piblil se k synu a ekl: Ismaeli, v-li co ty mezi jinmi vcmi na svt m? D pacholk: Co pak mm? Na to bel odpovdl: M blznivho a nerozumnho otce, kter o to peml, kterak by t zabil. Pro? d Ismael. Proto, ekl bel, e prav, e by mu to bh pikzal. Tehdy jak to Ismael uslyel, e jest vzal kmen, aby nm bla od sebe zahnal, a tato slova povdl: Auzu billahi minal aitan il ragini, toti: J se brnm tomu bdnmu kodlivmu blu s bohem, jakoby ci chtl: boskho rozkazu poslouchati a proti blu v moc se brniti kad mus. Ale nech se zase k svmu pedsevzet navrtm. Proto pravm, e poutnci, kdy na tom mst zstvaj, kadho dne ty ti pile navtvovati chod, a ty mal kamnky, kter jsou mlo ped tm sebrali, rozdluj tak, aby kadho dne nkter z nich na jeden kad pil vhoditi mohli. Mezi tm hzenm kaj a opakuj ustavin tat slova, kter jest Ismael proti blu kal, kdy mu kmen mezi oi hodil a tak jej od sebe zahnal. Potom za pl mle vlask od dotenho msta jest jeden vrch, o nm oni vypravuj, eby to ten vrch bti ml, na nj jest Ahraham el, aby syna svho obtoval, jak v doteno. Na tom vrchu jest velik studnice, kam poutnci vstupuj, aby tam modlitby sv kali. Tu spatuje se jeden velik kmen od pirozen rozpukl. Oni pak prav, e jest Ismael, kdy jest se otec Abraham strojil a hotovil, aby jej obtoval, n jeden do rukou vzal, aby skusil, bude-li dobe krjeti, a tak e jest ho prv na tom kamenu chtl skusiti, a eby jej ml na dva dly rozpoltiti. Zatm kdy tch pt dn pomj, hb se sprvce t karavany se vm svm tovarystvem, a obrac se zase do Mecchy, le tu jet za pt dn pokojn. Proe kdy oni tu odpovaj, my tedy o mstu

254

aneb stanoviti ervenho moe njakou zprvu teni tuto uinme.

O mst Zidem aneb Zidu.

Z Mecchy do Zidem jest za dva dny krtk cesty, a ponvad se v tch zemch, obzvltn v hork asy roku, ve dne neme phodn jeti pro paliv slunce, lid tam v tch zemch dlaj z noci den a ze dne noc. Kdy ji v soumrak z Mecchy vyjdj, bvaj na rno, prv ne slunce vzejde, na polovici cesty, kde potom nkter dosti phodn bydlen a hospody dobr jsou; en ochotnch tak dosti, kter nebohm poutnkm rdy se v pohodl propjuj. A by tebas v druh veer odtud se pry hnuli, na rno bvaj v mst Zidu. To msto vystaveno jest na behu ervenho moe, proti zemi jest okrouhlou zd ohraen s nktermi vemi, ale ty zdi jsou ji starost sel a sputn. Proti moi jest oteven beze vech zd. Tot msto Zidem m ti brny, na kad stran aneb na rohu jest jedna, a tet prv v prosted proti zemi, a jmenuje se Mecchansk brna; a podl t stv est anebo sedm Turk na stri na jedn z tch oznmench starch v, a maj pi sob tyry kusy dl polnch. Na jednom rohu toho msta jest dvoj ze proti zemi, a mezi obma zdmi stoj jeden kostel. Potom proti moi, kde mstsk zdi k vod dosahuj, udlali v nov rovn jako njakou batu, a tu ptmectma kus vystavli nejpknj a nejlep stelby, jak by se na svt najti mohla, a to velmi dohe opaten. Item, dleji ven k moi stoj na posledn star vi pt jinch dobrch kus, s tidcti mui tu na stri. Na druh stran msta pi konci t okrouhl zdi zaloili. v nov okrouhl nspy, dosti dobe a podl bystrho vtipu udlan; tu ke stri nazen jest jeden sanzak s pldruhho sta Turkv, s jich stelbou a velijakou jinou zbran, velmi dobe opatench. To vecko jest od nich naschvle tak pistrojeno a opateno pro ostrach Portugalskch aneb panlv. A kdyby stanovit aneb pstav dobr byl, bylo by to ve daremn a bezpotebn. Ale doten stanovit nemohlo by niemnj ani

255

hor bti; nebo jest pln skal a nehlubok, tak e tam lod pijdti nemohou, ne musej pi nejmenm deset mil vlaskch odtud zastavovati. K tomu stanoviti kadoron tidceti aneb tyrydceti naloench lod s krmskm koenm a jinm drahm zbom pijd, odkud se kadoronho dchodu do pl druhho sta tisc dukt schz, a polovice nle velikmu pnu, ostatek serifovi zstv. Jine sic zvltnho nic v mst Zidu se nenachz.

O putovn do Mediny.
Potom stroj se karavana na cestu do Mediny, a thne rovn tou prvn silnic zase nazptek, odkud pichz, a se do Beed Rihonim, kde balsam roste, jak doteno, dostv. Odtud odslaj pedce vecko, eho do Mediny nepotebuj, na msto slove Jambo, aby tu pokojn leelo, spolu s tmi poutnky, kte jsou Medinu prv vidli a nejsou dostivi vce ji ohledati. Tak se ti na to msto Jambo vydvaj, aby tam na karavanu oekvali. V Medin nachzej se ustavin dobr hospody, mnoho erstvch vod a velik hojnost daktilv. Kdy se k tomu mstu pibliuj, patncte mil vlaskch vzdli pichz se k jedn hoe, od nich Jabal el Salema jmenovan, to jest hora zdrav, od kter se pon msto a poheb Mahumet spatovati. Tu hned ssedaj vickni dol na znamen uctivosti, vstupuj pky na horu v jmenovanou s takovm kikem, e by se do nebe vznsti mohli, ukazuj tiscnsobn posuky rukami a kaj tto slova: Salatu va Salema allaica ja nabi alla. Salatu va Salema allaica ja habib alla. arabsk ei vyznamenv: Modlitba a zdrav bu nad tebou, ty milovan od boha. Kdy to pozdraven vykonaj, thnou pedce znova tak dlouho, a toho veera leen sob oberou, ti vlask mle od Mediny. Na druh den rno povstv sprvce s karavanou svou na pout, a jak se k mstu pibliuje, spatuje se sprvce msta jmenem serifovm ven vyjdti, okolo nho a s nm bv mnostv lidu jej provzejcho, aby takov tovarystvo pivtali. Rozbjej sv stany v prostedku na jednom velmi pknm rovnm poli a se tu pokldaj.

256

O mstu Medin.
Medina jest msto nevelik a tak staroitn, e v nm ji mlo co takovho jest vidti; okrlek jeho vztahuje se tm na dv mle vlask. Nen v nm nic vce, ne jeden star chatrn zmek, dosti nestaten, jednm agou asi s padesti kusy stelby, ale nehrub dobr, osazen. Domov toho msta jsou pkn a dost ist, z kamene a vpna vystaveni, a u prosted v tom mst jest kostel, kter jest tverhran, ale ne tak velik jako ten v Mecchu, vak mnohem pknj, mnohem nkladnji a lpeji vystaven a veselej na pohledn. V jednom z tch roh jest kuba aneb kapla na tyrech velikch sloupch aneb pilch vystaven s klenutm, kter jest tm pod dldnm, jen vecky tyry vespolek svazuje a stahuje. Tu kuba jest tak vysok, e daleko kostel pevyuje; jest olovem pikryt, pi samm vrchu vecka pozlacen, kde potom na pici jest pl msce. vnit dldn jest vecko zlatem poloeno, velice umle a dkladn udlno. Zespod vkol a vkol jsou velmi mocn stupov z eleza udlan, na spsob list, a do polovice tch pil zvi: tam v prostedku jich tlo mrtv Mahumetovo jest pohbeno, ale nevis v povt v elezn truhle, kterou magnes k sob thne a zdruje, jak mnoz o tom zmnku in, kte nic nevd a vak vti chtj. Neb jsou oni nad jeho mrtvm tlem vystavli hrob z kamene barvy popelat, a pl druhho lokte zvi nad tm hrobem udlali jet druhou kubu, kter jest z dv a tverhran, rovn jako njak sloup. Potom zavuj vudy okolo toho hrobu hedbvnou zslonu, kter zbrauje, aby ti, kte vn jsou, toho hrobu vidti ani oima spatiti nemohli. Nedaleko od toho hrobu, avak vnit v kostele, jsou jet jin dva hrobov, suknem zelenm pisten: v jednom z nich le pohben Fatma, dcera Mahumetova, v druhm mu jej Ali. K hrobu Mahumetovu nazeno jest padeste evnuch aneb kletnc, vecko skoro blch a edivch, z nrodu Abyssinskho a Moueninskho, a jinmu sic dnmu se nedovoluje a nedopout tam vchzeti, ne toliko tem edivm z nejstarch a nejvzcnjch

257

kletncv, a ti mohou kadho dne dvakrte tam vchzeti, jmenovit rno a u veer, aby lampy rozhali a jin sluby vykonali. Jin vickni kletnci nazeni jsou do kostela a k tm dvma pohbm vn, jmenovit Fatmy a Ali, kde jeden kad moc m tam vchzeti a jich se podl sv libosti dotkati a prsti z nbonosti nabrati, jak pak toho velmi mnoho obyej maj initi.

Jak jest spsob vn a za mstem Medinou.

Vn za mstem na vech stranch jsou velmi pkn zahrady, mnoho ivch a pramenitch studnic, v nich voda jest nad mru erstv. Item, nessln mnoho vykopanch studnic, dostatek velijakho ovoce, a dobr pleitost od zavoctlch krm, tak e to msto jest prv dosti uten a rozkon. Msto Medina m ti brny. Za tou jednou branou jest pitl, vystaven ve jmenu Kasachy, jmenovan Rusky, jen byla sultna Solimana, tohoto sultna Murata dda, manelka. Doten pitl nen zvltn vc takov, aby se o nm mnoho vypisovati mlo, ne toliko e jest dosti dobe vystaven a m bohat dchody; iv a vychovv mnoho chudch lid. Za jednu vlaskou mli od msta jest koliks mlo domv, mezi nimi jest tak jeden, o nm oni povdaj, e by v tom dom prorok nkdy bydleti ml, dr jej tak za jeho dm. Jest nesslnm mnostvm palmovho stromov obsazen, mezi nimi jsou dva, kte od jednoho kmene pochzej, velmi vysoc a vespolek stoen jako kotevn provaz, a ten, prav, e jest sm prorok vlastnma rukama v hromadu svinul a stoil. Proto oni ty daktile sbraj a shromauj, a poslaj je a do Konstantinopole sammu velikmu pnu v dar a kaj, e jsou od tch astnch a poehnanch uitkv prorokovch. Na stran pi tch palmch vypryuje se velice pkn studnka svtl a ist vody, kter se vodotokem aneb trubami do msta Mediny vede. Tu tak pi tom jest mal kostelk s temi msty aneb sedadly, kter oni za svat a za velikou nbonost dr. Prvn msto, na kterm jest prorok, jak oni prav, kdy boha poznal,

258

prvn modlitbu vykonal. Druh, kde obyej mval choditi, kdy svat dm Abrahamv vidti chtl. Oznamuj, e jest ml obyej tu tie stvati, a kdy na vecky vrchy, kte jsou mezi Medinou a Mecchou, pohledl, e jsou se otvrali rzno od vrchu a dol, aby je vidti mohl. A kdy jest je pak spatil, e jsou se pojednou zase v hromadu zavrali jako prv. Tet msto jest v prostedku dotenho kostelka, kde jest hrob tverhran, z kamene a vpna udlan a pln psku. Prav, e jest tu ta astn velbloudice pohbena, na kter prorok vdycky obyej ml jezdvati. Z druh strany toho msta jsou nkte jin pohbov svatch mahumetnskch, a jeden kad z nich m jednu kubu aneb kapliku na tyrech sloupch. Mezi jinmi jsou ti, v nich ti ti prorokovi tovaryi byli pohbeni, jmenovit Abubakar, Osman a Omar, a vickni od poutnkv rovn jako svat msta navtvovni bvaj.

Odvozovn atstva aneb pkrovu k hrobu.

Jak karavana tm v tet hodinu na den do Mediny pijd a a do veera odpov, vyvstv sprvce se vm svm komonstvem a jinmi poutnky s takovou slvou a dstojnost, jakou kdy mon jest initi. Nese s sebou to atstvo aneb pkrov, rovn jako piat sloup udlan, s mnohmi jinmi aty tak od zlatohlavu jako od hedbv, a jede tak prostedkem msta, a pijedou do meitu kostela. Potom nejprv svou modlitbu k a ukazuje se pi kub prorokov, kde een kletnci pohotov stoj a na nj oekvaj. Kdy sprvce ji tam pijde, odvozuje pedn atstvo aneb roucho ku pohbu proroka, a nkte kletnci vchzej tam a odnmaj pry star pkrov, a na to msto nesou nov; spaluj ten star, a rozdluj mezi sebou zlato, kter v nm bylo. Potom jim sprvce odevzdv jin aty aneb pkrovy, k okrase kostela meitu; a tu se potom spatuje, e vdy jeden ped druhm podvaj: tento rouchy, jin nco jinho, a kletnci dotkaj se tm hrobu Mahumetova, a poutnci potom chovaj to jako njak ostatky aneb svtosti s nejvt nbonost.

259

Kdy se to vykon, sprvce jet dva dni v Medin pokojn le, tak aby poutnci s nbonost sv obady zouplna vykonati mohli. Potom odjd pre do Jambo, od kterhoto msta za dobr jednoho dne cesty vzdli pijdj k jednomu velice pkrmu vrchu, na nj se jine vjti neme, ne toliko skrze jednu zkou a tsnou stezku, od starodvna Porta ferrea, toti brna elezn jmenovanou. O t brn povdaj mahumetni, e jednoho asu; kdy za Alim tovaryem a zetm prorokovm mnoz kesan pospchali, a on k tomu vrchu piel a dn ji rady pi sob vc neznamenal, kterak by se ped nimi zachovati mohl, i vytrhl svou avli a na doten vrch sekal a bil, a potom, pr, zenm boskm ten vrch tm spsobem se otevel, tak e potom tu ustavin ta cesta a prchodit zstalo; tolik e jest tehd Ali putn naskrze na druhou stranu, a tak tudy ped neptely svmi ostl. Me se oznmiti i to, e tento Ali u Peran jest u vt vzcnosti a vnosti ne Mahumet. Prav oni, e jest tento vcedivnch vc dovedl, neli onen, proto ho dr za tovarye boho. Abych pak z uloen a pedsevzet svho nevystupoval, pravm, e kdy sprvce nad karavanou jet jin dva dni odpoine, hb se odtud a thne pedce do Alkairu; a kdy k Eslonu pijd, nachz tu jednoho sprvce asi s edesti komi, kte tam pijdj, aby velijakch posilnn v dotenmu sprvci nad karavanou dovezli, i tak nco od pokrmv a npojv poutnkm prodali. Potom odtud odjd a pijd k Bire, dv francouzsk mle od Alkairu vzdli. Na tom mst hofmistra baete z Alkairu nachz se vm jzdnm zstupem, kte tam pijdj, aby jej znamenitm a dkladnm kvasem, strojenm na nklad toho baete pro jmenovanho sprvce a vecky dvoany jeho, pivtali. Kdy se ji drobet posilni a oberstv, povstv a jede na zmek v Alkairu, aby baeti ruce lbal. Kterto kdy jej s velikou slavnost a veselm provyskovnm pivt, na znamen pznivho a ptelskho mnn drahm zlatohlavem ho odv; on pak z v doten truhlice

260

alkoran vytahuje a vel jej baeti polbiti, a potom jej zase v jeho msto schov. Jsou nkte, kte chtj mluviti, e jak oni brzo do Kairu pijdj, tedy toho pknho velblouda, kter alkoran nesl, zabjej a snd; ale toho tak nen, nebo oni by ho pro vecko veho svta zlato a zbo nezabili: vak potud sic pravda jest, pokud by se sm od sebe zvrtil, e oni toho tehd za astnho pokldaj, kter by toliko malik kousek k sndn ho odtud dostati mohl. Po vykonn t pouti kad se z Kairu vrac dom po zstupch, a s praporci, prozpvujce rozlin psn na est Mahumeta svho, a kdy do mst pichzej, polo se na nmst a tu po domch aneb po ulicech eb; neb sice jim rdi almunu sami lid, jako njakm svatm lidem, udluj a donej. A kdy se zase odtud hnouti maj, pomodlce se spolen jinam thnou, a do zem vlasti sv se dostanou. Nicmn na sta se jich nachz, kte nic jinho nedlaj, neli potom semotam po krajinch se toulaj, a za svat lidi, proto e v Mecchu byli, se vydvaj, pod pokrytstvm mnoh lotrovstv provozujce, o em by mnoho psti bylo. A ti ten itek t pout maj. Nachzej se tak mezi nimi tak horliv poutnci, e dostanouce se do Mediny a Mecchy, a po spaten tam vc, nleitch, i aby se vce nezprznili skrze zrak hledce na jin vci zemsk, a jak oni prav hn, hned na mst sob ob oi vybodou aneb vodou velou vypa, aby slep byli, tak e od jinho vedeni bti musej: co se blznm dobe dje, jsouce na dui slep, aby oima zevnitnma tak nic nehledli. Z tch jsou-li kte bohat, dom se dovezti dadouce, doma jako emeriti supererogatorie vech hchv se vysthaj; jin, kte chud jsou, po krajinch ebce se toulaj a u velik vnosti jsou, jakch jsem mnoho sm vidl. A tak ten pobon z vypsn t pout do Mecchy vyrozumti me, jak my kesan pnu bohu naemu za prav jeho vle svat poznn vysoce dkovati povinni jsme, a e v takovch bludch s mahumetny a jinmi zaslepenmi nevzme, z toho se titi mme.

261

Mimo tohoto autora p o pouti do Mecchy Chalcocondylas lib. 3. Bart. Georgievicz de tur. morib. a jin.

262

Kapitola 24.
O nboenstv egyptskm a jich sousedv Arabv, anobr hrnkem o tureckm. Jsou toho pln historie a pamti, kterak jest nrod aneb ten lid Egyptsk, a spolu s nm okoln Arabsk, vdycky po vecky asy nejpovrnj a modlsk byl. Nebo a mlm o asch ped ptm na svt Krista pna, jak jsou voly, kozly, koky, psy, vlky, krokodily, ptactvo a jin tvory za bohy ctili a je vzvali; o tom me sob dostiv ten Ruffin. lib. 2. c. 23. Plutarch. de Iside, Herod. lib. 2. Macrob. lib. 1. Saturn. c. 17. Diod. lib. 1. cap. 6. 7. jin, kte o tom mnoho vypisuj, pesti; a vak jak jsou se za kesanskho vku chovali a chovaj, tuto oznmiti chci. Svat Jeronym in vit. Patrum, item ad Sabinianum pe, e za asu kesanskho nad nimi panovn, dokud tam vecko kesan byli, vdycky nad jin kesansk crkve nco obzvltnho do crkv svch uvozovali: jako e nejprv smyslili roucha lnn a sukn s kpmi, hlavu s ple osthanou, oltn ozdoby, knsk mnoh obady, zpvy, modlitby, mnoh a ast v kostelch klekn, eholy mnichv a jeptiek, jim nejprv vlasy sthati zaali, a jin vci, kter vecky od nich mezi jin kesany se dostaly; jak toho t Maginus a Clemens Alexand. pojiuj. Potom oni vdycky nejspe kacstva a povry vyneli, a tak tm nejhorm a od svta zatku nebvalm, vak nyn ji nejmocnjm jedem mahumetnskm tm veho svta nejhlavnj krlovstv a zem napojili a naplnili, a v tom podnes netoliko trvaj, ale vdy vce mnohm novotnm rouhnm se rozmhaj. Nebo hned pi zatku t vry proklat mahumetnsk po smrti Mahumeta zaaly sekty nov, kdeto mnoho uitelv zkona alkornu a jeho vykladav mezi nimi povstalo, tak e v brzkch letech bylo jich na sta, jedenkad z nich sv uedlnky a nsledovnky majce, vespolek se nesrovnvali; nebo Chi mal intende, peggio responde, toti kdo emu

263

dobe nesrozum, heji propov. A potom jeden z rodu Mahumeta, jmenem Al Caliph, snm svolal a knihy, kter o alkornu co psaly, v sv zemi snsti poruil, a tu nadil nkter pedn mue, aby z tch vech knh jdro a smysl uen obrnjho, neli v alkornu stoj, vybrali. Jak se to vykonalo, a ty nazen osoby do esti knh vecko obshly, tedy dal spliti a do vody vmetati vecky jin ostatn knihy, a ty ester poruil Luna jmenovati, kter po alkornu u velik vnosti zstvaj. Na tom Kalifovm ustanoven nepestal Hali, jin pbuzn Mahumetv. Nebo ten mnoho jinch smyslv a uen nastrojil a onoho nechal; tou pinou pothv po sob lidu mnostv, dal se do Persie, kde po asch sv nboenstv bludn tak mocn vkoenil, e je podnes Peran dr, a Turci proti tomu Kalifova uen nsleduj a sob odporn jsou, jedni druh za kace vyhlaujce a potupujce; o em obrnji vypisuj Paulo Angelo nel libello contra lo Alcorano. Anton. Geufraus aula Turc, lib. 5. Confutation de la secte de Mahom. par Lope d Obregon. Bellon. observ. lib. 3. Simoneta de Alcorano. njho asu mimo ty doten hlavn dv povrn a bludn sekty v Egypt jet jinch mnoho se nachz, jako Emozaidi, o nich Giov. di Barros nell hist. zmnku in, Hashari, Malichi a jin, jich do 72 a jinde do 162 Giov. Lioni parte 8. pokld. Po tch se jmenuj a k tm se piznvaj, kterhokoli z tch uen nsleduj. Mimo ty jsou pvodov Egyptan s svmi Araby, e tak eholy jako duchovnch lid mezi nimi a od nich po vem mahumetnskm panstv povstaly a podnes trvaj, z kterch vak tyto tvery nejpednj jsou, jmenovit: Geomalieri aneb Jomaileri, Calenderi, Dervisi a Torlakov. Jomaileri, ti se vydvaj na to, aby po svt putovali a mnoho spatili, a m vce sob poznamenaj phod a zem, v nich byli, tm slavnj jsou. Obyejn emesla umj, jimi se iv, kdy je nouze k starosti dohn; nebo dokud mlad jsou, tehdy se jen sem i tam loudaj a nejvce milovnek aneb lotrovstv hled, proto e eny vidouce je pespoln, je tak za tajnj a jako ptky odletujc maj, nebojc se, aby jich lotrovstv, neznajce dnho, vyjeviti mli; a

264

zase mnoh z nbonosti jakoto k duchovnm se zachovati hled a za dobr skutek to pokld. Chod svobodn po domch a nos knihu, z n lidem psniky milostn a ledajaks posuky zpvaj, od eho slovou v tureck ei brat milosti aneb milostn tovaryi. Kalenderov naproti. prvnm zachovvaj istotu a ivot trpn vedou, tou lidem z knihy, kterou jejich pvod sepsal o cnostnm ivotu mnoh chvalitebn vci, a na dokzn toho maj krouky elezn aneb stbrn, nkte na pl libry, jin cel libry i vc sti, kter skrze hanbu obzky prostren nos a vol neb nevol istotu zachovati musej. Dervisov, ti ivot hovadsk a sodomsk vedou, po vem tle holen a naz, krom e se jednou ko ov aneb kozlovou opsati a piodti mohou. Tm se velijak lotrovstv pehldaj; nebo loup, vrad, s hovady i lidmi obcuj, ve pod zstrou nboenstv, jakoby to z vnuknut ducha boho inili, obzvltn pak pro lep vmluvy zpchanho lotrovstv erou malach, jin maslar, nazvan koen (o nm doleji dotknu), skrze kterhoto moc a slu tak zapleni bvaj, e se nect, jako vztekl se e, pl a budou, tak e mezi k avle, ekany, kop a jin bran zavuj, podkovy, hebky za ki bij, a jin ukrutnosti na tle s ohavnost a okrvavenm provozujce, jakoby to z velik horlivosti k bohu a zvltnm darem, kterho jin nemaj, inili a provozovati mohli. Potom vak, kdy je sla toho koen pomine a bolesti ij, jine poznvaj. Ti byli jednoho asu od Mahumeta csae, kterho jeden z nich zabiti usiloval, ze vech jeho zem vypovdni a nkolik tisc z nich pobito bylo, vak naposledy zase na milost od potomnch csa pijati jsou; o em Marinus Barletius de vila Scanderbergi, Cuspinianus, Andreas Thevetus a jin oznamuj. Torlkov nejsou lepho ivota a obcovn neli Dervisov, a vak msto zazen ducha eznm a neitedlnosti sv bolesti na tle oddvaj se na hdn a lidem pedpovdn; co nkdy podl kouzl a ertova nvt uhaduj, proe od lid sprostnch a zvlt en u velik vnosti jsou. Toulaj se po mstech a vesnicch nkolik

265

osob spolu, a toho nejvc et, aby mezi sebou jednoho za vdce a jako otce ctili ped lidmi; a kdy do msta se dostvaj, tu ten otec jejich dv se v pedpovdn o budoucm dobrm toho msta a velikm tst, kter u vidn vidl, e je potkati m; a zase kdy vid, e se k nmu netde maj, tedy jakoby u vytren ducha byl, padne a chvli le, okolo nho uedlnci jeho nco brebentuj, jakoby se modlili, a zase k sob pichz, a v tom nkdy nak, e se tomu mstu a obyvatelm jeho zle dti m, prose svch uedlnkv, aby ho odtud tm dve vyvedli, tak aby v hnvu bom zachvceni nebyli. Zatm pak jeho synkov, tomu vycvieni, k nmu se pimlouvaj, aby se za ty obyvatele modlil, s nm tak i oni sami, jakoby se hned modlili, se stavj, tak e ti obyvatel nkdy zas dobrou novinu, toti e hnv bo proti mstu rozncen minul, obdr: a podstata toho jest, aby jim tm hojnji lid slep nosil a daroval, jakoto svm orodovnkm; a vbec neslchan pokrytstv a lotrovstv pchaj, jako pak z jejich ctnostnho odvu, jej z divokch zv, lvv, nedvdv atd. ko udlan nos, poznati se me. O tch a jinch eholch a ejdch pohanskch viz Nicol. Nocolai peregr. Anton. Menavii hist. Turc. La genealogie du grand Turcq. Hist. de Sarac. orig. morib. religione et nequitia. Schiltperger hist. Turc. jako jsem naped nco o Mahumetovi a nboenstv jeho dotekl, tak i tuto uznal jsem za potebn bti, tak o jeho pvodu a artikulch uen jeho, kterho nejvc v Egypt nabyl, jakoto z okoln sousedsk zem pol, nco pipomenouti. Ml Mahomet otce Araba jmenem Abdela, matku Ismahelkyni. Narodil se lta po Kristu pnu 592, od kterho Arabov zatek potu svho, jej hegiram nazvaj, berou (Cedren. in Chron. Vincent. spec. lib. 24. c. 4. Blond. dec. 1. lib. 6.), a Sigibertus pokld, eby se lta 630 naroditi ml, Lucidus 621, Robert Cetenensis 606; a vak se jich vce s prvnm potem srovnv. Otec jeho i matka byli chud, proto po smrti otce dostal se na slubu k jednomu kupci bohatmu z Mecchy; ten jej vychoval z dtinstv a pomalu jej k obchodu vedl, neb byl vtipn lotras. Egnatius lib. 3. c. 4. Fulgos. 3. c. 4. Kdy ji vyrostl, svoval mu faktorstv sv nkter a

266

poslal ho s kupectvm do Egypta, Syrie a okolnch zem, tak e vycviiv jej ml ho za pednho svho sluebnka a vecky vci sv mu svoval. Antoninus tit. 13. cap. 2. par. 2. pe, e dve neli se za proroka vydval (co se stti mohlo, kdy pnu svmu po svt faktoil), e jest se dostal do Hipanie, a tu e jej svat Isidorus spatil a na jeho oblieji vedl tvnosti poznal, e ml crkvi bo a lidu jeho protivnm a kodlivm bti; proe poruil ho hledati a jti, kter vak byv napomenut od bla, odtud povyvzl. Potom umel pn jeho, po kterhoto smrti vidouc vdova, e nad toho Mahometa sprvnjho mezi jej eled ani mezi sousedy nebylo, i aby vdy toho obchodu nepozbyla, vzala jej sob za mue a z nho bohatho pna v tch zemch uinila; kter doshv bohatstv velikho, vydal se v zahlku, rozkoe a pchu, a kam sm pedele do zem cizch jezdil, tam na svm mst jin sluebnky vyslal, Mezi tm velijak ho pcha podncovala, a vida se pednho v tom mst bti, o to peoval, jak by ve lzti a neho vce se zmocniti mohl. Na nj se mstn shoduje vlask pslov: Ogni cosa se fa sopportar, excetlo el buon tempo, toti e se vecko snze snese, neli tla zvle a tst, a jak u ns kme, e syt svin s vchtem hrv. Proe vydal se do divnch pletich, choval drby a lotry, kte tejn v pustinch arabskch se zdrovali, a lidi, zvlt kupce, vradili, je obrali a s nm se o loupe dlili. Nadto vida lid toho msta a krajiny okoln hloup a povrn, a e ledajaks lhe pijmali, i aby o nm smlen tak dobr a zvltn mli, ujal se knstv, podl nho divn a neobyejn obady v dom svm s eldkou konal a dle je mezi jin vtruoval, vdy se vce smyslu tlesnmu a pjemnmu, dostem tla sklnje: Magnava gli santi et cagava li diavoli, toti: svat poral a erty vysazoval. Nebo co v obchodch a obcovnch s kesany, t i s idy o jejich nboenstv slchal a s nimi rozmlouval, to sob rozjmaje, k tvrnmu, pochopitedlnmu a rozpustilmu nboenstv pivlastoval; a potom dopadl jakhosi mnicha Sergia (kter byl z kltera v Konstantinopoli vypovdn) kacstvm Nestorinskm nakaenho, a Jana Antiochenskho, kacstv Arinskho plnho, t pitom

267

nkter idy thalmutisty aneb rabny, s tmi se radil a je u sebe tejn pechovval, tm myslem, vida e mu se v jeho pedsevzet dobe vedlo, aby jemu nco sepsali, a na em by jednou stle se ustrnouti a co lidu pedneti ml a vdl, v jeho mysli utvrdili. Ale oni prv l han messo questo pulese nel orecchia, vsadili mu blechu do u, toti jet mnohem vce zpletli a znepokojili. Zonaras tom. 3. Paul. Diac. lib. 18. rer. Rom. Vincent. lib. 23. Ti tehdy sepsali knihu eenou Alkorn, to jest na esko: nov zkon aneb ten, v kterto obshli vecka rouhn idovsk a nejvtch kesanskch kac, aby tou pinou idy i kesany k svmu nboenstv sloviti a pivesti mohli. Nebo zachovvaj obzku idovskou, vak v tincti letech pachole u nich obyejn se obezuje, u id pak v osmi dnech. Ten zkon svinsk maso i jin nkter pokrmy podl obyeje idovskho zapovdl, a jin mnoh jejich dy, oiovn se atd. v sob zdruje; trojici svatou zapr s kacem Sabelliem, Hermogenem; Krista pna bostv s Ariem, Eumonianem, Photianem; ducha svatho s Macedoniem; zapr Krista pna ukiovn a smrt, prav, e jest jin osoba v tvrnosti a podobenstv Krista pna od id ukiovna byla, pkladem kacv Marcionit, Cerdonian, Manichav, kte uili, e Kristus pn neml pravho tla, neli phantasma, to jest podobu tla. A tak kiv ten prorok andla Gabriele rozprvky a duchv zjeven sob vech vc ohlaoval, pkladem Carpocrata kace; umn a vdomost vech vc sob pivlastoval, jako Aetius; manelek mnostv, co jich kdo me vychovati, jako Nicolait dopustil, jako jich sm s kubnami do 40 ml, co Gigas svd, a sm Mahomet o sob toho v svm zkon dokld, e jest dostal sly desti muv a prorokv, a jak Vincent. spec. hist. lib. 24. pokld, e 40 muv; t e v budoucm vku se eniti, mnoho en mti, s nimi bez plozen dt bti, a rozkoe na vky povati spsobem Epikurv budou. Nic. Clenard. lib. 1. Epist. Velik zl i dobr skutky nevyhnutedlnmu uloen a pinucen bomu pital, a tudy bo pikzan, zkony lidsk, kter k osthn vem lidem vbec vydny jsou a ne nkterm toliko, vyvracujc, boha pvoda zlho in, jeto jest nm bel, a zlmu,

268

jakoby od toho, komu uloeno jest, beze v pekky stti se musilo, brnu otvr a svobodu pout: jak tomu ped nm kaci nejedni uili, kter Epiphan. in cat. haret., Philastrius, t Alfon. a Castro adver. hares. vytaj. Vbec jak svatokrden, kiv a liv text i smysl starho a novho zkona pivod a pevracuje, jak pln bsn, odporv, blznovstv, nespravedlivost, l proti rozumu a smyslu lidskmu ten zkon Mahumetv jest, bylo by obrno psti; proto uznvaje, eby to vce k politovn, smchu a asu maen, neli k podstat a platnosti jak bylo, toho pomjim; pobon ten me sob o vech jeho bludch ty, kte o tom obrn p, sti, jako pedn Cantacuzenus csa Konstantinopolitnsk lib. contra fidem Mahumet. (o ktermto csai zmnku in Appendix S. Aurelii Victoris, Volaterra. lib. 23.), Bibliander apolog. super Alcoran, proti Alkornu knze Bartolomje Dvorskho, titn lta 1542 v Starm mst Praskm; Mahom. legis confut. in speculo historiali, Fortalitium fidei, Dionys. Carthusianus contra Sarrac. etc. Toliko jen Alkornu jich tuto titul dolom, jej spisovatel tmito slovy pokldaj: Pracipuus error omnium errorum, fex universarum haeresium, in qua omnium diabolicarum sectarum reliquia, qua post adventum Salvatoris orta sunt, veluti in unam cloacam confluxerunt, jest: Zvltn blud vechnch bludv, velijakch kacstv drod, do nho jsou se vickni ostatkov belskch sekt, po pchodu Kristovu vzelch, prv hned jako do jednoho prevtu zbhli. A vak vdy nejvt svatost svou a dobr skutky zakldaj v tom, [ne] aby mnoho o ve sv a nboenstv vdli, o nm hdati se jest psn zapovdno, a porueno, aby avl disputovali proti kesanm a ne slovy; odkud pslov u ns polo: piel k ei, co Turek k avli, co u nich slepotu a velikou zhovadiiost v nboenstv psob; ale aby asto do svch meitv chodili k modlen; kter kadho dne ptkrte, toti rno v svitn, ti hodiny po vchodu slunce, o polednch, o nepoch a pi zpadu slunce vykonvaj, a to tmto spsobem: umvaj se po tvi, ruce, nohy a hanbu vodou erstvou, pi kadm kostele v kan tekouc; po t jdou do kostela a tikrte hlavu a k

269

zemi sklon, a po t stoje breptaj nkter modlitby a s svm knzem je kaj nahlas s kikem nemalm, zemi zaast lbajce; a po vykonn toho na zemi, po n koberc plno prostno jest, se posad a kzan knze svho poslouchaj, kter jim nco o Mahumetovi, o jeho inech, a nkterho jinho eholnka, o nm dobr smlen maj, porozprv, nae d jim poehnn, a navrt se kad dom. Takovou smsic, tlu a smyslu, zhovadilmu pjemnou a pochopitedlnou, jako i mnohmi ry a kouzly, kter provodil, lid tch zem boha neznajc, nad jeho tstm a bohatstvm se uasujc po sob pothl a m dl tm vc vnadil, e jsou se mu mnoz poddvali, a aby je spravoval, dobrovoln se ho pidreli. A potom okolo lta 620, za panovn csae mskho Heraclia, v Konstantinopoli stolici svou majcho, kterto veda vlku tkou a po nkolik let s krlem Perskm, uval pomoci lidu njemnho arabskho, a konec t vlky astn uiniv, propustil ten lid, a dnho oldu aneb odmny za jich pomoc jim nedal, anobr je psy jmenovav tak jako psy odstril a od svho vojska odmsil; z kterchto pin jsouce od nho tak posmn odbyti, a nejvce e sob ty zem rodn zamilovali, jak se dom dostali, mli vdce sv pvody, e se proti csai zbouili a postavili, a jet po sob jin pothli, tak e jich nemal vojsko se shledalo. Male invitar l asino alle nozze, per che qui paga de le calcagne, toti: nen dobe osla na vesel zvti, plat nohou. Co, vida Mahumet, nemekal svch pletich, darv, slibv, rv a jinch zlch prostedkv uvati, a ten lid ponukl, e jej za svho vdci vystavili a pijali, a jeho pvodem okoln zem, jako Syrii, Palestinu, Arabii, sob podmaovali, tak e jim csa ani potomci jeho odolati nemohli; a tak vdy pomalu se slive a rostouce, naposledy tak se ji velice rozmohli, e tchto as (bu bohu el!) je za naimi hbety, anobr skoro na hrdle mme, a s velikou kodou trpti a sneti musme. Takov tedy ml tst Mahumet, a vecka mu vle, jakoby bo a svat byla, u toho zhovadilho lidu prochzela a platila a do smrti, umev padouc nemoc nhle a na takovho nelechetnho zlosyna

270

spravedlivm soudem bom pilou, jak Johan. de oppido, Chroni. Sarracenorum etc. a jin svd. Po jeho pak smrti kdo po nm sprvu drel, jak rod po nm poel, a jak tst aneb netst jeho potomkov mli, to viz pi historicch mnoho o jeho pvodu a nrodu vypisujcch, jako jsou: Lazarus Sorancius lib. Ottomannus, Hist. universale del Orig. etc. imp. di Turchi, da Fr. Sansovino. Vasco dia Stanco, Catarino Zenone, Mathaeus Orbatius, Nicol. Secundinus de Orig. Turc. Odkud snadn souditi se me: chi da gatta nasce, sourizi piglia, e jako co se z koky rod, myi lap, tak z toho proklatho plemene lepch neli pvod pojti nemohlo a nepolo. A vak ezlo jeho rodu odato od Otomana prvnho krle z nrodu Tureckho; a ti, kte podnes z jeho pbuzenstv jsou, a se jich na tisce k tomu piznv (vak nemyslm, aby v skutku byli), u velik vnosti jsou jmni a zvltn barvu zelenou za vlastn maj, kter dn jin vyho aneb niho stavu nesm uvati pod pokutou a skutenm trestnm; a ti jet nejvce nad zkonem Mahumetovm ruku dr, a na vtm dle jako njac duchovn a prorot lid pomourn a nbon ivot vedou. Potom nboenstv sv zakldaj na dobrch skutcch, v udlovn almuny lidem chudm i bohatm, stavenm pitlv, hospod, mostv, lzn, meitv, vody vedenm do kaen a studnic k dobrmu obecnmu atd. Tak velikou innost hovadm prokazovanou pokldaj bti spasen zsluitedlnou; mnoh krm a chov psy, jin koky a jin zvata, jin ptky atd. ve z almuny; jin kupuje ptky od ptnkv a ty z skutku milosrdenstv do svobody pout, aby ultali. A vbec co se tak povrchn k oku na schloubu a k pochvale dti me, nieho toho nezanedbvaj: ale co se tejnho lotrovstv, vrady, oklamn, pchy, neistoty, lakomstv, oberstv a jinch hchv dote, kdy jich lid toliko nevid, oni jich za hchy nemaj, smlejce, e to ve vodou obmyj a splknou, kdy se modliti maj; jak mnoz z kesanv kaj: Peccato celato, mezzo perdonato, toti hch zatajen odpolu jest odputn vak fan conto senza l hosto, zjev se jim to pli pozd, e ve tm, jak

271

kaj, bez hospode potali. O tom mimo svrchu a ne poloen, Luigi Bassano de 1. costumi et modi de la vita de Turchi, Ludovici Vartomanni Bolognese, Marti. a Baumgarten peregrinat., Conradus Leo a jin. Nahoe jsem zmnku uinil o malaku, o tom tedy nco obrnji tuto dolom. Dlaj, jej z mku zvltnho, kter toliko v Kappadocii, Morea a v okoln eck zemi roste a slove latin opium; z toho sbraj v jistm ase mzu aneb vu, kter z makoviky zelen, kdy ji zespod toliko povrchu drobet ran, jako mlko kape, a tu do njak ndoby sbraj, a vysuce ji v stnu, syrek z n nadlaj a potom lidem prodvaj. Toho uvaj netoliko po vem tureckm panstv lid, ale i v Persii, Indii, t v Evrop Polci, Bulgai, Valai, Uhi a jin s Turky mezujc kesan. Nebo zakldaj sob na nm mnoho, proto e je z mylen velijakch vyr, jakoby se nm orali, fantazie a sny rozlin psob, dl je sml, toti po vem tle je zapaluje, jak ho kdo mnoho aneb mlo pojednou sn, e tebas sebe neij a jako bez smyslu a rozumu, dokud je sla toho malachu nemine, bvaj; a jest pslov u nich: Jedl jsi malach, jakoby ekl: blzn, aneb jak u ns kaj: jsi oral, vyspi se. Proe kdy maj na vojnu thnouti, kad se tm malachem opat pedevm jinm, a to proto, aby jsa nm zaplen, nebl se neptele a nebezpeenstv, nbr jako vztekl doel ke vemu, a pila-li by smrt, aby bez bolesti aneb itedlnosti umel, pij pak due kam pij. Proto jest nebezpeno s nm zachzeti, ani se m do ivota dvati, le v nesnesitedln bolesti a dlouhm nespan; vak pidvaj doktoi u ns jist k nmu opravy, kter jeho moc velikou mrnj in. Jako pak i Turci jej s nktermi vcmi mchaj a jed, vak pes to, e mu od mladosti navykl jsou, tak hrub jim nekod, a tm pro zdrav zachovn bez nho bti nemohou (jak toho posvduje o lidech jemu zvyklch J. M. C. ivotn doktor, pan Godefridus Steghius, arte medica lib. 14. cap. 1 ), rovn jako u ns kdo oralstv pivykne, astji se v nm koch a bez nho zdrv nebv. Vypisuj o tom malachu Dioscorides a jin doktoi lkat, t historikov Mon. de Villamont lib. 2. Pet. Bellonius obs. lib. 3. cap. 15.

272

Dolom tak krtce o spsobu, jak pi enn zachovvaj. Pedn jest ji z nadepsanho nejednoho poznamenn vdom, e se velmi tce ensk pohlav u nich spatiti, ovem s nimi mluviti a seznmiti me. Proto kdo sob enu pojti chce a o nkter, e pkn jest, zprvu m, obchz tak dlouho okolo toho domu, kde ona bydl, aneb me-li j co po nkom z eldky vzkzati, aby ji mohl na altn aneb na pd u nich bez stechy spatiti; nebo tam obyejn panny i eny u veer pro oberstven, modlen aneb tanec beze vech zstr pes tv bvaj. Kdy tehdy svou milenku svrchu na dom spat, aby tedy dokzal toho, e na ni laskav jest, zdvih hlavu a chyt se za ki na chtnu a udrpne se aneb uee, aby se okrvavil, tm chtje dokzati, e chce jejm otrokem bti a do krve vylit aneb do smrti (nebo u nich jest nejvt pokora ta, kdy jeden druhmu se za chlapa ohlauje a zakazuje); proti tomu ona. jest-li e stti a na se dvati nepestane, aneb e svou ruku proti nmu polb, tedy jemu dobrou nadji uin. Potom oba et pleitosti tejn sob vzkazovati, aneb kdy do lzn neb plakati na hroby vychzej, spolu tebas nkolika slovy aneb nvtm ladajakms se ubezpeiti. A to se i v zlch pinch mezi cizolonicemi a cizolonky dje. Potom vyhledv toho pi otci aneb ptelch jejch, kteto jest-li k tomu povol, pedevm smlouvaj s nm, co jim chce za ni dti, a asto se pihz, e jak bohat enich jest, nkter tisc dukt dti mus, tak e chud otec, m-li pkn dcery, vdvnm je obohatili me, a dv neli dceru od sebe odevzd, takovch penz dochz. Na ty svadebn smlouvy zv jmenem matky nevsty aneb jejm pbuzn i jin pan a panny k jistmu dni do domu nevsty, k ktermuto pistroj enich hostinu od cukrovch vc a rozlinch lahodnch krm; ty, jest-li e tak mon jest, na stbrnch lch pkn s vyvanmi rouchami po pacholtkch a s trubai i hudbou nevst do domu odele, a to tam pozvan pan a panny strv, a po t kad dom odejde. Na zejt vrt se k urit hodin kad k nevst, a s tou rozlin kratochvle, zpvy, hudby tance a do noci provozuj. Po t svlekou nevstu z atv a vedou ji do lzn aneb do

273

vany, tu ji myj, a po lzni ma jakmsi tstem mkkm co mast, chna aneb cna u nich eenou; tm j natraj nehty u noh i u rukou, paty, kotnky a do kolenou, a to na spsob kvt a ozdob rozlinch; t vlasy na hlav a cokoli natrno bti m. Kdy se potom asi v pl hodin splkne, tedy ona ve co zlato lut mti bude, co oni za okrasu velikou maj, a kad ena tak se lechtiti obyej mv; a trv ta barva bez promny do 3 i 4 nedl, e se nim smti neme. Pi tom vecky pozvan palec svj u prav ruky sob tak nama, na znamen, e jsou svatebnice a pozvan. Potom vyjdouce z lzn, jsou vesely, jed a pij, a kohouti po pl noci odkokrhaj, teprva spat a na odpoinut se odbraj, a dve nic. Na zejt pak jak slunce vzejde, shromd se okolo nevsty a tu rozlin mezi sebou ertuj, velijak kratochvle provozujce, a as pijde, e vyslan enichv pro nevstu ped rukama bv. Nebo toho dne sezve enich sv znm a pbuzn, a ti co nejslavnji mohou, na konch pijedou ped jeho dm, a tu se enicha otazuj, chce-li aby pro nevstu jeli a jemu ji pivedli? zae on jich pros, a nejbliho svho ptele za vdce a drubu nad. Po t po dvou se slvou jedou a pro nevstu kon s sebou vedou, t mezky a osly pro truhly a vci nevstiny. Ped dm nevsty kdy pijedou, ssedne druba s kon a d, aby mu nevstu vydali, jeho vak dve, neli dary enm odvede, do domu nepust; co kdy vykon, nevstu mu odevzdaj, kterou on z domu vede a na k vsad, okolo n na bidlch zslony tyi mldenci nesou a ji vecku i s konm pod sedlo pikryj, e j dn na ulici vidti neme. Za n jedou vecky eny pozvan, a zpvaj po ulici hlasem a k domu enicha, ped ktermto ssedaj s kon a postavuj se adem vkol domu a enicha pede dvemi stojcho a jim za ptelstv prokzan dkujcho; zatm jde proti nevst nkter kroej a j s kon dol pomh a podl sebe mezi dve vecku zakrytou postavuje, a by host se pry rozjeli, kde oni, jak dary enichovi na medenici, kter vedl nho stoj, odevzdad, dlouho se nemekaj. A tu jest vesel konec, enich s nevstou do domu se vede a ji v sprvu manelskou pijm, kterto mus s jinmi kubnami jeho, jich

274

me kad jak mnoho chce chovati, ve zavdk pijti a nad jin se nevypnati. Nebo by byla dcera csae Tureckho, bude rovn jinm jeho eninm a mus se s nimi srovnati; a zase, kdy se mui znelb, od nho se odebrati mus a za jinho se vdti me, neb jest u nich nestl mysl. Vak jest-li e bez viny, toti e se cizolostva a njakho neposluenstv nedopustila, tedy mu j tak snadn odbyti neme, a zvlt jest-li bohat; pakli j vdy mu nechce mti, vak j neodbude dve, ne a j jej vci, kter s sebou pivezla, navrt; co tak tehd mu vydati povinen jest, kdy en sv v as vron k modlitbm, ani k hrobm na plakn mrtvch pbuznch, a pro nkter jin vymnky vychzeti zbrauje, a ona z tch pin s nm rozlouena bti d a prvo m. Sic z chudch manel, kdy se kdo cizolostva dopust, obaluje mu enu a ena mue u soudce, jej cadi jmenuj; ten je ztrestati d tm spsobem, e mue cizolonka zptkem tv po ocasu hovada vsad a aludek dobyt nevymyt na hlavu mu naruby obrcen peklop, msto uzdy ocas do rukou daj, a tak jej po mst vod. Tm spsobem enu: t oto steva okolo hlavy, jakoby klobsy byly, a podobnou mrou zptkem posazenou po mst vod, z n posmchy a divadlo maj. Jest-li e se pak krdee aneb njakho jinho vstupku dopust, tu povolaje soudce, a vyslyc alobu proti n, a jak za spravedliv uzn, kolik ran a bit karabem vytrpti by mla, tolik vypov, a hned pede vemi na soudu pi ptomnosti sv poru ji nkterm svm sluhm vzti a hotovmi zaplatiti, co oni carabazzada jmenuj. O em viz obrnji Anton. Menavio hist. Tur. a naped poloen spisovatele.

275

Kapitola 25.
Strun vypsn zem moueninsk, jin Abyssinsk. V prvn knize, kde jsem rozdlnch nrodv nboenstv, v mst Jerusalm pi hrobu bom vykonvan, vypisoval, pominul jsem o Abyssinch psti, proto e jsem je a k tto kapitole poodloil; v pak proto, e pi zemi Egyptu le, zmnka o nich uinna bti musila: ale tuto, ji zcela o tom nrodu a zemi v kapitole tto vypisovati jsem umnil. Zem Moueninsk od starodvna slove latin Athiopia, nyn obyejn Abyssinia, a nrod ten Athiopes aneb Abyssini, toti Moueninov, kte od velikho horka nejernj a nejoplenj mimo jin lidi na svt jsou. Le ta zem v Africe a mezuje k stran vchodn od zatku bran moe ervenho pi Oceanu a k Suaquem mstu tureckmu k Egyptu nleejcmu; vak tu toliko jedin pstav Ercoco een dr, ostatn nkte krlov Mouenint a pohant, vak na dle Turku poddan, v sv moci maj, a Turci ped padesti lety nkter jejich pstavy opanovali. K stran plnon le Egypt a Nubia pou; k stran poledn moe Oceanus, vak nedochz moe, ale le mezi tm nkolikera krlovstv svobodn, jako Mon. hemuge, Adel etc.; k stran zpadn pout a hory Afriky, k t stran Libia. Damianus a Goes. Nkte historikov, jako Horat. Malaguccius, Marc. Ant. Sabellicus a jin vytaj do 60 krlovstv, nad nimi eby ml krl Abyssinsk. panovati, a za nejmocnjho na svt jej pokldaj; co vak tchto asv, kdy tam panlov dojdj a obchod provozuj, jine se nachz, e toliko zem hoej Athiopie jemu nle, a vkol do 4000 mil prostednch eskch obsahuj. Edoard Lopez c. 10. descr. Congo. Vak nic mn krl ten pedce tm titulem, jakho ped lety, pokud vecky v nm obsaen zem drel, uval, se chlub a pe; nejprv jmeno ktn naped postavuje, potom slovo od slova takto: Kdy jsem krlovstv a ezlo pijal, vzal jsem jmeno David, jsa od

276

boha milovan, sloupem vry, z pokolen Judova, syn Davida, syn alomouna, syn sloupu Sionu z semene Jakoba, syn z rukou Marie, syn Nahu pirozenm zplozenm; csa vy i ni Moueninsk zem, mnohch velikch krlovstv krl, Noa, Caffate, Fastigar, Angote, Breu, Baaliganze, Adea, Vangue, Goiame, kde se Nilus zan, Amara, Baguamedri, Ambea, Vagne, Tigremahon, Sabaim, odkud pola krlovna Sba, Barnagages; naposledy pn a do Nubie k sammu Egyptu, a jinch mnohch zem, kterch tuto nepotm atd. A potud titul jeho. Ta zem jest rodn, ita, jemene, penice, vaen rozlinho, ovoce, pomoran, citron, limoun atd., medu, cukru hojnost a dostatek se v n rod; va pivo z jemene; vno maj, vak mus mti na n od csae dovolen; zvat, slon, kon, mezk, jelen a jinch pitomch i divokch hovad; zlata, stbra, mdi, eleza a jinch kov, toho veho dostatek u nich jest, ale neumj s tm zachzeti, ani takovch pprav k dobvn a roztpn nemaj jako u ns; proe vecko povrchn a odpolu vyhledvaj a dlaj, ano tak hloup jsou, e neumj ptk lapati a ryb loviti, ne co zastel a rukama polap, to jest jejich. Thomas Junta. Paulus Polus. Dan a platy krli svmu dvaj z itku zem, jak jim co kde pin: kde zlato maj, dvaj zlato; kde pastvy a lesy pro dobytek, tu dobytek; kde sl, tu sl, a tak dle o jinch zrostech zemskch; a nen dn bohat ani chud, velik aneb mal osvobozen, kad jest pmo csai poddn; nen tam stavv vych aneb nich, vickni jsou sob rovni v posluenstv a poddanosti, a nen dnho rozdlu osob, mimo ady, a k tm pichzej skrze hrdinsk iny a vzcn sluby krlm prokazovan. Dvoje lto a dvoj zimu maj, kterto ne zimou aneb teplem rozeznvaj, ale sammi prkami a jasnm asem. Povt a krupobit, kter by kodilo na rodch, tam nebv: vak naproti tomu mvaj tam kobylky velik a v tak velikm mnostv, e cel krajiny vyraj a v tak velikch hejnch ltaj, e kdy se usad, na nkolik ml zemi pikryj a osad, od nich kadho roku znamenitou kodu snej. Mince dn nemaj, a rzu dnho na

277

zlato aneb stbro nebij, toliko kus zlata tverhranch na loty, vc neb mn, uvaj. Zem jest prostedn lidn. Mst mlo maj, a ta vecka nehraen jsou jako vesnice, jich tam mnoho jest; nejvt msto okolo 2000 domv m, a ti jsou prost staveni. Ne kostelv slavnch, velikch a nkladn stavench, jak na vrch tak i v dolch velik mnostv jest, a dl se na kltery, fary i kaply jako u ns; a maj-li u ns dchody a platy nadan, maj u nich jet vt; a mnich, ehol mnoho tisc, kte nad sebou nejvyho biskupa maj, Abna eenho, tm se spravuj, a ten vm jako pape vldne. Nejvce lidu se dr a nachz pi dvoe csae, aneb jak jej obyejn nazvaj: presbyter Johannes, toti knz Jan, kter vdycky pod stany bydl a vecken jeho dvr s nm, tak e nkolik mil v okrlku obsahuj; nmst, ulice a jin vci pro obecn poteby vecky tak podn se nachzej, e kad z nich, jakoby v mst bylo, v kde co najti. Akoli asto z msta na msto knz Jan s dvorem se hb a s nm vickni se sthuj, vak tomu ji zvykli, nic jim stn nen a dobrmu du nepek; hned ve postav jako na pedelm mst, z kterho se sthovali nejin neli jako leen vojensk. Na velbloudch a mezcch penej stany a sv hospodstv, jich do 50.000 pokldaj, krom kon, kterch hrub et pro potebu v as vlky. Angota Kdy se hnouti m, vyle naped stan svj jeden hedbvn bl na znamen, e se tu osaditi mn; a tu se hned vecko k tomu mstu sthuje, vak kad v jak daleko od vkol stanu, tak e v brzkch dnech tbor osad. Potom kdy se sm na cestu vyprav, tu hned naped jedou ednci jeho dvort, a pokad o polednch a k veeru, kde by zstavu mti ml, zastavuj se a jeho, a pijede, oekvaj (neb nkdy 5, 6 i vce dn cesty daleko se sthuje), a k tomu blmu stanu pijdj; tu stany ostatn knete svho rozbij, pro knnu, pro pedn ednky, pro kostel, kuchyni, atnici a jin dvorsk poteby, a kad stany, jak kte k sob pinleej, pospolu pistav a alouny rozlinmi z bavlny aneb hedbv jako zd obthnou a obmez,

278

vkol pak veho dvoru plot z dv opletou aneb koberci obthnou na mli i dleji. Po t nesou na hlavch lid, jich nkolik tisc bv, aty, tkaniny, klnoty, zlato a jin drah vci v kocch na zmky zamench; pi tch jest nazen str, a komu nenle, dn se k tomu zstupu jako i k prvnmu pimsiti nesm pod hrdlem. Za nimi v nkter mli jede na koni aneb na blm mezku kne, zlatou korunu na hlav maje a k zlat v rukou, za zslonami pknmi; tak podobn tak knna, kter dn, le tikrt v roce na slavnosti, vidti neme. Ped nimi vedou mnoho pkn pipravench kon a mezk, mnoho jede pnv a rad tejnch, kn a co jinch jemu a knn pisluhujcch pacholkv urozench a panen: vak z tch ho dn neme vidti, neli koliks mlo osob, kte s nm za zslonou jeho jdou; nebo ani ti, kte zslony nesou, ho vidti nemohou. Stre pak nkter tisc osob vkol na mli jedou po tlupch, a dnmu blzko k t tlup knec pibliti se nedaj. Zkrtka u velik slv a cti jest mezi tm nebohm lidem, nemen tolik moc svou nad nimi m; nebo tak jsou jemu poddni, by komu tebas kzal, aby se sm zahubil, tedy na pouh rozkaz jeho neobmek toho uiniti, a tak velik pn jako chud v jeho moci jest a v niem se mu protiviti nesm, nbr jako boha ho poslouchaj, a spe psahu pod jeho jmenem neli bom vypln. eji o jeho du a obyeji pi dvoe a sprv neb vld a jinch vcech vypisovati byloby dlouho; ale ponvad ji m cesta k konci svmu pospch, tak takov e ukrtm, a jen toliko o tom dvm, toti o hoe divn a nboenstv jich dolom. Jest hora v jeho zemi v krajin Angota een, kter m vkol nkter den cesty, ze vech stran skal na spsob zd vysokch nepstupn; toliko po tech cestch nebezpench, branami a strnmi osazench a upevnnch, tam vjti se me. Jsou nahoe msteka, vesnice, potoky, lesov a jin vrchov a dol, a vecky vbec pleitosti k ivotu vezdejmu potebn. Na t hoe pro jej bezpenost vickni synov a krevn ptel knete bydleti, a pokud jsou ivi, zstvati musej, Tam se spolu cvi ve vem dobrm, tak aby, kdy by kne umel, z nich nkdo k

279

vld hoditi se mohl, a tu neet toho, bu on synem aneb vnukem a jinm pbuznm knete: kdy toliko jest z rodu toho a ctnostnm, toho od zem vyslan odtud vyzdvihnou a za pna vol. A tou pinou to krlovstv od mnoha set let pi pokojnm spravovn zstv, jeden ptel druhmu nepek, lidu po sob nepotahuje, o bezhrdl a korunu druhho nestoj, a tak mnohmu krve prolit lidu i pbuznch, zhoub zem se uchz. Tam pak na t hoe se en a vdvaj a sv vychovn poctiv i zvli maj, tak e akoli hldni bvaj a dol nikam nemohou, vak nikoli se odtud sami od sebe nehbaj, ani se zdrhaj tam pospolu ve v radosti a rozkoi pebvati. Nicmn aby vdy vt bezpenost stolice krlovsk byla, pes to vecko jest, jaksi dol na t hoe, do nho jedin pstup se nachz; tam jsou palcov a vesnice nkter, a vecky jako na v he pleitosti: tu nejbli k korun krevn ptely chovaj a jich z toho dol mezi jin nepoutj, tak e se nen obvati, aby, uel-li by kter z nho, z druhho prchodu hory ujti mohl. Nahoe pi vypsn zem Arabsk zmnku jsem uinil toho, e Moueninov, kte pod knzem Janem jsou, po dnen den o tom vypravuj, kterak by krlovna z Sby, kter krli alomounovi dary pinesla, slouti mla Maqueda, a e od krle obtkna byla a syna z nho porodila Mejlecha jmenem, kter v Moueninsk zemi po smrti krlovny matee sv kraloval, a potomky krle tch zem a posavd zanechal, jak z naped psanho titule, kterm se chlub, znti se me. Proto od t doby zachovvaj obzku a obezuj netoliko pacholky ale i dveky, eho vak id neinili; a vak obzku na ten as nedr za potebnou, aby oputna bti nemohla, neli z obyeje, jakoto vc starodvnho tajemstv plnou. Vru kesanskou, prav, e pijali skrze kzan svatho Matoue, jak jim toho nasvduje Dorotheus Synopsi; a proto za kesany se vydvaj. Vak kest dvoj maj, toti kest vodou a kest ohn, jeto proti tomu teme v skutcch apotolskch v kapitole 5., e svat Filip apotol komornka Candaces krlovny Moueninsk ne ohnm ale vodou poktil. Ale oni pvod ten svatho Matoue v 3. kapitole

280

berou, kde mluven svatho Jana Ktitele pivozuje: On pr ktti bude ohnm a duchem svatm Item z skutkv apotolskch v kapitole prvn: Jan ktil vodou, vy pak duchem svatm poktni budete. Kterto ei o Kristu pnu mluven byly mnnm takovm; e on sm bez piinn lidskho ktti bude duchem svatm, ohnm pravm, srdce a mysl lidskou zapalujcm; co tak na den letnic, kdy duch svat v ohnivch jazycch na apotoly sstoupil, se viditedln naplnilo, a podnes u vnitnostech vroucnost k bohu v poznn vry prav, lsky a nadje atd. rozncujc, to sv svat dlo kon. Spsob pak ohnivho ktu takov zachovvaj: maj olej achalecynte een, v tom omauj rafiji, a nakladouce na to kadidla, zapaluj, a nechvaj nkter krpje dol spadnouti, kter ki zakvrknou, a pedce jakhosi znamen na jich ern ki nechaj; co po tikrte ve jmeno Trojice svat optuj. Nejed tak dnch pokrmv idm v starm zkon zapovdnch, a svt sobotu jako id; msto nedle kesansk. Vodou kt dti; kdy jsou 40 dn st, avak kadho roku, dokud ivi jsou, kest optuj na jist den; kdeto v kad krajin rybnky k tomu pipraven maj, a tu se shromdc lidu mnostv, do naha se svlci musej a do vody vstupuj, kde je knz znovu kt s jistmi slavnostmi; co i kne jejich se vm svm dvorem, v mst zvltnm zslonami zastenm, zachovv. O duchu svatm velice bloud, nevce aby pochzel od syna, ne toliko od otce. Svtost pod oboj, posluhuj. O bimovn, poslednm mazn nic nedr. Spsob oddvn takov maj: ped domem enicha, a kdo chce, ped kostelem aneb v kostele, postav le zslonami obesten, kde se enich s nevstou posad; potom pichz knz, zpv Alleluja a nkter jin vere, a po dokonn zpvu ustihne enichovi drobet vlas s hlavy a nevst t, a enichovy, omoc je v medu a vn, posad na msto vystien nevst na hlavu, a zase nevstiny enichovi; po t jim obma pokrop hlavy vodou vonnou a svcenou, a odtud se dom s veselm a radost doprovzej.

281

Rozlouen dovoluj z ledajakchs patnch pin, kdy toliko uloenou sumu manel slo. Knm manelstvo dovoluj, jako pak i patriarchov jejich nkte manelky mvali, vak spsobem ekv, ume-li jim manelka, tedy druh nepojmaj. V jinch artikulch vry na vtm dle s eky dr a t uen maj. Kdo vce o tom nrodu vdti chce, ten sob me sti Don Franc. Alvarez Viag. nell Etiopia, Ludov. Rom. navig. Athiopia.

282

Kapitola 26.
O plaven se zptkem z Alexandrie do Bentek. Dne jedenctho msce Listopadu, ve stedu na den svatho Martina, vzkzal nm patron lod Balbiny, abychom k veeru asn do lod pili a ve dne nae vci snsti dali; proto hotovili jsme se na cestu potravy sob kupovati, zvlt tch gazell zvat, o nich jsem nahoe zmnku uinil, sami na iv koupive, je zaezali, z ke vythli a rozsekali, a nasolive do tunek kladli, a tak se jimi a vodou erstvou do soudk zsobiti hledli. A z toho ze veho, jako i z papoukv, z moskch koek a nkterch jinch vc, musili jsme pi pstavu Turkm a idm zvltn clo platiti. Rozehnave se s panem viceconsulem a zaplative co jsme protrvili, s chvtnm jsme k lod pospchali, radujce se, e se zase do mil na vlasti brti mme, a bylo okolo neporu, kdy jsme k lod pistavili na lodce mal. Tu nm patron msto k lhn velmi chatrn podl opainy, kde nemocn marini obyejn lihaj, ukzal, ktermu jsme velmi nerdi byli, a vak zavdk pijti jsme musili; byli bychom rdi s vojky, s ktermi jsme do zem Svat jeli, zavdk pijali a smnili, takovou hle tehd volnost jsme mli! Po mal chvli pijelo na jedn lod nkolik Turkv k na lod a do n vlezli, patron je uctiv pivtal. Ti jist Turci pehledvali vecky vci po vech pdch, zdali by co zapovdnho pry vzti shledali, proe by ty vci nm obstavili a k pejet jich uvedli; slovou ti jist celn a ednci la circa. Kdy se dosti na lod natrali, zasadili se za tabuli, kterou pro n vedl obyeje patron plnou cukrovho na lch a s vnem ve dbnch pipravil, a tu dobe sv volata cpali; a as svj vidli, rozehnali se s patronem, tst jemu pejce, jinam odtud lod jinch jet nkolik slditi se odebrali. Nebo jak nae tak nkter jin lodi odtud pospchaly, za pinou obyeje, kter se zachovv v Alexandrii, jmenovit e kter lod neodtrhne do patnctho dne msce Listopadu, ji potom mus pes zimu v

283

pstavu zstati a na jaro oekvati: snad e by pro boue, kter po tom asu jist na moi bvaj, tak jist zahynut pichzelo. Dvanctho dne, to bylo ve tvrtek po svatm Martin, oekvajce na dobr a phodn vtr v pstavu, jeho jsme se dokati nemohli, tak e naposledy patron byl pinucen, chtl-li jest na vysok moe vyjeti, do dvancti lod zjednati, na nich lid vesly za provazy pivzanou lod nai z pstavu thli a ji sotva vythli; co kdy se stalo, hned poal vtk mrn a nm k cest slouc vti, proti nmu patron poruil plachty spustiti a rozthnouti, a to se dlo okolo jedn hodiny po poledn, e jsme se tm spsobem dosti dobe od Egypta odbrali a ve tech hodinch Alexandrii z o ztratili. Trval pak ten dobr vtr cel den a noc, a i na druh den, to jest tinctho dne tho msce i noci nsledujc, tak e jsme nic jinho nevidli neli moe a nebe, vak dosti veseli byli pro tovarystvo dvou jinch lod, kter s nmi z Alexandrie vyjely: jedna sloula Balbiana nova a druh Vidaleta, a pes to jedna tureck, kter do Konstantinopole jeti se strojila, a vecky byly na vtm dle koenm naloen. trnctho dne tho msce rno obrtil se vtr a vl nm stranou, proe musili jsme vyhybovati a nejdrem s navenou lod na jednu stranu jeti, co trvalo a do noci; po t se utiil. Patnctho dne dv hodiny pede dnem strhl se velik vtr, a jsme musili vecky plachty krom jedn spustiti, a pedce jsme pes ten den a noc nsledujc dosti prudce jeli. estnctho dne tho msce mli jsme zas dobr vtr, ten byl opt cel den a noc; k veeru ped slunce zpadem vidli jsme zdaleka jako skrze mhu njak vrchy a hory, o nich soudili, e zem Kandie bti musily, a proto se jak patron, tak marini vespolek zradovali, a my nad to ve, e jsme j zase nejprv zemi kesanskou spatili, a z tch barbarskch a hovadnch krajin od pna boha vysvobozeni byli. A bylo vem ku podivu, e jsme tu cestu v tom ase podzimku tak astn a brzo vykonali; nebo z nich toho, aby se jim kdy to tak pihodilo, dn nepamatoval; nbr

284

obyejn e musili pi nejmenm 30, nkdy 40 i vce dn cesty mti, a astokrt konce ostrova le a z jara dojeti nemohli. Dne sedmnctho dnho jsme tm vtru nemli, kter by nm na na cest prospn byl; moe tak jet od pedelho vtru zbouen bylo, po kterm vdy plavce se, tak jsme s lod na velice zmtni byli, e mnoz z ns velikho nechutenstv aludka pocitovati musili. Dne osmnctho opt na moi bylo ticho, a vlny mosk byly se upokojily. Toho utien pinou skoro ten den na jednom mst stti jsme musili; ne ped veerem potom poal lib vtek vti, tak e jsme na cesty dobe tolik urazili, co jsme j ped tm obmekali, a ten vtk trval nm tu celou noc. Dne devatenctho jet tent vtr pedce nm slouil, vak toliko a do sndan, potom utichl, proe jsme my opt ostatek toho dne cesty sv skoro nic neujeli; sic ostrov Kandii jsme vdycky ped sebou vidli, ale vak k nmu pijeti nemohli. Dne dvadctho po pl noci poal vti nevelik vtk, vak jak den byl, zase utichl, a potom teprv k sammu veeru zase se obnovil, kter my rdi majce, vdy jsme nm drobet pojdli, ale k ostrovu jsme nijak dostaiti nemohli. Dne dvadctho prvnho na rno strhl se velik a prudk vtr od plnoci, prv proti nm vjc, a ten ns podl zptkem zahnal; o polednch vak zase se nm dobr vtr obrtil, tak e jsme se ji k ostrovu Kandii piplavili a do pstavu vjeli, kdeto se dostave, pnu bohu jsme z t astn a brzk cesty est a chvlu srdenou vzdvali, za jin u sebe nemajce, ne e jsouce ji v kesansk zemi, jsme jako doma. A v tom lod Vidaleta, kter byla s nmi od Alexandrinskho pstavu vyjela, a kterou jsme byli ped nkterm dnem z o ztratili a j vce nevidli, tat asi po hodin za nmi do tho pstavu pijela. Zatm po mal chvli opt jeden korb Bentsk jmenem Barton, kter se z ostrovu Cypru plavil, k nm tolik do pstavu vtrhl, kterto korb i ta lod pinou zlch vtrv se do toho pstavu sehnaly.

285

Dne dvadctho druhho lod Balbiana nova, kter ped na lodi vskok mti chtla, a ji ped nmi o den cesty naped byla, ji vtr zase zptkem zahnal, ta spolu s jinou lod Bentskou, jmenem Liona, z Tripoli zase zptkem k Bentkm jedouc, k nm se do tho pstavu dostala. Na t lod Liona, mimo nai nadji, nali jsme naeho tovarye poutnka pana Antonia Donta, jen byl od ns v Jerusalm ped sebe jinou cestu vzal, o n naped oznmeno; ten ns a my jeho s radost jsme uhldali, anobr na dost jeho (nebo velmi rd s nmi na na lod do Bentek se doplaviti chtl) to jsme mu objednali, e jest se k nm pesthoval a s nmi v tovarystvu a do Bentek jel, vypravujc nm, e jak jsou z Tripoli vyjeli, tyrydceti dn na moi byli, ne jsou k ostrovu Kandii pijeli, a jest tm jedna a t rovnost cesty, jak oni vyjeli z Tripoli a my z Alexandrie. Za tmi lodmi tak piplavil se k nm do tho pstavu jeden korb francouzsk z Marsilie, jmenem Siela, ten se strojil do Alexandrie; a tak ns tu patery ti zl vtrov do jednoho a tho pstavu vehnali, kde jsme za nkolik dn zstvali, majce lod na kotvy zaven, a phodnch vtr oekvati musili. Pstav ten jest pstav divn, a velmi nebezpeno do nho vjdti i zase ven vyjdti. Nebo jest velikm skalm a vrchy obmezen, a kudy se do nho vjd, tu jest uzko, a zkrtka takov jest, jakoby hned naschvl byl k tomu udln, a jest hrub, jako njak nevelik jezero. Kdy moe jest zbouen, tedy v tom pstavu jest vdycky ticho, a to proto, e le mezi vrchy a vtrov do nho nemohou. Pi tom pstavu nen dnho msteka ani vsi, ani jakch domek, a proto tak tu se nic koupiti nenajde; z jak piny my jsme se tu huben stravovali, kdyto nm odnikud nic nebylo pinno, a musili jsme tu s velikou na tesknost od 21. dne msce Listopadu a do 7. dne Prosince na lep vtr oekvati, nebo pro zl vtry, kte ustavin od zpadu vli, dle jsme se plaviti nemohli. Na mne pak prv toho asu pn bh zimnici tkou dopustiti ril, kter mne velice trpila, proti n nebylo lze v lod pohodl njakho uiti; a proto mi moji spolutovaryi netuili, abych ml do Bentek za iva dojeti.

286

Dne 7, msce Prosince, to bylo v pondl po svatm Mikuli, patron n vida ano vl dobr vtr k na cest, proto rno hned okolo sndan poruil pacholkm z moe kotve vythnouti a pedn plachty rozthnouti, a k pednmu konci lod velikou brku na provaz pivsiti a marinskm pacholkm ven z pstavu lod vesly thnouti; odkud kdy jsme vytrhli na velik moe, tedy patron poruil rozthnouti vecky plachty, a tak jsme se s dobrm vtrem ten cel den plavili a vdy po prav ruce ostrov Kandii vidli. Ten vtr dobr trval nm celou noc a do rna. Dne 8. tho msce, v ter den poet panny Marie, rno vtr se utiil, potom vak okolo sndan zase pomalu vti poal, a v tom rovn ji jsme byli ostrov Kandii z o naich ztratili a dn zem vce nevidli, ne toliko nebe a moe. Kdy se pak piblilo k veeru, a bylo okolo hodiny na noc, tedy v nenadle rychle ztrhlo se tak hrozn a straliv povt, de, blskn, hmn a hromobiti, a k tomu vtr peukrutn ns pikvii, e marini nai s velikou nesnz, bzn a strachem sotva jsou velikou plachtu dol spustili, a by se zajist byli o malou chvlku obmekali, byla by se asi lod pevrhla. Nebo jist byla takov hrozn boue, a lod pratla, jakoby se hned na kusy roztskati mla; vlny mosk tolik se vyrely a nahoru do lod, tak e jsme my s hry i z dly na vtm dle vickni naskrze promokli. Patron s svmi pomocnky a pacholky marinskmi s velikm kikem semotam z jedn podlahy na druhou bhali, a provazy, jednm sem, druhm tam thali, aby se lod koda nestala a s nmi snad utonouti nemusila. Ta boue tak trvala za dobr dv hodiny, a zahnala nai lodi daleko cestou na levo k Barbarii; potom se pomalu ten vtr, d i blskn utiilo, avak dokonce se a do rna nespokojilo; mezi tm moe od pohnut z toho vtru pedce se celou noc bouilo a lod na ustavin semotam zmtalo, a nm vem napod velikou nelibost v mysli i v aludku psobilo. Dne devtho tho msce nemli jsme docela dnho vtru, vak moe pedce se jet pomalu pohybovalo a jet dokonce nebylo spokojilo, proe jsme my s lod na jednom mst stti a tu se

287

houpati musili; zatm marini nai v lod nedy, jich se v t boui pevracovnm a nco rozrenm nadlalo, zase sklzeli, t vodu, kter byla naprela a do lod vlny vrely, vylvali; a potom okolo poledne, kdy poal zase vtk vti, tedy patron rozkzal plachty rozthnouti, a tak jsme se pomalu plavili cestou svou ten cel den i noc. Dne 10. rno vtr vl jednak sem, jednak tam, tak e jsme my cesty na mlo urazili; ne o polednch vtr se zase polepil, jm jsme jeli a k sammu veeru; potom se vdy vc a vc slil a moe pomalu se t zdvhati a bouiti poalo, tak e okolo druh hodiny na noc stala se opt velik boue, tak e jsme vecky plachty dol spustiti musili, a ta trvala (a o polovici tak velik nebyla jako prvn) pes tu celou noc a do svitn, kter ns podobn jako onano dosti daleko na levo zahnala. Dne 11., kdy slunce vychzelo a vtr i boue se pomalu ukldati a na moi ticho bti poalo, tedy patron poruil zase plachty nathnouti, a tak tichm vtkem jsme se zase plavili. O nepoch zas poal vti tu vtr, kterm jsme ostatek toho dne i pes celou noc dobe cesty urazili, a to, co jsme stranou zajdti musili, zase sob nahradili. Dne 12. rno vtr se upokojil, a my prohlde z lod, po prav stran velmi zdaleka spatili jsme hory a vrchy od zem eck, kter se jmenuj Morea aneb Peloponesus, o nich jest v prvnm dlu zmnka. O polednch vtr se zase zdvhati a pke vti poal, tak jakoby boue bti chtla; k neporm vtr m dl tm vc a vc se rozmhal a moe bouil. V tom patron poruil spustiti vecky plachty a my se pnu bohu poruili, nebo se velmi zamrakovalo a nebesk obloha ernmi oblaky se povlaovala, a pomalu preti poalo, odkud potom k veeru velik boue povstala, ale vak dlouho netrvala, proe t noci daleko jsme cesty neujeli. Dne 13. tho msce Prosince, v nedli po poet panny Marie, ke dni vtr se opt bouil, a ten cel den i noc tuze vl. V tch mstech po stranch vidli jsme ostrvky v moi lec, o kterch ji naped v prvnm dlu zmnka a jich vypsn jest.

288

Dne 14. t vtr pedce trval, vak ne tak pli prudce vl, jm jsme na cestou pomalu vdy jeli. Ne se mnou se mezi tm nejhe dlo; nebo jsem byl pevelice mdl a nemocn, proto e mne zimnice m ukrutn trpila, tak e jsem kad hodiny smrti na sebe oekval, a nadje dn o mm do vlasti sv se zase navrcen neml. Nicmn jinm vem tak v lod se stskalo, a vickni spolen dostivi jsme byli k ostrovu Zante pistaviti, nebo jsme ji ani vody erstv, ani potrav nemli; ale vtrov nm na pekku byli. Ten vtr slouil nm a do neporu, potom zase se utiil. O pl noci opt se ztrhl vtr, a ten dosti prudce vl, a trval a do rna. Dne 15. rno uhldali jsme zdaleka ostrov Zante ped nmi, nad m jsme se velmi zradovali, domnvajce se, e k nmu pistavme; ale e vtr nm byl odporn, nikoli jsme k nmu piplouti nemohli, jakkoli jsme o to pes cel den pracovali a se velijak snaovali, vak ani do rna ns to nepotkalo. Dne 16. t vtr jet pedce trval. Patron lod vida, e svj as tu ma a obmekv, rozkzal plachty vythnouti, kter ped tm byl dal spustiti, a tak tm vtrem postrannm, kterto lod z jedn strany nahbal, a se mohlo rukou z lod vody z moe doshnouti, od ostrovu Zante mimo nai vli pry brti jsme se musili a velikou nouz pro nedostatek potrav a vody erstv sneli; a tak ten den se plavce, po prav ruce jsme vdy zdaleka ostrov Zante a do noci vidli. Dne 17. ped svitnm poal vti dobr vtr a k na cest velmi phodn, jm jsme dosti dobe ujdti; ped veerem potom zahldli jsme ped sebou opodl hory a vrchy od ostrovu Korfu, a tak ten vtr trval nm za ostatek toho dne, ano i pes celou noc. Dne 18, pede dnem dnho vtru nebylo, po nm ohldajce se po prav stran ostrov Korfu jsme vidli; ale okolo poledne zase poal vti vtr dosti pjemn a dobr; po tom my plavce se poznenhlu, ostrov Korfu jsme minuli. K veeru pak zas jsme jej z o ztratili, ne po prav ruce vidli jsme kraj zem, kter slove Albania; dle nae plaven bylo tu celou noc.

289

Dne 19. opt phodn a jist plaven naemu prospn vtr jsme mli a zemi Albaniam jednostejn sob po prav stran vidli, od kterto tak potom nedaleko jsme byli. Zase vak k veeru, kdy se ji pipozdvalo a den se nachyloval, vtr se mocnil a moe nepokojilo, tak e asi okolo pl druh hodiny na noc velice hrub se ponalo blskati a hrozn povt bti; proe n patron rychle rozkzal plachty dol spustiti a je v chundel svinouti. Mezi tm moe se vecko zdvihlo a vydulo, vlny t velmi velik vzhru k nebi sebou zmtaly. Opt po mal chvli nramn pval z oblakv se dol do moe lil, tak e se zdlo nejinak, ne e moe vzhru do oblak vstupuje a oblakov tolik do moe padaj, aneb jakoby se jedno s druhm smsiti mlo. Takov zajist boue, hluk, hrza a strach na tom moi byl, e tm (jak kme) soudnho dne dosti bylo; my jsme jin nemyslili, ne e ji tu vickni utoneme a zhyneme. T hrozn a straliv boue trvala a pes pl noci; pes ten vecken as v pravd my jsme vickni skrouenm srdcem ustavin na modlitbch svatch trvali a plnili ono pslov: Chi vol inparare a orare, vadi per mare, toti: Kdo bv na moi, neum-li, nau se modliti. A to nae modlen nebylo jist daremn; nebo vemohouc pn bh ns ze veho toho nebezpeenstv vysvoboditi ril, jeho jmeno bu oslaveno na vky. Dne 20., v nedli po Moudrosti bo, pede dnem moe se bylo poutiilo. Kdy pak ji den byl, odporn ten vtr promnil se v dobr a vl ten cel den i noc, tak e jsme my se zase vborn plaviti mohli; a ten den jsme nkolik ostrov malch po obou stranch v moi vidli, o kterch tak ji nahoe jest doloeno. Dne 21., v pondl den svatho Tome apotola pn, rno tent dobr vtr nm slouil, po nm my se plavce vidli jsme na prav stran dl zem Slovansk a dl Dalmtsk; tolik jejich hory vysok, na kterch ji mnoho snh leelo. A zima velmi sychrav byla, proti n jsme my velmi chud, toti chatrnmi tky pltnmi toliko zsobeni a obleeni byli. A v skutku tak jest, e jako v zemi Svat a jinde pevelik horko jsme snsti musili, tak tuto proti tomu ukrutnou zimou trpeni jsme byli, a vbec nikde

290

dn rozkoe nemli, nbr ze vech stran rozlin bdovn a zkosti velijak vol neb nevol trpliv sneti musili. Potom pak zas okolo nepor vtr se nm promnil a proti nm vti poal; ale patron poruil plachty spustiti, proe sem i tam po moi jsme se trmceli a vdy podl nejvy na monosti se brnili, abychom se zase zptkem dvati nemusili. Dne 22. po pl noci ten zl vtr pestal a utichl. Kdy pak zasvitvalo, jin lep zase drobet vti poal, a toho jsme opt k cesty na nco uraen pouili. Dne 23. dv hodiny pede dnem mli jsme zas vtr studen a tuh. Nebo opt protivn boue na moi se dla, ale hodinu potom na den to se vecko utiilo, tak e jsme my povlovnm nm vjcm vtkem se cestou svou plaviti mohli. Dne 24. tho msce Prosince, na tdr den rno, mli jsme dost phodn vtr, kterm jsme se ustavin plavili, a mezi plavenm okolo sndan ji jsme vidli z prav strany zemi a hory Histria, na kterch t plno snh bylo, a my velikou zimu sneti musili; po lev pak stran nieho jsme nevidli, ne Jen nebe a moe. Tm vtrem plavili jsme se ustavin, a jsme ped samm veerem astn pistavili k zemi Histria, k mstu a pstavu, jen slove Citta Nova, kterto pnm Bentanm nle; tu podl dvnch naich dost srdnatch z lod s radost a dk vzdvnm pnu bohu na zem vystoupive, do msta jsme veli a do hospody se brali. To msto od Bentek vzdli jest 100 mil vlaskch, a naich eskch dvadceti. Dne 25. tho msce, v ptek na den hodu slavnho narozen Krista pna, rno li jsme do kostela k slubm bom. Ne j pro velikou mdlobu a nemoc svou sotva jsem se s tovarystvem svm do nho dokulhal. A navrtive se zase z kostela, v hospod jsme a do veera odpovali. Nebo nm bylo oznmeno, e lod nae teprva po nkterm dni se do Bentek poplav; vak jest-li e bychom chtli, e jeden mal korb k veeru do Bentek se poplav, e bychom mohli s nm jeti, k emu jsme rdi pivolili a nae vci jet ped veerem zase svzali i v hospod zaplatili, po t k moi li a do

291

toho korbu se uloili. Ve dv hodiny na noc piel k nm scrivan nave, toti psa na lod (nebo ten byl proto naped do Bentek jel, aby oznmil, e lod pijela) a nkte vce lodnci s nm vstoupili do t lod, kterto mla dv plachty, a byla bednn a dobe opaten jako lod velik, a tak jsme my ve jmeno bo jeli tu celou noc s dobrm vtrem a do rna. Dne 26., v sobotu na den svatho tpna muedlnka boho, rno jet nm pedce trval ten dobr vtr. Okolo pak dvou hodin na den ji jsme vi svatho Marka v Bentkch uhldali, po mal chvli i msto; z eho jsme se velmi radovali a pna boha velebili, e nm strastnou tu cestu v tak brzkm ase ril pomoci astn vykonati. Zatm okolo dobrho poledne do Bentek k nmst svatho Marka s na lod jsme pistavili, ale vak z lod jsme nesmli, a n psa lod dobe vyzpovdn byl, zdali bychom z povt morovho jeli; a to vyptvn tak dlouho trvalo, e; jsme my v t lod a do noci zstvati musili. Tu jsme nic co pojesti nemli, ani dnch penz od ns brti nechtli, aby nm nco k pojeden nakoupili, obvali se od penz nakaen; naposledy nm hrozili, e musme do nemocnice a tam 40 dn zstvati, a naposledy v sam soumrak teprv bylo nm dovoleno, abychom z lod vystoupili, a kad, kde se mu lb, svobodn li. A tak my s radost a potenm vystoupive z t lod, kad vzav svj tlumoek na zda, li jsme do hospody k Blmu lvu, kde jsme pedele tudy jeve pbytkem byli. Do t tedy hospody se dostave, pnu bohu naemu z takov lsky, milosti a ochrany jeho svat, nm na v t cest dobrotiv prokzan, srden jsme dkovali, ano i za to, e jako do bezpenho pede vemi tolika moskmi bouemi i do poslednho tak t cesty pstavu pi Bentkch nm se astn dopraviti, tak tolik vech strast, nouze, nebezpeenstv, hladu, izn a jinch zkosti ril dti zniknouti. Nebo, nech o jinm pomlm, ale toliko nouze v potravch obecn tovarystva naeho i m vlastn dotknu. My zajist nakoupili jsme sob potrav, dle zdn naeho, dostatek; ale kdy na to pilo, e jsme mimo nai nadji a vli dle na moi trvali, tu jsme vru po skrovnu tch vech poteb uvati

292

musili, toti po mudrcku sotva odpolu se najdati, aneb zakouenm toliko pokrm a npoje aludky sv pokojiti. Mimo to pak, dokud jsme jet v Alexandrii byli, namluvil ns jeden z tovarystva naeho, abychom patronovi na stravovn nedvali, anobr sami sob poteb nakoupce, jemu to k opatrovn svili, e on nm netoliko vecko vydvati, ale tak strojiti chce a bude, tak e tudy o mnoho sob pispome. Ale kdy nm toho potom nejvt poteba byla, mil kuchysk nm se rozstonal a z toho jeho kuchaen selo, tak e jsme na vtm dle bez vaench a peench pokrmv ivi bti musili, le nm nkdy patron co z lsky udlil, co velmi zdka a to po skrovnu inil, a nm tm jen laskominy vzbuzoval. M nouze vlastn byla tato: e jsem se v Alexandrii, kupujc s jinmi zrove potravy, z penz vydal, a na vecku tak dalekou dom pozstvajc cestu nezstalo mi nic penz, ne toliko jedin irok tolar; na nj jak jsem voln vesel bti, a jak pohodl, zvl v nemoci sv, kterou jsem byt od pna boha navtven, sob initi mohl, kad dobr souditi me. Pilo jest mi prv na ono pslov, abych ekl: Io ho messo la borsa grande, nella piccola, to jest: z velkho mce mal jsem ml. A jsa bez penz co osekan na cest tak dalek, nevdl jsem sob jak jin lep rady dti, neli milosti bo vdycky se poroueti: a ta sama mne skrze vecka ta i nebezpeenstv hrdla, i bdy, nouze, hlad, ze, horko, zimu atd. provedla a astn do zem naich kesanskch zase pivedla, s velikm mm potenm, na kterto dokud iv bhd vdn rd vzpomnati budu a milosti t bosk dkovati. Ji pak jinm mladm podobnou dost a mysl k projet tch i jinch dalch zem poroum. Ale sic aby z vetenosti a njakho kvapnho myslu do tch a takovch zem, strast, nebezpeenstv a bd plnch, se vydati a pustiti mli, dnmu dobrmu neradm, aby snad, muse tam astji se potkvati s stskalem neli s vskalem, bycha potom nedal sob vidti; ne tam se ho nelze doptati. Proe ani j tam podruh vc jezditi se nestrojm, a konen, jak v pslov kme: Non ci retornaria a pigliar un occhio, se gli lhavesse lasciato, toti: a bych tam byl jednoho oka mho zapomnl, s tkem bych tam zase

293

pro n jeti svolil. Ale kdy vemohouc a vn pn bh z svho milosrdenstv velikho mn cestu takovou vykonati, a do tto m vlasti mil navrtiti mi se dti ril, z toho jeho velebnosti bosk jakoto bohu vnmu a nesmrtedlnmu, v trj osobch nm zjevenmu, vak v bostv jedinmu, budi vn chvla a est vzdvna na vky vkv amen.

294

Krytof Harant z Polic a Bezdruic Cesta z Krlovstv eskho do Bentek

Dl 2.
Vydala Mstsk knihovna v Praze Marinsk nm. 1, 115 72 Praha 1 V MKP 1. vydn Verze 1.0 z 07. 09. 2011