Software Na Uradech A Jeho Otevrene Alternativy

SO FTWA RE NA AD EC H a jeho oteven alternativy
Software na adech a jeho oteven alternativy

Kolektiv autor Editoi Odborn korektura Jazykov korektura Sazba Vojtch Trefn, Irena afov Luk Jelnek Dana Baierov Michal Hlavat, Scribus
CC BY-SA 3.0 2013 Liberix, PDF je ureno k volnmu en Podpoeno Fondem Otakara Motejla, www.motejl.cz Vytvoil Liberix, o. p. s., www.liberix.cz ISBN 978-80-904897-3-8
O B S AH
PROBLEMATIKA A CL SOFTWARE , LICENCE A OTEVENOST

Co je to licence Licence vesk republice Proprietrn licence Definice open-source licence Vhody open-source licenc
Libovoln pouit avoln distribuce aredistribuce Monost prav, pizpsoben Ve pkn pod kontrolou Prvn bezpenost Vyhnte se vendor lock-inu
7 9
11 11 11 11 11
12 12 12 12 12
Open source nekomern? Open-source software m asto mnoho tvrc anen zejm odpovdnost
13 13
Nebojte se open source Pouvnm uzavench formt kod stt sob iobanm
Stt zvisl na jednom vrobci een: oteven formty Jak je to vEvropsk unii?
13 13
14 14 14
OPEN - SOURCE SOFTWARE JAKO KONKURENN ALTERNATIVA 15

Operan systmy Kancelsk balk Webov prohlee Potovn klienti Sprvci soubor Prce sgrafikou amultimdii
Obsah
17 17 17 17 18 18 3
Vhody pro vvoje adistributory

Technick podpora zcelho svta Jak vydlat penze
12
13 13
Mty apolopravdy
Nakaen virem GPL
13
13
Linux svobodn operan systm

Ubuntu Fedora, RHEL ati druz openSUSE Debian GNU/Linux Android
19
19 19 19 19 19
Pro nahradit Microsoft Exchange? Nahrazujeme Exchange, ostatn zstv Nkter zdostupnch een Monost je cel ada
43 43 43 45
Linux versus Windows Kter znich je lep

Instalace program ve Windows Instalace program vLinuxu Pracovn prosted Windows alinuxovch systm Nklady na pozen aprovoz Potme nklady Nkladov modely operanch systm Pklady zpraxe
20
20 21 21 22 23 23 23
Zimbra: server pro sjednocenou komunikaci asdlen dat ve firm

Produkty VMware Zimbra Vkonn aplikace pro osobn agendu
46
46 47
Software pro projektov zen pinese neekan vhody

Projektov nstroje pro vai organizaci Vysvtlete to svm lidem
48
48 49
Linux je bezpen M to vkrvi

Bezpenost operanho systmu Bezpenost open-source softwaru Bezpenost Linuxu Pozor na lidsk faktor
28
28 28 29 30
Open-source webov aplikace pro mnoho el WordPress vyspl open-source redakn systm pro web
Svobodn software vpraxi Bezpenostn dohled akvalita Srozumiteln apmoar ovldn iteln adresy asnadn odkazovn Optimalizace obsahu pro vyhledvae Podpora rznch jazyk vredakci ivobsahu Sla roziujcch modul irok monosti WordPressu
49 49
49 50 50 50 50 50 51 52
Srovnn LibreOffice, Apache OpenOffice aMicrosoft Office

Co, jak akde se srovnv Textov procesor Tabulkov procesor Nstroj pro tvorbu prezentac Databzov nstroj Vhodnost vyuit vorganizacch Kam se hod LibreOffice nebo Apache OpenOffice Rozdly nejsou ve funkcch
30
30 33 34 36 37 37 38 38
Diskusn systm FluxBB Wiki systm Moodle: open-source vuka pes internet
Co je anen Moodle Zkladn funkce Rozdlen rol Mon kontroverze Monosti aukzky nasazen Moodlu
52 53 54
54 54 55 55 55
Alternativy kAdobe Creative Suite

Adobe Acrobat Reader: Evince Adobe Acrobat: libovoln program vLinuxu Adobe Photoshop: Pinta Adobe Illustrator: Inkscape Adobe InDesign: Scribus Adobe Premier Pro: OpenShot Adobe Encore DVD: DVD Styler Adobe Soundbooth: Audacity eknte sbohem balku Adobe Creative Suite
38
38 39 39 39 40 40 40 40 40
PKLADY NASAZEN
Grygov dky open source vynv nad okolm, oban profituj
VGrygov pouvaj Apache OpenOffice adal open souce Obec jako poskytovatel pipojen Ocenn informan SMS ae-mailov systm Dvody pro pouit open source jsou pragmatick Vsledn finann efekt: Vtz open source Obce se nemaj eho bt
57
59
59 59 59 61 61 62
Mozilla Firefox Mozilla Thunderbird

Pro Thunderbird (ane teba webov rozhran) Staen ainstalace
41 41
42 42
Aplikan een, kter ve firm nahrad Microsoft Exchange

Pro Microsoft Exchange?
43
43
Obsah
Kraj Vysoina dv pednost otevenm eenm, inspiruje se vEvrop

irok uplatnn Pragmatick pstup Pekky pi nasazovn na Kr Vysoina spory aefektivita Kontakt se svtem
62
62 62 62 63 63
Open-source software et nklady vstavu hematologie akrevn transfuze

Strun oHKT HKT pouv open-source software OSS m ve zdravotnictv sv msto
64
64 64 65
8 firem, ad akol, kter pouvaj Apache OpenOffice/LibreOffice

Ppad . 1: Crkevn stedn odborn kole vBojkovicch Ppad . 2: Truhlsk firma Dlauh Ppad . 3: ad vBansk Bystrici Ppad . 4: Zkladn kola, Matesk kola, Zkladn umleck kola Jesenice Ppad . 5: INTAX, spol. sr. o. Ppad . 6: VO aSPE Plze Ppad . 7: Brnnsk Gymnzium, tda kapitna Jaroe Ppad . 8: Fakulta informanch technologi Vysokho uen technickho vBrn
65
65 65 65 66 66 66 66 66
VMstsk knihovn vPraze pouv Linux denn pes osm set lid
67
Povaujete tento materil za pnosn, nebo mte vhrady?

Vyjdete se v dotaznku!
Jako podkovn obdrte e-knihu zdarma!
Vyplnit dotaznk
Obsah
P RO BLEM ATI KA A C L
oftware je jednou zpoloek rozpot, okter se pli nepeml, prost je jaksi automatickou soust dodvky novch pota. Bez softwaru pota nefunguje, take kdy je teba, tak se koup. Stejn tak se vynakldaj velk prostedky na koupi avrobu informanch systm aspecilnch program. Tento software je obvykle tzv. uzaven, uivateli je dodna jen licence na jeho pouvn samotn software nevlastn, me snm nakldat pouze omezen aza jeho pouit plat asto pemrtn stky. To me bt pro mnoho subjekt nevhodn stav. Pitom vechny tyto problmy lze sspchem eit, sta pi vbru softwarovho vybaven vzt vvahu oteven een, tzv. open-source software, kter je mnohdy vhodnj nejen zfinannho hlediska, ale pedevm m obrovskou vhodu: pouvat jej lze bez jakchkoli omezen, je mon ho sdlet aupravovat na mru. Odstrauje tak nebezpenou vazbu na jednoho dodavatele (tzv. vendor lock-in). Clem tto publikace je pinst informace oopen-source softwaru aodstranit mty, kter kolem nj koluj. Jejm zmrem je dodat objektivn informace vetn srovnn bnch uzavench een aeen postavench na open-source. Publikace tak obsahuje pklady ji spnch nasazen ve veejnm sektoru.
SO FTWA RE , LI C ENC E A OTEVE N O ST [RKlic]
icence hraj dleitou roli ve svt softwaru, ale tak voblasti umn adalch, pevn nehmotnch, produkt. Zde si popeme vlastnosti tzv. open-source licenc; jejich vhody inedostatky, monosti pouit asouvisejc omezen. Tak se zastavme umt apolopravd, kter se otomto tmatu rozily kvli neznalosti problematiky nebo vrmci nepli poestnch praktik konkurennho boje.
Co je to licence
Licence (nebo lpe licenn ujednn esk prvn terminologie oznauje slovem licence a vlastn oprvnn kuvn dla, kter je udleno na zklad licenn smlouvy) umouje tvrcm adistributorm (nejen) softwarovho vybaven stanovovat pravidla, ktermi se m dit nakldn sdistribuovanm produktem. Licence tedy uruj prva apovinnosti uivatel ve vztahu klicencovanmu dlu. Pomrn obshl licenn ujednn doprovzej tm vechen modern software, ikdy naprost vtina bnch uivatel tto skutenosti nevnuje dnou pozornost...
Licence vesk republice

Novela eskho Autorskho zkona zroku 2006 ji umouje navrhovat uzaven smlouvy neuritmu okruhu osob azrove lze vyjdit souhlas snvrhem ibez vyrozumn navrhovatele. To znamen, e do t doby sporn platnost avymahatelnost licennch ujednn nap. usoftwaru stahovanho zinternetu byla vyeena. Jako drobn zdrhel by se mohla jevit skutenost, e za smrodatn aprvn zvazn znn se povauj originln texty vtiny licenc pestoe existuj peklady do etiny.
Zhlediska distribuce (amodifikac, viz dle) lze opensource licence rozdlit na dv zkladn skupiny. Prvn skupinu tvo licence, kter uplatuj princip tzv. copyleftu neboli obrcenho copyrightu. Neznamen to vak, e by byly scopyrightem (autorskmi prvy) vrozporu. Naopak, vyuvaj jej pro sv poteby. Copyleftov licence toti distribuci licencovanho produktu podmiuj tm, e bude mt distribuovan dlo stejnou licenci jako dlo pvodn. Jinmi slovy, copyleft spov vpoadavku, aby byly pi dal distribuci softwaru zachovny stejn svobody, sjakmi uivatel program obdrel, tj. obyejn mus bt software redistribuovn se stejnou licenc. Nejznmjm anejrozenjm zstupcem tto skupiny je GPL (General Public License), kterou vyuv napklad systmov jdro Linux.
Mete se setkat nejen stermnem open-source software, ale tak svobodn software. Principiln se jedn ostejnou vc aodlinosti je mon hledat zejmna videologickm podkladu.
Proprietrn licence
Jet ne se pustme do zkoumn open-source licenc, je poteba zmnit jejich protiklad: licence proprietrn, nkdy tak nazvan uzaven. Od open-source licenc se li tm, e ve vtin ppad zakazuj modifikaci distribuovanho dla, omezuj i zcela zapovdaj dal en aasto tak pikrcuj podmnky pouit. Proprietrnch licenc je obrovsk mnostv; strochou nadszky meme ci, e co program, to jin licence. Pesto jsou obyejn oznaovny souhrnnou zkratkou EULA (End User License Agreement licenn dohoda skoncovm uivatelem). Spolenm rysem drtiv vtiny proprietrnch iopen-source licenc je dsledn penesen veker zodpovdnosti za pouvn dla na uivatele. Druh skupina licenc tuto povinnost odbourv aumouje en dla slibovolnou licenc, tj. vetn proprietrnch. Takto licencovan dlo je tedy mon vzt adistribuovat prakticky bez omezen. Znmm zstupcem jsou licence typu BSD, kter vychzej zlicence upravujc podmnky pouvn systmu Berkeley Software Distribution ajeho odno (oblben operan systm unixovho typu). Tto charakteristiky vyuila napklad spolenost Apple, Inc., kter svj proprietrn operan systm Mac OS X postavila prv na BSD. Dovolte jet odboku kpojmu freeware. Je dleit rozliovat mezi open-source softwarem aproprietrnm softwarem, kter je distribuovn zdarma. Tyto dv skupiny se sice asto prolnaj, ale rozhodn nejsou stejn. Software, kter je oznaovn jako freeware, je zdarma, nenabz vak dnou zvhod open-source softwaru. Anaopak, opensource software nemus bt zdarma.
Definice open-source licence

Open-source licenc rovn existuje cel ada, ale vechny maj nkolik spolench znak. Organizace Open Source Initiative (OSI), kter je veobecn uznvna jako oficiln autorita spravomoc revidovat aschvalovat open-source licence, sestavila desetibodov seznam kritri, jen mus konkrtn licence splovat, aby mohla bt oznaena za open-source. Tato kritria vyjaduj zkladn principy fungovn open-source vvojovho modelu apedstavuj hlavn vhody open-source licenc, kter jsou popsny vnsledujcch odstavcch.
Vhody open-source licenc

Pouvn softwaru distribuovanho sopen-source licenc, stejn jako aplikovn open-source licenc na vlastn produkty, pin adu vhod. Zhlediska koncovho uivatele by bylo velmi obtn hledat argumenty mluvc proti nasazen open-source softwaru. Za posledn roky, kdy popularita systmu Linux aveobecn povdom ootevench
Software, licence a otevenost
11
technologich vzrostlo, bylo publikovno mnostv srovnvacch appadovch studi, kter posuzuj trn podl, spolehlivost astabilitu, vkon, klovatelnost, bezpenost icelkov nklady. Akoliv vechny tyto ukazatele vyznvaj pro open source pzniv, nen od vci pipomenout kon-krtn atributy otevenho softwaru, kter znj in dobrou volbu.
Libovoln pouit avoln distribuce aredistribuce

Dlo sopen-source licenc je mon legln it, koprovat, duplikovat, peprodvat avneposledn ad tak pouvat pro libovoln el. Vpraxi to mimo jin znamen, e a u open-source software zskte jakmkoliv zpsobem (staen, zkoprovn, koup), nic vm nebrn jej instalovat na neomezen poet stroj, vytvet kopie pro vlastn aciz potebu, prodvat vneomezenm mnostv dalm zkaznkm atd. Tebae se to nezd, itato vlastnost open source se d svmi pravidly. Stanovuj je samozejm jednotliv licence.
podniky nemus bt takov monost zajmav, ale jedn-li se ovelkou organizaci aeen takzvan it na mru, pak tato vlastnost otevenho softwaru zaruuje tolik potebnou prunost. Pleitost kproveden internho bezpenostnho auditu kdu oceuj tak sttn instituce, ve kterch software slou knakldn scitlivmi daty. Svobodn licence je pro zkaznka zrukou, e nebude muset slep dvovat dodavateli, vjeho produktu by se mohly ukrvat nedostatky, chyby i dokonce kodliv instrukce. Jedno zobtn uchopitelnch kritri je (ne)bezpenost kdu, tj. nchylnost kbezpenostnm problmm vychzejc zvvojskch chyb. Open-source software me tit ztoho, e jsou jeho kdy veejn kdispozici ppadn nedostatky programovho kdu jsou tzv. na och. Na rozdl od uzavenho kdu, ukterho se pi odhalovn aopravovn chyb mus zkaznk spolehnout vhradn na tvrce softwaru.
Monost prav, pizpsoben

Open source znamen oteven zdrojov kd. Zdrojov kd je lidsky iteln podoba potaovho programu neboli program vsurovm stavu. Pstupnost zdrojovch kd je zkladnm pedpokladem pro ppadn opravy, vylepen i jin modikace softwaru. Open-source software tuto monost uivatelm nabz. Mon si kte, e to je sice vechno pkn, ale kemu je vm monost mnit kd program, kdy tomu, coby bn uivatel, vbec nerozumte. Mte pravdu, ale jen sten. Jednak je poteba zdraznit, e pokud nechcete, nic vs nenut zdrojov kdy by jen spatit. Skutenost, e pouvte software stzv. otevenm kdem, neznamen, e muste stmto kdem pijt do styku. Pro ty, kdo tuto monost nechtj nebo nemohou vyut, jsou kdispozici ji peloen (zkompilovan) softwarov balky, kter lze instalovat aokamit pouvat stejn jako jakkoliv proprietrn program. Dleit je vak ta monost existuje mnostv situac, ve kterch je oteven zdrojov kd nadmru uiten. Napklad pokud ji na trhu existuje softwarov een, kter tm vyhovuje vaim pedstavm apoadavkm, ale ne vechny vlastnosti odpovdaj vaim potebm, open-source software vm nabz pleitost najmout schopnho programtora aaplikaci pizpsobit tak, aby vm pln vyhovovala. Vyskytne-li se poteba produkt rozit, specializovat nebo jinak upravit, lze takov zmny provst, ani by bylo nutn se obracet na pvodn tvrce programu. Takov postup bv vrazn mn finann nron ne programovn cel aplikace na zakzku od nuly.
Prvn bezpenost
Sledovn platnosti licenc proprietrnho softwaru pedstavuje nemalou administrativn zt. Dodrovn licenc open-source softwaru je snadn. Navc odpad hlavn starost: Nen teba eit, kolik serverovch i desktopovch licenc t kter aplikace nebo operanho systmu mte nakoupeno. Software distribuovan sopen-source licenc je mon legln instalovat na libovoln mnostv pota.
Vyhnte se vendor lock-inu

Vendor lock-in (neboli zvislost na jedinm dodavateli) je nepjemn situace, do kter vs me vmanvrovat pouvn proprietrnho softwaru. Dodavatel softwaru (zejmna pokud se jedn osoftware vyvinut pro intern poteby organizace) me zsadn zmnit podmnky distribuce i cenu svho produktu, me tak zbankrotovat nebo prost ukonit innost. Vppad pouit open source se tchto komplikac nen teba bt avy se vtakovm ppad nemuste smiovat spracnou ankladnou migrac na zcela novou aplikaci. Dky otevenmu kdu me na softwaru zat pracovat jin subjekt asto se to stane automaticky, ale tak mete pslun lidi zamstnat nebo najmout extern. Podstatn je, e oteven adostupn kd, stejn jako licenc povolen monost provdt modifikace, vm zaruuj kontinuitu softwaru bez ohledu na situaci pvodnho dodavatele. Vyuvn standardizovanch formt pro ukldn dat zrove zaruuje monost jednodu migrace na jin een, pokud se to uke jako nutn.
Ve pkn pod kontrolou

Oteven kd tak znamen, e jej zkaznk me m-li oto zjem podrobit kontrole. Pro men nebo stedn
Vhody pro vvoje adistributory

Zpohledu vvoj atvrc softwarovch produkt je open source zajmav pedevm proto, e nabz monost erpat zvelmi rozshl kolekce open-source program aknihoven,
12
kter ji nkdo naprogramoval dve. Pi uzavenm modelu vvoje je nutn vekerou funknost vytvoit od nuly, zakoupit hotov een od dalho dodavatele anebo se spolehnout na vyuit open-source softwaru sliberln licenc (viz zmnn BSD aMac OS X). Vppad open-source vvoje lze pro zalenn do vlastnho projektu pizpsobit existujc implementaci sopen-source licenc.
bt vbec odevzdvn, ale je-li peci jen distribuovn, me bt za nj tovna libovoln stka. Tm pdem nen pravda, e by kdokoliv mohl poadovat program (za penze nebo zdarma), kter je distribuovn sopen-source licenc, jak se lze obas dost autor i distributor open-source softwaru nen licenc nikterak nucen sv dlo komukoliv poskytovat.
Technick podpora zcelho svta

Dal vhodou je zapojen tzv. komunity. M-li vyvjen produkt oteven zdrojov kdy, mohou se opravovn chyb, ppravy novch funkc nebo pipomnkovn astnit idal zainteresovan strany. Nespoet firem vech velikost se podl na vvoji aneustlm zlepovn open-source program, protoe je pak samy mohou vyut pro svoji potebu nebo jako zklad dle nabzench slueb.
Open source nekomern?

Nkter vpady jet vnedvn minulosti obviovaly opensource software ztoho, e naruuje ekonomick prosted, protoe je asto mon jej zskat zdarma. Ve stejnm duchu se nesly toky na tvrce open source, kte byli zoufalou konkurenc oznaovni za komunisty ajejich dlo za antikapitalistick (avUSA za protiamerick). Jak je jist patrn zpedchozch odstavc, open-source software vbec nen nekomern. Prv naopak: Celosvtov obchodn obrat firem, kter svou strategii zaloily na open source, dosahuje kadoron miliard dolar.
Jak vydlat penze

Zkaznk nekupuje software, kter by tak jako tak mohl ve vtin ppad zskat zdarma teba prostednictvm internetu. Msto toho plat za sluby, kter dodavatel kdanmu softwarovmu produktu nabz. Obyejn se jedn oinstalaci, konfiguraci apozdj administraci jednotlivch systm nebo cel infrastruktury. Typickm pkladem jsou internetov servery poskytujc obsah (operan systm, databze, webserver) nebo integrovan firemn systmy (ukldn dat, sdlen desktopy, sprva zkaznk).
Open-source software m asto mnoho tvrc anen zejm odpovdnost

Zhlediska odpovdnosti se open-source software nijak neli od toho proprietrnho. Vobou ppadech nemus bt odpovdnost dn (vppad eskho prva vak existuj iprvn nzory, e do urit mry ji m tvrce vdycky) nebo ji na sebe nkdo vezme. Pro uivatele je vtomto ohledu obvykle partnerem ten, kdo mu software dodal. Smluvn si lze stanovit vpodstat libovoln zruky, zcela bez ohledu na licenci. Dle je teba si uvdomit, e iproprietrn software me obsahovat nebo vyuvat injak open source (pokud to jeho licence umouje). Dodavatel to nemus vslovn zmnit apoznat se to d napklad jen podle njak drobn zmnky vdokumentaci nebo vinformacch oprogramu. Odpovdnost za dodan software se samozejm vztahuje na celek vetn open-source st.
Mty apolopravdy
Nejpouvanj svobodnou licenc je GPL, aproto je tak nejastji pedmtem pomlench vklad adivokch spekulac. Samotn znn GPL je pomrn jednoznan aipro laika je text dostaten iteln. Pesto vak mnohdy dochz knepochopen zkladnch princip, kter tato licence vyjaduje.
Nakaen virem GPL

GPL nkte lid oznauj za virln licenci, protoe vyaduje, aby bylo ve, vem je pouito dlo licencovan GPL, distribuovno opt sGPL. Populrn mtus proto stra pedstavou, e bude nutn uvolnit veker kd intern vytvoench firemnch aplikac, dojde-li ke kontaminaci GPL. Skutenost je takov, e GPL upravuje pouze podmnky (re)distribuce, nikoliv podmnky pouvn. Vsouladu slicenc je tedy naprosto vpodku, pokud je GPL kd vyuit vproduktu, kter si firma ponech anikomu jeho vnitnosti neuke. Pokud nen kd en dle, nen dvod jej otevrat akomukoliv zpstupovat. Stm souvis lich obava slo dv. Odprci open source asto poukazuj na to, e sotevenou licenn politikou nen mon vydlat penze, protoe open source pikazuje dvat ve bezplatn. Nen to tak. Produkt, ve kterm byl pouit open-source kd, nemus bt odevzdvn zadarmo. Nemus
Nebojte se open source

Zopen-source licenc nen teba mt obavy. Nejedn se onic obskurnho nebo nebezpenho aoteven licence pinej adu nezanedbatelnch vhod jak pro uivatele, tak pro tvrce adistributory softwaru. Vesk republice zajiuje platn zkonn prava ucelen prvn rmec, na jeho zklad je mon zaloit vklad vech bn pouvanch typ licenc. Zle jen na konkrtn situaci aspecifickch poadavcch autor iuivatel softwaru, jak druh licence pro sv poteby zvol.
Pouvnm uzavench formt kod stt sob iobanm [LIuzf]

Uzaven nebo oteven ale nemus bt pouze software, ale tak dokumenty, kter vytv. Dokonce lze ct, e unich
Software, licence a otevenost
13
otevenost/uzavenost hraje jet vt roli ne usoftwaru, protoe m mnohem rozshlej dopady. Celosvtov akce Den otevench formt (Document Freedom Day) upozoruje 28. bezna na to, e zpsob, jakm jsou ukldny soubory vpotaovch programech, by ml bt veejn popsan astandardizovan.
Stt zvisl na jednom vrobci

Sttn sprva asamosprva vak asto pouv uzaven datov formty kancelskch balk, jako jsou .doc nebo .xls, avytv tak dokumenty, kter budou za pr let obtn zpracovateln; pro korektn zobrazen azpracovn tchto dokument je obvykle nutn koupit program, kter snimi doke pracovat. Tyto programy nejsou dostupn vem uivatelm (adaovm poplatnkm). Vznik zvislost sttu na jednom dodavateli astejn pstup se vyaduje po obanech. Tento zpsob je drah apatn sniuje monost konkurennho souten, je neprun ado budoucna nejist. Vznamnm negativem je tak fakt, e se technick struktura takovho formtu mn podle vle jeho vrobce aten tak nut zkaznka (kterm je tak stt) kzakoupen novch verz svch program. Vneposledn ad dochz knerovnmu konkurennmu boji, protoe vrobce popis datov struktury chrn anezveejuje. Konkurence m tedy omezen nebo dn monosti tyto uzaven formty pouvat.
fice lze zskat zdarma apouvat ho na adech, ve kolch, vdomcnostech, ve firmch akdekoliv jinde. Mezi formty lze zaadit tak komunikan protokoly. Otevenost vtomto ppad znamen, e protokoly vyuvan kvnj komunikaci na serverech ad nebo jinch organizac jsou pln zdokumentovan atato dokumentace je veejn kdispozici. Vhodou je samozejm vyuit standardizovanch protokol, napklad tch, kter byly pijaty jako standardy vrmci celosvtov platformy IETF. Zhlediska otevenosti lze zmnit jet oteven data, tedy pstup kuritm datm (rejstkm, statistickm i dopravnm datm atd.) za stejnch podmnek pro vechny. Pokud jsou urit data zveejn sprvy pmo poskytovna jen vybranm subjektm, brn to vytven rznch uitench aplikac nad tmito daty, nehled omonch problmech pi pstupu kdatm pro toho, kdo by je njak poteboval vyut.
Jak je to vEvropsk unii?

Generln editelstv pro informatiku (DIGIT) pi Evropsk komisi m za kol umonit Komisi inn vyuvat informan akomunikan technologie pi dosahovn svch organizanch apolitickch cl. Zahrnuje to ippravu definic, na jejich zklad pak Komise vydv sv doporuen anazen. Vroce 2008 byla vydna druh verze tzv. Evropskho pracovnho rmce pro interoperabilitu (EIF). Ten mimo jin obsahoval definici otevench standard, jejich pouit Komise vyaduje. Koncem roku 2010 byl EIF Komis pijat coby ploha sdlen Cesta kinteroperabilit evropskch veejnch slueb. Publikovan znn definuje oteven standard jako takov, kter je dostupn bezplatn nebo jen za symbolick poplatek. Krom toho nen zaten jinmi okolnostmi, kter by jeho opakovan pouit jakkoliv omezovaly. Souvisejc duevn vlastnictv ( jako patenty) by mlo bt dostupn rovn bezplatn, ato navdy. Nutno podotknout, e ivesk republice existuje tzv. Doporuen kaplikaci zkona osvobodnm pstupu kinformacm. Vydalo jej vroce 2007 dnes ji neexistujc Ministerstvo informatiky. Kdoporuovanm formtm pat izmiovan OpenDocument Format; nanetst se jedn pouze odoporuen, atak se jm sttn sprva nemus dit (podobn jako se nikdo nemus dit sdlenmi EK).
een: oteven formty

Existuj pitom datov formty kancelskch program, kter jsou ztechnickho hlediska oteven, veejn pstupn atedy kontrolovateln. ady je ovem pevn ignoruj aasto komunikuj prostednictvm formt, kter lze otevt jen vnkterch programech. Nut tak daovho poplatnka, aby si koupil konkrtn program. eenm je pouvat oteven datov formty, napklad OpenDocument Format. Technick struktura takovho formtu je popsan aveejn znm, OpenDocument Format je mezinrodn ISO standard. Data uloen vtchto souborech jsou iteln nezvisle na operanm systmu nebo typu zazen. Existuje velk mnostv program, kter stmto formtem pracuj, napklad kancelsk balk Apache OpenOffice nebo LibreOffice. Neexistuje zvislost na jednom vrobci. Apache OpenOffice/LibreOf-
Ve o kancelskm balku OpenOffice a LibreOffice

14
portl uivatel OpenOffice a LibreOffice
OPE N - S OURCE SO FTWARE JAKO KO NKU REN N A LTER N AT I VA
o je to open-source licence asoftware jsme si ji pedstavili, nyn se podvme, jak software je vlastn ten oteven aco nm me nabdnout. Smnohm open-source softwarem jste se ji urit setkali amon otom ani nevte azcela jist jej, minimln nepmo, denn pouvte. Vypsat vechen open-source software by vydalo rozhodn na velmi dlouhou knihu, kter by se ihned po svm dokonen stala zastaralou, protoe svobodn software vznik vlastn kad den. Zde si ve strunosti pedstavme lty proven aoblben open-source software jako alternativu kaplikacm anstrojm ze svta uzavenho softwaru, typicky zastoupenho vrobky firmy Microsoft, Adobe adalch. Nkter programy pedstavme jen ve strunm vpisu alternativ, ale pro ty dleitj, jako je napklad kancelsk balk, je zde pipraveno obshl shrnut jejich vlastnost akvalit.

Vyplnit dotaznk
15
Operan systmy
Operan systm je zkladem, bez nj je pota jen drah ozdoba. Vsouasn dob jsou nejpouvanjm systmem rzn verze Windows od spolenosti Microsoft. Open-source alternativu vtomto ppad pedstavuj rzn linuxov distribuce, napklad Ubuntu, openSUSE, Fedora, Debian adal, ppadn operan systmy zrodiny BSD pro serverov poteby.
tivnch prezentac. Nkdy bvaj zaazovny idal sousti uren napklad pro tvorbu databz i jednoduch grafick editor.
Webov prohlee
Webov prohlee sotevenou licenc zastupuje pedevm Mozilla Firefox, populrn Google Chrome m nkter nesvobodn sousti, ale existuje jeho zcela oteven varianta Chromium poskytujc stejn prosted ifunkce. Existuj samozejm idal, napklad Konqueror, Flock nebo Epiphany.
Kancelsk balk
Nejznmjm open-source kancelskm balkem je vsouasn dob asi Apache OpenOffice avposledn dob tak LibreOffice, kter znj vychz. Krom nich jsou kdispozici idal balky jako napklad Calligra Suite nebo GNOME Office. Svmi funkcemi asoustmi ve velk me odpovdaj konkurennmu balku Microsoft Office, nejde vak okopie i snahu kopie vytvet. Zkladnmi soustmi obvykle bv nstroj pro psan text, tabulkov kalkultor anstroj pro tvorbu interak-
Potovn klienti
Zrodiny Mozilla pochz ioblben pok Mozilla Thunderbird. Jeho alternativou me bt napklad populrn Evolution i Kmail. Obsahuj nejen rozhran pro e-mailovou komunikaci, ale tak plnovn, koly akalende. Dky doplkovm funkcm znich lze vytvoit rozshlou aplikaci, kter smle konkuruje aplikacm jako Microsoft Outlook.
Calligra Sheets, tabulkov kalkultor
Open-source software jako konkurenn alternativa
17
Sprvce soubor Dolphin snadn pstup kdokumentm
Sprvci soubor
Pokud si za operan systm zvolte nkterou zlinuxovch distribuc, sprvce soubor figuruje jako nedln soust pracovnho prosted. Me to bt napklad Nautilus i Dolphin. Pokud toute po nhrad populrnho Total Commanderu, mete shnout po muCommanderu i
jCommanderu, kter jsou oba dostupn pro vechny hlavn operan systmy. VLinuxu jej spolehliv nahrad Krusader.
Prce sgrafikou amultimdii

astm argumentem proti svobodnmu softwaru je nedostatek profesionlnch aplikac pro prci sgrafikou amultimdii. Ikdy je stm mono sten souhlasit, je lep tuto debatu penechat skutenm profesionlm pro domc ipoloprofesionln pouit existuje open-source aplikac dostatek. Pro tvorbu grafiky se nabz nstroje GIMP (bitmapov grafika) aInkscape (vektorov grafika). Pro sprvu apravu fotografi je zde Darktable, digiKam nebo Shotwell, sazbu dokument zajist Scribus avidea nasth OpenShot nebo PiTiVi. Pehrvn hudby zase obstar populrn VLC nebo MPLayer. Dal tipy na zajmav svobodn software mete najt napklad na strnkch Liberixu1 i na Linux.cz2 Nyn se ji podvme na vybran open-source software podrobnji.
Vdli jste, e populrn Total Commander nen zdarma? Mlokdo si to uvdomuje, ale po msci pouvn si jej muste bu zakoupit, nebo pestat pouvat. Za licenci pro jednoho uivatele utratte 40vcarskch frank (asi 850 korun).
1 2
http://liberix.cz/svobodny-software/doporuceny-software/ http://proc.linux.cz/ekvivalenty.html
18
Linux svobodn operan systm

Nejdleitj st softwarov vbavy potae, kter je ale asto opomjena azapomnna, je operan systm. Pro vtinu uivatel potae je hlavnm ajedinm operanm systmem Microsoft Windows aotom, e jej maj ani mnoho nepemlej, nato aby pemleli onjakch alternativch. Ve svt svobodnho softwaru je hlavnm operanm systmem Linux, respektive tzv. linuxov distribuce. Linuxov distribuce pedstavuj ji hotov kompletn systm, kter nkdo zdostupnho systmu sestavil apipravil tak, aby koncovmu uivateli poskytl plnohodnotn nstroj pro prci spotaem avechny innosti ztoho vyplvajc. Tm nkm me bt vpodstat kdokoli od studenta vysok koly, kter se jen bav au, pes nadnrodn IT spolenost sobratem vdech sta milion a miliard dolar, a po vdeck centrum se svtovm vhlasem. Dsledkem toho je, e takovou distribuci si me udlat prakticky kad, take jich mme skuten poehnan pesn slo bychom zjiovali jen velmi tko, ale urit je to mnoho pes tisc. Tch skuten dleitch, onich se zde budeme bavit, je ale jen pr apro bnho lovka vlastn ani nejsou na prvn pohled krozeznn aje vcelku jedno, jakou si kdo zvol.
ji vpkladu ve miliardovho obratu doshl Red Hat ji vroce 20124 ato jen dky open-source technologim. RHEL pat mezi piku vIT een pro velk korporace isttn sprvu aFedora pedstavuje skutenou technologickou piku open-source technologi. RHEL nm tak nepmo poslouil ivdalmu pkladu tvrc linuxovch distribuc jeliko se jedn osvobodn software, jeho upravenou verzi me pro svou potebu voln pouvat iEvropsk organizace pro jadern vzkum CERN. Jejich Scientific Linux5 je tak zcela voln kdispozici komukoli, kdo projev zjem.
openSUSE
SUSE nabz kvalitn een jak pro uivatele, tak pro firmy, pro kter jsou ureny varianty SUSE Enterprise Desktop (SLED) aSUSE Enterprise Server (SLES). Pro ns je zajmav, e na SUSE b napklad nkter sluby esk poty6 atak systmu Czech Point7. SUSE se tak t velk popularit vNmecku, odkud pvodn pochz.
Debian GNU/Linux
Zuvedench distribuc je Debian jedin, za nm nestoj dn velk komern firma, kter by se starala ojeho vvoj. Debian se svou dvacetiletou histori je vsledkem prce jednotlivc, kte na nm pracovali apracuj obvykle dobrovoln, bez nroku na honor. Ipesto (nebo prv proto) je Debian po lta etalonem stability afunknosti avjeho zdrojch softwaru (onich ne) se nachz desetitisce aplikac anstroj. Protoe se vak stle jedn ooteven software, mnoho jeho st maj na svdom placen vvoji, ato a ji vrmci jinch projekt, tak tak jako vsledek prce firem, kter Debian dle pouvaj, spravuj anasazuj.
Ubuntu
Ubuntu je mezi linuxovmi distribuce relativn nov (prvn verze je zroku 2004), ale oto vt pozornost na sebe strhv. Ubuntu aCanonical, britsk spolenost, kter stoj za jeho vvojem, poprv vsadila na obyejn uivatele ajejich potae. Oproti ostatnm velkm hrm, kte clili spe na velk firmy aservery, to byla zajmav strategie, kter ale rychle pinesla sv ovoce. Ubuntu posunulo svobodn software hodn dopedu adky svmu zamen na uivatele si jich brzy nalo velmi mnoho, apokud nkdo dnes zn Linux, minimln vpolovin ppad to bude dky Ubuntu. Ubuntu vdnen dob m ina tablety achytr telefony aje asto nasazovn ive kolstv, sttn sprv inadnrodnch korporacch3.
Android
Asi nejrozenj linuxovou distribuc je systm Android. Najdeme ho ve vtin dnes prodvanch chytrch telefon, tablet adalch mobilnch pstroj8. Jeho zkladem je Linux, nad kterm firma Google vytvoila vrstvu pro bh mobilnch aplikac. Nkte vrobci mobilnch zazen si systm dle pizpsobuj, hlavn zhlediska vzhledu aovldn. Pro Android je kdispozici obrovsk mnostv aplikac pro vemon ely.
Fedora, RHEL ati druz

Americk spolenost Red Hat ajej dv distribuce Fedora aRed Hat Enterprise Linux (zkrcen RHEL), nm poslouili
3 4 5 6 7 8 http://www.canonical.com/about-canonical/resources/case-studies
http://www.redhat.com/about/news/press-archive/2012/3/red-hat-reports-fourth-quarter-and-fiscal-year-2012-results https://www.scientificlinux.org / http://www.novell.cz/cs/aktuality/pripadove-studie/ceska-posta-s-p.html http://www.novell.cz/cs/aktuality/pripadove-studie/czech-point.html http://en.wikipedia.org /wiki/Mobile_operating_system#Market_share
19
Linux versus Windows Kter znich je lep

Pro tedy vlastn vsadit na oteven software iut nejdleitj, ale asto opomjen sousti potae, operanho systmu? Na vtin dnench osobnch pota nalezneme komern auzaven systm Microsoft Windows, srovnvat dva produkty je vdy tk, bt objektivn jet t. My se oto zde pokusme, podvme se na oba systmy zpohledu uivatele isprvce asrovnme si nklady na provoz ipozen asnad tak odpovme na otzku, kter systm je vlastn lep. [LJliwi] Plat, e zatmco na modernch linuxovch distribucch vs bude provzet nesnesiteln lehkost instalace (tm na jedno kliknut), ve Windows se zatm nelze zbavit zdlouhavho proklikvn dialog ato vtinou ani vppad aktualizace program.
Prvodce instalac programu
Instalace program ve Windows

VMicrosoft Windows je teba rozdlit svt na dv sti. Na software, kter pmo nebo nepmo pat kWindows, ana ten, kter ksystmu nepat. Prvn skupina se instaluje, aktualizuje aodinstalovv pomoc nstroj systmu, usoftwaru zdruh skupiny me bt situace rzn.
kter pomoc srie dialog provede uivatele procesem instalace. Zan obvykle pivtnm, pak se odsouhlas licenn podmnky, definuje rozsah instalace, vybere clov sloka, clov msto ve strom nabdky Start, spust se vlastn instalace apo jejm skonen me prvodce nabdnout teba peten novinek oprogramu nebo jeho sputn.
Software mimo Windows

Zatm je pod nejastjm zpsobem instalace softwaru metoda pouit tzv. prvodce. Je to instalan program, obvykle vytvoen pomoc nkterho ktomu urench nstroj,
Software zWindows
Samotn operan systm Windows nabz uritou skupinu softwaru, kter se bu instaluje hned pmo se systmem, anebo ho lze doinstalovat pozdji. Pro doinstalaci nebo
Ovldac panely ve Windows
20
Sprvce softwarovch balk Synaptic
naopak odinstalaci tchto program slou ovldac panel Funkce systmu Windows. Lze se knmu dostat zpanelu Programy afunkce.
Instalace program vLinuxu

Zkladem kadho linuxovho instalanho systmu je balek soubor obsahujc njak program, knihovnu i rzn data (dejme tomu teba tapety na plochu). Balek lze nainstalovat, odinstalovat, aktualizovat na novj verzi (nebo naopak ponit na verzi star). Vrcholnou soust balkovho systmu jsou pak zdroje softwaru neboli repozite balk. Repozit je loit, ve kterm jsou kdispozici balky akter otchto balcch poskytuje rzn informace. Typick linuxov distribuce m sv vlastn, velmi rozshl repozite. Tam si kad najde programy adata, okter m zjem (lze prochzet nabdkou repozit, vyhledvat podle nzvu, popisu i obsahu atd.), ame rovnou instalovat. e je kprovozu njakho programu poteba jet nco jinho knihovny, data, dal program? dn problm balkov systmy umj eit zvislosti mezi balky aautomaticky doinstalovat ve potebn. Balky bvaj elektronicky podepsan vydavatelem distribuce. Lze tak kontrolovat, zda se instaluj opravdu jen
originln balky ane takov, kter njak tonk pozmnil kobrazu svmu. Tm lze vrazn pispt kbezpenosti systmu. Pro instalaci program bvaj obvykle poteba prva administrtora (roota). Ulinuxovch distribuc, kde se vyuv samostatn administrtorsk et (co je vtina; nco jinho je distribuce Ubuntu aodvozeniny), je poteba ped manipulac sbalky zadat administrtorsk heslo, aby mohl instalovat i odebrat programy jen ten, kdo je ktomu skuten oprvnn.
Pracovn prosted Windows alinuxovch systm

Systm Windows 7 m klasick prosted odpovdajc konceptu WIMP. Zkladem je pracovn plocha, na n mohou bt umstny ikony pro spoutn aplikac aotevrn soubor sdaty (prostednictvm asociace typu souboru saplikac). Pi nkter zhran plochy (standardn dole) je tzv. hlavn panel stlatkem pro pstup kprogramm (Nabdka Start), ikonami pro spoutn aplikac, tlatky sputnch program, ikonami bcch program (upozorovac oblast) appadn dalmi komponentami. Specialitou je, e pokud m sputn aplikace ikonov tlatko na panelu, zmn se na tlatko sputnho programu.
21
Systm Windows 8 celkov vychz zpedchoz verze 7, nkter vlastnosti m vak podstatn jin. Pracovn plocha vypad tm stejn jako uWindows 7, nepotme-li graficky zjednoduen panel, okna atd. Chyb ale tlatko pro spoutn aplikac (viz dle) amsto toho m systm navc obrazovku Start. Nenajdeme zde ani postrann panel sminiaplikacemi. Vppad linuxovch systm je situace sloitj. Jednak existuj rzn linuxov distribuce ( jejich tvrce si systm sestav podle svho), ale ivrmci te distribuce me bt na vbr nkolik een pracovnho prosted. Zde bude e oprostedch KDE aGNOME. Vsouasnch verzch KDE se prosted velmi podob tomu, kter je popsno uWindows 7 - tedy plocha sikonami, hlavn panel stlatky, okna aplikac. pln stejn to ale nen ani nhodou. Vprvn ad je teba zmnit vt poet pracovnch ploch (standardn 2), mezi ktermi se lze pepnat. Na kad ploe lze mt umstna okna napklad podle innost (prce/zbava apod.).
Prosted KDE m jet jednu specialitu, ato jsou aktivity. Je to vlastn dal stupe oddlen rznch zpsob pouvn potae. Vkad aktivit lze mt uritm zpsobem nadefinovn vzhled achovn prosted; mezi aktivitami se pak pepn podle poteby. Instalace ji obsahuje pedpipraven aktivity. Prosted GNOME opt me vrznch distribucch vypadat rzn. Stle se ale jedn oklasick prosted. Vtomto ppad m hlavn panel nahoe ana nm jsou vechny funkce pro prci vprosted tlatko pro spoutc nabdku, tlatka sputnch aplikac, stavov ikony atd.
Nklady na pozen aprovoz

Kompletn vyslit nklady na operan systm nen vbec jednoduch. Rozhodn to toti nekon pozenm systmu, nbr je teba brt vvahu idal nklady, ato pm inepm. Vzsad to lze shrnout do nsledujcho seznamu: 1. pm poizovac nklady (licence operanho systmu, mdium apod.) 2. dodaten poizovac nklady (klientsk licence, nutn doplkov software...) 3. nklady na instalaci systmu 4. nklady za zakolen uivatel 5. nklady na podporu aaktualizace 6. nklady na upgrade 7. nklady na sprvu systmu 8. nklady zrozdlu ceny aplikac 9. nklady zrozdlu ceny hardwaru 10. nklady na ni efektivitu Pm poizovac nklady jsou vcelku jasn. Jsou to penze zaplacen za krabici nebo licenci (a u jednotlivou nebo njakou formu multilicence). Nemusej mt jednorzovou formu, mohou bt rozloeny do pedplatnho, kdy se plat njak pravideln poplatek alze podit vdy nejnovj verzi systmu (ppadn inkterou star). Dodaten poizovac nklady vyplvaj ztoho, e jednak nemus bt kdispozici vechny potebn systmov nstroje (kter pmo nabz jin operan systm; napklad vhodn zlohovac software, virtualizan nstroje, serverov software, kancelsk software amnoho dalho), ale tak e licence nemus pokrvat vechny zpsoby uit apotebn poet uivatel. Aby byl takov systm pln pouiteln asrovnateln funkn sjinm, mus se tyto nklady vynaloit. Nklady na instalaci systmu mohou mt formu placen sluby, sloky ceny hardwaru (kde je systm pedinstalovn) nebo nklad na vlastn prci. Pat do nich ipoinstalan nastavovn, je-li potebn. Nklady na zakolen uivatel vznikaj vppad, e se poizuje nov systm i nov verze systmu, ppadn e se systmem zane pracovat nov uivatel, kter snm zatm
Hlavn nabdka linuxovho prosted KDE
Ale samotn plocha nen stejn. Dokonce vppad distribuce openSUSE 12.2 vypad ve vchozm stavu jinak nejsou na n pmo ikony, nbr miniaplikace (widget) se slokou plochy, kde jsou teprve ikony. To lze ale snadno zmnit, monost zobrazen je vce. Kdy u jsme uwidget ty zde nejsou vzny na postrann panel, lze je umstit kamkoli, mnit jejich velikost, otet je apod.
22
nem dostaten zkuenosti. Tyto nklady mohou mt opt pmou formu (platba za kolen apod.), ale inepmou (vnitrofiremn kolen, samokolen). Do nklad na podporu aaktualizace pat irok kla slueb, kter mohou, ale tak nemus bt poskytovny. Na jednom konci je nulov podpora bez aktualizac, na druhm pak teba non-stop (24x7) telefonick podpora, ast aktualizace, rychl opravy hlench chyb atd. Je teba ci, e me existovat ipodpora, kter nepin dn nklady (podpora komunity zdarma), ale bv zcela bez zruky. Pokud se uvauje, e bude systm za ivota hardwaru upgradovn, m smysl se zabvat inklady na tento upgrade (pokud nejsou zahrnuty do nklad na podporu aaktualizace, ppadn do poizovacch nklad). Nkter systmy se neupgraduj, protoe podporuj plynul upgrade pomoc postupnch krok. Tam tato poloka zcela postrd smysl. Kad systm bv poteba do urit mry spravovat provdt aktualizace (bvaj do znan mry automatick, ale nkdy me bt poteba run zsah), mnit nastaven, vytvet uivatelsk ty, instalovat software apod. Sprva me bt realizovna svpomoc (pak je placena asem urenm na produktivn prci) nebo internm i externm sprvcem (ten je placen, a u fixn, nebo podle mnostv vykonan prce). Opomjenou polokou bvaj nklady na rozdlnou cenu aplikac. Vnkterch ppadech m bu stejn aplikace pro rzn systmy rznou cenu, nebo je poteba pout rozdln aplikace za rozdln ceny. Tyto nklady mohou bt izporn, protoe se mus uvaovat vdy relativn vi jinmu systmu. Podobn je to ivppad hardwaru ne vechno je schopn fungovat skadm systmem. Tot plat ipro posledn druh nklad, kter je tak vdy relativn. Jsou to nklady na ni (resp. vy pak jsou nklady zporn) efektivitu prce oproti jinmu systmu. Jestlie uivatel vykon mn prce, ne by vykonal sjinm systmem, znamen to nutnost mt na dan objem prce vt poet lid. Proto itoto jsou zcela reln nklady, kter mus mt sv msto pi porovnvn operanch systm.
Nkladov modely operanch systm

Podstatn st nklad na operan systm me bt pokryta nkladovm modelem toho kterho systmu. Pro tyto ppady se pak potn obvykle onco zjednodu, ikdy ne vdy.
Krabicov software
Pi nkupu krabice se zaplat urit penze. Pokrvaj licenci na uit systmu, instalan mdium, kter je vkrabici obsaeno, ppadn irzn obshl pruky, kter mohou usnadnit zakolen uivatel. Vcen me bt iurit rove podpory (obvykle asov omezen) vetn aktualizac.
OEM software
Vtomto ppad bv cena systmu zahrnuta do ceny hardwaru, kde je systm nainstalovn. Me bt uvedena jako samostatn poloka, ale tak nemus. Pruky ani instalan mdium se obvykle neposkytuj, na druhou stranu nen poteba provdt instalaci ( jej cena je tak zahrnuta vcen systmu). Pro OEM verze je charakteristick, e podporu poskytuje dodavatel hardwaru, jinak je situace velmi podobn t ukrabicovho softwaru.
Multilicence
Zde je situace velmi podobn jako ukrabicovho softwaru, stm rozdlem, e se instalan mdium pod pouze jednou (pokud vbec systm lze zskat tak staenm ze serveru vrobce), tot pruky. Podobn jako ukrabice je to ispodporou.
Pedplatn
Cena se neplat jednorzov, nbr se plat njak stky vuritch intervalech. Za to je zajitna monost pozen (ppadn iupgradu) systmu do dohodnutho maximlnho potu arzn rove podpory (trvajc po dobu pedplatnho, ale nemus se vztahovat na star systmy, pokud se neupgraduj). Smdii aprukami je to jako umultilicenc.
Potme nklady
Nkter sloky celkovch nklad (TCO, Total Cost of Ownership) na operan systm se potaj snadno, jin velmi obtn. Vdy je poteba pracovat skonkrtnm ppadem firmy nebo organizace, pro abstraktn ppady se mus vytvoit model, pro kter se nklady vypotaj (piem samozejm pro jin model me vsledek vyjt pln jinak). Samostatnou oblast je potn nklad pi vyuit pro osobn potebu, ppadn vprosted dobrovolnick prce. adu nkladovch poloek zde lze ocenit pouze spotebovanm asem atady velmi zle na tom, jak si kter lovk svj voln as cen (apro jakou konkrtn innost, kter ho me, nebo nemus bavit).
Model ve zdarma
Usystm, kde to licence dovoluje, nen teba za uit systmu nic platit. Souasn je kdispozici iomezen podpora (zajiovan obvykle uivatelskou komunitou nebo tvrcem systmu, ale bez jakchkoli zruk), aktualizace amonost upgradu. Instalan mdium (pokud je poteba ve fyzick podob) apruky ale bvaj placen.
Pklady zpraxe
Podvejme se nyn na dv modelov situace. Kad znich postihuje urit typ firem/organizac, piem by samozejm lo podobn vytvoit mnoho jinch model, pro kter by situace vypadala odlin. Ovem kdo m zjem, me si ta-
23
kov model vytvoit aprovst pro nj potebn vpoty. Zajmav by to bylo pro velkou firmu, ale tam by lo vdrtivm potu ppad oheterogenn een, vzhledem khistorii (pokud se nebuduje firma na zelen louce) ake specifickm potebm. Pro kadou zuvedench modelovch situac budou zvoleny ti zpsoby een. Jeden bude zahrnovat operan systmy Microsoft Windows (konkrtn Windows 7 na desktopech aWindows Server na serverech), druh linuxov distribuce zdarma atet komern linuxov distribuce. Itady lze pochopiteln sestavovat een rzn, krom volby stejnho systmu vude lze tedy pipravit ieen heterogenn (typicky takov, e bude vdy njak poet pota sWindows, kde pob ten software, kter na Linuxu provozovat nelze nejastji njak etnictv apod.). Dle je teba stanovit dal parametry hodnocen. Obdob pro vpoet bude ptilet, protoe jednak je to bn interval pro obmnu IT prostedk, tak je to zejm nejdel obdob, pro kter se daj dlat njak odhady (sohledem na obtnou pedvdatelnost technickho icenovho vvoje). Nebude se uvaovat zakolovn uivatel, kte se bhem obdob vymn, ani nklady na rozdlnost hardwaru. Unklad na sprvu se budou vechny operan systmy povaovat za srovnateln spolehliv.
Mal firma
Prvnm modelovm pkladem je mal firma spti potai, bez serveru, pouvajc potae na bn kancelsk administrativn prce, prohlen webu, e-mailovou komunikaci apod. Zaplikanho softwaru se tedy pouv kancelsk balk, e-mailov klient, webov prohle, klient kdatov schrnce amal etn program (oboje na dvou potach). Ohardware asoftware se star extern firma,
Poloka Pozen OS Instalace anastaven Rozdl ceny aplikac Zakolen uivatel Nklady na sprvu asov bze* [ms.] Jedn. cena [K] 60 60 60 60 1 14 000 1 800 21 000 600 3 000
kter se plat 3000K msn, vem je (krom garance dostupnosti) maximln osm hodin vydan prce, nadlimitn sluby stoj 600K/hod. Jako prvn een pro vpoet zvolm to, kter je pravdpodobn nejrozenj tedy operan systm Microsoft Windows 7 Professional ve verzi OEM. Systm je pedinstalovn, proto samotn instalace ji nic nestoj (prodejci obvykle nabzej hardware spedinstalovanm OEM systmem za stejnou cenu jako hol hardware, cenu navyuje jen licence Windows 7). Pi zprovoznn vyaduje kad stroj zhruba hodinu prce na sv nastaven ana doinstalaci anastaven aplikac. Udvou pota bude teba pipotat zhruba plhodinu navc pro ISDS klienta aetn program. Ukancelskho balku je na vbr vce monost. Pro porovnn zahrnu do vpotu jak proprietrn software (reprezentovan programem Microsoft Office 2010/2013 pro podnikatele selektronickou licenc), tak open-source software (konkrtn LibreOffice 3.6). Monost je ale samozejm mnohem vce. Jako klient kdatov schrnce me slouit napklad Datovka od CZ.NIC, ale itady je mnoho jinch monost. etnm programem me bt teba FlexiBee (vhodou je fungovn na vce systmech) nebo Helios Red (pouze pro Windows, ale lze provozovat ivLinuxu prostednictvm Wine). Cenu za etn software nebudu nijak zapotvat, u proto, e se me liit podle rznch faktor. Unklad na zakolen uivatel budu potat jednu hodinu asu (spolen kolen), bez ohledu na druh systmu (vychzm zpedpokladu, e uivatel dosud pouvali pravdpodobn systm Windows XP, ili jakkoli nov systm je pro n uritou zmnou). Odhad asu na sprvu je okolo jedn hodiny na kad pota msn. Zapsno do tabulky to cel vypad nsledovn nejprve pro variantu sMicrosoft Office:
Celk. cena [K] 14 000 1 800 21 000 600 180 000 217 400 Ron cena [K] 2 800 360 4 200 120 36 000 43 480 Podl [%] 6,4 0,8 9,7 0,3 82,8
Tabulka 1 Nklady v ppad pouit Microsoft Office
asov bze je doba, na kterou se vztahuje jednotkov cena, 60 zde tedy znamen kalkulaci na pt let.
24
Poloka Pozen OS Instalace anastaven Rozdl ceny aplikac Zakolen uivatel Nklady na sprvu
asov bze [ms.] 60 60 60 60 1
Jedn. cena [K] 14 000 1 800 0 600 3 000
Celk. cena [K] 14 000 1 800 0 600 180 000 196 400
Ron cena [K] 2 800 360 0 120 36 000 39 280
Podl [%] 7,1 0,9 0,0 0,3 91,6
Tabulka 2 Nklady v ppad pouit LibreOffice
Situace, kdy se jako kancelsk balk pouije LibreOffice, je znzornna vtabulce 2. Ztabulek je vidt hned nkolik vc. Jednak e vmnou kancelskho balku se uet okolo 10% celkovch nklad. To samozejm za pedpokladu, e nevzniknou dn nov nklady (ani vzpornm smyslu) ae efektivita prce bude vobou programech stejn. Jak tomu bude vpraxi, je tk hodnotit aani to nen elem. Co je ale jet vznamnj, je zcela zsadn podl nklad na sprvu na celkovch nkladech. Tvo zhruba 83, resp. 92% celku, proto jakkoli spora se zde promtne do celkovch nklad (zde je to samozejm specifick tm, e nklady maj sv minimum, pod kter nelze jt; vpraxi me bt ale sprva eena tak, e nklady snit pjdou). Dalm systmem bude Linux, konkrtn Ubuntu, zskan staenm instalanho obrazu anainstalovan na vechny stroje. Kancelskm balkem bude opt LibreOffice; je standardn soust balku, proto se jm nen teba zvl zabvat. Run se bude instalovat pouze etn softPoloka Pozen OS Instalace anastaven Rozdl ceny aplikac Zakolen uivatel Nklady na sprvu asov bze [ms.] 60 60 60 60 1 Jedn. cena [K] 0 1 800 0 600 3 000
ware aklient datov schrnky. Na kad stroj pipadne opt hodina na instalaci/konfiguraci + pl hodiny na software pro dva potae. Viz tabulka 3. Ztabulky vidme, e nklady na sprvu tvo ji tm 99% celkovch nklad. Je to logick, protoe jednorzov nklady byly jen na instalaci azakolen. Oproti variant sWindows + Microsoft Office nklady klesly o16%, oproti Windows + LibreOffice o7%. Opt se potvrzuje ji to, co bylo eeno ve: Klov je minimalizace nklad na sprvu, pak se izv vznam sniovn nklad na pozen. Reprezentantem placenho Linuxu (sgarantovanou podporou) zde bude SUSE Linux Enterprise Desktop (SLED) spodporou ve verzi Standard. Budu uvaovat oplatb sron periodou (tlet je levnj, ale je teba brt vvahu asovou hodnotu penz). Kancelskm balkem bude opt LibreOffice, kter je obsaen vdistribuci. Vyuit tohoto Linuxu je vtomto ppad dra cestou ne vyuit Windows. Vychz dokonce idre ne kombinace Windows + Microsoft Office. Srovnvn je ale tk,
Celk. cena [K] 0 1 800 0 600 180 000 182 400 Ron cena [K] 0 360 0 120 36 000 36 480 Podl [%] 0,0 1,0 0,0 0,3 98,7
Tabulka 3 Nklady v ppad pouit Ubuntu
25
asov bze [ms.] 12 60 60 60 1
Jedn. cena [K] 12 000 1800 0 600 3 000
Celk. cena [K] 60 000 1 800 0 600 180 000 242 400
Ron cena [K] 12 000 360 0 120 36 000 48 480
Podl [%] 32,9 1,0 0,0 0,3 98,7
Tabulka 4 Nklady v ppad vyuit SLED
vzhledem ktomu, e SLED Standard m podporu 12 5 sreakn dobou tyi hodiny, kdeto podpora uWindows OEM zvis na tom, co je schopen zajistit dodavatel pota.
Stedn organizace
Druhm pkladem je stedn velk (podle eskho mtka) pspvkov organizace, vyuvajc sto stolnch pota, pt notebook adva fyzick servery (na kterch b dohromady pt virtulnch server souborov, databzov, potovn, intranet/extranet aadresov sluby). Aplikan software je stejn jako umal firmy, navc je jen software pro provoz server ati instalace grafickho softwaru (rastrovho ivektorovho); etn software se pouv na pti strojch. Vpoetn prostedky spravuje intern administrtor zamstnan na polovin vazek, nklady na jeho prci jsou 500K/hod. Prvn een bude opt postaven na Windows, inyn na desktopech/noteboocch ve verzi Windows 7 Professional. Pi tomto potu se ji me vyplatit multilicence, zvl
Poloka Pozen OS Instalace anastaven Rozdl ceny aplikac Zakolen uivatel Nklady na sprvu asov bze [ms.] 60 60 60 60 1 Jedn. cena [K] 386 000 58750 315 000 2 500 23 125
pokud organizace me vyut napklad licennho programu SELECT. Zle na konkrtn situaci pro jednoduchost budu uvaovat cenu 2 500K za licenci, bez ohledu na zpsob pozen (do eho by spadly inklady na instalaci). Userver bude pouit systm Microsoft Windows Server 2008 Standard; je poteba samozejm pipotat tak klientsk licence pro vechny desktopy anotebooky. Co se tk aplikanho softwaru, bude situace podobn jako umal firmy. Opt jsou dv monosti volby kancelskho balku. Grafick software jako takov nyn eit nebudu, pouze jeho instalaci. kolit se bude postupn ve skupinch po dvaceti, celkem sto uivatel. Sprva bude vtomto ppad potna trochu jinak, vzhledem kcentralizaci. Na kad virtuln server pipadnou dv hodiny msn, na stanici pak tvrt hodiny. Viz tabulka 5. Druh varianta kancelskho balku je shrnuta vtabulce 6. Nklady na sprvu ji relativn klesly. Je to dno tm, e dky vyuit server je sprva centralizovan avyaduje mn prce na uivatelskch strojch. Kancelsk balk tu
Celk. cena [K] 386 000 58 750 315 000 2 500 1 387 500 2 149 750 Ron cena [K] 77 200 11 750 63 000 500 277 500 429 950 Podl [%] 18,0 2,7 14,7 0,1 64,5
Tabulka 5 Nklady pi vyuit systm Microsoft Windows a Office
26
asov bze [ms.] 60 60 60 60 1
Jedn. cena [K] 386 000 58 750 0 2 500 23 125
Celk. cena [K] 386 000 58 750 0 2 500 1 387 500 1 834 750
Ron cena [K] 77200 11750 0 500 277 500 366 950
Podl [%] 21,0 3,2 0,0 0,1 75,6
Tabulka 6 Nklady pi vyuit Microsoft Windows a LibreOffice
asov bze [ms.] 60 60 60 60 1
Jedn. cena [K] 0 58 750 0 2 500 23 125
Celk. cena [K] 0 58 750 0 2 500 1 387 500 1 448 750
Ron cena [K] 0 11 750 0 500 277 500 289 750
Podl [%] 0,0 4,1 0,0 0,2 95,8
Tabulka 7 Nklady pi pouit Ubuntu a LibreOffice
asov bze [ms.] 12 60 60 60 1
Jedn. cena [K] 262 000 58 750 0 2 500 23 125
Celk. cena [K] 1 310 000 58 750 0 2 500 1 387 500 2 758 750
Ron cena [K] 262 000 11 750 0 500 277 500 551 750
Podl [%] 47,5 2,1 0,0 0,1 50,3
Tabulka 8 Nklady pi nasazen SLED a SLES
27
m vcelkovch nkladech onco vt vznam ne vpedchozm pkladu prv pedevm proto, e je levnj sprva prostedk. Serverov software je vdostaten vyhovujc podob obsaen ji pmo vsystmu Windows Server. Jako Linux bude pouita opt distribuce Ubuntu, situace bude tedy podobn jako vprvnm ppad. Lze ji pout jak na desktopy, tak na servery. Itady je serverov software obsaen ji pmo vdistribuci anen teba ho eit zvl. Kancelskm balkem bude opt LibreOffice. Do znan mry se opakuje situace zmal firmy, tedy e vrazn dominuj nklady na sprvu. Ovem pi porovnn svariantou zaloenou na Windows tu (na rozdl od mal firmy) nastal vraznj pokles o21% pi pouit LibreOffice, resp. o33% pi pouit Microsoft Office (uWindows). Tady u poizovac cena, tedy jej snen na nulu, hraje vznamnou roli. Placen Linux bude reprezentovn distribuc SUSE Linux Enterprise Desktop (SLED) na desktopech anoteboocch, resp. SUSE Linux Enterprise Server (SLES) na serverech. rove podpory bude opt vobou ppadech Standard, tj. 12 5 sreakc do ty hodin. Opt zskvme nejdra een, tentokrt jet podstatn vraznji (co je dno itm, e podpora serverov verze Linuxu od SUSE je mnohem dra ne udesktopov verze), navzdory vyuit mnostevn slevy na podporu systmu. Pozen vetn podpory tvo skoro polovinu celkovch nklad.
ta. Jednm zdvod, pro tomu tak je, je obava zneznmho asouvisejc obava zdopadu na bezpenost. Obezpenosti Linuxu iopen source koluje ada mt achybnch domnnek. Zde se je pokusme vyvrtit aukzat, e zpohledu potaov bezpenosti maj Linux iopen source adu vlastnost, kter mohou bezpenost podpoit azvit.
Bezpenost operanho systmu

Bezpenost je kompromis. Kdosaen urit hladiny bezpenosti je vdy teba nco obtovat, a u je to as, nebo vynaloen prostedky. A se snate jakkoliv, nikdy nemete nco zabezpeit stoprocentn. Vdy bude existovat urit, by teba jen velmi mal riziko. A u se jedn obezpenost informanho systmu, nebo jedinho potae, nelze pominout roli operanho systmu jako softwarovho srdce potae. Jeho bezpenost sice nen to jedin, co je teba zajistit (pinejmenm je teba zvit tak bezpenost pouvanch aplikac, zejmna sovch aplikac), ale itak je nesmrn dleit, ba pmo klov. Linux je vdnen dob nejpouvanjm open-source operanm systmem. Je nasazovn na osobnch potach, serverech, superpotach, ale tak teba mobilnch telefonech. Bezpenost Linuxu bv ijednm zdvod jeho nasazovn vkritickch informanch systmech. Pkladem me btlondnsk burza9, kter provedla migraci na Linux ze systmu zaloenho na Microsoft Windows, piem jednm zudvanch dvod byla ibezpenost. Bezpenost astabilitu Linuxu oceuje tak americk vesmrn agentura NASA, kter nedvno rozhodla opechodu na Linux upota pouvanch na mezinrodn kosmick stanici ISS10. Ji adu let ho ale pouv vjinch oblastech, napklad vlaboratoi raketovch pohon (kde ml velk vznam napklad pro sondu Curiosity vyslanou na Mars) nebo pro zpracovn dat ze satelit avesmrnch sond11. Pi posuzovn bezpenosti Linuxu je teba na ni nahlet ze dvou pohled, asice zpohledu na Linux jako takov, tedy jeho technologick charakteristiky, azpohledu na Linux jako open source (nebo svobodn software, chcete-li).
Je dra pouvat Windows nebo Linux?

Jednoznan zvr neexistuje. Me bt dra/levnj jeden idruh systm zle hlavn na tom, zda je poteba podpora ana jak rovni. Vznamn podl na celkovch nkladech maj nklady na sprvu. Je douc je minimalizovat, co nedln souvis stm, jak moc ten kter systm potebuje njakou run nebo poloautomatickou drbu. Nklady na sprvu mohou bt ovlivnny iznalostmi azkuenostmi sprvc, tedy jak rychle aefektivn jsou schopni eit problmy ahlavn jim pedchzet.
Linuxjebezpen M tovkrvi [MDkrv]

Linux je jednm zfenomn souasnosti. Jist lze konstatovat, e se jedn ovlajkovou lo open-source isvobodnho softwaru. Tento operan systm, kter vnkterch oblastech (servery asuperpotae) dokonce pedehnal konkurenci adoshl nejvtho trnho podlu. Existuje vak ada oblast, kam Linux pronik spe obtnji, teba do oblasti soukromch (domcch) pota, firemnch pracovnch stanic nebo do oblasti kolnch po9 10 11
Bezpenost open-source softwaru

ada mt obezpenosti Linuxu pochz zmt obezpenosti open source. m je vlastn charakterizovn open source? Mj. dostupnost zdrojovho kdu, tedy lovkem iteln podoby potaovho programu. Vsledkem je, e prakticky kdokoliv me nahlet do zdrojovho kdu opensource softwaru. Nkte se na zklad toho zaali do-
http://osspraxe.cz/wp-content/uploads/2011/04/open-source-praxe_1-2011_web.pdf http://www.theinquirer.net/inquirer/news/2267703/nasa-migrates-iss-laptops-from-windows-to-linux http://www.100tb.com/blog /?p=485
28
mnvat, e to oslabuje bezpenost takovho softwaru ae m vtto oblasti proprietrn software, kter zdrojov kd taj, podstatnou vhodu. Praxe vak ukazuje, e je to skuten pouze mtus, kter nem srealitou pli spolenho. Open source dokonce pin zhlediska bezpenosti ijist vhody. Samotn utajovn zdrojovho kdu prokazateln nezabrauje tonkm nachzet azneuvat bezpenostn chyby, co potvrd pehled bezpenostnch problm nalezench ulibovolnho proprietrnho softwaru,teba uWindows 712. Eric Raymond, zakladatel hnut open source, sepsal esej nazvanouThe Cathedral and the Bazaar13 (Katedrla abazar), ve kter zmiuje podstatn fakt, asice, e do zdrojovho kdu open-source softwaru me nahlet jak potenciln tonk, tak znan mnostv vvoj, a ji pleitostnch, i stlch. m vce takovch o, tm vce chyb se poda objevit aopravit. Ztoho tak vyplv, e ppadnou chybu me opravit kdokoliv nen teba ekat na to, a se vrobce rozhodne problm eit. Vpraxi linuxovch distribuc existuje dokonce vce rovn vvoj, kte se staraj obezpenost systmu iaplikac. Prvn rove tvo samotn vvoji danho softwaru, druhou rovn jsou tvrci distribuc, kte tento software zaleuj do svch repozit. Ob rovn e bezpenostn problmy. Je jasn, e ne kad open-source projekt m znan mnostv vvoj auivatel. Omen projekty se zajm mn lid, vyvj je mn lid, take imn lid prochz zdrojov kd. Na stranu druhou, takov software bude zase podstatn mn atraktivn pro tonky (mn uivatel = mn potencilnch obt). Stejn tak je teba zmnit, e velk open-source projekty jako linuxov jdro, webov server Apache, nejpouvanj linuxov distribuce apod. maj sly vylenn speciln pro een bezpenostnch problm (bezpenostn tmy, hlen obezpenostnch problmech atd.). Pomrn zajmav vzkum14 vtto oblasti provedla spolenost Veracode. Ten prokzal nkolik vc. Za prv, open-source software m srovnatelnou rove bezpenosti sproprietrnm softwarem. Za druh, chyby jsou uopensource softwaru opravovny rychleji ne vppad proprietrnho softwaru. To je velmi dleit, nebo doba od ohlen chyby po dobu dostupnosti opravy je zhlediska bezpenosti klov m krat, tm men riziko, e se vtomto asovm okn tonkovi poda zjitnou chybu vyut. Akonen za tet open source m vrazn mn potencilnch zadnch vrtek ne proprietrn i outsourcovan software. To ostatn dv smysl u zve uveden12 13 14 15 16 http://secunia.com/advisories/product/27467/?task=statistics http://www.catb.org /~esr/writings/homesteading /cathedral-bazaar/ http://www.veracode.com/reports/index.html http://www.wired.com/software/coolapps/news/2004/12/66022 http://www.coverity.com/library/pdf/open_source_quality_report.pdf
ho, nebo je-li zdrojov kd oteven, vid jej vce nezvislch o, aproto je vrazn obtnj do nj propaovat ppadn zadn vrtka. Uproprietrnho softwaru je to podstatn jednodu, nebo zdrojov kd vid am pod kontrolou jedin subjekt na trhu. Stanfordsk univerzita provedla tylet vzkum15 jdra Linuxu azjistila, e zkouman verze obsahovala 985 chyb vcelkem 5,7 milionech dk zdrojovho kdu, co pedstavuje 0,17 chyby na tisc dk kdu, zatmco uproprietrnho softwaru byl univerzitou Carnegie Mellon vPittsburghu zjitn prmr 2030 chyb na tisc dk kdu. Tato sla alespo dov potvrzuje istudie open-source softwaru od Coverity, kter zkoumala celkem 32 populrnch open-source projekt (nap. Linux, Apache, PHP, Mozilla Firefox, MySQL, PostgreSQL atd.) azjistila prmrnou hodnotu 0,434 chyby na tisc dk kdu.
Bezpenost Linuxu
Druhm pohledem na Linux zhlediska bezpenosti je pohled na samotn vlastnosti Linuxu, na to, jak je postaven, jak se spravuje, ale tak jak vlastn vypad svt Linuxu.
Systm bez antiviru

Asi prvn zvltn zjitn uivatel pechzejcch zMicrosoft Windows na Linux je absence antivirovho softwaru. Ikdy pro Linux existuje ada antivir, tkaj se zejmna oblasti server, tedy filtrovn elektronick poty. Malware (obecn kodliv software) pro Linux sice existuje, ale tm se ne (vjimkou je oblast server; stv se, e dlouho neaktualizovan nebo vyloen patn nastaven servery umon tonkm prnik). Domc uivatel se nem eho bt, zejmna pokud svj systm aktualizuje. Je samozejm teba dodat, e velkou st dnench tok tvo sociln inenrstv, kter se vhodn sestavenmi zprvami sna od uivatele vyloudit rzn informace jako nap. pihlaovac daje kbankovnm slubm apod. ped tmito hrozbami uivatele ochrn pouze zdrav rozum vkombinaci se zdravou rovn podezvavosti.
Heterogenn prosted
asto se uvd, e absence malwaru na Linuxu je zleitost jeho nzkho trnho podlu, alespo na desktopech. Akoliv toto urit jistou roli hraje, Linux m adu zajmavch vlastnost, kter jeho bezpenost podporuj. Prvn znich je heterogenn prosted. Linux nen jeden konkrtn systm,
29
existuje ada linuxovch distribuc, kterch je celkempes ti stovky. Ikdy mainstream tvo jen nkolik, itch nkolik pedstavuje rozmanit prosted, co je podpoeno na jedn stran krtkm vvojovm cyklem (est msc uady distribuc) ana stran druh variabilitou softwaru vrmci distribuc vezmte si jen otzku vbru grafickho prosted, kterch m Linux celou adu. Tot plat pro prohlee, potovn klienty, webov servery atd. Sestavit za takovch okolnost malware pro Linux je nesmrn obtn, protoe mezi jednotlivmi uivateli mohou bt obrovsk rozdly vpouitm softwaru apouitch verzch danho softwaru. Vppad majoritnho systmu je situace pro tonky nepomrn pznivj existuje nkolik mlo verz systmu, kter obsahuj uritou strukturu vchozch aplikac.
li.Zajmavou prci (PDF)17 na tma bezpenostn infrastruktura vpodnikovm prosted vydal Hewlett-Packard.
Pozor na lidsk faktor

U zpovahy vci je Linux software jako kad jin, tj. software obsahujc chyby. Bezpenost vdy stoj apad slidmi, kte se na jej tvorb ipodpoe podlej. Neexistuje tedy nic jako bezpen operan systm. Systm nen bezpen sm osob, vdy zvis na konkrtnm pouit ana uivateli. Pesto, bezpenost open-source softwaru je pinejmenm srovnateln, ne-li lep vporovnn sproprietrnmi eenmi. Linux obsahuje adu vlastnost, kter kjeho bezpenosti pispvaj ain tak proces jeho zabezpeen jednodu vporovnn sjinmi systmy.
Unixov zklady, prvo ke sputn

Jako operan systm vychz Linux zUnixu, systmu sdlouhou tradic aarchitekturou, kter pin nkter bezpenostn vhody. Narm zde zejmna na prci se spustitelnm kdem. Vsystmech Windows je spustitelnost njakho souboru dna jeho nzvem (pesnji eeno pponou). VLinuxu je teba programu explicitn piadit prvo ke sputn. To pomh zabrnit nechtnmu sputn rizikovho kdu.
Srovnn LibreOffice, Apache OpenOffice aMicrosoft Office

Pro aproti dvou nejvtch konkurent na poli operanch systm bychom mli za sebou. Nyn se podvme na (po webovm prohlei) pravdpodobn nejpouvanj aplikaci, respektive skupinu aplikac kancelsk balk.[LJoff] vahy okvalitch kancelskch balk aojejich vhodnosti pro pouit doma, ve firmch, vneziskovch organizacch apod. pat vdnen dob kastm tmatm diskus. Zde se pokusme pinst pehledn srovnn rznch vlastnost t nejvznamnjch kancelskch balk.
Centralizovan sprva softwaru

VLinuxu je software spravovn centrln, pes sprvce balk. Dostupn software je zpstupnn audrovn vrobcem distribuce vtzv. repozitch. Jednotliv balky jsou digitln podepsny asprvce balk si podpisy ovuje ped tm, ne software nainstaluje. Centralizovan sprva softwaru tak efektivn pomh zabrnit ppadnmu infikovn systmu pi instalaci softwaru zneznmho zdroje. Zde je tak teba zmnit, e na rozdl od jinch systm obsahuj repozite linuxovch distribuc nepebern mnostv softwaru, kter pokrv drtivou vtinu softwaru dostupnho pro Linux. Jen pro pedstavu, distribuce Debianobsahuje celkem vce ne 29 tisc balk. Distribuce se staraj obezpenostn aktualizace, ato vekerho softwaru zrepozit. Ito pomh zvit rove bezpenosti, nebo se nestv, e by vsystmu zstval software, kter nen aktualizovan. Vppad jinch systm se oto asto mus postarat kad aplikace sama za sebe (svjimkou aplikac pochzejcch od vrobce systmu, ale tch bv velmi mlo).
Co, jak akde se srovnv

Nsledujc srovnn m slouit vprvn ad jako vodtko pro ty, kte prv te stoj ped rozhodnutm podit si kancelsk balk pro bn pouit. Bude se jednat osrovnn balk LibreOffice, Apache OpenOffice aMicrosoft Office Professional. Testovac platformou bude systm Microsoft Windows 7 Professional, 64bitov verze (co je nyn nejastj systm poizovan na potae do firem). Poznmky: 1. st kdu je ipod jinmi (obecn permisivnjmi) svobodnmi licencemi. Vzhledem kcharakteru licence LGPL existuj imodifikace balk obsahujc rovn proprietrn kd. 2. Balk je poskytovn pod rznmi licencemi krabicov, OEM, multilicence, licenn program SELECT pro kolstv atd. 3. Nkter firmy poskytuj placen modifikovan balky (kde je pedmtem platby licence kpidanmu proprietrnmu softwaru, ppadn doplkov sluby).
Bezpenostn rozen
Pro Linux existuje ada roziujcch bezpenostnch mechanism, kter pomhaj zejmna voblasti server zajiovat bezpenost systmu isovch aplikac. Tyto projekty nalzaj uplatnn pi nasazen Linuxu vkorportnm prosted aprosted, kde bezpenost hraje klovou ro17 http://h20195.www2.hp.com/V2/GetPDF.aspx/4AA1-0500ENW.pdf
30
Microsoft Word
Licence, instalace, operan systmy

LibreOffice 3.4 Licence Cena Instaltor lze sthnout Instaltor lze zskat na mdiu Velikost instaltoru Podporovan OS svobodn (hlavn LGPL1) zdarma3 ano ano5 189 MB7 Microsoft Windows (XP anovj), GNU/Linux, Mac OS X, neoficiln dal OS Apache OpenOffice 3.3 svobodn (hlavn LGPL1) zdarma3 ano ano5 129 MB8 Microsoft Windows (XP anovj), GNU/Linux, Mac OS X,*BSD, Solaris, nkter dal Microsoft Office 2010 proprietrn2 od cca 2000 K4 ano ano6 900 MB Microsoft Windows (XP SP3 anovj), Mac OS X
31
Pamov nronost
LibreOffice 3.4 Pamov nronost9 (przdn dokument vtextovm procesoru) Pamov nronost9 (3 textov dokumenty, 2tabulkov dokumenty, 1prezentace) Apache OpenOffice 3.3 Microsoft Office 2010
76 MB
77 MB
39 MB
195 MB
209 MB
116 + 70 + 47 MB10
Datov formty
LibreOffice 3.4 Monost oteven dokumentu z libovoln aplikace11 Export do PDF Export do PDF/A Import PDF Podpora ODF Podpora OOXML Podpora binrnch formt Microsoft Office15 Monost publikace/sdlen16 Apache OpenOffice 3.3 Microsoft Office 2010
ano ano14 ano, PDF/A-1a ano (do aplikace Draw) ODF 1.214
ano ano14 ano, PDF/A-1a ano (do aplikace Draw) ODF 1.214
ne ano14 ano, PDF/A-113 ne ODF 1.1, nepln ISO/IEC 29500 Strict ( jen ten), ISO/IEC 29500 Transitional ano web, SharePoint, blogy17
nepln (vtina pokryta) nepln (vtina pokryta) web (v doplcch: wiki, blogy, Google Docs, Zoho adal)
nepln (vtina pokryta), jen ten nepln (vtina pokryta) web (v doplcch: wiki, blogy, Google Docs, Zoho adal)
4. Cena se odvj od varianty balku (rzn programy vsad), druhu licence auivatele (nejlevnj je verze pro studenty adomcnosti za cca 2000K pi pozen snovm potaem; krabicov verze stoj od 2800K, ale lze ji pouvat a na 3 potach). 5. Roziovn na mdich nen omezeno. Nkter obchody nabzej CD/DVD sverz pro Windows, instalan CD/DVD systmu GNU/Linux bn obsahuj instalan balky LibreOffice nebo Apache OpenOffice. 6. Krabicov verze, lze tak objednat samostatn (za poplatek). 7. Multijazyn verze (vetn etiny), neobsahuje npovdu vetin (dalch 9 MB). 8. esk instaltor vetn npovdy. 9. Pamov nronost je mena jako velikost pracovn sady (working set) bezprostedn po sputn, resp. po oteven nhodn zvolench dokument uvedench typ. 10. Na rozdl od LibreOffice aApache OpenOffice se jednotliv aplikace spout samostatn (vppad programu Excel dokonce pro kad dokument
11.
12.
13. 14. 15.
16. 17.
zvl), proto jsou pamov poadavky uvedeny jednotliv (nelze je aritmeticky stat). Tm je mylena monost pmo otevt zjedn aplikace balku dokument jin aplikace (nap. zWriteru (LibreOffice) tabulkov dokument nebo zExcelu (Microsoft) prezentaci). Podpora vstupu do PDF je ve vech balcch vzsad kompletn. LibreOffice aApache OpenOffice maj rozshlej monosti konfigurace vstupu. Nen jasn, okterou verzi formtu PDF/A-1 se jedn (zda 1a, i 1b). Oba balky podporuj ODF 1.2 ve standardizovan irozen verzi, ale istar verze 1.0 a1.1. Tm jsou myleny binrn formty Microsoft Word, Excel atd., pouvan vMicrosoft Office verzch 19972003 (.doc, .xls, .ppt atd.). Jsou uvedeny pouze monosti vchoz instalace (bez pidn doplk). Lze si pmo vybrat zpeddefinovanch blog (nap. WordPress nebo Blogger) i pout jin, pokud podporuje formt MetaWebLog.
32
Textov procesor
Datov formty
LibreOffice Writer Import formt1 Apache OpenOffice Writer Microsoft Word OOXML, ODF, MS Word (verze 62003, XML), WordPerfect, MS Works, RTF, HTML, hol text OOXML, ODF, MS Word (verze 972003, XML), MS Works, RTF, HTML, PDF, XPS, hol text
ODF, OOXML, MS Word (verze 52003, XML), OpenOffice.org 1, StarOffice, StarWrite, Lotus WordPro, WordPerfect, RTF, T602, HTML, hol text ODF, OOXML, MS Word (verze 62003, XML), RTF, HTML, PDF, hol text ODF, MS Word (verze 62003, XML), RTF, HTML, PDF, hol text
Export formt2
Jazykov nstroje
LibreOffice Writer Automatick opravy Kontrola pravopisu agramatiky volba jazyka Synonyma Dlen slov esk slovnky Apache OpenOffice Writer Microsoft Word tabulka nhrad, vjimky, opravy astch chyb3, dal akce cel text stedn rozshl zsoba6 automatick, run Microsoft ve spoluprci sJ AV R
tabulka nhrad, vjimky, opravy astch chyb3, dokonovn slov4, automatick texty, dal akce cel text, odstavec, vbr nepli rozshl zsoba5 automatick (styl odstavce, vlastnosti odstavce), run komunitn
Tisk, hromadn korespondence

LibreOffice Writer Monosti tisku Apache OpenOffice Writer rozvren7, rozsah, vbr druhu objekt9, tiskov loha10, nhled11 dopis, e-mail, oblka, ttek run vytvoen, databzov soubory (LibreOffice Base12, MS Access, DBF), tabulky (ODF, MS Excel, CSV), textov soubory Microsoft Word rozvren7, rozsah, okraje8, vbr druhu objekt9, tiskov loha10, nhled11 dopis, e-mail, oblka, ttek run vytvoen, kontakty (Outlook), databzov soubory (MS Access, DBF), tabulky (MS Excel, CSV), pipojen (ODBC, MS Data Link), textov dokumenty (MS Word, ODF, RTF, HTML, hol text)
Hromadn korespondence druhy Hromadn korespondence zdroje dat
Poznmky: 1. Jsou uvedeny ivlastn formty aplikac, tj. ODF vppad LibreOffice aApache OpenOffice, resp. OOXML vppad Microsoft Office. 2. Jsou uvedeny ivlastn formty aplikac (viz 1). 3. Rzn opravy typu prvn dv psmena velk, nechtn stisknut Caps Lock, ciz uvozovky apod.
4. Dokonovn zaloen na slovech pouitch vdokumentu (sppadnou run pravou) ana globlnm slovnku. 5. Aplikace jen mlokdy doke najt synonymum pro slovo nebo slovn spojen. 6. Aplikace doke najt synonymum pro slovo nebo slovn spojen astji ne ubodu 4, ale umnoha slov sele.
33
7. Poet strnek na list papru asouvisejc nastaven. 8. Lze nastavovat jin okraje, ne jsou nastaveny ve vlastnostech strnek dokumentu. 9. Monost tisknout/netisknout poznmky, pozad, objekty atd. Microsoft Word neumouje volit tyto parametry pi tisku (nutno nastavit vkonfiguraci). 10. Nastaven souvisejc se zaazovnm strnek, poa-
dm tisku apod. 11. Nhled tiskov podoby dokumentu. 12. Pipojen na databze arzn dal zdroje (nap. adrese Mozilla Thunderbird) se e prostednictvm databze LibreOffice/Apache OpenOffice Base. Vprogramu Writer se pouze vybere takto vytvoen databzov soubor.
LibreOffice Writer
Tabulkov procesor
Datov formty
LibreOffice Writer Import formt1 Export formt2 Apache OpenOffice Writer Microsoft Word OOXML, ODF, MS Excel (42007, XML), SYLK, CSV, DIF, hol text OOXML, ODF, MS Excel (972007, XML), SYLK, CSV, DIF, HTML, PDF, XPS, hol text
ODF, OOXML, MS Excel (42007, XML), OpenOffice.org 1, StarCalc, SYLK, CSV, Lotus 1-2-3, Quattro Pro, RTF, DBF, DIF, HTML, hol text ODF, OOXML, MS Excel (952007, XML), Apache OpenOffice 1, SYLK, CSV, DIF, HTML, PDF ODF, MS Excel (952007, XML), Apache OpenOffice 1, SYLK, CSV, DIF, HTML, PDF
34
Vpoty v tabulkch
LibreOffice Calc Prce se vzorci3 Vpoetn funkce Max. poet dk a sloupc klvesnice, my, makra anglick nzvy4 1048576, 1024 Apache OpenOffice Calc klvesnice, my, makra anglick nzvy4 1048576, 1024 Microsoft Excel klvesnice, my, makra nkter nzvy esky5 1048576, 16384
Poznmky: 1. Jsou uvedeny ivlastn formty aplikac, tj. ODF vppad LibreOffice aApache OpenOffice, resp. OOXML vppad Microsoft Office. 2. Jsou uvedeny ivlastn formty aplikac (viz 1). 3. Myleny jsou monosti sestavovn vzorc pro vpoty.
4. Ve vech jazycch jsou vpoetn funkce pojmenovny stejn podle pvodnch nzv vanglitin. 5. Vtina funkc je peloena do jazyka prosted aplikace (tj. uesk verze do etiny). Nkter specializovanj funkce jsou nazvny anglicky.
Apache OpenOffice Calc
35
Nstroj pro tvorbu prezentac

Datov formty
LibreOffice Writer Import formt1 Export formt2 Apache OpenOffice Writer ODF, OOXML, MS PowerPoint (972003, XML), OpenOffice.org 1, StarImpress, CGM ODF, OOXML, MS PowerPoint (972003), Apache OpenOffice 1, PDF ODF, MS PowerPoint (972003), Apache OpenOffice 1, PDF Microsoft Word OOXML, ODF, MS PowerPoint (972003, XML), HTML OOXML, ODF, MS PowerPoint (972003, XML), PDF, HTML, XPS, WMV, GIF, JPEG, PNG, TIFF, BMP, WMF, EMF, RTF
Poznmky: 1. Jsou uvedeny ivlastn formty aplikac, tj. ODF vppad LibreOffice aApache OpenOffice, resp.
OOXML vppad Microsoft Office. 2. Jsou uvedeny i vlastn formty aplikac (viz 1).
LibreOffice Impress
36
Databzov nstroj
Datov formty
LibreOffice Writer Import formt1 Apache OpenOffice Writer Microsoft Word MS Access, dBase, MS Excel, MDE, ADE, ACCDE, MS Exchange, MS Outlook, HTML, XML, text MS Excel, MS Word, HTML, XML, PDF, XPS, text
LO/OO.org Base, adrese (SeaMonkey, Thunderbird, MS Outlook, MS Windows), MS Access, seit ODF, dBase, Adabas D, ADO, text nelze2, nepmo ODS a ODT nelze2, nepmo ODS a ODT
Export formt
Prce s databzemi a dal funkce

LibreOffice Base Pipojen na databze a jin zdroje Tvorba databze Tvorba aplikace k databzi (formule, sestavy) Ladic nstroje JDBC, ODBC, MySQL, LDAP graficky, prvodce, SQL graficky, prvodce SQL konzole Apache OpenOffice Base JDBC, ODBC, MySQL, LDAP graficky, prvodce, SQL graficky, prvodce SQL konzole Microsoft Access ODBC, SharePoint ablony, graficky rychl vytvoen3, graficky, prvodce analza vkonu, analza tabulky
Poznmky: 1. Vppad LibreOffice aApache OpenOffice jde opropojen stmito zdroji (importovat data lze a nsledn), Microsoft Office umouje pm import dat. 2. LibreOffice/Apache OpenOffice Base neumouje pmo exportovat data. Jedin mon vstup (krom pipojen externho zdroje) je pes sestavy, kdy lze data ukldat do seitu (tabulky) nebo textovho dokumentu ODF. 3. Je mylena monost vytvoen formule pro tabulku vreimu 1:1 (tj. formul bude obsahovat pole pesn odpovdajc sloupcm tabulky).
naopak formty nov (napklad SVG). Vinteroperabilit na dlku je na tom naopak lpe Microsoft Office, kdeto uzbvajcch dvou balk je pro rozen chabch monost poteba shnout kinstalaci doplk.
Ovldn, zpsob prce

LibreOffice aApache OpenOffice pouvaj klasick uivatelsk rozhran, na kter jsou uivatel zvykl, protoe se pouv skoro vude u zhruba 20 let. Naproti tomu Microsoft Office sz na novou koncepci, zaloenou na tzv. ribbonech (t psech), kde lovk marn hled klasick nabdky anstrojov lity. Tko ct, kter een je efektivnj pro bnou prci. Me velmi zleet na tom, co se vprogramu konkrtn dl, zda jde oopakovn rutinnch innost i orznorodou prci. Vprvnm ppad by mohly mt zdlouhodobjho pohledu navrch ribbony, peduren pro rychl pstup kmal mnoin funkc, pestoe zauen me trvat dle. Naopak klasick prosted bude efektivnj pi rznorodj prci aastm vyuvn vt kly funkc.
Vhodnost vyuit vorganizacch

Jak vyplv zpedchozho srovnn, drtiv vtina funkc amonost kancelskch balk (ajejich soust aplikac) je ve vech ppadech shodn nebo velmi podobn. Ponechme-li stranou nkter specifick zleitosti, existuje jen nkolik kritri, vnich se balky vznamnji li.
Podpora datovch formt

Ohledn komunikace vjinch formtech jsou na tom vrazn lpe balky LibreOffice aApache OpenOffice, podporujc jak rzn star aplikace (nap. WordPro nebo 1-2-3), tak
kla funkc
kla dostupnch funkc je vppad vech srovnvanch balk velmi podobn. Co se tk skladby aplikac, vppad LibreOffice aApache OpenOffice zle ist na tom, kte-
37
r se vyberou kinstalaci. UMicrosoft Office je prvotn samozejm to, okterou variantu balku se jedn. Skladba aplikac se pak promt ido ceny. Zporovnvanch aplikac je vznamnj rozdl jen vppad databze, protoe Microsoft Access je vysplej ajednoznan funkn bohat aplikac ne program Base srelativn krtkou histori.
Uivatelsk podpora
Poskytovatel jednotlivch balk (The Document Foundation vppad LibreOffice, Apache Software Foundation uApache OpenOffice aMicrosoft uMicrosoft Office) prbn opravuj zjitn chyby avyvjej nov verze. Pmou podporu poskytuj ve vech ppadech dodavatel softwaru nebo inezvisl firmy, ato za podobnch podmnek. Tot se tk iporadenstv, kolen adalch innost souvisejcch se softwarem.
Oba balky maj vhodu vpomrn irok kle platforem, na kterch je lze provozovat ( jejich pouvn pak nen pekkou ve zmn platformy uivatel pracuj dle stm, na co jsou zvykl). Dal vhodou je nativn formt OpenDocument (ODF), kter je ve sv verzi 1.0 standardizovn jako mezinrodn norma ISO/IEC (to sice plat ioOOXML, ale zatm dn kancelsk balk nepodporuje zpis ve formtu striktn podle normy; iMicrosoft Office ho um jen st). ODF je doporuen Evropskou komis jako vhodn formt pro veejnou sprvu, stejn doporuen18 vydal iesk stt prostednictvm bvalho ministerstva informatiky (podobn je to vad zem svta). Zhlediska rozhodovn mezi LibreOffice aApache OpenOffice m vsouasn dob jednoznan navrch LibreOffice dky pm podpoe zpisu ve formtu OOXML.
Celkov nklady
Zhlediska nklad na software nezle jen na cen samotnch licenc, nbr na celkovch nkladech na tento software (TCO). Ani nulov cena licenc (resp. svobodn licence) nezaruuje nejni celkov nklady, protoe me bt poteba napklad kolen nebo konzultan sluby. ili je poteba vdy vyhodnotit situaci jako celek (akrom TCO uvaovat ipnosy toho kterho softwaru) apak teprve rozhodnout.
Rozdly nejsou ve funkcch

Dnen pedn kancelsk balky jsou veobecn vyspl apinej prakticky ve potebn kbn prci. Odlinosti se objevuj spe vjinch oblastech ne ve kle funkc. Po funkn strnce je dnes hlavnm rozliovacm znakem uivatelsk rozhran, resp. obecn zpsob prce. Pi rozhodovn ovolb kancelskho balku je tedy poteba zvit hlavn intenzitu acharakter prce skancelskm balkem, toto dt dohromady snklady na software apak teprve uinit rozhodnut.
Kam se hod LibreOffice nebo Apache OpenOffice

Tyto balky maj velkou vhodu vlicenci acen. Lze je instalovat podle poteby nebo iklidn na vechny potae (teba jako soust standardnho instalanho obrazu), protoe to nezvyuje nklady aani nen teba sledovat poet vyuvanch licenc. Za situace vhodn pro pouit tchto balk lze povaovat napklad: firmy/organizace svtm potem pota, na nich se pracuje skancelskm balkem, prosted soperanmi systmy GNU/Linux,*BSD apod., heterogenn prosted svce operanmi systmy (typicky Microsoft Windows ajeden i vce dalch systm), firmy/organizace/ady, kde se pracuje sformtem ODF nebo kde je poteba mt monost snadn pravy PDF dokument, neziskov organizace snedostatkem finannch prostedk, domcnosti, koly, organizace, kter chtj funkce na mru doplky.
Alternativy kAdobe Creative Suite[MorAd]

Adobe Creative Suite je velk balk program, kter je uren pro prohlen atvorbu PDF soubor, pravu fotek, tvorbu bitmapov avektorov grafiky, vytven animac, webdesign avneposledn ad pro editaci apublikovn videa, tedy prakticky ve, co si me kreativn lovk pt. Stoj ale mnoho penz anavc funguje jen na Windows. m tedy tento balk nahradit?
Adobe Acrobat Reader: Evince

Kdy jde oprohlen PDF soubor, mme zde perfektn alternativu jmnem Evince. Je to rychl, nenron ajednoduch prohle PDF dokument. Jeho hlavn funkc je zobrazovn PDF soubor, naten onoho souboru je ovem velmi rychl. Nepodporuje ovem pouze PDF soubory, ale bez pot zobraz isoubory typu XPS, dvi, tiff adal. Vhodou jsou nhledy strnek arychl vyhledvn poadovanho vrazu vtextu.
18
http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/scripts/detail.php_id_3888.html
38
Adobe Acrobat: libovoln program vLinuxu

Program Adobe Acrobat bez pvlastku Reader slou kvytven PDF soubor. Za zmnku stoj fakt, e vLinuxu je prakticky standardn funkc tisknout do PDF. Nepotebujete tak dn speciln program. Mnoho aplikac tak disponuje pmm exportem do formtu PDF, zmnme napklad kancelsk balk LibreOffice/Apache OpenOffice nebo vektorov editor Inkscape.
knmu dostaneme), my jsme jej ovem zvolili prv kvli grafickmu rozhran, kter je Photoshopu velmi blzk. Tento program samozejm podporuje vrstvy, perfektn se vnm kresl avhodou je neomezen pouit okrok zpt. Pokud se vm program nebude lbit, nezbv ne doporuit znm GIMP, kter m sice velmi specifick grafick rozhran, zato nabz mnoho funkc navc.
Adobe Illustrator: Inkscape

Inkscape je velmi znm auiten program uren na tvorbu vektorov grafiky, vnaem ppad zastupuje Adobe Illustrator. Nechyb zde podpora mnoha formt aveker kreslic funkce. ry, kivky nebo kreslen od ruky samozejm nen problm, nechyb ani rzn geometrick funkce. Problmem jist nebude ani export va tvorby do soubor SVG, EPS, AI, PNG, PDF nebo jinch formt.
Adobe Photoshop: Pinta

Adobe Photoshop je aplikace, kter mnohm uivatelm Linuxu velmi schz aje mon prv dvodem pouvn dualbootu sMicrosoft Windows, my jim pomeme se tto zvislosti zbavit. Jako jeho nhradu jsme zvolili editor jmnem Pinta nenabz sice tolik monost jako GIMP ( jet se
Inkscape je plnohodnotnou nhradou Adobe Illustratoru
39
Scribus je komplexn nstroj na sazbu, kter hrav nahrad Adobe InDesign
Adobe InDesign: Scribus

Scribus je velmi populrn open-source nstroj na sazbu, tedy program, pomoc kterho se tvo titn dokument na potai. Podporuje mnoho profesionlnch funkc jako napklad sprvu ICC profil, CMYK atvorbu PDF soubor. Scribus m navc mnoho funkc, kter vbnm nstroji na sazbu nenajdete, napklad je zde mon tvorba vektorov grafiky nebo PDF formule.
Adobe Encore DVD: DVD Styler

DVD Styler je program uren pro tvorbu vlastnch DVD menu kvaim filmm. M jednoduch aintuitivn grafick rozhran, pidvn film je provdno velmi jednoduchm systmem drag&drop (thni apus). Tvorba menu probh tak, e prvn zvolte pozad apot pidvte tlatka, nakonec jen tlatkm piadte funkci apopisek.
Adobe Premier Pro: OpenShot

OpenShot je jednoduch aintuitivn program pro tvorbu videa. Jeho prosted tomu hodn pomh, je toti velmi modern apkn strukturovan. Je vhodn jak pro zatenky, tak pro stedn pokroil uivatele. Jsou zde ijednoduch azkladn efekty jako napklad barevnost filmu, v film me vypadat jako kreslen apodobn, to ve velmi jednodue. Export videa je zde velmi pokroil, mete pout mnoho formt akodek, ale pokud toto pokroil nastaven nepotebujete, mete vyut kartu sjednoduchmi volbami anapklad zvolit pmo, pro jak zazen video potebujete (napklad pro Xbox 360).
Adobe Soundbooth: Audacity

Potebujete-li editovat zvuk, Audacity je na to velmi vhodn nstroj. Se zvukovou stopou dokete dlat doslova zzraky. Oezvn zvukov stopy, jejich vek abas, mnoho filtr, sluovn vce stop vjednu. To ve amnohem vce vtomto perfektnm zvukaskm nstroji.
eknte sbohem balku Adobe Creative Suite

Podailo se nm nahradit vechny programy zbalku Adobe Creative Suite. Dokzali jsme je nahradit kvalitnmi aplikacemi, kter vm prci usnadn. Jejich hlavnmi pednostmi je, e jsou open source azdarma. Tak je jasn, e jejich hardwarov nronost bude men ne uprogram od Adobe, proto pohodln pob ina starch strojch.
40
Mozilla Firefox sputn v distribuci Fedora
Mozilla Firefox
Internetov prohle je aplikace, dky n se se svobodnm softwarem (by obvykle nevdomky) seznmilo mnoho uivatel potae. Prohle Mozilla Firefox toti ji ped lety zskal vnaich domcnostech vskutku zvidnhodn postaven aikdy je vsouasn dob ponkud vytlaovn konkurennm Google Chrome (kter m mimochodem tak oteven kd aexistuje ijeho kompletn svobodn klon Chromium19), stle je internetovm prohleem slo jedna ajeho logo sohnivou likou (kterou je ve skutenosti Panda erven20) pozn prakticky kad, kdo m doma pota. Firefox nen teba nijak sloit popisovat. A ji jej pouvte, i nikoli, princip vech internetovch prohle je stejn ali se obvykle pouze vdetailech. Jejich hlavnm kolem je sprvn arychle zobrazit poadovanou strnku aostatn funkce jsou spe jen doplkov. Pipomeme si
19 20 21 22 http://www.chromium.org / http://cs.wikipedia.org /wiki/Panda_%C4%8Derven%C3%A1 https://addons.mozilla.org /cs/firefox/ http://firefox.mozilla.cz/stahnout/
ale nkter funkce, kter Firefox bu pmo pinesl jako pln novinky, nebo je alespo rozil mezi uivatele adal prohlee. Takovmi funkcemi je napklad prohlen vce strnek vpanelech (kartch), blokovn vyskakovacch oken atak monost roziovn jeho funkc pomoc doplk21. Firefox je dostupn pro irokou klu operanch systm vetn Microsoft Windows, Linuxu aMac OS X. Sthnout si jej mete ze strnek firefox.mozilla.cz22.
Mozilla Thunderbird
Mn znmou aplikaci zrodiny Mozilla pedstavuje potovn klient Thunderbird. Vdnen dob, kdy se e-mailov schrnky dky znmm freemailm jako ten od Seznamu nebo Google (GMail) pesouvaj na web, nejsou desktopov potovn aplikace pli pouvan, ale stle maj sv opodstatnn, sv vhody asv uivatele.[MPthu]
41
Mozilla Thunderbird
Existuje spousta rznorodch e-mailovch klient, kter se od sebe mn, i vce li. Tch skuten kvalitnch apouitelnch ipro nronj uivatele je ale mlo, ato na vech platformch. Mozilla Thunderbird, vak nad ostatnmi vynik svou multiplatformnost amnostvm funkc.
Pro Thunderbird (ane teba webov rozhran)

Zamme se na hlavn vhody Thunderbirdu (kter sm na svch webovch strnkch komunikuje) askuten dvody, pro vbec pouvat klienta, anikoliv webov rozhran. 1) Podpora vce t tak toto je skuten jedna zhlavnch vhod snad vtiny e-mailovch klient. Prost si jednodue nastavte vce svch e-mailovch t. Pitom si lze nastavit, zda se vm vechny budou stahovat doslova na jednu hromadu, anebo zvl do sloek. Stejn tak si lze vytvoit vce identit, ze kterch budete komunikovat. 2) Mte to usebe a jste doma nebo na cestch, offline
23 http://thunderbird.mozilla.cz/stahnout/
nebo online, potu mte pod usebe. Akoliv napklad Gmail ji tuto monost nabz tak usvho webovho rozhran, e-mailov klient vtomto ohledu nabdne vce. Navc si lze staen zprvy adal data jako napklad kontakty zazlohovat anemuste se bt jejich ztrty. 3) Pizpsoben kobrazu svmu Thunderbird lze nejen do poslednho detailu nastavit apizpsobit si uivatelsk prosted, Thunderbird prost mete roziovat. Existuje nepebern mnostv tzv. rozen, pomoc kterch si pizpsobte klient na mru svch poadavk. 4) Filtr spamu abezpenost nic nen dleitjho, ne aby se vm do e-mailu nikdo nedostal aaby se vm do nj nedostalo to, co je nedouc. Veobecn si lze bezpenostn strnku vci lpe nastavit ne na webu.
Staen ainstalace
Mozilla Thunderbird je dostupn pro Microsoft Windows, Linux iMac OS X. Aplikaci Thunderbird si mete tak sthnout zthunderbird.mozilla.cz23.
42
Aplikan een, kter ve firm nahrad Microsoft Exchange[LJexch]

Ve firmch aorganizacch se asto pouv potovn server Microsoft Exchange vkombinaci sklienty Microsoft Outlook. Pouvn tohoto een je pomrn nkladn apin idal poadavky, kterm je poteba vyhovt, asouasn vnm chyb nkter funkce vjinch programech bn. Proto se vpraxi m dl astji objevuje otzka, m Exchange nahradit.
Pro Microsoft Exchange?

Pro bv Microsoft Exchange tak asto nasazovn, pestoe existuje nespoet jinch potovnch een? Neexistuje jen jedin odpov. Nkde se nasazuje proto, e je od Microsoftu afirma i organizace m od tto spolenosti prakticky veker software (od operanch systm, pes kancelsk software a po een pro web). Jinde teba proto, e se sprvci nauili tyto technologie anechtj se uit jin. Akonen tak proto, e prv Exchange spolen sklientem Outlook pokrv kompletn klu funkc, kter jsou poteba. Jde toti oto, e Exchange nen zdaleka jen potovn server. e idal oblasti sprvy informac, jako jsou udlosti vkalendi, koly nebo kontakty ( jedn se tedy ogroupware24). Aco navc, toto ve je tsn provzno sklientem Outlook asdalmi aplikacemi firmy Microsoft. Prv toto integrovan een vede kastmu nasazovn kombinace Exchange + Outlook, kdy u nen teba se starat onic dalho.
mus Outlook licencovat zvl). Krom zkladnho zpsobu licencovn navc existuj rzn dal abv tk se vtom vyznat. Poadavky na hardware.Exchange je pomrn nron na hardware ana jeho uspodn pro nasazen jednotlivch komponent Exchange. Nelze jednodue vzt star server azkouet na nj instalovat nejnovj verzi Exchange. Upgrade Exchange obvykle znamen ipozen novho eleza. Zvislost na systmu.Exchange pochopiteln vyaduje konkrtn operan systm, tedy Microsoft Windows Server, ato vdy snleitm potem klientskch licenc (CAL) pro tento systm. Omezen kla funkc.Pestoe Exchange nabz velmi irokou paletu funkc, pokrvajc prakticky kompletn vechny bn poteby, jakkoli nadstandard je problm. Protoe je Exchange navren jako pln integrovan een, pli nepot sdoplovnm funkc jinak ne pomoc dalch softwar od Microsoftu (nap. Forefront Security nebo Lync). Standardy, interoperabilita.Pestoe se postupem asu podpora obecnch standard (tak, jak je znme nap. zdokument RFC) vrazn zlepila, pod nelze ct, e Exchange standardm vyhovuje (na rozdl od jinch softwar, kter jsou snimi vpln shod) api nutnosti interoperability sprodukty jinmi ne od Microsoftu bv asto nutn provdt rzn, vce i mn krkolomn pizpsoben.
Nahrazujeme Exchange, ostatn zstv

Clem je vtuto chvli nahradit jen apouze Exchange (resp. ioperan systm pod nm) na klientskch stanicch zstane vechno pi starm, ani by to pro uivatele znamenalo njak omezen. Monost je cel ada. Nkter spadaj zcela do oblasti open-source softwaru, nkter pouze sten, nkter jsou proprietrn. Nkter zuvedench een nejsou zvisl na konkrtnm operanm systmu (maj vce monost bude to vdy zmnno), nkter se instaluj jen na Linux. Kadopdn je ale monost snit nklady tm, e se nemus podit serverov verze systmu Windows apotebn poet klientskch licenc.
Pro nahradit Microsoft Exchange?

Nkomu me Exchange pln vyhovovat anem dnou potebu ho mnit. Mnohdy ale stmto softwarem nepanuje zdaleka pln spokojenost. Dvod me bt cel ada: Nklady na pouvn.Krom nklad na poten pozen licence na server ana klienty (protoe Exchange se licencuje na kadho klienta, kter se knmu pipojuje tzv.Client Access License,CAL) je poteba potat ispozdjmi upgrady, protoe kad verze je podporovna jen omezenou dobu. Licencovn.Licenn model zaloen na serverov licenci + CAL (klientsk licence) vyaduje sledovat, na kolika potach se pstup kExchange pouv (nebo kolik uivatel ho pouv; CAL jsou bu na pota, nebo na uivatele) adokupovat potebn licence. Pi snen potebnho potu le zakoupen licence ladem. Mezi verzemi se navc licencovn mn, atak napklad zmizela dvj licence na Outlook zalenn do CAL (tj. od verze 2007 se
24 http://cs.wikipedia.org /wiki/Groupware
Nkter zdostupnch een

Nsledujc pehled rozhodn nen anem bt pln vyerpvajc. Ukazuje vybran open-source een, ktermi lze Exchange nahradit. Takovch een existuje podstatn vc, rzn nkladn, srznmi licencemi, srznou klou funkc. Itak si zde me kad najt takov een, kter by mu mohlo vyhovovat.
43
Vzhled webovho rozhran Open-Xchange
OpenChange
OpenChange25 je open-source een pro kompletn nhradu Exchange. Nevyaduje dn pluginy, konektory apod., prost se nainstaluje apouv. Lze ho pouvat na libovoln linuxov distribuci, pro nkter (Debian, Ubuntu, RHEL, CentOS) jsou pmo kdispozici balky. OpenChange obsahuje iabstrakn vrstvu MAPIStore umoujc pstup protokolem MAPI kjinm systmm (kdy OpenChange slou jako jejich nadstavba).
SOGo tak pslun standardn protokoly (CalDAV, CardDAV, GroupDAV) awebov rozhran. Nutno vak podotknout, e pro pstup zOutlooku vyuv funkcionalitu ve zmnnho softwaru OpenChange. Podobn napklad pstup zmobilnch zazen je een programemFunambol. Pro klient Thunderbird jsou kdispozici integran doplky.
EGroupware
EGroupware28 je komplexn een pro osobn informace aspoluprci. Je kdispozici ve dvou verzch: komunitn (zdarma, open source) aenterprise (placen podle uivatel, proprietrn licence). Komunitn verze neobsahuje vechny funkce, chyb zejmna rozlin importn aexportn funkce, hromadn tisky, podpora drag&drop ve webovm rozhran apod. Ob verze jsou ale prakticky plnohodnotnou nhradou za Exchange anabzej jet podstatn vc (sprvu projekt, sprvu incident, wiki, knowledge base...).
Open-Xchange
Open-Xchange26 je (navzdory velmi podobnmu nzvu) nco pln jinho ne OpenChange. Nejde okomplexn apln integrovanou nhradu Exchange, nbr oeen poteb, kter Exchange e, na webov bzi. Souasn ale umouje instalaci doplk pro pm pstup zOutlooku. Dal doplky integruj Open-Xchange napklad se softwarem cPanel nebo sThunderbirdem. Backend m licenci GNU GPL 2, frontend pakCC-BY-NC-SA. Novj arozshlej een se jmenuje OX App Suite.
Citadel
Citadel29 je open-source groupwarov een swebovm rozhranm apodporou standardizovanch komunikanch protokol. Pro komunikaci sOutlookem prostednictvm protokolu MAPI (atedy pro plnohodnotnou nhradu Exchange) je poteba pout proprietrn konektor Bynari Outlook Connector.
SOGo
SOGo27 svmnohm podob OpenChange itady jde oopen-source software plnc lohu pm nhrady Exchange. Krom pmho pstupu zOutlooku poskytuje
25 26 27 28 29 http://www.openchange.org http://www.open-xchange.com http://www.sogo.nu http://www.egroupware.org http://www.citadel.org /
44
klu monost balku Kolab. Ten komunikuje standardizovanmi protokoly anen tak pevn spjat sdnm konkrtnm klientem; jako webov rozhran slou (vposledn verzi Kolabu) program RoundCube se specilnmi pluginy. Pro plnohodnotnou komunikaci sprogramem Outlook je poteba konektor napklad ji zmnn Bynari, ale iKONSEC nebo Toltec.
Zarafa Collaboration Platform

Zarafa Collaboration Platform31 je groupwarov balk pod open-source licenc AGPL (komunitn edice) aproprietrn licenc. Skomunitn edic je to podobn jako teba uprogramu Scalix vyuit protokolu MAPI je omezeno, vtomto ppad na 3 uivatele. Balk jinak nabz ve vech edicch istandardn protokoly awebov rozhran.
Monost je cel ada

Webov rozhran RoundCube s pluginy Kolab Jak je vidt zuvedenho pehledu, monost nhrady Microsoft Exchange je cel ada. Jsou mezi nimi urit rozdly, take si lze zvolit vhodn een pro konkrtn situaci. Zvis na tom, kolik uivatel se bude pipojovat, zda se krom kancelskho softwaru od Microsoftu pouv ijin software, zda je poteba webov rozhran i zda m bt instalace co nejjednodu, nebo naopak nevad urit sil vloen do ppravy.
Kolab
Groupwarov open-source eenKolab30 bv tradin spojovno slinuxovm grafickm prostedm KDE avnm obsaenm klientem Kontact. Je pravdou, e tato kombinace je pomrn ast adobe proven, nevystihuje ale
Zarafa WebApp
30 31
http://kolab.org / http://www.zarafa.com/
45
Zimbra: server pro sjednocenou komunikaci asdlen dat ve firm[VOzim]

Zkladn softwarovou potebou kad firmy jsou bezesporu nstroje pro komunikaci asdlen informac. Mezi zkladn funkce tohoto typu pat odesln apijmn e-mail, spolen loit dat (a u lokln, nebo vzdlen) asdlen kalende. Doplkovou slubou bv vlastn sociln s nebo sluba okamit komunikace (instant messaging), ato nejastji prostednictvm protokolu XMPP (znmho spe jako Jabber) nebo prostednictvm IRC (vce i mn veejn diskusn konference postaven na principu okamit komunikace). Pokud je strategi spolenosti pouvat vmaximln me open-source software, a kvli nzkm nkladm, leglnosti, klovatelnosti nebo jinm vhodm, vppad poptvky po komplexnm een, kterm lze nahradit nebo alternovat funkce zabhlho Microsoft Exchange Server (dle jen MSES), naraz na nkolik skutenost, kter se mohou stt komplikacemi. Jednou znich je znm, ale opomjen pravda. Neexistuje dokonal open-source verze njakho closed-source projektu. dn dva programy nejsou stejn, by jejich vrobce uvd, e se jejich podobnost bl 100%. Kompletn open-source nhrada produkt Microsoftu, Adobe nebo jin firmy neexistuje. Existuj alternativy; aplikace, kter poskytuj velmi podobn funkce amonosti, apokud je stm uivatel obeznmen, me dky takovmu softwaru napklad snit nklady. To je tak ppad nhrady serveru MSES existuje mnoho open-source konkurence, kter se vzjemn odliuje, akoliv autoi vech tvrd, e prv jejich aplikace je nhradou een od Microsoftu. VMware Zimbra se jako nhrada MSES neprezentuje, akoliv odpovdajcmi funkcemi disponuje. Spolenost, kter na MSES zvisl nen, nemus podobnost sMSES vppad Zimbry vbec rozpoznat i zdrazovat. Organizace, kter poaduje nhradu funkc MSES, me Zimbru sspchem nasadit aprofitovat tak znich nklad. Mezi vhody Zimbry zejmna pro firemn nasazen pat ifakt, e za jejm vvojem stoj firma VMware, svtov leader voblasti virtualizanch technologi32. VMware Zimbra se pedstavuje jako firemn een pro prci se-maily, kalendi apro tmovou spoluprci. Nabzen nstroje lze provozovat ve vlastn lokln instalaci, nebo ve vzdlen instalaci jako SaaS. Software as aservice (SaaS) znamen, e uivatel softwaru se nestar ojeho instalaci ani sprvu aod poskytovatele si jej pronajm jako slubu za pravideln poplatek.33
32 33 34
Nejedn se jen omdnost termnu, aplikace tohoto typu aZimbra mezi n pat se vyvjej mnoho let, jen se jim nekalo cloudov. Takov aplikace se obvykle obsluhuj prostednictvm webovho prohlee, co Zimbra samozejm vyuv tak; krom tto monosti ale nabz tak multiplatformn aplikaci Zimbra Desktop. Tu lze nainstalovat na klientsk potae apistupovat tak ke slubm serveru. Krom toho je mon pout aplikace tetch stran, nap. Mozilla Thunderbird. A u chpeme jako etalon tto oblasti Microsoft Exchange Server, nebo nikoliv, nabdka produkt, jejich monosti se pekrvaj, je irok. Zclosed-source nabdky sem pat IBM Lotus Domino, Aplikace Google na vlastn domn (ve variant zdarma, pro firmy nebo pro koly) i aplikace Zoho. Zopensource jsou to krom Zimbry dal produkty jako Zarafa, Tine 2.0, SOGo, Citadel, EGroupware adal.
Produkty VMware Zimbra

Hlavnm serverem, kter poskytuje sluby, je Zimbra Collaboration Server (ZCS). Uivatelm nabz rozshlou paletu slueb, kter pokryj celou osobn agendu apodporuj tmovou spoluprci. Server existuje ve dvou zkladnch variantch, kter se odliuj cenou ansledn nabdkou vlastnost. Zimbra Collaboration Server Open Source Edition cl na jednotlivce amal spolenosti, je kdispozici bezplatn. Obsahuje vybran funkce, zejmna webovou aplikaci pro sprvu poty, kontakt, kalend, kol asdlen dat, podporuje protokoly POP3, IMAP, CardDAV, iCal, CalDAV (tak na mobiln platform) asamozejm aplikaci Zimbra Desktop (kter um ve ve uveden aje alternativou kwebov verzi). Verze Zimbra Collaboration Server Network Edition (varianty Starter, Standard, Pro) je urena vtm avelkm spolenostem. Nabz se ve variantch ronho, dvouletho atletho pedplatnho, piem cenu krom dlky pedplatnho ovlivuje jet zvolen varianta apoet e-mailovch schrnek (tedy uivatel). Napklad ron pedplatn ve variant Standard, 25 schrnek, srozenou podporou (dokumentace, aktualizace, telefonn podpora vpracovnch hodinch a10 incident ron), stoj vetn DPH 569 eur, tedy zhruba 580K na uivatele/rok. Oproti open-source verzi nabz Network Edition monost rebrandingu (tedy pravu do firemnch barev), synchronizaci sMicrosoft Outlook, komuniktory Blackberry adalmi mobilnmi zazenmi (Zimbra Mobile). Dle zlohovn aobnovu dat vrelnm ase, administraci domn asystm uivatelskch oprvnn nebo archivovn e-mail. Pat sem takuivatelsk podpora34, ato komunitn portl, e-mailov atelefonick podpora i pohotovost 24/7.
http://up2v.nl/2012/09/01/nexenta-server-hypervisor-market-share-survey-indicates-vsphere-remains-dominant-hypervisor/ http://cs.wikipedia.org /wiki/SaaS http://www.zimbra.com/products/compare_products.html
46
Kolem produkt existuje siln komunita, kter spoluvytv wiki adokumentaci, hls aopravuje chyby, diskutuje na frech aposkytuje podporu vvojm, kte chtj Zimbru vylepit. Mnoho novch funkc vznik vpodob tzv. zimlet, tedy zsuvnch modul. Jejich katalog obsahuje destky poloek, kter mohou pidat pnosn funkce jako CRM, videokonference, prvky projektovho managementu nebo spoluprci se socilnmi stmi. Pot tak nabdkagrafickch tmat vzhledu35. Dal doplky pro spoluprci se ZCS nabzej tak jin vrobci softwaru, jde nap. odoplnk Zindus pro Mozilla Thunderbird36, kter umouje synchronizaci kontakt, neboZeXtras Suite37, sadu doplk, kter dodv open-source variant ZCS funkce podobn tm vNetwork Edition.
Vkonn aplikace pro osobn agendu

Zimbra Desktop38je univerzln aplikace pro sprvu osobn agendy, kterou lze pout ibez napojen na ZCS. Osobn agendou mme na mysli e-mailovou komunikaci, plnovn asu akol, vytven audrovn databze kontakt. Nabdku funkc lze oznait za irokou, protoe obsahuje pro-
pracovan apropojen nstroje, kter tvo velmi funkn celek avce nekonkuruj jinm zabhnutm offline eenm, jako je nap. Mozilla Thunderbird. Program umouje pracovat slibovolnmi e-mailovmi ty (protokoly POP3, IMAP aSMTP), sty Twitter aFacebook, rznm zpsobem spolupracuje sdalmi aplikacemi (voice over IP, videokonference, LinkedIn, Google). Prce spolokami (e-maily, dokumenty, kontakty apod.) je na velmi vysok rovni lze je rzn propojovat, odkazovat, kategorizovat, ttkovat nebo sdlet. Zprvy jsou podobn jako vGoogle Mail zobrazovny tak formou celch konverzac, pojem ploha nen omezen jen na fyzick soubor (lze piloit rovn kontakt nebo jin e-mail) avytven probh voknech na rznch kartch (podobn jako prohlme vce webovch strnek vprohlei). Velmi siln nstroj je vyhledvn, do nho je mon zahrnout vechny datov typy ametadatov struktury (uloen vyhledvn, ttky, asov zznamy). A u se rozhodnete pout cel Zimbra Collaboration Server, nebo jen aplikaci Zimbra Desktop, zskte pro svj tm (i tmy) vkonn nstroje, kter uet mnoho prce apenz.
Zimbra Desktop
35 36 37 38
http://www.zimbra.com/products/zimlets.html http://www.zindus.com http://www.zextras.com http://www.zimbra.com/downloads/zd-downloads.html
47
Redmine: koly podle stavu
Redmine: Pehled kol podle lid
Software pro projektov zen pinese neekan vhody[VOred]

Projektov zen je zpsob organizace prce, lid, prostedk aasu za elem efektivnho ukonen hlavn jednotky projektu. Projektem je extern zakzka stejn jako intern kol, vyeen provoznho problmu i zadn knkupu materilu. Lidsk innost se skld zvtch i mench zakzek, co se ukazuje vppad, e na jedn zakzce
pracuje vce lid. Je snadn je dit, organizovat, pomovat aplynule koordinovat jejich souinnost? Pochopiteln to snadn nen, proto vznikl software, kter vedoucmu projektu prci vrazn ulehuje.
Projektov nstroje pro vai organizaci

Voblasti open-source softwaru existuje velk mnostv webovch i sovch aplikac pro projektov veden prce.
48
Jednou znich jeRedmine. Mete ho ve sv organizaci pout ihned. Je zdarma dostupn na redmine.org39, je esky ajeho instalaci zvldne trochu zkuen IT technik.
Troufme si tvrdit, e ikdy bude existovat odpor jist sti zamstnanc, vhody softwaru pevauj.
Vysvtlete to svm lidem

Prci je nutn do aplikace vkldat ve form kol (task nebo ticket) askolem pracovat po celou dobu jeho ivotnho cyklu. Dle je nezbytn, aby ml systmtechnickho sprvce, jemu je mon zadvat poadavky na funknost aplikace. Krom technickho sprvce by ml vsystmu figurovat takadministrtor projekt, kter dohl na to, aby se koly nehromadily na jednom mst (ujednoho lovka), ale aby byly eeny. Ppadn tak pomh se sprvnm pidlenm i zadnm kol. Pro tyto ppady m zmiovan Redmine dotazy smovan do databze kol pomoc vhodnch filtr lze zobrazit konkrtn skupinu kol.
Open-source webov aplikace pro mnoho el

Zatm jsme si ukzali open-source software pedevm pro potae, ale tm jeho monosti zdaleka nedokon, spe naopak. Mnoh webov strnky sice stle jet vznikaj jako uniktn een, ale vposlednch letech se uns ivzahrani rozmh vyuvn hotovch een, mnohdy stavnch na otevench technologich. Webov strnky mohou mt mnoho podob. Meme si chtt pst svj vlastn blog, publikovat zajmav i odborn informace, vytvoit prezentaci sv firmy nebo komunikovat sostatnmi. Zde si pedstavme nkter webov open-source aplikace, kter nm toto umon.
Redmine samozejm nen jedin ani nejznmj program tohoto typu. Uvdme ho jako velmi kvalitn pklad. Vybrali jsme si ho tak my, protoe skuten spluje nae poadavky. Zde uveden obrzky jsou ze skuten implementaceukoly.liberix.cz40.
WordPress vyspl open-source redakn systm pro web[VOwpr]

Redakn systm WordPress pat mezi nejpouvanj software pro online blogy adal typy strnek. Bezesporu prvem poskytl mnoha uivatelm monost se snadno vyjdit, firmm aorganizacm poskytl prostedky pro snadnou prezentaci jejich innost awebovm vvojm zase kvalitn dokumentaci aprostor pro kreativn tvorbu. Nainstalovat WordPress je jednoduch avppad vhodn pipraven platformy je to pouze kliknut na jedno tlatko. Ne nadarmo se vvoji d heslem Zdrojov kd je poezie vd, e jejich produkt dv tv asta velk sti internetu.
Svou nezastupitelnou roli m samozejm tak vedouc projektu, kter sleduje svj tm, perozdluje koly, ppadn pomh sjejich eenm. Zrove m dokonal pehled ovytenosti len tmu ame plnovat dal postup. Ve je zobrazeno vpehledech, statistikch i grafech. Informace oprci na kolech tak chod e-mailem asamozejm je kpstupu mon pouvat tak mobiln telefon. Kad kol m uren svj ivotn cyklus, kter je vyjden stavem. Stavy lze vkonkrtn instalaci softwaru pojmenovat podle internch poteb, pkladem me bt Nov Veen ek se Provedeno Uzaveno Nelze vyeit. Ticket krom stavu mn svho eitele am tak pochopiteln svou prioritu. To jsou dal klov hodnoty, kter poskytuj cenn informace vokamiku, kdy se vpehledu i Ganttov diagramu pibliuje termn (neboli deadline). Pokud ve vs text vyvolv dojem sloitosti amte pocit, e takov software pat jen do IT firmy, pak zkuste porovnat souasn zpsob organizace prce ve va organizaci smonostmi, kter vm me pinst projektov software.
39 40 http://www.redmine.org http://ukoly.liberix.cz
Svobodn software vpraxi

WordPress nen jen softwarov balek pro zprovoznn blogu. Jedn se oobrovsk ekosystm tisc tvrc, ablon atmat vzhledu azsuvnch modul (plugin), kter redaknmu systmu dodvaj originln funkce. ZWordPressu, kter se instaluje pomoc tymegabajtovho archivu, se stala softwarov platforma, na n lze vybudovat trafiku, tovrnu nebo katedrlu jak chcete. Nem smysl zdrazovat, e WordPress je zdarma, vetn nespotu tmat vzhledu. Je vhodn ale zdraznit, e prv na tomto ppad lzedemonstrovat svobody softwaru(podle standard Free Software Foundation). WordPress mete pouvat, jak chcete, mete zkoumat, jak funguje, mte monost jeho kd opravovat, vylepovat avylepen it. Mete to dlat zdarma, nebo si
49
za to nechat platit. Aprv tyto svobody daly smysl existence mnoha firmm, kter nabzej webov hostingy s(upravenm) WordPressem, vytvej doplkov moduly anabzej neotel tmata vzhledu. WordPressvyadujeplatformu LAMP (Linux, Apache, MySQL, PHP), kter je povaovna za nepsan standard mnoha webovch aplikac. Bh na WAMP je tak mon.
mezi svmi weby. Tuto funkci m aktivn kad kopie WordPressu online jsou jich destky a stovky milion (podle metodiky hledn).
Optimalizace obsahu pro vyhledvae

Kvalitn obsah je zkladem dobrho webu adn redakn systm v web na prvn msto ve vyhledvai nedostane. Ale me vm vtomto procesu velmi pomoci. Zkladn funkce WordPressu vtto oblasti jsou dobr, ale mistra znj dl teprve modul jako All in One SEO Pack apouen redaktor. Na zklad dobrho obsahu ave spojen spingbacky adostaten velkou st spznnch web mete spn obsazovat msta ve vsledcch vyhledvn pi hledn rznch frz.
Bezpenostn dohled akvalita

Software je vyvjen ji dlouho (od roku 2003, koeny m vroce 2001) adky sv obrovsk popularit m zajitnu trvalou bezpenostn akvalitativn kontrolu. Projevuj se tak vlastnosti otevenho kdu systm sice nen bezchybn, ale kad jeho verze je podrobena testovn achyby jsou zachyceny. Pokud se stane, e se chyba dostane do finln verze, protoe se nap. projevuje za nestandardnch okolnost, oprava je kdispozici vdu dn. Nestv se pitom, e by uivatel uvedl aktualizac svj systm do nestabilnho stavu. Aktualizace jsou automaticky kdispozici azdarma.
Srozumiteln apmoar ovldn

Snadnost ovldn rozhoduje ospchu programu, co potvrzuje napklad Google se svm jednoduchm vyhledvacm polkem. Napsat avydat ve WordPressu lnek je snadn, zejmna pokud doke uivatel ovldat kancelsk balk. Vestavn editor nabz peliv vybran funkce, kter autoi povauj za nezbytn. Pro strukturovn textu se intern pouvaj HTML znaky ato tak pro nadpisy, nikoliv jen vt psmo. Produkovan HTML kd tedy spluje standardn poadavky ainternet se tak nepln nekvalitnmi texty.
SEO (search engine optimization, optimalizace pro vyhledvae) je mantra mnoha webdesignrskch firem. Pravda je takov, e nejdleitj je kvalitn aaktualizovan obsah.
Podpora rznch jazyk vredakci ivobsahu

Natst ji neplat, e je drtiv vtina softwaru pouze anglicky. Vrobci ji automaticky potaj slokalizac do dalch jazyk, pat to mezi samozejm vlastnosti. Konkrtn peklad pak u nebv problm, pokud je software kpouvn pekladu pipraven. AWordPress je kdispozici vdestkch jazyk, eskou verzi pravideln pipravuje tm sdruen kolem webuSeparatista.net41, oficiln msto ke staen je cs.wordpress.org42. Dal sousti ablony, moduly u jsou esky pouze tehdy, pokud je nkdo peloil. Obvykle to ned moc prce, protoe opt plat, e drtiv vtina doplk je na lokalizaci pipravena, autor pouze nem kdispozici vechny peklady. Dobrm zvykem je peloit doplnk pro sv ely aposlat jej ke zveejnn tak autorovi tm se udruje cel systm vpohybu. Zhlediska majitele webu se ale objevuj sloitj poadavky, nap. monost publikovat lnky vnkolika jazykovch mutacch tak, aby byly lnky se stejnm tmatem propojeny. Ani to nen problm je mon vytvoit tm redaktor zcelho svta, pidlit jim vhodn prva adt jim monost publikovat ve svm jazyce. Podle jazyka se navc mn hlavn nabdka webu ajin prvky.
iteln adresy asnadn odkazovn

Dal silnou strnkou WordPressu je systm vytven adres (URL) lnek po publikovn zsk snadno itelnou adresu, co vdnen dob zvyuje kredit webu (by to na jeho funkce nem vliv). Navc lze jednodue vytvet strukturu adresy avlenit do n aktuln rubriku, datum, autora nebo jinou informaci. Vdob sdlen na socilnch stch se tak URL stala dleitm nosiem informace aWordPress je dokonale pipraven. Pro lep vytven vazeb mezi instalacemi WordPressu (ale tak jinch redaknch systm) se pouv zptn odkaz, tzv. pingback. Odkazovan web si ov, e odkazujc strnka funguje ateprve pot zobraz odkaz, kter m oba weby propojit. To je nstroj vhodn pro vytven odkaz (linkbuilding). Posiluje se tm pozice webu ve vsledcch vyhledvn nap. Googlu. Samozejm nen nutn ekat, kdo na vs odke, sta jen dsledn odkazovat
41 42 http://www.separatista.net/ http://cs.wordpress.org /
50
Sprva plugin ve WordPressu
Sla roziujcch modul

Podobn jako existuj katalogy softwaru (nap. Android Market), existuje takkatalog doplk pro WordPress43 (dle ne samotn Android). Obsahuje tisce modul, kter do redaknho systmu pidaj nov funkce amohou ho tak nabt novou energi. Moduly se vyhledvaj, instaluj, aktualizuj, upravuj iodstrauj pmo zredakce systmu (aexistuj idal monosti jejich sprvy). Pro pedstavu uvdme monosti, jak lze WordPress upravit i vylepit.
Pprava magaznu, asopisu

Dky tomu, e WordPress disponuje textovm editorem skontrolou peklep, zenm pstupu uivatel podle uivatelskch prv, b na webu adokonce uchovv historii reviz, lze jej efektivn pout jako platformu pro redakn spoluprci. A u jde ointern materily, sbornk konference nebo oppravu textovch podklad pro asopis, pomoc WordPressu mohou redaktoi, korektor ieditor vklidu pracovat. Je mon nainstalovat vkonnj editor , nebo naopak takov, kter slou jen ke psan textu (neruiv).
Sprva informac, CRM

WordPress lze pouvat jako systm pro sprvu informac ozkazncch nebo lenech. Snadn roziitelnost prvk vredakci amodulrn systm umouj vytvoit formule pro strukturn ukldn rznch datovch typ. Vhodnm doplnnm jsou moduly pro rozesln newsletteru (a u pmo, nebo pomoc extern sluby jako Mailchimp).
43 http://wordpress.org /extend/plugins/
Projektov zen
Nespoet modul se zamuje na tmovou spoluprci aprojektov zen. Tmy i organizace, kter dn software nepouvaj, budou po ase jist pekvapeny pnosem, kter projektov zen pin. Vkombinaci sCRM i
51
rozenmi uivatelskmi profily zskv takov platforma pekvapiv efektivn vlastnosti. Lze delegovat prci, sledovat blc se termny aodkrtvat splnn koly.
Diskusn systm FluxBB[FBweb]

Na nkterch strnkch si nvtvnci pedevm vymuj poznatky, vzjemn se pesvduj, pou se, rad si... Nezbytnou infrastrukturu takovhoto diskusnho fra zajist napklad aplikace FluxBB. Frum ve FluxBB se len na jednotliv zk tmata, kter se podle pbuznosti sdruuj do nadazench kategori. Jinmi slovy seskupuj se vechny pspvky tkajc se danho tmatu. Pro obsahov se rznc pspvky je na mst zaloit vce tmat. Potlauje se tak neduh vlknovch debat, kdy se vreagujcm vlknu posouv pedmt rozpravy aasto se pln vytrat stedn tma. Mezi vlastnosti FluxBB pat: velmi rychl, velk vkon monosti moderovn, rzn hledn (nap. pspvky bez odpovdi), uivatelsk profily, osobn nastaven, rzn doplky... mal hardwarov nroky (nap. velikost databze) minimalistick funkcionalistick vzhled, bez lbivch zbytenost odvozeno zprojektu PunBB
Administrativa spoleenskch akc

Pokud asto plnujete i organizujete kulturn, spoleensk nebo vzdlvac akce, mte monost vyut vhodn modul, kter vm uleh celou agendu. Evidovat prodej vstupenek, umonit uivatelm registraci prostednictvm rznch socilnch st, publikovat mapu vetn mstn dopravy nebo GPS souadnic, to ve vkontextu kalende adalch webovch st.
irok monosti WordPressu

WordPress u nen jen redakn systm pro osobn blog. Stal se znj vkonn CMS (content management system), znj lze vhodnmi moduly vytvoit systm pro sprvu informac, fotografi, videoblog, firemn strnky nebo strnky divadla. Jedn se ovestrann aspolehliv nstroj se stabiln vedenm vvojem. Zkladn instalaci zvldne provst kad sprvce st nebo pokroil uivatel.
FluxBB frum na strnkch Blanska
52
Samozejmost je dostupnost vetin. Kdispozici jsou esk strnky44 sfrem (kter funguje jak jinak ne na FluxBB), kde je mon se poradit apodat opomoc pi een problm. Alternativou kFluxBB mohou bt systmy phpBB nebo SMF (Simple Machines Forum), kter jsou ponkud nronj ( jak na sprvu, tak na systmov prostedky), ale nabzej vce funkc apedstavuj robustnj een.
Wiki systm[FBweb]
Ivoblasti webu se najdou situace, kdy na nkterch materilech spolupracuje vce lid, napklad vrmci irho pracovnho kolektivu. Jeden dokument edituje vce lid. Provd se velk mnostv drobnch editac. Vyaduje se verzovn dokumentu. Uchovvaj se historick podoby aukldaj se informace ojednotlivch editacch.
Pkladem me bt znalostn bze pro zkaznky. Pracovnci klientskho centra dotaz co dotaz postupn dopluj npovdu. Dal pkladem je teba neveejn web pro vnitropodnikov diskuse. Popsan systm nejlpe demonstruje internetov encyklopedie Wikipedia45, kde je obsah editovn stovkami rznch uivatel, kte asto mn stejn strnky aje teba udrovat podek vrznch verzch pro ppadn opravy nebo odstraovn chyb. Wikipedie b na systmu zvanm MediaWiki. Tento systm je vak ponkud sloitj avyhovuje spe velkm strnkm, pro bn pouvn doporuujeme spe DokuWiki. Mezi vlastnosti DokuWiki pat: loit prostednictvm bnch soubor, ni hardwarov nroky ne databzov MediaWiki pro editaci vhodn alespo elementrn znalost syntaxe kategorie, hypertextov odkazy, zamykn hesla, znzornn rozdl mezi odlinmi verzemi tho hesla... vkldn multimdi snadn roziovn funkc pomoc doplk
Wikipedia nejznmj instalace wiki systmu
44 45
http://fluxbb.cz/ http://cs.wikipedia.org /wiki/Hlavn_strana
53
Alternativou kDokuWiki me bt ji zmiovan MediaWiki i MoinMoin Wiki. Vechna tato een jsou si velice blzk ali se spe jen vimplementaci, odlinosti poznaj pedevm sprvci systmu, pro uivatele jsou velmi podobn. Vsoftwaru MediaWiki se nedvno objevila monost vizuln editace (WikiEditor46), ato pmo ve finlnm zobrazen. Kprci tedy u nen poteba dn znalost syntaxe auivatel pi pravch vid pesn tu podobu, kterou dokument bude mt.
Moodle je specializovan tzv. content management
Moodle: open-source vuka pes internet[FBmoo]

Populrn webov aplikace Moodle47 slou kposkytovn vuky pes internet. Moodle nen jen platformou pro publikovn studijnch materil, ale pokrv nejrznj poteby e-learningu.
system (CMS, systm na sprvu obsahu). Instalace CMS systm obsahuj funkce pro snadn vytven anahrvn obsahu bez znalosti jazyka HTML, CSS styl adalch souvisejcch technologi. Vyuujc vMoodlu proto nemus rozumt tvorb web. Tvrci Moodlu se pihlsili kparadigmatu socilnho konstruktivismu. Msto pesnho popisu tohoto stanoviska se spokojme skonstatovnm, e vrmci sociln konstruktivistickho pstupu je kladen draz na sociln interakce. Na rozdl od bnch aplikac pro tvorbu socilnch st (Elgg, vbudoucnu GNU Social, plugin BuddyPress do Wordpressu...) vak Moodle nevytv univerzln sociln st, ale nvrh Moodlu se podizuje vhradn elu vuky. Moodle nen videokonferenn balek pro vysln prezenn vuky.
Co je anen Moodle
Moodle je tzv. virtual learning environment (VLE, virtuln
prosted pro vuku) een. Tyto softwarov pomcky pomhaj pi poskytovn slueb dlkovho studia nebo zkvalitnn domc ppravy pi kontaktn vuce.
Zkladn funkce
Vuka vMoodlu je rozlenna do jednotlivch kurz. Do kurzu vyuujc umisuje rzn studijn materily. Pi nahrn tchto podklad vpedstihu lze pozdret jejich pub-
Demonstran instalace zpohledu uitele
46 47
http://www.mediawiki.org /wiki/Extension:WikiEditor http://moodle.org /
54
likaci aurit pesn as jejich automatickho zveejnn vkurzu. Kpublikovn se hod inap. slovnky definic implementovan vMoodlu. Naopak studenti pmo prostednictvm Moodlu odevzdvaj svoje prce. Pro zjitn postoj kurit otzce lze vypsat anketu. Kobshlej komunikaci mezi uivateli lze pout diskuze achat, piem Moodle dv monost odebrat pspvky ie-mailem. Vmodulu workshop si ci vzjemn hodnot svoje prce. astnky kurzu lze rozdlit do skupin napklad podle pokroilosti apro kadou skupinu pizpsobit vuku. Vneposledn ad testy procvi (ov) nabyt znalosti. Utest Moodle doke mit spotebovan as, automaticky vyhodnotit odpovdi appadn iprovst klasifikaci. Kvyzkouen monost Moodlu slou demonstran instalace48. Dle existuj rzn rozen, kter pidvaj do Moodlu nejrznj funkce. Tak vzhled Moodlu je mon vmnoha ohledech upravit.
Rozdlen rol
Bhem instalace se vytvo speciln uivatel administrtor, kter cel systm spravuje. Uivatel maj rzn oprvnn. Zkladn hierarchie se skld znsledujcch pedefinovanch rol, jejich kompetence si nen tk domyslet: Tvrce kurzu vypisuje azakld kurzy. Uitel sprvy auitel bez prva upravovat jsou pedagogov. Jeden kurz me zajiovat vce osob. Roli student nen poteba komentovat. Ostatn uivatel internetu vystupuj jako host nebo registrovan uivatel. Spomoc systmu prv se snadno zavdj nov role. Jako pklad uveme teba nov definovanou roli Zamstnavatel/Rodi, kter je oprvnna seznmit se svsledky konkrtnho studenta. Role se v kjednotlivm kurzm. Napklad vjednom kurzu mete bt uitelem, vdruhm studentem avtetm kurzu nemt dnou roli. Detaily systmu prv se drobn li vjednotlivch verzch Moodlu. Systm oprvnn vMoodlu se d vnkolika ohledech integrovat sbnmi kolnmi informanmi systmy. Pedevm Moodle zvld autorizaci svch uivatel proti LDAP serveru.
samotn Moodle neumouje vybrat vhodnou licenci ke svm pracm. Studenti mohou snadno zveejnit copyrightem chrnn obsah kurzu, protoe nejsou dostaten upozornni na licenci tchto autorskch dl. Moodle umouje monitorovat aktivitu jednotlivch student atyto daje zveejuje uivatelm kurzu. Implementace tto funkcionality se zhlediska ochrany soukrom jev jako pomrn diskutabiln rozhodnut. Dle se vprofilu vMoodlu daj vyplnit zkladn osobn daje, piem oficiln dokumentace na problm potencilnho zneuit osobnch daj neupozoruje. Naopak napklad esk dokumentace49 uitelm rad: Vybdnte studenty ktomu, aby vyplnili co nejvce daj ve svm uivatelskm profilu (vetn fotografie) aseznmili se (stejn jako vy) sprofily ostatnch. Nemlo by dochzet kdiskriminaci uivatel. Pi vuce by proto mly bt maximln pouvny svobodn formty dokument, kter nejsou svzny skonkrtnm programem. Samozejm existuj vjimky, kdy je naopak vhodn pout proprietrn formty (nap. vuka prce vkonkrtnm proprietrnm aplikace). Cel obh vekerch dokument lze obvykle eit pouvnm vhradn formtu PDF. Dokumentace ani samotn Moodle tento pirozen poadavek na interoperabilitu dokument dostaten neartikuluje. Marn jsem vroli tvrce kurzu hledal vmenu monost vylouit uvn nesvobodnch formt. Organizace GNU sepsala speciln pro software poskytovn slueb pes internet licenci AGPL, protoe nejbnj licence GPL tento zpsob vyuit nebere vpotaz. Moodle je vak licencovn pouze jako GPL (ada 1.x licenc GPLv2+, ada 2.x licenc GPLv3+). Pipomnl bych, e GPL, na rozdl od sov AGPL, obsahuje tzv. asp loophole. Copyleftov ustanoven GPL se proto nevztahuj na klienty sov instalace. Uivatelm serverov instalace softwaru odvozenho od Moodlu tedy nevznik nap. prvo na zskn zdrojovch kd.
Monosti aukzky nasazen Moodlu

Ran pedprodukn verze Moodlu byly napsny vPythonu pro aplikan server Zope. Pozdji byl kd kompletn pepracovn pro dominantn webovou platformu LAMP (Linux, Apache, MySQL, PHP). Vzhledem ksouasn multiplatformnosti Moodlu jsou podporovny rzn variace na platformu LAMP. Napklad databzi MySQL meme substituovat databz PostgreSQL aod verze 1.7 inkolika dalmi relanmi databzemi. Vvojem apodporou Moodlu se zabv australsk spolenost Moodle Pty Ltd. Informace okomernch slubch naleznete na oficilnch strnkch50.
Mon kontroverze
Ve svt svobodnho softwaru se klade velk draz na problematiku licencovn, co je nutn pro zajitn prv uivatel. Systm Moodle nenut uivateli uvdt licence ujednotlivch nahranch dokument, take studentm
48 49 50 http://demo.moodle.net/ http://docs.moodle.org /cs/Rukov_uitele http://moodle.org /support/commercial/
55
Jedna zkomunitnch tmaticky zamench instalac
Oficiln strnky umouj zaregistrovat jakoukoli instalaci Moodlu. Dky tomu jsou dostupn aktuln statistick data onasazen tto aplikace. Vdob ppravy tto publikace bylo zaindexovno 722 eskch instalac51. Vtinu ztchto
strnek provozuj stedn, vysok, zkladn, matesk koly ajin vzdlvac organizace. Mezi registrovanmi instalacemi se nachz inkolik komunitnch strnek.
51
http://moodle.org /sites/index.php?country=CZ
Ve o kancelskm balku OpenOffice a LibreOffice
portl uivatel OpenOffice a LibreOffice
56
P K LAD Y NA S AZEN
nakonec se samozejm nabz otzka, zda nkdo ten oteven software vyuv, kdy jej zde stle vychvalujeme. Ukeme si tedy jen nkolik pklad firem aad znaich luh ahj, kter oteven software pouvaj. Nalzt bychom mohli snadno idal52, protoe mnoho dalch firem pouv svobodn software bn, ani by to nkomu dvali vdt. Akdybychom se pesunuli za nae hranice, nali bychom pklady, kdy se nejedn odestky nebo stovky uivatel svobodnho softwaru, ale pmo ostatisce amiliony53.
52 53
http://www.linuxexpres.cz/praxe/pripadove-studie http://www.ubuntu.cz/cojeubuntu/recenze/andalusie
57
Grygov dky open source vynv nad okolm, oban profituj[VOgry]

Mstostarosta hanck obce Grygov Petr Chramosta povauje rozhodnut pouvat open-source software ipo letech za vborn. Ve sv prci vid kad den vhody, kter otevenost softwaru pin, ato zejmna obanm. Nezanedbateln jsou tak finann spory, veejn prostedky zde toti velmi efektivn pouili pro vytvoen apravy softwaru na mru obci. Anebylo to vbec drah.
Hlavn slubu tvo pstup na internet akancelsk balk, obas tam vdm tak njakho studenta, kter si dodlv sv koly, uvd mstostarosta Chramosta. Protoe se nejedn odn specializovan software, jde obn informan ainternetov kiosek, lze toto een doporuit kad obci aknihovn.
Obec jako poskytovatel pipojen

Obecn ad provozuje internetovou s pro celou obec. Funguje tedy jako poskytovatel pipojen. Na fyzickm serveru b nkolik virtulnch stroj (virtualizace je zaloena na VMware). Prvn znich tvo webhostingov server bc na Debian GNU/Linuxu, poskytuje sluby DNS, FTP, databzovho serveru, potovnho serveru adomnovho serveru. Funguje zde tak servisn rozhran ISP Control pro sprvu hostingu; na tomto serveru b strnky obce54 realizovan vredaknm systmu Typo3 (obecn frum b na phpBB). Druh virtuln stroj je takt pohnn Debian GNU/Linuxem, b na nm Radius server, kter d autentizaci vech uivatel vsti. Kad uivatel, kter se chce vobci pipojit ksti, aktivuje sv bezdrtov pipojen, pipoj se na jakkoliv veejn hotspot, kde zsk na 10 minut pipojen zdarma. Pokud chce trval pipojen, zaregistruje se na obecnm ad, kde se pid zznam do Radius serveru auivatel se me kdekoliv vobci do st pihlsit. Cel obec je pokryta vyslai Mikrotik, kter jsou provzan sRadius serverem, daje se mn prostednictvm jednoduchho rozhran (napsanho na mru vPHP). Obec je do svta pipojena optickm kabelem.
VGrygov pouvaj Apache OpenOffice adal open source

Po volbch vroce 2006 elilo tehdej nov zastupitelstvo rznm problmm, jednm znich byla leglnost softwaru pouitho na obecnm ad. Zamstnanci provedli audit azjistili, e knkterm aplikacm nelze dohledat licenn smlouvy. Takov software proto povaovali za tzv. nelegln, tedy pozen i pouvan vrozporu slicenn smlouvou.
Grygov je obec se zhruba 1 400 obyvateli lec 7 km jin od Olomouce, zaloen ve 14. stolet. Obec pouv open-source software pro vtinu svch poteb, adokonce svyuitm open source vyvinula cenn informan systm. Viz tak grygov.cz.
Ocenn informan SMS ae-mailov systm

Po tto revizi byl nalezen software zlegalizovn avzjmu odstrann podobnch situac vbudoucnu byl jako kancelsk balk pouit voln iiteln Apache OpenOffice, kter m neomezujc licenn smlouvu. Ta umouje en apouvn bez ohledu na poet instalac nebo typ operanho systmu. Balk klovch kancelskch aplikac tak obec pro sv zamstnance podila zdarma (apouv se stle). Mezi dalm open-source softwarem, kter je na ad nasazen, najdeme prohle Mozilla Firefox apotovn klient Thunderbird. Vnm se pouvaj moduly pro synchronizaci kalende Google amodul Zindus pro sprvu kontakt. Vmstn knihovn provozuje obecn ad informan stedisko, kde na potach b linuxov operan systm saplikacemi. Nainstalovali jsme na n Ubuntu. Dti pravdpodobn vbec netu, e pouvaj Linux, ovldaj ve bez problm, nikdo nepiel sdnm problmem nebo poadavkem.
54 http://www.grygov.cz/
Tet virtuln stroj, tak Debian GNU/Linux, poskytuje jedinenou aoriginln slubu informan systm AIS. Jeho elem je informovn oban prostednictvm SMS zprv ae-mail. Ovld se jednak zwebovho rozhran, jednak servisn SMS zprvou. Pi odesln zwebu se zad text zprvy avybere se zpsob penosu e-mailem, nebo esemeskou. Dle se zvol clov skupina, nap. podle ulic, st obce nebo speciln skupiny jako hasii. Typick pklad pouit: kdy se plnuje odstvka vody, veden obce informuje obany spedstihem prostednictvm SMS a/nebo e-mailu. Nklady na provoz jsou minimln. Je to velmi pnosn sluba jak pro veden obce, tak pro obany. Dky vlastnmu hardwarovmu modulu je nezvisl na internetu, nevyuv veejnou internetovou brnu. Dokud funguje telefonn opertor, je vprovozu. Zprvy je dokonce mon poslat nejen zradnice, ale tak odjinud.
Pklady nasazen
59
Pouit svobodn software
el nasazen
Web
Poet kopi
Cena za licenci
Serverov vybaven Debian GNU/Linux Serverov operan systm, obsahuje sluby DNS serveru, domnovho serveru adal dleit nstroje Webov server Jazyk pro vytven dynamickch webovch strnek Databzov server FTP server Antivirus Antispam DNS server Virtualizan platforma Sprva webhostingu Redakn systm Redakn systm Diskusn frum Server pro autentizaci vsti http://www.debian.org http://www.debian.cz 2 0 K
Apache PHP
http://httpd.apache.org http://www.php.net
nkolik nkolik
0 K 0 K
MySQL ProFTPD ClamAV SpamAssassin Bind VMWare ESXi ISP Control Typo3 WordPress phpBB FreeRADIUS
http://www.mysql.com http://www.proftpd.org http://www.clamav.net http://spamassassin.apache.org / http://www.isc.org /software/bind http://www.vmware.com/go/get-free-esxi http://isp-control.net http://typo3.org http://wordpress.org http://cs.wordpress.org http://www.phpbb.com http://www.phpbb.cz http://freeradius.org Desktopov vybaven
nkolik nkolik 1 1 nkolik 1 1 1 nkolik 1 1
0 K 0 K 0 K 0 K 0 K 0 K 0 K 0 K 0 K 0 K 0 K
Ubuntu OpenOffice.org Thunderbird
Desktopov operan systm Sada kancelskch aplikac Program pro prci selektronickou potou, kalendi akontakty Webov prohle
http://www.ubuntu.cz http://www.openoffice.cz http://www.mozilla.org /cs/thunderbird/
3 10 nkolik
0 K 0 K 0 K
Firefox
http://www.mozilla.org /cs/firefox/
nkolik
0 K 0 K
Nklady na pozen softwaru celkem:
Tabulka 9 Software pouit vinfrastruktue ajeho cena (nen zapotna cena prce anklady na servis)
Rozesln e-mail se pouv pro pm informovn lid vobci, nap. ochystanch akcch, nebo se tak poslaj vzkazy lenm mstnch spolk. Tento zpsob informovn je spojen svyslnm mstnho rozhlasu. Oban, kte hlen nesly, si mohou pihlsit obecn newsletter, vnm zskaj stejn informace ve form e-mailu. Kad, kdo m et vinformanm systmu, si me vybrat
mnostv atyp informac, kter chce pijmat ajakm zpsobem. Jde nap. ohavarijn hlen, hlen mstnho rozhlasu nebo intern zprvy pro leny mstnho zastupitelstva nebo zmnn hasie. Systm navc funguje obousmrn oban mohou na zprvy odpovdat aty se dostanou zpt kveden obce. Software AIS vyvinut na mru zskal druh msto vkrajskm kole soute Zlat erb 200955 vsti Nejlep elektro-
55
http://zlatyerb.obce.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200005&id=1031
60
nick sluba aod t doby funguje bez zsahu lidsk ruky. Mohl vzniknout dky tomu, e je postaven na open source ae ho tedy lze ohnout na mru.
na strnky projektu, kde bv napsan, e se na een pracuje. Od t doby, co jsme open source nainstalovali, nemme sIT vybavenm problmy, k mstostarosta Grygova.
Dvody pro pouit open source jsou pragmatick

Jako vude, itady hrly vznamnou roli penze. Po nstupu souasnho veden se finance ukzaly jako hlavn problm. Obec na tom byla finann patn apouit bezplatnho softwaru se jevilo jako vhodn een vedouc ztk situace. Jene finann situace se natst pro Grygov zmnila avsouasnosti je rozpoet obce vdobr kondici. Dnes mme monost zakoupit si cokoliv obec je na tom finann dobe , ale pouvme open source, protoe nm vyhovuje azvykli jsme si na nj. J osobn ho pouvm idoma avem ho doporuuji, uvd Petr Chramosta. Pekvapuje ns, e jin obce utrcej mnostv prostedk za systmy, kter um zlomek toho, co software n, podivuje se mstostarosta Chramosta. Prokzalo se tedy, e nzk nklady na pozen kancelskho balku Apache OpenOffice nebo serverovho operanho systmu Debian GNU/Linux jsou sice vznamnm, ale nikoliv jedinm dvodem pro pouvn open source. Tento software m zkrtka funkce, kter uivatel oceuj. Napklad Apache OpenOffice disponuje klovou vhodou pro koncov uivatele, kterou je rychl uloen dokumentu ve formtu PDF. Jak vysvtluje Petr Chramosta: Vmnoha ppadech nemme dvod kupovat uzaven software, protoe by nm stejn neposkytl to, co nabz open source.
Zajm vs podrobn, jak funguje SMS brna AIS? Chtli byste ji pouvat ve sv obci? Kontaktujte pana Petra Chramostu na e-mailov adresemistostarosta@grygov.cz. Software je mon instalovat tak uvs, navc vm Grygovt rdi pedaj sv zkuenosti.
Vsledn finann efekt: Vtz open source

Grygov m piblin 1 400 obyvatel ana obecnm ad zhruba deset pota. Do mstn potaov st je pipojeno 160 domcnost. Ve zpsobu komunikace sobany avyuit softwarovch nstroj by se mohl stt pkladem pro stovky podobn velkch obc. Komunikuje nkolika cestami, nabz obanm kvalitn pipojen kinternetu, provozuje jako mnoho jinch obc knihovnu azajiuje pravideln psun aktulnch informac. Kolik to ve stlo? Nebo obrcen kolik se uetilo tm, e se vybralo trochu nezvykl een? Jak udv mstostarosta Petr Chramosta, nebylo nutn kupovat licence kancelskho balku Apache OpenOffice, kter je dostupn bezplatn. Tm se pi pozen uetilo bezmla 40 000K, aktualizace balku jsou takt zdarma, co ovem nemus platit pro konkurenn software. Vraznch spor se ale doshlo vppad serverov infrastruktury, kde je pouit operan systm Debian GNU/Linux, jeho poizovac cena je tak nulov. Zde je ovem nutno zapotat nklady na prci sprvce systmu ajednotlivch slueb. Obec spolupracuje skvalifikovanm odbornkem, jeho prci je nutno zaplatit, jedn se ostandardn stky. Mnoho slueb sta nastavit afunguj inkolik let bez zsahu. Vvoj informanho systmu AIS stl 14 000K bez DPH, GSM brna pila na cca 3 500K. Pouitm apravou opensource softwaru na mru obec uetila veejn prostedky, protoe penze byly investovny do funkc, kter jsou pln vyuvny, anedochz tedy kpltvn; program byl nabdnut kvyuit jinm obcm (bez vtho zjmu). Izde plat, e licence konkurennho programu, kter navc nevyhovoval po funkn strnce, stoj vrazn vce (cca 100000K). Vvoj vlastnho een na open source je vhodnj.
Kancelsk balk Apache OpenOffice nebo jin programy nijak nebrn komunikaci sokolnm svtem. Mstostarosta obce potvrzuje, e dn problmy svmnou dokument nezaznamenali. Zcela bn vApache OpenOffice vypluj tabulky aformule zaslan z ministerstev nebo krajskho adu. Apache OpenOffice obvykle zpracuje dokumenty, kter konkurenn program zobraz nesprvn.
Dleitm aspektem tak je, e open source je pravideln aktualizovn aobohacovn onov funkce. Vechen software se pravideln aktualizuje. Pokud se objev njak problm, aktualizace ho vye, lovk se taky me podvat
Pklady nasazen
61
Obce se nemaj eho bt

Mstostarosta Grygova Petr Chramosta je pznivcem opensource softwaru zpesvden. Ale tak zkuenosti agendy adu mu dvaj za pravdu voln dostupn software ajeho pravy na mru se obci nejen vyplatily finann, ale pedevm j poskytuj funkce avlastnosti, ktermi jin software vbec nedisponuje.
teby pracovnk tak aplikaci Gantt Project jako alternativu kMicrosoft Project pro kreslen jednoduch diagram projektovho zen.
Pragmatick pstup
Oteven een volme jako alternativu ke komernmu softwaru tam, kde m open source co nabdnout nerozliujeme mezi open-source softwarem akomernm softwarem na zklad obliby, je to ist pragmatick hledisko. Prosazujeme ho tam, kde open source pedstavuje lep cenu, zvolen een nebo cokoliv jinho, co pin vhodu oproti komernmu softwaru. Kde ale open source neposkytuje odpovdajc een (co je vtinou na klientsk stran), tam volme spe komern een. Na naem adu se drtiv vtina open-source softwaru vyuv na serverov stran. Ztoho dvodu nevnmme vt opozici vi open source, protoe ze strany IT pracovnk je open source dobe pijmn. Nasazen na pracovnch stanicch probh vtinou na pmou dost uivatel, kte pouvaj aplikace jako Apache OpenOffice nebo produkty typu Gantt Project i GIMP. Krozshlejmu vyuvn open-source een na klientsk stran jsme prozatm nepistoupili. Interoperabilitu se systmy Microsoft Windows pli neeme, protoe vtina nasazenho opensource softwaru jsou bu aplikace vprosted Windows, nebo nemaj problm sprostedm Windows koexistovat. OSS produkty nejsou uns vybrny nijak clen. Vdy se e njak projekt nebo typ aplikace avrmci analzy se zvauj jak komern, tak open-source alternativy. Pak rozhoduje, ojak typ produktu jde, jakou m podporu avvoj, jak snm maj zkuenosti jin organizace uns ive svt. Po posouzen vech monch alternativ se rozhodneme, zda je pro ns open-source een vhodn, i nikoliv. Jedn se tedy oad hoc rozhodnut bez stanovench pravidel. Pi rozhodovn, zda vyuvat open source, zvaujeme na odboru informatiky jak technick hledisko, tak samozejm finann nklady zle na obou tchto faktorech. Szme sp na stabiln distribuce, vlastn pravy vnich nedlme. Velkou roli vtom, zda vyuvme open source, hraje hlavn schopnost eit podporu danho een vrmci naeho adu. Znaeho pohledu m toti vsouasn dob vyuvn open-source een vesk republice ve veejn sprv nkolik slabin.
Kraj Vysoina dv pednost otevenm eenm, inspiruje se vEvrop[RLEkv]

Odbor informatiky Krajskho adu Kraje Vysoina m rozshl zkuenosti simplementac asprvou open-source infrastruktury, kter se skld zady navzjem propojench aspolupracujcch open-source komponent. Kr Vysoina provozuje rozshl instalace open-source systm vrmci sv st server, kter zajiuj bezpenost, potovn aaplikan sluby atp., ale tak mnostv uivatelskch opensource aplikac na platformch Linux iWindows. Jaroslav Krotk.
irok uplatnn
Na serverech nachzej uplatnn nejen linuxov operan systmy (Red Hat, CentOS, Ubuntu, Debian), kter jsou nasazeny pro evidenci nehmotnho majetku, evidenci veejnch zakzek, jako servery pro e-learning, pro informan systm idiskov loit. Vyuvn je tak dal open-source operan systm unixovho typu: FreeBSD. FreeBSD je nasazen vroli firewall, proxy server, DNS, router pro vnitn ivnj provoz, pro webhosting, monitoring ipotovn sluby vetn ochrany proti spamu. Krom toho vyuvme open-source databzov servery (databzov server Firebird pouvme pro ukldn dat ze specializovanho softwaru pro dopravn agendu aMySQL pedevm vrmci oblben sady MySQL + Apache + PHP) aprovozujeme tak aplikan server Apache Tomcat. Jako software pro telefonn stednu pouvme aplikaci Asterisk. Vsouasn dob je na ni pipojeno piblin 400 telefon Kr Vysoina idetaovanch pracovi. Virtualizan prosted Oracle VirtualBox vyuvme pro otestovn instalace akonfigurace osobnch pota iserver ajejich chovn pi zmn konfigurace. Aplikace Putty slou jako SSH aTelnet klient pro sprvu linuxovch/unixovch server akonfiguraci switch Hewlett-Packard aCisco. Pro editaci fotografi instalujeme uivatelm bitmapov editor GIMP, ppadn Paint.NET, apro editaci vektorovch kreseb vektorov editor Inkscape. Krom toho maj koncov uivatel na pracovnch stanicch kdispozici kancelsk balk Apache OpenOffice/LibreOffice apodle konkrtn po-
Pekky pi nasazovn na Kr Vysoina

Jde zejmna ovelmi mal poet firem nabzejcch podporu open-source produkt. Vtina IT spolenost vesk republice je stle zamena pedevm na komern produkty. Pak mme monost si dan een bu spravovat sami, co vyaduje njak as anklady ohledn kolen IT pracovnk na naem odboru, nebo si dan een nechat
62
spravovat njakou povtinou men firmou, kter je zvisl na jedinm pracovnkovi, jeho vpadek znamen nedostupnost podpory. Navc m dan podpora obyejn ivelmi nzkou kvalitu pro vt zkaznky. Tmto jsme si nap. proli pi implementaci open-source een PBX Asterisk. Dal slabinou je ne pli stabiln vvoj. Ve vtch organizacch je vtina aplikac integrovna nap. sERP systmem nebo jinmi klovmi systmy, kter jsou varchitektue dan organizace. Proto rozhodnut zakomponovat do architektury nkter zopen-source produkt znamen investice pedevm do implementace een ado prokolen uivatel. Pokud ovem vvoj nedr pli kontinuitu, pak je to dost riskantn rozhodnut. Jako pklad bych uvedl situaci kolem Apache OpenOffice/LibreOffice. Sada kancelskch aplikac je naprosto klovou zleitost varchitektue kad vt organizace, aproto je dosti nepjemn, pokud dan een kon ve ztracenu ajeho roli pejm sice een zpotku skoro identick, ale vsouasn dob u sten rozdln. Dalm velkm problmem je nedostaten vuka opensource softwaru na eskch kolch aztoho plynouc nzk gramotnost uivatel nap. ve vyuvn Linuxu. Sice vsouasn dob existuj projekty kol, kde vuka probh modern metodou na netboocch slinuxovm eenm, ale spe se jedn ovjimky.Dnes je ale poteba, aby ci mli monost se sLinuxem seznmit vrmci bn vuky anauili se ho rutinn pouvat stejn jako platformu Windows. Samozejm, systmov pstup ve vyuvn OSS chyb ina centrln rovni ve veejn sprv. Neexistuje politika rozvoje open-source een ve veejn sprv. Velkou slabinou je absence politiky tzv. otevench formt astandard. Ze zkuenost ze zahrani, pedevm ze zem Evropsk unie, plyne, e nen dleit, zda dan subjekt ve veejn sprv vyuv nebo nevyuv open source, ale ml by vyuvat oteven formty. Tyto formty by mly bt podporovny jak vkomernch, tak OSS eench. Pak by nedochzelo ktzv. vendor lock-in, kdy jsou subjekty veejn sprvy vzny kjednomu produktu zdvodu pouvanho formtu.Proto by se politika vtto oblasti na centrln rovni mla odvjet od definice otevench formt, kter maj bt vyuvny ve veejn sprv.
Nejvt vhodu open source vak nevidme vspoe nklad. Vtinou je to spe lep/vhodnj technick een, a u zhlediska bezpenosti, nebo programovn. Napklad vyuvn hvzdnho trojhelnku MySQL + Apache + PHP je velmi efektivn, jednoduch, vkonn abezpen ana Vysoin m velkou tradici. Vtomto een byla napsna aje provozovna vtina internch aplikac na adu. Svoji roli hraje tak skutenost, e sehnat na trhu prce nap. dobrho programtora pro PHP je daleko men problm ne sehnat dobrho programtora vC#, kter pracuje ve Visual Studiu. Tak je rozdln sazba za hodinu prce tchto programtor vneprospch C#.Take nap. pi vvoji aplikac je spora ve vyuvn open source znan. Za nejvt pnos povaujeme monost vyuvat jednoduch aefektivn technick een vuritch oblastech, nap. firewally, vvoj webovch aplikac apod. Tato efektivita znamen, e mme monost vyut as aprostedky voblastech, kde je aplikace komernch een efektivnj (ale samozejm inkladnj). Take kombinac open-source akomernch een lze doshnout zajmav softwarov architektury, ve kter do sebe jednotliv sti velmi dobe zapadaj. Jsme pesvdeni, e tento zpsob vyuit open source by se mohl uplatnit ina jinch adech.
Kontakt se svtem
Sv zkuenost sdlme aporovnvme sadou dalch ad, kter se rozhodly pro nasazen open-source een. Jedn se pedevm oady na Vysoin, jako je Mstsk ad Nov Msto na Morav. Vsouasn dob je Kraj Vysoina lenem projektu OSEPA56 vrmci Interreg IVC. Hlavn pnos lenstv spov pedevm ve vmn zkuenost. Projektu se astn partnei (panlsko, Belgie, vdsko atd.), kde je open source velmi rozen. Uns nemme ani tak problm svyuvnm open-source softwaru na serverov stran, ale zajmalo ns, zda opravdu masov existuje nasazen na klientsk stran azda to opravdu pin takov spory avhody, jak nkte proklamuj. Tak jsme chtli zjistit, jak funguj vdanch sttech organizace, kter se open source zabvaj, jak funguje centrln vvoj otevench aplikac pro veejnou sprvu, zda maj nkde opravdu propracovanou politiku vyuvn open source na centrln rovni. Tedy zjistit, zda je jet njak prostor pro vyuit open source vKraji Vysoina azda nejde nco udlat zhlediska centrlnho rozvoje apodpory ( jinmi slovy napodobit njak een, kter ji vzahrani funguje). Velmi zajmav jsou nap. zkuenosti znasazen vlastn linuxov distribuce ve panlskm regionu Extremadura, kde vyuvaj ve kolstv aveejn sprv svoji linuxovou distribuciGnuLinEx57. Region provozuje vlastn s bez-
spory aefektivita
Vyslen spory je velmi problematick. Samozejm, open source znamen sporu voblasti licenc, ale to je jenom st nklad na implementaci softwaru. Nkdy sice uspome na licencch, ale kvli hor podpoe open source ueskch IT firem zase vce utratme za prokolen IT pracovnk odboru informatiky. Take zle na konkrtnm een. Hrubodhad finann spory za 10 let je 5 milion korun(licenn poplatky, nklady na podporu, nklady na vvoj aplikac).
56 http://www.osepa.eu/
Pklady nasazen
63
platnch kolicch center pro obyvatele, kde je mon zskat kolen oLinuxu adalch open-source aplikacch. Dal ukzkou je vyuvn open source vLotysku ve mst Valmiera. Tamj radnice je tm kompletn postavena na open source. Velmi zajmavm prvkem je pln vyuvn virtualizan platformy Proxmox, kde vdanm virtulnm prosted b pes 50 server. Tak vBelgii ve mst Schoten vyuvaj open source ve velk me.Dky tomu se jim da bt na polovin nklad na IT ve srovnn sobdobn velkmi radnicemi vtto zemi.Vechny tyto ppadov studie byly prezentovny vrmci druh konferenceOSEPA58, je se konala koncem bezna 2012 vJihlav.
Open-source software et nklady vstavu hematologie akrevn transfuze[LJuhk]

stav hematologie akrevn transfuze pouv Linux adal open-source software. Vedouc Oddlen informanch akomunikanch technologi se snmi podlil ozkuenosti znasazovn tohoto softwaru apopsal rzn oblasti, kde OSS nael vHKT sv uplatnn.
Strun oHKT
Historie stavu hematologie akrevn transfuze (HKT) se datuje od 1. ledna 1952, nyn tedy stav slav edest let sv existence. Byl zzen Ministerstvem zdravotnictv, dnes m formu jeho pspvkov organizace. Pedstavuje uniktn spojen vzkumu sklinikou asvysoce nadstandardn specializovanou transfuziologickou st. Vznamn se tak podl na vzdlvac innosti krom vuky magisterskho studia ve spoluprci s1.lkaskou fakultou Univerzity Karlovy je kolicm pracovitm profesnho postgradulnho vzdlvn ve spoluprci sVysokou kolou chemicko-technologickou vPraze aInstitutem postgradulnho vzdlvn ve zdravotnictv. Krom pikovch odbornk potebuje stav pro svou vdeckou, klinickou ivzdlvac innost tak nleit zzem vetn kvalitn pstrojov techniky ainformanch akomunikanch technologi. Podobn jako vude jinde, ivHKT roste vznam rychlho aspolehlivho zskvn, ukldn, zpracovn apenosu dat.
HKT pouv open-source software

Protoe se vHKT59 ve velk me pouv operan systm Linux amnoho program patcch do kategorie svobodnho
57 58 59 http://en.wikipedia.org /wiki/GnuLinEx http://www.kr-vysocina.cz/osepa/ds-301510/p1=38698 http://www.uhkt.cz/
aopen-source softwaru, zajmalo ns, kde vude nachz vstavu takov software uplatnn ajak jeho nasazovn probhalo. Informace nm poskytl Ing.Vladimr Tym, vedouc Oddlen informanch akomunikanch technologi (IKT). Na serverech vHKT b Linux ji vce ne 10 let. Postupn zde nahradil dve pouvan Novell NetWare, kter v90. letech minulho stolet obecn voblasti st dominoval. Na linuxovch serverech je nasazena linuxov distribuce CentOS (zaloen na spn komern distribuci Red Hat Enterprise Linux). Krom specifickch serverovch aplikac vyadujcch Microsoft Windows akrom firewallu se systmem OpenBSD b Linux na vech serverech. Vyuv se ivirtualizace Xen avposledn dob KVM. Hlavnm dvodem pro volbu Linuxu bylo podstatn snen nklad (kter by vppad nkupu licenc proprietrnch operanch systm a ji by se jednalo oWindows, nebo okomern Unix byly znan), funkcionalita aflexibilita. To se ale netk jen Linuxu, nbr opensource softwaru obecn. Nyn se tento software pouv vHKT napklad pro souborov server (Samba), autentizan server LDAP (program OpenLDAP), potovn awebov server, proxy, DNS, DHCP aadu dalch. Migrace zdvjch een probhala bez zsadnjch problm. Krom server je Linux (ve form systmu OpenWrt) tak na routerech pro zajitn VPN spojen se temi dislokovanmi pracoviti. HKT rovn provozuje wifi s pro pacienty, drce anvtvnky izde se vyuv hardware sLinuxem, kzen pstupu slou svobodn software CoovaChilli. Zdesktop je Linux zatm jen na dvou sprvcovskch strojch (vrmci Oddlen IKT). Ale itam, kde pracuj bn uivatel, se vyuv open-source software, zejmna kancelsk aplikace Apache OpenOffice/LibreOffice (vsten me; hlavnm kancelskm balkem je vHKT Microsoft Office), PDF Creator, Mozilla Firefox aMozilla Thunderbird. Uivatel prci snimi zvldaj bez problm. Krom obecnch program (pouvanch ve vech sfrch lidskch innost) se vHKT pouv OSS tak pro vysloven zdravotnick koly. Nemocnin informan systm UNIS je provozovn vprosted operanho systmu Linux ab nad databz Firebird. Stejn operan systm, pro zmnu vkombinaci saplikanm serverem Apache Tomcat, se vyuv tak pro software SWLab DRG, slouc koptimalizaci vykazovn lebn pe zdravotnm pojiovnm. Zajmavou oblast pouit OSS, kter se zde navc neomezuje zdaleka jen na HKT (podle aktulnch informac je do st zapojeno 171 zdravotnickch zazen a3 vdeck pracovit), je systm ePACS. Jedn se okomunikan s pro penos obrazov zdravotnick dokumentace velektronick form. VHKT je implementovn komunikan uzel
64
st ePACS (nad Linuxem) atak loit dat (PACS server) swebovm rozhranm pro uivatelsk pstup (prohledvn archivu aprohlen dat vlibovolnm webovm prohlei) ina nm b Linux aaplikan server Apache Tomcat.
OSS m ve zdravotnictv sv msto

Pklad HKT ukazuje, e Linux aopen-source software obecn m ve zdravotnictv, ato vetn center pikov medicny aspecializovanho lkaskho vzkumu, jednoznan sv msto. Vtomto ppad se dokonce Linux pouv na serverech velmi dlouho asice od dob, kdy na serverech jet vldly pln jin systmy. To dokld, e se OSS nen poteba bt ae se naopak jedn osoftware, kter me bt funkn bohat, spolehliv, flexibiln avneposledn ad et nemal finann prostedky. Ve svt nen vyuit OSS ve zdravotnictv nim vjimenm. Vsouasn dob napklad probh velk migrace60 tincti nemocnic (scelkem 25 tisci zamstnanci) kodaskho regionu vDnsku na kancelsk balk LibreOffice. Akce byla sputna po dkladnm vyhodnocen dvouletho pilotnho provozu vnemocnici Bispebjerg Hospital vKodani ahlavnm dvodem je finann spora, protoe nklady na licence (kad uivatel musel mt vlastn licenci, protoe se me pipojovat na svj virtuln desktop odkudkoli) byly enormn vysok. Navc, jak ekl IT manaer nemocnin skupiny, vmnoha ppadech e open-source komunita problmy rychleji ne proprietrn dodavatel.
Tyto dmy se Linuxu ani Apache OpenOffice neboj avy ano?
kolch pinejmenm dozvdli oexistujcch alternativch. Tato informace me km zprostedkovat pstup kfinann mn nronmu leglnmu softwaru, nadanjm pak iradost ze spoluprce sOSS komunitou. Ateba se asem dokaj iuznn od zamstnavatele, ktermu uet nklady na licence aprci sjejich evidovnm, k Ludmila Chldkov, uitelka azstupkyn editele koly. kola navc pod potaov kurzy pro seniory, jejich soust je samozejm iApache OpenOffice, ale tak napklad jin open-source program grafick editor GIMP.
8 firem, ad akol, kter pouvaj Apache OpenOffice/LibreOffice[MHosm]

Pestoe vm mnoho lid bude zarputile tvrdit, e kancelsk balk Apache OpenOffice nebo LibreOffice nikdo nepouv, snad jen chud studenti, opak je pravdou. Tento voln iiteln software pouv krom jednotlivc imnoho firem, ale tak kol nebo ad. Zde je jich osm pro ukzku.
Ppad . 2: Truhlsk firma Dlauh63

Zdenk Dlauh, jeho firma vyrb nbytek na zakzku, k: Jako hlavn dvod vyuit vidme znanou finann sporu ve firm, monosti otvrat soubory zMicrosoft Office avyuit maker, co dl zApache OpenOffice nstroj uren pro provozn zaten. Prci vApache OpenOffice pirovnv kprci vMicrosoft Office: Nkdy je pr jednodu ankdy zase naopak. Na nkterch potach maj dokonce ve firm Linux.
Ppad . 1: Crkevn stedn odborn kole vBojkovicch61

VCrkevn stedn odborn kole vBojkovicch se opensource program neboj, pouvaj jak Apache OpenOffice, tak Ubuntu62. Povauji za dleit, aby se ci astudenti na
60 61 62 63 64
Ppad . 3: ad vBansk Bystrici64

Na Mstskm ad vBansk Bystrici peli na OpenOffice.org zPCSuite od Software602. Vvahu pipadal iOffice od Microsoftu, ale krom ceny proti nmu rozhodla inutnost upgradu operanch systm amnohdy ihardwaru. Peter Tuhrsky zoddlen informatiky dodv: OpenOf-
http://www.osor.eu/news/dk-25-000-hospital-staff-copenhagen-region-to-use-open-source-office-suite http://www.openoffice.cz/pouzivaji-openoffice-org /v-cirkevni-stredni-odborne-skole-v-bojkovicich-pouzivaji http://www.linuxexpres.cz/business/csos-bojkovice-spokojene-pouziva-ubuntu http://www.openoffice.cz/pouzivaji-openoffice-org /v-truhlarske-firme-pouzivaji-kancelarsky-balik-openoffice http://www.linuxexpres.cz/business/open-source-na-mestskom-urade-banska-bystrica
Pklady nasazen
65
fice.org mal navye t vhodu, e na om nefungovali vrusy zneuvajce makr vdokumentoch Microsoft Office. Nkte uivatel mli spechodem na OpenOffice.org problmy, jin ale byli vce samostatn: Ke sme OpenOffice.org nasadili na tvare kontroly, prvch pr dn si sniektormi vecami nevedeli rady, tak sme im niekokokrt pomohli, potom si od ns poiali knihu oOpenOffice.org, po tdni ju vrtili aodvtedy pracovali bez akchkovek alch otzok. Pechod na OpenOffice.org pozdji usnadnil pechod na Linux, protoe se jedn omultiplatformn program, kter nen zvisl na konkrtnm operanm systmu nebo jeho verzi.
soubor xlsx (chybov protokol od zkaznka ovelikosti 12MB svce ne 290000 dky) LibreOffice Calc cel peetl, zatmco Excel zMicrosoft Office 2003 sdoinstalovanou nadstavbou pro formty Microsoft Office 2007/2010 zobrazil jen prvnch cca 65 000 dk (vsouladu supozornnm na toto omezen, kter se objevilo hned po oteven souboru).
Ppad . 6: VO aSPE Plze68

Vy odborn kola aStedn prmyslov kola elektrotechnick Plze vulici Koterovsk se sna co nejvce pouvat programy zdarma, jako jeden znich pouvaj prv Apache OpenOffice. Ve kole maj celkov 350 pota sApache OpenOffice. Ztohoto potu m 70 stanic tak nainstalovan Office od Microsoftu. Trochu jsme do toho li zdonucen, ale nakonec nm docela vyhovuje, e kad student m program legln doma atato cesta je studentm ukzna, k Jana Cibulkov, uitelka koly.
Ppad . 4: Zkladn kola, Matesk kola, Zkladn umleck kola Jesenice65

kola vJesenici je krom klasick zkladn koly tak kolou umleckou amateskou. Zpotku zaali pouvat Apache OpenOffice hlavn kvli finann spoe ve kole, nyn si ale uvdomuj, e je dobr dti seznmit salternativou, protoe pak uspo iony, respektive jejich rodie. ci toti doma vnemalm potu radji pracuj na Apache OpenOffice, protoe je to pro n finann vhodnj ne nakupovat kancelsk balk od Microsoftu, k Martin Vondrek, sprvce operanho systmu.
Ppad . 7: Brnnsk Gymnzium, tda kapitna Jaroe69

Vtomto brnnskm gymnziu pouvaj Apache OpenOffice ajeho jin varianty ve Windows, Linuxu ina potach sMac OS X, co je asi 150 pota nejen vuebnch, ale ivkabinetech. Uitel informatiky kaj: Prce sApache OpenOffice je jednoduch aje velmi podobn starm verzm Microsoft Office. Program je zdarma, proto je pro kolu lep hlavn zfinannch dvod. Bn dokumenty vnm lze vytvet bez problm. Je to skvl alternativa kostatnm kancelskm programm.
Ppad . 5: INTAX, spol. sr. o.66

Spolenost INTAX poskytuje sluby voblasti informanch systm azabv se vvojem adrbou aplikanho programovho vybaven podle poteb zkaznk. Apache OpenOffice pouv ji od roku 2004, pan Ing.Hlavek, vedouc oddlen IT, vroce 2010 mj. napsal: Za velk pnos Apache OpenOffice povauji zaveden mezinrodnho standardu Open Document Format pro ukldn avmnu textovch dokument, prezentac, tabulek, graf adatabz. Dobe dokumentovan oteven standard dv zruku, e rzn kancelsk soubory budou vypadat stejn iza nkolik let api pouit jinch program ae budou iteln bez ohledu na nov vyvjen technologie aoperan systmy.67 Nyn ve firm peli na LibreOffice. Nejdve zvaovali pechod na IBM Lotus Symphony, ale kvli problmm ahlavn kvli ukonen jeho vvoje tuto monost nakonec zamtli. Nakonec se rozhodli vyzkouet nov LibreOffice: Teprve pi prci srznmi konkrtnmi dokumenty, tabulkami, prezentacemi aobrzky jsme poznali, jak m LibreOffice vhody ijak nov problmy jsou snm spojen. (...) Velk
65 66 67 68 69 70
Ppad . 8: Fakulta informanch technologi Vysokho uen technickho vBrn70

Jako zde posledn ppad jmenujme pro zmnu kolu vysokou. Na Fakult informanch technologi na VUT vBrn m kApache OpenOffice pstup vce ne ti tisce student azamstnanc na cca 830 potach. Finann spora zde nehraje roli, protoe jako vysok kola mohou zskat Microsoft Office prakticky zadarmo, jde jim spe osvobodnou volbu softwaru. Tom Kaprek, sprvce operanch systm, otom napsal: Na operanch systmech rodiny Windows ns sice netrp licence, ale nabzme svobodnou volbu jak operanho systmu, tak kancelskch balk i jinch program tam, kde je to mon. Uivatel, kte jsou nuceni pouvat konkrtn kancelsk balk, je pak naprost minimum.
http://www.openoffice.cz/pouzivaji-openoffice-org /ve-skole-v-jesenici-pouzivaji-openoffice-org http://www.openoffice.cz/pouzivaji-openoffice-org /zkusenosti-s-nasazenim-libreoffice-ve-spolecnosti-intax http://www.openoffice.cz/pouzivaji-openoffice-org /zkusenosti-spolecnosti-intax-spol-s-r-o-pouzivaji-openoffice-org http://www.openoffice.cz/pouzivaji-openoffice-org /na-stredni-skole-v-plzni-pouzivaji-openoffice-org http://www.openoffice.cz/pouzivaji-openoffice-org /v-gymnaziu-na-tride-kap-jarose-v-brne-pouzivaji-openoffice http://www.openoffice.cz/pouzivaji-openoffice-org /na-fit-vut-brno-pouzivaji-openoffice-org-fakulta
66
VMstsk knihovn vPraze pouv Linux denn pes osm set lid[MHmlp]
Mstsk knihovna vPraze je veejn knihovna naeho hlavnho msta. Poskytuje vpjn, bibliografick ainforman sluby. Pjuje knihy, asopisy, mapy, hudebniny, zvukov nosie. Umouje ten novin aasopis. Registrovan teni maj bezplatn pstup kinternetu na necelch dvou stovkch pota pro veejnost, kter denn vyuv vce ne osm set lid. Na tchto potach pouv knihovna Linux, kter knihovn uetil pes milion korun. Poloili jsme nkolik otzek sprvcm IT mstsk knihovny:
Pouvte celkem star verze distribuc, m to njak zvltn dvod, nebo je to jen kvli zsad Kdy nco funguje, nesahejte na to?
To je vzsad dobr pstup. Kdy nco funguje, neopravovat to! Problm je ale troku jinde. Pota je hodn ajsou rozstrkny po pobokch po cel Praze. Kad poboka m provozn dobu, kdy upota sed veejnost, anememe snimi pracovat. Njakou dobu trv vbec pipraven kompletn instalace, jej vyzkouen, jestli funguje sprvn na mnoha rozlinch potach, apak nastane hledn dr vasovm rozvrhu vech poboek, aby se tam postupn mohla ta nov distribuce nainstalovat. Krom toho, celou vc dlaj lid, kte maj na starosti mnoho jinch vc, take se tomu ani nemohou vnovat na 100%. Snadno si spotte, e ne uvedeme novou instalaci kompletn vivot, vyjde distribuce nov, alovk by zaal nanovo... Proto ty star distribuce, protoe prost nen vnaich silch takov mnostv pota neustle aktualizovat.
Kolik pota pro veejnost m celkem mstsk knihovna ana kolika znich b Linux?
Pro veejnost je vknihovn 295 pota, ztoho 180 urench pro pstup na internet, na tch b Linux.
Jak dvody vs vedly kpouit Linuxu?

Lep zabezpeen proti nechtnmu (ale ichtnmu) pokozen systmu uivatelem. Dvody, kter vedly kpouit Linuxu byly mimo lep zabezpeen samozejm irozpotov, na dnes bezmla dvou stech potach u dlaj licenn poplatky za ta lta znanou sumu.
Od kdy vlastn na potach pro veejnost b Linux? Bylo to odjakiva?

Je to u dlouho, nejsme schopni pesnji lokalizovat datum.
Kdy se na situaci zptn podvte, vidte njak vrazn vhody pouvn svobodnho operanho systmu? Napklad men nklady?
Pota sUbuntu Robustnost systmu se potvrdila. Poet pota se vprbhu let postupn zvyoval, proto je tk dopotat se pesn finann spory, nicmn nepochybn se pohybujeme nad stkou jednoho milionu korun, ato ipi opravdu velmi vldn cenov politice Microsoftu vi veejnm knihovnm.
Mte pedstavu, kolik lid denn tyto potae vyuv?

Vprmru 3100 lid, ztoho na internet cca 850. Bezplatn pstup kinternetu maj na potach pro veejnost jak registrovan, tak ineregistrovan teni, registrovan ten m pouze njak monosti navc, napklad si me msto upotae pedem rezervovat adky tomu m pi momentln pln obsazench mstech pednost ped neregistrovanmi nvtvnky, kte takovou monost nemaj.
Anevhody?
Nedostatek ovlada pro hardware. Krom toho ijednoznan vy pracovn nklady na poten zprovoznn adrbu. Pestoe celkov finann bilance vyznv jet stle jednoznan pro Linux, prv teba otzka automatickch pravidelnch aktualizac je zde problematitj ne uWindows. Drobn problmy ssebou nese ivizuln odlinost plochy adrobet jin zpsob ovldn, ne na kter je majorita uivatel zvykl.
Jakou distribuci Linuxu pouvte?

Pouvme distribuce Fedora 6 aUbuntu 8.04.
Pklady nasazen
67
Mohli byste prosm uvst njak konkrtn pklad chybjcho ovladae? Neme bt jejich nedostatek zpsoben prv starou verz systmu?
Problmem jsou napklad integrovan zvukov karty vchipsetech, grafick karty atd. Pravdpodobn by novj verze pomohly. Jene jak jsem se zmnil ve, nen vnaich kapacitch neustle zkouet nov anov distribuce azjiovat, jestli tohle i tamto u konen zaalo fungovat. Krom toho, aby se mohlo takovto mnostv pota spravovat, potebujeme je mt nainstalovan co nejvce stejn, abychom se pi sprv nezblznili. ;-) Take as od asu vezmeme njakou prv aktuln distribuci apipravme generln upgrade vech pota. To njak as trv. Pak nastanou problmy typu: Tyhle potae tu novou distribuci u vkonov nezvldaj, nebo Tyhle nov nakoupen potae ta distribuce jet nepodporuje atd.
Uivatel si obas stuj na nefunknost nkterch webovch strnek. Linux jako takov vak nekomentuj. Pouvte Linux ijinde ne na stanicch pro veejnost? Ano, pouvme jej na databzovch serverech.
Na sluebnch stanicch pouvte Windows, m to njak konkrtn dvod?

Ano, pouvme aplikace psan pro Windows.
Co Koni, mus bet na Windows, nebo funguje ina jinch operanch systmech?
Koni je psan pro Windows aprobh neustlm vvojem. Pepsat jej pro jinou platformu by bylo pli nkladn.
Aco softwarov vbava, jak programy maj nvtvnci knihovny kdispozici?

Kancelsk balk Apache OpenOffice, Mozilla Firefox, Gaim. Co uivatel, tedy nvtvnci knihovny, vnmaj Linux pozitivn, negativn, ppadn je jim to pln jedno?
Koni je vlastn knihovn systm mstsk knihovny zajiujc nejen rozhran pro tene (Opac), ale tak dc chod vekerch knihovnickch prac (akvizice, katalog, vpjn protokol, rezervace, blokace ).
68
Seznam pouit literatury

RKlic: LIuzf: LJliwi: MDkrv: LJoff: MorAd: MPthu: LJexch: VOzim: VOred: VOwpr: FBweb: FBmoo: VOgry: RLEkv: LJuhk: MHosm: MHmlp: Robert Krtk, Pouit open-source licence je dobr investice, http://www.linuxexpres.cz/business/pouziti-open-source-licence-je-dobra-investice Liberix, o.p.s., Pouvnm uzavench formt kod stt sob iobanm, http://www.linuxexpres.cz/business/pouzivanim-uzavrenych-formatu-skodi-stat-sobe-i-obcanum Luk Jelnek, Linux versus Windows kter znich je lep, http://www.linuxexpres.cz/duel/linux-versus-windows Michal Doekal, Linux je bezpen M to vkrvi, http://www.linuxexpres.cz/linux-je-bezpecny-ma-to-v-krvi Luk Jelnek, Srovnn LibreOffice, OpenOffice.org aMicrosoft Office, http://www.linuxexpres.cz/kancelar/srovnani-libreoffice-openoffice-org-a-microsoft-office Tom Mores, Alternativy kAdobe Creative Suite pro Linux, http://www.linuxexpres.cz/software/alternativy-k-adobe-creative-suite-pro-linux Michal Polk, Mozilla Thunderbird, http://www.linuxexpres.cz/software/mozilla-thunderbird Luk Jelnek, 10+1 aplikanch een, kter ve firm nahrad Microsoft Exchange, http://www.linuxexpres.cz/business/10-1-reseni-ktera-ve-firme-nahradi-microsoft-exchange Vlastimil Ott, Zimbra: server pro sjednocenou komunikaci asdlen dat ve firm, http://www.linuxexpres.cz/business/zimbra-server-pro-sjednocenou-komunikaci-a-sdileni-dat-ve Vlastimil Ott, Software pro projektov zen pinese neekan vhody, http://www.linuxexpres.cz/software/redmine-software-pro-projektove-rizeni Vlastimil Ott, WordPress vyspl open-source redakn systm pro web, http://www.linuxexpres.cz/software/wordpress-vyspely-open-source-redakcni-system-pro-web Frantiek Brtk, Open-source webov aplikace pro mnoho el, http://www.linuxexpres.cz/software/open-source-webove-aplikace Frantiek Brtk, Moodle: Open-source vuka pes Internet, http://www.linuxexpres.cz/software/moodle-open-source-vyuka-pres-internet Vlastimil Ott, Grygov dky open source vynv nad okolm, oban profituj, http://www.linuxexpres.cz/business/grygov-diky-open-source-vycniva-nad-okolim-obcane-profituji Redakce LinuxEXPRESu, Kraj Vysoina dv pednost otevenm eenm, inspiruje se vEvrop, http://www.linuxexpres.cz/business/kraj-vysocina-dava-prednost-otevrenym-resenim-inspiruje-se-v Luk Jelnek, Open-source software et nklady vstavu hematologie akrevn transfuze, http://www.linuxexpres.cz/business/open-source-software-setri-naklady-v-ustavu-hematologie-a Miroslav Hronok, 8 firem, ad akol, kter pouvaj OpenOffice.org /LibreOffice, http://www.linuxexpres.cz/kancelar/8-firem-uradu-a-skol-ktere-pouzivaji-openoffice-org Miroslav Hronok, VMstsk knihovn vPraze pouv Linux denn pes osm set lid, http://www.linuxexpres.cz/business/mestska-knihovna-v-praze-a-linux

Vyplnit dotaznk
Podpoeno Fondem Otakara Motejla.
ISBN 978-80-904897-3-8

Software Na Uradech A Jeho Otevrene Alternativy

Hochgeladen von

Dokumentinformationen

Originaltitel

Copyright

Verfügbare Formate

Dieses Dokument teilen

Dokument teilen oder einbetten

Freigabeoptionen

Stufen Sie dieses Dokument als nützlich ein?

Sind diese Inhalte unangemessen?

Copyright:

Verfügbare Formate

Software Na Uradech A Jeho Otevrene Alternativy

Hochgeladen von

Copyright:

Verfügbare Formate

SO FTWA RE NA AD EC H a jeho oteven alternativy

Software na adech a jeho oteven alternativy

PROBLEMATIKA A CL SOFTWARE , LICENCE A OTEVENOST

OPEN - SOURCE SOFTWARE JAKO KONKURENN ALTERNATIVA 15

Vhody pro vvoje adistributory

Linux svobodn operan systm

Linux versus Windows Kter znich je lep

Zimbra: server pro sjednocenou komunikaci asdlen dat ve firm

Software pro projektov zen pinese neekan vhody

Linux je bezpen M to vkrvi

Srovnn LibreOffice, Apache OpenOffice aMicrosoft Office

Alternativy kAdobe Creative Suite

Mozilla Firefox Mozilla Thunderbird

Aplikan een, kter ve firm nahrad Microsoft Exchange

Kraj Vysoina dv pednost otevenm eenm, inspiruje se vEvrop

Open-source software et nklady vstavu hematologie akrevn transfuze

8 firem, ad akol, kter pouvaj Apache OpenOffice/LibreOffice

Povaujete tento materil za pnosn, nebo mte vhrady?

Jako podkovn obdrte e-knihu zdarma!

SO FTWA RE , LI C ENC E A OTEVE N O ST [RKlic]

Licence vesk republice

Definice open-source licence

Vhody open-source licenc

Software, licence a otevenost

Libovoln pouit avoln distribuce aredistribuce

Monost prav, pizpsoben

Vyhnte se vendor lock-inu

Ve pkn pod kontrolou

Vhody pro vvoje adistributory

Software na adech a jeho oteven alternativy

Technick podpora zcelho svta

Open source nekomern?

Jak vydlat penze

Open-source software m asto mnoho tvrc anen zejm odpovdnost

Nakaen virem GPL

Nebojte se open source

Pouvnm uzavench formt kod stt sob iobanm [LIuzf]

Software, licence a otevenost

Stt zvisl na jednom vrobci

Jak je to vEvropsk unii?

een: oteven formty

Ve o kancelskm balku OpenOffice a LibreOffice

portl uivatel OpenOffice a LibreOffice

OPE N - S OURCE SO FTWARE JAKO KO NKU REN N A LTER N AT I VA

Povaujete tento materil za pnosn, nebo mte vhrady?

Jako podkovn obdrte e-knihu zdarma!

Calligra Sheets, tabulkov kalkultor

Open-source software jako konkurenn alternativa

Sprvce soubor Dolphin snadn pstup kdokumentm

Prce sgrafikou amultimdii

Software na adech a jeho oteven alternativy

Linux svobodn operan systm

Fedora, RHEL ati druz

Open-source software jako konkurenn alternativa

Linux versus Windows Kter znich je lep

Prvodce instalac programu

Instalace program ve Windows

Software mimo Windows

Ovldac panely ve Windows

Software na adech a jeho oteven alternativy

Sprvce softwarovch balk Synaptic

Instalace program vLinuxu

Pracovn prosted Windows alinuxovch systm