HEBREJSK

KRISTUS

PEDMLUVA KE TETMU VYDN

Text prvnho vydn ponechvm bez jakkoliv zmny, a to z dvod, kter uvdm v Pedmluv ke druhmu vydn. Mezitm jsem peloil tyi evangelia, Apokalypsu, sti Pavlovch list a Skutk apotol. Mj dnen zvr je takov: tyi evangelia jsou nepochybn doslovn peklady hebrejskch originl, kter existovaly dve. Byly to poznmky, kter si zapisovali nkte vzdlan ci rabho Jeuy. tyi peklady hebrejskch dokument nepouvaj vdycky stejnho hebrejsko-eckho slovnku. Uvaj samozejm tho tradinho hebrejsko-eckho slovnku, ale vybraj z jeho eck sti odlin synonyma. tyi svazky pvodnch dokument vznikaly prakticky souasn s udlostmi, kter l, a jejich eck peklady nemohly vzniknout o mnoho pozdji, protoe brati z nejstarho kesanskho spoleenstv v Jeruzalm spchali, aby ecky hovoc bratry a sestry z idovskch spoleenstv stedomosk diaspory seznmili s radostnou zvst co nejdve. Je velice pravdpodobn, e jeden z tchto peklad ml pi svch cestch u sebe Pavel, nejspe lo o peklad Lukv. Petr si patrn vzal s sebou do ma peklad Markv. Je teba poznamenat, e peklad do etiny se uskutenil na zklad tradinho hebrejsko-eckho slovnku, kter slouil i pi pekladu svat Hebrejsk knihovny do etiny. Vechna eck slova zachycen v tomto slovnku jsou slova Platnova, Sofoklova, Aischylova a Euripidova: skvl klasick etina ptho stolet ped nam letopotem. eck slovnk vech knih Nov-

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

ho zkona je zcela toton se slovnkem eckho pekladu svat Hebrejsk knihovny oznaovanho jako Septuaginta (LXX). Z toho tedy vyplv, e eck slova Novho zkona jsou slovy Platnovmi, Sofoklovmi, Aischylovmi a Euiripidovmi. V prvnm stolet naeho letopotu to byla klasick etina ptho stolet ped nasi epochou v dnm ppad to nebyla lidov etina obchodnk, vojk, nmonk a prostitutek z Korintu. Proto tak dokumenty jako tyi evangelia nemohou bt dlem rznch spoleenstv z konce prvnho stolet. Kdyby toti njak tyi rzn spoleenstv vytvoila na konci prvnho nebo na potku druhho stolet naeho letopotu dokumenty v etin, musel by bt kad z nich napsn v jinm dialektu. Kdyby kesansk spoleenstv v Marseille sepsalo evangelium, nevyjdilo by je stejnm jazykem, v jakm by vzniklo evangelium vytvoen teba v Lilie. Kdyby navc kesansk spoleenstv vytvoila evangelia na konci prvnho nebo a ve druhm stolet, nebyla by psna jazykem a slovy Platna, Sofokla, Aischyla nebo Euripida. Kdyby vytvoilo evangelium kesansk spoleenstv v Pantin nebo v Belleville, tko by je psalo jazykem Jeana Racina. tyi peklady do etiny, jimi jsou nae tyi evangelia, byly pozeny s pomoc hebrejsko-eckho slovnku, kter brati a sestry ze idovskch spoleenstv diaspory, kter mluvila ecky, dvrn znali dky pekladu svat Hebrejsk knihovny do etiny. Je v nich mnostv nepeloench hebrejskch slov, pepsanch pouze do eck abecedy, kter bratm a sestrm z idovskch spoleenstv neinila pote, protoe s nimi byli sit, a dle ada doslovn peloench typicky hebrejskch vraz, je byly pro gojim zcela, nesrozumiteln, ale Hebrejci jim rozumli velice dobe.
8

PEDMLUVA

K TETMU

VYDN

Abychom vbec nemu z tchto dokument rozumli, je nutn se vrtit k jejich hebrejskm koenm. Pi svch pekladech ty evangeli a Apokalypsy do francouztiny jsem co nejvce respektoval slovosled eckch vt, kter vrn dodruje slovosled vt hebrejskch, je jsou v pozad. Takov bylo i pravidlo starch pekladatel Hebrejsk knihovny do etiny. Pro nebyly dosud nalezeny alespo pokud je mi znmo zlomky pvodnch hebrejskch doklad? Dvod je prost, a mohli by jej ble objasnit paleontologov. Aby se toti zachovala fosilie uritho ivoicha, k tomu bylo zapoteb mimodn pznivch podmnek, je se vyskytuj velice zdka. Aby se ivoich zakonzervoval", musel k tomu mt mimodn fyzikln podmnky. A abychom vbec nalezli jeho fosilii, musej nastat pzniv okolnosti, musme mt tak tst, a bt schopni indukce. Nalezneme-li nkolik fosilii danho druhu, je to proto, e byl tou dobou u velice rozen. Z tohoto dvodu si otec Teilhard velice zhy uvdomil, e prapotky nkterch druh jsou pro ns prv z tohoto dvodu zcela ztraceny. Pvodnch hebrejskch dokument, tj. poznmek zaznamenvanch den po dni, bylo velice mal mnostv. Peklady do etiny byly pedvny kesanskm spoleenstvm hned po jejich zaloen a potom opisovny, protoe ije kesansk spoleenstv vzjemn pedvala. Tak vznikly tisce rukopis a tisce variant. Pvodnch hebrejskch dokument bylo velice mlo. Kdy v roce 66 vypukla vlka mezi many ajudejci, uprchlo z Jeruzalma mal kesansk spoleenstv, nemilosrdn pronsledovan tamn moc, a to jak judejskmi vldci z dynastie Herod a veleknmi, tak mskmi mstodriteli, na druh beh Jordnu, jak mu to pikzal Jan, autor Apokalypsy. Co se vlastn stalo po niiv vlce? Co se stalo se vzcnmi dokumenty? To zatm nevme.
9

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Je pravdpodobn, e skupiny pekladatel, kte tyto dokumenty pekldali, se pravdpodobn radili, tyto dokumenty si pedvali a rovn si vymovali informace. Pekladatel spolen diskutovali o zpsobu uspodn dokument, take se setkvme s paralelnmi adami. To tak vysvtluje sloitost tzv. synoptick otzky. Nejstar rukopisy eckch peklad evangeli rovn zmizely, pesnji eeno, nebyly zatm nalezeny. Vyjma nkolik zlomk: napklad zlomek eckho pekladu Markova evangelia, kter bychom mohli datovat rokem 50 (Srov. Carsten Peter Thiede, Die atteste Evangelien-Handschrift, 1986.) Pa, 4. prosince 1993

10

HEBREJSK

KRISTUS

PEDMLUVA K DRUHMU VYDNI

Vydvm v nezmnn podob knihu, kter vyla u ped nkolika lety, ani bych v n zmnil jedin slovo. Dvod je nkolik. Pedevm spornost. A tak v neposledn ad proto, e by nebylo na mst retuovat pltno, kter jsem namaloval ped nkolika lety. V tto u star prci jsem se v jedn vci mlil, a rd se k tomu piznvm. Byl jsem mlo odvn. Bylo to poprv, kdy jsem vpadl rovnma nohama na zaminovan pole. Od t doby jsem vyhovl pn tch, kdo mne podali, abych tuto knihu napsal, peloil jsem z etiny do hebrejtiny a z hebrejtiny do francouztiny tyi evangelia a Apokalypsu. Nae nynj zvry jsou nsledujc. tyi evangelia jsou tyi peklady ty svazk hebrejsky psanch poznmek. Tyto poznmky si v prbhu let 2730 nebo 31 zaznamenvali nkte spolenci Rabho. Nevme u ani slovo vkladm o dlouhch stnch tradicch, kter dajn pedchzely pozdjmu sepsn ty evangeli. V souvislosti s evangelii se ocitme v etnickm prosted, kter umlo u po cel stalet pst. Hebrejtina tehdy tak nebyla, oproti tomu, co se po adu generac tvrdilo, mrtv jazyk. Byl to svat jazyk, jazyk vzdlanc a tch kdo znali a pouvali hebrejsk jazyk a psmo, bylo v t dob v Judeji a v Galileji mnoho. Historka o jakmsi blouznivm analfabetovi obklopenm analfabety a hysterickmi enami, kterou l Ernest Renan, se jemu sa^Jacqueline Genot-Bismuthov: Un Homme nomm Salut, Gense d ' u n e hrsie Jrusalem. Pa, F.-X. de Guibert 1986. 11

C L A U D E

T R E S M . O N T A N T

motnmu i nkolika dalm, kte pili po nm, jist velmi zamlouvala, aleje teba ci, e postrd jakkoliv vdeck opodstatnn. Pi pekladu ty evangeli jsme nenalezli nic, co by potvrzovalo Renanovo pojet, podle nho je nejstar Markovo evangelium, protoe je zjevn nejjednodu, a podle nho je ml mt Matou ped sebou pi sepisovn vlastnho evangelia. Jde jen o dal fabulaci, kterou nememe brt ani pi nejlep vli vn. tyi evangelia jsou tyi svazky poznmek kter jsou na sob navzjem pomrn nezvisl a jejich peklady rovn. Neexistuje dn pozitivn, tj. vdeck dvod posouvat st tchto peklad vce dopedu, jak to v tto knize z pehnan skromnosti dlm. Aby se brati a sestry z idovskch spoleenstv v diaspoe mohli seznmit s texty radostn zvsti, bylo nutn obsah poznmek a svazk, novou genetickou zprvu, nov programovn a novou tvoivou informaci velmi rychle peloit, co se tak stalo. Kniha, kterou beze zmny znovu vydvme, vyvolala u mnohch profesor eckho Novho zkona boui nevole. Vysvtlen je nasnad. Kdy profesoi astronomie ve trnctm, patnctm nebo estnctm stolet uili, e materiln vesmr se omezuje pouze na nai miniaturn slunen soustavu a e stedem tto soustavy je Zem, kolem n se ot Slunce, byli, jak je znmo, rovn velice poboueni, kdy njak podivn individua vylezla z jeskyn a pila jim ci, e to nen pravda. Profesoi nemaj rdi, kdy jim nkdo na vrcholu kariry rpe do jejich pednek. Nemusme ani zanat od Adama: v celch djinch vd se ve fyzice, v biologii, v lkastv nco podobnho odehrv u po stalet. Po prvnm vydn tto knihy vylo v roce 1986 u tho vydavatele dlo nasi kolegyn, pan Jacqueline Genot-Bismuthov lovk, jeho jmno bylo Spsa. Vznik jedn hereze
12

PEDMLUVA

K DRUHMU

VYDN

v Jeruzalm. Autorka v nm osvtluje historick, politick, jazykov, intelektuln a teologick kontext, v nm se rozvjel onen nov Zrodek, jemu ostatn dali jmno mj sluebnk Zrodek" u sta hebrejt proroci. Objasuje pozad a kontext Janova evangelia a dochz ke stejnmu zvru jako my, pokud jde jazyk a datum vzniku textu, kter je veobecn myln oznaovn jako tvrt evangelium. Mnoz z profesor eckho Novho zkona, kte dali prchod svmu hnvu v recenzch i dokonce v knihch, se snaili vyvolat u ten dojem, e otec Jean Carmignac a j jsme proti biblick kritice jako takov, proti vdeckmu zkoumn svatho Psma. To by se jim lbilo! Nen to samozejm pravda. Nevm-li ani slovo starmu vkladu, podle nho byl vesmr omezen na nai miniaturn slunen soustavu, jejm stedem byla nae Zem, nijak to neznamen, e jsem proti astronomii. Prv naopak: protoe jsem zastncem vdeck astronomie, odmtm vklad, jemu uili mnoz ctihodn otcov do estnctho stolet a dokonce jet po nm. Nevm-li ve flogiston, nijak to jet neznamen, e jsem proti chemii. Nevm-li v duchy zvat, kte se tili takov pzni starho dobrho pana Des Carta, v dnm ppad to neznamen, e bych byl proti lkask vd jako takov. Prv naopak, ponvad jsem pro lkaskou vdu, kter vychz ze zkuenosti, nemohu vit medicn Ren Descarta. Nevm-li ani slovo neodarwinistick vvojov teorii, nijak z toho jet neplyne, e se stavm proti biologii. Naopak, prv proto, e jsem pro experimentln vdu nazvanou biologie, nevm ani za mk vkladm, s nimi pichz Darwinova kola. Nevm-li obdobn ani slovo teorii, kter se u u od osmnctho stolet a podle n jsou tyi evangelia a pozdji uspodan psemn zznamy pedchozch st13

C L A U D E

TRES

M O N T A N T

nich podn zapsanch ecky, nijak to pece neznamen, e bych byl proti samotn biblick kritice, proti vdeckm metodm zamenm na studium dokument, je tvo knihovnu Nov Smlouvy. Prv proto, e jsem pro vdeck zkoumn tto knihovny, odmtm rzfc fabulace vyplvajc z filozofickch pedsudk, kter^Lihaj a ke Spinozovi. Toto byla prvn pina boue hnvu. Jde o klasick ppad, kter se v djinch vdy stle opakuje. Existuje vak pina mnohem prost: mnoz profesoi eckho Novho zkona, jak si oni sami kaj, znaj toti ti, nanejv tyi hebrejsk slova. To se d snadno vysvtlit. Kdy si jako sprvn mlad mui volili svou specializaci a rozhodli se pro studium Novho zkona, nemuseli pokraovat ve studiu hebrejtiny a mohli ji pi studiu v semini vypustit, protoe odevad slyeli: Nov zkon byl cel napsn v etin. Hebrejtina je tu proto k niemu. Pedstavte si tu boui nevole u dobrotivch profesor eckho Novho zkona, kdy jim jaksi obskurn inividum jednoho dne ekne: pnov, eck texty, kter tvo Nov zkon, jsou ve skutenosti peklady hebrejskch text. A niemu nemete porozumt, nevrtte-li se k hebrejtin, je je v pozad eckho textu. Pro nzornost uvedu pklad, kter bude obzvl lib znt sluchu ctihodnch otc hegelin nebo heideggerin ze slovutnho Tovarystva, je mlo podle svho zakladatele svatho Ignce z Loyoly bt Tovarystvem Jeovm. Vichni vme, e Hegel a Heidegger napsali sv dla v nmin. Pedpokldejme, e se hrza pomyslet! vechny pvodn nmeck texty obou filozof ztratily. Pedpokldejme, e se zachovaly pouze jejich neohraban a msty pmo komick peklady do francouztiny.
14

PEDMLUVA

K DRUHMU

VYDN

Pedpokldejme tak, e by njak Turek, an nebo Japonec chtl porozumt Hegelovu a Heideggerovu mylen. Nezajmal by se o pvodn nmeck text, kter se skrv za francouzskm pekladem? N Pn zasluhuje minimln stejnou pozornost jako oba nmet filozofov. K tomu, abychom pochopili jeho mylen, je teba se vrtit k hebrejtin, kter byla e jeho pedk a jazykem Knihovny, je byla jeho kadodennm chlebem. V knize, kterou beze zmny znovu vydvme, uvdme pouze nkolik pklad, z nich ten uvid, e eck texty ty evangeli jsou skuten peklady pvodnch hebrejskch text. Pekladem ty evangeli a Apokalypsy z etiny do hebrejtiny a z hebrejtiny do francouztiny jsme mezitm podali dkaz, e tomu tak skuten je, sledujeme-li slovo za slovem eck text, kter rovn slovo za slovem sleduje text hebrejsk. ten, kter by si chtl tento dkaz ovit dkladnji, si me tchto pt peklad pest. Nkte lid v Nmecku (tam u dvno), ve Francii i jinde se nechtj v hloubi due smit s tm, e kesanstv m hebrejsk koeny. Fakta jsou vak takov, jak jsou. Kesanstv vypuelo z hebrejskho kmene a rozvinulo se na velkm strom hebrejskho monoteismu. Abychom pochopili vechny pojmy kesansk teologie, musme se vdycky navrtit k jejich hebrejskmu koeni. Rada profesor eckho Novho zkona si mysl a tak vce mn upmn prohlauje, e tyi evangelia jsou vtvory helnopohanskch spoleenstv z konce prvnho stolet. Evangelia byla podle nich vytvoena spoleenstvmi, crkvemi. Spolen s otcem Jeanem Carmignakem jsme dospli k zvru, e tyi evangelia v etin jsou skuten peklady pvodnch hebrejskch text. Tyto
15

C L A U D E

TRES

M O N T A N T

nich podn zapsanch ecky, nijak to pece neznamen, e bych byl proti samotn biblick kritice, proti vdeckm metodm zamenm na studium dokument, je tvo knihovnu Nov Smlouvy. Prv proto, e jsem pro vdeck zkoumn tto knihovny, odmtm rzn fabulace vyplvajc z filozofickch pedsudk, kter sahaj a ke Spinozovi. Toto byla prvn pina boue hnvu. Jde o klasick ppad, kter se v djinch vdy stle opakuje. Existuje vak pina mnohem prost: mnoz profesoi eckho Novho zkona, jak si oni sami kaj, znaj toti ti, nanejv tyi hebrejsk slova. To se d snadno vysvtlit. Kdy si jako sprvn mlad mui volili svou specializaci a rozhodli se pro studium Novho zkona, nemuseli pokraovat ve studiu hebrejtiny a mohli ji pi studiu v semini vypustit, protoe odevad slyeli: Nov zkon byl cel napsn v etin. Hebrejtina je tu proto k niemu. Pedstavte si tu boui nevole u dobrotivch profesor eckho Novho zkona, kdy jim jaksi obskurn inividum jednoho dne ekne: pnov, eck texty, kter tvo Nov zkon, jsou ve skutenosti peklady hebrejskch text. A niemu nemete porozumt, nevrtte-li se k.hebrejtin, je je v pozad eckho textu. Pro nzornost uvedu pklad, kter bude obzvl lib znt sluchu ctihodnch otc hegelin nebo heideggerin ze slovutnho Tovarystva, je mlo podle svho zakladatele svatho Ignce z Loyoly bt Tovarystvem Jeovm. Vichni vme, e Hegel a Heidegger napsali sv dla v nmin. Pedpokldejme, e se hrza pomyslet! vechny pvodn nmeck texty obou filozof ztratily. Pedpokldejme, e se zachovaly pouze jejich neohraban a msty pmo komick peklady do francouztiny.
14

PEDMLUVA

K DRUHMU

VYDN

Pedpokldejme tak, e by njak Turek, an nebo Japonec chtl porozumt Hegelovu a Heideggerovu mylen. Nezajmal by se o pvodn nmeck text, kter se skrv za francouzskm pekladem? Ns Pn zasluhuje minimln stejnou pozornost jako oba nmet filozofov. K tomu, abychom pochopili jeho mylen, je teba se vrtit k hebrejtin, kter byla e jeho pedk a jazykem Knihovny, je byla jeho kadodennm chlebem. V knize, kterou beze zmny znovu vydvme, uvdme pouze nkolik pklad, z nich ten uvid, e eck texty ty evangeli jsou skuten peklady pvodnch hebrejskch text. Pekladem ty evangeli a Apokalypsy z etiny do hebrejtiny a z hebrejtiny do francouztiny jsme mezitm podali dkaz, e tomu tak skuten je, sledujeme-li slovo za slovem eck text, kter rovn slovo za slovem sleduje text hebrejsk. ten, kter by si chtl tento dkaz ovit dkladnji, si me tchto pt peklad pest. Nkte lid v Nmecku (tam u dvno), ve Francii i jinde se nechtj v hloubi due smit s tm, e kesanstv m hebrejsk koeny. Fakta jsou vak takov, jak jsou. Kesanstv vypuelo z hebrejskho kmene a rozvinulo se na velkm strom hebrejskho monoteismu. Abychom pochopili vechny pojmy kesansk teologie, musme se vdycky navrtit k jejich hebrejskmu koeni. Rada profesor eckho Novho zkona si mysl a tak vce mn upmn prohlauje, e tyi evangelia jsou vtvory helnopohanskch spoleenstv z konce prvnho stolet. Evangelia byla podle nich vytvoena spoleenstvmi, crkvemi. Spolen s otcem Jeanem Carmignakem jsme dospli k zvru, e tyi evangelia v etin jsou skuten peklady pvodnch hebrejskch text. Tyto
15

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

pvodn hebrejsk texty nebyly vytvoeny helnopohanskmi spoleenstvmi prvnho stolet z toho prostho dvodu, e tehdej gojim stejn jako ti dnen nemli ve zvyku se psemn vyjadovat v hebrejtin. Tyto pvodn hebrejsk dokumenty ns v podstat pivdj k prvnmu judejskmu spoleenstv v Jeruzalm. Take otzka, kterou vyvolvaj ony poznmky psan v hebrejtin, je otzkou pravdivosti, tj. shody toho, co kaj, s tm, co ekl a uinil samotn rabi. Rada profesor Novho zkona ve Francii, Nmecku i jinde se spokojuje se systmem kantovskho typu: prostednictvm ty evangeli dospvme k ve spoleenstv z konce prvnho stolet. Dospvme k pedstav. Nedospvme vak k samotnmu byt. To je tak dvod, pro zvr, k nmu jsme dospli my, tj. e ve skutenosti jde o poznmky poizovan den po dni, vyvolal u mnoha tak boulivou reakci. Nebo v tomto ppad nedospv lidsk rozum prostednictvm hebrejsky psanch poznmek pouze k jevu, k ve spoleenstv, jak oni tvrd, ale k samotn bytosti Toho, v nm se bez zmny a smovn uskuteuje spojen a jednota novho stvoenho lovka s jedinm a nestvoenm Bohem. Dotkli jsme se prstem kantovskho abscesu. V kadm ppad je do cel tto zleitosti siln zapletena nmeck filozofie. To ovem nijak nepekvapuje, protoe nmeck kritick exegeze byla od samho potku pod jejm silnm vlivem. A plat to i pro dvact stolet. Pa 21. prosince 1988

16

HEBREJSKY

KRISTUS

NKOLIK SLOV NA VYSVTLENOU

Mohu bez obalu ci, e se tato kniha nebude jistm lidem lbit. Nkte budou povaovat jej zvry za nepodloen. Pro? Protoe se neshoduje s nzory, kter v souasnosti pevldaj. Protoe pedstavuje nzor meniny. Protoe pin mnoho pklad, v nich se proln Francouztina (i etina, pozn. pekl.) s etinou a hebrejtinou, co me nezasvcenho tene ponkud mst. Odbornci budou naopak tvrdit, e je pli strun. Pehldnou ony nkdy tm nekoncch ad citac, kter vzbuzuj pesvdiv dojem dokonale podloen teze. Protoe je cel psna v mimodn pmm, tm mluvenm stylu, jako by lo o rozhovor. Protoe je prac autora znmho pedevm svm filozofickm dlem. Bude to skvl pleitost pronst nad nm diskvalifikujc vrok: zase njak naprost neznalec, kter zabrousil do biblistiky, psn vymezenho oboru vyhrazenho exegetm, u nich je podle veobecnho zkona u sama jejich specializace zrukou kvality. Nen ani teba dodvat, e tato kniha bude povaovna za reakcionskou" patrn proto, e byla napsna jako reakce. Postihne ji nejsp stejn odsudek nepiznan, protoe si ho nikdo nepipust kter je dlem vech hypotz, je psob dojmem, e v danm oboru nepinej nic novho. Pnos tto knihy vak spov prv v tom, e se odvauje pekroit rmec souasnch bnch tradic a sna se jt mnohem objevnj cestou ne dosavadn metody. Ponechme na budoucnosti, aby
17

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

provedla konen zhodnocen: kdov, nebude-li j nakonec patit prvenstv novho a duchovnho zpsobu ten evangeli? Takov mnostv nmitek vyaduje hlub vysvtlen. Kniha Hebrejsk Kristus vznikla v jistm smyslu na objednvku. Chtl jsem kesanm na Korsice pomoci v etb Jeovy radostn zvsti. Pi rozhovorech s Claudem Tresmontantem jsem se pesvdil o jeho hlubok lsce k Bibli. Jeho dosavadn prce o vztazch mezi etinou a hebrejtinou, jeho hlubok znalost hebrejskho mylen (jeho prvn filozofick kniha z roku 1953 se jmenuje Esej o hebrejskm mylen) a nakonec i jeho schopnost podat srozumiteln vklad velice spletitch vc, to ve byly dvody, kter mne pimly k tomu, abych ho podal o nkolik krtkch vklad, kter by vychzely na pokraovn v naem diecznm asopise Crkev na Korsice. Pesnji eeno jsem ho podal, aby vypracoval na zklad relac mezi etinou a hebrejtinou francouzsk peklady nkterch st evangeli, kter by nm umonily objevit smysl Kristovch slov, je pronesl v aramejtin. Zkuenost kazatele a komenttora evangelnch text mi k, e smysl jeho slov se velice asto objev a tehdy, nalezneme-li odpovdajc slova, jich mohl Je pout, nebo typick vrazy pizpsoben kultue jeho poslucha. Claude Tresmontant souhlasil. Cekal jsem, ale nic nepichzelo. Na mou dost vyslovenou v lt roku 1982 pila odpov a na jae roku 1983, ale pekonala vechna m oekvn: z pvodn zamlench strunch vklad na pokraovn vzela nakonec tato kniha. Kniha se velice podrobn zabv peklady nkterch biblickch mst. Autor s oblibou uvd etn charakteristick pklady; z kadho evangelia tak vybral dobrch dvacet ukzek. Byl pesvden neoprvnn e by18

NKOLIK

SLOV

NA

V Y S V T L E N O U

chom vt rozsah patrn u nezvldli, by si je dobe vdom toho, e by bylo mon uvst jet dal citty. Nicmn dky tmto pekladm lze vyslovit hypotzy, jakm zpsobem byla vlastn evangelia napsna. Claude Tresmontant je tak bez okolk formuluje: hodn jsme o nich hovoili a prce na novm ten a novm pekladu evangeli mu umonila jeho hypotzy upesnit a vytbit. Budete se s nimi setkvat prbn v textu nebo bvaj obas shrnuty na konci kapitol. Jde o hypotzy ovovan prac, je svm rozsahem i povahou pekrauje jednoduch pehled. Nechtli jsme vak z knihy vypoutt otzky, jimi se odbornci zabvaj u dlouhou dobu. Navc zmnn hypotzy tvo pravdpodobn nejprovokativnj aspekt tchto strnek. Ne vechny jsou zcela nov, ale celek je okujc, nebo vyvrac, i alesp zpochybuje to, co dnes mnoz povauj za neotesiteln jistoty formulovan poklidnm standardnm spsobem v vtin asopis, i v vodech do etby evangeli. Tm, kdo vdecky pochybuj o nezvratnm charakteru bnch souasnch vklad, pinej vahy Clauda Tresmontanta nov a argumentan dobe podloen dvody znovu pochybovat a tvrdit, e i pes souhlas a shodu vtiny nen zkoumn v tomto ohledu jet ani zdaleka ukoneno. Na nsledujc otzky daj pochybujcmu teni asto zpornou odpov a jejich pochybnosti se po peten strunch vklad Clauda Tresmontanta jet utvrd a prohloub. Je vdecky prokzno, e evangelia byla napsna a pozdji, na konci prvnho stolet a po obdob 6670? Nen. Je prokzno, e je nutn potat s dlouhodobm stnm pedvnm podstatnch st evangeli, kter mlo trvat od tyictch do edestch let?
19

C L A U D E

T R E S

M O N T A N T

Nen. Je skuten spolehliv prokzno, e pi stnm pedvn in a slov Pna Jee nevyvstv v dsledku pedelch dvou tvrzen zvan problm vrnosti tohoto pedvn? Je prokzno, e kesansk spoleenstv v sedmdestch a devadestch letech pleitostn zasahovala do text s ohledem na sv problmy a nkter Kristovy vroky pekroutila do t mry, e Kristus v nich k vci, kter maj ospravedlnit rzn praktiky tchto spoleenstv? Je prokzno, e si za tohoto pedpokladu meme bt jisti zkladn hodnovrnost tchto slov pouze na zklad psoben apotol i evangelist, kte byli mimodn posilovni Duchem Svatm a kte dohleli na texty evangelia, kdy se sestavovaly v jeden celek? Jsem stle vce pesvden, e tyto dkazy je nutn teprve pedloit. Je pravda, e evangelium podle svatho Jana bylo sestaveno jako posledn, protoe je duchovnj a zjevn nejpropracovanj? Je autorem tohoto podivuhodnho evangelia apotol Jan, syn Zebedev, nebo njak jin Jan, nazvan z opatrnosti a bez dalho upesovn tm, jeho Je milo-

vn
Nebylo by rovn moudr a vdeck tv v tv poadavku jistch dkaz vyslovit jin hypotzy oprajc se o nemn pozornou etbu a vychzejc z evidentnho hebrejskho podlo eckch text? Uveme si pklady. Pro by evangelia nebo alespo nkter jejich sti, neli ty nejpodstatnj, nemohly bt napsny v krtkm ase po ukonen Jeova pozemskho ivota nebo dokonce jet v jeho prbhu? Jestlie apotolov zaali hlsat Jeovu radostnou
20

N K O L I K

S L O V N

V Y S V T L E N O U

zvst od okamiku, kdy do nich o Letnicch vstoupil Duch Svat, jak pak mli dvod, aby si zapovdli psemn zaznamenvat jeho vroky a promluvy, a to dokonce po cel desetilet? Pro se i jejich posluchai mli po cel lta vslovn vyvarovat jakhokoliv psemnho zznamu? A pro se pak nhle a zniehonic mla paraleln rozpoutat psemn aktivita a sice na rznch a velice odlinch mstech, ale celkovm charakterem a stylem svch projev tm shodn? Pro by nemohlo stn pedvn (pedevm kzn) spolu s psemnm zaznamenvnm jistho potu len, vrok a velkch celk jako umuen a vzken probhat zrove? A to ve ve velice idovskm" rmci, v kulturnm prosted svatch knih Star smlouvy a v tehdy bnch jazycch, hebrejtin a aramejtin? Pro by pozad pronsledovn kesan, je asto probleskuje textem a Jeovmi vroky, nemohla tvoit lta 3565 a pro by to nemohlo bt pronsledovn, kter rozpoutalo mojovsk nboenstv", tj. pronsledovn nov cesty" synaggou? Tato hypotza zapad do celkovho rmce mnohem lpe ne hypotza o pronsledovn ze strany ma, je zahjil csa Nero v roce 64. Novozkonn texty zdka varuj ped many, ale vdycky varuj ped stoupenci mojovskho nboenstv. A co znamen proroka Jone a jeho bn pijman vklad, je-li toto znamen jednoznanou pedpovd hlsn Boho slova cizincm, pohanm? sil zapoat Pavlem v obdob let 4550, je pohan, ne-id, pijali se stejnm nadenm jako Ninive v Jonov pbhu? A jak vysvtlit vmluvn mlen poadatel evangeli o zboen chrmu a jeho dsledcch pro idovsk svt? A k emu ten typicky prorock styl veobecnho oznamovn budouc udlosti, byl-li samotn text napsn a po onch udlostech?
21

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Vet pklad by mohl pokraovat. Proti hypotze dlouhho ist stnho pedvn a do psemnho zznamu nkdy v sedmdestch letech lze postavit hypotzu stnho pedvn, je probhalo zrove se vznikem dlch text v hebrejtin od tictch let, ani by bylo mon urit pesn datum vzniku kadho textu. Postupn bylo tchto text pouito jako zkladnho materilu pro uspodn jednotlivch evangeli tato prce byla v zsad ukonena ped lety 6065. Celek pak mohl bt peloen do etiny, aby se vyhovlo dosti novch kesan pochzejcch z eckho a mskho svta. Existuje-li vce hypotz, nech pak vdeck zkoumn rozhodne, kter z nich nejlpe odpovd skutenosti a kter obstoj ped vemi nmitkami. Je snad nevdeck doinnvat se, e hypotza dlouhho stnho pedvn postrd skuten dkazy a vyvolv adu nejasnost. Je snad nevdeck, mme-li za to, e hypotza krtkho stnho pedvn a erstvho psemnho zznamu Jeovch vrok a podobenstv tm okamit po udlostech m solidn oporu v eckm textu a jeho zptnm pevodu do hebrejtiny, a e je rovn uetena ady obt pi vkladu textu? Je snad nevdeck, jsme-li pesvdeni, e tato hypotza funguje nejlpe a e je lep? Nech pokrauj dal zkoumn. Teprve budoucnost nm ekne, kterm smrem se bude po nejrznjch hypotzch ubrat opravdov vda. Avak u dnes se i pi odlinch metodch a vchodiscch vytv urit soubor hypotz, kter se pohybuj ve stejnm smru jako tato kniha. Mm tu na mysli prce mons. J. A. T. Robinsona a P. Laurentina, jen se po ticet let vnoval studiu vzniku evangeli a jeho studie vyla v roce 1982. Mm tu na mysli prci hlubokho zbru, ji otec Carmignac vnoval zptnmu pekladu evangeli
22

NKOLIK

SLOV

NA

V Y S V T L E N O U

do hebrejtiny, kter zan vychzet. A nezapomnejme tak n a k n i h u Bruce E. Steina Po cestch Palestiny s Jano-

vm evangeliem, v n autor pe: Pezravost, s n se pistupuje k prosted Janova evangelia, mne popuzuje o to vc, e ti, kdo je odbvaj mvnutm ruky, jsou pmo prosknuti zpadnmi pedsudky typickmi prv pro jejich kulturu a prosted... Jan u svch ten pedpokld jistou rmcovou znalost Jeova posln nebo alespo pomrn velk poet lid, kte ho mli jet v iv pamti. Mohli bychom to povaovat za znamen, e prv Jan je jednm z nejstarch evangeli. "
V l e d n u r o k u 1983 hovoil v Pai a Lyonu kardinl Ratzinger o jistch skuten dominujcch hypotzch, kter jsou systematicky prezentovny jako zkladn a zcela

nepochybn: Skuten Bible miz a ustupuje Bibli, jak by dajn mla bt, Bibli interpretovan. Stejn tomu je i s Jeem. Je' evangelije chpn jako Kristus vrazn pepracovan dogmaty, za nm je teba dospt k Jeovi logif nebo k Jeovi z jinho pedpokldanho pramene, abychom objevili Jee skutenho. Tento 'skuten Je nakonec tancuje tak, jak my pskme... Vzken se stv zkuenostk, v n Je nebo alespo jeho 'skutenost pokrauje. Nemusme se u zabvat udlostmi, ale vdomm, je o nm mli ci nebo 'spoleenstv'. Jistota vry je nahrazena vrou v historickou hypotzu. Takov postup povauji pinejmenm za zarejc... Uzavrme se tm do ve ze slonoviny, umlho intelektulnho svta, kter me stejn dobe i nebt../'
c 3 3

Je opravdu n a mst klst si pi etb nkterch exeget klst otzku, neuzavraj-li je jejich hypotzy zcela zbyten d o ghetta jejich intelektulnho svta, kter se sna o d p o v d t n a otzky, je nemaj dn o p o d s t a t n n . A navc z p s o b e m , kter odrad i ty nejpozornj tene. Ve p a k nakonec vyst d o t r a p n h o d o j m u uzavenosti ve svt, v n m se ztrc smysl m r n t o m u , j a k si klademe otzky a jak se sname n a n odpovdt.
23

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

A to jenom proto, e vchoz hypotza jaksi nefunguje", neklape", e neodpovd skutenosti, a e se opr o falen pedpoklady? Kdov, zda se jednou ze vech tch knih nestane nepotebn haraburd? Mon do tohoto uzavenho svta zane pronikat trochu erstvho vzduchu, kter nakonec obnov samotn smr, zpsob kladen otzek i podloenost odpovd. Myslm, e etba tto knihy, vkladu hypotzy, je nen izolovan, psob prv dojmem erstvho zvanu vzduchu. A pedevm v ns vyvolv chu pest si evangelia v novm pohledu: ve velkch celcch a ne po jednotlivch vtch. Odhalovat v nich jejich normln smysl, ani bychom museli hnidopisky ptrat po stopch stle pozdjho zasahovn rznch autor, abychom v nich vidli jednat, modlit se, hovoit, zemt a dospt ke zcela novmu ivotu Jee z Nazareta, a nikoli v prv ad k tomu i onomu spoleenstv z konce prvnho stolet. Abychom v evangelich odhalili iv svdectv ty evangelist, kte si pli oznmit radostnou zvst prostm smrtelnkm, ani se dlouho zdrovali pedbnmi a vkladovmi komplikacemi samotnho textu. Mnoho kesan se nechv touto sloitost odradit a pestv st evangelia a meditovat nad nimi: ztratili poten z pmho, vroucho, osvcujcho, pesvdujcho kontaktu s Jeovou osobou, kter vede k obrcen. Kdyby byly vechny ty sloitosti a pedbn podmnky podloen a prokazateln, pak by bylo samozejm na mst se s nimi vyrovnat. Pivdj-li ns vak pli asto pouze k nepodloenm hypotzm, pro se do nich zapltat? Evangelium ten v crkvi ve svtle Ducha Svatho, jen je inspiroval pi jejich psemnm zznamu, je vcm vce pstupn, ne bychom si nkdy mysleli. Pro by Bh neml bdt nad tymi zpisy vrnmi zpsobem, jm
24

N K O L I K

SLOV

NA

V Y S V T L E N O U

oznamuj Jee, kter mohou st malic a pokorn odedvna a kter se ukzaly dokonale pstupn? Velebm t, Ote, Vane nebes i zem, ze jsi tyto vci skryl ped moudrmi a rozumnmi, a zjevil jsi je malikm. Ano, Ote, tak se ti zalbilo. Vechno je mi dno od mho Otce; a nikdo nev, kdo je Syn, nez Otec, ani kdo je Otec, nez Syn a ten, komu by to Syn chtl zjevit. (...) Blahoslaven oi, kter vid, co vy vidte. km vm, ze mnoz proroci a krlov chtli vidt, an co vi hledte, ale nevidli; a slyet, co vy slyte, ale neslyeli. " (Luk 10, 2125, Bible, es. ekumenick peklad, Praha 1993.) Jean-Charles Thomas, biskup v Ajacciu 1. kvtna 1983.

25

C L A U D E

T R E S

M O N T A N T

VOD

Kdy Pn promlouval k mum, enm a dtem v Judeji, Galileji nebo Samasku, uil v aramejtin, protoe tak se tehdy v prvn polovin prvnho stolet naeho letopotu v Palestin mluvilo. Hebrejsky hovoil tehdy, kdy se obracel k uenm lidem, k teologm, k tm, je nazvme zkonky, protoe umli st a pst a protoe studovali hebrejsk svat Psma. V souvislosti s otzkou jazyka si meme pest jednu ze strnek 2. krlovsk knihy (18,13), je se nachz rovn v Izaiov svitku (3637). Ve trnctm roce panovn krle Ezechie vythl Sancherb, krl Am, proti vem mstm Judeje, je byla opevnna, a dobyl je." (Sancherb vldl v letech 704681 ped nam letopotem. Ezechi, syn Achzv, byl krlem Judeje od r. 716.) 18,17: A vyslal, krl asyrsk, tartna (asyrsky tartanu, nejvy velitel), velitele eunuch a nejvyho nk.a z Lake ke krli Ezechiovi do Jeruzalma se silnm vojskem A vzthli a pili do Jeruzalma... Zavolali na krle, a vyel k nim Eljakm syn Chilkijv, kter byl sprvcem domu, Sebna, psa, hebrejsky ha-sofer, ecky ho grammateus, a Jach, syn Asafv, kter byl poven pamt krlovstv, hebrejsky ha-mazkir, ecky ho anamimnskon. A ekl jim nejvy nk: Jdte a eknte Ezechiovi: Toto prav velk krl, krl Aru: Na co vlastn spolh a do eho vkld svou dvru?" Nsleduje dlouh poselstv, kter pednesl nejvy nk tem zstupcm krle Ezechie, kte stli na jeruzalmskch hradbch.
(

26

VOD

Ti nejvymu nkovi odpovdli: 2. krlovsk 18,26: Mluv radji ke svm sluebnkm araniit (aramejsky), peklad do etiny syristi, protoe my tomuto jazyku rozumme, a nemluv s nmi jehudit (judsky), eck peklad idaisti, protoe lid na hradbch tomu rozum " Ti zstupci hebrejskho krle Ezechie si nepli, aby hebrejsk lid slyc to, co zdlky kiel nejvy nk, zstupce krle Sancherba, jeho slovm rozuml. Lid mluvil hebrejsky, kter je zde oznaovna jako judstina", tj. jazyk, jm se hovo v Judeji. Sancherbv zstupce uinil pochopiteln prav opak toho, o co byl podn, 2. krlovsk 18, 27: Ale nejvy nk jim odvtil: Poslal m mj pn, abych mluvil tato slova k tvmu pnovi a k tob? Nebo m sp poslal k lidem na hradbch, kte budou s vmi jst sv lejna a pt svou mo? Nejvy nk se postavil a zvolal judsky, hebrejsky jehudit, ecky idaisti co nejhlasitji: Slyte slovo krle, velkho, krle Aru! Toto prav krl: A vs neklame, Ezechi! Nebo vs nedoke vytrhnout z m rukyr V dob krle Ezechie, v osmm stolet ped nam letopotem, tedy lid mluvil a rozuml hebrejsky, ale nerozuml aramejsky. O nkolik stolet pozdji, po nvratu z babylnskho zajet, za vldy Kra (558528 ped nam letopotem), si Nehemi, kter psal v ptm stolet ped nam letopotem, stuje {Nehemi 13,24), e polovina Judejc, kte se vrtili ze zajet, u nedoke hovoit jehudit, jazykem Judejc, tj. hebrejsky, ec. idaisti. Otzka, jakm jazykem i pesnji jakmi jazyky se hovoilo v Judeji, v Galileji, v Samasku ped dobytm Jeruzalma v roce 70, zstv oteven. Jist je, e lid hovoil aramejsky. Je rovn jist, e vzdlanci, teologov, lid Knihy, znali hebrejtinu, hebejsky etli a psali. Otey

27

C L A U D E

T R . E S M O N T A N T

venou zstv otzka, do jak mry byla hebrejtina rovn mluvenm jazykem, a to alespo mezi vzdlanmi lidmi, jich bylo v Jeruzalm velice mnoho. Jeruzalm byl ped svm vyvrcenm v roce 70 patrn mstem s nejvtm poetnm zastoupenm vzdlanch lid, kte dokzali st a pst a mohli se seznamovat s poetnou psemn zaznamenanou teologickou literaturou. Jinou otzkou, kter zstv rovn oteven, jsou vzjemn vztahy obou jazyk: aramejtiny, kter byla sp mluvenm jazykem lidu, a hebrejtiny, je byla sp, ale nikoli vlun psanm jazykem vzdlanch lid. Jestlie se obma jazyky v rzn me a v odlinch socilnch skupinch hovoilo, co se zd bt stle pravdpodobnj, bylo by zajmav zjistit, neexistovala-li mezi obma jazyky urit komunikace nebo, jak kaj fyzikov a biologov, neprobhala-li mezi nimi vzjemn osmza. Osmza mezi hebrejtinou a aramejtinou se u rsovala dvno pedtm, protoe na ni narme v nejmladch textech svat knihovny Hebrejc, tj. v knize Pslov (17 slov aramejskho pvodu), v knize Job (32 slov), v Psni psn (10), v knize Ester (15), v Ezdrovi (9), Nehemiovi (11), v knihch Paralipomenon (21), v almech (48) a pedevm v Koheletovi, jemu se tak k Kazatel, kter obsahuje dokonce ticet slov aramejskho pvodu. Hebrejtina pouvan v prvnm stolet naeho letopotu se musela velice podobat hebrejtin Koheleta. Pozdji si vimneme nkolika vraz z Koheleta, kter by nm mohly pomoci objasnit nkter obtn texty tvrtho evangelia. Pn tedy uil aramejsky a je velice pravdpodobn, e v ad ppad a pi mnoha pleitostech tak hebrejsky, nebo jeho posluchai byli odborn vzdlan lid Knihy. Kolem nho se shromaoval lid, aby ho vidl a mohl pozorovat a aby mu naslouchal byli to lid, kte neu28

VOD

mli st ani pst. Avak mezi jeho posluchai a etn texty nm to potvrzuj byli i lid Knihy, vzdlanci, teologov, znalci Psma, kte patili bu ke stran i skupin farize nebo saduce. Byli mezi nimi tak ti, kter nazvme zlty, stoupenci vzpoury proti mu, kter bychom dnes oznaili za leny Fronty nrodnho osvobozen. I tohle nm potvrzuj etn texty. Mezi jeho ky byli i lenov Fronty nrodnho osvobozen a je docela mon tuto hypotzu hj vdec Oscr Cullmann , e k tto Front patil Jid, mu dky, latinsky sicarius. Kadopdn je zcela nepochybn, e se kolem Pna shromaovali lid vzdlan, kte umli st a pst, aby ho pozorovali, sledovali a slyeli, a to bu aby jej kritizovali, nebo aby jej nsledovali a stali se jeho ky. Je naprosto zejm a a priori zcela nepochybn, e mezi tmito lidmi Knihy, kte umli st a pst a kte trvili vtinu ivota studiem svatch Psem, byli i nkte jeho ci, kte si zaznamenvali jeho slova. Hypotza, je tvrd, e si poznmky dlat nemohli, je z psychologickho i historickho hlediska nesmysl, vezmeme-li v vahu etnick prosted a velk mnostv obyvatel, kte umli st a pst. Sta proroci, Oze, Amos, Izai, Jeremi, Ezechiel a dal si zaznamenvali sv vroky sami nebo je zapisovali jejich ci. Meme vbec pedpokldat, e by se mezi ky Pn, kte umli st a pst a vtinu ivota strvili studiem svatch knih, nenael nikdo, kdo by si zaznamenval vroky galilejskho rabho, kdy ho slyel mluvit? Tm spe, e tento rabi nebyl v jejch och jenom prorok jako sta proroci, ale nkdo vt ne prorok. To tvrd vichni tyi, kte zaznamenali to, co teme v pekladu z hebrejtiny do etiny v evangelich nazvanch Matouovo, Markovo, Lukovo a Janovo.
29

C L A U D E

T R E S . M O N T A N T

Je nesmysln a priori pedpokldat, e si jeho ci nic nezaznamenvali, e si zapisovn zakzali nebo si v nm vzjemn brnili, zvlt kdy povaovali galilejskho rabho za nkoho mnohem vtho, ne byli Amos, Oze, Izai nebo Jeremi, jejich vroky psemn zaznamenvny byly. Tyto zznamy byly pozeny v hebrejtin, nikoliv v aramejtin. Pro? Protoe hebrejtina byla psanm jazykem, jazykem znalc Psma, vzdlanc. Existovaly stn peklady hebrejskch knih, Try a prorok, do aramejtiny. Tmto pekladm kme targumim. Pekladatel v synagze stn pekldal svat text, Tru nebo text nkterho z prorok. Tyto stn aramejsk peklady vak bylo ped znienm Chrmu v Jeruzalm zakzno zapisovat. Hebrejtina byla jazykem vzdlanc, znalc, jazykem inspirovanch svatch Psem, Try a prorok. Je proto zcela pirozen, e vzdlan a pouen ci Pn zaznamenali jeho vroky, gesta a iny. To je zejm pedem, a priori. Jak uvidme dle, proke se to i a posteriori. Nkte ci, vzdlan a pouen, zaznamenali gesta, iny, slova a vroky Pn vyen pi rznch okolnostech. Je tedy a priori velice pravdpodobn, e muselo existovat vce zznam zapsanch v hebrejtin. Tuto hypotzu bude teba potvrdit nebo vyvrtit zkoumnm ty knih, kter se nm dochovaly v eckm jazyce. Dobe vme, k emu dochz, zapisuje-li si vce lid pednku na univerzit nebo kdy zaznamenvaj to, co se dje na ulici, nebo n vroky na veejnm shromdn, na ulici i v soukrom. Nkolik lid je ptomno stejn udlosti, sly stejn slova. Kad zaznamenal, co povaoval za nejdleitj, nejzajmavj a nejvstinj. Je a priori pravdpodobn, e podobn tomu bylo i v ppad poznmek i svazk poznmek, kter poizovali ci
30

VOD

Pn. Poznmky jednoho se li od poznmek druhho. Existuje vak spolen zklad, z nho vyplv, e pramen nebo pvod informace je jedin v tomto ppad galilejsk rabi. Existuj rozdly v zznamech, protoe ne kad zaznamenal nebo objevil to, co zaznamenal jeho soused. Abychom si tento jev ovili, stailo si porovnat poznmkov seity student navtvujcch pednky. Zznamy se svou kvalitou i kvantitou li v zvislosti na rozumu, schopnostech, pipravenosti i pozornosti poslucha. Informace jsou pijmny he i lpe, posluchai je pijmaj, chpou, zaznamenvaj nebo shrnuj. Dochz tak ke ztrt informace, bereme-li v vahu celek, v nm ve probh: na jedn stran samotn galilejsk rabi, jen je radiklnm pramenem nebo potkem informace, a na stran druh jeho vzdlan nebo nevzdlan posluchai, kte si zaznamenvaj nebo nezaznamenvaj jeho vroky. Pijat informace nen identick s informac sdlovanou. Informace vychzejc ze zdroje, jm je Pn, nen pijmna integrln, ale mrn schopnostem kadho pjemce. Je tedy pedem pravdpodobn, e seity nebo svazky poznmek musely obsahovat kvalitativn nebo kvantitativn odlinosti. Tyto poznmky byly psny v hebrejtin, protoe hebrejtina byla jazykem psanm, jazykem svatm, a vroky galilejskho rabho byly v och jeho vzdlanch k tak jednoznan svat, byly pokraovnm linie svatch prorok minulosti, jejich vroky byly rovn zaznamenny a uchovny. Navc je galilejsk rabi Jeua v och svch k ha nocri (co v dnm ppad nelze pekldat jako Nazaretsk), tedy nkdo vt ne prorok. Je bar elaha, co je aramejsky Bo syn. Jestlie byly zaznamenvny a uchovvny vroky starch prorok, tm spe bylo teba uchovat, a tud i zaznamenat udlosti, skutky a nauen rabiho, kter byl oekvanm Davidovm synem.
31

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Je tedy zcela nesmysln pedpokldat, e by vzdlan ci bezprostedn nezaznamenali iny a gesta, nauen, a tedy i slova svho uitele a Pna. Seity i svazky hebrejsky psanch poznmek byly pedvny bratm, kte umli st hebrejsky. Avak v synaggch Stedomo a dokonce i v samotnm Jeruzalm byli brati a sestry, kte hebrejsky neumli, ale umli st ecky. Bylo tedy teba zznamy napsan pvodn v hebrejtin co nejdve peloit do etiny. V t dob u ti stolet existoval psemn peklad svat Hebrejsk knihovny a tento peklad se ve Francii i jinde oznauje jako Septuaginta (sedmdestka", zkrcen LXX) dky legend, zaznamenan ve znmm Aristeov dopise, podle nho peloilo celou hebrejskou Bibli 72 hebrejskch vzdlanc nkdy v polovin tetho stolet ped nam letopotem. Nebudeme se zde touto zbonou legendou zabvat. Je vak zcela nepochybn, e v dob veejnho psoben Pn u existoval psan eck peklad cel Hebrejsk knihovny, a to nejenom knihovny, kterou dnes teme v hebrejsk Bibli, ale tak knih, jejich hebrejsk originly se ztratily. Peklad nazvan Septuaginta (LXX) ns mimodn zajm. V prv ad je, alespo pokud je nm znmo, pekladem cel knihovny napsan v jazyce, kter pat k rodin semitskch jazyk, do etiny, jazyka patcho k jin rodin: indoevropsk. Zkoumme-li oba jazyky, hebrejtinu a etinu, tedy v prvm ppad jazyk semitsk a ve druhm jazyk indoevropsk, okamit nm jsou npadn rozdly v jejich duchu. Zpsob mylen nen t. V hebrejtin je napklad as chpn jinak ne v etin. V etin myslme minulost, ptomnost a budoucnost. V hebrejtin je to jinak. Na jedn stran je to, co je dokonno, ukoneno a u v minulosti, ptomnosti nebo budoucnosti na stran druh to, co se uskuteuje, a
32

VOD

u je to v minulosti, v budoucnosti nebo ptomnosti, co pokrauje ve svm uskuteovn, co trv. K tomu se hned vrtme v souvislosti s pekladem vere Exodus 3,14 do etiny. Ob kultury, ob koncepce svta, ob pedstavy o skutenosti, etina a hebrejtina, byly zcela odlin, heterogenn, a proto judt uenci, kte pekldali hebrejskou knihovnu z hebrejtiny do etiny, potebovali nalzt slova, kter by piblin odpovdala slovm v hebrejtin. Mohlo jt jenom o piblinost. Zkoumme-li eck peklad hebrejsk Bible, vidme, e jeho systm je relativn konstantn. Nejastji odpovd hebrejskmu vrazu jeden a t eck vraz, nkdy dva, vzcn je jich vce. Vyjdme z toho, e Hebrejsk knihovna byla pekldna do etiny velice dlouho, mon po cel stolet, ne-li jet dle, a z pedpokladu, e se tomuto kolu vnoval znan poet lid. Existuje-li alespo relativn pravidelnost v systmu pekladu, co vyplv z jeho bliho zkoumn, potom si meme poloit otzku, zda si Sedmdestka" nevytvoila slovnk, lexikon star hebrejtiny a star etiny. Zkoumme-li podrobnji jejich peklad, meme si pi troe trplivosti tento slovnk zrekonstruovat. A u je tomu v otzce hypotetickho slovnku jakkoliv, je zcela jist, e peklad byl uren bratm a sestrm ze synagg, ze idovskch spoleenstv ve Stedomo, kte u neumli st v hebrejtin. Nkte dnen badatel si kladou otzku, nebyl-li tento eck peklad hebrejsk Bible uren pohanm, neobezanm. J o tom siln pochybuji, ale je to hypotza, kterou je koneckonc teba ovit. V dob, kdy Pn il a uil v Judeji a Galileji a kdy zemel a vstal z mrtvch, byl tento eck peklad Hebrejsk knihovny rozen ve vech idovskch spoleenstvch
33

C L A U D E

T R E S M O

N T A N T

v celm Stedozem. D se tedy zcela pirozen pedpokldat, e po smrti a zmrtvchvstn Pn zamleli jeho ci obrtit se okamit i na sv bratry a sestry ve Stedozem s pekladem nebo peklady, se svazky zapsanch poznmek psanch v hebrejtin, kter se tkaly galilejskho rabho Jeuy ha nocri, bar elaha, Boho syna. Opan hypotza neobstoj. Prvn eck peklady byly ureny bratm a sestrm z idovskch spoleenstv ve Stedozem jet pedtm, ne byly adresovny pohanm, neobezanm, kte pak zaali masov, po tiscch a pozdji po desetitiscch vstupovat do ekonomie hebrejskho lidu, do ekonomie zaslben danho Abrahmovi, ale to bylo a pozdji, ponaje nepochybn rokem 36, po poprav Stefanose, jemu kme tpn, kter byl ukamenovn. To se nm vrazn potvrzuje, zkoumme-li Matouovo evangelium. Matouovo evangelium je eck peklad dokument napsanch nejprve v hebrejtin, a tento peklad je velice star. Nepochz z konce prvnho stolet, jak se nm sna namluvit vtina, kter dnes, v roce 1983, v novozkonn exegezi pevauje. Vechny rysy a pznaky pekladu, jemu kme Matouovo evangelium, ns odkazuj k obdob mnohem starmu, kter nsledovalo bezprostedn po udlostech tictch let, k obdob ped pechodem Radostn zvsti na pohany, neobezan, a tedy ped lty 3640. Neexistuje nic, co by ns opravovalo hovoit o pozdj skladb a co by ns odkazovalo na konec prvnho stolet. Doslova nic, ani jedin text nebo jeho st, ani rka. Tvrzen, e v ppad Matouova evangelia jde o pozdj kompozici z konce prvnho stolet, je zcela nepodloen. Jeho podkladem je pouze ntlak mnn dnen exegetick vtiny (v roce 1983), toto tvrzen se, jinmi slovy, opr pouze o sebe samo. Je to ist petitio principu: souasn vtina exeget
34

VOD

mysl, e tomu tak je, budu se tedy chovat stejn jako oni. Budu myslet jako vtina. Z djin vdy je nm dostaten znmo, e tento postup, pstup a chovn spovajc v pijmn nzoru nebo mnn vldnouc a uc vtiny, a u v kosmologii, fyzice, v biologii i v lkastv, byl vdycky pinou ady hrubch omyl, kter byly v kosmologii, v tchto vdch hlsny, a to po cel stalet. Vtina neznamen ve vd dn argument a kad vdec je ve svm svdom povinen poloit si jednoho dne otzku, na em spovaj vechna ta a priori, pedpoklady a dogmata, kter se v jeho vdnm oboru zdaj samozejm a kter tvo oprn bod pro vuku rznch vd. A kdy se njak vdec rozhodne tato a priori, pedpoklady a dogmata podrobit zkoumn, dochz pak, jak je nm z djin vdy rovn znmo, k obrovskm pekvapenm a zvratm. Cteme-li pozorn Matouovo evangelium v jeho souasnm stavu, tj. eck text, a potom evangelium Markovo a Lukovo, jsme nuceni s pekvapenm konstatovat, e se v nm na kadm kroku setkvme s hebrejskmi vrazy, kter jsou jednodue pepsny do etiny. Tyto typicky hebrejsk vrazy kalkovan do etiny byly pohanskmu teni z konce prvnho stolet asto nesrozumiteln, stejn jako jsou nesrozumiteln dnenmu teni francouzskmu nebo eskmu, m-li je ve francouzskm i eskm pekladu st v jejich hebrejsk podob tak, jak zstaly zachovny v eckm pekladu pvodnho hebrejskho textu. Nen to jen ppad francouzskch peklad Hebrejsk knihovny, v nich jsou typicky hebrejsk vrazy, je jsou ve francouztin nemysliteln, rzn uhlazovny, oezvny nebo pmo hoblovny", pokud nejsou zcela jednodue zmnny. Francouzsk ten to ani nepostehne. S peklady knih Novho zkona je to stejn. Nejobtnj vrazy, kter
35

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

pekldaj bn hebrejsk pojmy, jsou pozmovny nebo potlaovny, jak to uvidme v prbhu cel tto prce, a to do t mry, e ten nem o hebrejskch vrazech, kter se nachzej pod eckm pekladem peloenm do jeho jazyka, ani potuchy. Meme si zde pipomenout, e francouzsk vraz Nouveau Testament je pouh nic nepekldajc kaik latinskho novum testamentm. Tento latinsk vraz je pekladem eckho vrazu kain diathk, kter je zase pekladem hebrejskho vrazu berit chadaa: nov smlouva. Jeremi 31,31: Hle, pichzej dny, vrok JHVH, kdy uzavu s Izraelovm domem i s domem Judy novou smlouvu, hebrejsky berit chadaa, co je v eckm pekladu tch, jim kme LXX: diathken kainn." V destkch textuje hebrejsk slovo berit, smlouva, pekldno do etiny vdy jako diathk. V souasn francouztin vak slovo testament neznamen smlouvu a smlouva tak nen dn testament" o eskm zkonu" ani nemluv (pozn. pekl.). V dsledku toho se pi pekladu eckho kain diathk faluje smysl pvodnho eckho vrazu, kter se tak stv zcela nesrozumiteln. Bhem cel tto prce uvidme, e jde o konstantn jev. Pi pevodu z hebrejtiny do etiny, z etiny do latiny a z latiny do ostatnch jazyk dochz k deformaci a pekrucovn jednotlivch vraz, kter se nakonec stvaj nesrozumiteln. Pvodn informace nen pedna. Bu je siln pozmnn jej smysl, nebo prost a jednodue zstala tret na nkterm z pechod mezi etinou a latinou nebo jinm jazykem a to hlavn vinou neblah mnie pekladatel, kte eck a latinsk slova radji jednodue kalkuj, msto aby se namhali s jejich pekladem. Kdy Septuaginta (LXX) pekldala Hebrejskou knihovnu z hebrejtiny do etiny, postupovala podle urit metody a dodrovala urit normy.
36

VOD

V prv ad se LXX snailo co nejvrnji dodret hebrejsk slovosled. Hebrejtina klade sloveso nejastji na potek vty a teprve potom nsleduje podmt. LXX pekladatel dl pi svm pekladu do etiny tot. Snaili se pevst text co nejvrnji. asto se hebrejskho textu vrn dreli do t mry, e jejich peklad musel bt pro pohany zcela nesrozumiteln. Bezpochyby vak byl srozumiteln hebrejskmu teni, kter patil k idovskmu spoleenstv ve Stedozem, a to zcela jednodue proto, e mu vysvtloval ona v etin zvltn a bizarn slova, je mla v hebrejtin zcela bn vznam. idovskho tene, i kdy neuml hebrejsky, formoval svt biblickho mylen, a tedy i typicky biblick vrazy. Nepekvapovalo ho, kdy se s tmito vrazy setkval v eckch pekladech Sedmdesti. LXX chtlo idovskm tenm, kte nedokzali st v hebrejtin, poskytnout takov peklad, v nm by se neztratilo ani zrnko z duchovnho pokladu hebrejsk Bible, pokud to jen bylo mon, protoe nkter hebrejsk vrazy Sedmdest do etiny peloit nemohlo. Hledali ekvivalenty pijateln pro posluchae vzdlan v etin. Avak v zsad bylo jejich zjevnou snahou pedevm co nejvce respektovat hebrejsk text, co nejvrnji ho otisknout, i kdyby to mlo bt na kor nejvlastnj povahy etiny! Hebrejsk slovosled a struktura hebrejsk vty jsou zcela specifick. Na potku vty je sloveso. Za nm nsleduje podmt, dle pedmt, psloven uren msta, okolnost atd. Genesis 13,1: I vystoupil, Abrahm z Egypta, on a jeho ena... " Genesis 18,1: A zjevil se jemu JHVH, u dubu v Mamr..." Genesis 19,1: A pili ti dva poslov veer do Sodomy..." Genesis 29,1: A vykroil Jkob, rovnma nohama a odebral se do zem syn Vchodu..." Genesis 32,4: A vyslal Jkob posly ped svou tv k Ezauovi, svmu bratru, do zem Seiru..." Genesis 33,1: A pozdvihl Jkob sv oi a hle, Ezau
37
.

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

pichz a s nm tyi sta mu../' Genesis 42,1: A vidl Jkob, e v Egypt je obil, a ekl Jkob svm synm, pro se dvte jeden na druhho? ..." 1. Samuelova 19, 11: A vyslal Saul posly k Davidovu domu, aby Davida steili a rno ho usmrtili..." Tmto zpsobem jsou vytvoeny tisce a desetitisce vt Hebrejsk knihovny. Jakmile odhalme strukturu hebrejskch vt v evangelich, meme si bt jisti, e jde o peklad hebrejskho textu do eckho jazyka, kter respektuje stejn jako LXX strukturu a slovosled hebrejskch vt. Na francouzskch pekladech hebrejsk Bible to nevidme, protoe pekladatel hebrejsk Bible do francouztiny nahradili hebrejsk poad slov poadm obvyklm ve francouztin. V n stoj na prvm mst ve vt podmt. Stejn se postupovalo i pi pekladu eckho Novho zkona do francouztiny. Pipomeme si, e slovo evangelium je jednoduch kalk eckho slova euagelion, je je samo pekladem hebrejskho besora, je znamen zprvu; jde velice asto, ne vak vdycky, o astnou zprvu. Hebrejsk slovo besora je odvozeno od slovesa basar, zeslen forma bisar, je znamen oznamovat novinu, vtinou astnou novinu. Je to tedy dal slovo, kter nebylo peloeno, ale kalkovno. Existuje nkolik ppad, kdy Sedmdest (LXX) nechtlo peloit text v t podob, v jak byl pmo zaznamenn v hebrejskch rukopisech, kter mli ped oima. Ve svch pekladech napklad neponechali tetragram JHVH: vdy jej nahrazovali slovem krios bez lenu, Pn, kter pekladatel do latiny peloili jako dominus. Kdy se v etnch textech k: Pn je moje skla, nebo pesnji JHVH je moje skla, LXX odmtalo pekldat hebrejsk slovo oznaujc sklu. Patrn je povazovali za urliv nebo neppustn pro sv ui i pro sluch svch souasn38

VOD

k. Text proto pizpsobili a slovo oznaujc sklu nahradili ekvivalentem pijatelnjm pro jejich teologick pedstavy. Podobn se v ad text v hebrejtin k: kiel jsem k JHVHaon mi odpovdl. LXX nechce peloit: a on mi odpovdl. Pekld radji mrnjm piblinm vrazem: a on mne vyslyel. To je jenom nkolik pklad, kter maj ukzat, e LXX mlo sv teologick pedstavy a e nechtlo peloit vechno z toho, co etli ve svch hebrejskch rukopisech starch ne ty, kter mme k dispozici my ve dvactm stolet, vyjmaje nkolik rukopis z Kumrnu. Pesto je peklad LXX vrn, sleduje text velice pesn, mon a pli pesn pro toho, koho formovala etba klasickch eckch knih. etina text tohoto pekladu asto pipadala vzdlancm formovanm klasickou eckou literaturou zcela neppustn. V tto souvislosti si jet vimnme, e kdy je v ad text, napklad v knize Soudc, eeno, e Bh prodal, hebrejsk koen makar, svj lid do rukou tch nebo onch jeho neptel, nechce LXX pojem, kter byl v jejich och nepochybn pli tvrd, pekldat doslova. Naraz-li na skvl hebrejsk vrazy, zcela vystihujc ducha star hebrejtiny, napklad v Exodu 1,5: A stalo se, veker due vzel ze stehna (stehno je zde nepochybn eufemismus pro oznaen vzat) Jkobova bylo sedmdest osob... \ neodvauj se peloit pvodn hebrejsk text do etiny a pekldaj ho nsledovn: Bylo jich, vech du (vzelch) z Jkoba, sedmdest..." Ani pekladatel do jinch jazyk se neodvili peloit hebrejsk vraz v jeho syrovm stavu. Mete se o tom pesvdit prostm nahldnutm do tchto peklad. Znamen to, e v mnoha ppadech LXX hebrejsk text oslabuje nebo njak pizpsobuje. Tm vak nen eeno, e peklad jako celek nen krsn a e by vrn a podrobn nesledoval hebrejskou pedlohu.
y

39

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Pokud jde o vlastn jmna, v mnoha ppadech LXX vlastn hebrejsk jmna pekldalo, protoe vlastn jmna maj v hebrejtin smysl. LXX se proto snaili dt vlastnm hebrejskm jmnm, kter etli, smysl, a to na kor znn, je v etin pochopiteln nen stejn. V jinch ppadech naopak LXX pevzali znn, pevedli hebrejsk jmno do eck abecedy, piem nepenesli jeho smysl. Zvltn ppad tvo slovo ha-adam, je oznauje lovka ve specifickm rodovm uren jako lidstvo, lidsk rod. Syn lovka je bytost tvoc soust lidskho rodu. Star hebrejsk texty hovo o lovku obecn, stejn jako hovo o ptcch, plazech, tvernocch atd. V tomto smyslu je ve star Hebrejsk knihovn pouito slova ha-adam ve stovkch ppad, nkdy bez lenu jako adam, ale vdy ve smyslu generickm: lovk veobecn. K oznaen lidskho jedince uv hebrejtina slova is, lovk, nkdo, nebo tak vrazu ben-adam. V naprost vtin ppad, tj. prakticky ve vech, s vjimkou druh, tet a tvrt kapitoly knihy Genesis, peloilo LXX hebrejsk vraz ha-adam, kter je vdy v singulru a oznauje spoleenstv, spoleenstv lid, adekvtn jako ho anthrpos, lovk, nebo hoi anthrpoi, lid. Avak ve druh kapitole Genesis od vere 16 ave dvou nsledujcch kapitolch ponechalo LXX hebrejsk slovo adam v eckm textu nepeloen, take se teni eckho pekladu Hebrejsk bible neznal hebrejtiny a teni latinskho pekladu eckho pekladu, kte hebrejtinu rovn neznali, domnvali, e adam je vlastn jmno jedince nazvanho Adam. Kdy se farizejsk rabn Saul z Tarsu, nkdej k velkho rabna Gamaliela, stal kem galilejskho rabho Jeuy ha-nocri, psal malmu kesanskmu spoleenstv v m (nepochybn roku 57 nebo 58), opral se ve svm uvaovn o eck peklad hebrejsk Bible, kter nazvme LXX nebo Septuaginta. Pro se Saul opral
40

VOD

o tento eck peklad? Zcela jednodue proto, e brati a sestry z mskch synagg v prvnm stolet naeho letopotu tento eck peklad Bible etli. Kdy se po velikonocch a letnicch roku 30 to je zcela nepochybn brati vrtili z Jeruzalma a oznamovali idovskm spoleenstvm mskch synagg, co se stalo, k emu dolo v Jeruzalm, tak nkte brati a sestry novou zprvu, je k nim dorazila z Jeruzalma, pijali. Prv v m vzniklo kesansk spoleenstv, hebrejsky kabal nebo kehila, v eckm pekladu ekklsia kalkovan do latiny jako ecclesia. Pavel se opr o eckou verzi LXX, kterou etli brati a sestry v mskch synaggch, v list manm 5,12: prostednictvm jedinho lovka vstoupil hch do svta" jinmi slovy do lidstva, protoe tu pochopiteln nejde o svt hmotn. Skrze hch smrt/ ale o jakou smrt tu v Pavlov mylen jde a jak je smysl slova smrt v jeho listech? To je teba peliv prozkoumat, abychom si nepedstavovali, e Pavel chpal fyzickou smrt jako trest nebo nsledek nehody. A tak" pokrauje Pavel, smrtpela na vechny lidi..." Pochybenm jednoho jedinho jich zemelo cel mnostv. O co vc Bo milosti a dar udlench skrze jedinho lovka, Jeuu, jen je masiach, bylo v hojn me poskytnuto celmu mnostv! Pavel tak srovnv prvnho lovka s galilejskm rabim Jeuou a tuto analogii mu umouje prv eck peklad LXX. Pipomeme si tu opt, e slovo kristus je kalk, a ne tedy peklad eckho christos, je pochz z eckho slovesa chri, kter v eckm pekladu hebrejsk Bible, ale tak v Odysseji znamen mau. eck sloveso chri je pekladem hebrejskho masch, kter znamen namazat olejem. Hebrejsk slovo micha oznauje pomazn. A hebrejsk maiach znamen a oznauje toho, kdo pomazn pijal.
y

41

C L A U D E

T R . E S M O N T A N T

Aby nasi souasnci lpe pochopili smysl tohoto pojmu, mli by si velice pozorn pest texty, v nich se hovo o tom, jak byli pomazvni kn, srov. Leviticus 4,3. Pomazvni byli krlov Izraele, viz 1. Samuelova 2,10 atd. Pomazvn byl i svatostnek, srov. Exodus 30,26; 40,9. Pomazvni byli proroci, viz 1. krlovsk 19,16. Jde jen o jedno z dalch slov, kter nebylo peloeno do francouztiny ani do etiny a kter pro dt, je je poprv sly, postrd jakkoli vznam. Velice dleitou vc, kter m tak vn nsledky, je skutenost, e v ad ppad existovaly pro urit hebrejsk slovo pinejmenm dva mon peklady v etin, a tud i minimln dv eck slova, jich bylo mon pi pekladu pout. Uveme pouze nkolik pklad. Slovo dabar, je znamen slovo, bylo do etiny peloeno bu slovem logos, nebo slovem rma; hebrejsk slovo chereb, kter znamen me, bylo do etiny peloeno slovem machaira nebo slovem romfaia; hebrejsk slovo emuna,je pochz z hebrejskho koene aman, kter znamen bt nm jist a znamen objektivn jistotu pravdy, bylo peloeno bu jako pistis nebo jako altheia, piem pistis oznauje jistotu a altheia pravdu, objekt jistoty. Podobn hebrejsk slovo emet, je vychz ze stejnho koene aman a oznauje pravdu, bylo rovn peloeno vrazem pistis nebo altheia. Hebrejsk slovo sadin, je oznauje lnnou tuniku, bylo do etiny pekldno bu jako sindn nebo jako othonia. Tak by se dalo pokraovat u cel ady pojm. Uvidme dle, e pekladatel hebrejskch dokument, na jejich zklad vznikla nae eck evangelia, pouvali stejnho hebrejsko-eckho slovnku jako LXX a e i oni ve svch pekladech vyuvali rznch monost. Dochz tak k tomu, e vce hebrejskch slov je peloeno jedinm slovem eckm. To je napklad ppad ec42

VOD

kho slova basileia, je ve star etin oznaovalo krlovskou hodnost, krlovstv, odznak krlovsk moci, v tomto ppad diadm, funkci krle archonta v Athnch. Pekladatel hebrejsk Bible do etiny je pouili pro peklad nkolika hebrejskch slov, kter jsou odvozena od stejnho koene malak, vldnout: meluka, malekut, mameluka, mamelakut atd. a kter maj odlin smysl: krlovstv, panovn, krlovsk hodnost. Skutenost, e existovalo pouze jedno eck slovo pro peklad rznch hebrejskch pojm, pivedla LXX k tomu, e pouili eckho slova basileia v rznch vznamech. Proto se musme mt velice na pozoru, narazme-li v Novm zkon na slovo basileia. V kadm jednotlivm ppad si musme poloit otzku, jak hebrejsk slovo tlumo. Je teba je peloit jako krlovstv, kralovn nebo jako krlovskou hodnost? Stejn tak eck slovo altheia, kter obyejn pekldme slovem pravda, odpovd rznm hebrejskm slovm: emet, emuna, slovm, kter, jak jsme u poznamenali, bvaj sama pekldna jako altheia nebo pistis. Narazme-li proto v Novm zkon na slovo altheia, musme si poloit otzku, jak hebrejsk slovo se skrv za eckm pekladem. Pro sledovalo LXX pekladatel texty, kter mli peloit, tak doslovn? Z jedinho prostho dvodu: tyto texty pro n byly svat. Nelo jim tedy o to, aby je pizpsobili, uinili pijatelnjmi sluchu utvenmu eckou literaturou. lo jim o to, aby tyto svat texty psan v hebrejtin zpstupnili bratm a sestrm z idovskch spoleenstv ve Stedomo, kte je u nedokzali st v hebrejtin. Nebyly to texty pro rozptlen a obveselen. Byly to texty vzdlvac, texty Try (LXX peloilo toto slovo jako Nomos, co etina pekld slovem zkon"), prorok, alm, knih moudrosti. V ppad peklad
43

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

LXX nelo o literrn dla. Byla to zleitost teologick, kter mla svj el, funkci, teologick zdvodnn: sdlit bratm a sestrm ze synagg v diaspoe obsah inspirovanch hebrejskch knih, penst informaci, kterou tyto knihy obsahuj, a neztratit z nich pokud mono ani stpek. Ponvad u samotn stpek z tchto svatch Knih znamenalo poklad. A nic nesmlo bt ztraceno. Kdy njak spisovatel zane pekldat cizojazyn dlo do vlastnho jazyka napklad Grard Nerval Goetha nebo Charles Baudelaire Vjimen pbhy Edgara Allana Poea, Stphane Mallarm jeho bsn nebo Andr Gide Shakespearova Hamleta, jak tm sleduj cl a zmr? Chtj pevst do francouztiny v jej nejskvlej podob nco, co bylo napsno v cizm jazyce. Zkladn starost jejich pekladatelskho poinu je tud penst krsu cizho dla do jinho jazyka, v naem ppad do jazyka francouzskho, ani by svmu vlastnmu jazyku zpsobili jakoukoliv jmu, ani by ho znsilovali doslovnm pekladem nmeckho i anglickho originlu. Peklady, o nich se zmiuji, jsou tak krsn a zdail, e bychom museli bt hodn rafinovan, kdybychom nemli po ruce originly a kdybychom pedem nevdli, e jde o peklady, abychom uhdli, e jde pouze" o peklady. Nkte amerit spisovatel mi dokonce tvrdili, e Mallarmv peklad Poeovch Bsn je natolik skvl, e je ve skutenosti lep ne anglick originl. Kdybychom si nyn vimli tchto peklad a srovnali je s originlem nebo originly, vidli bychom, e zmnn vynikajc pekladatele nic nenut sledovat krok za krokem pvodn text. Budemeli pekldat tmto zpsobem, pozn se, e jde o pevod. V peloench textech vak nepociujeme, e jde o peklad. Je to proto, e pekladatel dokonale penesli do francouztiny to, co provali, pociovali a zakoueli v textu napsanm v cizm jazyce.
44

VOD

LXX v dnm ppad nic podobnho nezamlelo. Nesledovali dn literrn cl. Vysmli by se tomu, co my dnes ve dvactm stolet pod vlivem Charlese Baudelaira, Stephana Mallarma, Andr Gida a ady dalch nazvme literaturou. Literatura v naem smyslu byla velice vzdlena jejich mentalit, jejich vidn svta i tomu, co bylo ve stedu jejich zjmu. Nechtli vytvet literrn dla. Chtli tlumoit, pedat bratm a sestrm z diaspory, kte u neumli st v hebrejtin obsah hebrejskch text. Chtli jim pedat informaci o tom, co tyto texty obsahuj, a v jejich vidn svta byl prvopotkem tohoto obsahu a informace samotn Bh. Je to inspirovan posvtn knihovna, svat knihovna, kterou si dali za kol peloit do etiny, a o to, zda se neproviuj proti duchu etiny, se starali a na poslednm mst. A na nkolik korektur, drobnch zmn a oslabovn, bylo tomu tak proto, aby si teni v synaggch ve Stedomo, kte u neznali hebrejtinu, mohli uinit pimenou pedstavu o obsahu hebrejskch text. I dnes, ve dvactm stolet, kdy se sname peloit hebrejskou Bibli z hebrejtiny do francouztiny nebo knihy eckho Novho zkona z etiny do francouztiny, zstv problm stle stejn. Co je teba udlat? Jak k tomu pistoupit? Jakou metodu pijmout? Budeme-li respektovat ducha hebrejtiny knih hebrejsk Bible, potom dospjeme k pekladu, kter bude neustle poruovat nebo znsilovat francouztinu. Neboje naopak teba vypracovat krsn peklad do francouztiny, kter by se dil duchem vlastnm francouzskmu jazyku, a ponat si v podstat jako Charles Baudelaire, Stphan Mallarm nebo Andr Gide pi pekladu svch autor? V tomto ppad potlame, oslabme a ohoblujeme" hebrejtinu. Ulmeme j vechny trny, potlame vechny hebrejsk vrazy, kter jsou ve francouztin neppustn,
45

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

ale v hebrejskm textu se s nimi setkvme na kadm kroku. Peklad se sice bude hezky st, ale obtujeme pitom vekerou divokost pvodn vegetace, j je hebrejtina. Zmiz z n sl, i ta pro n evropsk jazyk pli ostr chu, kter je pro hebrejtinu tak typick. Zcivilizujeme ji, tj. uvedeme ji v soulad s naimi pedstavami lid dvactho stolet o dobrm vkusu a dobrch zpsobech. Hebrejci dvanctho, destho i estho stolet ped nam letopotem vak postrdali nae zpsoby, zvyky a obyeje. Nemysleli stejn jako my, a ani se tak nevyjadovali. Kad si me svobodn zvolit zpsob pekldn, ktermu dv pednost. Modern peklady do francouztiny prozrazuj, e nai souasn pekladatel dali vtinou pednost civilizovan metod. V podstat se rozhodli obtovat hebrejtinu duchu francouzskho jazyka. Kdyby se nkdo zeptal na n nzor, co nm zatm nehroz, bez vhn odpovme, e dvme pednost prvn metod, je spov v obtovn zvyklost a nvyk francouzskho jazyka duchu hebrejtiny. Je to v tomto ppad otzka vkusu v tom smyslu, e pvodn hebrejtina m mnohem vt vrazovou slu ne souasn peklady, kter ji v ad text oklesuj, uesvaj a mrza. LXX pekladatel dalo pednost vrnosti hebrejskmu textu, a etina tm nutn utrpla a na ppady, kdy se jim dvka" zdla pli siln a pvodn hebrejsk vraz pli tvrd, ne aby bylo mon ho jednodue pevst do etiny. V ad bod proto eck peklad nazvan Septuaginta znamen adaptaci, a tedy i uritou zradu na hebrejskm originlu. Jeho zkladn a primrn tendenc vak zstv sdlen obsahu hebrejskho textu bez ohledu na to, zda tm etina njak utrpla. A je pravda,
^ J e a n Psichari, Essai s u r le grec d e la s e p t a n t e " , Revue d e s E t u d e s juives, avril 1908.

46

VOD

e utrpla. Jean Psichari byl pvodem ek. Byl profesorem etiny na Vysok kole modernch vchodnch jazyk v Pai. V jedn studii, kter vyla v roce 1908, napsal: Septuaginta je otrock peklad, kter je tam, kde nen otrock, zvl u Pentateuchu, zvltnm zpsobem vrn. Empirickm dkazem tto podivn vrnosti je skutenost, e hlavn pro zatenky znamen Septuaginta v naprost vtin ppad urit juxta (vyboen) z klidu a bezpe. A nen to pouze syntax, nen to pouze ve slovosledu, kter sleduje hebrejskou pedlohu, kaz st ustavin i styl. Jej styl nen eck... Nech si kad pete jeden ver z Genesis (...) nebo dokonce celou prvn kapitolu, a a si tento ryvek srovn s jakmkoliv papyrologickm dokumentem, s dvrnm dopisem (...), a uvid, e ob etiny se zsadn li...tan Psichari cituje pklady eckho pekladu LXX, kter podle jeho vlastnho vyjden neznamen v etin nic" (tamt, s. 200). Co Jean Psichari tvrd o etin Septuaginty, plat i pro etinu evangeli, Skutk apotol, list Pavla, Jakuba, Petra a Judy a pochopiteln i pro etinu Apokalypsy: nen to etina, nbr kalk hebrejtiny. Krom toho prv Jean Psichari nezapomnejme, e je ek a profesor etiny dodv: Pi odhalovn vech tchto rznch hebraism si vce ne nzorn uvdomujeme, do jak mry byl jednou z hlavnch pekek en kesanstv ve vych vzdlanch a zjemnlch vrstvch v prvnm a ve druhm stolet a jet pozdji jazyk Novho zkona. Tyto jemn vzdlance nemusely nezbytn odrazovat pouze hebraismy. Kdy etli nebo slyeli vyslovit, ho on eis ton kolpon t patros (Jan 1,19), museli nabt dojmu, e se star ecko zhroutilo, e se jejich vlast propadla, protoe tento jazyk se jim oprvnnjevil jako naprost barbarismus..." (Cit. dlo, s. 200201, poznmka.) Neznm pekladatel hebrejskch dokument, kter jsou podkladem Matouova, Markova, Lukova a Jano47

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

va evangelia, z hebrejtiny do etiny, postupovali stejn jako jejich pedchdci, kte peloili z hebrejtiny do etiny svatou Hebrejsko LI knihovnu. Ani pekladatelm psanch hebrejskch doktiment, kter se v pekladu objevily v eckm Matouov, Markov, Lukov a Janov evangeliu, se stejn jako jejich pedchdci, pekladatel Hebrejsk bible, nesnaili tvoit krsnou literaturu ani vystihnout ducha eckho jazyka. Za zcela prvoad povaovali pevst do souasn bn etiny obsah hebrejskch dokument, kter mli ped oima. Proto tak postupovali pln stejn jako pekladatel hebrejsk Bible do etiny, podle stejnch norem a na zklad tch zsad a potivali stejnho slovnku. Dky tomu dnes meme dokzat, e tyi eck evangelia jsou vta za vtou peklady starch psanch hebrejskch dokument. Proto ti neznm pekladatel, autoi naich ty evangeli, nepostupovali a ani nechtli postupovat jako Charles Baudelaire, Stphane Mallarm a Andr Gide, tedy jako pekladatel. Chtli postupovat prv opan, stejn jako jejich pedchdci, kte peloili svatou a inspirovanou Hebrejskou knihovnu do etiny. Dky tomu meme dokzat, e tyto eck texty, tj. tyi evangelia, jsou peklady pozen z hebrejskch text napsanch u dve. Ze jsou eck evangelia, Matou, Marek, Luk a Jan peklady pozen ze starch hebrejskch text, mus bt zejm nejen hebraistovi, ale vbec kadmu, kdo doke st hebrejskou Bibli v originle. ten peklad ty evangeli, kter neum hebrejsky, tuto zejmost nepostehne. Pedevm proto, e v pekladu nebo pesnji v pekladech hebrejsk Bible, kterou kesan oznauj jako Star zkon, byly ve velkm potu potlaeny a oslabeny typicky hebrejsk vrazy, kter tenm znalm hebrejtiny psob rozko, kter se vak nedaj pevst do jinho jazyka, ani by v nm pitom nezpsobily sku48

VOD

ten okujc vznamov posuny. Ve Francii se jedin Paul Claudel odvil peloit hebrejtinu pvodnch text v cel jej drsnosti, protoe vdl, e autentick poezie vyaduje, abychom pedlali, petvoili jazyk, abychom ho rozili nebo mu dokonce zpsobili bolest, m-li se v nm zrodit bsnick slovo. Ve francouzskch pekladech evangeli bylo obyejn potlaeno ve, co by mohlo drdit jemn francouzsk sluch uvykl dobr francouzsk literatue. Pekladatel hebrejsk Bible uhladili vechny nerovnosti a hrboly, vytrhali koeny a vypleli vechno trn. Stejnm zpsobem se zachovali pekladatel evangeli. Za tchto podmnek je jasn, e francouzskho tene francouzskch peklad ty evangeli st me vbec napadnout, e evangelia jsou u v etin, a tud pochopiteln i ve francouzskm pekladu, kter si me pest, peklady starch hebrejskch dokument. Zabalte-li Venui Mlskou do pokrvky, bude velice obtn odhadnout jej tvary. Pechod od francouzskch peklad k originlm, pesnji eeno k eckm textm evangeli, znamen prvn objev. Odhalme-li hebrejtinu skrytou pod eckm pekladem, bude to druh objev. Odhalme ivou enu, je byla modelem Venue Mlsk. Ten, kdo um st hebrejskou Bibli v hebrejtin, nar pi etb eckch evangeli na kadm kroku na hebrejsk vrazy, na n je zvykl dky etb hebrejskch knih star inspirovan Knihovny nomdskch Hebrejc usdlench v zemi Kenaan. M-li navc ve zvyku porovnvat, jak hebrejsk texty peloilo LXX pekladatel, velice rychle zjist, e pekladatel evangeli pouili tch metod a postup, stejnch formulac a slov. Slovnk je stejn. Jednotliv pojmy si vzjemn odpovdaj s rznmi variacemi nebo variantami vyplvajcmi z toho, e uritmu hebrejskmu slovu asto odpovdaj dva eck termny.
49

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Tam, kde pekladatel Matoue dv pro zvraznn textu pednost jednomu ecknui pojmu, dv pekladatel Luke nebo Jana pednost pojmu druhmu. Je proto dleit zrekonstruovat slovnk, jeho pouvalo LXX pekladatel pi pekladu star hebrejsk Bible, nebo pekladatel, kte peloili tyi evangelia z hebrejtiny do etiny, pouili stejnho slovnku, stejnho korespondennho systmu. A jestlie se jeden hebrejsk termn dal peloit dvma eckmi slovy, zvolili jedni i druz prvn nebo druh eck termn, kter u dve slouily k pekladu onoho hebrejskho termnu v Hebrejsk knihovn. Prv tenm, kte star hebrejsk texty ani eck texty evangeli bn netou nebo neznaj hebrejtinu ani etinu, chceme podat dkaz, e eck texty ty evangeli jsou ve skutenosti peklady, kter vznikly z text napsanch u dve. Jde-li o tvrt evangelium, evangelium Janovo, nepozn se tato skutenost na prvn pohled, a to jednodue proto, e jeho pekladatel ponechal ve svm pekladu mn hebrejskch vraz, je jsou v etin vylouen, ne napklad Luk, jeho text je nejhebrejtj". Tm chci ci, e jeho peklad do etiny je hebrejtin nejble, protoe ponechv v eckm textu nejvce hebrejskch vraz, je nejsou v etin ppustn a pod nimi nejzetelnji pulsuje hebrejsk podklad. Na rozdl od toho, co kaj nkte odbornci a co po nich opakuje ada dalch, je Lukovo evangelium nejen ze vech ty nejmn eck, ale a na prvn vtu velice vrazn hebrejsk. Kdybychom nemli pmo ped oima k dispozici Hebrejskou knihovnu napsanou v jejm pvodnm jazyce, kdyby se vechny hebrejsk texty ztratily a nm zstal pouze eck peklad oznaovan jako Septuaginta neboli Sedmdest (LXX), nali by se jist i dnes vdci, kte by
50

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

zatvrzele tvrdili, e eck peklad Septuaginty nen pekladem a e Bible byla napsna pmo v etin. Tato hypotza nijak nevis ve vzduchu, protoe existuje nkolik knih, kter se nm zachovaly pouze v eckm pekladu, nebo se jejich hebrejsk originl ztratil. Pi jejich etb vak velice zeteln vidme, e jde o peklady pvodnch hebrejskch text. Najdou se vdci, kte budou zatvrzele tvrdit, e jde o pvodn texty napsan pmo v etin, dokud se jednoho dne, jak se ostatn u stalo, nakonec nenajdou hebrejsk originly knih, o n se vedl spor. Se tymi evangelii je tomu obdobn. Protoe do tto chvle zatm nemme k dispozici pvodn hebrejsk dokumenty, je byly peloeny do etiny a z nich vznikla tyi evangelia, trvaj nkte vdci u po nkolik stolet umnn na tom, e tyi evangelia byla napsna pmo v etin. Dkaz, e tyi evangelia a pochopiteln i jin texty Knihovny nov smlouvy jsou ve skutenosti peklady pvodnch hebrejskch text, lze podat pouze tehdy, pipomeneme-li si to, co nmet psychologov prvn poloviny naeho stolet nazvali Gestalttheorie. Dkaz nen mon poskytnout pouze na zklad prvk, tj. slovnku a slov, protoe se vdycky najdou vdci jako napklad Deissmnn, kte vdy odhal v tom i onom zznamu slovo, o nm si mysl, e bylo v eckm pekladu hebrejskch text zcela pirozen. Pekladatel hebrejsk Bible si vak eck slova nevymleli. Nkolik jich sice vytvoili, ale ta jsou zcela vzcn. Dkazem, e jde o peklad, nen pouze slovnk, ale pedevm forma a struktura vty, jejho vznamu. Dkaz se nakonec stane evidentn tehdy a jen tehdy, dokeme-li odhalit pvodn podobu vty nebo formulace, je je hebrejsk.
51

VOD

SYNOPTICK A HISTORICK TABULKA / l

Datum

mt csai

Djiny p r v o t n crkve

Vznik evangeli p o d l e vtiny exegetu

-27-14 -75 -4 14-37 kolem roku 30

-Augustus -narozen Pn -smrt Heroda Velikho -Tiberius -smrt a zmrtvchvstn Pn -(Pontius Pilatus prokurtorem Judeje) -poprava Stefana, radostn zvst pinesena pohanm

37-41 41-45 44 49 50 52

-Caligula -Claudius

-Edikt Claudiv:

-Pavlova misijn cesta, -poprava Jakuba, syna Zebedeova -Pavlova druh misijn cesta -Vyhnn id z ma -Pavlova tet misijn cesta

5457

60 nebo 61 62 64 64-65 66 -Nero zapaluje m

-Pavlv pchod do Jeruzalma zaten -uvznn Pavel odveden do ma -pchod Pavla do ma -popravajakuba, bratra Pn -Neronovy masakry -mal jeruzalmsk crkev prch do Pelly na zklad jaksi apokalypsy zatek vlky mezi Judeou a mem -Galba -Vespasian -oblhn a dobyt Jeruzalma -Titus -Domitin -Nerva -Trajn -mezi 7 0 - 9 0 , Luk -mezi 8 5 - 1 0 0 , Matou -mezi 90-100, Apokalypsa -mezi 90-120, Jan

-mezi 6570, Marek.

68-69 69-79 70 79-81 81-96 96-98 98-117

52

H E B R E J S K

K R I S T U S

Prvn kapitola

MATOUOVO EVANGELIUM

Nejdve se budeme zabvat Matouovm evangeliem. Vynechme prvn stranu, kter se vnuje Jeovu rodokmenu. Od vere 18 prvn kapitoly se setkvme s eckm vrazem, kter pekldme doslova: shledala, e m v bie", co je peklad hebrejskho va-tachar. poala. Ve dvactm prvnm veri teme a pekldme: Porod syna a ty mu d jmno Je. Nebo on vysvobod svj lid z jeho hch. " Je jasn, e nebo postrd v naem pekladu smysl. Logick souvislost naznaovan spojkou nebo se nikde neobjevuje, a to ani v etin. Tam teme: ...kai kalesis to onoma aut lsn. Autos gar ssei ton laon aut apo tn hamartin autn. " Peloit tuto eckou vtu do hebrejtiny nebude pli obtn, protoe tato vta odpovd hebrejskmu ekvivalentu: ve-karaeta et-emo Jeua ki hujoia et-ammo meavonoteichem", kter se v hebrejsk Bibli vyskytuje pomrn asto. Hebrejsk vlastn jmno Jeua, ve star podob Jehoua (je to jmno toho, jeho nazvme Jozue!), je odvozeno od koene jaa, ve tvaru hifl hoia, ve vznamu zachrnit, osvobodit. Prv proto m slovo ki, kter je do etiny peloeno jako gar a do etiny jako nebo a kter vyjaduje logickou vazbu, svj dvod a pinu. D mu jmno vysvoboditel, nebo on vysvobod...
53

C L A U D E

T R E S M O

N T A N T

Tato logick souvislost se v naem jazyce neobjevuje. V etin tak ne. Zato v hebrejtin nabv vta znovu svho pravho smyslu. Proto musela bt pvodn hebrejsk. Vty ...porod syna a ty mu d jmno Je. Nebo on vysvobod svj lid z jeho hch" {Matou 1,21) nemohl napsat nikdo, kdo logicky uvauje pmo v etin, nebo logick struktura naznaen eckm slovem gar se v eckm textu nijak neprojevuje. Je vak ihned zejm, jakmile odhalme v pozad skrytou hebrejtinu. Na druh stran neme bt tento peklad pozdjho data, nebo v pozdjch letech prvnho stolet naeho letopotu by se nov kesan pohanskho pvodu museli ptt: co se nm tm chce ci? Co m znamenat vta, kter v etin nem smysl? Navc se pekladatel Matoue do etiny ani nenamhal vysvtlovat strukturu svho uvaovn, kter vychz z totonosti hebrejskho koene vlastnho jmna Jeua a hebrejskho slovesa jaa. Nemusel zde nic vysvtlovat proto, e se pohyboval v prosted, kter mu rozumlo i bez jakhokoli dalho objasovn, protoe lo o nco, co bylo vem jasn. Nejsme proto na konci prvnho stolet, ani mezi kesany pohanskho pvodu. Matou 1,22: To vechno se stalo (nebo: bylo), aby se naplnilo slovo (een) Pnem (JHVH) sty proroka, kter ekl..." Vraz naplnit, co bylo eeno, naplnit slovo se v eckm Matouovi objevuje asto: srov. 2,15; 2,17; 4,14; 8,17; 12,17; 13,35; 21,4; 27,9 atd. Jde o doslovn peklad hebrejskho vrazu male et-debar JHVH, kter se nachz napklad v 1. Krlovsk 2,27 a do etiny je peloen jako plrthnai to rma tu kri, naplnit slova JHVH, slova Pn. Srov. 2. Letopis 36,21: aby se naplnilo slovo JHVH, tu plrthnai logon kri. V etin je nco takovho nemysliteln. Jde o prost kalk hebrejskho vrazu. Peloilo ho u LXX. Peklada54

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

tel Matoue peloil tent hebrejsk vraz, s nm se setkal ve sv hebrejsk pedloze, stejn jako jeho pedkov. Matou 1,23: znovu se setkvme s vrazem, kter pekldme doslova dvka bude mt v bie. U jsme se s nm setkali; jde rovn o eck peklad hebrejskho slova hara, kter Francouzi peloili slovesem concevoir (poci)) elle a conu (poala, othotnla). LXX pekldalo tento hebrejsk pojem eckm vrazem en gastri echein, pijmout do bicha, mt v bie. S vrazem bn uvanm starmi pekladateli hebrejsk Bible se setkvme i zde. Jakkoliv omyl je zcela vylouen, protoe jde o citt z proroka Izaide 7,14: Hle, mlad zena pone (othotn), porod syna a ty mu d jmno IMANUEL/' eck pekladatel Matoue chce. svm tenm ci: IMANUEL v pekladu znamen S nmi Bh, piem respektuje hebrejsk slovosled. Matou 1,25: A nepoznal ji, dokud neporodila syna, a dal mu jmno lss." (Tak teme v eckm textu, kter pekldme doslovn.) Nepoznal ji: klasick hebrejsk vraz, jeho hebrejsk Bible uv k oznaen tlesnho spojen mue a eny a jejich skutenho vzjemnho poznn. Poznn smyslovho, zkuenostnho, ale tak duchovnho, protoe hebrejsk antropologie, jak jsme ji ukzali v naem Eseji o hebrejskm mylen, neoddluje dui od tla, jak to in platonikov, novoplatonikov a kartezini. V hebrejtin dokonce ani neexistuje slovo k oznaen tla, je by se jako takov liilo od due, nato aby je chpali jako nco, co je vedle" due, a to z toho prostho a snadno ovitelnho dvodu, e tlo bez due nikdy neexistuje, neexistovalo a nem ani dn vznam. V jazyce stoupenc Vdeskho krouku by se dalo ci, e jde o przdn pojem". Kde je tlo, organismus, tam je tak informace, oiven. Tlesn spojen mue a eny je tedy poznnm
55

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

due du. Vraz poznat" oznaujc tlesn spojen mue a eny je nepochybn pekladem hebrejskho jada. Nebudu tene zatovat rozborem celho Matouova evangelia dku po dce, abych dokzal, e kad vta je peloena z hebrejtiny, a abych tak pedvedl, jak ve probhalo. Vyberu pouze namtkou nkolik typickch pklad. teni se tak seznm s metodou pouitou pi dkazu, e eck Matouovo evangelium je ve skutenosti pekladem pvodn hebrejskho textu i text. Tot ostatn tvrdili et nebo latint otcov jako napklad Epifanios ze Salaminy nebo svat Jeronm, kte hebrejsk originl Matouova evangelia vidli a etli. Vimnme si napklad vere Matou 9,14: Pistoupili tehdy k nmu (hebrejsk slovosled, sloveso na potku vty) dci Jochandnovi a ptali se: Jak to, e se my a farizeov tak postme, ale tvoji ci se nepost? Odpovdl jim Jeua: Nemohou se synov svatebnho stanu (tj. stanu, v nm novomanel trvili svou svatebn noc) postit, kdyje s nimi enich, hebrejsky chatan. Pijdou dny, hebrejsky hinne jarnm bajim, a bude jim odat, enich (chatan), a tehdy se budou postit... Vvoz, kter jsme peloili doslova jako synov svatebnho stanu, dnenmu francouzskmu nebo eskmu teni nic nek. Vak si tak pekladatel s tmto textem pli hlavu nelmali. Nahldnte do svch peklad a pesvdte se o tom. Tento vraz neml dn smysl ani pro vzdlan a kultivovan Reky nebo many, kte na konci prvnho stolet umli ecky. Take eck vraz hoi hioi tu nymfnos, kter jsme peloili doslova (nelze zamovat, jak to dlaj nkte francouzt pekladatel, nymfn, svatebn stan, s ho nymfios, enich) a kter neml pro vzdlan eky a many z konce prvnho stolet dn smysl, je pekladem znyy

56

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

mho hebrejskho vrazu bene] ha-chupa: synov svatebnho stanu. Abychom co nejlpe pochopili smysl tohoto vrazu, musme v prv ad vdt, e v hebrejtin je pojmu syn neho pouvno pi rznch pleitostech a v rznch situacch, je ve star etin ani ve francouztin nemaj svj protjek. V prv ad se pojmu syn neho" v hebrejtin pouv k vyjden toho, jak je nkdo star. V hebrejtin se ekne: tento lovk je synem toho a tohoto vku, zatmco my kme je mu tolik a tolik let. Hebrejtina tu pouv vrazu bt synem neho. Vraz syn neho" vyjaduje mimoto adu dalch vznam. Tak syn smrti vyjaduje nepochybn to, co bychom asi peloili: bt hoden smrti, zaslouit si smrt. Hebrejtina postrd vraz, kterm by mohla vyjdit generick vztah: jedinec patc k tomu i onomu druhu. Nebo jet pesnji: protoe Hebrejci neznaj pojem druhu, kter jsme pevzali od Aristotela, kaj: syn...". Syn havrana, syn velikho stda, syn lovka. Aby vyjdili, e nkdo pslu ke spoleenstv prorok, eknou: syn proroka. Neznamen to, e by takov byl tlesn zplozen prorokem, ale e pat do skupiny nebo do spoleenstv prorok. Pokud jde o pojem druhu, nen to objev zcela zbyten, nebo dnes vme, e zve je pslunkem toho i onoho druhu jen tehdy, je-li zplozeno dvma jedinci tho druhu a je-li schopno zplodit se zvetem tho druhu potomka. Mezi Aristotelovm pojmem druhu a pojmem filiace tak existuje biologick i genetick vztah. Hebrejci chpali vci z hlediska filiace. Skutenost, e jsme syny lovka nebo havrana, m za nsledek, e pslume, nebo e njak zve pslu k njakmu druhu. Synem je v hebrejtin tak ten, kdo pijm informaci, a to nejenom biologickou nebo genetickou, ale i rozumovou a duchovn jako nkdo, kdo byl duchovn zplozen
57

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

prostednictvm njakho uen. Synem je ten, kdo pijm od svho rabho, uitele, vdn, a me tud svho rabho oslovovat aba (aramejsky) nebo abi (hebrejsky). A ten, kdo u, me tomu, jemu pedv nauen, kat mj syn, beni. V zsad existuj dva druhy filiace: jednak biologick nebo genetick na zklad tlesnho plozen, jednak rozumov nebo duchovn na zklad plozen, je je pednm zprvy neboli informace. Tmto zpsobem jsme tak my, pohan, gojim, pijali informaci, kter k nm pila od Abrahma, a dky tomu jsme byli nazvni syny Abrahmovmi ne proto, e by ns Abrahm fyzicky zplodil, ale proto, e jsme svobodn pijali a pevzali zprvu, informaci, j je monoteismus vychzejc od Abrahma. Synov vyhnanstv jsou ti, kdo tvoili soust skupiny vyhnanc. Synov Judy jsou obyvatel Judeje. Syn nebo synov hchu nebo zloinu jsou lid, kte pat ke skupin zloinc. Vraz: syn..." oznauje v hebrejtin adu vztah a pslunost. Je to zpsob mylen a vyjadovn charakteristick pro hebrejtinu a je velice ast. Kdykoliv na nj narazme, a v Matouov, Markov a Lukov evangeliu se uveden vraz vyskytuje velice asto, je jasn, e jde vdy o kalk bnho hebrejskho vrazu do etiny. U Matoue 8,12 vraz synov krlovstv'znamen: ti, kdo pat do krlovstv jako prvky mnoiny, vyjdme-li se jazykem modernch matematik. To plat i v ppad naeho textu u Matoue 9,15. Hebrejsk vraz bene] ha-chupa, s nm se setkvme u rabn, naznauje a oznauje urit vztah, kter dokeme velice obtn rozliit a kter byl Rekm nebo helenizovanm manm z konce prvnho stolet zcela nesrozumiteln jako dnes nm. Jednou vc si vak meme bt jisti: hebrejsk vraz, kter jsme doslova peloili jako synov svatebnho stanu,
58

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

nen njak eck slovn spojen z konce prvnho stolet, nebo postrd smysl nejen pro toho, kdo by je ist teoreticky mohl vytvoit v etin, ale i pro ty, kdo by je slyeli nebo etli. Jde toti o kalkovan peklad znmho a rozenho hebrejskho vrazu, jemu rozumli rabni, kte ho uvali, a jejich ci. enich, o nm je e v odpovdi Pn tm, kdo se ho dotazuj na pst a ptaj se ho, pro se jeho ci nepost, nek naim souasnkm tm nic. Jeho slova nemla dn smysl ani pro ecky mluvcho pohana z konce prvnho stolet naeho letopotu. Mla vak jasn a zeteln smysl pro bratry a sestry, kte vyli z judaismu, pro ky Jana ktitele a stejn tak i pro bratry psluejc ke kole, smru i skupin farize. Nebo vichni, kdo slyeli galilejskho rabho Jeuu ha-nocri hovoit o enichovi, ecky nymfios, hebrejsky chatan, vdli, e jde o enicha, o nm je e v Psni psn, o Milka, jen pichz a jen si bere kala, ecky nymf, nevstu, pannu, kterou je samotn spoleenstv Izraele. Cel dlouh tradice od nejstarch izraelskch prorok, Ozese, Izaie, Jeremie a tak Ezechiela, prohlubovala tma vztahu Boha ke spoleenstv Izraele (kehal Izrael, ecky ekklsia nebo synagg) je je analogi vztahu mue k milovan en. V Jeremiov prorock knize k samotn Bh: Miloval jsem t vnou lskou, izraelsk panno." A tit izraelt proroci nm vysvtluj, e izraelsk panna zradila Toho, jen ji miluje a jen ji vytrhl z Egypta, stejn jako ena zrazuje svho milence nebo manela. A t dlouh tradice hebrejskch prorok pirovnv nevru hebrejskho lidu k prostituci a nevstu zasnoubenou s Bohem dokonce k nevstce, hebrejsky zona. Prorok Ezechiel bhem babylnskho zajet v estm stolet ped nam letopotem toto tma jet dle rozvinul a mimodn expresvn je vyhrotil.
59

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Ped dobytm Jeruzalma v roce 70 se k tomuto tmatu vrtil autor Apokalypsy a pouil stejnho slovnku. Toto star tma opakuje Pse psn. Milek, jen pichz, je Ten, jen se m zasnoubit s Pannou Izraele, se spoleenstvm Izraele. Pse psn je proto mesisk text, mesisk opera pro nkolik sbor, kter Izraelit patrn zazpvali na obnovench hradbch Jeruzalma po nvratu z exilu. Take kdy Janovi ci a brati, kte patili ke stran farize, slyeli, e se galilejsk rabi ztotouje s chatanem, s enichem, dokonale pochopili, co to znamen. Je to mesisk titul. Kdy Jan ktitel vysl sv ky ke galilejskmu rabmu, aby se ho zeptali: Jsi ten, jen pichz? (Matou 3), hovo stejnm jazykem jako Pse psn a rabi Jeua tomuto jazyku rozum. Kdy Jan ktitel k (Jan 3,29): Ten kdo m nevstu ecky nymf, hebrejsky kala, je enich, ecky nymfios, hebrejsky chatan../, vichni kolem shromdn mu rozumj: ten, kdo m nevstu, nov Spoleenstv Izraele, je chatan z Psn psn, Krl, kter pijal pomazn tv jmno je jako rozlvajc se olej. On je snoubenec, manel, milek nevsty, kter je novm Izraelem. Kdy autor Apokalypsy hovo o zsnubch a svatb Bernkov, o nevst, je jako nov Jeruzalm sestupuje od Boha, aby se zasnoubila s Bernkem, setkvme se i zde se stejnm jazykem, se stejnm znakovm systmem, se stejnm kdem, A kdy farizejsk rabn Saul pirovnv vztah mue a eny ke vztahu, kter existuje mezi pomazanm krlem a spoleenstvm (hebrejsky kahal, ecky ekkJsia), pohybuje se i on ve stejnm znakovm systmu, ve stejnm kdu. Vrame se vak k naemu textu u Matoue 9,15. Pro pohana z konce prvnho stolet byl tento text nesrozumi60

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

teln, a to zejmna v ppad, e nebyli seznmeni s jazykem a nauenmi, je jsoti v nm obsaena. Text je slovo za slovem pasivn okoprovn z tradinch hebrejskch pojm, dokonale srozumitelnch tm, kdo je pouvali a pijmali. Ml smysl uvnit idovskch spoleenstv odkojench hebrejskou tradic, hebrejskmi proroky a Psn psn. Samotn text synov svatebnho stanu..." neml pro pohana z konce prvnho stolet naeho letopotu dn smysl, stejn jako postrd smysl pro pohany dnen. Je to vraz pasivn okoprovan z hebrejskho vrazu, dobe znmho a srozumitelnho uvnit idovskch spoleenstv, nebo tam byl nkdo, kdo jej mohl vyloit. V etin postrd tento text postrd smysl, ale nepostrd ho v hebrejtin: musel proto bt peloen z hebrejsk pedlohy, a to velice zhy, pro potebu brat a sester z idovskch spoleenstv, kte tomuto zasvcujcmu jazyku rozumli. Stejn vraz nachzme u Marka 2,18 a u Luke 5,33. Plat tti t argument. K tomu se vrtme. Vimnme si nyn ble vere Matou10,5: Onch dvanct vyslal (i zde dodrujeme hebrejsk slovosled se slovesem na zatku) Jeua a pikzaljim: ve smru cesty pohanskch nrod, hebrejsky el-derek ha-gojim, nechote a do oblasti, hebrejsky medina, Samaritn nevstupujte..." eck pekladatel potiil k pekladu hebrejskho vrazu medina, je znamen oblast, krajinu a velice zdka i msto, eckho vrazu polis. Vychzme-li z eckho textu, dospjeme ke zkreslenmu pekladu: do msta (bez lenu) Samaritn nevstupujte... Do jakho msta? A pro do msta? Pro ne do mst? (CEP pochopiteln pekld: do samask obce", pozn. pekl.) Odhalme-li hebrejsk slovo, je se skrv za eckm polis, nejasnosti zmiz. Jdte spe k malmu zbloudilmu stdu, ztracenmu, domu Izraele..."
y

61

C L A U D E

T R E S M O N T

AN T

eck vraz ta probata taapollota, kter se bn pekld jako ztracen ovce", odpovd vdy v eckm pekladu hebrejsk Bible hebrejskmu slovu con, oznaujcmu stdo bravu. eck slovo ta probata, tj. mnon slo stednho rodu, pekld kolektivn singulr hebrejskho con. Stdo, je zabloudilo v horch a zstalo bez paste, je obraz, jeho po stalet pouvali sta proroci, pedevm prorok Ezechiel v dob babylnskho zajet v estm stolet ped nam letopotem. S tmto vrazem se znovu setkme, a se budeme zabvat tvrtm evangeliem, a to v souvislosti s Ov branou (hebrejsky soar ha-con, brna pro stda bravu). I zde je hebrejsk con peloeno eckm ta probata, co je u Nehemie 3,1 peloeno do etiny jako tn pyln tn probatihn a co nkte francouzt pekladatel dokzali peloit jako probatickd brdnal Nad tmto textem se chvli zamysleme. Pedpokldejme, e Matouovo evangelium vzniklo pozdji, az nkdy na konci prvnho stolet, jak se s mimodnou sebejistotou a asto s naprostou bohorovnost domnv vtina dnench exeget. Tvrd, e po literrnch transformacch a po dlouhm obdob stnho podn bylo Matouovo evangelium sepsno pmo v etin, a to podle jejich mnn a na konci prvnho stolet naeho letopotu. Na konci prvnho stolet naeho letopotu vak crkve, kesansk spoleenstv ve stedomosk oblasti tvoili u vtinou lid pohanskho pvodu a to z osmdesti a devadesti procent. Vechna kesansk spoleenstv stedomosk oblasti vznikla rozdlenm synaggy. V letech, kter nsledovala po smrti a vzken Pn, a zejmna pot, co nkdej farizejsk rabn Pavel proel, ponaje nepochybn v rokem 44, cel Stedomo, bylo pedno poselstv evangelia synaggm, idovskm spoleenstvm ve stedomoskch mstech a to nejdve pa62

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

trne spoleenstv v m. Tehdy dolo k bunnmu dlen: st spoleenstv pijala novou zprvu, evangelium, a buka rozdlen na dv nov se pednm informace stala zrodenou, mateskou bukou novho kesanskho spoleenstv (hebrejsky kahal nebo kebila, ecky ekklsia, v latinskm opise ecclesia). Druh st, je novou zprvu nepijala, zstala synaggou. Ale eck slovo synaggje rovn pekladem hebrejskho slova kahall Ekklsia a synagg jdou dva mon i skuten peklady hebrejskho slova kahal. Po tomto dlen vstupuj do novho spoleenstv, do crkve, kter geneticky tvo hebrejsk monoteismus, hebrejsk proroctv pedan synaggou a nov zprva, jejm zdrojem a radiklnm potkem je osoba galilejskho rabho Jeuy ha-nocri, i pohan, go jim. Pohan, neobezan, vstupuj do spoleenstv, je je v podstat mutantem, a tato mutace je stejn jako v prod zpsobena a vyvolna pednm informace. Pohan vstupuj do prv se utvejcho novho kesanskho spoleenstv; jsou pijmni, odmtnou-li polyteismus, uctvn hvzd, kult csa, zbotn nroda, lidsk obti atd. Jsou pijati do spoleenstv. Stvaj se Abrahmovmi dtmi, Bomi syny skrze nov narozen a pijmaj novou tvoivou informaci, je pochz od galilejskho rabho Jeuy ha-nocri. Na konci prvnho stolet naeho letopotu vstupovali pohan do nov utvoench kesanskch spoleenstv, je vechna vznikla dlenm zroden buky, synaggy diaspory, po tiscch a desetitiscch. Pedstavme si, e njak neznm redaktor sepisuje nebo rediguje evangelium na konci prvnho stolet ve spoleenstv, o nm vbec nic nevme. (Stoupenci smru, kter v souasn exegezi zcela pevld, nedospli dosud tak daleko, e by vdli, kde bylo na konci prvnho stole63

C L A U D E

T R E S M O N T A N T .

t napsno Matouovo evangelium pmo v etin.) Pedstavme si, e nkdo pe v etin na konci prvnho stolet evangelium podle Matoue. A e pe zrovna dky, kter jsme prv etli, a v nich Pn ekl Dvancti: Nevstupujte na cestu, kter vee kpohanskm nrodm... Jdete spsk malmu stdu, zatoulanmu a ztracenmu, domu Izraele..." Jak bude reakce pohan, budou-li st tento text? Nebo jsme koneckonc pesvdovni o tom, e tento text byl uren ke ten ve spoleenstvch. Vzeel pr z dlouh stn tradice, take jet ne byl zaznamenn psemn, byl dlouh lta hlsn stn. A nyn v nm teme text, v nm Pn pikazuje Dvancti, aby nechodili k pohanm, ale zstali naopak uvnit hebrejskho lidu! Co by na to ekli pohan, jich byla na konci prvnho stolet naeho letopotu v kesanskch spoleenstvch vtina? Nejsp by se pochopiteln zeptali: A co my? Co bude s nmi? Jak se vbec stalo, e jsme tady? Vydal-li Pn pkaz nejt k pohanm, jak to, e jsme byli s evangeliem vbec seznmeni? Jestlie Pn pikzal svm Dvancti nejt za pohany a zstat uvnit hebrejskho nroda, jak se mohlo stt, e jsme my vstoupili do spoleenstv? Pistoupme-li na to, co tvrd pevn vtina v souasn exegezi, e toti Matouovo evangelium bylo napsno ecky na konci prvnho stolet, e bylo dlouhou dobu pedtm hlsno a pedvno stn a e dajn prolo rznmi literrnmi transformacemi, meme se nzorn pesvdit, k jakm nesmyslm lze dospt. Text dajn vloen Pnu do st na konci prvnho stolet je v naprostm rozporu s historickmi fakty, tj. se zcela nezvratnou skutenost: pohan, neobezan vstupuj po tiscch a desetitiscch do prv se utvejcch kesanskch spoleenstv ve stedomosk oblasti. Pipusme, e jde o autentick vrok samotnho galilejskho rabho, zaznamenan prakticky v okamiku, kdy
64

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

byl pronesen, a to v hebrejtin, co je zjevn pi prvnm pohledu na eck text. Vyjdme z toho, e Matouovo evangelium bylo napsno hebrejsky okamit po udlostech, kter popisuje pro by se mlo se shromaovnm vrok, nauen a skutk Pn koneckonc otlet? a okamit pot bylo peloeno do etiny pro bratry a sestry z idovskch spoleenstv, tj. synagg ve Stedomo, kte u nedokzali souvisle st hebrejsk texty. Potom ovem vechny komplikace a protimluvy miz. Hebrejsk ani eck Matou jet nic nevd o rozen Jeuova vroku na pohany. Hebrejsk Matou a eck peklad Matoue tu toti byly u ped rokem 36, tj. ped rokem, v nm dolo k rozen a penesen Boho slova vychzejcho z Jeruzalma na pohany. Pokud jde o vznik hebrejskho Matoue i o jeho eck peklad, pivdj ns vechny zjitn skutenosti k datu velice ranmu. Vyprvn o pozdjm vzniku evangelia na konci prvnho stolet naeho letopotu po dlouh stn kazatelsk tradici je v Matouov ppad bchorka pro dti, kter nem hlavu ani patu. Skutenost, e se j dr vtina exeget, nic nezmn na faktu, e jde o bchorku. Verze o dlouh stn tradici, o penosu, o dlouhm obdob stnho hlsn, je mlo dajn pedchzet pozdjmu psemnmu zznamu, neme v dnm ppad obstt, a u jde o tyi evangelia nebo o cokoli jinho. Napsali jsme u, e etnick prosted Jeruzalma kolem roku 30 bylo velice vzdlan, e tu bylo velk procento vzdlanc. Pro by se mli pedem vzdvat monosti psemnho zznamu skutk, vrok a nauen svho Pna? Pistoupme-li na hypotzu nkolika stnch tradic, kter pr nakonec pivedly na svt nae tyi evangelia, pak objektivn zkuenost s podobnmi jevy ukazuje, e v takovm ppad nezskme nic ne tyi mlhoviny. Zkuenosti s stnm pedvnm informac jsou dsta65

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

ten znm. Vyleme-li z jednoho a tho zdroje urit daj a projde-li tento daj adou rznch stnch penos, potom se na vstupu setkme s adou vzjemn nesluitelnch verz. stn penosy pvodn zprvu deformuj. Normln bychom mli na vstupu stnch penos, o nich dle hypoteticky pedpokldme, e jsou na sob navzjem nezvisl, zskat tyi nesourod dokumenty, v ad bod navzjem nesluiteln. Pistoupme-li vak na to, e ve skutenosti mly tyto dajn stn tradice i stn katecheze k dispozici psan texty, potom musme prvn hypotzu odmtnout. Bu vyznvme tezi o stn tradici a penosu, a v tom ppad je jist, e bychom doshli vsledku, kter nen identick s tm, co jsou tyi evangelia, a nebo pistoupme na uvn psanch dokument, a v tom ppad se vracme k tezi, kterou hjme my: tyi evangelia jsou vsledkem penosu informace cestou psemnho zznamu. Potom zbv vyeit jet tyto otzky: Jsou v etin psan evangelia originly nebo peklady? Kdy byla piblin zaznamenna ve sv souasn podob? Jak informace spolen zdrazuj? Jak je jejich odstup od zdroje informace? Jak je jejich historick hodnota? V jak me vrn penej nebo deformuj informaci, kterou pijaly od svho zdroje? Vimnme si nyn ble Matoue 12,38: Vykladai a uitel patc ke stran farize Pnu ekli: chtli bychom od tebe vidt znamen! A on, Pn, jim odpovdl: zl a cizolon pokolen hled nebo dd znamen dn znamen mu vak nebude dno, vyjma znamen proroka Jone."

Jonovu knihu znme vichni; vznikla nepochybn po nvratu z babylonskho zajet. Je to velice dleit teologick povdka, protoe formou pbhu z minulosti u nemu, co se m teprve uskutenit v budoucnosti: Bh d svho sluebnka proroka, aby el do Ninive, velk66

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

ho msta, znienho v roce 612 ped nam letopotem, a tud dvno ped tm, ne teologick vyprav sepsal Jonv pbh. Ninive pedstavuje kvintesenci pohanstv a neptelstv k hebrejskmu lidu. Bh proto svho sluebnka proroka d, aby el do Ninive a oznamoval zde Bo slovo. V minulosti se nic podobnho dosud nestalo. V djinch hebrejskho proroctv je prorok vdy posln (hebrejsk koen alch) k hebrejskmu lidu, a text Matoue 10,5, kter jsme u etli, se pohybuje ve stejn perspektiv. Bh d svho sluebnka proroka, aby el do Ninive, do msta, je je neptelem a pronsledovatelem hebrejskho lidu. Hebrejsk prorok pochopiteln odmt. Bh nalh, prorok jde do Ninive, oznamuje Bo slovo a pohan Ninive, ponaje krlem a jeho dvorem a po ty nejmn dleit osoby, ba dokonce zvata vichni in pokn! Bh Ninive odpout a vzdaluje od nj pohromu, kterou ml v myslu na n seslat. Jonovu knihu zaadili rabni do sbrky prorockch knih, kterm kme mal", protoe jde o krtk texty. Rk-li Pn tm, kdo se ho ptaj: pokolen, k nmu hovom, uvid znamen, znamen Jonovo, je smysl jasn. To, emu u proroctv obsaen formou povdky v Jonov knize, se zaalo naplovat. A je pravda, e po poprav Stefanose, jeho nai pekladatel nazvaj tpnem, v roce 36 naeho letopotu, se Bo slovo, tj. informace, je pichz od Boha, a ohlaovn nov zprvy, jejm zdrojem je Jeua, kter zemel a vstal z mrtvch, spontnn peneslo na pohany. Pohan masov, po tiscch a desetitiscch sly a pijmaj Bo slovo a vstupuj do kesanskch spoleenstv. Bo slovo je dokonce pineseno pohanm v m, jen je jako nov Ninive, mstem pronsledovn. Tvoiv informace vychz a pichz od Boha, protoe On je radiklnm potkem tvoiv informace vesmru,
67

C L A U D E

T R

E S M O N T A N T

prody a lovka. On je tak radiklnm potkem tvoiv informace sdlovan lidskmu mylen ponaje Abrahmem, uvnit zroden zny celho lidstva, j je hebrejsk lid. Tvoiv informace sdlovan a dosud uvnit hebrejskho lidu prostednictvm hebrejskch prorok pela na pohansk nrody. Dolo k explozi. Informace byla pedna celmu lidstvu a postupn bude zaseta do vech nrod. V djinch stvoen tak zan nov etapa. Svat Pavel teoreticky zdvodnil tento proces pedvn tvoiv informace, kter byla nejprve po dvacet stolet svena hebrejskmu lidu, a pot se penesla na cel lidstvo. Oddlen judaismu a kesanstv probhlo prv v tomto bod a v tomto okamiku. Vrok Pn: ...zl a cizolon pokolen hled nebo d znamen. dn znamen mu vak nebude dno, vyjma znamen proroka Jone/' je u Matoue 16,4 bez koment-

e. Setkvme se s nm tak u Luke 11,29, zde vak nsleduje koment. U Matoue 12,40 nm eck text pin koment, vysvtlen, zdvodnn tchto slov: Jako byl Jon ti dny a ti noci v bie mosk obludy, bude Syn lovka ti dny a ti noci v srdci zem. " Syn lovka nebyl po ukiovn v dnm srdci zem, ale byl uloen na lavici v novm hrob. A nezstal tam ti dny a ti noci. Pn zemel v ptek pozd odpoledne. V nedli rno byl hrob przdn, zstal v nm sadin, rituln lnn pltno, v nm byl Pn zahalen, bylo v nm sudation, kter zstalo svinuto. Ale Pn v hrob u nebyl. Bylo-li Matouovo evangelium napsno na konci prvnho stolet v etin, jak se nm sna namluvit pevldajc vtina exeget, musel by pedpokldan redaktor tohoto textu znt smysl tohoto vroku Pn. Neopomenul by ho komentovat, jak to vdy in eck pekladatel
68

M A T O U O V O

EVANGELIUM

Matoue, ne-li samotn hebrejsk originl: Hle, stalo se! Znamen proroka Jone se naplnilo! A bylo by dokonce naplnno u padest let, pistoupme-li na hypotzu, podle n Matouovo evangelium vzniklo koncem prvnho stolet, protoe pohan masov po tiscch a desetitiscch slyeli Bo slovo a pijali je! Bo slovo bylo pineseno pohanm, dokonce a do ma, do msta, je pronsledovalo hebrejsk lid a pohan se obraceli, jak to oznamovala Jonova kniha! Bylo-li Matouovo evangelium napsno na konci prvnho stolet naeho letopotu, jeho redaktor by jist neopomenul dodat vysvtlujc a zdvodujc koment a zcela urit by nepiel s tm, co nm ve skutenosti nabz Matou 12,40. Pen-li eck Matou autentick vrok Pn a nerozum-li smyslu penenho vroku, je tomu tak jednodue proto, e se znamen Jonovo v dob, kdy byl eck Matou psn v etin, jet neuskutenilo. Znamen Jonovo se vak naplnilo ponaje rokem 36, po poprav tpna. Proto byla Matouova kniha, napsan hebrejsky, jak to prozrazuje kad dka eckho textu, peloena do etiny ped rokem 36. Nen v n nejmen zmnky o mimodnm a zsadnm faktu masov povahy, jakm byl hromadn vstup pohan do ekonomie nov Smlouvy. Text byl sepsn a peloen jet ped tmto pevratnm historickm faktem. Nebo pro Hebrejce znamenal pechod Boho slova na pohany skutenou revoluci. Spe ne revoluce to vak byla nov etapa v djinch stvoen. Tuto novou etapu djin stvoen eck Matouovo evangelium podle veho neznalo. A to prost proto, e eck Matouovo evangelium je starho data ne tato nov etapa djin stvoen.
69

C L A U D E

TRES

M O NT

ANT

Stejn tak je tomu u Matoue 15,2111. Pn se odebral do oblasti Tru a Sidnu. Jedna z en tto zem, Palestinka, nazvan Kananejkou, vyla za nm a kiela: Mj se mnou slitovn, synu Davidv! znala tedy tento vraz, a znala tak jeho smysl Moje dcera je velice nemocn... Pn j odpovdl: Jsem posln jen ke ztracenm ovcm stejn jako pedtm hebrejsk con v singulru, tj. mal stdo, kter zabloudilo Izraelova domu... " Vnucuje se stejn vaha: jak je na konci prvnho stolet mon, e v dob, kdy v kesanskch spoleenstvch, v crkvch stedomosk oblasti tvo vtinu pohan, nkdo pedkld tento vrok Pn bez vysvtlen, bez komente, bez zdvodnn, jako by bylo zcela pirozen, e Pn k: byl jsem posln pouze k Izraelovm dtem, zatmco crkve jsou plny obrcench pohan? Kdyby nkdo tento zcela urit autentick vrok Pn uvedl na konci prvnho stolet, muselo by nsledovat vysvtlen, koment, nebo by musel bt takov vrok prost potlaen, vynechn, jak tomu takje v ppad Markova a Lukova evangelia^ kter jsou podstatn pozdjho data. Nebylo by obtn tento vrok Pn vysvtlit. Bylo by teba vysvtlit, e v Bom dle, v uskuteovn stvoitelskho a pebostvujcho Boho zmru existuj jednotliv fze, etapy. Jednou etapou je hebrejsk proroctv, dal etapou je Jan ktitel. Pn, v nm se uskuteuje neporuen sjednocen stvoenho lovka s nestvoenm Bohem, je konenou, mezn etapou. Ale prostednictvm toho, kter je prvorozenm novho stvoen, je tvoiv informace nejprve pedna Izraelovm dtem, tj. uvnit hebrejskho lidu, a a pozdji, v dal, druh etap je pedna pohanm, neobezanm, jimi jsme my. V Bom stvoitelskm zmru Pn sebe sama situuje do doby, je pedchz en hebrejskho monoteismu mezi nrody, tj. naplnn Jonova znamen. Prv tento v70

M A T O U O V O

EVANGELIUM

klad bylo teba na konci prvnho stolet naeho letopotu poskytnout pohanm, kte plnili kesansk crkve, kdybychom je mli seznmit s touto nepochybn autentickou vtou naeho Pna vyenou k en ze zem Kenaan, je se dnes nazv Palestina. Vta je autentick, protoe nepochybn vyvolvala stejn pote, jimi jsme se prv zabvali: jestlie Pn toto skuten ekl, jak potom vysvtlit, e crkve jsou nyn pln mu a en, kte se obrtili z pohanstv? Tato vta dokonce inila tak velk pote, e ji Marek a Luk vbec nezaadili do svch soubor. Je to jeden z etnch nepmch dkaz, e Matou je star ne Marek a Luk, a to na rozdl od toho, co i v tomto bod tvrd pevn vtina exeget. V kesanskm spoleenstv sloenm u pevn z brat a sester pichzejcch z pohanstv by nebylo mon prezentovat tento vrok Pn bez potebnho vysvtlen a zdvodnn. Avak Matou, tj. n eck Matou pin tento vrok Pn bez jakhokoli vysvtlen a zdvodnn. Byl zaznamenn a peloen do etiny jet ped pinesenm radostn zvsti pohanm. Existuj ti udlosti mimodnho historickho vznamu a vzhledem k nim je mon a nutn situovat tyi evangelia, a nejen tyi evangelia, ale vbec vechny texty Novho zkona. Prvn z tchto t udlost je prolomen hradeb Jeruzalma 29. srpna roku 70, vyplen a rozboen Chrmu, vyplen Jeruzalma v noci 26. z, a poslze pln dobyt Svatho msta. Msto a hradby byly rozboeny, s vjimkou v krlovskho palce. Druhou je vradn kesan csaem Neronem ponaje rokem 64 nebo 65 o tchto datech se jet diskutuje. A konen tet je pechod Boho slova, Bo zprvy, radostn zvsti pochzejc od galilejskho rabho Jeuy, penos jeho uen na pohany, neobezan, a to po poprav tpna, Stefana, tj. ponaje rokem 36.
71

C L A U D E

T R E S - M O N T A N T

Znm anglick exegeta John A. T. Robinson klade draz na prvn argument, kterm je dobyt, vyplen a zboen Jeruzalma a Chrmu mskm vojskem pod vedenm vojevdce a pozdjho csae Tita v srpnu a v z roku 70. Tato skutenost byla zaznamenna u ped Robinsonem, ale jeho zsluhou je, e tento argument pln propracoval v cel jeho zvanosti. Je pravda, e dn text novozkonnho souboru, kter se zachoval v etin, o mimodn udlosti, jakou bylo dobyt, rozboen a vyplen Jeruzalma a Chrmu, nic nev. V dnm novozkonnm textu o nm nen ani nejmen zmnka. Nikdo o tom nic neslyel. Pitom dobyt, rozboen a vyplen Svatho msta a Chrmu bylo pro idovsk spoleenstv celho tehdy obydlenho svta, Judeje a celho Stedomo nm vc ne dobyt a vyplen Berlna sovtskou a americkou armdou v roce 1945 pro Nmce, nm vc ne znien Hiroimy a Nagasaki pro Japonce. Chrm ve Svatm mst byl hlavnm stediskem judaismu. Vechna kesansk spoleenstv, kter se rozvjela a pmo raila v celm Stedomo, vzela, jak jsme si ji ekli, vdy z urit synaggy, z uritho idovskho spoleenstv, je se rozdlilo vedv jako buka pot, co pijalo novou informaci pichzejc prv z Jeruzalma, od galilejskho rabho, kter il a uil, kter zemel a vstal z mrtvch prv v Jeruzalm. Pedpokldejme, e tyi evangelia byla vytvena uvnit kesanskch spoleenstv, a u to bylo spoleenstv v Jeruzalm nebo spoleenstv jin. Pedpokldejme, e tato kesansk spoleenstv vzela z jedn matesk buky, tj. ze spoleenstv idovskho. Byla-li evangelia psemn zaznamenna, jak se dnes bn traduje, a hodn dlouho po dobyt a znien Jeruzalma, po rozboen a vyplen jeruzalmskho Chrmu, musela by o tom bt v evangelich alespo zmn72

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

ka. O tchto udlostech vak v nich nen ani stopy. Byla-li e o samotnm Chrmu, o Jeruzalm, o liturgii, bylo mon se tak zmnit nebo uinit narku na dobyt, rozboen a vyplen Msta a Chrmu. V novozkonnch knihch vak o tom nen ani zmnka. Budeme-li st romn, povdku nebo pamti napsan v Berln ped druhou svtovou vlkou, setkme se tam s vylenm msta, s popisem jeho pamtihodnost, park, jeho bohatstv a skvost. V jednotlivch vtch tu a tam narazme na zmnku o t i on pamtihodnosti, t i on stavb. Kdybychom si nyn peetli romn, povdku nebo pamti psan po posledn svtov vlce, kter by lily, co se v Berln dlo ped vlkou, tj. ped dobytm a znienm Berlna, poznali bychom z jednotlivch vt, psal-li je autor ped vlkou nebo po vlce, po znien a vyplen Berlna. Autor by neml dn dvod zakrvat, e pe po vlce, po katastrof, a my bychom tak z jeho textu okamit poznali, psal-li po katastrof nebo ped n. Je to velice jednoduch: kdyby psal po katastrof, tak by o slavnch pamtihodnostech, kter existovaly v Berln ped vlkou, psal v minulm ase. Autoi ty evangeli jsme-li vbec v ppad prvnch t oprvnni pst o autorech; o tom by se dalo diskutovat, eknme proto radji redaktoi ty evangeli nemli dn dvod zakrvat, e sv texty sestavovali a hodn dlouho po dobyt Jeruzalma, vyplen a rozboen Chrmu, kdyby to vyadovaly souvislosti. A pleitost bylo na stovky, zvl pokud jde prv o Chrm, Svat msto, liturgii chrmu, nadvldu man atd. V evangelich pitom nen jedin zmnka, jeden jedin nznak, e by jejich autoi snad nco vdli o mimodn a zdrcujc skutenosti, j bylo pro idovsk spoleenstv v diaspoe z nich vzely kesansk crkve dobyt, rozboen a vyplen Jeruzalma a Chrmu.
73

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Kdyby byla tyi evangelia napsna a po dobyt Jeruzalma, musela by se ve tkanivu nkter vty, v nkterm vrazu, v nkterm ze slov, ve zpsobu jejich uvn, objevit njak stopa. Nen v nich vak ani jedin. Neexistuje jedin nznak, jedin narka. Nejene v nich nen narka na rozboen Chrmu a Msta v minulosti, ale tvrt evangelium, o nm se nm dnes tvrd, e bylo vytvoeno na konci prvnho stolet (jet pedtm se tvrdilo, e vzniklo a ve druhm!), pe jakoby nic, Jan 5,2: VJeruzalm je u Ov brny rybnk, hebrejsky zvan Bethesda, kter m pt bran..." Je, to je tet osoba ptomnho asu slovesa bt, v etin estin. Jak mete po jakmkoli autorovi chtt, aby na konci prvnho stolet (o druhm nemluv) napsal, e v Jeruzalm je..., kdy msto bylo u ticet let srovnno se zem? Budeli dnes njak spisovatel nebo novin hovoit o mstech v Hiroim a Nagasaki z doby ped katastrofou v roce 1945, pouije snad ptomnho asu slovesa bt? K tomuto textu tvrtho evangelia se jet vrtme. Skrv pro ns jet jin pekvapen. Proto je argument, kter tak pesvdiv rozvd John A. T. Robinson ve sv krsn knize Redating the New Testament, naprosto postaujc. Nejde o to zjiovat, zda na kesansk crkve na konci prvnho stolet naeho letopotu njak zapsobilo znien Chrmu. Je to otzka ist literrn nebo pesnji otzka jazyka a vyjadovn: budeli nkdo hovoit o udlostech, k nim dolo ve vzdlen minulosti, jak pedpokldaj zastnci pevldajcho mnn v exegezi, a budou-li se udlosti, kter mly nastat ve vzdlen dob, situovat do danho a pesn vymezenho zempisnho rmce, v naem ppad do Galileje, Judeje a Jeruzalma ped vlkou z let 6670, potom se ze stovek i tisc pznak pozn, nachz-li se vyprav v pedvlen dob nebo se do n situuje. Pozn se to
74

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

stejnm zpsobem, jakm po deseti dcch zjistte, peli ten i onen pamtnk ped znienm Berlna spojenci v roce 1945 nebo po nm. Autor pamt toti nem dn dvod zakrvat nebo zamlovat, e pe ped katastrofou nebo po n. Pe-li ped katastrofou, pozn se to z kadho jeho kroku, jakmile hovo o pamtihodnostech, kter existovaly a u neexistuj. V ppad ty evangeli nevidme dn pznak, e by pvodci eckho textu pistoupme-li na stanovisko naich odprc vdli o znien msta, o nm ustavin hovo. Kniha Johna A. T. Robinsona je krsn, m vysokou odbornou rove, je pm. Autor sm se nm upmn vyznv z toho, e dlouhou dobu vil a dokonce sm uil, co pevn vtina kritik hls u po nkolik generac: e evangelia jsou pozdj vtvory, kter jsou vsledkem literrnch transformac, a e nejpozdji vzniklo tvrt evangelium. Kdyby to jen trochu lo, nestydli by se tvrdit, e tvrt evangelium napsal a vytvoil a Victor Hugo v devatenctm stolet. O tom nepochybuji. I samotn Robinson tedy vil a uil vemu, co kritika tvrd u po nkolik generac. Jednoho dne si na konci svho vdeckho ivota poloil otzku, z eho vlastn vychzej tvrzen kritiky, jej dogmata. A musel si piznat, e na tyto otzky nedoke odpovdt. Pro klst Matoue a na konec prvnho stolet? A pro Jana do druhho nebo na konec prvnho? Byl to jeden ze starch stereotyp, kter vytvoila nmeck kola z potku devatenctho stolet, protoe F. C. Baur tvrdil, e tvrt evangelium vzniklo ve druhm stolet nkdy kolem roku 170! Robinson se proto rozhodl bez pedsudk a nezaten znovu p r o z k o u m a t otzku datovn evangeli a doel k zvru,kter se velice li od toho, co se dnes bn u. To tak vysvtluje naprost mlen kolem jeho knihy v Nmecku a ve Francii.
75

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Vyvrtit Robinsonovu knihu by pitom lo velice snadno. Robinson toti tvrd, e v dnm textu Novho zkona nen narka na dobyt a znien Jeruzalma, a tak k vyvrcen jeho tvrzen by stailo objevit jedin text, kter by dokzal, e autor o dobyt a rozboen Jeruzalma vdl. Zastnci toho, co hls pevn vtina exeget, jsou Robinsonovou knihou velice zneklidnni: m-li Robinson pravdu, potom se oni ml. A nikdy nen pli pjemn uznat, a to nejen ve vd, ale i jinde, e jsme nemli pravdu. Jet hor je si piznat, e jsme po cel ivot uili omylm a nesmyslm. U vtiny exeget proto Robinsonova kniha vyvolv zcela pirozen obrann reflex. Ale jet jednou: ppadn vyvrcen je v podstat velice snadn, protoe sta nalzt jeden nebo vce text, kter by dokazovaly, e jejich pvodci vdli o znien Jeruzalma, a tedy ili a psali po jeho dobyt. Zmnn pnov, kte jsou Robinsonovou knihou velice rozladni, hledali, ale nenali vbec nic, resp. nali dva texty. Vezmme si pokud mono velice siln lupy a vimnme si zmnnch text ble. Dva texty, kter pipomnaj ti, kdo se ke knize Johna A. T. Robinsona stavj negativn, jsou Matou'22,7 a Marek 13,14n. Vimnme si nejprve Matoue 22. Bo krlovstv je podobn jednomu krli, kter vystrojil svmu synu velikou hostinu. Poslal tedy sv sluebnky tj. sv sluebnky proroky, o nich je v djinch hebrejskho proroctv neustle e, aby svolali ty, kdo byli pozvni na slavnost, ale oni nechtli pijt. Znovu poslal jin sluebnky, jin proroky a ekl: Uchystal jsem slavnost, moji bci byli obtovni a m zvata byla vykrmena. Vseje pipraveno. Pijte na hostinu! Ale oni nejevili zjem. Rozeli se kad po svm. Jeden na sv pole, jin za obchody. Ti ostatn pochytali sluebnky, ztrali je a zavradili.
76

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

Matou 22,7: Tu se krl rozhnval, vyslal sv vojsk, dal zahubit vrahy, a jejich msto dal split ohnm. " Ano, toto je text, kter oni pnov z pevn vtiny povauj za nepochybn dkaz, e jeho autor znal dobyt, znien a vyplen Jeruzalma, a e proto je Matouovo evangelium pozdjm dlem, a to z konce prvnho stolet. Vimnme si, e toto je ve, co nali. Kdyby mohli nalzt nco lepho, urit by jim to neuniklo. Jak tvrd vtina exeget, prolo toto podobenstv z Matoue 22 literrnmi transformacemi. Nkdo neznm dodal pr tuto vsuvku: Tu sehrl rozhnval, vyslal sv vojska, nechal zahubit vrahy a jejich msto nechal split ohnm. " Toto tvrzen pedevm pedpokld, e u zcela urit vme, e Matouovo evangelium je pozdj vtvor, ale to je prv sporn. Je-li Matouovo evangelium pozdj vtvor z konce prvnho stolet, potom mohlo projt, jak tvrd, literrnmi transformacemi. Ale cel otzka spov prv v tom, je-li Matou opravdu pozdjm vtvorem z konce prvnho stolet naeho letopotu. Krom toho pojem literrn transformace, kterm se s takovou oblibou ohnj, pedpokld, e si kesan, brati a sestry z prvnch spoleenstv dovolili vzthnout ruku na podobenstv Pn, retuovat je, pehrabvat se v nich, cokoliv v nich mnit, pidvat k nim nco ad hoc nebo naopak nco odebrat, zkrtka a dobe je transformovat. To se me zdt samozejm a nepedstavovat dnou pot pouze pro mentalitu darebk a podvodnk, typickou pro nae devatenct a dvact stolet. Nen vak vbec zejm a jist, e kesan prvn generace zrovna patili k tmto typm. Nen vbec zejm, e by se kesan prvn nebo druh generace opovili rzn pehazovat, pedlvat a transformovat podobenstv Pn. Co by podle veho nedlalo naim uenm kritikm nejmen pote, bylo patrn pro bratry a sestry
77

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

z prvn a druh generace kesan vce ne velkou pekkou. K tto otzce se jet vrtme. Pipustme-li hypotzu onch pn patcch mezi exegety k vtin, toti hypotzu, podle n nkdo na konci prvnho stolet mohl libovoln pehazovat podobenstv, je nm pin Matou 22, a doplnit je vsuvkou Matou 22,7: Tu se krl rozhnval, vyslal sv vojska..", potom je teba pedpokldat, e si na konci prvnho stolet mohl njak kesan dovolit napsat, e vojsko Vespasinovo a Titovo, kter zniilo Jeruzalm a Chrm, bylo vojskem Bom! Navc je teba tak pipustit, e samo kesansk spoleenstv, jemu bychom mli podle pn psluejcch k vtin pist takto zpatlan podobenstv (v jejich jazyce ovem retuovan"), mohlo na konci prvnho stolet pipustit a strpt, co mu podsouvaj, e toti vojska mskho csae jsou vojsky samotnho Boha! Nen u vech tch pedpoklad njak mnoho? Pipustme-li, e Matouovo evangelium bylo vytvoeno ve spoleenstv sloenm z brat a sester, kte vyli z judaismu, je to absolutn vyloueno. Pipustme-li, e Matouovo evangelium bylo definitivn zredigovno na konci prvnho stolet naeho letopotu, a tedy po stralivch masakrech kesan za Nerona, je nco takovho rovn nemysliteln. Je proto teba pipustit pochopiteln v rmci hypotz zmnn vtiny e v podob, v jak teme podobenstv ve 22 kapitole Matoue v naem eckm textu, nepochz toto podobenstv od samotnho Pna. Bylo rzn zpehzeno, retuovno a prolo, jak se diskrtn tvrd, literrnmi transformacemi. Nevme u, co pochz od Pna, a co je dlem nkoho, kdo retuoval, pehazoval, promchval pvodn podobenstv, pokud vbec njak pvodn podobenstv existovalo. Nikdo u nev, co k emu a ke komu pat.
78

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

Je teba rovn pedpokldat stle uvaujeme z hlediska vtiny exeget e to, co teme u Matoue 22,7 nemohl pochopiteln ci samotn Pn. Matou22 je podobenstv, jakch je ve tyech evangelich cel ada mnoho. V tomto svm maalu Pn rekapituluje to, co meme st v celch djinch hebrejskho proroctv. Bh vyslal sv sluebnky proroky ke svm milovanmu lidu, k izraelsk pann. Proroci pro toto poselstv, kter byli poveni pinst hebrejskmu lidu, tpli, byli pronsledovni, nkte z nich popraveni. Je velice pravdpodobn, e Pn ml ve veri Matou'22,7 na mysli budouc znien Jeruzalma, ale tak pln jist to nen. Nebo i v minulosti hebrejskho lidu byl ji Jeruzalm dobyt a splen ohnm, co pedtm ohlaovali sta proroci, napklad Jeremi. K vytvoen tohoto maalu nebylo tud ani teba bt prorokem. Jestlie vak tento maal obsahuje narku na budoucnost, je teba nutn Pnu uprat, e byl prorok? A tedy teme text z kterhokoli konce, v dnm ppad ver u Matoue 22,7 nijak nedokazuje, e jeho autor vdl o dobyt a znien Jeruzalma. Msto splen ohnm podobnch klasickch vraz nachzme v hebrejsk Bibli destky, a pi pekladu do etiny jsou peloeny pomoc slov, kter jsou pouita i zde. Jin text, jeho se dovolvaj, aby Robinsonovu knihu vydili, m bt vsuvka u Marka 13,14, kter by podle jejich pedstav mla bt narkou na zatek idovsk vlky... Vezmme si znovu velice silnou lupu a vimneme si tohoto textu podrobnji. Marek 13,14: Kdy pak uvidte 'ohavnost sputn' vraz je pevzat z Daniela 9,27 postavenou tam, kde bt nem ten, kdo te, at: dobe rozum! to je ta vsuvka tehdy ti, kdo jsou v Judeji, nech uprchnou do hor."
79

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Ten, kdo te, a dobe rozum! Toto m bt ona vsuvka, kter ns m nzorn pesvdit, e Marek vdl o dobyt Jeruzalma^ o znien a vyplen Chrmu, a e jeho evangelium je tud pozdjho data ne dobyt Jeruzalma v roce 70. Z toho pak vyplv, e Matou je jet pozdj, protoe zmnn pnov se veobecn shoduj v tom a to je dal postult! e Matou je pozdj ne Marek... Ten kdo te, a dobe rozum! Tato vta dokazuje jedno, e toti existoval text, kter napsal Marek, e tu bylo nco, co bylo teba pest a e tu bylo tak nco, co bylo obtn pochopit: toti co je vlastn ona ohavnost sputn", o n hovo Daniel? Vta sama pochopiteln nijak nedokazuje, e autor Marka vdl o dobyt Jeruzalma, znien Jeruzalma a Chrmu. To ve. To je vechno, co nali tito pnov, kte jsou tak rozladni knihou Johna A. T. Robinsona, aby se mohli s jeho knihou vypodat. Jak vidte, je toho hodn mlo, vlastn nic. Zcela nepodloen argumentace. Ani pi zkoumn tou nejsilnj lupou nenajdeme nic, co by jejich argumentaci podpoilo. Zmnn pnov, kte se stavj tak neptelsky k Robinsonovu dlu, nalezli pouze tyto dva texty, kter je mly vyvrtit. Protoe oba tyto texty tvo jeden nulov argument spojen s druhm nulovm argumentem, take nula od nuly pojde", vyplv z toho, e pro tuto chvli proti Robinsonov knize dn argument neexistuje . Quod erat demonstrandum. Druhou mimodnou historickou skutenost obrovskho dosahu, kterou je teba vzt v vahu, chceme-li asov zaadit vznik a piblin datum dokonen evangeli i ostatnch novozkonnch text, je pronsledovn, kter proti kesanm rozpoutal Nero v roce 64 nebo 65 o pesn datum se vedou diskuse. Kesan byli pronsledovni a vradni u ped Neronem, ale nikdy se na
80

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

tom nepodlela msk moc. Prvn krvav pronsledovn rozpoutali nejvy pedstavitel moci v Jeruzalm. U jsme nkolikrt pipomnli, e Stefanos, jemu kme tpn, byl popraven kolem roku 36. V roce 36 byl tak prokurtor Pontius Pilatus odvoln do ma. Jeden mlad rabn patc ke stran i skupin farize se tpnovy popravy astnil. Informuje ns o tom osobn: je to Saul, jeho znme spe pod jeho mskm jmnem Paulos nebo Paulus. Po poprav Stefanose nastalo straliv pronsledovn. S jeho krvavmi stopami se setkvme ve Skutcch apotol a v Apokalypse. Po smrti csae Tiberia 16. bezna 37 byl Agrippa I., syn Aristobla, syna Heroda Velikho a Bereniky, dcery Salome, Herodovy sestry, ustaven za krle csaem Gaiem, jeho znme pod jeho pezdvkou Caligula, a to na jae roku 37. Caligula chtl za kadou cenu mt svou sochu v jeruzalmskm Chrmu. Byl zavradn 24. ledna roku 41. Po nm nastoupil 25. ledna 41 podle na chronologie csa Claudius. Nov csa potvrdil Agrippu I. v jeho krlovsk hodnosti a rozil jeho panstv o dal zem. Obnovil v jeho prospch krlovstv Heroda Velikho. Agrippa I. nechal stt Jakuba, syna Zebedeova, a patrn tak podle nkterch starch dokument jeho bratrajana, krtce ped svou vlastn smrt v roce 44. V roce 62 ped pchodem prokurtora Albina do Jeruzalma, kter zde psobil v letech 6264, veleknz Ananos, syn veleknze Anne, historiky rovn nazvan Hanan II., dal Jakuba, o nm Nov zkon hovo jako o bratru Pn, svrhnout z jihovchodnho rohu vnjch hradeb Chrmu. Jakub byl ukamenovn a dobit valchskm kyjem. Historik Josephus Flavius byl prv v Jeruzalm, kdy byl Jakub za tchto okolnost popraven. tyi evangelia se vak vbec nezmiuj o velkm a stralivm pronsledovn, kter rozpoutal v roce 64
81

C L A U D E

T RE S M O NT A NT

nebo 65 csa Nero. Naproti tomu vd velice dobe o pronsledovn rozpoutanm hned od potku nejvymi politickmi a nboenskmi msty v Jeruzalm. Ctemeli napklad u Matoue pozorn pedpovdi Pn o pronsledovnch, kter maj nastat, vidme, e jde o pronsledovn, kter vzelo od synaggy. Nen jet e o pronsledovn ze strany mskch csa. Bylo-li Matouovo evangelium, abychom se pro tuto chvli omezili pouze na n, ukoneno na konci prvnho stolet, jak se m bn za to, jak je pak mon, e neobsahuje dn stopy nebo zmnky o tchto masakrech zpsobench mskmi csai? Kdy ti horlivci z pevldajc vtiny mezi exegety neustle hovo o literrnhch transformacch, pro potom jedin autor nebo i vce lid nevloili do Matouova textu jasn zmnky o stralivch pronsledovnch, kter zaala za Nerona? Nen v nm po nich sebemen stopy. Nen po nich stopy ani v Apokalypse. Vimnme si textu podrobn. Hovo se v nm sice o krvavch pronsledovnch, ta jsou vak dlem nejvych mst v Jeruzalm, nepochzej od mskch csa. Nen po nich stopy ani ve tvrtm evangeliu, o nm se nm u vce ne sto let tvrd, e se mus zaadit do druhho nebo a na sam konec prvnho stolet. Je v nm e o pronsledovnch, je od zatku do konce pmo prosknuto atmosfrou hrzy, ale tento teror je dlem nejvych mst v Jeruzalm, ne mskch csa. Vimnme si Matoue 10,23: Budou-li vs pronsledovat tady v tomto mst to je v Jeruzalm prchnte do jinho../' Bylo-li Matouovo evangelium napsno nebo ukoneno na konci prvnho stolet naeho letopotu, jak slyme u adu let, potom by redaktor tto sti vty neopomenul dodat alespo slvko na vysvtlenou, e tato otzka u nen aktuln: Jeruzalm je u tm ti82

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

cet let srovnn se zem a pronsledovn u nen dlem nejvych politickch a nboenskch mst v Jeruzalm. Nyn je rozpoutvaj mt csaov. Posledn redaktor tohoto textu, kter by se hypoteticky nachzel na konci prvnho stolet naeho letopotu, mohl nebo musel pece doplnit nkolik vysvtlujcch slov na dan tma nebo pipojit svj vlastn koment Matou je pln koment poslednch redaktor nebo pekladatel, ale mohl stejn tak dobe tento text vypustit, protoe v novch podmnkch po dobyt a znien Jeruzalma v roce 70 ztratil svj vznam. Neuinil tak zcela jednodue proto, e redakce a dokonce i peklad Matoue je mnohem starho data ne dobyt Jeruzalma, a kdy byl Matou peloen do etiny, otzka byla stle aktuln: budou-li vs pronsledovat v tomto mst, v Jeruzalm, odejdte do jinho msta. Prv toto brati a sestry z prvnho kesanskho spoleenstv v Jeruzalm nepochybn uinili, dokonce nkolikrt za sebou, a to a do dne, kdy jako jeden mu nebo spe jako jedna ena opustili vichni Svat msto kolem roku 66 naeho letopotu, tyi roky ped dobytm a znienm Jeruzalma, jak tvrd nkter velice star texty, na zklade jaksi apokalypsy. Apokalypsa, kter oznamuje dobyt Jeruzalma a jeho znien, k tak mladmu spoleenstv, je se nachz v Jeruzalm: Vyjdi z nho, mj lide... " Apokalypsa 18,4. U Matoue 24,1 se setkvme s ky Pn, kte mu s nadenm ukazuj stavbu novho Chrmu, kter se zacel stavt na pkaz Heroda Velikho v letech 2019 ped nam letopotem. Zkladn st stavby byla dokonena o deset let pozdji, kolem roku 9 ped nam letopotem. Prce vak pokraovaly jet dlouho potom, a do roku 64. ci si s obdivem prohlej Chrm, kter stle jet nen dostavn. Pn jim k: Vizte tuto ndherou
83

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

stavbu. km vm jistou vc nezstane z n kmen na kameni. Ve bude zboeno. Teka, to je vechno. Je jasn, e kdyby bylo Matouovo evangelium dokoneno na konci prvnho stolet, jak se nm sna namluvit vtina exeget, potom by zde posledn redaktor tohoto evangelia, je, jak se nm tvrd, prolo adou literrnch transformac, musel piinit svj vysvtlujc koment. Je jasn, e bychom prv v tomto bod oekvali dlouh koment na tma: Tak jste to vidli? Vidli jste, co dnes, na konci prvnho stolet, zstalo z jeruzalmskho Chrmu? Proroctv Pna se naplnilo, uskutenilo! Poadatel nebo spe pekladatel Matoue do etiny trv tm veker svj as tm, e odvoduje historick udlosti pedchozmi proroctvmi a e proroctv potvrzuje udlostmi. Jde o to ukzat, jak udlosti potvrzuj proroctv. Zde byla u prorockho vroku Pn vjimen pleitost projevit znovu schopnost srovnvat proroctv se skutenost, ukzat, jak udlost proroctv potvrzuje. Nic takovho se vak nestalo. Ani jedno slovo komente. dn podiv. dn narka na udlosti, k nim dolo u ped ticeti lety, mme-li vit vtin naich exeget. Je to nemon. Pochz-li Matouovo evangelium ve sv dnen podob z konce prvnho stolet, muselo by existovat alespo slvko komente. Nen tam vak ani rka. Je tomu tak proto, e Matouovo evangelium o naplnn proroctv, tj. o dobyt Jeruzalma, vyplenn Svatho msta a znien Chrmu nic nev. U na zatku jsme kritickmu duchu naich ten pedloili hypotzu, e si za ivota Pn, kdy uil, inili vzdlan lid zbhl ve svatch Psmech poznmky. Vyslovili jsme pedpoklad, e tyto poznmky musely exis84

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

tovat ve form ady svazk. Tyto svazky dokument byly zaznamenny v hebrejtin, a to z toho prostho dvodu, e hebrejtina byla psanm jazykem, posvtnm jazykem, jazykem svatho Psma. Vzdlan ci Pn byli pesvdeni, e ivot, osoba a iny Pn se stanou normativn soust svatch a inspirovanch Psem pinejmenm stejnm zpsobem jako iny, skutky, slova a nauen starch prorok: Amose, Ozee, Izaie, Jeremie, Ezechiela a dalch, kter byly zapsny a zaznamenny prv v hebrejtin. Zatm se pohybujeme v rovin hypotz. Je znmo, e ve vd se postupuje pomoc hypotz. Hypotzy se ovuj zkuenost, a kdy j neodpovdajce teba je odmtnout. Nae hypotza je a priori rozumn, protoe by bylo absurdn pedpokldat, e vzdlan a uen ci Pn nic nezaznamenvali, nebo e si dokonce zakazovali a zapovdali cokoli zapisovat a e penechali promnliv a nejist stn tradici podlhajc vtrnm poryvm djin pi a posln zachovat a pedat to, co bylo v jejich och to nejcennj na celm svt a cennj ne cel svt nauen a iny jejich Pna, jen prohlsil: nebesa i zem pominou, ale m slova nepominou. Hypotza psanch poznmek, zaznamenvanch v hebrejtin, je proto a priori velice pravdpodobn, je dokonce tm jist, nebo jej opak je psychologicky a historicky nemon. A posteriori pi srovnn t synoptickch evangeli velice dobe vidme, e Matouovo, Markovo a Lukovo evangelium jsou peklady pvodnch hebrejsky psanch zznam a e v ad ppad mli Matou, Marek a Luk ped oima ne-li stejn, tak pinejmenm velice podobn zznamy, kter kad peloil zpsobem sob vlastnm. To, co je identick, spolen objasuje skutenost, e pracovali s hebrejskmi zznamy, kter
85

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

samy pochzej z jednoho jedinho zdroje, jm je samotn Pn, kter je v tomto ppad zdrojem informace. To, co je odlin, vysvtluje v prv ad skutenost, e musely existovat rzn soubory poznmek psanch v hebrejtin, je se liily kvalitou i kvantitou. Na druh stran i za pedpokladu, e Matou, Marek a Luk mli v jistch ppadech ped oima stejn soubor poznmek, nebo pinejmenm svazek poznmek, kter se sob navzjem podobaly, je dlo pekladatele kadm ppad odlin. K tto otzce se jet vrtme pozdji. To, e Matouovo, Markovo a Lukovo evangelium jsou peklady soubor hebrejsky psanch poznmek do etiny, je zejm vzhledem k tomu, e v ad kapitol na ns Matouovo, Markovo a Lukovo evangelium, d-li se to tak ci, vyklop" vroky a podobenstv, mezi nimi nen dn souvislost. Jsou to seity s poznmkami, kter byly prbn zcela nesystematicky zapisovny a potom peloeny do etiny nco jako poznmkov seity student, kte chod na pednky a kte si postupn zapisuj poznmky, kter spolu nemusej" nutn souviset. Ve veri Matou 24,1 k Pn svm spolenkm a km uhranutm krsou stavby novho Chrmu postavenho na pkaz Heroda Velikho: Vidte tyto stavby? Nezstane z nich kamen na kameni... Okamit pot zan nov dialog, nov rozhovor. ci se Pna ptaj: ekni nm, kdy to bude, kdy se to stane, a ekni nm, jak bude znamen tvho pchodu. Pn oznmil den, v nm z Chrmu nezstane kmen na kameni. To se pak tak skuten stalo v srpnu a z roku 70. Pi jinch pleitostech jim sdlil informace o pokraovn lidskch djin. Hovoil dokonce o dovren stvo86

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

en, nebo stvoen se jednoho dne skuten dovr a ukon. Sdlil jim informace o pokraovn asu. Poznmky byly zaznamenvny postupn, krok za krokem. Mon je jejich redaktoi rozdlili nebo utdili. A u tomu bylo v tomto ohledu jakkoli, hebrejsky psan poznmky jsou seazeny tak, jako kdyby dovren stvoen mlo nsledovat bezprostedn po dobyt Jeruzalma a znien Chrmu. Pi etb eckho pekladu tchto poznmek zaznamenanch pvodn v hebrejtin vidme, e redaktor Matoue a rovn pekladatel Matoue do etiny a tak redaktoi a pekladatel Marka a Luke nijak nerozliuj rzn asov horizonty, rzn djinn perspektivy. Dobyt Jeruzalma a znien Chrmu je jedna vc. M k nim dojt v dostaten blzkm ase. Lid z tohoto pokolen, ti, k nim Pn hovo, spat tuto udlost na vlastn oi. Pohled na pozdj vvoj lidskch djin se pohybuje ve zcela jin perspektiv. Pn nikdy neekl, e lid, k nim hovo, uvid konec svta. Poznmky vak byly zaznamenny a seazeny tak, e eck peklady tchto poznmek nm zachovaly jak vroky tkajc se asnch horizont, tak vroky tkajcc se djinnch perspektiv, kter jsou pochopiteln zcela odlin. Zznamy, kter pinej vroky o relativn blzkm znien Chrmu i vroky o budoucnosti lidskch djin nepomrn vzdlenjch, nsleduj po sob, take vytvej dojem, e se pohybuj ve stejnm asovm horizontu. Tato iluze je natolik siln, e historikov a exegeti devatenctho a dvactho stolet se domnvali, e Je uil o konci svta, kter ml nsledovat v nejblich letech a jeho se mla dokat generace lid, k nim pmo hovoil. Kdyby byl Matou, Marek a Luk napsn a ukonen nkdy na konci prvnho stolet, jak se nm sna namluvit pevldajc vtina exeget, dokzali by posledn redaktoi tchto evangeli lpe odliit asov perspektivy.
87

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Dokzali by odliit zcela blzkou perspektivu dobyt Jeruzalma, znien Svatho msta a znien Chrmu od perspektivy nebo perspektiv vzdlenjch. Bvali by dokzali dobe odliit tuto nejbli perspektivu od perspektiv nsledujcch, protoe pro n, pedpokldan redaktory z konce prvnho stolet, byla tato perspektiva u minulost. Napklad v roce 90 by pro n bylo dobyt Jeruzalma a znien Chrmu zleitost starou u dvacet let. Kdyby ili a podali sv texty na konci prvnho stolet, museli by u bt schopni velice zeteln odliit asovou perspektivu, kterou znamenalo dobyt Jeruzalma a znien Chrmu, je pro n bylo v tu dobu u minulost, od perspektivy dalho prbhu lidskch djin. Poznmky vak zstvaj takkajc v jednom pytli, take ve vech tech evangelich, v Matouovi, Markovi a Lukovi jsou uspodny tak, jako by se pohybovaly ve stejn perspektiv vzhledem k budoucnosti. Z toho vyplv, e Matouovo, Markovo a Lukovo evangelium byly sestaveny a ukoneny jet ped tm tm, ne dolo k prvn ad udlost, tj. ped dobytm Jeruzalma a znienm Chrmu. Poznmky byly zapsny jedna po druh bez vzjemnch souvislost. et pekladatel je peloili tak, jak je mli ped sebou. Nedokzali odliit rozdln asov perspektivy, protoe jejich peklady vznikly ped naplnnm prvn ady oznamovanch udlost. Proto kdy u Matoue 24,34 teme vrok, kter vyel z st Pn: Vpravd vm km, je nepomine toto pokolen (tj. generace, k n hovom v letech 282930), nez se to vechno stane," nejde v tomto ppad vbec o konec svta. Jde o dobyt Jeruzalma Titem v roce 70. Podoba, v jak byl tento vrok zaznamenn, opisovn a poslze i peloen, mohla tene mlit a tak velice asto mlila. Mnoz si pedstavovali, e jde o konec svta. O nic
88

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

takovho vak nejde. Avak prv to, e poznmky byly shromdny bez ladu a skladu, dokazuje, e eck peklad tchto poznmek je starho data ne dovren udlost, jm bylo dobyt Jeruzalma. Jestlie toti byly tyto poznmky peloeny z hebrejtiny do etiny a po dobyt Jeruzalma na konci prvnho stolet, jak se bn v exegezi tvrd, potom do nich musel bt vnesen urit d, musely bt utdny. Do prvn skupiny mly bt soustedny udlosti, kter Pn umstil v prvnm asovm a historickm okruhu, v prvn perspektiv. A po nich pak mohly bt soustedny vroky a nauen tkajc se nepomrn pozdjch fz lidskch djin a pedevm jejich konenho dovren. Skutenost, e tyto poznmky nebyly roztdny, dokazuje, e je pro ns nkdo uchoval pesnji eeno, uchoval je Matou a nkdo je pak peloil prakticky ihned z hebrejtiny do etiny v t podob a v tom poad, v jakm byly v pvodnch souborech, kter vznikaly ji za ivota Pn. Nae evangelia jsou nejen eckmi peklady soubor poznmek a zznam psanch v hebrejtin, ale v nkterch ppadech dokonce zjiujeme e pekladatel do etiny nepochopil sprvn smysl vroku, kter pekld. Vidli jsme to u v ppad vroku o proroku Jonovi, kter pekladatel nepochopil sprvn proto jeho zdvodujc a vysvtlujc koment. V ppad textu, o nm jsme prv mluvili, pekladatel Matouova, Markova a Lukova evangelia do etiny nebo, chcete-li, pekladatel hebrejskch zznam, kter vystily v nae ti synoptick evangelia, do etiny dostaten nerozpoznali a nerozliili odlin asov horizonty, protoe ani nemohli. Naproti tomu my po tm dvaceti stoletch dokeme pesn rozliit, co se vztahuje ke zcela mimodn iidlosti, jakou bylo dobyt Jeruzalma, a co se vztahuje k pokraovn lidskch d89

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

jin, kter nejsou ukoneny ani dnes. V tchto hust psanch poznmkch, zaznamenanch bez jakhokoli systmu, vak mme znamen, ne-li dkaz, e lo prv o zznamy, kter nsledovaly po sob ppad od ppadu", a ne o njakou mlhovinu nebo mlhoviny vce mn na sob nezvislch stnch tradic. Kdyby toti lo o stn tradice nebo katecheze zaznamenan psemn na konci prvnho stolet, potom ti, kdo tchto pedpokldanch stnch podn pouvali, mli celou dobu mezi dobytm a znienm Jeruzalma a koncem prvnho stolet na to, aby vnesli do tchto podn, do nauen Pn podek, vrtili vci na sv msto a uspodali udlosti tak, aby to odpovdalo jejich asovmu nebo djinnmu horizontu. Mli by celou dobu na to, aby rozliili perspektivu, jednotliv momenty a etapy djin. Vroky Pn by k nm potom nedosply v t podob, v jak je mme, napchovan na sebe, bez rozlien asu a jednotlivch historickch udlost. eck Matou je peklad velice star, uren pvodn bratm a sestrm ze synagg v diaspoe, kte se obrtili ke Kristu. O tom svd na kadm kroku ada nznak. Jako pklad si zde ocitujme alespo jeden, Matou 17,10n: A oni se ho zeptali, jeho ci, a ekli: Pro tedy zkonici, ecky soferim, kaj, ze nejdv m pijt Eli?" vahy tohoto druhu byly srozumiteln vlun uvnit idovskch spoleenstv. Odvolvaly se na proroctv proroka Malachie. Byly vak zcela nesrozumiteln bratrm a sestrm obrcenm z pohanstv, stejn jako jsou nesrozumiteln i dnenm pohanm. K tomu se jet vrtme pozdji, a budeme srovnvat Matoue, Marka a Luke. Skutenost, e ti evangelia, Matouovo, Markovo a Lukovo, jsou peklady zznam pozench pedtm v hebrejtin, je, jak jsme u ekli, zcela evidentn, jakmi90

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

le se dostaten vyznme v etin a hebrejtin hebrejskch text Bible. m dokonaleji ovldme etinu a m vce se zabvme texty hebrejsk Bible, tm je nm jasnj, e texty t evangeli nazvanch synoptick nejsou zaznamenny v pvodn etin, ale v etin pekladu, kde se to jen hem kalky hebrejskch vraz, kter nachzme tm na kad stran hebrejsk Bible. Jak tomu je u Jana, o tom budeme hovoit dle. Rozdl vyjde okamit najevo, srovnme-li etinu spis Josepha Flavia, idovskho historika, kter se narodil v letech 3738 v Jeruzalm, v knsk rodin, s etinou evangeli. Josephus Flavius nm l, e nechal peloit sv dla lidmi, kte mluvili velice dobe ecky. Je to poznat. etina dl Josepha Flavia je na svou dobu, kterou je polovina prvnho stolet naeho letopotu, ctyhodn. Je to zcela pirozen. Peklad jeho dl byl uren kultivovanmu mskmu publiku, je etlo ecky. Pekladatelsk metoda byla tak jin ne u LXX pekladatel, kte nemysleli podle naeho nzoru na pohany, ale na idovsk spoleenstv v diaspoe a chtli bratm a sestrm ze synagg ve Stedomo pedat obsah a podstatu Try a prorok, a tak nen divu, e etina pila asto zkrtka. Zmrem Josepha Flavia je naopak oslovit kultivovan msk pohany. Proto je jeho peklad zcela v souladu s duchem etiny prvnho stolet naeho letopotu. Pekladatel hebrejskch zznam, kter tvo zklad naich evangeli, mli pesn t zmr jako jejich pedchdci, kter nazvme Sedmdest, LXX: sdlit obsah, a to bez ohledu na etinu! To je tak dvod, pro pi etb eckch text vidme velice zeteln, e jsou to peklady z hebrejtiny, protoe hebrejtina z nich pmo ouh. Pod eckm pekladem se jasn zra podoba pvodnho hebrejskho textuje to, lze-li to tak ci, hebrejtina v eckm pestrojen.
91

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Budeme-li chtt nkomu, kdo nevidl originl, tj. osobu uni jej podobiznu, dokzat, e obraz je skuten podobiznou urit osoby, bude to jist tk kol, ne vak nemon. Bude teba vystihnout a zachytit tv, podobu lovka, rysy jeho tve a dokzat, e se tato jeho tv, podoba i rysy nachzej v portrtu. Jsme tm ve stejn situaci jako teni, kte nemohou st texty hebrejsk Bible v hebrejtin, ani texty knih Nov smlouvy v etin a nevd, e ten i onen text je prv pekladem textu pvodn hebrejskho. Uvedeme nkolik charakteristickch pklad. astm vrazem v Matouovi a v ostatnch evangelich je: Odpovdl a ekl...", v etin apokritheis de ho lss eipen..., co je peklad hebrejskho vrazu, s nm se v hebrejsk Bibli setkvme ve stovkch, ne-li tisci ppad: va-jan va-jomer. Tento vraz je pro hebrejsk texty charakteristick, protoe se ho pouv ve stovkch ppad, dokonce i tehdy, kdy nejde o dialog. Je to typick hebrejsk vraz, s nm se ve tyech evangelich setkvme velice asto. Kdyby vroky, slova a nauen Pn mla utvet dlouh stn tradice a navc jet eck, nedokzala by s nimi penst tyto hebrejsk vrazy. Ve veri Matou 3,9 nachzme slovn hku, s n se vak nesetkvme v eckm pekladu a pochopiteln ani v pekladu francouzskm nebo eskm: Nebo z tchto kamen, hebrejsky ha-abanim, me Bh vyvolat syny, hebrejsky banim, Abrahmovi." eck slovo skandalizein, je teme velice asto v naem Matouov evangeliu (5,29; 11,6; 13,21 aj.), je v etin nepijateln, zejmna ve spojen u Matoue 11,6: makarios es tin hos ean m skandalisth en emoi..." Pekladatel do francouztiny si u vbec nedlali dn nsil. Peloili eck sloveso skandalizein francouzskm scandaliser, co je sice dobr ert, ale nikoli peklad. Stej92

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

n tak peloili eck skandalon francouzskm scandale, co je druh ertk, kter se zcela vyrovn tomu prvnmu. eck skandalon pekld hebrejsk slovo mokenebo slovo mikol, odvozen od koene kasal. Sloveso skandaliz v klasick etin vbec neexistuje. Je to slovo vytvoen pro peklad hebrejskho kasal. Ani eck slovo skandalon v klasick etin neexistuje. Hebrejsk moke oznauje pekku psobc obte, mikol je napklad pekka, kter se zlomysln klade pod nohy slepcm, aby zakopli a upadli. Marek pouv slovesa skandaliz, ale nepouv podstatnho jmna skandalon. Peklad u Matoue 11,6 by tedy ml znt takto: asten ten, kdo nekloptne, kdo nezakopne a neupadne o mne, blahoslaven ten, pro nho nejsem pekkou, o nz by zakopl a upadl. " eck vraz geenna, kter teme u Matoue 5,22; 5,29; 5,30; 18,9; u Marka 9,43.45.47, opt u Matoue 10,28; 23,15; a u Luke 12,5, neml pochopiteln dn smysl pro eka, mana nebo jinho pohana ze Stedozemn oblasti, kter mluvil pomrn slun tehdej etinou, jednodue proto, e v etin dn slovo geenna neexistuje. Je to nepli podaen kalk hebrejskho vrazu, velice astho v hebrejsk Bibli: gej ben-Hinom, dol syn Hinomu. V tomto dol se v minulch stoletch praktikovaly lidsk obti a byla proti nmu vypracovna cel teologie. Toto vechno bylo pro pohana prvnho stolet naeho letopotu zcela nepochopiteln, stejn jako je to nepochopiteln pro Francouze a Cechy stolet dvactho. V kadm ppad tento vraz nachzme v eckm Novm zkon setkvme se s nm v Matouovi, Markovi a v Lukovi, Jan ho vak nepouv a Pavel tak ne. Neme bt sporu o tom, e jde o kalk hebrejskho vrazu, protoe slovo v etin neexistovalo a v hebrejtin se tento vraz objevuje v etnch textech.
93

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Pekladatel do francouztiny si dali tu prci, a peloili" vraz jednm slovem: gehennal eck vraz hoi hioi ts basileias, kter jsme etli u Matoue 8, 12 a kter jsme peloili jako synov krlovstv", byl pro pohana z konce prvnho stolet naprosto nesrozumiteln. Je to peklad hebrejskho vrazti, v nm se objevuje pro ns neobvykl uit slova hen, syn..., je oznauje vechny druhy vztah, co v modern logice relac oznaujeme jako vztah nleen (pslunosti ke td), a dle je tam hebrejsk slovo, kter znamen krlovstv nebo kralovn. Hebrejsky bene] ha-malkut. eck vraz, kter teme u Matoue 8,29: hmn kai soi, co je mezi tebou a nmi, Synu Bo", s nm se tak setkvme u Marka, Luke a u Jana, je v etin absolutn nemysliteln. Je to kalk asto se vyskytujcho hebrejskho vrazu ma li va-lak, co je mn a tob, ma li va lakem, co je mezi mnou a vmi. eckho vrazu exomologein, kter teme u Matoue 3,6; 11,25 a Luke 10,1, klasick etina neuv. Je to v eckm pekladu hebrejsk Bible hojn se vyskytujc peklad hebrejskho sloves&joda, ve tvaru hifil hodu, ode atd., dkovat, vzdvat dky. Velice asto se vyskytuje i v almech. Toto je rovn pojem, kter byl srozumiteln bratrm a sestrm ze synagg, ale nepochopiteln bez dalho vysvtlen tm, kte pili z pohanstv. eck vraz, kter teme u.Matoue 10,32, pas n hostis h o m o l o g s e i en e m o i e m p r o s t h e n t n anthrpn... homologs kag en auto emprosthen tu patros mu... ", je v etin vylouen a d se jen s velkmi obtemi peloit do francouztiny. V pozad eckho slovesnho tvaru homologs me bt bu hebrejsk sloveso jada, co tak pedpokld Delitzsch, nebo sloveso ava. Veobecn lze ci, e eck sloveso homologein, a jet astji exomologein pekld prv hebrejsk sloveso jada,
94

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

a exomologsis pekld hebrejsk slovo toda, je znamen vzdvn dk a kon dkvzdn. eck slovo etnprosthen pekld vdy hebrejsk le-panim, ped tv nkoho. Hebrejsk sloveso jada, uvan-zejmna ve tvaru hifil, teme velice asto v almech ve tvaru ode v obojm smyslu, a to jak chvlit, tak i vzdvat dky, vyjadovat svou vdnost. Toto sloveso se asto vyskytuje ve spojen s stic be, je znamen ve. S tmto spojenm se setkvme u Matoue 10,32: Ten, kdo m oslav, kdo zazpv dkvzdn (Bohu) ve mn ped tv Ud, v nm tak j vzdm dky ped tv svho otce. " Marek tohoto vrazu, kter je rozhodn velice tvrd pro sluch uvykl etin, neuv. Tento jev se opakuje asto, co ns pivd k mylence, e na rozdl od toho, co tvrd vtina exeget, je Markv peklad do etiny pozdj ne Matouv, a lze ci, e je i civilizovanj", protoe se obrac k lidem pochzejcm z pohanstv, kte vbec nejsou zvykl na hebrejsk vrazy, je jsou pro eck sluch zcela neobvykl. Z toho ovem nijak nevyplv, e eck Marek musel nutn znt eckho Matoue. Tato otzka zstv oteven. Slovo pepsan do etiny jako ai, je teme asto u Matoue, Marka i Luke, srov. napklad Matou 11,21; 18,7; 23,13; 24,19; 26,24 atd., v etin vbec neexistuje! Je to kalk hebrejskho hoj, je se nachz dost asto v Hebrejsk bibli a je LXX peloilo slovem vytvoenm vlun pro tento el: ai. To samozejm nen etina, ale hebrejtina peveden do eck abecedy. Izai 6,5: A ekl jsem: Hoj (bda) mn, eck peklad talas ego, j neastn!" Izai24,16: Hoj li, bda mi!" eck pepis ai. Jeremi4,13: Hoj lanu, bda nm! v eckm pepisu ai hmin. Jeremi 10,19: Hoj li, bda mi! eck pepis ai."
y>

95

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Jeremi 15,10: Hoj li imi, bda mi, m matko! eck pepis oimmoi ego, meter" Jeremi 13,27: Hoj lake jerualajim, bda tob, Jeruzalme! eck peklad ai soi, Iersalm. " Jeremi48,46: Hoj lek Moab, bda tob, Mobe!" Izai 3,9: Hoj le-nafeam, bda jejich dum! ecky ai t psych autn. " Izai3,11: Hoj le raa, bda zlovolnm! ecky ai to anom. " Oze 7,13: Hoj lachem, bda jim! ecky ai autois. " Ezechiel 16,23: Hoj, hoj lake! bda, bda, tob! ecky ai ai soi " Matouovo, Markovo a Lukovo evangelium pinej vroky Pn, kter zanaj pepisem hebrejskho oj do eck abecedy ai. Vroky nebo vrazy maj stejnou stavbu jako vroky, je nachzme u starch prorok Ozee, Izaie, Jeremie, Ezechiela: Matou 11,21: ai tob, Chorazin! ai tob, Betsaido!" Matou 18,7: ai tomuto svtu, e stav lky, pekky, o n se zakopv a pad, skandala! Bda lovku, skrze- nho jsou tyto lky a pekky stavny!" Matou23,13: ai vm, soferim, lid Knihy, a farizeov..., protoe jste uzaveli nebesk krlovstv ped tv lid..." Matous'23,15: ai vm..."23,16: ai vm... atd. Matou 24,19: ai tm, je budou mt v bie (thotnm) a tm, je budou kojit v onch dnech..." Matou 26,24: ai mui, skrze nho je vydn syn lovka..." Rabn Pavel rovn pouv tohoto hebrejskho vrazu pepsanho do eckch liter, srov. 1. Korintskm 9,16: ai mn, nebudu-li oznamovatbesora, astnou zprvu!" Apokalypsa 8,13: ai, ai, ai tm, kdo obvaj zemi, a zazn hlas polnice... " Hebrejsk slovo oj se vyskytuje v Hebrejsk bibli mno96

M A T OU O V O

E V A N G E L I U M

hokrt, samozejm u prorok, ale tak v historickch knihch, napklad v 1. Samuelov 4,7, ve spojen oj nm, oj mn, oj tob atd., a v pepisu aj v evangelich. Setkvme se s nimi i v stech jednoho hebrejskho proroka, kter je patrn posledn z prorok Izraele. Jeho vroky nejsou zahrnuty do svat hebrejsk Bible, ale zaznamenal je idovsk historik Josephus Flavius ve svm velkm dle idovsk vlka, VI,301 304, kter rovn cituje Eusebios z Cesareje ve svch Djinch crkve III, VIII: jde o jistho Jeuu, pepsno do etiny Iss, syna Ananie, prostho lovka, rolnka, jako Amos. tyi roky ped vlkou, kter zapoala v roce 66, nachzme se tedy v roce 62, msk prokurtor se jmenuje Lucarius Albinus; prokurtorem byl vletech 6264 tento Jeua, syn Ananiv, v dob, kdy Msto, Jeruzalm byl jet v mru a kdy vechno vychzelo podle pedpoklad, piel na svtek stnk, sukot, a zaal hovoit mocnm hlasem obraceje se proti Chrmu: Hlas od Vchodu! Hlas od Zpadu! Hlas 'ze ty svtovch sran! Hlas k Jeruzalmu a Chrmu! Hlas k enichm (ecky nymfiosjako v Novm zkon, peklad hebrejskho chatan) a nevstm ("ecky nymf stejn jako v Novm zkon, peklad hebrejskho kala)! Hlas proti vekermu lidu! Ve dne i v noci obchzel vemi ulicemi a toto provolval. Nkte z pedk obanstva se pohnvali nad touto vtbou, chytili toho lovka a zrznili jej mnoha ranami. On vak se neozval ani kvli sob, ani jednotliv proti tm, kdo jej bili, nbr vytrvale volal o hlasech jako pedtm. Proto doli idovt ednci ("ecky hoi archontes, stejn jako v Novm zkonj k nzoru, je ten mu m bo vnuknut a odvedli je k mskmu sprvci. Tam byl dtkami zbiovn a na kosti, neprosil o milost, ani nezaslzel, nbr hlasem co nejplativjm po kad rn opakoval: ai ai Hierosolmois, hebrejsky hoj hoj le-Jerualajim i zde je Jeruzalm pepsn do eckch liter v plurle, stejn jako v evangelich."
2)

97

C L A U D E

T R E S M. O N T A N T

Podobn vraz teme u Matoue 16,17: Jsi astn imone, bar Jona, protoe ti to nezjevily tlo a krev, " ecky sarx kai haima, co je ustlen peklad hebrejskho basar ve-dam. Podobn vraz nemohl kultivovan ani nekultivovan eck ten z konce prvnho stolet znt. Jde o kalk hebrejskho vrayu. Hebrejtina, jak jsme ji o tom hovoili dve, m svou vlastn antropologii. Hebrejsk vraz kol basar, kter obyejn pekldme jako veker tlo", znamen vechny iv bytosti a jet konkrtnji: vechny lidi. Je v podstat synonymem hebrejskho vrazu kol adam, kter rovn znamen: vichni lid, cel lidstvo. Hebrejsk vraz tlo a krev nemusme proto chpat v referennm systmu na vlastn antropologie, kter je odvozena z Platna, z Descarta a kartezin. Tlo a krev nen v hebrejtin tlo samo o sob, je se li od due. Je to totalita lovka, jak kme v na odborn hantrce dvactho stolet, psychosomatick jednota. Jde o konkrtnho, pirozenho lovka, kter se objevil ped nkolika desetitisci lety a o nm mluv paleontologov, maj-li na mysli Homo sapiens sapiens. Vrok Pn na adresu Ky, Skly, proto znamen: nen to pouze lovk, co ti umonilo odhalit, kdo jsem. To ti dal poznat Bh. Porozumn tomu, kdo je Kristus, ontologicky, udluje samotn Bh skrze Boho ducha, jm je Bh sm. Matou 17,22: Stane se, syn lovka bude vydn dp rukou lid. "Marek 9,31: Syn lovka bude vydn do rukou lid." Luk 9,44: Dobe si zapamatujte tato slova, zje syn lovka bude vydn do rukou lid... " Vraz bt vydn do rukou nkoho" je velice ast star hebrejsk slovn spojen, napklad 1. Samuelova 23,12:
3

1) J o s e p h u s Flavius: idovsk vlka, P r a h a , S v o b o d a 1992

98

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

Nevydaj mne, obyvatel Kely, mne a m lidi, do rukou Saula? A ekl JHVH: Vydaj!" eck sloveso pouit pekladateli je paradidonai, stejn jako u Matoue 17,22; Marka 9,31; Luke 9,44. Matou 18,7: ai t kosm apo tn skandaln.,." Nasi pekladatel do fracouztiny se vru pli neobtovali: bda svtu, e svd k pohoren, e skandalizuje..." Prvn slovo, ai, jak jsme vidli, v etin neexistuje, je z hebrejtiny. Slovo skandaln, jak jsme ji tak vidli, bylo pro tene, kter uml ecky, nesrozumiteln, pekld toti bu hebrejsk moke, lka, nebo hebrejsk mikol. Take jenom v tomto krtkm trku vty jsou dv slova, je jsou pro tene, kter je bu eckho pvodu nebo si osvojil eckou kulturu, nesrozumiteln. A text pokrauje: je nutn, aby pichzela skandala, ale ai t anthrp, bda lovku, skrze nho skandlem pichz." To znamen: bda lovku, kter klade lky, pekky, kter brn dospt k poznn Bo pravdy a Boho ivota. eck slovo apo pekld hebrejsk min] je to pedloka s vznamem: to, co pochz od... Matou23,15: ai vm, zkonici, hebrejsky soferim, a farizeov.... Nsleduje eck podstatn jmno hypokritsv plurlu, tj. hypokritai,je francouzt pekladatel peloili" jako hypocrites, pokrytci. Je to nejen nesmysl, ale tak urka, kter figuruje v kesansk literatue po cel stalet. eck slovo hypokrits neoznauje pokrytce, aleje pekladem hebrejskho slova vytvoenho z koene hanaf, kter znamen: bt bezbon, nevc, atd., srov. Jeremi 23,11; Izai 9,16; 10,6. Nen to sice dn poklona, ale rozhodn to nen ono tvrd obvinn z pokrytectv. ,JSTeboprohledvte moe a sous..." eck slovo tn xranje pekladem hebrejskho ha-ijabaa. V etin se nic takovho nek.
99

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Dle bych si rd dovolil upozornit nae ctn pekladatele, kte pekldaj do francouztiny, e eck slovo proslytes, je teme v Matouov eckm textu 23,15, je v destkch a destkch ppad bez vjimky pekladem hebrejskho ger, kter znamen cizinec. Exodus 22,20: A cizince, hebrejsky ger, eck peklad proslyton, neutiskujte a nevyuvejte, nebo cizinci, hebrejsky gerim, eck peklad prosely toi, jste byli vy sami v egyptsk zemi." Exodus 23,9: A cizince, hebrejskyge?; ecky proslyton, neutiskujte, vy vte (co to je) due cizince, hebrejsky ha-ger, eck peklad tn psychn t prosely tu, nebo cizinci, hebrejsky gerim, ecky prosely toi, jste byli v egyptsk zemi..." A tak bychom mohli uvst nkolik destek text, v nich eck proslytos znamen vdy cizince a pekld hebrejsk ger. V dnm ppad nejde o nhodu. eck slovo hypokrits neznamen pokrytce, a eck slovo proselytos neznamen pravdpodobn to, co ve dvactm stolet chpeme slovem proselyta. Je velice mlo pravdpodobn, e by kniha Exodus Hebrejcm kala: Byli jste proselyty v egyptsk zemi..." Nkdo me velice oprvnn namtnout, e nen vbec jist, e eck Matou zde dodrel ustlen vztah mezi hebrejskm ger a eckm proslytos. U Matoue me jt o vjimen pouit slova proslytos. Pot je v tom, mme-li vit slovnkm, e eck slovo proslytos v klasick etin vbec neexistovalo. Je to pojem typick pro etinu Septuaginty. A jak uvidme, u LXX proslytos bez vjimky pekld hebrejsk slovo ger, cizinec. eck slovo proslytos bylo vytvoeno ze slovesa proslyte, rovn peloenho z hebrejtiny, kter znamen: pobvat jako cizinec v ciz zemi. eck sloveso proserchomai znamen: jt k nkomu nebo vedle nkoho, pokroit, piblit se. Je vak teba zjistit, o koho a o co vlastn jde u Matoue 23,15. Jde o pohany, kte jsou zskvni pro monoteis100

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

mus? Nebo, co se zd bt pravdpodobnj, jde o idovsk souvrce, kter se farizeov snaili zskat na svou stranu? Konec vty: Uinte z nho syna dol syn Hinomu dvakrt horho nez vy... " Tento zvr byl pochopiteln nesrozumiteln pro pohany z konce prvnho stolet, jak jsme u vidli. Nai souasn pekladatel pekldaj: synov gehenny, co nikomu v dnen Francii rovn nic nek. V pouhch tech dcch u Matoue tak nachzme nkolik nepeloench hebrejskch slov, jenom pevedench do eck abecedy, a hebrejsk vrazy zcela nesrozumiteln pohanm z konce prvnho stolet. eck slovo ain, o nm jsou nai modern teologov hlsc se k drsn kole" Rudolfa Bultmanna pesvdeni, e se do francouztiny nebo nminy mus peloit jako on pekld hebrejsk slovo olam, je znamen zrove trvn i svt, trvn svta. Hebrejsk slovo olam me oznaovat v ad text minul trvn, trvn v minulosti. Jemot olam jsou minul dny. Hebrejsk vraz me-olam znamen: ponaje minulost, od nkterho okamiku v minulosti, od minulosti. Olam me tak v ad text oznaovat budouc trvn. Ad-olam znamen: a v budoucm trvn... Me-olam ve-ad olam znamen: od trvn minulho a do trvn budoucho. Plurlu olamim se uv k oznaen dlouhho trvn. Hebrejsk slovo olam je do etiny peloeno slovem ain, a vechny hebrejsk vrazy vytvoen pomoc hebrejskho slova olam se v eckm pekladu objevuj ve sloeninch se slovem ain v singulru nebo tak v plurlu. Pipomeme si, e eck ain bylo do latiny peloeno jako saeculum,& e plurl slova ain, tj. aines byl peloen do latiny jako saecula. Vyraz en tt to aini, s nm se meme setkat napklad u Matoue 12,32 a kter je pekladem rabnskho
101

C L A U D E

'T'RESMON-TANT

vrazu be-olam ha-zje, byl bez dalho vysvtlen pro kesana obrcenho z pohanstv nesrozumiteln. Rabnsk vraz be-olam ha-z, znamenajc v ptomnm trvn'nebo v ptomnm svt, je v protikladu k be-olam ha-ba, co je trvn nebo svt, kter nastv. Vraz se nachz u Matoue 13,22, stejn jako u M^rfe^ 10,30, u Luke 16,8; 20,34, a u farizejskho rabna Pavla, manm 12,2, 1. Korintskm 1,20; 2 6; 3,18; 2. Korintskm 4,4. Jsou to vrazy rabn z prvnho stolet naeho letopotu, s nimi se setkvme v eckm pekladu a kter nemaj v etin dn smysl, alespo ne bez dkladnho vkladu rabn. Srov. Efezanm 1,21; 2,2; 1. Timoteovi 6, 17; 2. Timoteovi 4,10. V Matouovi, Markovi, Lukovi a Janovi a v listech Pavla, Petra, Judy, v Listu Hebrejcm a v Apokalypse nachzme kalkovan peklady hebrejskch pojm dvrn znmch tenm hebrejsk Bible. Minul trvn: Luk 1,70: proroci minulch as"; budouc trvn: Matou 21,19: v budoucm trvn". Se stejnm pojmem se setkvme u Marka 3,29 Jana 4,14 atd. Hebrejsk formulace v plurlu pouv ve svch listech Pavel a tak Apokalypsa. V etin je tento vraz vylouen, jde o pouh kalk rznch hebrejskch vraz. Matou 12,1: V t dob prochzel, Jeua, o sabatech, pes obiln pole..." Vraz v t dob", ecky en ekein to kair, je v eckm pekladu hebrejsk Bible bn nemn bnho hebrejskho vrazu va-jehi ba-et ha-hje... Genesis 38,1; 21,22. Sabaty, v eckm dativu plurlu tois sabbasin, je pepis, ne vak peklad hebrejskho vrazu abaton, s nm se setkvme napklad v Exodu 16,23: Toto jsou slova JHVH: abaton abat-kode la-JHVH..." Hebrejsk slovo abaton ]e slavnostn, vznosn tvar pojmu sabat, kter je sm odvozen z hebrejskho slovesa sabat, pestat pracovat, odpoinout si atd. et pekladatel Hebrejsk bible pe102

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

vedli slavnostn hebrejsk pojem abaton do eckho plurlu sabbata. Leviticus 23,32: sabatabaton hu lakem..., eck peklad: sabbata sabbatn estai hmn." Pekladatel hebrejsk Bible do etiny hebrejsk vraz abaton nepeloili. Pouze ho pepsali do eck abecedy ve tvaru, kter se v etin vyskytuje jako plurl stednho rodu. Tento eck vraz, kter je v plurlu, se ve tyech evangelich vyskytuje velice asto. Marek 2,23. Luk6,1 se vrac k singulru en sabbat, kter zn eckm um u mn nezvykle. Naopak tam, kde m eck Matou en sabbat v singulru, maj Matou 12,13 a Marek 2,24 plurl tois sabbasin, stejn jako Luk 6,2. Plurl tois sabbasin nachzme u Matoue 12,5; 12,11; 12,12. Tot je u Marka 3,2 a 3,4. Matou 28,1: ...rno po sabatech, sabbatn, kdy zaal prvn den (kter nsledoval) po sabatech, eis mian sabbatn". Vraz sabbatn uvdn zde jako plurl byl progojez konce prvnho stolet naeho letopotu, kter vstoupil do kesansk crkve zcela nesrozumiteln. Jak vysvtlit, e evangelia, napsan dajn ecky na konci prvnho stolet, uvaj vrazy je jsou pohanm, k nim se obracej, zcela nesrozumiteln? Matou 27,4: Zheil jsem, e jsem vydal nevinnou krev," ecky haima athon. Je to klasick peklad hebrejskho vrazu dam naki u Sedmdesti. Deuteronomium 27,25: Bud proklet, kdo pijme odmnu, aby zabil dui, nevinnou krev, hebrejsky dam naki, ecky haimatos ath, a ekne veker lid: Amnl" 1. Samuelova 19,5: A pro bys ml heit proti nevinn krvi, hebrejsky be-dam naki, ecky eis haima athon, a zpsobit bezdvodn Davidovi smrt?" alm 94,21: Vychzej na lov proti dui spravedlivho a nevinnou krev, hebrejsky dam naki, ecky eis haima athon, umluj. "
103

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

alm 106,38: Prolili krev nevinnho, hebrejsky dm naki, ecky haima athon. Jeremi2,34: Krev nevinnch du chudch, hebrejsky dam nafeot ebjonim nekim, ecky haimata (v plurlu!) psychn athon. " Jeremi 7,6: Cizince (hebrejsky ger, ecky proslyton!), sirotka a vdovu, neutiskujte je! A nevinnou krev, hebrejsky dam naki, ecky haima athon, neprolvejte na tomto mst!" Jeremi 19,4: Naplnili toto msto krv nevinnch, hebrejsky dam nekim, ecky hma tn athon," v plurlu! Jeremi 22,3: Cizince (hebrejsky ger, ecky proslyton!), sirotka a vdovu, neutiskujte je! A nevinnou krev (dam naki), ecky haima athon, neprolvejte na tomto mst!" Jeremi 22,17: Nebo nejsou, tv oi a tv srdce, nez pro... nevinnou krev, hebrejsky al dam-ha-naki, ecky eis to haima to athon, aby ji prolvaly..." Jeremi 26,14n: A j, hle, (jsem) ve vaich rukou! Uite se mnou, jak je dobr a spravedliv ve vaich och. Jenom vzte, uvdomte si, e kdy m usmrtte, je to nevinn krev, hebrejsky dam naki, ecky haima athon, kterou uvedete na sebe a na toto Msto (Jeruzalm) a jeho obyvatele, nebo v pravd, hebrejsky be-emet, eckyaltheia, m poslalJHVHvm (nebo: k vm), abych oznmil vaim um vechna tato slova..." Matou 27,24: Pilt ekl: jsem nevinen touto krv! nebo: krv tohoto spravedlivho!, ecky athos eimi apo t hmatos ttu."]e to pesn t hebrejsk vraz, kter teme ve 2. Samuelov 3,28, v stech Davidovch: Nevinen, j (jjsem, v hebrejtin nevysloveno) a m krlovstv, ped JHVH, pro budouc asy, hebrejsky ad-olam, ecky hes aions, jsem krvemi, plurl, hebrejsky mi-demej, ecky apo tn haimaton, Abnra, syna Nerova..." Nejene jde o t typick hebrejsk vraz, ale je peloen stejnmi pojmy i do etiny. Je to t velice star hebrejsk vtn stavba peloen do etiny stejnm zpsobem.
r

104

M A T O U O V O

E V A N G E L I U M

A nejen to: nsleduje-li hebrejsk vraz naki po vrazu min, je tomu tak analogicky i v eckm pekladu po athos nsleduje tak apo. Navc po tomto vrazu v obou ppadech nsleduje jin hebrejsk vraz, o nic mn typick, viz 2. Samuelova 3,29: David dodv: Nech (krve!) dopadnou na hlavu Jodba ana cel dm jeho otce!" Matou27,2S: A odpovdl vechen lid a ekl: jeho krev na ns a na nae dti!" Kdy si po vech tchto pkladech shrneme vechny pznaky, kter jsme objevili, meme dojt k tmto zvrm: 1. eck Matou je pekladem pozenm z hebrejskho textu nebo z nkolika hebrejskch dokument. 2. Tento peklad je velice star, protoe: a) nev nic o mimodn udlosti, jakou bylo dobyt a znien Jeruzalma a Chrmu; b) nev nic o stralivm pronsledovn a masakrech kesan, kter zaaly za csae Nerona; c) nev o poprav Jakuba bratra Pn, jeruzalmskho biskupa, v roce 62; d) nev nic o tom, e by Bo slovo a radostn zprva, besora, euangelion, pela na pohany, na neobezan, na nrody. Ve nasvduje tomu, e eck peklad Matoue byl pozen dve, tj. nkdy do zatku tyictch let; e) zpsob pekladu, pekladatelsk metody nm prozrazuj, e se s nm autoi obracej k bratm a sestrm pochzejcm z judaismu, kte nepotebuj shodlouh vklady, aby porozumli etnm vrazm, kter by byly nesrozumiteln bratm a sestrm, kte vyli z pohanstv. Nevidme proto dn rozumn dvod, pro by se ml tento eck peklad Matouova evangelia zcela svvoln posouvat a na konec prvnho stolet. Jsme pipraveni vyslechnout vdecky podloen argumenty.
105

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

S vrazem bratr Pn, kter jsme pouili u Jakuba, se setkvme i v souvislosti s ostatnmi bratry Pn: Matou 12,46; Marek 3,31; Luk8,9; Jan 2,12; 7,3; Skutky 1,14; 1.Korintskm 9,5; Galatskm 1,19. Vraz Jakub, bratr Pn, nemus nikoho zneklidovat. Sta otevt starou Hebrejskou knihovnu, abychom se pesvdili, jakm zpsobem a v jakm smyslu sta Hebrejci pouvali hebrejskho pojmu ach, kter byl do etiny peloen jako adelfos a do ostatnch jazyk jako bratr. Genesis 13,8: A ekl Abram (kter se jet nejmenoval Abrahm) Lotovi: A nejsou rozepe mezi mnou a tebou, a mezi mmi pasti a tvmi pasti, nebo mui bratry, hebrejsky achim, ecky adelfoi, my (sloveso bt se neuv)/"" Genesis 13,11 : A oddlili se kad daleko od svho bratra, h e b r e j s k y ^ , vecky adelfos." Genesis 29,15: A ekl Laban Jkobovi: Snad proto, e jsi mj bratr, hebrejsky achi, ecky adelfos, bys mi ml slouit zadarmo?" Stejn tak Genesis 31,46; 31,54; Soudc 9,3 atd. K oznaen toho, co my na konci dvactho stolet rozumme pojmem brati, m hebrejtina vraz: ...bratr, syn tvho otce", Deuteronomium 13,7; ...sestra, dcera jeho otce", Deuteronomium 27,22; ...moji brati, synov m matky, Soudc 8,19, eck peklad adelfoi mu kai hioi ts mtros mu eisin. " Uzaveme tuto st citty z dostaten starch doklad. Papias, biskup v Hierapoli, souasnk Justinv, k, jak to zaznamenal Eusebios z Cesareje ve svch Djinch crkve,Ul,39: Matou v hebrejskm dialektu, ecky hebraidi dialecto, shromdil skutku a slova, ecky ta logia, co odpovd hebrejskmu debarim a znamen zrove slova a skutky. Kad z nich peloil, ecky hrmneusen,jakjen cfavedl... " Svat Ireneus, biskup v Lyonu, u tho Eusebia, Djiny crkve V,8: Matou mezi Hebrejci v jejich vlastnm jazyce, ecky en tois Hebraiois t idi dialekt, a v jejich vlastnm psmu, kai graphn..."
106

M A R K O V O

E V A N G E L I U M

rigens z Alexandrie, citovan Eusebiem v Djinch crkve VT,25 : Nejprve Matou v hebrejskm psmu, ecky grammain hebraikois..." Samotn Eusebios, Djiny crkve 111,24: Matou kvli Hebrejcm ve svm mateskm jazyce, ecky patrio glotte graphe, a v psan podob..." Svat Jeronm, Comm. in Mat. Proem. 5: Primus omnium Matteus... qui evangelium in Judaea hebraeo sermone edidit..." Epifanios ze Salaminy, Adv. haer. XXIX,PGX LI,405: MajMatouovo evangelium v hebrejtin, ecky hebraisti." T Epifanios, Adv. haer. XXX,III,PG XLI,409: Matou sm v hebrejtin, ecky hebraisti, a v hebrejskm psmu, ecky kai hebraikois grammasin..." Epifanios, Adv. haer. LI, V, PG LIXLI, 896: Matouv hebrejskm psmu, ecky hebraiksgrammasin, psal evangelium... " Jsem si vdom, e ada souasnch autor spust pokik: kdy et nebo latint otcov hovo o hebrejtin, maj tm na mysli aramejtinu! To tvrd oni a ad si to pak sami zodpovd. Otcov toti dokzali velice dobe rozliit hebrejtinu od aramejtiny, zejmna ti, kdo jako prv Jeronm a Epifanios, hebrejsky i aramejsky umli! J sm nepikldm tmto relativn starm dokumentm klov vznam, protoe Papias, biskup v Hierapoli, jen se narodil pravdpodobn kolem roku 80 a jeho literrn aktivita spad patrn do let 120130, nen svdek z prvn ruky. V dnm ppad je neberu jako dkaz. Spokojuji se s tvrzenm, e jenom potvrzuj to, k emu poukazuje vnitn rozbor Matouova evangelia.

107

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Druh kapitola

MARKOVO EVANGELIUM

Abychom mohli podat vyerpvajc a pesvdiv dkaz, e Markovo evangelium je pekladem pvodnch hebrejskch text, museli bychom je cel podrobit dkladn analze. Takov analza by vak zabrala nkolik set stran. Spokojme se proto jen s nkolika pklady. Markovo evangelium zan cittem a pekladem prorockch text (Marek 1,2) pevzatch z Exodu 23,20: Hle, poslm posla ped tvou tv, aby t steil na cest... " Hebrejsk malak, posel, je adekvtn peloeno eckm angelos, je bylo pevzato do latiny jako angelus; ve francouztin z nj pak vzniklo ange, v etin andl, kter u zcela postrd pvodn smysl a vznam. Z tohoto pojmu nm zstala jen obrazov asociace. Malachi (tj. Malaki, mj posel), 3,1: Hle, poslm svho posla, aby pipravil pede mnou cestu..." Izai 40,3: Hlas kicho: Pipravte na pouti stezku JHVHl Vyrovnejte ve stepi cestu pro naeho Boha!" Marek 1,4: A stalo se, hebrejsky va-jehi,Jan ktitel vystoupil na pouti a kiel... Jan ktitel naplnil Izaisovo proroctv. A vyel za nm cel judsky kraj a vichni obyvatel Jeruzalma: hebrejsk slovosled se slovesem na zatku vty, po nm nsleduje podmt." Marek 1,11 : A bylo slyet hlas ozvajc se z nebe: Ty jsi mj syn, mj milovan..." eck slovo agaptos me bt pekladem vce hebrejskch slov. Genesis 22,ln.: A stalo se po tchto slovech, e Bh vystavil Abrahma zkouce, hebrejsky nisa, ecky epeirazen, a ekl mu: Abrahme! Abrahm odpov108

M A R K O V O

E V A N G E L I U M

dl: Tady jsem. Bh ekl: Vezmi tedy svho syna, svho jedinho, hebrejsky et-jechideka, jeho miluje, Izka... " LXX to peloilo: Vezmi svho syna, svho jedinho, ton agapton, jeho miluje, hon gapsas..." Stejn tak Genesis 22,12: Nebo nyn vm, e se boj Boha, ty, a es neuetil svho syna, svho jedinho, et-jechideka, pede mnou." LXX pekld: t hi su t agapt..." Genesis 22,16: Protoe jsi neuetil svho syna, svho jedinho, hebrejsky et-bineka et-jechideka, ecky t hui s t agapt... " Soudc 11,34: ...hle, vychz mu naproti jeho dcera s bubnky a zpvem, pouze ona, jedin, jechida, ml toti pouze ji (Jeft), krom n u neml dnou dceru ani syna. " LXX pekld monogens agapt: jedinou a milovanou. LXX pouilo dvou eckch slov, monogens a agapt, k pekladu jednoho hebrejskho slova jechida. Je to velice ast zjev, s nm se setkme dle v souvislosti s dvojm pekladem hebrejskch text, kter tvo podklad eckho textu naich evangeli. et pekladatel ty evangeli rovn pouvali dvou slov k pekladu jedinho hebrejskho, pokud jedno eck nestailo. Jin hebrejsk slovo, je se v eckm pekladu Bible objevuje v pozad eckho agaptos, zejmna v pekladu alm, je jadid, milek, alm 45,1, s podtitulem Pse lsky nebo Pse milovanch, hebrejsky irjedidot. LXX pekld: d hyper t agapt. Tet hebrejsk slovo, je lze peloit jako agaptos, je dod, milek, a dodi, mj milek. Izai 5,1: Zazpvm svmu milkovi, hebrejsk jadid z koene id milovat, pse svmu milkovi, hebrejsky dodi, o jeho vinicil Vinic je k mmu milkovi (hebrejtina nezn sloveso mt)... Vinice JHVH zstup je Izraelv dm. " Hebrejsk slovo jadid je do etiny peloeno pasivnm pestm slovesa agapan. Hebrejsk slovo dod je stle uvno v Psni psn, tj. v psni nad psnmi, ve zpvu vech zpv, jen ns seznamuje s clem vekerho stvoen. Pse 1,13: Mj milek je mi... "
109

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

1,16; 2,3; 2,8: Hlas mho milka, hebrejsky kol dodil Hle, prv pichz!"Je to tm jako heslo" mezi Janem, kter ktil v Jordnu, a Pnem: Jsi ty ten, jen pichz?" Pse 2,9; 2,10; 2,16: Mj milek je mj a j jsem jeho"; 4,16: a pijde, mj milek... " 5,2: Hlas mho milka, jen klepe na dvee!" 5,4: Mj milek prostril svou ruku... " 5,5; 5,6; 5,8; 5,10; 5,16; 6,1; 6,2; 6,3: J jsem k mmu milkovi a mj milek je ke mn", 7,10; 7,11; 7,12; 7,4; 8,5; 8,14. Ve vech tchto textech Psn psn je hebrejsk slovo dod peloeno eckm adeljidos, bratrv syn. Toto eck slovo adelfidos se jinde ne v eckm pekladu Psn neobjevuje. Kdy bylo slyet hlas pichzejc z nebe, tj. hlas Boha, Ty jsi mj syn, tak vichni ze shromdnch kolem Jana ktitele, kdo znali svat Psma, poznali velk klasick texty, alm 2,7: Mj syn (jsi) ty! J t dnes zplodil!" Hebrejtina k co nejjednodueji, bez slovesa by. Mj syn, ty! eck peklad pidv sloveso bt, je v hebrejtin nen, hios mu eisy. alm 89,21: Nalezljsem Davida, svho sluebnka! Ve svm svatm oleji jsem ho pomazal hebrejsk sloveso masch, chri, z nj je odvozeno christos, ten, jen pijal pomazn." alm 89,27: On vzkikl ke mn: Mj ote, ty!" eck peklad i zde dopluje sloveso bt, zatmco v hebrejtin chyb. Milek kad kolem Jana ktitele poznal milka z Izaie 5,1 a z Psn psn. Milek, chatan, jen se zasnoub s novm Jeruzalmem, to je ten, jen pichz. Jan ktitel, Pn Jeua, Pavel, autor Apokalypsy vichni znaj tento tm inician jazyk, kter byl v kadm ppad vyhrazen pro stn podn. Vidli jsme, e eck slovo monogens pekld (Soudc 11,34) hebrejsk slovo jachid, kter je peloeno zrove jako agaptos, milek, a jako monogens, je, pelome-li je z etiny doslova, znamen: jedin narozen. Kdy nm Luk 7,12 k: byl to jedin syn, kter se narodil sv matce, ecky monogens hios t mtri haut", je to hebrejsk vraz no

M A R K O V O

E V A N G E L I U M

Genesis 22, kter se zde objevuje znovu: tvj syn, tvj jedin", peloen jako tvj milek", ale kter bylo mon peloit jako tvj jedin narozen", monogens. Dkazem toho je, e v knize Soudc 11, 34 je jedin hebrejsk slovo jechida peloeno dvma eckmi slovy: monogens a agapt. Monogens a agaptos jsou dva peklady tho hebrejskho slova. Luk 8,42: protoe ml dceru jedinou ecky monogens" slovo za slovem tu mme peklad hebrejskho vrazu, kter teme v knize Soudc 11,34. Luk 9,38: Uiteli, pohled na mho syna, vdy je to mj jednorozen, ecky hoti monogens m estin"; znovu se v pozad eckho textu setkvme s tm hebrejskm slovem s dvojm vznamem. Kdy nm Jan 1,14 v eckm pekladu k: Spatili jsme jeho slvu, slvu, jakou m jeden jedin zrozen (tj. jednorozen), ecky monogens, od Otce," tj. od Boha, je zde znovu slova monogens uito jako synonyma eckho agaptos, co je stle milek z Psn psn. Kdy autor listu Hebrejcm (a je jm u kdokoliv) sm znovu pekldal, nebo pekladatel tohoto listu psanho v hebrejtin peloil z vlastn iniciativy text Genesis 22, kter jsme etli, pouv pi pekladu hebrejskho jachid eckho slova monogens LXX.ho vak peloilo jako agaptos! U ped nkolika stoletmi se pilo na to, e eck Markovo evangelium pouv velice asto eckho adverbia euthys, je v klasick etin znamen okamit, ihned. Francouzt pekladatel toto slovo peloili stejn, co je ovem hrub chyba. Tam, kde Matou pouval spe eckho adverbia euthes, je i u nho znamen okamit, ihned, pekladatel Marka radji pouil synonyma euthys. eck adverbium euthys je jednm z monch i skuten uvanch peklad hebrejskho hine, hle, jeho je ve svat Hebrejsk knihovn pouito ve stovkch a tiscch ppad, kde uvd len njak udlosti. Genesis: A hle, in

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

slovo JHVHse obrtilo k nmu a eklo mu... ", hebrejsky hine, eck peklad euthys. Genesis 24,45: Jet jsem nepestal mluvit ke svmu srdci a hle hebrejsky hine, eck peklad euthys, Rebeka pichz, dbn na svm rameni..." Genesis 38,29: A stalo se e sthlo svou ruku zpt a hle hebrejsky ve-hine, ecky euthys, vystoupil, jeho bratr... \ atd. Vyskytuje-li se v eckm Markov evangeliu tak asto eck adverbium euthys, je tomu tak prost proto, e hebrejsk zznam nebo hebrejsk zznamy, kter peloil Marek, Petrv pekladatel, obsahovaly ve velice hojnm potu hebrejsk slovo hine, a hle, jeho hebrejt vypravi bn pouvali. Je to prvn pznak toho, e Markovo evangelium je peklad, kter vznikl na zklad hebrejskch zznam. Takovch pklad by se dalo uvst nkolik destek tisc. Nkolika z nich si nyn vimneme podrobnji. Marek 1,24 pouv stejn jako Matou vrazu co je mezi nmi a tebou", ti hmn kai soi, kter byl tehdejm Rekm nebo manm s eckou kulturou zcela nesrozumitel jde o kalk hebrejskho ma-li va-lak Soudc 11,12; ma-li ve-lakem, 2. Samuelova 16,10; 2. Samuelova 19,23; mali wa-lak, 1. Krlovsk 17,18, atd. Marek 1,41: Kai splanchnistheis ekteinas tn cheira psato aut... " Doslovn peklad: bylpohnut ve svch vnitnostech, vzthl ruku..." Splanchnon, plurl splanchma, znamen v etin vnitnosti (troby), srdce, plce, ledviny lovka nebo zvat, v irm smyslu bicho matky. Sloveso splanchniz se v klasick etin vbec vbec nevyskytuje. Je to peklad hebrejskho vrazu, kter se v hebrejsk Bibli vyskytuje velice asto. Rechem znamen v hebrejtin bicho (ivot) matky. V plurle rachamim to jsou vnitnosti. 1. Krlovsk 8,50: A tyje d vnitnostem, hebrejsky le-rachamim, ped tv jejich pemoitel, a oni budou mt vnitnosti, hebrejsky ve-richamum, co by v pekladu do etiny
y y y y y x y

112

M A R K O V O

E V A N G E L I U M

mohlo znt takto: pivede je k tomu, aby v sob nalezli ltost v ptomnosti svch pemoitel, a ti se nad nimi slituj. Genesis 43,14: K Bh adaj vs obda vnitnostmi, hebrejsky rachamim, ped tv toho lovka, aby propustil vaeho bratra..", jinmi slovy: K vs vemohouc Bh obda ltost ped tv lovka, kter vldne Egyptu... " Bo slitovn, to jsou v hebrejtin vnitnosti Bo, Izai 63,15; Zachari 1,16; alm 79, 8; 119,77; 145,9, atd. Sloveso rachm, tj. ve tvaru piel richam tak v naich abstraktnch pojmech znamen mt s nkm soucit, mt slitovn. Slovo splanchnistheis etina neznala. Bylo vytvoeno vlun pro peklad velice astho hebrejskho vrazu v hebrejsk Bibli a nachz se u Matoue 9,36; 14,14; atd., Marka 8,2: ,Je mi lto lidu..."Marek 9,22; atd. Luk uil bnho postupu: nesta-li pi pekladu hebrejskho slova jedno slovo, pouij se dv. Pi pekladu hebrejskho slova charamim oznaujcho vnitnosti, kterho vak cel hebrejsk Bible uv k vyjden toho, co myoznaujeme slovy ltost, slitovn, pouil pekladatel Luke (1, 78), a mon samotn Luk jako pekladatel, dvou eckch slov splanchna eles, vnitnosti slitovn, Take ten v etin pochopil, co ty vnitnosti vlastn jsou. S tmto eckm novotvarem se setkvme u Luke 7,13; 10,33; 15,20. Nyn o nm u hovoit nebudeme, ale za chvli si u Lukova evangelia vimneme nkolika eckch vraz, kter byly zjevn peloeny hebrejtiny. Marek 2,19: Nemohou se synov svatebnho stanu, ecky hot hioi t nymfnos," je pekladem znmho hebrejskho vrazu bene] ha-chupa pozenm rabny, kter jsme u etli u Matoue 9,15 a s nm se znovu setkme i u Luke 5,34. I tento vraz byl eckmu teni pochzejcmu z pohanstv zcela nepochopiteln, srozumiteln mohl bt pouze s komentem rabn. Nesrozumiteln byl i na konci prvnho stolet v kesanskch spoleenstvch, kter
r

113

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

u velkou vtinou tvoili brati a sestry pochzejc z pohanstv, a nesrozumiteln je i dnenmu Francouzm nebo Cechm. Dokazuje to mimo jin i skutenost, e francouzt pekladatel jej pekldaj, ani by vdli, o co jde. (I v eskm ekumenickm pekladu je e o jakchsi hostech na svatb''/pozn. pekl.) Nsledujc formulace, Marek 5,34, kdy je nymfios s nimi...", by zstala kesanm obrcenm z pohanstv na koncei prvnho stolet stejn nesrozumiteln jako dnenm Francouzm, pokud by jim ji nevysvtlil nkdo z rabn, kte znali tradici vychzejc z Psn psn. Nymfios je chatan z Psn psn, o nm hovo Jan ktitel, Pavel, autor Apokalypsy i Pn, jen tento vraz vztahuje na sebe samotnho, velice dobe vdl, e jim jeho okol bude rozumt. Chatan, kter pichz a kter piel, je ten, jeho jmno je jako rozlvajc se olej" (Pse 1,3), a jen pijal pomaznsvatm olejem", hebrejsky semen ha-kode, Skutky 4,27: Tvj svat sluebnk Je, kterho jsi pomazal... " Skutky 10,38: Je, jen pochz zNazareta a jeho Bh pomazal svatm duchem a moc... " Pomazan, christos, a chatan neboli ten, jen se en, oznauj stejnou osobu milka, kter pichz a kter piel. Marek 1, 21: A hle, ecky euthys, peklad hebrejskho hine, o sabatech, tois sabbasin, veel do synaggy a uil..." eck Marek uv stejn jako eck Matou plurlu tois sabbasin. Vimli jsme si u v souvislosti s Matouovm evangeliem, e tento podivn vraz je pouze hebrejsk abaton, je je jen je okzalou nebo slavnostn podobou slova sabat pepsanou do eck abecedy. V souvislosti s Markem, Matouem i Lukem, a dokonce, jak dle uvidme, i s Janem se vnucuje stejn otzka: jak si mme vysvtlit, e ten, kdo dajn psal evangelium uren kesanm obrcenm z pohanstv pmo ecky, pouval vraz, je nemohly mt pro prv obrcen pohany dn smysl?
114

M A R K O V O

E V A N G E L I U M

S vrazem en tois sabbasin se znovu setkvme u Marka 2,23; 2,24; 3,2 atd. Marek 1,28: Amn, pravm vm..." Amen je hebrejsk slovo, jm se budeme dle zabvat podrobnji. Vychz z hebrejskho koene aman, jen znamen bt pevn, jist. Ve tvaru nifal m sloveso aman ve tvaru pest neeman vznam jist, bezpen, trval, pevn, a tud ten, jm si meme bt jisti, s nm meme potat, protoe jsme jisti jeho pravdivost. Toto slovo bylo do etiny peloeno jako pistos, co vvoz mnohem expresivnj ne slovo vrn". Ve form hifil sloveso heemin znamen: bt jist pravdou nkoho. Prv toto sloveso bylo do etiny peloeno jako pisteuein a znamen mnohem vc ne francouzsk croire nebo esk vit. Je teba je v souladu s hebrejskm koenem aman a v souladu se slovy odvozenmi od tohoto koene pekldat jako bt jist pravdivost nkoho. Sloveso heemin oznauje jistotu, ne to, co se dnes rozum slovem ven". K tomu se jet vrtme v souvislosti se tvrtm evangeliem. Hebrejsk slovo amen znamen: je to jist pravdiv! Pouvaj je Matou, Marek, Luk, Jan, Pavel i autor Apokalypsy. Toto slovo nemlo pro kesany obrcen z pohanstv dn smysl, pokud jim je nkdo z brat obrcench z judaismu nevysvtlil. Marek 3,28: Amn, pravm vm, vechna pochyben (hchy) budou odputny dtem lid hebrejsk vraz ale ten, kdo uraz Svatho Ducha, ten nem odputn eis ton aina, "co je peklad hebrejskho le-olam, jemu mohl kesan obrcen z pohanstv na konci prvnho stolet porozumt a po dlouhm a podrobnm vkladu. Se vemi pojmy vytvoenmi s pomoc eckho ain, je pekld hebrejsk ha-olam, se u Matoue, Marka, Luke, Jana, u svatho Pavla, v Petrovch a Judovch listech i v Apokalypse setkvme tm na kadm kroku. A to bu ve spojen s apo, vychzet z, ponat od, co odpovd heb115

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

rejskmu me-olam (od minulho trvn), nebo ve spojen s eis, eis ton aina co je peklad hebrejskho la-olam (do budoucho trvn), v plurlu eis ts ainas. Tyto vrazy jsou pochopiteln peloeny z hebrejtiny, protoe se vce ne stokrt vyskytuj v hebrejsk Bibli, v etin vak samy o sob neexistovaly a byly kesanm prvn generace pochzejcm z pohanstv rovn zcela nesrozumiteln. Bylo teba jim je vysvtlovat. Marek 3,5: Zarmoutila ho porosis jejich srdce..." Marek 6,52: Nepochopili, co k o chlebech, ale byla jejich srdce, peprmen." Marek 8,17: Jetjste neporozumli? Peprmenn mte vae srdce?" eck sloveso pro- znamen uinit zrohovatlm nebo zatvrdit. Porosis je vytvoen mozolu/Vysvtlen tohoto vrazu podivn znjcho eckmu sluchu nachzme u Izaie 6,10: A on mi ekl: Jdi, a ekni tomuto lidu: Poslouchejte, co je ke slyen, a neporozumjte tomu! A vizte, co je k vidn, a nepoznvejte! Obal srdce tohoto lidu tukem, ui tkmi (ucpi) jeho ui! A jeho oi pokryj lepem! Tak, aby nevidl svma oima a svma uima aby neslyel, aby svm srdcem neporozuml..." Srdce je v hebrejtin orgnem porozumn, ne tedy jako u ns orgnem smyslovosti nebo citovosti. Je-li srdce obaleno tukem, neme u doshnout porozumn. Srdce pokryt tukem peloilo LXX pomoc eckho slovesa pachyn, uinit silnm, tlustm. Kdy vak tvrt evangelium cituje text proroka Izaie, pouv eckho slovesa pro-. Texty citovan Markem tedy znamenaj: jejich srdce, orgn porozumn, jsou obalena vrstvou tuku. Farizejsk rabn Pavel patrn nkdy kolem roku 57 napsal dopis malmu kesanskmu spoleenstv v m, utvoenmu vtinou z brat a sester z dvancti mskch synagg.- Podv jim vklad podobenstv o fkovnku, kter pedstavuje Izrael, na nj jsou naroubovny vtve pohanskch nrod (manm 11,17), a dodv, mane

M A R K O V O

E V A N G E L I U M

nm 11,25: Chtl bych, brati, aby vm nebylo neznmo toto tajemstv, ecky mystrion, abyste nebyli moud ped sebou sammi" lidov eeno, abyste si nemysleli e jste chytej ne ti ostatn. Srdce obalen tukem," Izai6,10, Pavel pouv eckho slova porosis stejn jako Marek a. Jan tato obalenost srdce tukem, kter brnporozumn, kter brnpoznn, dopadla zsti na Izrael" st hebrejskho nroda skuten nsledovala galilejskho rabho Jeuu ha-nocri, a st ho naopak nensledovala dokud vechny pohansk nrody nevejdou" do ekonomie hebrejskho monoteismu zapoat u Abrahma a nebude spasen vechen Izrael". Pavel pouv slovesapro- tak ve svm druhm listu kesanm z Korintu (3,14) v tomto ppad vak msto slova kardia, srdce, hebrejsky leb, pouv ekvivalent ta nomata, mylen, orgn mylen, a k: orgn jejich mylen byl obalen tukem, ecky eprthta nomata autn, co je mrn pozmnn Izai 6,10. Pavel pouv eckho slova porosis v Efezskm 4,18: Nechote (zpsob hebrejskho vyj a d o v n ) ; ^ chodpohansk nrody v nejapnosti svho mylen, nebojsou zatemnni, pohan, ve svm rozumu, odcizili se Bomu ivotu vinou nevdomosti, ji maj v sob, a to pro vrstvu tuku, ecky porosis, kter pokrv jejich srdce..." Marek, Pavel a Jan jako jedin pouvaj vrazu porosis ve spojen s pslunm slovesem. Marek 3,22: A zkonici, kte pili z Jeruzalma, kali: m Beelzebula^ Tohoto podivnho slova, je teme u Matoue 10,25; 12,24 a 27; u Luke 11,15 a jinde, si ble vimneme v kapitole vnovan Lukovu evangeliu. Je to zjevn vraz, kter byl bez ppadnho vysvtlen rabn tenm pichzejcm na konci prvnho stolet z pohanstv zcela nesrozumiteln, stejn jako je nesrozumiteln souasnm Francouzm. Stejn jako u Marka 3,23: Jak me satan vyhnt satana?" Aby nkdo pochopil smysl tchto hebrejskch slov pepsanch do eck abe, 117

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

cedy, musel by podat o vysvtlen nkoho z rabn. Hebrejsk sloveso satan znamen obviovat. Podstatn jmno satan znamen: ten, kdo obviuje, obviovatel, 1. Samuelova 29,4; 1. Krlovsk 5,8 atd. alm 109,6; nebo: ten, kdo se stav jako n neptel. Se lenem ha-satanje to Obviovatel, Zachari 3,1; Job 1,6 a dal. Marek 4,11: VKm je ino srozumiteln tajemstv Boho krlovstv..." eck slovo mystrion, kter pekldme jako srozumiteln tajemstv, odpovd hebrejskmu sod, je znamen prv tajemstv, je se obrac k rozumu proroka a je mu je sdlovno Bohem. mos 3,7: Nebo neuinil adonaj JHVH dn slovo (cokoliv), co ?j nebyl pedtm zjevil hebrejsk koen gala, peloen do etiny slovesem apokalypt, svm sluebnkm prorokm. " Od chvle, kdy zan psobit hebrejsk proroctv, nein Bh nestvoen Stvoitel v lidskch djinch nic, ani by pitom nesdlil srozumiteln tajemstv svho zmru lidem, kte byli pipraveni, pedem uzpsobeni svm stvoenm sdlit je lidstvu, pedevm uvnit hebrejskho lidu. Pozdji pak toto tajemstv pejde na pohansk nrody. V knize Daniel napsan zsti aramejsky oznauje srozumiteln tajemstv slovo raz, kter je peloeno do etiny jako mystrion, srov. Daniel 2,18; 2,19; 2,27; 2,28; 2,29; 2,30; 2,47. eck slovo mystrion znamen tak tajemstv, nco, co je pedevm skryto, a je odvozeno ze slovesa my. Pekldme-li ta mystria ts basileias tn rann^ u Matoue 13,11; to mystrion ts basileas tu the^ u Marka 4,11 a ta mystria ts basileas tu then" u Luke 8,10 jako tajemstv, mystrium" nebeskho nebo Boho krlovstv, pekrucujeme tm zcela smysl slov Pn, protoe v dnen etin m slovo tajemstv stejn jako francouzsk mystre zcela jin smysl, protoe se jm rozum nco zcela nepochopitelnho. Neodpovd u hebrejskmu sod, aramejskmu raz a raza, peloenmu
118

M A R K O V O

E V A N G E L I U M

v evangeliu jako mystrion. Slovo mystrium nejene nepekld jde pouze o kalk eckho slova ale co je hor: zavd tene na falenou stopu, uvd ho v omyl. Omyly, falzifikace a deformace vyplvajc ze zavdjcho pekladu eckho mystrion jsou stejn povahy jako omyly a deformace, kter vznikaj pekladem eckho pistis slovem vra". To jsme u vidli a jet se k tomu podrobnji vrtme v souvislosti s evangeliem Janovm: eck slovo pistis znamen v textech Nov smlouvy objektivn jistotu pravdy a jistotu rozumu, mylen, zatmco v souasnm mylen toto slovo nevyjaduje a neznamen objektivn jistotu, ale subjektivn pesvden, a je dky rznm historickm vlivm, o nich jsme u tak hovoili, oddlovno od rozumu. Peklad eckch pojm mystrion a pistis je deformovn fideistickm a iracionalistickm vkladem. teni tou texty Nov smlouvy i celou bibli" fideistickm prizmatem. Cel systm je vrazn posunut, protoe hebrejsk tradice fideistick nen, nen lutherovsk ani kantovsk, a ani barthovsk. Marek 5,34: Spojen hypage eis eirnn^ je eck peklad-kalk klasickho vrazu lek le-alom, kter nachzme napklad v 1. Samuelov 20,42, a znamen doslova: jdi v pokoji nebo jdi k pokoji. Nachzme ho peloen jinak u Luke 8,48: Poreu eis eirnn i u Luke 7,50. Jde o dva mrn odlin peklady te hebrejsk formulace. Marek 6,3: kai eskandalizonto en auto... " To je stejn nemon v eckm textu Markov jako u Matoue 11,6, u Luke 7,23, atd. Ve vech ppadech se v pozad nachz hebrejsk sloveso kasal: zakopnout o pekku, kloptnout a upadnout. Nelze tedy pekldat byli jm skandalizovni, pohoreni", protoe jde o kalk, ale ne o peklad. Vdy je nutn odhalit smysl hebrejskho slovesa, je se nalz za pslunm eckm pekladem.
119

CLAUDE

TRESMONTANT

Pi pekladu meme naret na rzn obte, ale lpe je pekldat kostrbat ne nepekldat vbec: Zakopvali o nj, jejich mylen v nm narelo na pekku, o kterou zakopvali a padali. Marek 6,34: kai esplanchnisth ep'autus hoti san hs probata m echonta poimena..." eck sloveso splanchnizesthai, jeho jsme si ji vimli u Matoue, v bn etin neexistovalo. Je to sloveso vytvoen pro peklad hebrejskho slovesaracham. Rechemje v hebrejtin bicho matky, troby, vnitnosti. Sloveso rachm znamen piblin tot, co se v hodn obecn etin oznauje slovem pajl". Plurl od rechemje rachamim. Mt soucit s... se v hebrejtin tvo pomoc slova rachamim (vnitnosti) v plurlu. Text u Marka 6,34 a tak jinde, u Matoue 9,36; 14,14; u Luke 7,13, atd. je tedy vytvoen z hebrejskho vrazu, kter nem v etin ekvivalent. Voln bychom mohli tento vraz peloit piblin takto: Ctil, ze se v nm pro n pohnula steva, protoe byli jako stdo, kter nem paste. " eck plurl ta probata, ovce, je ustlen peklad hebrejskho con, mal stdo, kolektivn singulr. S vrazem stdo, kter nem paste" se v hebrejtin setkvme v knize Numeri 27,17: Nech ustanovjako dohlejcho, jako strce, hebrejsk koen pakad, eck peklad episkepsasth z tohoto slova vzniklo podstatn jmno episkopos, tj. ten, jen bd nad stdem nech ustanov JHVH, Bh duch veho tla, mue, kter by bdl nad spoleenstvm, eck peklad synaggs, kter by vchzel ped jeho tv a vychzel ped jeho tv, kter by je nechval vchzet a vychzet, aby nebylo spoleenstv JHVH, ecky hsynagg kri,jako stdo bravu, hebrejsky con, eck peklad hsei probata, pro n nen past, hebrejsky roech, ecky poimn." Tma stda a paste rozvjeli hebrejt proroci velice dlouho, obzvl Ezechiel, a opakuje je Pse psn. Prorok Mikejah (Miche) z doby krle Judy Josafata (v letech 869848 ped nam
120

M A R K O V O

E V A N G E L I U M

letopotem) k v i. Krlovsk 22,17 toto: Vidl jsem cel Izrael, rozptlen (plurl) v horch jako stdo, kterje hez paste!" Se stejnm vrazem se setkvme u Ezechiela 34,5 a Matoue 9,36. Nen proto ani nutn znova pekldat do hebrejtiny Markv text 6,34. Sta v hebrejsk Bibli vyhledat hebrejskou vtu, kterou uveden eck text pekld hned na nkolika mstech. Marek 7,1: A shromdili se k nmu farizeov (hebrejsk slovosled) a nkte zesoferim, tj. lid Knihy, kter v naich pekladech nazvme zkonky, pichzejc z Jeruzalm," v plurlu: apo Jerosolymn. Tento zvltn vraz vysvtluje to, e jerualajim je plurl stejn jako ha-amajim, nebesa. LXX peloili hebrejsk jerualajim eckm pepisem Hiersalm a plurl nepekldali. eck forma plurlu je u Matoue 15,1 Hierosolymos a, jak uvidme dle, ve tvrtm evangeliu. Jinm pepisem hebrejskho jerua^ lajim do eck abecedy je Hierosolyma, viz Matou'2,1,. atd. a Hiersalm jako u LXX a u Matoue 23,37. Marek 9,42: A ten, kdo zpsob zakopnut a pd, ecky skandalis, hebrejsk sloveso kasal, jednoho jedinho z tchto nejmench, kdo jsou mnou jisti...", 9,43: A je-li pro tebe tv ruka pekkou, kter t pinut kloptnout a padnout, ecky skandalis, stle stejn hebrejsk sloveso kasal..." 9,47: A stanov-li pro tebe tv oko pekku, kter t pinut kloptnout a padnout, ecky skandaliz..." Cel toto msto se slovesem skandaliz, je bylo vytvoeno vlun pro peklad hebrejskho slovesa kasal, posluchai vzdlanmu v etin nic nekalo a jeho smysl nalezneme pouze tehdy, odhalme-li v pozad eckho textu hebrejsk originl. I pes stalet, kdy se evangelia tou v pekladech m francouzsk sloveso scandaliser nejasn a rozedn vznam. Postrd u onen zeteln a jasn smysl, jak m v hebrejtin: pivodit pd pes nepekroitelnou pekku.
121

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Marek 10,30: ...neobdr-li stonsobn vce nyn, v pitomnm trvn, ecky en t kair tuto, hebrejsky be-olam ha-zje, pokud jde o domy, bratry a sestry, matky, dti, pole v pronsledovn nebo po pronsledovn a pozdji, v budoucm trvn, ecky en t aini t erchomen, hebrejsky ba-olam ha-ba, ivot vn.." S tmto vrazem jsme se ji setkali u Matoue. Marek 10,31: Poetn budou ti, kte mezi prvnmi pijdou po, pozdji, ecky eschatos, hebrejsky acharon, a ti, kte pijdou po, ecky eschatoi, budou prvnmi. K eckmu pojmu eschatos, kter pekld hebrejsk slovo vyjadujc nco, co pijde po, co bude v budoucnosti, ale ne to, co je posledn, se znovu vrtme v souvislosti s textem tvrtho evangelia. Marek 11,14: A nikdo, ecky eis ton aina, v budoucm trvn, hebrejsky ad-olam, u z tebe nesnjedin plod..." Marek 12,18: A pili saduceov, knmu, oni, kte tvrd, e nen vstn (z mrtvch) a dotazovali se ho a kali: uiteli, rabi, Moj psal (Deuteronomium 25,2), e kdy brati bydl pospolu a zeme-li jeden z nich a zanech po sob enu a nezanech po sob dti, a si jeho bratr vezme jeho enu a vzbud mu semeno, ecky sperma, hebrejsky era, svmu bratru." Hebrejsk vraz je zde peloen do etiny doslovn, obrat vzbudit semeno se sice v hebrejskm textu Deuteronomia 25,5 neobjevuje, ale nachz se v hebrejsk Bibli na jinch mstech, napklad v Genesis 4,25; 19,32 a 34; 38,8. Je peloen do etiny pesn tmi slovy, je teme u Marka 12,19. Saduceov l dle svj pbh: Bylo sedm bratr. Prvn si vzal enu a zemel, nezanechav semene, ecky sperma, hebrejsky zem. Vzal si ji druh a zemel, nezanechav semene. A tet stejn tak. A vech sedm nezanechalo sperma. Po tom vem, po nich vech (ecky eschaton) zemela i ena... " Mimoto musel eck vyraz nechat sperma musel znt eckm um dost podivn, stejn jako nm zn ponkud drsn jeho doslovn peklad: zanechat semeno. Nai pe122

M A R K O V O

E V A N G E L I U M

kladatel tak tento vraz peloili cudn a umrnn: zanechat potomstvo. To je vak u abstraktnj. Hebrejsk vraz byl peloen do etiny doslova, protoe pro Hebrejce nebyl tento vraz ani jin spojen s hebrejskm era, semeno, nikterak okujc. Takov spojen byla pro n bn. Genesis 3,15: Neptelstvnechm vzniknout mezi tebou a Zenou a mezi jejm semenem a tvm semenem..." Genesis 9,9: A hle, j ustavuji svou smlouvu s vmi a s vam semenem po vs..." Genesis 12,7: A tvmu semeni dm tuto zemi zde.." Genesis 13,15: Nebo celou tuto zemi, kterou vid, dm tob a tvmu semeni, ad-olam, pro trvn, kter nastane, eck peklad kai t spermati su hes t ainos. " Genesis 13,16: A zmnom tv semeno jako prach zem, a bude-li nkdo schopen spost prach zem, spote i tv semeno..." Genesis 15,3: A ekl, Abrahm: Ale ty jsi m neobdail semenem..." Genesis 15,5: Vyvedl ho ven a ekl: Pohldni na nebe a spotej hvzdy, doke-lije spost! A ekl mu: Takov bude tv semeno! A on (Abrahm) byl jist pravdou toho, co ekl mu Bh, hebrejsky ve-heemin ba-JHVH, eck peklad kai episteusen... Genesis 15,13: A ekl, Abramovi (jen se jet nejmenoval Abrahm): Vz zcela jist, e bude cizincem, tv semeno, v zemi, kter nebude jejich..." Genesis 15,18: Tvmu semeni jsem dal fnebo dm) prv tuto zemi...", atd. Marek 13,17: ai tm, kter budou mt (nosit) v bie a tm, kter budou kojit v tch dnech..." Se slovem ai jsme se setkali u u Matoue. Je to hebrejsk vraz, nepeloen, ale jednodue pepsan do eck abecedy. eck obrat mt v bie, kter jsme peloili doslovn, je bnm pekladem hebrejskho slovesa hara. Genesis 16,4: A (Abraham) veel k Hagae a ona othotnla, hebrejsky tachar, a ona vidla, e je thotn, hebrejsky charata, eck peklad kai eiden hoti en gastri echei. Marek 13,20: A kdyby nezkrtil, neumenil, krios (bez lenu) JHVHdny (o nich je e), nebylo by zachrnno ve123

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

ker tlo" klasick hebrejsk vraz kol-basar, kter znamen: vechny iv bytosti, pedevm vechny lidi; synonymum kol-adam. Marek 14,21: ^Uai tomu lovku, skrze nho syn lovka je vydn..." I zde zstv hebrejsk vraz nepeloen, protoe byl pouze pepsn. Marek 14, 27: Vichni kloptnete a padnete" ecky skandalisthsesthe, peklad hebrejskho kasal. Marek 14,29: Petr mu ekl: I kdyby vichni kloptli a upadli, ecky skandalisthsontai, j nikdy!" Marek 15,29: ai tomu, jen zbo Chrm, a postav ho ve tech dnech!" Znovu tu mme nepeloen, ale pouze pepsan hebrejsk vraz. Marek 16,2: Prvnze sabat..." To je zcela nesrozumiteln vraz pro pohany mluvc ecky. Je to kalk hebrejskho obratu, kter znamen: v prvnm dni nsledujcm po abaton, hebrejsky be-echad ba-abaton. Marek 16,8: ekstasis. Nelze peloit jako extze! eck ekstasis pekld hebrejsk pachad, hrza, srov. 2. Letopis 14,13. Zde perum nkolik ukzek z Markova evangelia, kter jsem vybral ze stovek nebo tisc jinch monost. Vybral jsem je tak, aby byly lehce pochopiteln tenm, kte bn netou texty svat Hebrejsk knihovny v originle, ani eck texty knihovny Nov smlouvy. Ponechm nauenm mui, otci Jeanu Carmignakovi, jen peloil hebrejsk rukopisy z Kumrnu do francouztiny a jen rovn znovu peloil Markovo evangelium z etiny do hebrejtiny, aby svmi metodami podal vyerpvajc dkaz zcela evidentn vci: e Markovo evangelium je pekladem starch pvodnch hebrejskch dokument. Sta scholastit teologov, napklad Tom Akvinsk, Teologick summa I, otzka 2, lnek 1, rozliovali velice sprvn dva druhy zejmosti, evidence. Zejmost secundum
124

M A R K O V O

E V A N G E L I U M

se et non quoad nos, zejmost velice relnou, uchopenou v n sam, jasnou tm, kdo k n dospli vlastnm silm, ale ne ostatnm. A zejmost secundum se et quoad nos, zejmost pro vechny. Clem dokazovn je pivst tene od prvn zejmosti ke druh... V tto oblasti nic nenahrad bezprostedn a pm pohled, ale pomoc pklad, je me bt pro tene zdlouhav a nezivn, se meme pokusit poskytnout alespo jaksi nstin dkazu. V prvn kapitole jsme si u vimli, e star dobr Papias u ve druhm stolet napsal citujeme podle Eusebia z Cesareje, Djiny crkve, III, 39: Matou v hebrejskm jazyce, ecky hebraidi dialekto, shromdil a uspodal skutky, iny (ta logia, co se me pekrvat s pvodnm hebrejskm ha-debarim) a vroky. Kad z nich peloil podle svch schopnost. " Pokud jde o Marka, k nm Papias to, co se dozvdl od kohosi starho, jen se jmenoval Jan: Marek se stal pekladatelem, ecky hermneuts, Petra. Vechno, na co si vzpomnl, zapsal velice pesn, ale ne po podku: vechno, tj. to, co ekl nebo uinil Pn. (Marek) toti Pna neslyel, ani ho nedoprovzel. Ale pozdji slyel a doprovzel Petra. Petr, podle poteby, sdloval nauen..." V jazyce Novho zkona eck sloveso hermneu stejn jako sloveso methermneuein znamen: peloit, pevst z jednoho jazyka do druhho. Matou 1,23: Hle, panna bude nosit v bie a porod syna, jeho nazvou jmnem Emanuel, co je, peloeno, ecky methermneuomenon, s nmi Bh." Marek 5,41: Vzal dt za ruku a ekl mu: Talita kum, co je v pekladu, methermneuomenon: Dvko, j ti km, vsta! " Marek 15,22: A pivedli ho na msto Golgota, co jest, v pekladu, methermneuomenon, msto lebky." Jan 1,38: Obrtil se, Jeua, pohldl na ty, co li za nm, a ekl jim: Co hledte? A oni, ti mu ekli: Rabi, co peloeno, mens

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

thermneuomenon, znamen uitel, ten, kdo u, kde bydl?" Jan 1,41: Vyhledal (Ondej) nejprve svho vlastnho bratra Simona a ekl mu: Nalezli jsme maiacha, co je (co znamen) v pekladu, methermneuomenon, christos, peloeno do naeho jazyka: toho, jenpijal pomazan svatm olejem." Jan 1,42: Pivedli ho k Jeovi. Pozdvihl sv oi k nmu, Je, a ekl: Ty jsi Simon, syn Janv (nebo Jnv). Bude se jmenovat Ke fas, co je v pekladu (nebo: co se pekld, ho hermneuetai) Petros - Petr." Skutky 4,36: Josef, ten, kter byl pezdvn poslanmi Barnabas, co je (co znamen) peloeno, ecky methermneuomenon, syn tchy. " Jan 9,7: A ekl mu: Jdi se umt do rybnku Siloam, co se pekld, ecky ho hermneutai, poslan. " Hebrejcm 7,2: Tento Melchisedek, krl Salemu, knz Boha nejvyho... Prvn slovo, prvn oznaen pekld, ecky hermneuomenos, krl spravedlnosti a potom hned druh vraz, krl Salemu, tj. krl pokoje..." Protoe v celm Novm zkon slovesa hermneu a methermneu znamenaj peloit, je pinejmenm pravdpodobn, e kdy star dobr Papias zaznamenv, to, co mu ekl star, jen se jmenoval Jan, a k nebo sp pe, e Marek byl hermneuts Petr, je pinejmenm pravdpodobn, ne-li jist, e to znamen: Marek byl Petrv pekladatel. Myslm, e Papiase je nutn peloit prv takto, a ne tak, e Marek byl Petrv vyklada, interpret, co je nejasn, pli vgn a nejist. Arthur Rubinstein byl interpretem Bacha a Mozarta. Marek byl pekladatelem Petra. Na rozdl od vtiny exeget si nemyslme, e Markovo evangelium je nejstar a e by mlo bt star ne Matouovo. Naopak, vechny pznaky nasvduj tomu, e star je Matou. U Marka napklad nenachzme vroky Pn, kde o sob k, e zstv uvnit hebrejskho
126

M A R K O V O

E V A N G E L I U M

lidu, e byl posln ke ztracenmu stdu Izraele. Stejn tak se u Marka neobjevuj vroky o znamen proroka Jone. Markovy peklady asto vypoutj msta, kter jsou pli tvrd nebo nesrozumiteln poslucham uvyklm etin. Uvedu jet jeden, posledn pklad, Matou uv asto vrazu h basileia tn rann, aramejsky malkuta di-emaja, hebrejsky malekut ha-amajim. Slovo ha-amajim nahrazovalo v hebrejtin judaismu prvnho stolet, ale i pedtm a tak potom, slovo Bh. Matou tohoto vrazu uv, viz 3,2; 5,3; 8,11, atd. Je to velice star obrat. Tak se v prvnm stolet vyjadovali palestint rabni. Na paralelnch mstech ho u Marka a Luke nahradil vraz h basileia t the, krlovstv Boha nebo Bo krlovstv Typick hebrejsk slovn spojen se tu pizpsobilo teni pohanskho pvodu. Nelze pedpokldat, e by se od pekladu Markova a Lukova, pizpsobenho mentalit kesan pochzejcch z pohanstv, dalo pejt k pekladu Matouovu, jen je doslovnm pekladem hebrejskch vraz bnch u rabn. Je to proto dal dkaz, e Matou je star ne Marek a e na nm nen nijak zvisl. Krom toho neexistuje vbec dn text, kter by dokazoval, e Matou je zvisl na Markovi. Rada text dokazuje, e jeden i druh mli ped oima bu tyt, nebo podobn hebrejsk dokumenty. Jan, tj. Janovo evangelium v eckm jazyce neuv vbec vrazu h basileia ton rann, nebesk krlovstv, tj. panovn Boha, inn kralovn Boha v jeho stvoen. Uv, dvakrt pojmu basileia t the, tj. Bo krlovstv, jinmi slovy kralovn Boha (Jan 3,3.5) ve znmm nonm rozhovoru Pna s Nikodmem, teologem psluejcm ke stran nebo skupin farize. Naproti tomu pouv v hojn me, vce ne synoptikov, slova z, ivot, je je v ontologickm smyslu toton s Bom kr127

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

lovstvm. Vejt do krlovstv nebo kralovn Boho znamen vstoupit do ivota, Matou 7,14; 18,8, jen je ivotem vnm (Matou 19,16), jen je ivotem samotnho Boha. Janovy texty jsou znm a poetn. Metafyzick, ontologick, ontogenetick problm spov v tom, jak vstoupit do ivota samotnho Boha? Jak jsou ontologick podmnky, na jejich zklad by mohl vstoupit stvoen lovk do ivota samotnho Boha? To nen dn jednoduch morln problm, nato problm ist prvn povahy. Jak jsou ontologick podmnky nutn k tomu, aby stvoen bytosti, jakmi jsme my, se mohly stt astnky, jak k Petr v jednom ze svch list, Bo pirozenosti? Zrekapitulujme si vechny pznaky, k nim jsem zatm dospli a kter dle jet upesnme. 1. Markovo evangelium bylo cel peloeno z hebrejskch text. 2. Jeho peklad vak k tonuito bodu se jet vrtme prozrazuje v ad mst jistou snahu vylouit hebrejsk vrazy, kter byly pli tvrd, ne aby je, mohu-li se tak vyjdit, mohl spolknout ten pochzejc z pohanstv. To povaujeme zajeden z nepmch dkaz, e Markovo evangelium je pozdj ne Matouovo. 3. Dle si vimnme, e ada text prvoadho vznamu, kter jsou zaznamenny u Matoue, u Marka zmizela. Jsou to texty pro tene pohanskho pvodu velice nron. 4. Marek stejn jako Matou, Luk a Jan nev nic o dobyt a znien Jeruzalma a Chrmu. 5. Marek nev nic o smrti Jakuba, bratra Pn, jeruzalmskho biskupa, v roce 62. 6. Marek nev nic o vradn kesan Neronem ponaje rokem 64 nebo 65 a o pronsledovnch, kter tmto okamikem zapoala.
128

M A R K O V O

E V A N G E L I U M

7. Marek vynechal texty jako napklad text o znamen Jone. Nelze proto tvrdit, e jeho peklad je starho data, ne byla radostn zvst penesena pohanm. Naopak, pznaky uveden ve ns vedou k mylence, e jeho evangelium je ureno rovn bratm a sestrm pochzejcm z pohanstv. Je to evangelium pizpsoben, zmrnn. Peklad Markova evangelia se proto uskutenil nkdy mezi tyictmi a edestmi lety. K tmu zvru dospl na zklad mnohem vdetjch metod i John A. T. Robinson.

129

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Tet kapitola

LUKOVO EVANGELIUM

Prvn tyi vere Lukova evangelia vyvolvaj dojem, e jsou napsny pirozenou, pvodn etinou! Nepochybn prv dky tmto prvnm dkm se ada autor u dlouho rozplv chvalozpvy nad Lukem kelnistou, uhlazenm vzdlancem, atd. Avak od ptho vere a do konce u nejde o pirozenou etinu, ale o peklad, a to o peklad pozen evidentn z hebrejskch podklad. A pekladatelsk metoda Lukova je takov, e prv v jeho ppad peklad bije mnohem vce do o ne u Matoue, Marka a Jana. Nebo v rozporu s tm, co nm chce namluvit ada autor, kte se ve svm pesvden utvrzuj vzjemnmi citacemi, je Lukova etina z hlediska eckho jazyka nepijateln, protoe sleduje pli doslovn stavbu hebrejskch vt, kter ml ped oima. Uvedeme si nkolik pklad. Sta se jen ponoit do textu a na kadm kroku narazme na hebrejsk vrazy, kter nen ani teba pevdt do hebrejtiny. Sta si je najt ve star hebrejsk Bibli, kde byly i pedtm. Psal-li helnista Luk, jak se nm asto pedkld k ven, sv evangelium pmo v etin a na konci prvnho stolet, nezanechal by nm po sob text pmo propikovan starmi hebrejskmi vrazy, kter, jak uvidme, jsou v etin vylouen. V tto souvislosti se nesm zapomnat, e nelze brt v vahu pouze spisovatele, tj. nkoho, kdo vldne perem.
130

L U K O V O

E V A N G E L I U M

Je teba vzt v vahu tak jeho tene, jeho posluchae, spoleenstv, k nmu se obrac, jeho prosted. Kdyby lo, jak jsme o tom neustle pesvdovni, jen o prosted a spoleenstv z konce prvnho stolet, tvoili by je z devadesti procent brati a sestry pochzejc z pohanstv. Jak je mon, e se v jejich okol nenael nikdo, kdo by ppadnho aiitora upozornil, e hebrejsk vrazy, jich neustle pouv, jsou v etin neppustn a e jsou eckm tenm pichzejcm z pohanstv nesrozumiteln? Luk 1,6: Byli spravedliv oba dva ped tv, hebrejsky le-panim, Boha. Chodili ve vech jeho pikznch, hebrejsky micvot, a v jeho ustanovench A nebylo u nich hebrejtina nezn sloveso mt, ale pouv vrazu bytu... dt, nebo Elieba byla neplodn a oba dva byli pokroil ve svch dnech..." Kdyby eck ten nebo ten odkojen eckou kulturou etl vraz byli oba dva pokroil ve svch dnech, musel by mt nevyhnuteln pocit, e nastv soumrak eck kultury, jak pe Jean Psichari ve studii, kterou jsme u citovali. Bt pokroil ve dnech je star dobr hebrejsk obrat, kter nachzme napklad v Genesis 18,11: A Abrahm a Sra sta (hebrejtina nepouv slovesa bt tak asto jako my, ale et jm), pokroil ve dnech, hebrejsky bajim ba-jamim..." Genesis 24,1: A Abrahm star (bez slovesa bt) pokroil ve dnech, hebrejsky ba ba-jamm.." Lukovo eck evangelium tuto formulaci opakuje. Luk 1,18: A ekl Zachari(hebrejsk slovosled), obraceje se k poslu: podle eho to poznm? Vdy j jsem star a moje ena pokroila ve svch dnech..." K veri 11: A zjevil se mu posel JHVH, hebrejsky vajira elajiv malakJHVH..." je typicky hebrejsk vraz. Vimnme si, e eck Lukovo evangelium pouv pi eckm
v

131

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

pepisu tetragramu JHVH eckho slova krios bez lenu. D se pedpokldat, e v pvodnm Lukov hebrejskm textu bylo ve skutenosti JHVH. Dle nsleduj vrazy, s nimi se setkvme v hebrejsk Bibli. Luk 1,20: A hle, bude nm a nebude mluvit, a to a do dne, kdy se to stane, msto toho, e jsi neuvil pravdivosti mch slov, je se napln ve svm ase... " Vraz msto toho, e, ecky anth'hon, je klasick kalk starho znmho hebrejskho vrazu tachat aer. Deuteronomium 28,62: A vy zstanete ve zcela malm potu msto toho, aby, hebrejsky tachat aer, vs bylo jako hvzd na nebi, co je mnoho..." ecky anth'hon. Numeri 25,13: Hle, dvm mu smlouvu pokoje! Bude pro nho a pro jeho semeno po nm smlouvou vnho knstv, namsto toho, e, hebrejsky tachat aer, byl horliv pro svho Boha a provedl odinn hch za dti Izraele..., ecky antWhn" 1. Samuelova 26,21: A ekl Saul: Zheil jsem! Vra se mj synu, Davide! Nebo ti u neuinm nic zlho, namsto toho, e hebrejsky tachat aer (v souasn etin: nebo) jsi shledal mou dui drahocennou ve svch och v onen den.:., ecky anth'hon." 2. Krlovsk 22,17: Namsto toho, e, hebrejsky tachat aer (v souasn etin: protoe) jste mne opustili a ejste plili kadidlo cizm bohm..., ecky anth'hon." Izai 53,12: Namsto toho, e, hebrejsky tachat aer, vydal na smrt, vypustil svou dui..., ecky anth'hon. " Jeremi29,19: Namsto toho,e, hebrejsky tachat aer, neposlouchali m slova, vrok JHVH, kdy, hebrejsky aer, jsem k nim poslal sv sluebnky proroky... " Podivn eck vraz anth hn se objevuje i u Luke 19,44: A nenechaj kmen na kameni v tob, anth^hn, namsto toho, e (esky: protoe) jsi nepoznalo den svho navtven (den, kdy jsi bylo navtveno)..."
3

132

L U K O V O

E V A N G E L I U M

Skutky 12,23: A tu jej udeil posel Pn, antlhn, namsto toho, e (protoe) nevzdal est Bohu..." S tmto vrazem se tak setkvme v listu rabna Saula 2. Thesalonickm 2,10: Antfhn, na msto toho, e lsku kpravd nepijali, aby byli spaseni..." Luk 1,37: Protoe pro Boha nen ztraceno dn slovo, ecky rma, co je jeden ze dvou monch peklad hebrejskho dabr, je to hebrejsk vraz, kter nachzme napklad v knize Genesis 18,14: Ztrat se snad, pochz-li odJHVH (hebrejsk min je peloeno do etiny jako para), jedin slovo?" alm MyriamMariam ponaje verem 1,46 je cel sloen nebo sestaven z klasickch vraz hebrejsk Bible. Nen teba je pekldat z etiny do hebrejtiny. Sta je vyhledat tam, kde byly u pedtm: v hebrejsk Bibli. Text ve veri 48: shldl jsi na svou sluebnici v ponen... " se hebrejsky nachz v 1. Samuelov 1,11. Vimnme si jet vere 51: Rozptlil pyn ve smlen jejich srdce../' Hebrejsk leb je do etiny peloeno bu jako kardia, srdce, nebo jako dianoia, mylen (smlen). Zde pekladatel Luke pouil dvou slov, aby peloil jedin hebrejsk slovo, co asto in i Pavel a autor Apokalypsy. Luk 1,55: ,Jak byl ekl, obraceje se na nae otce, na Abrahma a jeho semeno pro budouc trvn, hebrejsky le-abraham vu-lezareo ad-olam..." Co si asi mohl myslet ten vzdlan v eckm jazyce a eck literatue o tomto vroku urenm semeni, spermatu, Abrahmovu? Jde o typicky hebrejsk vrok, mimodn ast, jeho nelze v etin pout. Pokud jde o obrat eis ton aina, vimli jsme si jej u u Matoue, Marka a narazme na nj i u Jana. Je to klasick bn peklad hebrejskho ad-olam nebo le-olam. V knize Kohelet (Kazatel) neboli Ekklesiasts, je je jed133

C L A U D E

T R E S M O N T A N

nou z poslednch knih svat Hebrejsk knihovny, jednou z knih, jej hebrejtina by mla bt nejble hebrejtin, kterou se mluvilo v Jeruzalm ped znienm Chrmu; pekld eck vraz eis aina nebo eis ton aina pravideln hebrejsk vraz le-olam, napklad Kazatel 1,4; 2,16; 3,14; 9,6 atd. V hebrejsk Bibli existuje vraz, kter teme napklad ve 2. Samuelov 13,33; 19,20 atd.: Vloit sv srdce do njak vci, uloit svmu srdci..."2. Samuelova 13,20: Absalom ekl sv seste Tamar, kterou znsilnil jej bratranec Amnon: nevkldej sv srdce do tto vci, nepipoutj iji... " Septuaginta pekld M ths tn kardian s... " 2. Samuelova 13,33: Jonadab ekl Davidovi: A nyn nech nevkld mj pn krl do svho srdce (neukldsvmu srdci) slovo kaje: vichni krlovi synov jsou mrtv, protoe mrtev je pouze Amnn... eck peklad m thesth ho kfrios mu ho basileus epi tn kardian autrmalegn..." Prv s tmto starm hebrejskm vrazem se v eckm pekladu setkvme v Lukov evangeliu hned nkolikrt. Luk 1,66: A pemtali o tom a zabvali se tm ecky ethento, vichni ti, kdo slyeli, ve svm srdci a kali: m tedy bude to dt?" Luk 21,14: VloJe tedy na vae srdce, nebo: do vaich srdc, ecky thte en tais kardiais hmn, abyste se nestarali o to, co eknete na svou obhajobu..." U Luke 9, 44, je tent vraz mrn pozmnn, protoe namsto srdce, je je v hebrejtin orgnem porozumn, tu mme ucho: Vlote do svch ^ ( z a p a m a t u j t e si) tato slova, nebo syn lovka bude vydn do rukou lid... " Zachariv alm je stejn jako alm Mariin vytvoen z klasickch hebrejskch formulac, kter jsou u v hebrejsk Bibli. Ver 1,68: Bu poehnn JLLVLI, Bh Izraele, hebrejsky baruk JHVH elohej Israel, protoe navtvil a vysvoy

134

L U K O V O

E V A N G E L I U M

hodil svj lid hebrejsky ki pakad et-amo vajielach lo pedut." Pozdvihl roh spsy pro ns" roh spsy, hebrejsky kerenjeua. ,Jak byl hovoil sty svch svatch proroku minulho trvn, ecky ap'aionos, hebrejsky me-olam..." Ver 1,72: Slitoval se smiloval nad naimi otci, hebrejsky la-asot chesed im-abotejnu..." Slitovat se nebo smilovat, poisai eleos. Co si asi tehdej eck vzdlanec t doby o tchto vrazech myslel? V tchto textech nen jedin dka, kter by nebyla pevzata z hebrejtiny prostm pekladem-kalkem. Tak Anna (2,36) je pokroil v mnoha dnech..." hebrejsk vraz, o nm jsme u hovoili. Luk 5,33n.: S tmto textem jsme se setkali u u Matoue. Zcijana ktitele se mnoho post, stejn jako cifarizez. Ti tvoji ci vak jed a pij. Pn odpovdl: Nemete chtt, aby synov svatebnho stanu, ecky ts his t nymfnos, hebrejsky benej ha-chupa, se postili, kdynymfios, enich, hebrejsky ha-chatan, srov. Pse psn, je s nimi, nemete je nutit, aby se postili. Pijdou dny, hebrejsky tamim bajim, kdy jim bude enich, nymfios, chatan, odat..." Co mohla tato vta kat na konci prvnho stolet pohanovi, tj. kesanovi pochzejcmu z pohanstv? Vbec nic. Mla smysl pouze pro ty, kdo znali hebrejsk vraz benej ha-chupa, co je vraz rabn, kte vdli, kdo je nymfios, kdo je onen chatan, na nj Pn naraz. Chatanem, jen se snoub s nymf, novm Jeruzalmem, je on sm, Pn, v souladu s prorockm jazykem Psn psn, jemu rozumli ti, kterm byl tento peklad uren pedevm. Kdyby bylo Lukovo evangelium napsno na konci prvnho stolet pro kesany obrcen z pohanstv, nemohl by podobn text zstat bez vysvtlen, komente nebo pizpsoben. Luk 7,50: poreu eis eirnn" je peklad kalk klasickho hebrejskho vrazu, jm jsme se u zabvali, peloen ponkud jinak u Marka 5,34: Lek nebo leki le-alom",
y

135

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

1. Samuelova 1,17, eck pekladporeu eis eirnn, jdi k pokoji! Luk 8,48: poreu eis eirnn, stejn eck peklad tho hebrejskho slova. Luk 9,51: A stalo se, hebrejsky va-jehi, kdy se naplnily dny jeho vyven, hebrejsky nasa, tehdy on upel svou tv jt do Jeruzalma, ecky kai auts to prospon estrixe t poreuesthai eis lersalem, a poslal posly, ecky angels, ped svou tv, a oni li a vstoupili do jednoho msteka Samaritn... A nepijali je tam, protoe jeho tv la k Jeruzalmu... " Pekldme ve doslovn, aby si ten uvdomil, e stejn nepirozen znly tyto vrazy i eckm tenm nebo poslucham. Tyto vrazy jsou peloen pmo z hebrejtiny. Amos 9,4: Upel jsem na n sv oi (nebo proti nim) pro zl a ne pro dobr," v hebrejtin sloveso sim, dokonav tvar kal sam, umstit, poloit, postavit, naklonit, dt (co kam); eck peklad stri ts opthalms m ep'autu. Jeremi 3,12: Vra se, izraelsk odpadlice, vrok JHVH! Nenechm dopadnout na vs svou tv, nebo jsem pln milosrdenstv (chesed) j... " eck peklad kai stri to prospon m ep'bymas. Jeremi21, V: Nebojsem obrtil svou tv k tomu (nebo proti) tomuto mstu pro dobr a ne pro zl, vrok JHVH! Do ruky krle Bbelu bude vydno a on je spl ohnm, nebo v ohni... " eck peklad estetika to prospon m epi tn polin tautn... Ezechiel 6,1: A stalo se, e slovo JHVH se obrtilo na mne a eklo: Synu lovka, hebrejsky ben-adam, upi svou tv, obra svou tv smrem k izraelskm horm a bude prorokovat proti nim...", ecky strison to prospon s... Ezechiel 13,17: A ty, Synu lovka, zam (nebo obra, upi) svou tv smrem k dcerm svho lidu..." ecky strison to prospon s...
136

L U K O V O

E V A N G E L I U M

Ezechiel 14,8: Dm (zde mme hebrejsk sloveso natan) svou tv na tohoto lovka (nebo proti tomuto lovku) a uinm z nj znamen a mealim..., ecky kai stri to prospon m epi ton anthrpon ekeinon..." Ezechiel 15,7: Natati et-panaj ba-hem, dm svou tv proti nim, eck peklad kai ds (jin peklad stri) to prosopon m ep auts..." Ezechiel 15,7: A poznte, e j jsem JHVH, kdy vlom (hebrejsk sloveso sim) svou tv na n (nebo proti nim), eck peklad en t strisai me to prospon m ep'autus..." Podivnou konstrukci z Luke 9,51 on upel svou tv jt..", je nm zn stejn podivn jako eckmu teni z prvnho stolet, nachzme ve stejn podob u Jeremie 42,15: Jestlie vy zamlte upt svou tv jt do Egypta..." a Jeremi44, 11a 12: Hle, polom, zamm, upu (stle sloveso sim) svou tv proti vm a vytnu celho Judu. A vezmu zbytek Judy, ty, kte zamili, upeli sv tve jt do egyptsk zem..." Mme tu vraz prakticky toton s tm, kter Luk peloil z hebrejtiny. LXX pekladatel se hebrejsk vraz, kter jsme prv etli u Jeremie, peloit vbec neodvilo. Patrn dospli k zvru, e by to sluchu vzdlanmu v eckm jazyce znlo pli drsn. Pekladatel Luke se toho odvil. 2. Krlovsk 12,18: A zamlel, Chazael, svou tv ukzat proti Jeruzalmu... LXX pekladatel peloilo: etaxento pro spon aut anabnai epi lersalm..." Daniel 11,17: sousted svou tv jt se zmocnit celho svho krlovstv..., ecky kai dsei to prospon aut epelthein.. Jin eck peklad kai taxei to prospon aut eiseltbein..." Luk 10,6: Je-li tam syn pokoje, hebrejsky ben-alom..." U u Matoue jsme vidli, e hebrejtina pouv vrazu syn k oznaen relac veho druhu. Luk 16,8: synov tohoto zdejho trvn^ typicky
137

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

hebrejsk a rabnsk vraz benej ha-olam ha-ze, pro eka nebo mana vychovanho eckou kulturou zcela nesrozumiteln. Ostatn cel pas je s bdou peloen z hebrejtiny, protoe v tkanivu eckho textu je jet jeden nepeloen rabnsk vraz: Dlejte si ptele s mamonou nespravedlnosti." Stejn jako ve veri 16,11 zstalo v eckm textu sloveso mamona. Je to slovo aramejskho pvodu, je znamen: vklad, nco, co bylo sveno. Nzorn zde vidme, e i v jazyce Pn probh vzjemn osmza mezi hebrejtinou a aramejtinou, z n lze usuzovat na osmzu, kter se zan projevovat LI V poslednch knihch Hebrejsk knihovny jako v knize Kohelet (Kazatel). Luk 14,32: erta ta pros eirnn, peklad klasickho hebrejskho vrazu, kter nachzme napklad v knize Soudc 18,15: va jiealu-lo le-alom, ...dotazovali se ho, co je k mru (nebo: ptali se ho na to, co se tk mru), eck peklad kai rtsan eis eirnn." 1. Samuelova 10,4: ve-aalu lekale alom, eck peklad kai ertssin se ta eis eirnn, podaj t o to, co se tk mru". 1. Samuelova 17,22: A dal sv bratry o to, co je k mru, co se tk mru, hebrejsky va jial le-echajo le-alom, ecky kai ro tsen ts adelfs aut eis eirnn. " 1. Samuelova 25,5: A vy se ho zeptte v mm jmnu o to, co se tk mru, hebrejsky vu-ealetem -lo bi-emi le-alom, ecky kai ertsate auton epi to onomati m eis eirnn. " 1. Samuelova 30,21: A on je podal o to to, co je k mru, hebrejsky va-jieal lachem le-alom, eck peklad kai rtsan auton ta eis eirnn. " 2. Samuelova 8,10: Aby ho podal o to, co je k mru, hebrejsky li-alo le-alom, eck peklad ertsai auton ta eis eirnn. " Luk 19,42: Kdybys poznalo v ten den i ty, ta pros eirnn, to, co se tk tvho pokoje, hebrejsk konstrukce le-alom, ale nyn je to ukryto tvm om, ecky apo oftalmn
138

L U K O V O

E V A N G E L I U M

su, hebrejsky me-ejnajik. Nyn pijdou dny hebrejsky ki jarnm bajim, na tebe, hebrejsky alajik, atd. Namsto toho, e jsi nepoznalo as svho navtven, hebrejsky tachai aer lo-jadate et pekudatek. Nepoznalo jsi den svho navtven, tj. den, kdy jsi bylo navtveno" T vrok nachzme u Izaide 10,3 a do etiny je peloen stejn jako zde en t hmer ts episkops. Jde pochopiteln o navtven Bo. Luk 20,16: D vinici druhm. Ti, co to slyeli, vykikli: chalila " Hebrejsk vraz chalila, kter se v hebrejsk Bibli vyskytuje asto (Genesis 18,25; 44,7; 44,17'Jozue 24,16, atd.) vesms pekld eck mgnoito. Je tomu tak i v naem textu z Luke. eck peklad m gnoito je mdl, srovnme-li ho s hebrejskm originlem, kter je naopak siln, ne-li ostr. Odpovd tomu, emu se kdysi na venkov kalo zaklnn nebo klen, je mlo za cl zeslit, umocnit njak sudek nebo nzor. sten odpovd tomu, co nasi ddov mnili napklad slovy Bh chra!, kter pedchzela vyenmu tvrzen. Nebo tak lidovmu ren a vism, a se propadnu, jestlie... K tomuto hebrejskmu vrazu peloenmu do etiny se vrtme dle. Luk 20,21: Rabi, my vme, ze to, co k, je spravedliv a ze tak i u; nevyzdvihuje tv, ale podle pravdy u Bo cest..." Vraz vyzdvihovat tv se v Hebrejsk bibli vyskytuje asto. Prosebnk ve starm Orient padl tv k zemi a ten, kdo mu chtl projevit pze a dt mu, co dal, mu tv vyzdvihl, hebrejsky nasa panim. Nespravedlnost spovala ve vyzdvien tve nkoho, kdo to nezasluhoval, kdo neml v njak pi pravdu. Hebrejsk vraz nasa panim byl do etiny peloen jako lambanein prospon, co mnoho nek, do latiny jako accipere personam, co u vbec nic neznamen, a do francouztiny jako faire acception de personne, pijmat nkoho!
y

139

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Od vyzdvien tve prosebnka jsme nakonec dospli k pijet nkoho, co je nco docela jinho. Je nemysliteln, i kdy dnes toto mnn pevld, e by Luk nebo nkdo jin napsal toto evangelium pmo ecky nkdy na konci prvnho stolet. Je vyloueno, aby kterkoliv autor pouil v etin vrazu, kter nem pro eckho tene dn smysl, protoe jde o pouh kalk vrazu hebrejskho. Matou pekld tent vrok jinak. eck Matou pekld nepihl k tvi lovka", gar blepeis eis prospon anthrpn. Matou 22,16, hebrejsky penej adam. Marek 12,14 pekld stejn. Vraz pihlet k tvi... se nachz v 1. Samuelov 16,7: JHVH ekl Samuelovi: nepihlej k tornu, co se vid, ani k vce jeho postavy, nebo jsem ho zamtl. Nebo ne tak, jak nahl lovk (hebrejsky ha-adam), nahl Bh. Nebo lovk pohl do o (tve) a Bh pohl do srdce. " Hebrejsk vraz lovk pihl k om nebo do o peloilo LXX pekladatel jako anthrpos opsetai eis prospon, lovk pihl k tvi, k oblieji. Je proto mon, e Matou a Marek mli ped sebou hebrejsk podklad, kter pouval vrazu, kter se nachz v 1. Samuelov 16,7, zatmco Luk ml ped seboujin hebrejsk dokument, kter pouval astho vrazu nasa panim, vyzdvihnout tv. Jan, tvrt evangelium v etin, nepouv nikdy slova prospon, ani dn z vraz, kter jsou v hebrejtin velice ast: ped svou tv, ped tvou tv, ped tv nkoho, atd. Luk 20,34: Synov tohoto zdejho trvn se en (a jsou enni) ti, kdo jsou uznni za hodny budoucho trvn'(trvn, je pijde)..." Hoi hioi t ainos tt... t ainos ekein: to je v etin vyloueno. Je to kalk rabnskho hebrejskho pojmu benej ha-olam ha-ze - s nm jsme se u setkali u Mano
y y

L U K O V O

E V A N G E L I U M

toue a Marka. Rabni prvnho stolet u rozliovali protiklad mezi olam ha-ze, tmto zdejm trvnm, zdejm svtem, a olam ha-ba, trvnm budoucnm, svtem^ jen nastane. En tt to aini, en to aini to mellonti, v tomto trvn zde, v trvn, je pijde, je ast vraz odpovdajc hebrejskmu olam ha-ze, olam ha-ba. Matou 12,32: A ten, kdo ekne slovo, hebrejsky dabar, proti synu lovka, bude mu odputno. Ten, kdo promluv proti Svatmu Duchu, tomu nebude odputno, ani ve zdejm trvn, hebrejsky olam ha-ze, ani v trvn'budoucm, hebrejsky olam ha-ba." Matou peloil hebrejsk vraz olam ha-ze eckm en tt to aini. Marek m naopak: Ten, kdo by se rouhal proti Duchu Svatmu, nebude mt odputn eis ton a i n a / ' je to doslovn peklad hebrejskho le-olam nebo ad-olam, co jen dokazuje, e eck Matou neopisoval od eckho Marka a e ani eck Marek opisoval od eckho Matoue. Jeden i druh pekldali stejn i podobn hebrejsk vrazy, ale kad svm vlastnm zpsobem. Marek pouil pi pekladu rabnskho vrazu be-olam ha-ze namsto vrazu ain slova kairos; Marek 10,30: Co neobdr stonsobek nyn v ptomnm trvn, ecky en t kair tt, v domech, bratch, sestrch, matkch, synech, polch i v pronsledovnch, a v trvn, je pijde, ecky kai en t aini t erchomen, ivot vn?" V druh sti vty zopakoval pekladatel hebrejskho dokumentu do etiny bn peklad hebrejskho vrazu be-olam ha-ba. Luk 18,30 pekld stejn. Luk21,5 v souvislosti s Chrmem: To vechno, co tu vidte, pijdou dny, v nich nebude ponechn kmen na kameni, kter by nebyl znien. " Bylo-li Lukovo evangelium napsno nebo vytvoeno na konci prvnho stolet, jak nm stle opakuj rzn
141

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

vody" do Novho zkona, a u v nmin, anglitin nebo francouztin, potom by po tchto slovech Pn musel nsledovat koment nebo alespo poznmka, neli vyklad, v kadm ppad minimln slvko, nebo na konci prvnho stolet byl Jeruzalm u ticet let znien a Chrm vyplen a rozboen. Nen mon, e by pedpokldan pozdj redaktor, kter do textu evangelia zaadil tento vrok, nedal jedinm slovem nebo nznakem najevo, e pe nebo pod svj text u hodn dlouho po naplnn proroctv. Kdyby nm dnes nkdo lil znien Berlna v roce 1945 nebo likvidaci Hiroimy nebo Nagasaki, okamit bychom podle jeho slov, vraz, podle utven vt poznali, e pe po udlostech. V ppad vrok Pn, kter pinej Matou, Marek a Luk, nepostehneme dnou stopu, ani tu sebenepatrnj, z n bychom mohli vyvozovat, e tento vrok byl zaznamenn nebo zapsn v eckm pekladu a po naplnn udlosti, je znamenala pro idovsk spoleenstv, z nich vzela spoleenstv kesansk, skutenou katastrofu, kataklysma. Nkdo me namtnout: Ale vdy na konci prvnho stolet mohlo bt kesanm pochzejcm z pohanstv dobyt Jeruzalma a znien Chrmu k smchu! Nehovoili o nm zcela jednodue proto, e je to u nezajmalo! Nmitka obsahuje v prv ad men petitio principu spovajc prv v tom, e evangelia mla bt vytvoena v etin na konci prvnho stolet, ale prv to je pedmtem sporu. Na druh stran nelze tvrdit, e kesanm, kte se u narodili v kesanskch spoleenstvch, je sama vzela z rozdlench synagg, bylo znien Jeruzalma a Chrmu lhostejn. A konen nelze ani pedpokldat, e by redaktor zaadil proroctv Pn, je se zjevn naplnilo a uskutenilo, a po t vznamn udlosti, ani by piinil jedin slovo komente,v nm by
142

L U K O V O

E V A N G E L I U M

upozornil na jeho pmo spektakulrn naplnn. Zde vak stejn jako u Marka nebo Matoue koment chyb, nen tu ani slvko. To je zastncm mnn, je v souasn exegezi pevld, a podle nho byla evangelia vytvoena a po dobyt a znien Jeruzalma, krajn nemil. Musej se cht necht vytasit se svm poslednm trumfem, odloit masku a prozradit tajemstv svho srdce: toto proroctv Pn nen proroctvm ave skutenosti ani proroctvm bt neme, protoe dn proroctv prost neexistuje! V dsledku toho je toto dajn proroctv Pn dodaten vymylen tvar, kter jen dokazuje, e evangelia vznikla a po dobyt Jeruzalma. Byla vytvoena a po dobyt Jeruzalma, protoe Pn v nm oznamuje budouc katastrofu a pitom je takov proroctv prost vyloueno! Takto uvauj bu pmo a oteven, nebo mn pmo anebo tak zpsobem, na nm u nen pmho vbec nic. Ale i kdybychom snad pistoupili na jejich stanovisko, stejn to nem se skutenost nic spolenho a trn v jejich oku zstv i nadle. Bylo-li proroctv Pn zaznamenan Matouem, Markem a Lukem napsno a po vyvrcen Jeruzalma, jak se pak mohlo stt, e ten, kter to cel dajn proroctv vymyslel, a u on sm nebo nkdo jin, nepipojil rovn vysvtlujc a zdvodujc koment, kterm by toto pseudoproroctv jet zvraznil? A kdyby u nkdo Pnu pipsal autorstv falenho proroctv, kter nikdy nevyslovil, ml by prv zde oteven pole psobnosti. Avak u Matoue, Marka ani u Luke nen ani jedin slovo komente. Vechno vypad na to, jako kdyby onen neznm kdosi, jen podle hypotzy naich odprc cel toto proroctv vymyslel a vloil do st Pn, vbec nevdl, e se Jeho proroctv skuten naplnilo ped njakmi dvaceti ticeti lety. Ale n padlatel jako by vbec neuml ze svho podvodu vytit vechny vhody, je by tm zskal.
143

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Patrn to byl padlatel nezitn a zakiknut. Po vroku oznamujcm naprost znien Chrmu teme text obsahujc otzky a odpovdi Pn, kter se tkaj budoucho trvn, budoucho asu. Luk 21,7: ci a spolenci Pn se jej ptali: Rabi, kdy se toto stane?" Pn jim oznamuje vlky a pronsledovn. Pronsledovn pichzej z nejvych mst v Jeruzalm: vlo na vs ruce, budou vs pronsledovat, vydaj vs v synaggch..." Na konci prvnho stolet se mli kesan jet bt synagg? Jakch synagg? Jestlie ano, pk v dnm ppad ne tch v Jeruzalm nebo v Judeji. Luk nev, nebo jako by vbec nic nevdl o pronsledovn kesan v m od roku 64 i 65. Nikdy o nm nic neslyel. Nen ponkud podivn, e kesansk autor z konce prvnho stolet nikdy neslyel o stralivm pronsledovn, kter rozpoutal Nero v roce 64 nebo 65? A to dokonce v ppad, e autorem evangelia je Luk, kter navc od roku 61 psobil s Pavlem v m! O to vce zarejc je pak jeho nevdomost. Na konci prvnho stolet naeho letopotu nemohla pronsledovn rozpoutat synagga, alespo ne pmo. Byla to naopak msk moc. Luk 21,20: Kdy uvidte obklen vojsky Jeruzalm, tehdy poznte, jeje nablzku jeho znien Tehdy ti, kdo jsou v Judeji, nech uprchnou do hor, a ti, kdo jsou uprosted nj Qeruzalma), nech se zachrn (tkem) a ti, kdo jsou na venkov, nech do nj (do Jeruzalma) nevstupuj, nebo dny jeho navtven pily naplnit ve, co je psno (v knihch prorok)." Vraz hmerai ekdikses, atd., dny jeho navtven, se v hebrejtin nachz u Ozjee 9,7, a je to mimo jin i dvod, pro jsme eck ekdiksis peloili jako jeho navtven, nebo eck ekdiksis pekld u Ozjee 9,7 hebrejsk slovo ha-pekuda, z koene pakad, navtvit.
144

L U K O V O

E V A N G E L I U M

Dky starovkm autorm jako Epifanios ze Salamny, vme, e mal kesansk spoleenstv z Jeruzalma, kter vedl Jakub bratr Pn, popraven z pkazu veleknze Anana, a pozdji Simon, uniklo z Jeruzalma na zklad jaksi apokalypsy nkolik let ped znienm msta, nkdy kolem roku 66. Co zaznamenal Luk 21,20, neodpovd tomu, co se historicky skuten udlo, protoe mal crkev, je byla v Jeruzalm, neekala, a bude Jeruzalm obklen a seven Titovmi vojsky, aby se zachrnila, protoe na nco takovho by u bylo pozd. Opustila msto u tyi roky pedtm. Bylo-li Lukovo evangelium uspodno nebo napsno na konci prvnho stolet, mohl redaktor textu vroky Pn redaktorem textu alespo upravit, pizpsobit a pedloit tak, aby byly v souladu s udlostmi, k nim dolo. Nic takovho se vak nestalo. A nemme ani ten nejmen dkaz, e by redaktor tchto dk a strnek vdl, co se udlo od roku 66. Luk21,23: ai tais engastri echsais... ai tm, jez maj v bie a tem, jez koj v tchto dnech. " Vraz mt v bie" je, jak jsme u vidli, peklad hebrejskho char, je znamen pot, othotnt. Nepipad vm podivn, e onen brilantn helnista Luk alespo podle toho, co se nm o nm vyprv uv hebrejsk slovo ai pepsan do eck abecedy, ani by je peloil, jako by snad mohlo mt njak smysl na konci prvnho stolet, tj. v dob, kdy ml dajn napsat svou knihu, pro tene, k nim se obrac, tj. pro obrcen pohany? Nepipad vm podivn, e k nim mluv hebrejsky a e si ani ned tu prci peloit hebrejsk slova, jich pouv? Luk 21,24: A padnou sty mee, ecky stomati machairs..." Tento vraz je pekladem astho a dvrn znmho hebrejskho obratu le-pi chereb, udeit nebo zabt
145

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

sty mee Genesis 34,26; Jozue 6,21; 8,24, atd. Je to jeden z dalch vraz, kter musel vydsit vzdlanho tene z prvnho nebo druhho stolet. Luk 21,24: A Jeruzalm bude polapn pohanskmi nrody, dokud se nenapln as pohanskch nrod... " Lukovo evangelium se zde vyjaduje ve stejnch pojmech jako Apokalypsa 11,2: A vnj chrmov dvr vynechej a nem, nebo bude vydn pohanskm nrodm, a Svat msto budou rozlapvat po dvaatyicet msc... " Jestlie Apokalypsa oznamuje, e Svat msto, tj. Jeruzalm, bude polapno pohanskmi nrody nebo e pohansk nrody polapou Jeruzalm je tomu tak proto, e Apokalypsa byla napsna nkolik let ped dobytm a rozboenm Jeruzalma. Umte si pedstavit vizione, kter by nm dnes vzruen pedpovdal prvn svtovou vlku, bitvu na Marn, nebo dobyt Berlna v roce 1945? Neumte? Ale stejn nesmysln je pedstavovat si, e njak vizion ohlauje dobyt a znien Jeruzalma a ticet let pot. Kdyby tomu tak skuten bylo, museli by mu brati a sestry z kesanskch spoleenstv ci: Ano, vme o tom, nenamhej se, to se stalo u ped ticeti lety! Krom toho a mimo jin, Jan o sob nikdy neekl, e byl deportovn na ostrov Patmos; ostrov Patmos nikdy tak nebyl ostrovem pro vyhnance. (Srov. H. D. Saffrey, Relire VApocalypse Patmos, Revue biblique, sv. LXXXII, 1975, s.397.) Nyn nsleduj vroky kter se tkaj pokraovn as a pchodu Syna lovka, Luk 21,25. Kdyby bylo Lukovo evangelium napsno nebo sloeno na konci prvnho stolet nasi epochy, musel by jeho pedpokldan redaktor nebo redaktoi rozliit dv roviny: prvn, tkajc se dobyt a znien Jeruzalma, protoe by v jeho nebo v jejich ppad lo u del dobu
y

146

L U K O V O

E V A N G E L I U M

o udlost minulosti, a druhou, pozdj, odkazujc k nepomrn vzdlenjmu horizontu, toti k zavren lidskch djin. Zd se, e Luk uspodal v jednom celku a seadil za sebou vroky Pn vztahujc se sice k budoucnosti, ale k perspektivm, je se od sebe zcela li. Dobyt a rozboen Jeruzalma v roce 70 je jedna vc. Konec svta je vc druh. U Luke jsou vroky Pn seazeny tak, jako kdyby ml konec svta nsledovat bezprostedn po. dobyt Jeruzalma. Bylo-li Ltikovo evangelium napsno na konci prvnho stolet, jak asto slchme, je tato skutenost nevysvtliteln. Je vak velice dobe vysvtliteln, bylo-li Lukovo evangelium peloeno ze starch hebrejskch podklad vletech 4060, tj. ped dobytm Jeruzalma. Redaktorpekladatel nm v pekladu zaznamenal vroky Pn, je etl v poznmkch, kter ml ped oima. Tyto vroky pak peloil tak, jak nsledovaly v poznmkch, kter ml ped sebou. Z toho ovem vbec nevyplv, e Pn vroky o konci svta pronesl okamit po vrocch o dobyt Jeruzalma. Je to podobn jako u poznmek student: ty nsleduj po sob a nijak z nich nevyplv, e pochzej z jednoho pedmtu, z jednoho dne i z jedn hodiny. Luk 24,31: kai autos afantos egeneto ap autr\ a on se stal neviditeln pro n..." Jak poznamenal Jean Psichari na s. 205 sv studie, kterou jsme ji citovali, nen toto nepm psloven uren eck. Je to hebrejtina peveden do etiny: hebrejsk sloveso alam a hebrejsk vraz min peloen zde jako apo. Tolik nkolik ukzek z Lukova evangelia. Pochopiteln bychom mohli a mon bychom i mli pest cel evangelium od pt dky a po tu posledn, abychom ukzali, e kad vta a kad vraz je peloen z hebrejy

147

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

tiny. V tom ppad by lo o dlo, kter by mlo rozsah pinejmenm pti i esti set stran pro kad evangelium a kter by mon nikdo neetl. Spokojili jsme se tedy prozatm jen s nkolika pklady. Jedna nmitka se nepochybn objev u tene, kter je nezaujat, ale je oprvnn skeptick. Tuto nmitku by bylo mon formulovat asi takto: Ned se pedpokldat, e Luk, jen byl mon pvodem Hebrejec a myslel hebrejsky, pece jen napsal sv evangelium v etin pozdji? S hebrejskmi vrazy se v jeho evangeliu setkvme na kadm kroku: neustle vystupuj na povrch a lze je v pozad textu rozpoznat jako ly pod k. Vyplv to zcela jednodue z toho, e Luk byl Hebrejec, kter myslel hebrejsky a chtl se vyjadovat v etin. Pavel byl koneckonc ve stejn situaci. Tato nmitka, kterou lze oekvat, vak pi blim zkoumn neobstoj. Dnes ve dvactm stolet jsou znmi spisovatel cizho pvodu, Rumuni, Litevci, Amerian, Spanl, Nmci pc pmo francouzsky a tvoc sv dla pmo ve francouztin. Vimnme si ble, jak jsou jejich dla utvena. Tito spisovatel francouzskho jazyka, kte jsou pvodem cizinci, se sna, a to jet vt mrou ne spisovatel, kte jsou pvodem Francouzi, pst francouzsky zpsobem odpovdajcm jejmu duchu. Dodruj pochopiteln pravidla francouzsk mluvnice. Zcela se vyhbaj se vrazm, je existuj pouze v jejich mateskm jazyce, ale nikoli ve francouztin. Pi etb tchto autor se nm obas stane, e podle malho zavhn i nejistoty poznme, e nejsou Francouzi a e francouztina nen jejich mateskm jazykem. Ale v podstat plat, e autoi pc francouzsky se sna vrazm cizho pvodu vyhbat. To vak vbec neplat o Lukovi, o nm se nm do omrzen vyprv, jak je to skvl helnista. Luk, pou148

L U K O V O

E V A N G E L I U M

v v kad vt hebrejskch vraz neohraban pevlkanch" do etiny. Nkdo ekne: Ale ano, protoe neznal dobe etinu! V tom ppad je vak vyvrcena teze nebo spe hypotza o Lukovi helnistovi. Jestlie vak Luk neuml dost dobe ecky, nemohl potom pece ani redigovat text, kter teme. Cizinec, kter um pouze jak tak francouzsky, se nepust do psan francouzskch knih. Pokus-li se nm napsat dopis, vznik efekt ve Francii nazvan malernouek". Toto vak nen Lukv ppad. Luk nebyl klasick eck spisovatel, i kdy je za to vychvalovn, ecky nicmn uml. Jeho text se vbec ned pirovnvat k roztomil ei njakho africkho obchodnka s koberci. Neum-li nkdo francouzsky, je jeho text neforemn, pln barbarism atd. Ani toto nen Lukv ppad. Jeho text nen v dnm ppad neforemn, neohraban. M formu, ale tato forma je hebrejsk, ne eck. Kdyby Luk chtl pst obstojnou etinou, byl by to i dokzal. Mohl si tak podobn jako Josephus Flavius zajistit pomoc a doshnout podobn jako on etiny pmo vzorov. Jestlie Luk pipravil a zanechal po sob text, kter teme, bylo to proto, e to tak sm chtl. Chtl peloit hebrejsk zznamy, kter ml ped oima, a respektoval pitom v nejvy mon me hebrejskou pedlohu tak jako se sta pekladatel hebrejsk Bible snaili co nejpesnji vystihnout pvodn hebrejsk text, jen byl v jejich och posvtn. I pro Luke byly pvodn hebrejsk texty, kter peloil do etiny, posvtn. Proto postupoval stejn jako LXX a proto se etina jeho pekladu podob etin Septuaginty. Je to etina hebrejsk, je to hebrejtina v etin. Na druh stran tu nelze zapomnat na to, co jsme u pozorovali jen okrajov. Luk nebo pekladatel hebrej149

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

skch zznam, z nich vzniklo nae evangelium, nebo redaktor evangelia zvanho Lukovo nebyl sm. Nebyl zcela osaml, neil na pustm ostrov. Psal uvnit kesanskho spoleenstv jakho? to zatm nevme a pro jedno nebo vce kesanskch spoleenstv. Byl obklopen bratry a sestrami obrcenmi z judaismu, ze synagg stedomosk oblasti a bratry a sestrami obrcenmi z pohanstv, a to v rznm pomru. Mezi bratry a sestrami pochzajcmi ze synagg ve Stedomo nebo z pohanstv byli takov, kte umli velice dobe ecky. Byli mezi nimi vzdlanci. Kdy etli prvn strnky Lukova evangelia, kter jsou psny hebrejtinou pestrojenou do etiny, museli si vimnout, e to nen etina. Pe-li Luk 9,51 a on ztvrdil a upel svou tv jt do Jeruzalma.. \ potom si brati a sestry, na n se evangelium obracelo a kte je etli prvn, museli vimnout, e eck gramatika a skladba v nm dostvaj pkn zabrat". Tmto podivnm jazykem, tj. hebrejtinou v etin, je napsno cel Lukovo evangelium. Zstalo-li i pesto toto evangelium v t podob, v jak ho teme, bylo to zjevn proto, e nikdo proti nmu nic nenamtal. A jestlie nikdo nic nenamtal, bylo tomu tak proto, e vichni v kesanskm spoleenstv, v nm evangelium vzniklo pekladem pvodnch hebrejskch text, povaovali zsadu doslovnho pekladu slovo za slovem za adekvtn. Hebrejsk texty tvoc podklad byly pli vzcn, ne aby ije kdokoli mohl dovolit modifikovat nebo je rzn upravovat. Byla to zsada pekladu svatch hebrejskch Psem, j se dilo LXX pekladatel. Kesansk spoleenstv, v nm Luk vytvoil sv evangelium z peklad hebrejskch podklad, se nikterak proti tmto pekladm nestavlo. Zrekapitulujme si nkolik charakteristickch rys Lukova evangelia, kter se nm podailo objevit:
3

150

L U K O V O

E V A N G E L I U M

1. Lukovu evangeliu nen nic znmo o znien Jeruzalma a Chrmu. Kdyby bylo napsno a po dobyt a znien Jeruzalma, vyuil by jeho autor (nebo autoi) historickch poznatk a v jeho textu bychom se setkali s detaily nebo upesnnmi znmmi dkyjosephu Flaviovi, jen psal po dobyt a zboen Jeruzalma, a jen se tm ani nijak netajil. 2. Lukovu evangeliu nen nic znmo o stralivm pronsledovn kesan zaNerona a jeho nstupc v cel msk i... 3. Lukovu evangeliu nen nic znmo o smrti Jakuba bratra Pn, prvnho jeruzalmskho episkopa (hebrejsk koen pakad) popravenho v roce 62 na pkaz Anana. 4. Na zklad zpsobu, jakm Luk uvd slova Pn o znamen proroka Jone (11,29), vyvstv otzka, vimli si redaktor Lukova evangelia, e se Jonovo znamen naplnilo ve tyictch letech a letech nsledujcch, zejmna od chvle, kdy Saul Pavel zaal prochzet Stedomom a oznamovat novou zprvu bratm a sestrm ze synagg, ne ji zaal oznamovat go jim, pohanm. Bo slovo a radostn zvst byly spontnn peneseny do ma v tdnech nsledujcch po vzken Pn. 5. Metoda pekladu hebrejskch zznam, kter tvo podklad, je v Lukov evangeliu takov, e hebrejsk podklad jm prosvt jet zetelnji a hmatatelnji ne u Matoue a Marka. Meme si proto poloit otzku, zda nebyl peklad uren pedevm kesanskmu spoleenstv i spoleenstvm, kter tvoili pedevm a zsadn brati a sestry pochzejc ze synagg. Je to velice pravdpodobn, mme-li na mysli kesansk spoleenstv zaloen Pavlem: vechna pochzej ze synaggy, je se rozdlila vedv jako buka. 6. Rozmez pravdpodobnho vzniku Lukova evangelia se podle mne nachz mezi tyictmi a padest151

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

mi lty. Je to obdob prvnch Pavlovch misijnch cest, kdy Pavel zapoal svou prvn vpravu. To bylo nepochybn na jae roku 44.

152

HEBREJSK

K R I S T U S

tvrt kapitola

SYNOPTICK OTZKA

Zabvejme se nyn otzkou synoptickou. Pipustme-li e Matouovo evangelium je ze t synoptik nejstar, co povaujeme za hypotzu zdaleka nejpravdpodobnj, ne-li pmo za jistotu, potom urit obte vyplvajc z hypotzy prv opan, podle n by Marek ml bt nejstar a Matou a posledn, rzem miz. Rada text, kter nachzme u Matoue a kter maj z teologickho hlediska prvoad vznam, se u Marka neobjevuje. Jde napklad o velice dleit vroky zaznamenan u Matoue 5,17: Nevte, e jsem piel zruitTru a proroky. Nepiel jsem ji zruit, ale naplnit. Je to jista pravda, co vm km: dokud nepomine nebe a zem, jeden jedin j o d (v etin iota) nebo jedna jedin rka nezmiz z Try, dokud se ve neuskuten. Kdo zru by jen jedno jedin z tch nejmench pikzn a kdo tak bude uit lidi, bude nazvn nejmenm v nebeskm krlovstv. Ten, kdo bude tato pikzn(hebrejsky ha-micvot) zachovvat a bude jim uit, bude nazvn velkm v krlovstv nebes, hebrejsky be-malekut ha-amajim. km vm to: nebude-li vae spravedlnost, ecky dikaiosyn, hebrejsky cedaka, mnohem hojnj ne spravedlnost zkonku, eckygrammaten, hebrejsky ha-soferim, lid knihy, (hebrejsky sefer, svitek), a farizeu, nevstoupte do krlovstv (nebo panovn) nebes, tj. Boha." Dvod, pro se tento text neobjevuje u Marka a u Luke, je nasnad. Luk a Marek, kte se objevuj a po Matouovi jej do svho evangelia nezaadili, protoe by
153

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

inil pote pohanm, kte prv vstoupili do kesanskch spoleenstv, tedy bratm a sestrm obrcenm z pohanstv. V dnm ppad nelze tento text vysvtlovat tm, e Matou byl sepsn a pozdji, jak vtinou meme slyet, a to a na konci prvnho stolet, a tud po Markovi, jeho ml dajn znt a k nmu tento text doplnil. Meme si vysvtlit ztrtu informace, tj. zmizen nkterho ze zkladnch prvk pvodn zprvy, ale nedokeme pesvdiv objasnit prstek informace v prbhu asu, kter pedpokld v souasnosti pevldajc hypotza, podle n je Marek star. Matou 6,16: Kdy se postte, nebute jako hypokritai (nelze pekldat jako pokrytci, francouzsky hypocrites; eck hypokrits, jak jsme si u vimli, odpovd v pekladu hebrejskmu chanaf, co sice tak nen dn lichotka, ale nejde tu o pokrytce). Kdy se post, potrej si hlavu olejem a umvej si tv... " Ani tento u Marka a Luke nenalezneme. Vysvtlen je teba hledat v nsledujcch letech spojench s velkm plivem pohan do mladch kesanskch spoleenstv. Neptomnost tchto text u Marka a Luke nelze vysvtlovat tm, e byly k Matouovi, o nm se m za to, e je mlad, pipojeny pozdji. asov faktor objasuje ztrtu informace, ztrtu sti, zlomku pvodn zprvy nebo informace, ale nelze jm vysvtlovat rozen zprvy a rst informace. Pokud jde o tyi evangelia, nachz se v jejich pozad radikln zdroj a potek informace a tm je samotn Pn. Meme vysvtlit ztrtu informace, k n dochzelo pi en textu, pekladech atd. Ale nememe v te situaci vysvtlit rst informace, pokud bychom souasn nepistoupili na vysvtlen, e kesansk spoleenstv prvnho stolet vytvoila kesansk legendy, podobenstv a li, co je prv teze i hypotza nmeck koly. Avak tato teze i hypotza pedpokld nco, co
154

S Y N O P T ]

CK

OTZKA

je teba teprve dokzat: e toti evangelia jsou vtvory pozdjho data. Tato teze vychz rovn z pedpokladu, e spoleenstv vytvoila nejen legendy, ale i nauen, co je jev, kter dosud nikdo nikdy nepozoroval. Pedpokld, e kesan prvnho stolet pipustili a strpli, e kdosi nco pedlval a pidval nebo e si nco dodaten vymlel, co ovem nijak nesouhlas s tm, co o kesanech prvnho stolet dosud vme. Vychz z toho, e tvoiv gnius je kolektivn povahy, co je ir nmeck mytologie: tvrcem neho novho m bt spoleenstv samo o sob, co je z ontologickho hlediska nesmysl. Pedpokld tak, e mylenkov sple, je dajn zrodila nae tyi evangelia, mohla nezvisle, sama od sebe kdykoli vytvoit jak z hlediska teologickho, tak historickho sourod celek, co je vak vyloueno. K tto problematice se jet vrtme. Matou 7,6: Nedvejte, co je svat, ecky hagion, hebrejsky kado, psm. Nehzejte sv vzcn perly ped tv, ecky emprosthen, hebrejsky le-fanim, prasat, aby je nerozdupala svma nohama, ecky en tois posin hautn, hebrejsky be-raglejchem, aby se neobrtila proti vm a neroztrhala vs..." Je pochopiteln, e tento text se u Marka ani u Luke neobjevuje. Bylo tu riziko, e by nebyl sprvn pijmn v kesanskch spoleenstvch, je byla u tehdy pln pohan, kte by se mohli ctit doteni, protoe by se mohli domnvat, e psy a prasaty, o nich je v tomto vroku e, jsou prv oni, pohan. Pro by vak Matouovo evangelium, je je dajn mlad ne Marek a Luk, mlo samo vytvoit cel citovan text, kter se u Luke ani u Marka nevyskytuje, a zalenit ho do sebe na konci prvnho stolet? Matou 8,11: ,J vm pravm, mnoz od vchodu a od zpadu pijdou a budou leet (na vchod se pi spolenm jdle le) s Abrahmem a Izkem a Jkobem v krlovstv nebes,
155

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

hebrejsky be-malekut ha-amajim. A synov krlovstv, hebrejsky benej ha-malekut v etin i ve franccmztin nepeloiteln budou vyvreni ven, do temnoty... ' Luk nco z tohoto vroku uchoval (13,29): Pijdou z vchodu a ze zpadu, ze severu i z jihu a ulehnou (aby jedli) v krlovstv Boha... " Tam, kde Matou hovo o krlovstv nebes", hovo Luk, jak u jsme si vimli, o krlovstvBoha". Ale Matou 12 k: synov krlovstv budou vyvreni ven, do vnj temnoty" Luk tento vrok vypustil nebo peel mlenm. U Marka se neobjevuje vbec. Je pochopiteln, pro se tyto pli tvrd vroky neobjevily u Marka ani u Luke. Nepochopiteln vak je, e by se mly dodaten objevit a na konci prvnho stolet u dajn pozdjho Matoue. Matou 10,5: Tchto dvanct (kte byli prv vyjmenovni) poslal Jeua a jim pikzal: K cestm pohanskch nrod, hebrejsky elderek ha-gojim, nechote a do oblasti, ecky polis, hebrejsky medina, Samaan nevstupujte. Jdte radji k malmu stdu, hebrejsky ha-con, ztracenmu, domu Izraele. " Chpeme, pro tento vrok zmizel z Lukova a Markova evangelia, nebo kdyby jej evangelist peloili a pipojili, potom by se pohan, brati a sestry z pohanstv museli divit: A co my? Co tu vlastn dlme? A pro jsme vbec tady? Co s nmi nakonec bude? Potom by bylo teba jim vysvtlovat jednotliv obdob naplovn Boho zmru. A u to vak bylo jakkoli, jist je, e s tmto vrokem se u Marka ani u Luke nesetkvme. Jeho neptomnost lze docela dobe vysvtlit. Tko ovem meme objasovat, e se objevil a pozdji, na konci prvnho stolet, a to prv v Matouov evangeliu, o nm se m za to, e je pozdj a zvisl na Markovi, ve kterm se tento vrok vbec nevyskytuje! Matou 11,2: Jan ktitel se ve vzen dozvdl o inech
3

156

S Y N O P T 1 C K

OTZKA

Masiachovch. Poslal mu skrze sv ky typicky hebrejsk vraz Jan mu ekl (prostednictvm k, kter poslal): Jsi ty Ten, jen pichz? Narka na velk tma z Psn psn: Slym hlas svho milka, jen pichz... Milek, jen pichz, je chatan, kter se snoub s novm Jeruzalmem, jak vysvtluje autor Apokalypsy. Nebo mme ekat na nkoho jinho?" Luk tuto udlost zaznamenni rovn (7,19). Jan si zavolal dva ze svch k, jist dva (tinas), kter autor evangelia znal, ale nejmenuje je, a poslal je za Pnem, aby se jej zeptali: ,Jsi ty Ten, jen pichz, nebo mme ekat na nkoho jinho?" Otzka se opakuje u Luke 7,20: Jsi ty Ten, jen pichz...?" U Marka tato udlost zcela chyb. U Matoue ll,7n. nsleduje vaha Pn o Janovi. Matou 11,11: Neobjevil se mezi dtmi en nikdo vt ne Jan ktitel. Ale nejmen v krlovstv nebes je vt ne on. " Co jasn znamen, e s potkem, s nastolenm Boho krlovstv nebo Boho panovn, je zan samotnm Pnem, se nastoluje i nov d v djinch stvoen. Kdo pslu k tomuto novmu du, je prostednictvm milosti a daru bohat ne nejvt z prorok. Luk 7,28 pin tento vrok Pn o Janovi: Vt ne Jan nen mezi dtmi en nikdo. Ale nejmen v krlovstv Boha je vt ne on." Marek tento vrok nezaznamenv. Pro? Patrn proto, e bylo velice obtn ho vysvtlovat ve spoleenstvch, kterm bylo ureno jeho vlastn evangelium. Je to jen dal nepm dkaz, e Marek je pozdj ne Matou a Luk. Matou 11,21: Vaj soj Chorazin, vaj soj Betsaida.. Bda tob, Chorazin, bda tob, Betsaido..."Toto msto zanajc hebrejskm slovem vaj, je se nkolikrt opakuje,
157

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

mohlo zajmat pouze ty, kdo tato msta nebo vesnice znali. Udlost zaznamenv i Luk 10,13, jen ji rovn uvd hebrejskm slovem vaj, kter vak pro eckho tene nebo posluchae nemlo dn vznam. Marek toto msto a vroky Pn nezaznamenal, a to nejspe prost proto, e brati a sestry obrcen z pohanstv, k nim se obracelo jeho evangelium, tato msta a vesnice neznali a ani by se o n patrn nezajmali. Matou 12,24: Farizeov ekli: Tento nevyhn neist duchy nez v Belzebulovi (nebo skrze Belzebula), kneti neistch duch..." Belzebul byl pro pohana z konce prvnho stolet samozejm pojem zcela nesrozumiteln, stejn jako je nesrozumiteln pro souasnho Francouze. pln na potku 2. Krlovsk (1,2) teme: A propadl, Ochozi, zamovanm oknem svho vysokho pokoje a churavl. A vyslal sv posly, hebrejsky malakim, ecky angels (co jsme tak pekldali jakoandll) a ekl jim: Jdte a rate se v baal zebubovi pnu nebo vldci mouchy, v kolektivnm smyslu slova moucha bohu Ekromu, vyvznu-li iv z tto nemoci. Posel, hebrejsky malak, ecky angelos, JHVH promluvil k Eliovi Tesbijskmu: Vsta a jdi naproti poslm, hebrejsky maleakej, ecky angeln, krle Samask a ekne jim: Nen snad u Boha v Izraeli, e se muste radit v baal zebubovi, pnu pokolen much?" LXX pekladatel peloilo hebrejsk vraz baal zebb jako baal myian, baal mouchy. Rabni si nepochybn tento vraz osvojili, protoe se s nm setkvme u Matoue 12,24, kde je tento baal zebub nazvn knetem neistch duch. Je tedy jasn, e na konci prvnho stolet naeho letopotu by nemohli autoi nebo redaktoi pc pmo ecky pout vrazu, kter nemohl mt pro pohany mluvc ecky dn vznam a kter nem vznam ani pro naesouasnky.
158

S Y N O P T I C K

OTZKA

Matou 12,25: Pan odpovdl: Kad krlovstv uvnit rozdlen je zaslbeno znien Zdn msto, dn dm rozdlen v sob samm neme obstt. Jestlie satan, Neptel, vyhn satana, je uvnit rozdlen. Jak potom me obsttjeho krlovstv (nebo: jeho kralovn)? A jestlie j v baal zebubovi vyhnm zl duchy, mocje vyhnj vai synov?" LukTI, 15 l tuto scnu tak, stejn tak Marek 3,22. Avak Marek zeslabil argument, kter teme u Matoue. A jestlie j v baal zebubovi (nebo moc baal zebuba) vyhnm neist duchy, vai synov, v kom (skrze koho) je vyhnep? Marek zeslabil a zkrtil argumentaci, je byla urit obtn srozumiteln pro bratry a sestry obrcen z pohanstv. Velice dleit text, kter nar na znamen proroka Jone, Matou 12,39 a 16,64, s nm se setkvme u Luke 11,29, v Markov evangeliu zcela chyb. U v prvn kapitole jsme si vimli, e smysl tchto slov Pn o znamen proroka Jone, kter zaznamenalo Matouovo a Lukovo evangelium, pekladatel Lukova evangelia do etiny, patrn sm Luk, Luk helnista, nepochopil. Smysl tchto slov se stal zejm a po naplnn Jonova znamen, tj. a pot, co se Bo slovo obrtilo k pohanm, k neobezanm, a to vetn msta ma, velikho ma, z nho se nyn stv pronsledovatel hebrejskho lidu. Ponaje rokem 36 a v letech nsledujcch se pohan obracej ke kesanstv po tiscch a desetitiscch. To jen dokazuje, e peklad Matouova a Lukova evangelia je starho data ne masov naplnn Jonova znamen ve tyictch letech, zejmna ve chvli, kdy se na misijn cesty k pohanm vydv SaulPavel, ponaje jeho prvn cestou v roce 44. Markovo evangelium vroky Pn o znamen proroka Jone nezaznamenv. Pro asi? Protoe je snad autor
159

C L A U D E

T E S

M O N T A N T

neznal? Chybla tato slova mezi podklady, kter ml pekladatel Markova evangelia do etiny ped oima? Nebo se mu vyklad tchto slov zdl pli obtn? Nebylo snad naplnn Jonova znamen jet dostaten zejm? Nebylo to tak, e neobezan, kte vstupovali do kesanskch spoleenstv, Jonovu knihu prost neznali? Co mohl vlastn pohanovi, kter JonovLi knihu neetl, kat vraz znamen proroka Jone? Matou 12,43: Kdy neist duch vyjde z lovka... " Tento text je v ponkud zeskaben podob tm stejn peloen u Luke 11,24, ale Marek jej nezaznamenv. Byl snad pro kesany obrcen z pohanstv pli tk, nestraviteln? V souvislosti s tmto textem si vimnme, e eck vraz ta eschata, kter nachzme u Matoue 12,45 a u Luke 11,26, je pekladem hebrejskho achar nebo achor nebo acharon a tak acharit, a neznamen posledn vci, ale to, co pijde po..., co nsleduje. Velice ast hebrejsk vraz be-achat ha-jamim znamen: po sledu dn, tj. v budoucnosti. LXX pekladatel jej pravideln pekld do etiny vrazem ep'eschaton tn hmern nebo ep'eschato tn hmern. Dopustili bychom se dalho hrubho omylu, kdybychom jej peloili: v poslednch dnech. S tmto vrazem se setkme jet v souvislosti s Janovm evangeliem, kde se mu budeme vnovat podrobnji. Matou 15,24: v rozhovoru s enou ze zem Kenaanu Pn k: Byl jsem posln pouze k malmu ztracenmu stdu Izraelova domu. " Tento vrok Marek nezachoval, i kdy o setkn s enou z Kenaanu v, ale k o n, e je Rekyn, hellnis, ze Syrofenicie, Marek 7,26. Podle Matoue 15,26 ekl Pn en z Kenaanu, o n bychom dnes ekli, e je Palestinka: Nendobr brt chlb synm a hzet ho psm." Marek 7,27 zaznamenal: A se nejprve nasyt synov (dti), nen dobr brt chlb synm a hzet ho psm. " Luk se o tto udlosti nezmiuje.
160

S Y N O P T I C K

OTZKA

Meme uvaovat stejn jako u pedelho textu. To, e chyb nejobtnj vta: Byl jsem posln pouze k malmu ztracenmu stdu Izraelova domu", vysvtlme snadno. Budeme-li vak tvrdit, e byla a dodaten pipsna na konci prvnho stolet, nic se tm neobjasn. Matou 16,17: A on odpovdl a ekl, hebrejsky vajan vajomer, Jeua, jemu (Simonu Petrovi): Jsi astn, Simone, barjona, nebo tlo a krev, hebrejsky basar vadm, ti to nezjevily hebrejsky gi/tf, ecky apekalypsen, ale mj otec, jen je v nebesch, hebrejsky pravdpodobn: ki im abi e-ba-amajim...)." Cel toto msto u Marka i Luke chyb. Matou 16,21: Pan zaal ukazovat svm km, e mus jt do Jeruzalma, e bude mnoho trpt od starch, od knzi a od soferim, e bude zabit a e tetho dne vstane z mrtvch. "Matou 16,22: Petr si ho vzal stranou a zaal ho plsnit ka: chalila leka! Toto velice expresivn zapsahn, s nm jsme se u setkali, je peloeno do etiny jako hiles soi, kyrie. To nebude pro tebe!" Cel msto u Marka a Luke chyb. Pn se obrtil k Petrovi a ekl mu, Matou 16,23: Odstup ode mne, ha -satan, hebrejsk slovo, kter nemlo pro Reka dn vznam, je bn pekldno do etiny jako diabolos: alobce a tedy neptel. Skandalon ei em, doslova: pekkou a lkou jsi pro mne, hebrejsky le-mikol ata li." To je vta, kter je v etin neppustn. Marek 8,33 zachoval zlomek tto udlosti: odstup ode mne, ha-satan, nepteli! Ale nsledujc ryvek skandalon ei em chyb, protoe v etin byl pli sloit. Luk tuto udlost nezachycuje. Matou 17,24: Pili do Kafarnaum. Pili k nim ti, co vybraj dvojdrachmy, da pro Chrm, pistoupili k Petrovi a ekli mu: V rabi ty dv drachmy neplat?" Tuto udlost, kter u patrn bratry a sestry v mla161

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

dch crkvch ve Stedomo obrcen z pohanstv bezprostedn nezajmala, Marek a Luk vypoutj. Velk podobenstv u Matoue 18,23: PanovanBose podoba hrli, kter chtl vyrovnat ty se svmi sluebnky..." u Marka a Luke chyb. Rovn chyb velk podobenstv z Matoue 20: ,Je podobno, krlovstv nebes, panovnBoha, sprvci domu, kter brzy rno vyel, aby pozval dlnky na svou vinici..." Matou20,20: Tehdy k nmu pistoupila matka synu Zebedeovch. Uklonila se ped nm atd. " Marek cel pbh zaznamenv, ale u nj hovo samotn synov Zebedeovi, ne jejich matka (Marek 10,35). Podobn detail, tj. skutenost, e se matka Zebedeovch syn chpe inciativy, by se nedal vymyslet dodaten. Je to detail pvodn. Take ani v tomto bod nen Matou zvisl na Markovi. Luk tuto udlost nezachycuje. Matou, kapitola 23: obsahuje ostr vpady proti teologm, patcm ke skupin farize, a proti soferim, zkonkm. Tyto vpady zanaj od vere 23,13 hebrejskm slovem vaj, je nen peloeno do etiny, a jsou u Marka i Luke vrazn zmrnny. Marek vechny vpady zanajc hebrejskm slovem vaj vypustil. Moc toho nezachoval: Marek 12,38-40. To lze podle mho nzoru vysvtlit tm, e Marek je pozdj ne Matou a je uren kesanskm, spoleenstvm tvoenm pedevm bratry a sestrami obrcenmi z pohanstv, kte se pli nezajmali o uen teology, nebo je znali mlo a sp jen z doslechu. Matou, kter si ve zapisoval okamit po udlostech a brzy nato pekldal do etiny, se osobn astnil spor mezi Pnem a jeho teologickmi odprci. Luk zachoval nkolik odstavc zanajcch slovem vaj: Luk 11,42 a 20,45. Matou 24,19: Vaj, bda tm, je budou nosit v bie (eck peklad hebrejskho chor), a tm, je budou kojit v onch
162

SYN O P T I C K

OTZKA

dnech! Proste, abyste nemuseli utkat v zim nebo v den sabatu (ecky mde en sabbat)." Nevelk spoleenstv kahal nebo kehila z Jeruzalma opustilo Svat msto, jak jsme si ji pipomnli, nkdy kolem roku 66, a to na zklad jakhosi zjeven, apokalypsis, tj. tyi roky ped dobytm a znienm Jeruzalma mskm vojevdcem Titem. Co mohl nebo co by mohl znamenat podobn vrok Pn v textu, o nm se soud, e byl po obdob dlouh stn tradice a po dlouhm obdob kzn psemn zaznamenn a na konci prvnho stolet a e byl nakonec pipojen k nkterm sepsanm dokumentm, kdy teni nebo posluchai tohoto textu na konci prvnho stolet pesn vdli, e zmnn spoleenstv z Jeruzalma opustilo Svat msto tyi roky ped jeho znienm? Marek 13,17 zaznamenv vrok Pn: Vaj tm,jeznos v bie a jez koj v onch dnech! Proste, aby se tak nestalo v zim." Marek vypustil zmnku ojom ha-abat. Luk 21,23: Vaj tm, jez budou nosit v bie a tm, jez budou kojit v onch dnech!" Luk vypustil zmnku o zim i o sabatu. Jak nkdo me chtt, aby Matou do svho eckho evangelia, o nm se soud, e je zvisl na Markovi, Lukovi a dalch pramenech, doploval na konci prvnho stolet vrok Pn, kter u neml pro kesany obrcen z pohanstv ani pro kesany pochzejc z judaismu dn vznam a uitek? Ke znien Jeruzalma dolo toti uprosted lta, v srpnu a v z roku 70. Zaznamenan vrok Pn je tedy velice star a autentick. Text, kter zaznamenv jeho vrok, je rovn velice star. Marek a Luk, kte tento vrok oslabili a zkrtili, jsou mlad. Matou24,34: O tomto dni a hodin nikdo nev, ani poslov nebes (Boha), ani syn, v o nm jedin Otec."
163

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Marek 13,32 zaznamenal vrok Pn pesn a v plnosti. Luk jej nezaznamenv. Mli s nm snad kesan z mladch crkv, jim Luk adresoval sv evangelium, nemrn tkosti? Znova je Matou, kter je star, pvodnmu zdroji nejble a je informan nejbohat, zde spolen s Markem. Jedin Matou zaznamenal (25,1) velk podobenstv, velk maal: tehdy bude malkuta di-emaja, krlovstv nebo panovn nebes, tj. Boha, podobno deseti pannm, kter vzaly sv lampy a ly naproti tomu, jen je nymfios, chatan z Psn psn, Ten, jen pichz a jeho jmno je jako rozlvajc se olej, semen ha-kode, svat olej slouc k pomazvn krl Izraele a veleknzi z pokolen Aronova. Ty, je byly lehkomysln nebo hloup, vzaly sv lampy, ale nevzaly s sebou svat olej, olej krlovskho, prorockho a knskho pomazn, svat olej, jm byl nkdo pomazn na krle, proroka a knze. Nymfios, chatan, jen se snoub Pannou Izraele, se opozdil. Panny tehdy zaspaly. A uprosted noci bylo slyet kik Hle, chatan, hle, ten, jen se en!" Porozumt tomuto textu pedpokld znalost tradice, kter vychz v pm linii od Psn psn a shrnuje vekerou moudrost starch prorok. Marek a Luk tento velk a velkolep maal, v nm panny patrn oznauj pohansk nrody, jak tomu je i u starch hebrejskch prorok, do svho spisu nezaadili. Abychom pochopili smysl tohoto maalu, museli bychom bt zasvceni do tto tradice vychzejc od Psn psn a do jejho specifickho slovnku. Bylo by teba vdt, kdo je chatan, nymfios. Jan ktitel to vdl, Pn o tom asto hovoil, tuto tradici znal i rabn Pavel, protoe on sm pirovnv Krista k enichovi crkve, pirovnv snubn spojen mue se enou ke spojen Krista se spoleenstvm zosobnnm
164

S Y N O P T I C K

OTZKA

pannou. Tuto tradici znal i autor Apokalypsy. Ale kesan pochzejc z pohanstv, jim je patrn v prvn ad a pedevm ureno Markovo a Lukovo evangelium, tuto tradici neznali. A neznaj ji ani dnes, protoe se najdou i takov autoi, kte vykldaj, e Pse psn je jen nahodil a nesourod sbrka frivolnch pijckch psn... Velk maal z Matoue 25,31 n. Marek ani Luk do svch evangeli nezaadili. Syn lovka je v nm pirovnvn k pasti, co je analogie, s n se setkvme u prorok, obzvl u Ezechiela, dle v almech a tak pochopiteln i v Psni psn. Stejn jako v pedelm podobenstv (25,1) pedstupuj i zde pohansk nrody ped Pna a on je td. To by jen potvrzovalo hypotzu, e u Matoue 25,1 pedstavuj pohansk nrody prv panny. Marek a Luk toto velk podobenstv nezaznamenali ani nepevzali. Pro? Bylo snad pro pohany prv vstupujc do crkve pli sloit? Past z podobenstv je rovn nazvn krlem, srov. Matou25,34 a 25,40, zcela stejn jako v Psni psn, kde past, chatan, nymphios, je tak krl, melek. Matou 26,3: Tehdy se shromdili veleknzi a star lidu v palcovm ndvo veleknze, kter se jmenoval Kaif..." Marek 14 a Luk 22 neuvdj jmno veleknze Kaife. Absenci tohoto vlastnho jmna lze velice dobe objasnit v ppad, e Markovo a Lukovo evangelium je ureno kesanm pichzejcm z pohanstv. Nelze vak nijak vysvtlit,- pro by se mlo pozdji dodvat do Matouova evangelia je-li eck Matouovo evangelium pozdj ne Markovo a Lukovo. Stejn je tomu u Matoue 26,57: Chopili se Jee a pivedli ho ke Kaifovi, veleknzi..." Kaifovo vlastn jmno u Marka 14,53 a u Luke 22,54 chyb. Uvaujeme-li analogicky, lze tento fakt vysvtlit velice snadno. Nelze jej vak objasnit pozdjm pipoje165

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

nm k Matouovu evangeliu a nkdy na konci prvnho stolet! Janovo evangelium, jak uvidme dle, je na rozdl od toho, co tvrd vtina, velice star Janovo evangelium zn Kaife velice dobe a zmiuje se o nm na rozdl od Marka a Luke hned nkolikrt, srov. Jan 11,49; 18,13; 18,14; 18,24; 18,28. Matou'27,3: Kdy Jid, kter ho vydal, vidl, ze ho odsoudili, litoval, vrtil ticet stbrnch veleknm a starm a ekl: zheil jsem, e jsem vydal nevinnou krev... Veleknzi vzali penze a ekli: nen dovoleno uloit je do korbanu..." hebrejsk slovo korban je odvozeno ze slovesa karab, pinet, a znamen dar, milodar. V irm smyslu pak hebrejsk slovo koreban nebo korban znamen chrmov poklad, svat chrmov poklad. Marek a Luk tuto informaci nepevzali. Nezaznamenali ani, e Jid litoval toho, co uinil. Tko si lze pedstavit evangelium, o nm se tvrd, e je pozdjho data, tj. z konce prvnho stolet, a e je roziovno v tto dob prv o tuto informaci. Naopak docela dobe chpeme, e se tato informace neobjevila v Markov a Lukov evangeliu, a lze tak lehce uhodnout pro. Vechny pznaky nm tak potvrzuj, e Matouovo evangelium je ve srovnn s Markovm a Lukovm evangeliem star. Na to ns tak upozoruj, jak jsme ji vidli, i nejstar zachovan psemn doklady. Upozoruje ns na to napklad Augustin, De consensu evang., Marcus Matthaeum subsectus tanquam podisequus et breviator ejus. O tom, e Marek je pozdj ne Matou, se meme pesvdit na zklad mnostv nznak i pznak, pedevm vak proto, e Marek vtinou vyazuje hebrejsk vrazy, kter znly pro eck ui pli tvrd. Vidli jsme napklad, e Marek nahrazuje star vraz malkuta
166

S Y N O P T I C K

OTZKA

di emaja (eck peklad basileia ton rann, krlovstv nebes), kter oznauje panovn Boha, vrazem basileia t the, krlovstv nebo panovn Boha (Bo), kter u byl pro sluch vzdlan v etin pijatelnj. Marek 7,3 ct potebu svm tenm pomrn dlouze vysvtlovat, e dokud si farizeov a vichni Judejci, ecky idaioi, neumyj ruce, nejed. Dodruj tradici (hebrejsky kabala) otc. A kdy se po nvratu z trhu nemohou omt, tak nejed. A existuje jet ada jinch vc, kter pevzali (hebrejsk koen kabt) a dodruj je: omvnpohr, dbn a mdnch misek. " Tato drobn poznmka je urena tenm, kte u nejsou v obraze" a kte se u nutn nemuseli bn setkvat s dtmi Izraele a stkat se s nimi. Nachzme se tud dle od Judeje. Nepohybujeme se u v hebrejskm prosted. Od Matoue k Markovi dochz obecn vzato ke zjednoduen a k ochuzen. Pesto nm Marek zachoval divy a perly, o nich bu vdl jen on sm, nebo je alespo pouze on sm pro ns zaznamenal, napklad toto podobenstv (4,26): S krlovstvm Boha, malkuta di emaja, se to m tak jako s lovkem, kter zasel semeno do zem. A ulh nebo vstv, a je noc nebo den, semeno vzchz a roste, a on ani nev jak. Zem tak sama ze sebe plod, nejprve mal stbla, potom klasy, kter jsou nakonec pln obilnch zrnek. A kdy roda dozraje, pole hospod srp a nastane e... " Cel lidsk djiny po pchodu Rozsvae jsou shrnuty v tomto podobenstv, je bylo v okamiku, kdy bylo vysloveno, tj. ped rokem 30 tak autentickm proroctvm, jeho pravdivost si meme ovit na prbhu dvaceti stolet, kter nsledovala. Sdlen tvoiv Informace, je pichz od samotnho Boha a je je Pnem zaseta semeno, zrno je, jak dnes vme, pmo komprimt informace se napluje tm u dvacet stolet, co Pn ozn167

C L A U D E

T R E S M O NT A NT

mil u ped rokem 30. A si o tom urnalist v naem dvactm stolet kaj co chtj, tvoiv Informace, je pichz od Boha, se v lidstvu nepetrit rozvj ve dne v noci. A u spolupracujeme nebo ne, sdlovn tvoiv Informace probh nepetrit. To je ona perla, kterou nm zachoval pouze Marek. Vimli jsme si u dve, e pekladatel hebrejsk Bible do etiny mli nepochybn k dispozici hebrejsko-eck a ecko-hebrejsk slovnk, protoe korespondenn systm jejich pekladu je relativn ustlen. K pekladu, kter bn nazvme Septuaginta nebo Sedmdest (LXX), jist dolo v dlouhm asovm obdob a urit na nm pracovalo velk mnostv pekladatel. A tak jsme si u vimli, e v ad ppad odpovdaj jednomu hebrejskmu slovu dv slova eck, nebo se tak v nkolika ppadech jedinm eckm slovem pekldaj dv hebrejsk. Se stejnm jevem se setkvme i ve tyech evangelich. Dochz i k tomu, e nkter z pekladatel naich evangeli pekld njak slovo do etiny, zatmco jin je ponechv v hebrejtin. Tak napklad Matou4,1: Tehdy byl Je piveden na pou duchem, aby ho zkouel diabolos." eck slovo diabolos je pekladem hebrejskho ha-satan, nebo hebrejsk sloveso satan znamen obviovat, alovat. Ha-satan je ten, kdo obviuje, tj. alobce. Hebrejsk sloveso satan je do etiny pekldno jako diaballein, a ha-satan jako diabolos. Luk 4,2 rovn pekld ha-satan jako diabolos. Ale Marek 1,13 pvodn hebrejsk vraz nepekld: na pouti ho po tyicet dn zkouel satan Matou 4,8: Znova ho vzal, Obviovatel, hebrejsky ha-satan, Neptel, a pivedl ho na velmi vysokou horu a ukzal mu vechna krlovstv svta, ecky psas tas basileias tu kosmu." Luk 4,S peloil: Ukzal mu vechna krlovstv obydlen zem, ecky psas tas basileias ts oikmens, a dodv: v jednom okamiku."
168

S Y N O P T I C K

OTZKA

Ho kosmos a h oikmen jsou patrn dva odlin peklady tho hebrejskho vrazu. eck vraz h oikmen, kter pochz z eckho slovesa oike s vznamem t v dom, obecnji pak bydlet, pebvat, znamen (v protikladu k pouti) obydlenou nebo obdlanou zemi. Pekld dv hebrejsk slova: 1. erec, zem, 2. tebel, svt. Matou24,14 tento vraz zn, Luk rovn: 2,1; 4,5; 21,16. Marek jej nepouil nikdy, Jan rovn ne. Ale Jan pouv eckho slova kosmos, je zn rovn Matou a hojn je pouv. Jak jsme ji rovn zaznamenali, Matouovo basileia tn rann, pekldaj Marek a Luk jako basileia t the, krlovstv, kralovn, krlovsk dstojnost Boha. Je to pizpsoben star aramejsk a hebrejsk formulace s ohledem na tene nebo posluchae vzdlan v eckm jazyce a kultue. Hebrejsk slovo ebed znamen: otrok, sluebnk, plurl abadim. Vychz z koene abad, slouit, pracovat, atd. Abodaje price, sluba. Hebrejsk slovo ebed je do etiny pekldno dvojm zpsobem: 1. jako dlos, ve stovkch ppad v eckch pekladech hebrejsk Bible. 2. pais, rovn ve stovkch ppad. V knihch Novho zkona se setkvme se stejnm jevem. Dv eck slova dlos a pais slou k pekladu jedinho hebrejskho slova ebed. eck Matou pouv slova dlos hodn asto: Matou 8,9; 10,24; 13,27; 20,27; 21,34; 22,3; 24,45; 24,36; 24,48; Ale Matou uv rovn slova pais. Protoe vak eck slovo pais me v nkterch ppadech pekldat hebrejsk slovo jeled, dt, nebo nar, mldenec, nebo nara, dvka, musme se v kadm jednotlivm ppad ptt, jak hebrejsk slovo se vlastn skrv za eckm pais. Tak na169

C L A U D E

T R E S - M O N T A N T

pklad Matous 2,16: Herodes vida, e ho mgov oklamali, se rozzuil, poslal (typicky hebrejsk vraz) nechal pobt vechny dti, kter byly v Bejt-lechemu..." Zde se eck slovo v plurl 11 zjevn pekrv s hebrejskm ha-jeladim. Naproti tomu ve veri Matou 8,6 k setnk: Pane, mj sluebnk nebo mj otrok le v dom, ochrnut." Dole 12,18, kde eck Matou bezpochyby cituje z proroka Izaie 42,1: Hle, mj sluebnk, hebrejsky ebed..." eck peklad LXX lehce text upravil: Jkob, mj sluebnk, ecky ho pais m..." eck Matou vztahuje tento text na samotnho Jeuu a pekld hebrejsk slovo ebed, sluebnk, eckm pais. U Matoue 14,2: Herodes ekl svm sluebnkm, ecky paisin..." znovu tu pais pekrv hebrejsk ebed. V knize Skutky apotol uv nkolikrt eckho slova pais hlava crkve Petr, nebo, abychom mluvili pesnji, eck slovo pais je pouito pi pekladu hebrejskho slova ebed, kterho pouv Petr. Skutky 3,13: Bh Abrahmv, Bh Izkv a Bh Jkobv oslavil svho sluebnka, ecky ton paida, je odpovd hebrejskmu ebed, Jeuu, jeho jste vy vydali a jeho jste zapeli ped tv, hebrejsk vraz le-panim, Pilta..." Skutky 3,26: Pedevm pro vs povolal, Bh, svho sluebnka, ecky ton paida haut, hebrejsky ebed..." Cel toto msto obsahujc Petrovu e je jasn hebrejsk. Skutky 4,27: Srotili se v tomto mst proti tvmu svatmu sluebnkovi, ecky pais, hebrejsky ebed, Jeuovi, jeho jsi ty pomazal, Herodes a Pontsk Pilt s gojim, pohanskmi nrody a s lidmi Izraele, aby uinili to, co tv ruka a vle rozhodly pedem..." Vimnme si vtn stavby: na zatku vty je sloveso srotili se a (kolektivn) podmt je na konci: Herodes, Pilt, pohan, Izrael... Je to hebrejtina peloen" do etiny. Luk rovn uv eckho slova pais aby v evangeliu peloil hebrejsk slovo ebed, 1,54: Izraele, svho slu170

S Y N O P T I C K

OTZKA

ebnka", ecky pais, citovno podle Izaie 41,8: A ty, Izraeli, mj sluebnku, hebrejsky ebed..." Luk 1,69: A otevel roh spsy pro ns (roh na spsy) v dom Davida, svho sluebnka, ecky pais, hebrejsky ebed. Na vrazu roh spsy nen nic helnskho, je to jen peklad hebrejskho keren * iej, alm 18,3. eck Marek slova pais neuv, stejn tak Pavel. Marek pouv slova dlos, Marek 10,44; 12,2; 13,34; 14,47. Luk rovn uv eckho dlos, napklad ve veri 2,29, pi pekladu ebed. Luk 15,22; 17, 7. Pavel uv asto eckho slova dlos pi pekladu hebrejskho ebed, manm 1,1, Pavel, sluebnk, hebrejsky ebed, christaJee..." Filipanm 1,1 atd. Matou 5,39: A ten, kdo t uhod do prav tve..." eck Matou uv slovesa rapizein, uhodit. Kdy Luk 6,29 uvd t vrok Pn, pouv eckho slovesa typtein, kter tak znamen uhodit. Obou sloves, rapizein a typtein, pouvaj rovn pekladatel hebrejsk Bible do etiny, druhho z nich mnohem astji. Sloveso typtein pekld nejastji hebrejsk sloveso naka, uhodit. V modlitb, j ns u Pn, Matou6,12 pekld: A odpus nm nae dluhy, ecky ofeilmata hmn, stejn jako my odpoutme tm, kdo nm dlu, tois ofeiltais hmn. Za eckm slovem efeilma se skrv hebrejsk maa (viz. Deuteronomium 24,10). Hebrejsk maa pochz od slovesa naa, s nm se setkvme napklad u Izaie 24,2: ...bude na tom stejn ten, kdo nkomu dlu, i ten, komu nkdo dlu" eck peklad ho ofeiln, ten, kdo dlu, ho ofeilei, ten, komu se dlu, vitel. Ve star hebrejtin existuj dv slovesa, kter znj tm stejn: 1. naa, pjit: Deuteronomium 24,10; Izai24,2; Jeremi 15,10.
171

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

2. na, zapomenout. Od slovesa naajsou odvozena slova masa, maa a mae. Mad znamen: dluh, Deuteronomium 34,10. Masa, je pochz z naa, znamen rovn dluh: Nehemid 5,10; 10,32. Mae znamen tak dluh, Deuteronomium 15,1 2: na kon sedmi let uin prominut dluh, hebrejsky semita, eck peklad afesin. A hle, toto je vc, zpsob, hebrejsky dabar, promjen dluh: promine, eck peklad afseis, kad pan a majitel dluhu, hebrejsky maejado, kter mu dlu, hebrejsky jase, od slovesa naa, jeho blin..., eck peklad ofeilei soi, jen dlu tob. " Je jasn, e dky tmto slovm, kter znj velice podobn, se pmo nabz monost vytvet slovn hky. A sta Hebrejci mli sbliovn a zamovn rznch koen a pbuznch nebo podobnch zvuk ve velk oblib. Pokud jde o Luke, pekld (11,4) takto: A odpust nm nae pochyben, ecky tas hamartias hmn. Pekladatel Luke nepochybn zjistil, e tento druh peklad by byl nepochybn pijatelnj pro tene nebo posluchae vzdlan v eckm jazyce ne doslovnj peklad Matouv. Ale Luk znal i sloveso ofeilein, dluit, mt dluh, protoe je pouv v nsledujcm veri: a my jsme tak odpustili kadmu, kdo nam dlu". Marek, Luk, a Jan nepouvaj eck pojmy ofeil, ofeilma, jich pouv pekladatel Matoue. Pouvaj naproti tomu eckho slova hamartia, chyba, pochyben, jeho pleitostn pouv i pekladatel Matoue (1,21). eck slovo ofeilma, dluh, pekld, jak jsme vidli, hebrejsk maa, Deuteronomium 24,10. Je docela mon a dokonce i dost pravdpodobn, e kdy Jan ktitel vidl, jak k nmu pichz Jeua, a prohlsil (Jan 1,29): Hle, bernek Bo, hrl si s koeny slov
172

S Y N O P T I C K

OTZKA

a se zvukovou podobnost rznch pojm, jich uval: Hle, bernek (hebrejsky hinne hase), Bo, jen nese (sn) (hebrejsk sloveso nasa, participium ha nose) hch, dluh (hebrejsky maa nebo ma) svta (hebrejsky ha-olam). Slovo brna se v hebrejtin ekne ar nebo petach (otvor), nebo delet. eck slovo pyl pekld nejastji hebrejsk ar. eck slovo thra pekld nejastji hebrejsk petach, ale obas tak ar, Ezechiel 46,12. U Matoue 7,13 teme: Vstupujte zkou branou, ecky pyl. Protoe irok je brna, ecky h pyl, a snadn je cesta, je vede k zatracen, a mnoz jsou ti, kdo na ni vstupuj. Jak zk je brna a jak seven je cesta, je vede k ivotu, a mlo poetnjsou ti, kdo ji nachzej!" Luk 13, 24: Snate se vejt zkou branou, ecky thra." Marek a Jan nepouvaj eck slovo pyl. Pouvaj vak eckho slova thra, je zn a pouv i Matou. Ve veri 7,23 pouv Pn formulace, je se nachz tak v almu 6,9: Jdte pry ode mne vichni, kdo se dopoutte zloin." Slovo, je pekldme jako zloin (tj. hebrejsk aven), peloilo LXX eckm anomia, co je to, co nen v souladu se Zkonem. Hebrejsk poalej aven je tak do etiny peloeno hol ergazomenoi tn anomian. Tohoto vrazu pouil pouze pekladatel Matoue. U Luke13,27 pouv Pn tho hebrejskho vrazu pevzatho ze almu 6,9, ale tentokrt je peloen do etiny jinak; pi pekladu vrazu jdte ode mne pry" pouil Matou eckho apochreite. Luk pe apostte, stejn jako LXX. Hebrejsk vraz kol-poalej aven, kter jsme peloili vy vichni, kte se dopoutte zloin", pekld Luk eckm vrazem pantes ergatai adikias, vichni pachatel bezprv'. Nepekld tedy stejn jako pekladatel Matoue. Matou navc jako jedin pouv k pekladu hebrejskho aven eckho slova anomia. Krom nho tak in i rabn Pavel, Gamalielv k. Velice asto pozorujeme, e eck slovnk Matouova eckho evangelia je t jako
173

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

slovnk Pavlv. Pro Hebrejce, kte mluvili a rozumli ecky, byla anomia nco, co je v rozporu se svatou Trou, v eckm pekladu nomos, tj. Zkon. Luk pouv stabiln eckho slova adikia, nespravedlnost, bezprv, s rov. Luk 13,27, citovan text, 16,8-9; 18,6. Rabn Pavel zn toto slovo rovn a pouvaje. Marek je nezn. V dnm ppad tedy nelze tvrdit, e eck evangelia nejsou pekladem starho hebrejskho textu, protoe hebrejtinu vidme pmo ped oima. Meme se tak pesvdit, e evangelist pekldaj kad svm vlastnm zpsobem, ani by se nutili otrocky pejmat peklad Sedmdesti. Matou 9,6: Vsta, vezmi sv lko a jdi do svho domu." Slovo, je pekldme jako lko, loe, jev tomto ppad ponkud nadnesen, nebo eck kline pekld vedle hebrejskho mitah tak mikah, lehtko. Marek 2,4 a 2,9 pouv slovo krabatton, z nho vzniklo latinsk grabatus a francouzsk grabat, co je podle slovnku bdn loe", esky dokonce pelech. Luk, kter nejprve pouil stejn jako Matou eckho kline (Luk5,18), pouv dle slova klinidion, v 5,19 a 24. Klinidion je mal uboh postel. Matou 11,25: Vonu dobu, ecky en ekein t kair, co je ve skutenosti ustlen peklad hebrejskho obratu be-et hahje, odpovdaje, Jeua ekl, ecky apokritheis ho Iss eipen je to vraz, s nm se stokrt setkvme v hebrejsk Bibli, a to i kdy nejde o dialog: va-jan vajomer, odpovdl a ekl, co je stle pekldno eckm vrazem, kter teme v Matouov eckm evangeliu. Velebm t, ote, pane nebe i zem..." eck slovo exomologmai, je jsme peloili piblin jako velebm t", pekld v destkch ppad hebrejsk sloveso jada v hebrejsk Bibli, zejmna v almech. Ji jsme se s nm setkali. Protoe jsi ukryl tyto vci daleko, ecky apo, hebrejsky min, od moudrch a rozum174

S Y N O P T I C K

OTZKA

nch a zjevil jsi je ecky apokalypt, ustlen peklad hebrejskho gala dtem... A nikdo nezn syna nez otec, a nikdo nezn otce nez syn..." I Luk zn tento text zcela zsadnho vznamu ( 10,21). Zjemuje Matouv peklad v 10,22: Nikdo nev, kdo je syn, krom otce, a nikdo nev, kdo je otec, krom syna..." ; Marek tento zsadn text nem. Velk podobenstv o Rozsvai teme u Matoue 13,3, u Marka 4,3 a u Luke 8,4. Vimnme si vak ble t peklad tho podobenstv do etiny. Existuj etn varianty. Matou 13,5 k: Ostatnsemena padla na kamenitou pdu, ecky epi ta petrd". Marek 4,5: epi to petrdes". Luk pekld: epi ten petran, na kmen". Matou 13,6: protoe nemlo koen, ecky rizan". Marek 4,6 pekld stejn. Ale Luk pouv eckho slova ikmas (4. pd ikmada), kter znamen vlhkost, tva, krev, mza, jeho pouv LXX pi pekladu Jeremie 17, 8: Blahoslaven mu, kter se opr o JHVH, JHVHbude jeho nadj. Bude jako strom zasazen pi vodch a pi jubal(u), zapust sv koeny, bude bez obav ped hnoucmi vedry, a jeho list se bude zelenat. " Slovo jubal, je jsme ponechali v hebrejtin, se jinde ne v citovanm Jeremiov textu nevyskytuje. LXX ho peloilo jeho ikmas, co je slovo, kterho uv Luk! eck slovo riza pekld vesms hebrejsk ore, koen. Luk ml proto ped oima mrn odlin text ne Matou a Marek. Matou 13,8: ,Jin padla do zem, pkn, ecky ten gn tn kalen. Marek 4,8 pekld stejn. Luk vak pekld: epi tn gn agathn. Ob eck slova kalos a agathos jsou pekladem hebrejskho tob, ensk rod toba, co znamen krsn a zrove dobr. Srov. Genesis l,10n." A vidl, Bh, e to bylo krsn a dobr, hebrejsky tob, ecky peklad kalo. Matou 13,16: A pokud jde o vs, astn jsou vae oi, e vid, a vai ui, e sly! Nebo jistou pravdu (amn) vm nS

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

km: proroci a mnoz spravedliv si prali vidt, co vy vidte, a slyet, co vy slyte. Luk 10,24 pin t vrok, avak v mrn odlin podob: Obrtil se pedevm ke svm km a ekl jim: Stastnjsou oi, kter vid, co vidte vy... Nebo vm km, e mnoz proroci a krlov si pli vidt, co vy vidte, a nevidli, a slyet, co vy slyte, a neslyeli. Luk tak etl melakim, krlov, tam, kde pekladatel Matoue etl cadikim, spravedliv. Vimnme si tak, e tam, kde pekladatel Matoue ponechal hebrejsk slovo amen (z koene aman), je znamen v hebrejtin jistotu pravdy, je Luk jednodue vypustil. U dve jsme se setkali s okruhem hebrejskch slov odvozench od koene aman, bt jist pravdou nkoho, neho. Vroky emuna, emet, odvozen od koene aman, byly v eckm pekladu hebrejsk Bible nazvanm Septuaginta pekldny jednou jako pistis, jednou jako altheia. Pekladatel ty evangeli se rovn pohybovali mezi tmito dvma variantami. Matou, Marek a Luk pouvali spe smantickho rejstku slova pistis, kter souvis se slovesem pisteuein, je oznauje samotn akt jistoty rozumu tv v tv pravd. Pekladatel tvrtho evangelia, kterm se budeme zabvat dle, slova pistis nikdy neuv, ale naopak se mnohem vce ne synoptikov sousteuje na slovo altheia, je pekldme jako pravda. Jedno je vak jist a je teba to zde ci oteven: tm, e V naich pekladech pouvme slova vit (francouzsky croire) a vra (francouzsky la foi), se ocitme pln mimo. Peli jsme do jinho rejstku. Peloili jsme texty evangeli a celho Novho zkona do jinho souadnicovho systmu, kter zsadnm zpsobem posouv a deformuje jejich vznam. Francouzsk slova croire a la foi i jejich esk ekvivalenty se toti nyn, na konci dvactho stolet, nachzej v referennm systmu, ktermu jeho zJ>

176

S Y N O P T I C K

OTZKA

kladn podobu vtiskli Luther, Pascal, Descartes, Kant, Kierkegaard a ada dalch, kte pili po nich. Na konci dvactho stolet u pro ns vra neznamen poznn a ani jistotu. Vit u neznamen bt (si) jist nkm nebo nm; vit neznamen vdt. Slovo emuna peloen do etiny jako pistisje objektivn jistotou pravdy. V souasnm svt je vra subjektivnm pesvdenm oddlenm od jistoty, od poznn, od rozumu. Sta si vimnout, jakm zpsobem tvrt evangelium pouv pojm gnosis a pisteuein: pro jeho autora znamen sloveso pisteuein objektivn jistotu pravdy, je znamen rovn akt poznn. Pekldme-li pak eck slovo pisteuein francouzskm croire nebo eskm vit, znamen to skutenou katastrofu, protoe v souasn francouztin znamen croire mdl a nevrazn souhlas, pilnut, ale neoznauje u samu jistotu pravdy, jak to vyplv z hebrejskho koene aman, z nho je odvozeno tak amn, je znamen: je to jist pravda! Vidme tak, nakolik je aktuln odhalovat pod eckmi texty evangeli pvodn hebrejsk originl, abychom pesn porozumli smyslu slov a pojm. K tto otzce se jet vrtme, a se budeme zabvat tvrtm evangeliem. Pekladatel Matoue ponechal v ad ppad hebrejsk slovo amen v textu nepeloen: Matou5,18: Amn, pravm varn, dokud nepomine nebe a zem..." 6,5: Amn, pravm vm, ti uz dostali svou odmnu." 8,10: Amn, pravm vdm u nikoho jsem nenalezl takovou jistotu pravdy, ecky pistis, hebrejsky emuna, t hebrejsk koen aman, bt jist pravdou, pravdivost nkoho, v Izraeli" Kdy zaznamenv tent vrok Luk (7,9), hebrejsk slovo amn vynechv. Matou 10,5: ^Amn, pravm vm, leheji bude zemi Sodomy a Gomory v den soudu nez tomuto mstu... " Luk 10,12: ...pravm vm", amn je vyputno. Matou 10,23:
y

177

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Amen, pravm vm, nebudete hotovi se vemi izraelskmi msty, nez pijde syn lovka" bez jakkoliv paralely u Marka nebo Luke. Matou 10, 42: Ten, kdo pod napt jednomu z tchto malch pohr studen vody ve jmnu toho, ze je k, amn, pravm vm, nepijde o svou mzdu. " Marek 9,41 zachoval hebrejsk slovo amn, kdo vm d vypt pohr vody ve jmnu toho, e jste Kristovi (doslovn peklad), amn, pravm vm, ten nepijde o svou mzdu. "Matou 11,11: Amn, pravm vm, neobjevil se mezi dtmi en nikdo vt ne Jan ktitel..." Luk7,28 vypustil amn. Matou 13,17 m text, ze kterho jsme vyli: Amn, pravm vm, mnoho prorok a spravedlivch si plo spatit..." Luk 10,24 vypustil amn. Matou 16,28: Amn, pravm vm, jsou zde ti, kte nezakus smrt, dokud neuvid Syna lovka pichzet se svm krlovstvm." Marek 9,1 zachoval amn a peloil: Amn, pravm vm, e nkte z vs nezakus smrt, dokud nespat pichzet Bo krlovstv v jeho moci." Markv peklad je jasnj: kralovn Boha je nastoleno zmrtvchvstnm Pn a udlenm Ducha svatho o Letnicch. Luk 9,27 peloil hebrejsk slovo amn eckm alths, v pravd: km vm to v pravd, jsou tu mezi vmi ti, kte neokus smrt, dokud neuvid kralovn Boha..." Matou 17,20: Nebo amn vm pravm, budete-li mt jistotu pravdy (ecky pistis, hebrejsky emun), jako semnko hoice..." Matou 18,3: Amn, pravm vm, nezmnte-li se a nebudete-li jako dti, nevstoupte do krlovstv nebes. " Tento vrok, kter m zsadn vznam z metafyzickho a teologickho hlediska, Marek ani Luk do svho spisu nezaadili. Marek 10,15 zachoval vrok: Amn, pravm vm, ten, kdo nepijm krlovstv nebo kralovn Boha, jako to dl dt, nevstoup do krlovstv." Luk 18,17 pevzal t text jako Marek s hebrejskm amen: Amn, pravm vm, ten kdo nepijme krlovstv Boha, jako to dlaj dti, nevstoup do krlovstv." Matou 18,13: A podaili se mu ji nalzt (ovci,
178

S Y N 0 P T 1 C K

OTZKA

kter se ztratila), amn, pravm vm, bude se z n radovat vce nez z tch devadesti devti, hierse neztratily. " Luk 15,7: Pravm vm, ze..."Matou 18,18: Amn, pravm vm, e cokoli svete na zemi, bude svzno v nebi..." Bez paralely. Matou 19,23: Amn, pravm vm, vm, kte mne doprovzte, v novm stvoen, a syn lovka usedne na trn sv slvy, usednete i vy na dvancti trnech a budete soudit dvanct kmen Izraele. " Chyb paralela u Marka i u Luke, co je pznan: tato e by byla tko srozumiteln pro pohany vstupujc do crkve. Matou'21,21: Amn, pravm vm, kdybyste mli jistotu pravdy, pistis = emuna, " atd. Marek 11,23: Amn, pravm vm, ten, kdo ekne tto hoe... " atd. Matous 21,31: Amn, pravm vm, e vbcla pro msk okupanty a prostitutky vs pedejdou do krlovstv Boha." Tak bez paralely. Matou 23, 36: Amn, pravm vm, to vechno se stane za tohoto pokolen (k nmu mluvm)." Luk 11,51 pin podobn vrok a slovo amn nahrazuje jednm z monch peklad hebrejskho amn feck slovo nai), je znamen ano, jist! Aby byla shledna krev vech prorok, je byla prolita od stvoen svta tmto pokolenm, od krve bela po krev Zacharie, jen byl zavradn mezi oltem a Bom domem." Srov. 2. Letopis 24,20. Ano, jist! (amen) Pravm vm, e bude dna (tato krev) po tomto pokolen... " Ustlen hebrejsk vraz shledvat nebo dat krev po..., ecky apo, vychzeje z..., je v etin nesrozumiteln: Genesis 9, 5: A jist vai krev po vaich duch (pekldm doslova, slovo za slovem) budu vyadovat, hebrejsky edero, koen dara. Z rukou kadho ivoicha ji budu vyadovat (stle sloveso dara) a z rukou c/o^efe^(ha-adam), z rukou kadho, hebrejsky i, z rukou jeho bratra budu vyadovat (edero) dui lovka, hebrejsky ba-adam". Hebrejsk sloveso dara. vyadovat, zkoumat, je v tomto textu a v ad dalch peloeno eckm slovesem ekzetein a tho eckho slovesa bylo pouito i v Lukov
r

179

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

eckm evangeliu. Take dal typick hebrejsk vraz peloil Luk stejn jako jeho pedchdci v Septuagint peloili star texty svat hebrejsk Bible. Genesis 42,22: Ruben ekl svm bratm: A hle, a jeho krev (krev Josefova) bude na ns poadovna, hebrejsky nieras, eck peklad to hima autu ekzteitai. Tho slovesa ekztein pouil i Luk. eck vraz, jeho pouv Luk, je nemon tm sp, e spojuje sloveso ekztein, je zde znamen: vyadovat po nkom, s apo, ponaje od, je zde odpovd pekldanmu hebrejskmu slovu mi-jad, z n ruky. V souvislosti s hebrejskm slovesem darave vznamu zkoumat si meme poznamenat, e se pouv tak pro oznaen toho, kdo zkoum, kdo studuje do hloubky svat Psma, a e z nj vzniklo hebrejsk slovo midras, tj. prohlouben studium svatho Psma. Vrame se vak k pouvn hebrejskho slova amen. Matou 24, 12: Amn, pravm vm, nezstane zde kmen na kameni, kter by nebyl znien. "Marek 13,1 pin vrok Pn, ale amn vypout. Luk 21,5 pin t vrok bez slova amn. Matous'24,34: Amn, pravm vm, e nepomine toto pokolen (ti, k nim hovom), ne se toto vechno (dobyt a znien Jeruzalma a Chrmu) stane." Marek 13,30: Amn, pravm vm, nepomine toto pokolen..." Luk 21,32: Amn, pravm vm, nepomine toto pokolen..." Matou24,47: Amn, pravm vm, e ho nade vm ustanov (vrnho sluebnka) jako sprvce." Luk 12,44 v tomto ppad pekld amen eckm alths, tj. vpravd, opravdu, jist. Matou25,12: Amn, pravm vm, j vs neznm. " eck slovo, jeho zde uil Matou, oida, poznat, pekld hebrejsk jada. Je to, pokud je mi znmo, jedin ppad podobnosti mezi slovem patcm k semitskmu zkladu a slovem, kter pat k zkladu indoevropskmu. Hebrejsk jada, jak vichni vme, oznauje v hebrejsk Bibli milostn spojen mue se enou: 1. Samuelova
180

S Y N O P T I C K

OTZKA

1,19: Elkna poznal Chnu, svou zenu, a JHVH se na ni rozpomenul; a hle, nez uplynul rok, othotnla a porodila syna, jemu dala jmno Semuel."V Matouov textu, kter jsme u etli, ve slavnm podobenstv o deseti pannch, jeho paralela u Marka i u Luke chyb, se znovu objevuje nymfios, hebrejsky chatan, enich, o nm hovo Pse psn. enich, chatan, se opouje a panny usnaj. Uprosted noci se ozve kik: hle, chatan! Kdy se objevuje chatan, kdy pichz, vzpomeme si na otzku Jana ktitele: Jsi ty ten, jen pichz? vstoupily panny, kter byly prozrav, s olejem, se svatm olejem, vely s nm na slavnost, ecky eis ts gams, v mnonm sle, a dvee se zavely." ]t docela mon, jak jsme u poznamenali, e panny pedstavuj v tomto podobenstv nrody: u starch prorok jsou nrody asto zosobovny pannami: panna izraelsk, panna babylnsk atd. Matou 25,40: Amn, pravm vm, pokad, kdy nco uinte jednomu z tch, kdo jsou m brati, tm nejmenm, mn jste to uinili. " Bez paralely u Marka nebo Luke. Matou 26,13: Amn, pravm vm, vude, kde bude hlsna tato radostn zvst, ecky euangelion, hebrejsky ha-besora, od slovesa basar, oznamovat, v celm svt, bude se pipomnat, co uinila. " Marek 14,9 zopakoval a zaznamenal slova Pn: Amn, pravm vm, vude, kde bude hlsna radostn zvst... Matou26,21: Amn, pravm vm, jeden z vs mne vyd." Marek 14,18: Amn, pravm vm, jeden z vs mne vyd. " Existuj tak ppady, kdy vraz amn, pravm vm, se nachz u Marka, ale nevyskytuje se u Matoue. Marek 3,28: Amn, pravm vm, vechna pochyben budou lidskm dtem odputna, pochyben i rouhn... Ale ten, kdo uraz Svatho Ducha..." Matou 12,31 m tak tato slova Pn, ale nepedchz jim jako u Marka formulace amn, pravm vm, e... Marek 8,12: A vystoupili farizeov a zaali vyzvdat, ptali se ho na znamen z nebe, aby ho podrobili zkouce.
181

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

A on zapl ve svm duchu a ekl: pro si toto pokolen zda znamen? Amn, pravm vm, jestli tomuto pokolen nebylo dno znamen!" Toto u Marka zbylo z vroku, kter zaznamenal Matou 16,4, kde Pn dodv: bude to znamen Jone", srov. tak Matou 12,39. Zmnku o znamen proroka Jone Marek vynechal. Vraz, kter jsme si prv peetli u Marka 8,12, jestli tomuto pokolen nebylo dno znamen!"'je v etin neppustn, je to ve skutenosti do etiny peloen bn hebrejsk slovn spojen ponajc slvkem im, kter se do etiny pekld jako ei, jestli. V hebrejtin tento star bn vraz znamen: jestli se to nestalo, potom radji chci, aby... Odpovd tak trochu lidovmu ren: jestli se to nestane, tak a se propadnu! Ale v hebrejtin chyb druh st vty, zstv tam pouze st prvn: jestli se to nestalo; druh st je jen v narce. Podobn vroky bn v hebrejsk Bibli jsou Hebrejcm dvrn znm a jsou jim zcela srZLimiteln. Pi pekladu do etiny, v n srozumiteln nejsou, vidme na pekladateli Markova evangelia, jak vrn sleduje hebrejsk text. Je to tak jedno z nesetnch mst, kter nm dokazuje, e i Marek je od zatku a do konce pekladem vychzejcm ze starch hebrejskch zznam. Marek 10,29: Amn, pravm vm, nen nikdo, kdo opustil dm nebo bratry nebo sestry nebo matku nebo otce nebo dti pro mne a pro radostnou zvst, aby neobdrel stonsobek nyn v ptomnm trvn, hebrejsky be olam ha-ze, domy, bratry a sestry, matky a dti a pole s pronsledovnmi, a v budoucm trvn, hebrejsky vu-be-olam ha-ba, ivot vn. " I tento text je evidentn peloen z hebrejtiny. Matou 19,28 klade amn na zatek tohoto vkladu. Luk 18,29 slovo amn zachoval. Marek 12,43: Amn, pravm vm, tato vdova, chud, vhodila vce ne vichni, kdo hzeli do pokladnice. " Lu182

S Y N O P T I C K

OTZKA

k 21,3: Alths lego hmn, v pravd, popravd vm pravm..." Luk peloil hebrejsk amn eckm alths. Marek 14,25: Amn, pravm vm, ze se u nenapiji plod vinice a do dne, kdy se napiji znovu v krlovstv Boha." Matou26,29 uvd tuto vtu bez amn a uzavr ji takto: v krlovstv mho Otce". Luk4,28 pin vrok zanajc amn: Amn, pracm vm, ze dn z prorok nen pijmn ve sv vlasti..." Luk 12,37: astni ti sluebnci, kter nalezne pn v bdlm stavu. Amn, pravm vm, e se ope, rozsadje kolem stolu, aby jedli, a bude jim slouit..." Setkali jsme se s vrazem: amn, pravm vm. Mme tu vak jet vraz amn, pravm ti. Matou 5,26: Amn, pravm tob, e nevyjde odsud..." Luk 12,59 vypustil amn. Tam, kde Matou pouv eckho slova kodrantn, latinsky quadrans, tvrtina jednoho assu, pouv Luk slova lepton, drobn mince. Matou 26,34: Amn, pravm tob, e tto noci, dokud kohout nezazpv..." Marek 14,30: Amn pravm tob, e ty dnes, tto noci..." Luk22,34 text krtil a vypustil amn: Pravm tob, Pete, kohout nezazpv..." Avak Luk23,43 nm jako jedin zachoval tuto nejvzc. nejsi perlu: Amn, pravm tob, dnes bude se mnou v pardes." Slovopardesje do etiny peloeno kalkemparadeisos, co je z Avesty pevzat pairideaza. Hebrejsk slovo pardes je stejnho pvodu. Luk 4,25 nm jako jedin zachoval vrok Pn, kter zan jinm pekladem hebrejskho slova, amen, toti ep'altheias: ...v pravd vm pravm, mnoho bylo vdov ve dnech Eliovch v Izraeli... " O ver v (4,24) zachoval Luk, jak jsme vidli, hebrejsk amen. Z tohoto pehledu uvn hebrejskho slova amn u Matoue, Marka a Luke zjevn vyplv, e hebrejskho slova amen pouv Matouovo evangelium mnohem astji ne evangelium Markovo a Lukovo; tato evangelia v mnoha ppadech text oslabuj, a v ppad Lukov jsme si vimli, e autor je obas pekld bu eckm
v

183

C L A U D E

TREvS

M O N T A N T

alths nebo eckm nai, ano, jist! To je zase jen dal dkaz, e Matou je star ne Ltik i Marek. Je nepedstaviteln, e by na konci prvnho stolet njak redaktor pouval v evangeliu, o nm mme pedpokldat, e bylo napsno pmo v etin, nebo dokonce do nj vkldal toto hebrejsk slovo, je bylo pro pohany vstupujc do crkve stejn jako pro nae souasnky zcela hebrejsk", tj. nesrozumiteln. Velice dobe naopak chpeme, e Matouovo evangelium je nejstar, e bylo ureno pedevm bratm a sestrm ze Stedomo a e uchovalo i vraz, kter nedlal bratm a sestrm obrcenm z judaismu dn pote. V tto souvislosti si meme pipomenout, e hebrejsk slvko amen, je se, jak jsme vidli, poj s hebrejskm koenem aman s vznamem bt jist, bt pevn, bt pravdiv, se uv cel v 1. Krlovsk 1,36: A odpovdl, Banajahu, syn Jeho jody, krli a ekl: Amen! Tak hovoJHVH, Bh mho pna krle!" Hebrejsk amen pekld Septuaginta jako genoito, tak se sta! Jeremi11,5: A ekljsem: Amen! JHVH! " eck peklad: genoito kyrie. Jeremi28,6: A ekl Jeremi prorok Amen! K tak uin JHVH! K napln JHVH tv slovo, je jsi prorokoval!" eck peklad LXX, 35,36: alths. Tohoto pekladu slova amen uv pekladatel Luke. Numeri 5,22: A ona ekla, ena: Amen! Amen!" eck peklad genoito, genoito. Deuteronomium 27,15n.: Bud proklet mu, kter zhotov modlu nebo sochu z litho kovu... A oni odpovdli, vechen lid: Amen! eck peklad: genoito. Bud' proklet, kdo poniuje svho otce a svou matku! A oni odpovdli, vechen lid: Amenl" Nehemi 5,13: Aekne, cel shromdn; Amen!" Zde nechali et pekladatel hebrejsk slovo amen v eckm textu, stejn jako pekladatel Matoue a Marka, kte je nepeloili. Nehemi 8,6: A blahoeil, Esdr, JHVH velikmu Bohu, a odpovdli, vechen lid: Amen!" Tak zde et pekladatel
184

S Y N O P T I C K

OTZKA

textu nepeloili hebrejsk slovo amen, ale nechali je beze zmny v eckm textu. 1. letopis 16,36: A eknou, veker lid, Amen, a chvl JHVH. " et pekladatel nechali slovo amen nepeloen. alm 41,14: Poehnan buJHVH, Bh Izraele, od minulho trvn, hebrejsky me-ha-olam, eck peklad apo t ainos, a po trvn budouc, hebrejsky vead-ha-olam, ecky kai eis ton aina, amen, amen, eck peklad gnoito, gnoito. alm 72,19, amen, amen, eck peklad gnoito, gnoito.. "alm 89,53: Poehnan bu JHVH po (vechna) trvn, hebrejsky le-olam, ecky eis ton aina, amen ve-amen, eck peklad gnoito, gnoito. "alm 106,48: Poehnan bu JHVH, Bh Izraele, od minulho trvn, hebrejsky min-ha-olam, ecky apo t ainos, a po trvn budouc, ve-ad-ha-olam, ecky kai hes t ainos, a ekne, vechen lid, hebrejsky amen/, eck peklad gnoito, gnoito. Hebrejsk slovo amen bylo dvrn znm vem bratm a sestrm pochzejcm ze synagg ve Stedomo a nebylo nutn je pro n pekldat. Namtne-li nkdo, e toto slovo se stalo dky liturgii rovn zhy dvrn znm i bratrm i sestrm pochzejcm z pohanstv, n argument to jen posiluje: nebo Marek a Luk povaovali v mnoha ppadech za nutn obas toto hebrejsk slovo z textu vypustit a Luk povaoval za vhodn je v ad ppad peloit. Z toho vyplv, e jeho vlastn peklad musel bt velmi star a e smysl tohoto hebrejskho slova nebyl jet bratm pochzejcm z pohanstv dostaten znm. Janovo evangelium pouv hebrejskho slova amen pokud mono jet astji ne Matou a dokonce je zdvojuje! Jan 1,51 Amn, amn, pravm vm, uvidte oteven nebesa a bo posly vystupujc a sestupujc na syna lovka." Jan 3,3: Amn, amn, pravm tob, nenarodili se nkdo znovu..." Jan 3,5: Amn, amn, pravm tob, nenarodili se nkdo z vody a ducha, neme vejt do krlovstv Boho. "Jan 3,11: Amn, amn, pravm tob, e mluvme o tom, co znme...
185

C L A U D E

R E S M O N T A N T

Jan 5,19 Amn, amn, pravm vm, syn neme sm od sebe init nic... Jan 5,24: Amn, Amn, pravm vm, kdo slyme slovo a je (si) jist pravdou a pravdivost toho, jen mne poslal, m ivot vn..." Jan 5,29: Amn, amn, pravm vm, e pichz hodina, a je ji zde, mrtv usly hlas syna Boho a ti, kdo uslyeli, budou t. "Jan 6,26: Amn, amn, pravm vm, hledte mne ne proto, e jste vidli znamen..." Jan 6,32: Amn, amn, pravm vm, nebyl to Moj, kdo vm dal chlb pochzejc z nebe... Jan 6,47: Amn, amn, pravm vm, ten, kdo je jist pravdou (ho pisteun, stle jde o hebrejsk koen aman) m ivot vn."Jan 6,53: Amn, amn, pravm vm, nebudete-lijst tlo syna lovka... Jan 8,34: Amn, amn, pravm vm, kad lovk, kter se dopout zloinu, je otrokem zloinu..."Jan 8,51: Amn, amn, pravm vm, kdo zachovv m slovo, nespat smrt v budoucm trvn, ecky eis ton aina, peklad hebrejskho le-olam." Jan 8,58: Amn, amn, pravm vm, dve ne se narodil Abrahm, jsem to j, ecky ego eimi, hebrejsky ani h, co nelze pekldat j jsem", ale jsem to j". Podrobn se tmto textem budeme zabvat, a se budeme vnovat tvrtmu evangeliu. Uveme tu zatm jen nkolik ver. Jan 10,1: Amn, amn, pravm vm, ten, kdo nevchz dvemi..." Tmito dvemi je on, chatan, jen se snoub s novm Jeruzalmem, pannoLi Izraele, o n mluv Pse psn a Apokalypsa. Jan 10,7: Amn, amn, pravm vm, j jsem brna pro ovce..." Jan 12,24: Amn, amn, pravm vm, jestlie zrno, je padne do zem, nezeme..." Jan 13,16: Amn, amn, pravm vm, sluebnk nen vt ne jeho pn, stejn tak nen ten, kdo je poslan, ecky apostolos, vt ne ten, kdo ho poslal (stejn koen alch u obou slov, kter jsou v eckm pekladu odlin)."/^ 13,20: Amn, amn, pravm vm, kdo pijm toho, jeho poslm, mne pijm, a kdo pijm mne, pijm toho, jen mne poslal." Jan 13,21:
186

S Y N O P T I C

OTZKA

Amn, amn, pravm vm, ejeden z vs mne vyd. "Jan 13,38: Amn, amn, pravm tob, kohout jet nezazpv, a ty mne tikrt zape." Jan 14,12: Amn, amn, pravm vm, kdo je jisty pravdou toho, kdo j jsem, ecky ho pisteun eis eme; je tu stle t hebrejsk koen aman, z nho vzniklo emuna, met a nae slovo amen, skutky, jak j inm, bude i on init, a jet vt ne j uin... "Jan 16,20: Amn, amn, pravm vm, e budete plakat a e budete v zrmutku..." Jan 16,23: Amn, amn, pravm tob, kdy jsi byl mlad, opsal ses, a el jsi, kam jsi chtl... " Marek a Luk, kte jsou podle mnn, kter dnes v exegezi pevld, mnohem star ne tvrt evangelium, ctili potebu tyto vrazy, jich Pn bn pouval, oslabit. V ad ppad je vypoutli. Luk byl pesvden, e ho m peloit rznmi zpsoby a v nkolika reprzch. Autor tvrtho evangelia neml potebu tento vraz vypoutt ani ho pekldat. Reprodukoval ho v podob, v n byl vysloven, tj. dvakrt po sob. Pipomeme nakonec, e hebrejsk slovo amen, nen aramejsk. Tradice kterou nepetrit potvrzuj tyi evangelia, nm k, e Pn pouval tohoto slova v hebrejtin, a ne jeho aramejskho ekvivalentu. Vrame se k naemu srovnvn nkolika odlinch peklad u Matoue, Marka a Luke, peruen zkoumnm hebrejskho slovu amn a jeho peklad. Tam, kde nm Matou 10,1 k, e Pn si povolal dvanct k a vybavil je pravomoc a autoritou, moc nad neistmi duchy, ta pneumata akatharta, uiv Marek 6,7 stejnho vrazu, ale Lukd 9,1 dv pednost pekladu ta daimonia, kter nen teba dle pekldat. Matou 15,19: nebo je to srdce, z eho vychzej zl mylenky, ecky ponroi." Marek 7,21 uv eckho slova kakoi. Mme tu tak dva peklady jednoho hebrejskho vrazu machebot ra nebo ha-machaba ha-raot. Matou 17,22: A on se promnil
187

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

ped jejich tvemi, ecky metemorfth. Marek 9,2 pouil stejnho hebrejskho slova, ale Luk 9,28 peloil: vraz jeho tve se zmnil". V Matoue 17,4: Petr odpovdl a ekl klasick hebrejsk vraz va-jan vajomer, i kdy nemus jt jako v tomto ppad o dialog Jeovi: Pane, ecky kyrie, je dobr, hebrejsky tob, abychom tu zstali. U Marka 9,5 mme t typicky hebrejsk vraz: odpovdl, Petr, a ekl...", ale zde Petr k Jeovi Rabi. Marek nepeloil hebrejsk slovo, pevzal je, jak bylo. Luk 3,9 je peloil, ale jinak ne eck Matou, pomoc slova epistata, uitel. Poznamenejme, e vraz Rabi je z hebrejtiny, nikoli z aramejtiny. Matou 16,21: Od t doby zaal Jeua ukazovat svm km, e m (ecky dei, co prost pekld tvar naznaujc v hebrejtin budoucnost) jt do Jeruzalma a mnoho trpt od starch, knzi a soferim, bt popraven a tetho dne vstt (z mrtvch). Vzal si ho stranou, Petr, a zaal ho plsnit a ekl: Hilos soi, kyrie, m estai soi tuto." eck vraz, d-li se to tak nazvat: hiles soi... je jednm z monch peklad hebrejskho vrazu chalila li nebo chalila lek, je jsou ve svat Hebrejsk knihovn velice ast. Genesis 18,25: Chalila leka, abys udlal nco takovho! Zahubit spravedlivho stejn jako nespravedlivho! Take spravedliv by na tom byl stejn jako nespravedliv! Chalila tob!" Tento vraz je tedy svho drahu zaklnn, zapsahn, je nem v souasn francouztin ekvivalent, a je tud nepeloiteln. Velice vzdlen pipomn francouzsk Dieu me garde de... a esk Bh m chra! Genesis 44,7: Chalila tvm sluebnkm, e by udlali nco takovho!" Jozue 24,16: A odpovdl, lid, a ekl: Chalila nm,.e bychom opustili JHVH!" 1. Samuelova 20,2: A on mu ekl: Chalila! Ty nezeme!" V ad ppad je tento hebrejsk vraz chalila li nebo chalila leka peloen eckm mdams soi, napklad 1. Sa188

S Y N O P T I C K

OTZKA

muelova 20,2; 20,9, atd. Chalila li je peloeno jako emoi mdams: 1. Samuelova 12,13; 2,30. V jinch ppadech je hebrejsk vraz chalila peloen eckm m gnoito, Genesis 44,7. Nkdy je chalila peloeno eckm hiles. 2. Samuelova 23,17: A ekl: Chalila li! JHVH! chra mne toto udlat!, eck peklad hiles moi, kyrie tpoisai tuto." Matouovo evangelium pouv prv tohoto pekladu. Pouv ho mimochodem jenom ono, protoe Marek a Luk tento typicky hebrejsk vraz, jeho zde pouil Petr, nemaj. Marek 9,32 tuto scnu zkracuje, Luk ji nepin vbec. Matoue 16,22 pekldme proto takto: A vzal ho stranou, Petr, a zaal mu lt, nebo vytat, a ekl mu: Chalila leka ado ni! O tom ale neme bt e, Pane! Je to peklad mnohem slab, ale jak jsme prv konstatovali, vraz, kter by odpovdal hebrejskmu chalila neexistuje: ale o tom neme bt e, e by t mlo nco takovho potkat!" Abychom se alespo piblili vznamu, kter by alespo vzdlen pipomnal pvodn hebrejsk vraz, bylo by teba pipojit jet njak zapshnut. Tehdy se Jeua obrtil a ekl Petrovi: Vzdal se ode mne, hasatan," hebrejsk vraz nen v eckm textu Matoue peloen, ale jednodue pepsn do eck abecedy. Jsi pro mne lkou nebo pekkou, o ni zakopvm a pi n riskuji, e upadnu, ecky skandalon ei em, co j e v etin neppustn peklad hebrejskho mikol ata li, kter postrd jakkoli vznam. eck slovo skandalon francouzt pekladatel nepekldaj. U jsme si vimli, e Marek tento vrok Pn vynechv, protoe bylo velice obtn ho srozumiteln peloit do etiny. Luk tuto scnu vbec nem. Kdy vak chce Luk peloit hebrejsk chalila pi jinch pleitostech, pouv jinho pekladu, znmho Sedmdesti: m gnoito. Vezmme napklad ver Luk 16,20, kde Pn prv sdlil urit nauen, jak bylo pro
189

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

nho typick, metodou maalu, ecky parabole, co pekladatel do francouztiny nepeloili: Jist lovk ml vinici, kterou svil do pe vinam a zhy nato na del dobu odcestoval. Po uritm ase poslal jednoho svho sluebnka za vinai. Ti ho ztloukli, take se vrtil s przdnma rukama. Poslal druhho sluebnka. Vinai ho tak ztloukli, take se i on vrtil s przdnma rukama. Poslal tedy tetho sluebnka. Ale i toho zbili do krve a vyhnali ho. Tehdy pn vinice ekl: Co mm dlat? Polu svho syna, svho jedinho a milovanho syna, agapton. Vinai vak syna vyhodili z vinice ven a zabili ho. Co nyn udl pn vinice? Vrt se, zahub vinae a vinici d jinm. Ti, kdo slyeli tento maal, vykikli: Chalila Bh ns uchra toho, aby se nco takovho stalo!" Peklad je pli slab. Luk peloil chalila eckm m gnoito. eck vraz m gnoito je velice ast pi pekladu hebrejskho zapshnut chalila li nebo chalila leka nebo tak chalila lanu u rabna Saula Pavla v list manm 3,3; 3,6; 3,31; 6,2, atd. Galatskm 2,17; 3,21; 6,14,1. Korintskm 6,15. Matou 2Q,2S\ Vte, e knata, vdcov pohanskch nrod, vldnou nad nimi jako jejich majitel..." Slovy knata a vdcov pekldme eck vraz archontes. eck slovo archn pekld velk poet hebrejskch slov jako napklad adn, pn, baal, pn, melek, krl, nagid, vdce, nasi, kne, sar, kne, vdce, a jet adu dalch. Je proto velice obtn zjistit, kter hebrejsk slovo se u Matoue 20,25 skrv za eckm archn. Marek 10,42 peloil hoi dokntes archein", tj. ti, kdo plat za ty, kdo vldnou, d a spravuj nebo ti, kdo jsou pokldni za vldce a sprvce. Luk 22,25 peloil hoi basileis tn ethnn..." tj. pohant krlov a nrody, co odpovd spe hebrejskmu melakim. Je pravdpodobn, e slova, knata, vldci nebo krloven sloveso, kter jsme peloili jako vldnout, byly odvozeny od stejnho koene, co je v hebrejtin bn. Nen to vidt
190

S Y N O P T I C K

OTZKA

v pekladech, a nevidme to ani u naeho eckho pkladu, aleje to hypotza odvodnn. Nebo Zalkinsonv vten peklad Novho zkona do hebrejtiny pouv obou slov odvozench ze stejnho koene maal, ovldat, dit, spravovat, je nachzme napklad v Genesis 24,2. Nen to vak jist. Matou 22,2: ,Je podobn, krlovstv nebo panovan nebes lovku krli, kter vystrojil svmu synu gams..." Jak je teba peloit toto eck slovo gamos v mnonm sle? Podvme-li se do slovnku, je to jednoduch. Gamos znamen svatbu. Pelote tedy: svatby, nebo: zsnuby... Ale podvme-li se, jak byla hebrejsk Bible peloena do etiny, tu zjistme, e eck slovo gamos, kter v klasick etin skuten znamen svatba, pekld ti vskyty hebrejskho slova miste, kter ovem neznamen svatbu, ale hostinu, hodokvas, pit vna, a je odvozeno od slovesa ata, pt. Miste ha-jajin znamen pit vna. Genesis 29,22: A shromdil Lban vechny mue z toho msta a uspodal slavnost s pitm vna, miste, eck peklad gamos. " Ester 1,3: Ve tetm roce svho panovn uspodal hostinu, hodokvas s pitm vna, hebrejsky miste, pro sv knata, hebrejsky sarajo, a sv sluebnky..." Toto hebrejsk miste je zde LXX peloeno eckm doch, slavnost, hostina. Ester 1,5: A kdy byly naplnny ony dny (pekldme stle jako vdy doslova), uspodal krl pro vechen lid, kter se nachzel v Ssch, pevnosti... hodokvas, v etin poton, doslova to, co se pije, pit (opjen se), co je doslovn peklad hebrejskho miste. V nkterch eckch rukopisech bylo u slovo gamos nahrazeno slovem potos. Dle svitek Ester l, e npoje byly podvny ve zlatch ch a e vna bylo velk mnostv. Vichni pili bez jakhokoli omezen. lo tedy o hodokvas, pi nm se pilo, o slavnost zasvcenou pit. Ester 1,9: A tak Vaeti, krlovna, uspodala ensk hodok191

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

vas,-hebrejsky mite, eck peklad potos, pro eny z krlovskho domu, kter byly u krle Asueruse..." Ester 2,18: A uspodal krl hostinu, na n se pije, hodokvas, hebrejsky mite, velik, pro vechna sv knata a sluebnky, hodokvas, hebrejsky mite,pro Ester..."eck peklad: A uspodal, krl, poton, slavnost pit, hostinu, na n se pije, doslovn peklad z hebrejtiny... tsgams Esther, slavnost pro Ester je zde peloena plurlem eckho slova gamos stejn jako v naem textu Matoue 22,2. Ester 9,22: dny slavnost,mite,a radovnek... eck peklad: berneras gamn v plurlu kai eufosyns. Hebrejsk singulr mite, kter znamen hostinu, pi n se mnoho pije, je peloen plurlem gams. Vrame se k Matouovi 22,2. Msto pekladu: krl, kter vystrojil svatby, eck plurl gams, pro svho syna, je astnj peloit: uspodal hostinu s pitm pro svho syna, hebrejsky mite. V hebrejsko-eckm slovnku, kter mli k dispozici pekladatel hebrejskch evangeli do etiny, bylo mite pekldno jako gams nebo gamon nebo gamoi v plurlu. Matou22,3: eis ts gams, v plurlu, 22,4: pijte na svatby, eis ts gams. 22,7: ho men gamos v singulru, svatba je pipravena. 22,9 znova gams v plurlu. 22, 10: ho gamos v singulr LI. 22, 11: obleen na gamos by tud mlo bt peloeno jako slavnostn obleen, obleen na hostinu, nechceme-li pekldat eck gamos jako svatba. Tm spe, e v textu Matoue 22 se o svatb ani o nevst nehovo. Jde tu o velkou slavnost a v dsledku toho pekldat gamos, v plurlu i v singulru, jako svatba bylo chybn. Vimnme si nyn textu Luke 14,15n., kter pin analogick nebo identick maal pevzat s rznmi variantami. Hebrejsk slovo maal znamen: porovnn, podobenstv, analogii, jej prvn termn lze uchopit v kadodenn, empirick, historick zkuenosti, zatmco druh termn sleduje prv to, emu podoben192

S Y N O P T I C K

OTZKA

stv u. Hebrejsk slovo maal bylo do etiny peloeno jako parabole. To je dvod, pro nasi pekladatel do francouztiny, kte si dvaj vdycky velk pozor, aby se jim nezkrtily ly, pevedli tko se v tomto ppad d ci peloili eck slovo parabole jako la parabole, co je pro dnen francouzsk dti, kte se u neu etinu, zcela nesrozumiteln. Luk 14,16 pekld:,Jeden lovk vystrojil velkou veei, ecky deipnon mega. Vimnme si, e len pbh zan podobn jako Ester 1,5. Luk 14,24: Nebo vm pravm, nikdo z mu, kte byli pozvni, neokus z m veere. " Matou ani Luk o svatb nehovo. Matou peloil hebrejsk mite jako gamos, plurl gams, co mlo ponkud bizarn inek; Luk je peloil jako deipnon, co je lep peklad. Matouv eck peklad je star: tohoto pekladu pouili pekladatel knihy Ester. Lukv peklad je modernj, srozumitelnj, a lpe pizpsoben. Matou 25,10: Piel chatan, ecky ho nymfios, a ty, je byly pipraveny, vely s nm eis tus gams: msto na svatby", by bylo i zde pesnj peloit: na hostinu, na slavnost. Luk 12,36: Nech je vae ledv opsno a vae lampy rozaty, budete se podobat lidem, kte oekvaj svho pna, a se vrt ek tn gamn spe ne ze svateb je lep peloit ze slavnost nebo z hostiny. " Luk 14,8: Kdy jsi nkm pozvn eis gams..." Spe ne na svatby je vhodnj peloit: na hostinu, kde se pije, hebrejsky mite. ada souasnch kritik si pedstavuje, e Matoui! je zvisl na Lukovi 14,15, protoe vichni a priori pedpokld nebo tvrd, e Matou je mlad. Prv jsme si ovili prav opak: peklad Matoue je star. Vimli jsme si tak u dve, e mnoz autoi se ohnj sedmm verem 22. kapitoly Matoue: krl se rozhnval, vyslal sv vojska, pobil vrahy a jejich msto splil ohnm, " na rozdl od knihy J. A. T. Robinsona, o n jsme u hovoili.
193

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Povauj za samozejm, e tento ver dokazuje, e Matouovo evangelium vzniklo a po dobyt Jeruzalma. Avak vta, kterou jsme prv etli, splil jejich msto ohnm nebo v ohni", se nachz v ad text hebrejsk Bible, napklad v versch Jozue 11, Soudc 12,1 atd. peloench prv do etiny stejnmi pojmy a stejnmi slovy, kter teme u Matoue 22,7. K tomu, aby nkdo vytvoil a vyprvl maal konc slovy a jejich msto splil ohnm", nemusel bt nutn prorokem. Stailo, aby znal hebrejskou Bibli. U jsme se zabvali tm, nakolik je smn pedpokldat, e by se njak redaktor na konci prvnho stolet odvil napsat nebo se nechal slyet, e vojska mskho csae jsou vojsky Bomi. Tak jsme si vimli, e vraz u Matoue 22,15: neohl se na tv (doslova: nebere tv), na obliej lid, lovka" pipomn spe 1 Samuelovu 16,7: nepihlej k tomu, co se vid, neohleje se na jeho vzhled, eck peklad m epiblepss epi tn opsin. " Nebo ne tak, jak nahl lovk, hebrejsky ha-adam, nahlBh. Nebo lovk pohl do o(tve) a Bh pohl do srdce", eck peklad anthrpos opsetai eis prospon: tento vraz mme zde u Matoue 22,16. Luk 20,21 pekld: neohl se na tv nebo obliej", ecky lambaneis prospon", co nemohlo mt pro eckho tene dn smysl. Jde o peklad hebrejskho nasa panim, pozdvihnout tvprosebnka, kter na ni pad (tj. nosem k zemi), abychom mu vyhovli, abychom mu poskytli to, o co d... Bud Matou a Luk nemli ped oima stejn text, anebo kad z nich peloil rznm zpsobem hebrejsk vraz nasa panim, protoe je velice mlo pravpodobn, e by Luk zskal z vrazu, kter jsme etli v 1. Samuelov 16,7, nepochopiteln eck vraz: nebere tv! Marek vyeil tuto obt jednodue tak, e vraz vypustil, co je jen dal z ady pznak, e je mlad ne Matou, srov. i Marek 12,13n.
194

S Y N O P T I C K

OTZKA

Matou 22,18:, Je vida jejich zlovolnost, ecky ponrian, jim ekl: pro se mne snate zkouet, hypokritai?" Marek 12,15: Prohldl jejich hypocrisis a ekl jim: pro mne zkoute?" Luk20,23: Prohldljejich zludnost, jejich zlovolnost (zlobu), ecky panrgia, a ekl jim... " Mme tu tedy ti eck slova, ponria, hypocrisis a panrgia, je pekldaj tot slovo Pn. eck ponria pekld nejastji hebrejsk roach. Ponros nejastji pekld hebrejsk ra, napklad Genesis 2,9; 2,17; 3,5 atd. eckho slova hypocrisis se pi pekladu hebrejsk Bible do etiny nepouvalo. Nicmn eck slovo hypocrites pekld hebrejsk chanafuJoba 34,30 a 36; 13. Hebrejsk slovo panrgia asto pekld hebrejsk arema, lest, lstivost. Jozue 9,4: Obyvatel Gibenu se dozvdli, co Jozue udlal s Jerichem a Ajem. A oni se zachovali tak tak, jednali rovn se lst, be-arema, ecky kai epoisan kai autoi meta panrgias. " Francouzt pekladatel peloili hypokrits jako hypocrite (pokrytec) a hypokrisis jako hypocrisie (pokrytectv), co jim sice nedalo pli prce, ale pvodn slovo tm jednak dostalo falen smysl, jednak na strnkch Matouova evangelia, kde je e o farizejch, to znamenalo jak urku farize a nespravedlnost vi nim, nebo farizeov nebyli o nic vt pokrytci ne my, tak i vzhledem k Pnu, jen je za pokrytce nepovaoval. Tam, kde Matou23,23 pekld hebrejsk slovo chanef, plurl chaneftm eckm hypokritn, pekld Luk 12,46 apistn, nevc. O smyslu slovesa chanafse meme pesvdit na klasickch mstech Psma: Jeremi23,11; Izai 24,5; Jeremi 3,1; alm 106,38. a z odvozenm podstatnm jmnem chanefve verch Izai 9,16; 10,6; 33,14 atd. Slovofeederznamen v hebrejtin hrob, plurl kebarim. LXX ho pekld bud eckm mnmeion, nebo eckm tafos. Je to jev dvojho pekladu, o nm jsme u hovoili.
195

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

V hebrejsko-eckm slovnku, kter mli k dispozici hebrejt pekladatel, je nazvme Septuaginta (sedmdestka), odpovdaj jednomu hebrejskmu slovu nkdy dv eck, nkdy dokonce i vce slov. Matou 23,27: ai humin, ai vm, zkonici a farizeov, hypokritai, nelze pekldat jako pokrytci! protoe se podobte hrobm, ecky tafois, oblenm, jez navenek vypadaj krsn, ale uvnitjsou plny kost mrtvch a vemon neistoty.,. " Luk 11,44: ai vm, protoe jste jako hroby, ecky mnmeia, kter nen vidt. Lid, kte po nich chod, to nevd...'' Matou 23,29: ai vm, zkonici a farizeov, hypokritai, protoe stavte hroby, ecky iafs, prorokm a zdobte hroby, ecky mnmeia, spravedlivch... Luk 11,47: ai vm, protoe stavte hroby, ecky ta mnmeia, prorokm..." Pekladatel Matoue a pekladatel Luke uvaj obou slov, kter jim poskytuje hebrejsko-eck slovnk Septuaginty. Matou jako jedin uv eckho slova tafos, tak jako rabn Pavel. Matou znal a pouval i eckho slova mnmeion, jeho pouvaj pekladatel Marka, Luke a Jana. Hovoili jsme u o tom, e hebrejtina zachz se slovesem bt velice sporn. Tam, kde nm nezbv ne ho pout, hebrejtina se bez nj obejde. Aby Hebrejec vyjdil skutenost, e dvka (Rebeka) byla na pohled krsn, velice krsn, byla panna," (Genesis 24,16), ekne: A mlad dvka, na pohled krsn, velice krsn, panna, a dnho mue nepoznala. LXX peloilo: mladdvka byla krsn... byla panna... etina pidv sloveso bt tam, kde se hebrejtina bez nj obejde. Hebrejtina se vbec obejde bez toho, co v logice a lingvistice oznaujeme slovem spona (kopula), je spojuje podmt a psudek, tedy sloveso bt. Hebrejtina nem potebu pouvat slovesa bt, chce-li oznait spojen nebo vztah mezi podmrem a psudkem vty. Kdy vak hebrejtina slovesa bt pouije, m pak toto
196

S Y N O P T I C K

OTZKA

sloveso mnohem vt draz ne napklad ve francouztin. V hebrejtin je sloveso byt vyhrazeno pro oznaen aktu byt. Etiennu Gilsonovi by bylo urit mil, kdyby se to dozvdl. Podvejme se nap. na tyto vere. Vezmme Exodus 3,6: A on ekl: J j jsem Bh tvho otce, Bh Abrahamv, Bh Izkv a Bh Jakobv.../' kde hebrejtina k jednodue: J, Bh tvho otce. Pouv slovesa bt velice ekonomicky, sporn. LXX pekld: ,J, j jsem Bh tvho otce, ecky ego eimi ho theos tu patru s..." Doplnilo eimi, sloveso bt v prvn osob ptomnho asu. Matou 22,32 cituje text knihy Exodus 36. Pekld jako LXX: ego eimi.. J, j jsem/ Dopluje sloveso bt tam, kde v hebrejskm textu nebylo. Naproti tomu Marek 12,26 za stejnch podmnek a pi citaci tho textu z knihy Exodus 3,6 pekld hebrejsk originl doslova, ani by dodval v etin sloveso bt, je v hebrejtin neexistuje. Ego ho theos... J Bh Abrahmv a Bh Izkv a Bh Jkobv. Bh nen (Bh) mrtvch, ale ivch." Z tohoto hlediska je v tomto ppad Markv peklad mnohem vrnj eckmu originlu ne Matouv. Pouv-li hebrejtina sloveso bt, m to pochopiteln urit vznam, urit dosah a mnohem vt existenciln slu, protoe jej nepouv pi kad pleitosti. Tak tomu je napklad ve veri Exodus 3,12, kde Bh k Mojovi: Protoe j jsem nebo j budu s tebou..." Mme-li zde sloveso bt, je tomu tak proto, e zde m existenciln funkci a nejenom funkci spony. A Sedmdest zde pouilo eckho slovesa bt v budoucm ase, toti esomai, aby peloili hebrejsk sloveso v nedokonavm vznamu. Je teba si pipomenout, e v hebrejtin jsou dv velk kategorie asu. 1. innost ukonen v minulosti, v ptomnosti nebo budoucnosti. 2. innost neukonen
y r

197

CLAUDE

T-RESMONTANT

v minulosti, v ptomnosti nebo v budoucnosti. Hebrejsk sloveso, kter je v dokonavm tvaru, vyjadujcm ukonenost dje, meme do naich indoevropskch jazyk pekldat bud perfektem, nebo ptomnm i budoucm asem. Hebrejsk slovesn tvar v nedokonav podob meme v podstat pekldat imperfektem, ptomnm nebo budoucm asem. Rozhoduje o tom vlun kontext. Septuaginta zde pekld nedokonav vznam hebrejsk slovesa bt eckm slovesem v budoucm ase. Mohli bychom je vak stejn dobe peloit v ptomnm ase, kter je oteven do budoucnosti: Protoe j jsem, od tto chvle, a pokrauji v byt, s tebou... V nsledujcm veri Moj k Bohu: Ale jak j pjdu k Izraelovm synm a eknu jim (v dokonavm tvaru !): Bh vaich otc mne k vm poslal. Oni mi eknou: Jakjeho jmno? Co jim odpovm? A ekl Bh Mojovi, Exodus 3,14: J jsem ten kter jsem! A ekl: Takto promluv k Izraelovm synm: JA JSEM mne poslal (nebo mne posl) k vm!' Vyjdeme-li z toho, e pouit sloveso je v nedokonavm tvaru, meme ho ppadn pekldat imperfektem, nebo ptomnm i budoucm asem. Mohli bychom tedy napklad tak peloit: Budu ten, jen bude... Protoe hebrejsk sloveso je ve skutenosti ve tvaru nedokonavm a protoe v naich indoevropskch jazycch tuto jazykovou strukturu v zsad postrdme, pevdme hebrejskou asovou strukturu do naeho lingvistickho systmu, co nutn psob problmy. Tam, kde hebrejtina mysl ukonenost v ptomnosti, minulosti nebo v budoucnosti, nebo neukonenost opt v ptomnosti, minulosti nebo budoucnosti, tam my myslme nejprve v ptomnm, minulm nebo budoucm ase a teprve potom si klademe otzku, byla-li innost zavren, ukonen, nebo nebyla.
3

198

S Y N O P T I C K

OTZKA

Navc hebrejsk vztan zjmeno aer, jeho je zde pouito, vyjaduje musk, ensk i stedn rod, a to singulr i plurl. A nejen to: v mnoha ppadech se ho pouv i jako spojky. M tedy celou adu vznam, a pro ns me bt zajmav, kolika rznmi zpsoby lze Exodus 3,14 peloit. Nasi souasnci tak tto monosti tak bohat vyuili. Je vak pravda, e Sedmdestka pekladatel, kte znali hebrejtinu lpe ne my a kte znali tak etinu sv doby, tj. ti nebo dv stolet ped na epochou, tak lpe ne my, kte znali i tradovan vklad smyslu tohoto hebrejskho textu, ho peloila do etiny takto: Ego eimi ho n, J, j jsem ten, jen existuje! Peloili tedy hebrejsk text v jeho plnm, existencilnm smyslu a latinsk peklad je nsledoval: ego sum qui sum. Konec vere 14 je vak v tomto ohledu rozhodujc. Bh Izraele sm sebe nazv: JA JSEM. Sedmdest pekladatel to peloilo: Ho n. Kdy m jako v tomto ppad hebrejsk sloveso bt svj pln a existenciln smysl, pekld LXX hebrejsk sloveso bt tak eckm slovesem bt (einai). A protoe hebrejtina slovesa bt nepouv tam, kde sloveso pln pouze funkci spony, je ho v tomto ppad pouito prv proto, e pln funkci jinou. Nap. Exodus 13,14 proto neznamen: J jsem to, co jsem. K vyjden tto skutenosti by toti hebrejtina nepouila slovesa bt. Uv-li ho pesto, je to proto, e smysl vroku je jin. Mme vak jet dalho svdka, kter pochz z prvnho stolet, resp. z poloviny prvnho stolet naeho let o p o t u , kter nm pome tento text pochopit: Apokalypsu, kter byla napsna nkolik let ped znienm Jeruzalma, protoe oznamuje jeho dobyt. Apokalypsa 1,4:,Jan sedmi spoleenstvm, kter (jsou) v Asii! Milost a pokoj, ecky charts kai eirn, hebrejsky chesed vealom, od Toho, kter je, byl a bude!"
199

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Pekladatel tohoto textu do etiny nen vyloueno, e to byl sm autor pvodnho hebrejskho textu zde dokonale pochopil, e pechod od hebrejskho slovesnho tvaru k eckmu nen mon, nevezmeme-li v vahu rozdly, jimi jsme se zabvali. Ponvad pi pekladu vlastnho Jmna toho, jen se sm hebrejsky nazv J JSEM!, do etiny pekladatel vdl, e hebrejsk tvar, kter vyjadujc nebo naznaujc neukonenost, nezavrenost, trvn, pokraovn, odpovd v etin minulmu, ptomnmu i budoucmu asu, peloil vlastn jmho Boha Izraele do etiny prv pomoc minulho, ptomnho i budoucho asu. Hebrejsk sloveso bt v nedokonavm tvaru bylo stejnm zpsobem, jakm hranol rozkld svtlo, rozloeno na sv sloky. Bh Izraele, jen se sm hebrejsky nazv J JSEM, je prv Ten, kter byl, kter je a kter bude. Apokalypsa 1,8: ,J jsem Alfa a Omega, pravkrios, bez lenu, peklad tetragramu JHVH Bh, Ten, kter byl (jako v Septuagint) a kter jest a kter bude, vemohouc! Apokalypsa 4,8: citt Izaide 6,3 v eckm pekladu: Kado, kado kado JHVH cebaot... Tak zde pekladatel rozloil vlastn Jmno Boha Izraele na jednotliv asov sloky: Ten, kter byl, kter jest a kter bude. Je vidt, e i autor Apokalypsy v polovin prvnho stolet pochopil lpe ne my vlastn jmno Boha Izraele v jeho existencilnm smyslu. Znal tak biblickou hebrejtinu lpe ne my a znal i tradin vklad vere Exodus 3,14. Matou 24,4: A odpovdl Jeua a ekl jim: hlete, aby vds nkdo nesvedl. Nebo mnoz pijdou v mm jmnu a budou kat: Jd, jdjsem Kristus..." U vrazu j jsem Kristus" je pi zptnm pekladu do hebrejtiny teba vzt v vahu, eho jsme si prv vimli v souvislosti s uvnm slovesa bt v hebrejtin: ani hu ha-maiach je tedy bez slovesa bt.
200

S Y N 0 P T 1 C K

OTZKA

Marek 13,6 zaznamenv stejn vrok, kter pekld: mnoz pijdou v mm jmnu, hebrejsky bi-emi, jako u Matoue, a eknou, e ego eimi, v doslovnm pekladu: j, j jsem/' Pesn peklad v souladu s hebrejtinou, kter je v pozad eckho textu: ani hu, to jsem j! nebo jet pesnji: to j! bez slovesa bt. eck koti ego eimi se tak pekrv s hebrejskm vrazem, kter neobsahuje sloveso bt a v danm kontextu znamen, jak to vyloil pekladatel Matoue, prv toto: mnoz pijdou v mm jmnu a budou chtt bt povaovni za Krista a eknou: Kristus, to jsem j! Luk21,8 peloil vrok Pn jako Marek a hebrejskou formulaci ani hu v etin maximln zestrunil: Mnoz pijdou v mm jmnu a eknou: To (jsem) j! A se budeme dle zabvat tvrtm evangeliem, uvidme, e tato zleitost je velice dleit k pochopen nkterch obtnch mst tohoto evangelia. Septuaginta dodv pi pekladu v tiscch ppad eck sloveso bt tam, kde v hebrejtin nen. Naopak v nespoetnch ppadech, kdy se v hebrejtin vyskytuje sloveso bt, LXX nepekld toto hebrejsk sloveso eckm bt, ale slovesem genesthai. Pekladatel tak bezpochyby in zejmna tehdy, pekldaj-li klasick hebrejsk vraz, v nm po hebrejskm slovese bt nsleduje stice le, kter vyjaduje smr, mysl, zmr, cl, orientaci. Genesis 2,7: A vytvoilJHVH Bh lovka, hebrejsky ha-adam, prach vzat ze zem, a vdechl do jeho chpdech ivota, a on byl, lovk, hebrejsky ha-adam, le nefe chaja, doslova ve smru k iv dui." Septuaginta peloila: Kai egeneto ho anthrpos eispsychn zsan, a stal se lovk ivou du. Tento fakt si pipomeneme, a budeme st prologjana 1,14, Kai ho logos sarx egeneto..., co nelze peloit jako: Bo Slovo se stalo... Za eckm slovesem egeneto se ne201

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

skrv hebrejsk sloveso oznaujc dn, ale hebrejsk sloveso bt, po nm nsleduje stice le vyjadujc vztah. Tak to tak mimochodem chpali velc scholastit teologov jako svat Tom Akvinsk a blahoslaven Duns Scotus, kdy hovoili o vtlen, o hypostatick unii. K tomu se vrtme, a budeme st text Jan 1,14. Zsluha velkch scholastickch teolog je o to vt, e mli ped oima latinsk peklad eckho textu, kter jen znsoboval obtnost porozumn, et verbum caro factum est. Matou 14,27: Tharseite, mjte dvru, ego eimi, j to jsem a ne: j jsem. Hebrejsky ki ani-hu." Matou26,25: Odpovdl Jid, kter ho zrazoval, a ekl: Jsem to j, rabi?" Hebrejsky ha ani-hu. Chyb zde sloveso bt. Nelze samozejm pekldat: e j nejsem? Marek 14,61: Veleknz se ho znova dotzal a ekl: Jsi ty mesi, syn Poehnanho?" Hebrejtina se obejde bez slovesa bt: ha-ata hu ha-maiach ben-ha-meborak? Zda ty (jsi) jm, pomazanm, synem Poehnanho? A Pn odpovdl, v eckm pekladu ego eimi." Doslovn peklad je zavdjc: j, j jsem. Hebrejsky: Ani hu, jsem to j, krl, na nho se v otzce nar, oekvan chatan, oekvan pomazan, nazvan tak Bo syn. K tto formulaci se vrtme u Jana a podrobn ji prozkoumme, nebo v ad text psob obte. Skutky apotol 13,25: Podle slova rabna Saula, ka velkho rabna Gamaliel^ Jan oznamoval pedem... ekl: kdo mte za to, e j jsem?" ecky: k eimi ego, co pochopiteln nelze pekldat j nejsem j nebo j, j nejsem, aie v souladu s hebrejtinou, kter stoj v pozad. Pavel tu hovo hebrejsky v synagze v Pisidsk Antiochii a cituje slova Jana ktitele: lo ani hu, bez slovesa bt, j to nejsem, tj. nejsem oekvan chatan, nejsem ten, jen pichz, nejsem pomazan krl, nejsem Bo syn, ale hle, a ten, jen pichz po mn, je tm, jemu nejsem hoden rozvzat opnky na jeho nohou.
202

S Y N O P T I C K

OTZKA

Hebrejtina postrd slovo k pojmenovn toho, co my, lid odkojen Platnem, Descartem a Kantem oznaujeme slovem tlo jako nco, co se li od due. Dvod je velice jednoduch: nco takovho jako tlo bez due neexistuje a nikdy neexistovalo; je to slovo, kter nem dn smysl. Existuje-li njak tlo, tj. iv biologick systm, existuje proto, e je oivovn nebo informovn, co je tot. Jakmile informujc princip, jinmi slovy due odchz, nezstv u tlo, ale mrtvola, tj. fyzick, materiln mnohost, je byla informovna, ale u nen. Klasick star problm spojen due a tla tedy nem dn smysl, protoe tlo, iv tlo, a iv je kad tlo je vidm a jeho se dotkm, je dlem informace mnohostn hmoty, nebo eknme atom a molekul, kterou psob informujc princip, jen meme nazvat du nebo tak jinak, nelb-li se nkomu slovo due. Hebrejtina m naopak nkolik slov pro oznaen mrtvoly, kter nen tlem, mrtvoly, je je to, co zbv, jakmile due odchz. LXX pekld hebrejsk slova oznaujc mrtvolu b u d jako ptma nebo jako sma, slovo sma uv tak Platn a po nm i platonikov, aby oznaili to, co my v platonick tradici oznaujeme pojmem tlo jako nco, co se od due li. Hebrejtina nem slovo pro oznaen tla jako neho odlinho od due z toho prostho dvodu, e nco takovho prost neexistuje. M vak slovo, jm oznauje celek, na kter mohu ukzat prstem, kter vidm a jeho se dotkm, konkrtn a iv tlo a iv je kad tlo kter, protoe je iv, je informovno a tud i oivovno, oduevnno". Ve dvactm stolet jsme dospli k objevu, e v kadm ivm biologickm systmu a kad bilogick systm je iv, jinak to nen systm, v kadm ivm organismu a iv je kad organismus se hmo203

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

ta, tj. atomy a jednoduch molekuly ustavin vymuj! Jedin, co petrvv, je to, co meme oznait pojmem due, ale jestli nkomu slovo due nevyhovuje neboje na n alergick, me pout slova psychika, co je pesn tot. Francouzsk slovo me pochz z latinskho anima a slovo psychika pochz z eckho psych. Hebrejtina m slovo, jm oznauje celek, ale nem slovo pro onu neexistujc vc, jakou je tlo uvaovan oddlen od due. Tm slovem je basar, je bylo do etiny peloeno vtinou jako sarx, ale obas tak jako sma. A samotn eck slovo sma, je me oznaovat v eckm pekladu hebrejsk Bible zrove iv celek, organismus, tj. to. na co mohu ukzat prstem a eho se dotkm, iv tlo, je je oivovno, a tak mrtvolu, rozpadajc se ltku bez due, bez informace. Pekladatel hebrejskch zznam, kter tvo zklad a podklad ty evangeli, do etiny pouvali eckch slov ptma nebo sma k pekladu jednoho i jinho z hebrejskch slov oznaujcch mrtvolu. Obas vak tak pouvali eck slovo sma pi pekladu hebrejskho basar, je v ad text, ale ne ve vech, znamen oiven celek, konkrtn ivou bytost, j se dotkm a kterou vidm. V kadm ppad si mme poloit otzku, co se nachz za eckm slovem sma. Pokud jde o eck slovo ptma, mrtvola, nen teba vhat nebo pochybovat, protoe u nj nen dn dvojznanost. Matou 14,12: ci Jana ktitele, sttho, pili a odnesli mrtvolu, ecky ptma, do hrobu, hebrejsky keber." Marek 6,29 peloil stejn: ci Janovi pili a pohbili jeho mrtvolu, ptma, a uloili ji do hrobu, ecky mnmeion, hebrejskykeber." Matou 24,28: Tam, kde je mrtvola, ecky ptma, tam se sltnou i orlov. "
204

S Y N O P T I C K

OTZKA

Luk 17,37: Tam, kde je mrtvola, ecky sma, tam se sltnou i orlov. " Take Luk peloil eckm slovem sma hebrejsk slovo, je pekladatel Matoue peloil slovem ptma. Pokud jde o Marka, ten pvodn text nepekldal vbec. Kesanovi ze spoleenstv, k nim se obracel, by se zdl bezpochyby pli nejasn. A to je dal dkaz navc, e Matou je ve srovnn s Markem star. S pslovm, je Pn cituje, se setkvme u Joba 39,30. Jde skuten o orla. Jeho mldata vstebvaj krev. A tam kde jsou mrtvoly, hebrejsky chalalim, tam je on, hebrejsky lam hul" V doslovnm pekladu tam on!, bez slovesa bt, je je v hebrejtin nadbyten. Matou 27,57: Nadeel veer a piel bohat lovk z msta Haramatha (1. Samuelova 2,11, eck pepis armathaim; 15,34; 7, 17; atd..), Josefjeho jmno... Sel k Piltovi a vydal si mrtv tlo Jee, ecky sma. Stejn tak Marek 15,43 a Luk 23,52. Ale Marek 14,46 nm fe: On (Pilt) vydal mrtvolu, ecky ptma, Josefovi. Jan 19,31 tak pouv eckho slova sma, aby peloil hebrejsk slovo oznaujc mrtvolu aby mrtvoly, ecky ta smata, nezstaly na ki v den sabatu."Jan 19,38: Josef, kter pochz z msta Haramatha, podal Pilta o svolen sejmout Jeovo mrtv tlo, ecky sma." 19,40: Nikodm a on vzali Jeovo mrtv tlo, ecky sma" Jan 20,12: Tam, kde bylo poloeno Jeovo mrtv tlo, ecky sma" Jan ovem tak pouv a pouval jet ped vznikem synoptickch evangeli, jak uvidme dle, eckho pojmu sarx pi pekladu hebrejskho basar, je v ad text oznauje celou ivou bytost, to, co v na platonick a kartezinsk tradici nazvme du a tlem. Hebrejsk koen bark znamen ,ehnat, velebit, chvlit. Hebrejsk sloveso bark peloilo LXX jako eulogein. Septuaginta pouv zdka sloveso eucharistein, je dnes,
205

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

v modern etin znamen dkovat, vyslovit dky. Matou, Marek i Luk pouvaj pi pekladu hebrejskho bark eckho slovesa eulogein. Matou 14,19 : Vzal pt chleb a dv ryby, pozdvihl oi k nebi a vykl poehnn, ecky eulogsen..." Marek 14,22: eulogsen. Luk 9,16: eulogsen. Matou'26,26: Kdy jedli, Jeua vzal chlb a vykl poehnn, ecky eulogsas..." Marek 14,22: eulogsas. Luk 22,19: A on vzal chlb, a vykl poehnn, ecky eucharistsas..." Luk tedy pi pekladu hebrejskho bark pouil slovesa, kter Septuaginta pouv zdka Luk ovem uv i slovesa eulogein, 24,30: A stalo se, hebrejsky va-jehi, e kdy s nimi ulehl (aby spolu jedli, podle vchodn dobov zvyklosti)^ vzal chlb, vykl poehnn, ecky eulogsen..." Luk24,50: Pozdvihl ruce a ehnal je, ecky eulogsen..." Jan pekladatel tvrtho evangelia nikdy nepouv eckho slovesa eulogein, ani odvozench pojm jako eulogtos, poehnan, ani eulogia, poehnn. Matou uv eckho slovesa eucharistein. Matou 15,36: Potom vzal tch sedm chleb a ryby a vykl poehnn, ecky eucharistsas..." Marek 8,6 peloil tot rovn jako euchastsas. Matou 26,27: Vzal kalich, vykl poehnn, ecky eucharistsas..." Marek 14,23: Vzal kalich a vykl poehnn, ecky eucharistsas... Luk22,17: eucharistsas... Marek 14,36 nm zachoval slovo, kterho Pn pouil, kdy hovoil k Bohu, jeho nazval svm otcem: aba, co je tvar hebrejskho slova ab, kter gramatikov oznauj jako emfatick, drazov: A on ekl: Aba, ote, tobje vechno mon... ale ne to, co j chci, ale to, co chce ty." Marek m za slovem aba jeho eck peklad: ho pater, otec.
206

S Y N O P T I C K

OTZKA

Matou26,39 nezachoval autentick slovo, kter vylo z st Pn. Peloil: Pater m, mj ote... Ale ne jak j chci, ale jak ty... (rozumj: jak ty chce)..." Luk 22,4 peloil rovn pater, ote... Ale ne m vle, ale tv..." Pavel, manm 8,15, zachoval pvodn abba: Nepijali jste pece ducha otroctv, abyste opt propadli strachu, ale pijali jste ducha, jen z vs uinil syny, v nm volme (jako Pn) aba a zde Pavel peloil pro ty, kdo jazyk Pn neznaj: h o pater, ote." Stejn tak v listu Galatskm 4,6: Protoe jste (nyn) syny (a ne u otroky), Bh poslal do vaich srdc ducha svho syna, kter vol: aba, nsleduje peklad: h o pater." Hebrejsk sloveso kum znamen: vstvat, zvedat se. V dokonavm tvaru kal: kam, zvedl se. Nedokonav tvar: jakum: zvedal se, nebo bude se zvedat. Tvar hifil, dokonav: hekim. Nedokonav: jakim: zvedat se, o nkom, kdo le nebo sed, o nkom, kdo upadl, kdo je utiskovn; vztyit, postavit, vyvolat; postavit stan, sloup, olt, modlu; znovu postavit zboenou chatr, probudit. Hebrejsk sloveso kum se v Septuagint pekld dvma eckmi slovesy: 1. anistmi, imperfectum anistn, futurum anasts, aorist anestsa, je znamen: zvednout se, zvednout nkoho tak, e ho uchopme do rukou, zvednout nkoho ze idle, z loe, z postele, vyzdvihnout, podntit. V bezpedmtovm vznamu: zvednout se, vztyit se. Tento vznam je v Septuagint velice ast. 2. egeir, impf. geiron, f. eger, ao. geira, perf. eggerka. V Septuagint mn ast. Pekladatel ty evangeli pouvaj pi pekladu hebrejskho kum rovn tchto dvou eckch sloves, ale kad svm zpsobem a podle sv libosti. Matou pouv hebrejskho slovesa anistmi pouze
207

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

jednou, pi pekladu pikzn Try. Deuteronomium 25,5: Kdy budou brati bydlet spolu a jeden z nich zeme bez syna, nevdd se, ena zemelho, za mue cizho (rodin). Jej vagr vejde k n, vezme si ji za enu a (doslova:) udl vagra (tj. uin to, co je povinen uinit vagr). A bude prvorozen, jeho porod, vyzdvihne se (jakum) na jmno zemelho bratra, aby jeho jmno nebylo vyhlazeno z Izraele." Otrocky jsme peloili slovo za slovem. Vimli jsme si, e nco v peloen hebrejsk vt nesed. eck peklad LXX nm nepome. Matou22,24 cituje tento text v eckm pekladu v souvislosti s diskus saducejskch vzdlanc s galilejskm rabim. Pili, nebo piblili se, k nmu saduceov, ti, ji tvrd, e nen vzken (anastasis, abstraktn substantivum zskan ze slovesa anistmi: akt vstvn nebo zvednut se, zde se rozum vstn z mrtvch") zeptali se ho a ekli: uiteli, Moj k: Zeme-li nkdo a nezanech potomka, jeho bratr mu ze vagrovsk povinnosti vi jeho en vzbud, pozdvihne semeno, ecky sperma, je bn pekld hebrejsk era, svmu bratru." Saduceov tak cituj text Deuteronomia 25,5, ale jak vidme v pekladu, kter nm poskytl pekladatel Matoue do etiny, je podmtem slovesa jakum, na kter se v textti odvolvaj saducejt vzdlanci, bratr, kter se oen s vdovou po zemelm bratru a kter vzbud semeno, zatmco v hebrejskm textu, kter teme v naich modernch vydnch je to tak, e podmtem slovesa jakum je bekor, prvorozen eny, co dv ponkud bizarn smysl. Navc saducejt vzdlanci cituj text, v nm je pedmtem slovesa anistmi semeno, sperma. V hebrejskm textu vak teme: vyzdvihne se na jmno jeho zemelho bratra. Bez ohledu na tento komplikovan text i na rozdl mezi textem, kter mli saducejt vzdlanci, kte se pili s Pnem pt ped oima nebo v pamti, je v souvislosti s nam masoretskm textem jist jedno: Matouovo
208

S Y N O P T I C K

OTZKA

evangelium pouv slovesa anistmi k pekladu hebrejskho kum pouze pi pekladu cittu z Try. Marek a Luk naopak pouvaj eckho slovesa anistmi pi pekladu hebrejskho kum. Pi pekladu hebrejskho slovesa kum pouv Matou radji eck sloveso egeirein. Matou9,25: vzal dvtko za ruku a dvtko vstalo, ecky gerth." Marek 5,41 nm l stejnou scnu: vzal dt za ruku a ekl mu: Talitha kum, co je v pekladu ho estn methermneuomenon, dvtko, j ti km, vsta! A hle, vstalo, ecky anest, dvtko a zaalo chodit, nebo mu bylo dvanct let. " Luk8,54: Vzal ji za ruku, zvolal a ekl: Dt, ecky h pais, vsta! A probudil se, jej duch, a ona hned vstala, ecky anest." Matou 14,2: Vonom ase (v hebrejtin bn vraz: beet ha-hje, peloen pesn tak, jak to in n text, en ekein t kair, srov. Jozue 11,10; 11,21; Deuteronomium 1,16; 3,31; kniha Soudc 4,4; 14.4; 21,14, atd.) v onom ase se doslechl, Herodes tetrarcha, co je k slyen o Jeovi... Dal hebrejsk vraz pmo peloen do etiny: ama... et ema Jeua... A ekl svm sluebnkm: On, to je Jan ktitel! On se pozdvihl, ecky gerth, vstvaje z mrtvch, ecky apo tn nekrn, hebrejsky hu kam min-ha-metim."Marek 6,14 zaznamenal stejn vrok: A kalo se, e Jan ktitel se pozdvihl, nebo povstal, ecky eggerthai, z mrtvch, hebrejsky kam-min-hametim. Luk 9,7: Jan povstal z mrtvch, ecky gerth ek nekrn. " Ponaje Matouem 16,21 Pn sv spolenky u o tom, co ho ek: Od t doby zaal, Jeua, ukazovat svm km, e mu bude {teba) jt do Jeruzalma a trpt mnoho od starch, knzi a soferim../' eck slovo dei, je teme v eckm textu a je v klasick etin znamen je teba, je poteba nebo je zapoteb, odpovd hebrejskmu obratu, kter neobsahuje pznan slovesn tvar je teba. Hebrejsk vraz peloen ec209

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

km dei tvo hebrejsk stice le a infinitiv, napklad ve versi 2. krlovsk 4,13: co udlat tob?, eck peklad ti dei pisai soi"2. krlovsk 4,14: u-me la-asot la, eck peklad ti deipoisai aut doslova peloeno: co udlatj?" Nen nutn pekrucovat peklad eckho dei pelome-li je jako je teba, posouvme tm a pekrucujeme jeho smysl. Matou 16,21: ...bt zabit a tetho dne vstt (rozum se z mrtvch), ecky: kai t trit hmer egerthnai". Marek 8,31 pin stejn vrok, ale pekld ho pomoc slovesa anistmi: Zaal uit, e synu lovka bude (eck dei) mnoho trpt, bude mu bt zavren, (doslova) vylouen kntmi, veleknzi a soferim, znalci Knihy, e bude zabita e po tech dnech vstane, ecky kai meta treis hmeras anastnai. " Tam; kde eck Matou k: a tetho dne vstt, kai t trit hmer egerthnai, Marek k: po tech dnech. Tetho dne se hebrejsky ekne: ba-jom ha-elii; Oze 6,2, eck peklad en t hmer t trit". eck meta treis hmeras, je pouv pekladatel Marka, odpovd hebrejskmu mikce, je znamen na konci, ne tedy psn vzato po. Napklad Deuteronomium 14,28: mi-kce alo anim, na konci t let, ecky meta tria et. Ezechiel 3,16: ,yA nadeel konec sedmi dn, hebrejsky mi-kce ibeatjamim, eck peklad meta tas hepta hmeras..." Na konci t dn je pro Hebrejce jet v tchto tech dnech. Tento asov sek tvo st tetho dne. Zatmco v pekladu do francouztiny nebo etiny je po tech dnech u mimo tet den, za" nm. Take nvratem nebo odkazem k hebrejtin je vyeena dal nejasnost. Luk 9,22: Synu lovka bude {dei) mnoho trpt, bude zavren knmi, veleknzi a soferim, zkonky, bude zabit a nebo tetho dne vstane, ecky kai t trit hmer egerthnai. " Matou 17,22: Syn lovka bude (zde je msto dei pouito eckho slovesa mellei) vydn do rukou lid. Zabij ho a tetho dne vstane, ecky egerthsetai. Matou 20,19: Vydaj ho
210

S Y N O P T I C K

OTZKA

gojim, pohanm... a tetho dne vstane, ecky egerthsetai. Matou 27, 63: Po tech dnech, ecky meta treis hmeras a tud na konci t dn vstanu, egeiromai." Matou 17,9: Kdy sestupovali s hory, pikzal jim, Jeua, a ekl: Nikomu nekejte o vidn, dokud syn lovka nevstane z mrtvch, ecky anest." A Marek 9,10 dodv: Stehli pevn a dreli toto slovo u sebe a zabvali se otzkou, co je to vlastn vstt z mrtvch, ecky ti estin to ek nekrn anastnai." T Marek 9,31: ...uil sv ky a kal jim: syn lovka bude vydn do rukou lid a ti ho zabij, a on po svm zabit na konci t dn, ecky meta treis hmeras, vstane, ecky anastsetai. Oni vak nechpali toto slovo a bli se ho zeptat" Marek 10,32: Byli na cest a li do Jeruzalma, a pedeel je, Jeua... Vzal znovu dvanct k sob a zaal mluvit o tom, co ho m potkat: Hle, jdeme do Jeruzalma, a syn lovka bude vydn veleknm a zkonkm, odsoud ho na smrt a vydaj ho gojim, pohanm.... A potom (tj. po tech dnech), vstane, ecky anastsetai." Z tchto nkolika pklad vidme, e tam, kde pekladatel Matoue uv radji eck sloveso egeirein, dv Marek pednost slovesu anistmi, anistanai. Z obou dvou poznmek u Marka a Luke vyplv, e ci nejen neoekvali vzken Pn, ale e kdy je nm pouoval, vbec nic nechpali. k nm to tak tvrt evangelium, j T ^ m 20, 9: Nebo jet neznali psma (prorock), podle nich mu bude, ecky dei, vstt, ecky anestnai, z mrtvch. " Nelze tedy tvrdit, e ci vidli vzkenho Pna, protoe si to vroucn pli. Vsouvislosti s eckm vrazem, kter jsme peloili jako tet den, je zde teba pipomenout, e v hebrejtin existuje jeden velice asto uvan vraz, etmol eloim, kter znamen: vera a pedevrem! Tento ast hebrejsk vraz, Exodus 5,7; 5, 8; 5,14; 1. Samuelova 10,11; 14,21; 19,7; 21,6; 2. Samuelova 3,17, atd. je do etiny zpravidla pe211

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

kldn jako echtes kai ritn, vera, a potom jet tetho dne... To znamen, e pro Hebrejce je vera druhho dne, potaje v to i dnen den a pedevrem je tetho dne. Stejn tak ztra je druhho dne, potaje v to i dneek, a pozt je tetho dne. Proto v jazyce Hebrejc vstal Pn z mrtvch tetho dne, tj. pozt vzhledem ke dni jeho smrti a jeho uloen do hrobu. Mohli jsme si u nkolikrt vimnout, e v hebrejskoeckm slovnku Septuaginty odpovdaj asto dv eck slova jednomu hebrejskmu nebo naopak. Prv jsme vidli, e pekladatel evangeli do etiny vyuvaj jedn i druh monosti. Existuj tak ppady, kdy jednomu hebrejskmu slovu odpovdaj dv eck, protoe jednm eckm slovem nelze vyjdit smysl hebrejskho slova tvocho podklad. To plat napklad u slova leb, je oznauje srdce a je tedy pekldme jako srdce. Avak v hebrejtin a v hebrejskm a mylen nen srdce jako u ns citovm orgnem. Srdce je orgnem porozumn, rozumu. V etnch textech svat Hebrejsk knihovny je hebrejsk slovo leb do etiny do etiny tak jako dianoia, je znamen mylen, rozum, rozliovn. Ve velkm liturgickm textu, kter teme v Deuteronomiu 6,4: ema Israel... Sly, Izraeli, JHVH, n Bh, JHVH jedin (v hebrejtin bez slovesa bt), Septuaginta doplnila estin, je. Bude milovat JHVH, svho Boha, v celm svm srdci, v cel sv dui a v cel sv sle... " Pelome-li hebrejsk be-kol leba-beka doslovn jako v celm svm srdci, nebude nikdo moci nco namtat, protoe hebrejsk leb skuten znamen srdce. Pesto je to zavdjc a my uvdme tene v omyl, protoe v hebrejtin nen srdce orgnem citovosti, ale rozumu. Bude-li ten
212

S Y N O P T I C K

OTZKA

st francouzsk peklad, pochop ho v citovm smyslu, ani by si uvdomil, e se po nm d, aby miloval Boha celm svm rozumem. Pekladatel svat hebrejsk Bible peloili tento text do etiny takto: Sly, Izraeli! Krios (bez lenu, odpovd tetragramu, kter se nesml vyslovovat), doslovn peklad pn n Bh je pn jedin (sloveso bt je doplnno) ! A bude milovat pna svho Boha z celho svho srdce, ecky ex hols ts kardias su, z cel sv due a z cel sv sily." Jin pekladatel vak peloil hebrejsk leb eckm dianoia. Ti synoptick evangelia cituj znm text Deuteronomia 6,4 evidentn v pekladu. Samotn Pn cituje Sema Israel... pochopiteln hebrejsky. Matou 22,35: ...jeden znalec Try se ho zeptal, aby ho zkouel: Rabi, jak pikzn Try je nejvt? A on, Pn, odpovdl: Bude milovat krion, pna (JHVH) v celm svm srdci (doslovn peklad hebrejskho be-kol lebabeka), a v cel sv dui a v cel sv sle nebo moci a v celm svm rozumu, ecky kai en hol t dianoia su." Pekladatel do etiny, jemu vdme za Matouovo evangelium v podob, v jak ho teme, doplnil st vty a v celm svm mylen, v celm svm rozumu" jednodue proto, e kdy pekldal hebrejsk zznam, kter ml ped sebou, nepovaoval peklad hebrejskho leb eckm kardia za dostaten. eck slovo nevystihovalo dostaten obsah a smysl hebrejskho leb, proto bylo nezbytn peloit jedno jedin hebrejsk slovo leb alespo dvma eckmi, kardia, srdce, a dianoia, mylen nebo rozum. Jak si ten ji poviml, dlme dnes zcela spontnn tot. Nesta-li k pekladu jednoho hebrejskho nebo eckho slova svatho Psma jedno slovo, pouvme vce slov, abychom vystihli obsah a sdlili informaci obsaenou v tomto jedinm hebrejskm nebo eckm slov. Stejn postupoval pekladatel eckho textu do latiny, svat Irenej z Lyonu.
213

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Pekladatel Matoue znal oba dva mon a vstin peklady hebrejskho leb a obou tak pouil, protoe prvn nebyl dostaujc. Tam, kde jedno eck slovo k pekladu hebrejskho nesta, lze pout dvou. asto tak postupuje rovn svat Pavel ve svch listech. Marek 12,29 peloil t text takto: Sly, Izraeli, krios, pn (JHVH) n Bh je pn (kyrios) jedin. Marek, stejn jako pekladatel Matoue dodv eck sloveso estin, on je. A ty bude milovat krion, pna svho Boha z celho svho srdce, ex holes kardias s, ne tedy jako Matou, jen pekld pesn a vrn hebrejsk text, v celm svm srdci, a z cel sv due a z celho svho mylen, nebo rozumu, kai ex hols ts dianoias s a z cel sv sly... " Marek tak, pokud jde o etinu, vylepil star Matouv peklad. Matou peloil ve svm srdci, Marek ho opravil. Ale rovn pidal vraz: a z celho svho mylen nebo rozumu, aby doplnil, co bylo v eckm pekladu hebrejskho leb slovem kardia nedostaujc. Luk 10,27 peloil: Bude milovat krion, pna, svho Boha, z celho svho srdce, ex hols ts kardias s a v cel sv dui, doslovn jako u Matoue^ a v cel tv sle a v celm tvm mylen nebo rozumu, kai en hol t dianoi s." Luk 1,51 u pouv dvojho pekladu hebrejskho slova leb eckm kardia a dianoia, srdce a rozum: Rozptlil ty, kdo byli nadut, pyn, dianoia kardias autn ve svm srdci, tj. ve svm rozumu. V hebrejskm textu bylo pouze slovo leb, srdce, avak pekladatel Luke 1,51, aby zachoval smysl hebrejskho leb, pouil dvou eckch slov tam, kde je v hebrejskm originle pouze jedno. Je to postup, jak jsme ji ekli, u Pavla ast. Perume tu nyn pklady dvojho pekldn jedinho hebrejskho slova dvma nebo vce eckmi slovy. Pekladatel ty evangeli postupuj stejn jako sta pekladatel hebrejsk Bible. Pouvaj i stejnho hebrejsko214

S Y N O P T I C K

OTZKA

eckho slovnku, stejnho referennho systmu mezi hebrejtinou a etinou. Pn uil hebrejsky nebo aramejsky, nejsp hebrejsky i aramejsky. Hebrejtina nebyla v dobch Pn mrtvm jazykem, na rozdl od toho, co si v minulch stoletch myslela ada vdc. Potvrdily nm to objevy v Kumrnu. Aramejtina byla spe lidovm jazykem, jazykem obyejnch lid, zatmco hebrejtinu pouvali spe lid vzdlan, pouen. Avak do jak mry a jakm zpsobem probhala v dob psoben Pn mezi obma jazyky osmza? To zatm nevme pesn. Kolem Pna se shromaoval zstup nebo sp zstupy lid, kte neumli st ani pst, aby ho sledovali a poslouchali. Ml vak rovn vzdlan ky jednm z nich je autor tvrtho evangelia kte umli st a pst, kte byli lidmi Knihy. Je a priori nemysliteln, e by si tito ci, kte umli st a pst, kte trvili svj ivot studiem svatch Knih, neinili poznmky, e by psemn nezaznamenvali a neuchovvali to, co Pn kal a dlal, protoe psemn zaznamenvny a uchovvny byly vroky pedelch prorok a protoe v och svch vzdlanch k i v och k ostatnch znamenal Pn nkoho nepomrn vtho ne jen jednoho z dosavadnch prorok. Tm spe bylo nutn zaznamenvat, zapisovat, a to bezprostedn, to co kal, emu uil a co dlal. Opan pedpoklad je nesmysln a neppustn, vezmeme-li v vahu zcela mimodn etnick prosted, v nm Pn naplnil sv posln. Nelo o njak divok kmen z povod Amazonky, ale nepochybn o msto s nejvtm potem vzdlanch a uench lid, odkojench svatmi hebrejskmi Psmy, je byla v synaggch stn pekldna do aramejtiny, ale pro tento stn peklad do lidovho jazyka platil ped znienm Chrmu absolutn zkaz psemnho zaznamenvn.
215

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Podrobn zkoumn variant t peklad, jimi jsme se zabvali, zkoumn rznch eckch slov, jich Matouovo, Markovo a Lukovo evangelium pouv pi pekladu jednoho a tho hebrejskho slova, dokazuje, e v pozad tchto t eckch text existovaly ti psemn zznamy v hebrejtin. dajn vce nebo mn na sob nezvisl stn tradice v rznch crkvch by nemohly dospt k vce mn shodnm eckm textm, je se li tm, e to i ono hebrejsk slovo je peloeno dvma rznmi zpsoby pomoc dvou nabo t eckch slov. Krom toho se vechna slova pouit ve tyech evangelich nachzej v hebrejsko-eckm slovnku Septuaginty, kter meme pi troe trplivosti snadno zrekonstruovat. Vztah mezi hebrejtinou a etinou je v evangelich stejn jako v Septuagint. Krom toho je velice asto stejn i v Pavlovch dopisech, s tm upesnnm, e Pavel asto pouv pro vyjden jednoho jedinho hebrejskho slova dvou eckch tam, kde pi pekladu jedno eck slovo nesta. Nkdo samozejn namtne: vdy to jsou jen dohady, hypotzy! Ano, jsou to hypotzy. Ale ve vd, ve vech experimentlnch vdch postupujeme vdy na zklad nkolika hypotz a postupn vyluujeme ty, kter nejsou pmo nebo nepmo oviteln ve zkuenosti. Nikdo jet donedvna nevidl napklad atom. Pitom hypotza atomu, atomov teorie byla veobecn pijmna, protoe pouze ona nm v danm okamiku umoovala obshnout a navzjen porovnat poznatky fyziky a chemie poslednch tm dv st let. Jet na potku tohoto stolet nkte vznan vdci, jako napklad Pierre Duhem, hypotzu atomu odmtali. Vvojov teorie je rovn pouh hypotza, ale bez n neporozumme niemu z djin prodnch druh, jak je nyn znme prostednictvm zoologie a paleontologie. Bu vezmeme
216

S Y N 0 P T 1 C K A

OTZKA

v vahu, e zoologick skupiny, kter po sob nsledovaly v ase, vychzely jedny z druhch a byly stle sloitj, a e proto existuje fyzick, genetick vazba mezi pozdj zoologickou skupinou a skupinou, je j pedchzela: to je vvojov teorie. Nebo tuto hypotzu nepijmeme a potom pro ns bude zcela nesrozumiteln jak srovnvac anatomie, tak i srovnvac embryologie a srovnvac biochemie. Nebo prv anatomick, fyziologick, biochemick a jin pbuznosti dnes vdce vce ne kdy jindy pivdj k mylence, e mezi jednou a druhou zoologickou skupinou existuje nco, co se podob filiaci, fyzickou a genetickou vazbu. Budeme-li tvrdit opak, odmtneme-li teorii nebo hypotzu biologickho vvoje, potom se nm budou tyto pbuznosti zdt stejn nepochopiteln, jako je nepochopiteln skutenost, e lidsk zrodek v matin dloze m nco, co pipomn bry. Je fakt, e pechod od jedn zoologick skupiny ke druh nikdo nikdy nevidl, a to z toho prostho dvodu, e jsme u toho nebyli. My lid jsme se objevili zcela nedvno. A je tak pravda, e tento pechod nikdo u ani neuvid a to jednodue proto, e biologick vvoj je u konce. Z dvodu, e nikdo nikdy nevidl a e ani nikdo z ns nikdy neuvid pechod od jedn zoologick skupiny ke druh, od jednoho druhu k druhmu, meme odmtat a poprat teorii evoluce donekonena. Vzhledem k danm okolnostem jsou navc fosilie mimodn vzcn, take vdy bude mon se uchlit k tto negaci. Avak cel djiny prody, je byly ped nmi, budou potom nesrozumiteln. Zejmna dnes, kdy je nm znmo to, co neznali vdci minulho stolet: srovnvac biochemie, tj. srovnvac analzu sloen obch molekul, kter jsou charakteristick pro kad druh ivch bytost. Lingvist postupuj stejn jako zoologov a paleontologov. Jedin srovnvac metoda umouje zabvat se
217

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

djinami jazyk (A. Meillet, Srovnvac metoda v historick jazykovd, 1924). U vech v souasnosti znmch metodicky zkoumanch jazykovch skupin je mon rzn jazyky z te skupiny vzjemn porovnat na zklad toho, e pedpokldme existenci prapvodnho, potenho jazyka, jemu Nmci kaj Ursprache. Na srovnvacm zklad meme vytvoit hypotetick prapvodn jazyk, z nho se vechny dosavadn znm jazyky odvozuj. Je tm nemon tuto hypotetickou rekonstrukci srovnat s jazykem znmm na zklad dokument. V jednom ppad to vak mon je: v ppad jazyk romnskch. Spolen pvodn jazyk, k nmu dospjeme zptnou indukc na zklad znmch romnskch jazyk, nm neumouje rekonstruovat nebo obnovit vechno, co vme o latin na zklad latinsky psanch dokument, t latiny, je existovala v okamiku, kdy se jazyky, je jsou pokraovnm latiny, oddlily jedny od druhch stejn jako druhy vzel z jedn spolen vtve. Kdybychom o latin vdli pouze to, co jsme se dovdli z romnskch jazyk, k mnohm poznatkm o star latin bychom vbec nedospli. Protoe vak mme k dispozici doklady, z nich nkter jsou psny v latin, kter tvo zklad tzv. romnskch jazyk, nikdo neme existenci pvodnho jazyka ani dal vvoj poprat. Abychom mohli tvrdit, e existoval pvodn spolen jazyk, Ursprache, k Meillet nas. 22 sv knihy, k tomu je teba nalzt ve srovnvanch jazycch specifick rysy tohoto jazyka, pokud se jet udrely. Termnem indoevropsk oznaujeme, jak znmo, jazykovou skupinu zahrnujc idiomy rijsk, Indii a rn, armnsk, albnsk, helnsk, italsk, latinsk, osco-umbrijsk atd. keltsk, germnsk a baltsk. Prapvodn indoevropsk jednoty si vimla ada lingvist u v osmnctm stolet. Jej existenci prokzal v roce 1816 F. Bopp.
218

S Y N O P T I C K

OTZKA

Ve srovnvac neboli komparativn gramatice dospl na zklad porovnvn mluvnickch tvar k odhalen existence tzv. Ursprache, j kme indoevropsk. Pbuznost mezi rznmi jazyky prozrazuje a dokazuje spolen pvod. Je to pesn tent princip, kterho pouvaj biologov, zoologov a paleontologov pi zdvodnn faktu vvoje. V ppad vvoje rznch jazyk pochzejcch z latiny znme pvodn jazyk, pvodn jazykovou vtev, protoe se nm zachovaly pslun doklady. V ppad indoevropskho jazyka jde o irou indukci, protoe se dn dokument psan v tomto prapvodnm jazyce nezachoval Qoseph Mansion, Esquisse d'une Histoire de la langue sanscrite, Pa 1931). Pedpokldme, e tento prapvodn jazyk existoval, a to na zklad nepochybnch pbuznost, kter objevujeme mezi jazyky, je mme monost zkoumat. Meme ho odhalit metodou zptn indukce. Na zklad dceinch jazyk, je maj adu pbuznch rys, si meme uinit pedstavu o jazyce mateskm". Bude-li nkdo chtt absolutn poprat, e v minulosti existoval prazkladn indoevropsk jazyk, nikdo mu v tom neme zabrnit, protoe nemme k dispozici dn pslun dokument. Avak uinme li to, budou nm zkladn lingvistick daje zcela nesrozumiteln. Existence pvodnho indoevropskho jazyka je sice hypotza, ale je to hypotza zcela oprvnn, nebo dn jin hypotza nm neumouje pochopit lingvistickou metodu. Rada zoolog a paleontolog odmt ve stejnm smyslu hovoit o vvojov teorii nebo dokonce o hypotze vvoje, a kaj: fakt evoluce. Stejnm zpsobem se nm hypotza v hebrejtin psanch dokument, kter tvo podklad ty evangeli, jev jako pravdiv a dokonce jist, nebo pouze ona nm umouje vysvtlit danou skutenost, kterou pedstavuj tyi evangelia jak je znme dnes, kdy je meme
219

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

st v etin. Opan nebo spe protikladn hypotze dlouh stn tradice, dlouhho kzn, kter mlo pedchzet pozdj psemn zaznamenn ty evangeli, dv u vce ne sto let pednost vtina kritik. Nm se tato hypotza jev a priori jako nesmysln, vezmeme-li v vahu etnick prosted, v nm Pn il a uil. Pro by si proboha asi vzdlanci, uenci, zkonici, lid Knihy, mezi nimi se Pn pohyboval, mli zakazovat zaznamenvat cokoliv z toho, co dlal a kal? A pro, pro Boha ivho, by se s psemnm zaznamennm stnch tradic" mlo ekat tak dlouho, tj. a na konec prvnho stolet. A jak se asi stalo, e ony hypoteticky stn tradice, jedny na druhch vce mn stejn nezvisl jako kzn v rznch crkvch, mohly nakonec vystit v texty, je pi blim zkoumn prozrazuj, e jsou peloeny z tho hebrejskho textu tvocho podklad nebo z text pbuznch? Dokud nebude v Pelle nebo jinde nalezen hebrejsk rukopis nkterho z evangeli, kter tvoil zklad a podklad eckho pekladu, kter nyn mme k dispozici, do t doby bude vdy mon poprat existenci tchto hebrejskch dokument stejn jako se i dnes najde nkolik biolog, kte budou poprat nebo odmtat vvojovou teorii a budou tvrdit, e nikdo nikdy nevidl transformace zoologickch skupin, vznik jedn zoologick skupiny z druh. To je nade vi pochybnost. Nikdo ji nikdy nevidl a nikdy neuvid. Nikdo tak nevidl dn doklad psan v indoevroptin. Nikdo nevidl prvn ivou bytost, kter se objevila ped njakmi temi a pl miliardami let, nikdo nevidl ani prvnho lovka. Nememe vak dost dobe poprat existenci prvn iv bytosti, nebo kdyby neexistovala, nebyli bychom zde a nehovoili o n. Nememe ani tvrdit, jak to inili ti, kdo odmtaj vvojovou teorii, e nejsme geneticky spjati s onm prvnm ivoichem ani s dnou jinou pedchoz zoologic220

S Y N O P T I C K

OTZKA

kou skupinou, protoe podle hypotzy tch, kdo odmtaj nebo zavrhuj vvojovou teorii, je objeven nov biologick skupiny diskontinuitn S pedelou zoologickou skupinou ji nespojuje dn genetick vazba... Genetick pbuznosti mezi ivoichy meme zjistit v obch molekulch nesoucch nebo penejcch genetickou informaci a rovn v obch molekulch nazvanch proteiny, kter jsou zapsny" pomoc dvaceti aminokyselin. Tyto pbuznosti budou bez vvojov teorie zcela nepochopiteln a stejn tak budou nepochopiteln i pbuznosti mezi jazyky, kter by nemly mt spolen pvod. Nmeck kritick kola Rudolfa Bultmanna i mnoz jin ped n vychzej z nkolika pedpoklad. Tato kola, je m velk vliv v Nmecku, Francii i jinde, pedpokld, e spoleenstv, kesansk spoleenstv neboli crkve byla tvr. Spoleenstv dajn ze sebe vyluovala kesansk legendy a podobenstv Pn stejn jako jtra vyluuj lu. Nanetst pro stoupence tto koly nikdo nikdy v celm irm svt nevidl dn spoleenstv, je by samo od sebe cokoliv vytvelo nebo tvoilo. Pitom jednotlivci, jednotliv osoby uvnit uritch spoleenstv nco skldaj nebo tvo: hudbu jako Johann Sebastian Bach, filozofii jako Platn, nebo fyziku jako Albert Einstein. Nikdo vak nikdy nevidl, e by njak spolenost sama o sob nco vytvela. I dnes existuj lidsk spoleenstv, a my si to meme ovit. Bultmannova kola vychtela z velice spornho pedpokladu, e tyi evangelia jsou pozdj vtvory vznikl po dlouh stn tradici nebo tradicch, po stnm kzn. V prvnm obdob mla kesansk spoleenstv as vyluovat evangeln pbhy a podobenstv. Bez ohledu na to, e nikdo nikdy nevidl spoleenstv, kter by samo ze sebe cokoli vyprodukovalo, pak kdyby se u stalo, e by spoleenstv v rznch asech a ms221

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

tech vytvoila a vylouila ze sebe tyi evangelia, vsledek by nutn musel bt nesourod. Vsledn texty by nebyly homogenn. Rozdln spoleenstv inspirovna nebo oivovna rznmi teologickmi mylenkami by pod rznmi vlivy musela tak vytvoit evangelia, je by se jedno od druhho zsadn liila stejn, jako se od kanonickch ty evangeli li rzn gnostick p s e LI do evangelia, kter prakticky nic nekaj. Budeme-li vak tyi evangelia zkotimat velice silnou lupou nebo dokonce pod mikroskopem, potom zhy zjistme, e i v mimodn SLibtilnch bodech mezi nimi existuje shoda, koherence a homogenita, e je zcela zbyten si pedstavovat jeden jedin okamik, v nm by spoleenstv, o nich se nm tvrd, e vytvoila legendy, evangeliu' pbhy a podobenstv, musela vzjemn dohadovat, aby mezi sebou dospla k souladu, a mohla ns tak uvdt v omyl. Pklad: Pn vdy oznauje sm sebe za syna lovka. Za pedpokladu, e evangelia jsou dlem ty na sob nezvislch tvoivch vvoj", kter v v pedstavch stoupenc ve zmnn koly, znamen u sama tato skutenost prvn nevysvtlitelnou konvergenci. Pn oznauje sebe sama za syna lovka, co mu psobilo pote u za jeho ivota, o to vc pak v crkvch, je se postupn stle vc a vce naplovaly kesany pochzejcmi z pohanstv, kte niemu L tohoto vrazu nerozumli a po Pnovi ho ostatn u tak nikdo a na dv vjimky nepouil. Hovo-li Pn o Bohti k: v otec. k tak mj Otec, hovo-li o Bohu nebo k Bohu. Nikdy vak nek n Otec. Nikdy se nevyjaduje tak, e by tvoil soust spoleenstv tch, k nim hovo. V tomto ohledu neexistuje jedna jedin vjimka. Kdy u sv ky Oten, modlitbu Pn, k jim: Vy se modlete takto: Ote n, jen jsi na nebesch... Tam mete jt vdycky, k jedno francouzsk lidov
222

S Y N O P T I C K

OTZKA

pslov. Pi sv hypotze vvoje nkolika vzjemn na sob nezvislch stnch podn, z nich mla pozdji vzniknout evangelia, nikdo nebral vbec v vahu zcela urit fakta tohoto typu a vznamu. Kdyby byla vae hypotza pravdiv, objevila by se na vstupu tyi zcela nesourod a vzjemn si protiec evangelia, je by nepostrdala jakhokoli spolenho jmenovatele. Kdyby byly tyi dokumenty dlem stn tradice, lo by o svho druhu mlhoviny, z nich by vznikly tyi sekty, tyi nboenstv nebo pinejmenm tyi rzn crkve. Vyvstv tu otzka, kterou je teba vysvtlit, a tou je homogenita mylen. Z dokument, je mme k dispozici, ty evangeli, Pavlovch list, Apotolskch skutk, Apokalypsy atd., meme vypozorovat uritou koncepci Boha, christologii, teorii vztah mezi Bohem a Kristem. Otzka je, za jakch podmnek je nco takovho mon. Je to mon tehdy a jen tehdy, mohou-li vechny prvky informace, kter nm poskytuj nebo pinej tyto rzn doklady, tvoit soust homogennho celku (souboru), kter je logicky koherentn. Jestlie kad z nkolika kesanskch spoleenstv vytvoilo nebo samo ze sebe vyronilo" sv evangelium, mli bychom na vstupu pochopiteln hned nkolik christologii. Kdybychom vak dan doklady zkoumali lupou nebo pod mikroskopem, na nic takovho v nich nenarazme. Naopak, prvky, kter nm poskytuj tyto rzn doklady tvoc soust mal knihovny, kterou dky alostnmu pekladu oznaujeme slovy Nov zkon, jsou zapojeny do koherentnho a homogennho celku. Nen to christologie Nota, Praxanebo Sabellia, kterou lze z tohoto celku vyvodit. Nen to ani teologie Theodota Byzantskho zvanho Koeluh. Notos ze Smyrny kolem roku 180 uil, e Je Kristus je ist a jednodue sm Bh. Je to christologie bez Clo223

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

veka. Z n vyplv, e kdy Kristus trpl, trpl i Bh. Vtlen je vlun zleitost Boha. Theodotos Koeluh, exkomunikovan papeem Viktorem kolem roku 190, vyznval, e Kristus je pouze lovk, psilos antbrpos. Odhalme-li zkladn prvky informace obsaen v knihch a dokladech, kter tvo Nov zkon, objev se nm i christologie, kterou formuloval Petr v knize Apotolskch skutk. Je to christologie mskch pape nsledujcch po Petrovi, christologie pape Damasa a Lva. V ppad organism, v ppad biologickch systm vytv jednotu a koherenci jejich systmu urit x, je trv, zatmco veker ltka je v celm organismu nepetrit a neperuovan obmovna a obnovovna. Toto x je substanc. Je psychikou. Je informujcm principem. Je tm, co informuje mnohostn ltku a vytv iv organismus a iv je kad organismus , kter vidm a jeho se mohu dotknout. Aristoteles dal tomuto informujcmu principu nzev psych. U biologickch systm je jednota a tud existence systmu vyvolna informujcm principem, kter petrvv. V ppad psanch dokument, je nejsou substancemi, ale zprvami, tvo jednotu (je-li ovem mezi nimi jednota to je teba v kadm ppad prozkoumat) bu jednota zdroje i potku informace, nebo jednota dcho a regulujcho principu pi pedvn zprv. Tyto dv podmnky se nijak nevyluuj. Existuje-li v evangelich jednota v uen i v mylen pmo na molekulrn rovni, je to zpsobeno tm, e jde o jednotu se zdrojem informace. Je to tm, e zdroj informace je jedin. Nen tu mnostv crkv, je by ze sebe ronily evangelia. Ale mnostv crkv tu pijm stejnou zprvu, stejnou informaci. Crkve vak zdrojem informace nejsou.
224

S Y N O P T I C K

OTZKA

Bultmaiinova kola je obt pedpokladu, e si v prbhu prvnho stolet naeho letopotu mohl v podstat kdokoliv protoe spoleenstv nebo kolektiv nikdy samy o sob nic nevytvoily a nevytvo dovolit pepracovvat, pedlvat, rzn opravovat nebo falovat podobenstv Pn, ppadn pbhy a dal podobenstv voln vymlet, a e kesansk spoleenstv prvnho stolet ejdstvtohoto druhu trpla. Je to pedpoklad vysoce nepravdpodobn, je-li nm nco znmo o nekonenm respektu a ct, kterou judaistit brati a sestry prvnho stolet mli stejn jako pedtm a potom ke Svatm knihm, jich neml nikdo prvo se dotknout, nato aby v nich cokoliv pedlval. Ale, namtne nkdo, tehdy jet pece neexistovala kesansk Psma! Toto je ovem pesn to, co je teba dokzat. Ale i kdybychom pistoupili na hypotzu dlouhch stnch podn a kzn, je mla pedchzet psemnmu zznamu ty evangeli, otzka zstv stle stejn: je pravda, e by si brati a sestry kesanskch spoleenstv prvnho stolet naeho letopotu dovolili pedlvat nebo falovat nauen Pn? Tu nco pidat, tam nco vypustit? Je to velice nepravdpodobn, vezmeme-li v vahu to, co vme o crkvch prvnho stolet na zklad Pavlovch list. Co jsem pijal, to jsem tak pedal: takov je formulace rabna Pavla, a je tak velice pravdpodobn, e to bylo pravidlem ve vech crkvch stedomosk oblasti. Hypotza literrnch transformac, tvoivch vvoj", na jejich konci se mla objevit tyi evangelia, vis zcela ve vzduchu. Nem dn objektivn a vdeck opodstatnn. Je v naprostm rozporu s tm, co vme o judaismu prvnho stolet. A otci a zakladateli kesanskch crkv prvnho stolet byli brati pochzejc z judaismu. Je velice nepravdpodobn, e by nhle zniehonic zmnili vechny bn normy a umonili provdt zmnn transformace, o nich
225

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

hovo stoupenci Bultmannovy koly v souvislosti s kadm pbhem a podobenstvm. Vrame se vak k zkladnmu problmu, k zkladu a podstat celho vedu. Dky vdm o vesmru a prod dnes vme, e v prbhu djin vesmru informace objektivn narst. Kad vytvoen nov zoologick skupiny se uskuteuje i napluje pednm nov genetick zprvy, nov informace. Dnes je ve vesmru objektivn vce informace ne j v nm bylo ped miliardou let, kdy v na slunen soustav existovaly pouze jednobunn mikroorganismy. To je evidentn fakt. Informace narst v ase u po dobu osmncti a dvaceti miliard let. Na zklad tohoto objektivnho faktu meme provst analzu, kter nm uke, e Vesmr jako djinn a genetick systm pijm v prbhu asu tvoivou informaci. V dsledku toho se stv nepochopiteln a nemysliteln ateismus, kter tvrd, e existuje pouze vesmr, e vesmr je jedno jedin byt. V djinch zjeven narst v prbhu asu informace stejnm zpsobem jako v djinch vesmru. Ve tvrtm evangeliu je vce prorock informace ne v nejstarch teologickch tradicch Izraele. V prbhu asu, v prbhu djinnho vvoje Zjeven informace narst, co jinmi slovy znamen, e Zjeven nebylo dno cel hned na zatku, narz. Stejn jako je kontinuita ve stvoen, je kontinuita i ve Zjeven. Avak kdy vezmeme ppad samotnho Pna, je Zdrojem i radiklnm potkem informace on sm ve vztahu k velice neplnm dokladm, je mme k dispozici a je nm sten pedvaj jeho uen a seznamuj ns s tm, km byl, co kal a co dlal. Pramenem, radiklnm zdrojem informace je On. Tez nmeck koly je, e pvodci nov informace jsou ve skutenosti kesansk spoleenstv prvnho stolet. Markovo evangelium je
226

S Y N O P T I C K

OTZKA

povaovno za nejstar, protoe je skuten nejprost. V rmci tto hypotzy se pak pechz od Markova evangelia, nejjednoduho ze vech, k ostatnm evangelim na zklad rstu informace. Podle tto hypotzy nmeck koly nen ve skutenosti Zdrojem nebo radiklnm Potkem informace Pn, ale crkve, kesansk spoleenstv prvnho stolet jsou povena vysvtlit genezi, vytvoen podobenstv, kesansk legendy atd. Zdrojem a potkem informace jsou podle tto teorie kesansk spoleenstv. Je vak nepochybn, e spoleenstv samo o sob, mnostv jako takov nevytvo vbec nic. Proto je teba pedpokldat, e v kesanskch spoleenstvch prvnho stolet ili geniln jednotlivci, kte tvoili a skldali nebo vymleli podobenstv, kesansk legendy. A Pavel, rabn, to nechal jen tak. A pedstaven jeruzalmsk crkve, tyto sloupy crkve, tomu neinn pihleli. Nikdo nikdy nespatil jeden jedin ppad takov tvoiv fabulace a improvizace vlastn ano, takov ppad existoval: apokryfn evangelia, vce mn vyfabulovan a nepirozen, je crkev odmtla a vylouila, odvrhla. Samoregulace organismu crkve byla v chodu fungovala. Crkev, je je organismem, ivm tlem, zachovv pouze to, co je v souladu s jejm Zdrojem, radiklnm potkem, s jejm Pnem, Chatanem. Vylouila to, co nebylo v souladu se Zdrojem, s poten genetickou zprvou, kter ji ustavila jako Tlo, jako rozvjejc se duchovn organismus. Evangelia, je oznaujeme jako apokryfn, je crkev nepodrela, kter nepijala a odvrhla, jsou ve skutenosti kompozice, fabulace vytvoen ne snad spoleenstvmi, protoe spoleenstv sama o sob vbec nic nevytvo, ale jednotlivci, kte si vymlej pbhy. Vsledek je jasn. Meme ho podrobit zkoumn. Jsou to velice asto fantasmagorick vplody ovlivnn gnoz. Z hlediska informace ve vlastnm smyslu, z hlediska p227

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

nosu neho novho maj nulov vznam. Meme shrnout, e nmeck kritick kola pipisuje nebo piznv tyem kanonickm evangeli genezi zcela totonou s genez apokryf. V ppad apokryf je vsledek nekoherentn, co se d a priori oekvat. Kad z fabultor si vytvoil i svou vlastn teologii, sv vlastn mylenky. Celek neme tvoit ucelen a homogenn soubor. Z christologickho hlediska jsou, jak vichni vme, vce nebo mn doktick. jsou to zcela fantaskn christologie. Christologie Novho zkona, kterou meme zskat rozborem souboru dokument obsaench v knihovn, kterou oznaujeme jako Nov zkon. Tato christologie je experimentln v tom psnm smyslu, e je zaloena na experimentln zkuenosti. eck slovo martys je pekladem hebrejskho ed je oznauje svdka objektivnho faktu, historick udlosti. Setkvme se tu opt se slovem, je pekladem do modernch jazyk rovn podstoupilo transformaci. V hebrejsk Bibli a v knihch Nov smlouvy meme bt svdky fakt, pozorovateli skutench udlost, ale ne svdky subjektivnho pesvden, jak tomu je v souasnm exegetickm galimatyi! Doklady obsazen v knihch Nov smlouvy nm pedvaj informace vyplvajc z pvodn zkuenosti. Prv tato objektivn pvodn zkuenost je zkladem a podkladem jednoty mylen, uen, teologie a christologie knih Novho zkona. Nejsou to dn fantasmagorie crkv prvnho stolet nebo pesnji jednotlivc z t i on crkve prvnho stolet. V djinch stvoen informace v prbhu asu narst, protoe Bh Stvoitel v tchto djinch psob. On je to, kdo tvo v kadm okamiku znova, tvo nov bytosti, je dnm zpsobem ani v jakmkoli smyslu pedtm neexistovaly. V djinch zjeven informace v prbhu asu rovn narst, od Abrahma a k Janu ktiteli a od
y

228

S Y N O P T I C K

OTZKA

Jana ktitele k Pnu, protoe Bh nestvoen Stvoitel, sdluje v prbhu dvaceti stolet nov informace, a kdy nastv plnost asu, sdluje plnost tvoiv Informace v osob toho, jen je podle vrazu papee Lva prav lovk spojen s pravm Bohem. Plnost tvoiv Informace, je je v nm a skrze nho sdlovna, je pedvna lidem a prostednictvm lid stn cestou a cestou psanch doklad. Od tohoto okamiku kon rst informace a dochz k jejmu snen a ztrt. Ve tyech evangelich nemme k dipozici plnost a plnost toho, co Pn byl, co kal a co konal. Jeho uen bylo vysloveno v hebrejtin a aramejtin. Nm bylo pedno v etin. Pi penosu dochz ke ztrt informace. Modernm jazykem teorie informace bychom ekli, e dolo k rstu entropie. Nmeck kritick kola m naopak za to, e v djinch crkv prvnho stolet nedochz k rstu entropie, ale naopak k rstu informace, protoe zcela neodvodnn pedpokld, e prv spoleenstv vynalezla, vyfabulovala a vytvoila kesansk legendy a podobenstv, kter pak pipsala Pnu. Nmeck kritick kola pipisuje spoleenstvm prvnho stolet tvoivou funkci, je byla vlastn Pnu, a skuten tvoiv psoben Pn je tak prakticky vyloueno nebo pinejmenm citeln oslabeno. Ctete-li napklad podobenstv u Matoue 22 nebo jinde, nesm vs ani nenapadnout, e jste snad narazili pmo na mylenku nebo vrok Pn! Ne, eknou vm stoupenci tto koly, setkvte se s vrou neznm crkve prvnho stolet a vplody kohosi neznmho, jen pizpsobil, pepracoval, posunul nebo pmo vymyslel vechny sti toho i onoho podobenstv. Setkvte se pouze s njakmi pedstavami', s pedstavami nkter z neznmch crkv prvnho stolet. Nedosahujete u byt. Nedosahujete u byt Pn, ani jeho mylen, ani jeho vrok. Je to siln kantovsk hle229

C L A U D E

t R E S M O N T A N T

disko. A nen tak nhodou, e Rudolf Bultmann byl ve filozofii kem nmeckho filozofa Martina Heideggera, jen vychz z Nietzscheho a Kanta. Setkvme se s vrou crkv, ne vak s relnou existenc Pn. Ti, kdo se alespo trochu zabvaj vrou a pedstavami t i on crkve prvnho stolet, navc zcela neznm, a pej si dospt k samotnmu byt toho, co bylo, a toho, jen byl ti mohou jednat pouze na vlastn riziko. Zstvme a pohybujeme se v oblasti pouhch pedstav. Potom jsme vak nuceni pedpokldat, chceme-li zstat alespo njakm zpsobem kesany, e nad tmi vplody, propletenci a fabulacemi, kter v prvnm stolet vyrobila ta nebo ona crkev, bdl Duch Svat. Jsme nuceni si vymlet vechny mon hypotetick dc systmy, abychom vysvtlili, e nm tyi evangelia ve skutenosti poskytuj koherentn a homogenn celek, a to jak z hlediska metafyziky, tak z hlediska christologie. Stailo by jedin nepesn slovo a dn christologie by u nebyla mon. Bvalo by stailo, aby jednou jedinkrt v nkterm z evangeli Kristus ekl: n otec, otec ns vech. Zaadil by se tm sm do stejnho celku, ke ktermu se obracel, a tm by nebyla mon dn koherentn a homogenn christologie. Nmeck kritick kola se ani pli nesna doshnout samotn existence Pn, jeho mylen nebo jeho vlastnch slov, protoe na kesanstv ji zajm, pokud ji vbec nco na kesanstv zajm, jeho etick aspekt. Tm se jen znova nachz v kantovsk linii a tradici. Immanuel Kant, jak vme a jak sm tvrdil, omezil nboenstv na etiku. Veker nadpirozenost, mystick dimenze, nadpirozen dl lovka, jeho ast na ivot Jedinho nestvoenho, uen o pebostven vypracovan eckmi Otci, kesansk ontologie a ontogeneze, to vechno v Kantov koncepci nboenstv zmizelo. A to, co z kesanstv zachoval Rudolf Bultmann, co mohlo projt fil230

SYN O P T I C K

OTZKA

trem filozofie Martina Heideggera, nestoj tak v podstat za e. Zbavte-li kesanstv jeho fundamentln metafyziky, pedevm metafyziky stvoen, je je alfou kesanstv, a jeho mezn finality, kterou je uen o pebostven, divinizaci, je je omegou kesanstv, nezstane z nj nic. Jak kad v, je odpor k ontologii a obzvl k ontologii stvoen jednm z vraznch charakteristickch znak filozofie Martina Heideggera, filozofickho uitele luternskho pastora Rudolfa Bultmanna. Nadhodnocovn vry v nmeck kritick kole nebo spe, abychom hovoili pesn, vpd Kantovy teorie vry, nahrazen a zmna byt za vru je znovu charakteristickm rysem tto kritick koly, je je tak hluboce pronikn u t a Kantovou teori poznn. Nedosahujeme byt, v naem dosahu jsou pouze pedstavy. Prostednictvm evangeli nedosahujeme k Pnu samotnmu. Dotkme se vry neznmch crkv prvnho stolet. Na em se vak zakldala vra crkv prvnho stolet? Nikdo si neklade otzku objektivnho zkladu pilnut, jistoty. Hovoil jsem o tom na pedelch stranch a podrobnji se k tomu jet vrtm v souvislosti se tvrtm evangeliem: hlavn nesmysl je patrn zce spjat se samotnm pojetm vry. Moderna ji chpe v kantovskm smyslu. Hebrejsk tradice nebyla a nen kantovsk. U moderny je vra v zsad prvotn. Vechno je otzkou vry: otzkou vry v kantovskm smyslu je i samotn Bo existence. Jak jsme ji o tom nkolikrt v tto knize hovoili a jet se k tomu vrtme: slova, je pekldme jako vra, vit, vyjaduj ve skutenosti objektivn jistotu pravdy, jistotu, je m objektivn a zkuenostn zklad. Vme, v jak me metafyzika nem a nesm mt podle mistra modern filozofie Immanuela Kanta dnou bzi, dn experimentln zklad. Vchodiskem metafyziky nen podle nj zkuenost. Metafyzika je irou dedukc pojm.
231

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Jak jste si vimli, vracme se k naemu problmu. Pro Kristovu crkev a podle n je christologie vda, je m experimentln zklad. Vychz z objektivn zkuenosti. Ti, kdo nm poskytli informace, vidli a slyeli Toho, kter je pedmtem vdy zvan christologie, pistupovali k nmu a dotkali se ho. Byli svdky, ecky martyres. Christologie m proto objektivn zklad. Podle souasnch stoupenc nmeck kritick koly, formovanch kantovskou a pokantovskou filozofi, christologie objektivn zklad postrd. Pvodn zkuenost nen v naem dosahu. Dotkme se pouze vry crkv prvnho stolet na em vak stoj tato vra? Je to otzka zkladu pilnut, zkladu podncen jistoty. To, co je tyem evangelim spolen, vysvtluje prost a jednodue skutenost, e maj jedin zdroj a radikln potek. Je j m samotn Pn, jeho osoba, jeho existence, jeho iny, jeho uen, jeho smrt a jeho vzken. tyi dokumenty, kter dnes teme v eckm pekladu, jsou zcela od potku u prvotnho zdroje informace. Neexistuje dn transforman nebo dokonce tvoiv vvoj: pedevm proto, e kesansk spoleenstv prvnho stolet mla v nesmrn ct informaci pochzejc z jedinho zdroje, jm je samotn Pn, jednak proto, e na uskutenn ppadnch transformac ani nebyl as. A krom toho o dvacet stolet pozdji sml crkev, je m sv stedisko samoregulace v m, stle stejn tak, jako myslel ve tictch a nsledujcch letech Petr a jako myslel Pavel. V asovm obdob trvajcm tm dvacet stolet crkev nikdy nepipustila dnou transformaci. Zstala vrna svmu jedinmu zdroji. Odlinosti ve tyech evangelich vysvtluje pedevm skutenost, e si poznmky dlali rzn lid. Sta si srovnat poznmkov seity student a zjistme, e tat pednka Louise de Broglie je kadm studentem zazna232

S Y N O P T I C K

OTZKA

menna jinak. Sta porovnat rzn zznamy jedn a te historick udlosti, abychom zjistili, e stejnou udlost zaznamenv kad svdek jinak. To je prvn pina odlinosti. Poznmkovch seit nebo svazk dokument obhalo nkolik. Jinou pinou odlinosti je to, e pekladatel do etiny si mezi dokumenty vybrali podle poteb, podle prosted, podle doby a crkv, jim bylo ureno to i ono evangelium. Tet pinou odlinosti je rznost peklad. V ad ppad se meme pesvdit, e peklad je stejn nebo tm stejn, take meme pedpokldat, e musely existovat peklady, jich pouili pekladatel Matoue, Marka a Luke. Tyto prvn peklady musely patrn bt velice star, protoe brati a sestry z kesanskch spoleenstv vzelch ze synagg ve stedomosk oblasti potebovali eck peklad jet ped pchodem pohan, tj. jet ped rokem 36. tyi evangelia se maj k pedchozm hebrejskm dokumentm stejn, jako se m eck peklad Bible k Bibli hebrejsk. tyi evangelia jsou Septuagintou knih Nov smlouvy, beritchadaa. Nkdo me namtnout: pro nemme dnes dn z tchto hebrejskch dokument k dispozici? Epifanios ze Salaminy, Jeronm a ada dalch tvrd, e je vidli a etli nebo dokonce pekldali. Nezstalo-li z nich nic, dvod je prost. Bylo jich velice mlo, a ance zachovat star rukopisy jsou stejn slab jako ance zachovat nejstar fosilie danho druhu. V ppad njak zoologick skupiny nachzme jen nkolik vzcnch pozdjch fosili. Krom Kumrnu mme k dispozici velice mlo starch rukopis Hebrejsk knihovny. eck peklady se v prvnch stoletch ily opisovnm rukopis: eckch rukopis tak mme pomrn mnoho a jsou relativn star. Prvn dokumenty psan v hebrejtin byly relativn mn poetn, byly pravdpodobn soustedny v rukou star a ctyhodn jeruzalmsk crkve, kter uprchla v roce
233

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

66 ped dobytm a rozboenm Jeruzalma. Nen vak zcela vyloueno, e se jednoho dne vce mn nhodou, podobn jak tomu bylo v Kumrnu, objev kesansk knihovna s kesanskmi rukopisy jeruzalmsk crkve z let 3066 nebo i z pozdj doby, protoe po znien Jeruzalma se brati a sestry vrtili do Svatho msta. Nelze zamovat dv vci. Dogmatick rozvoj je jedna vc. John Henry Newman ho ve svm nesmrtelnm Eseji o rozvoji kesanskho uen (1845) rozebral a teoreticky zdvodnil. Crkev je duchovn organismus, v nm probh vvoj a jen si v prbhu svho rozvoje stle vce uvdomuje obsah svho vlastnho mylen, tj. obsah jedinho Zdroje informace, jen ji ustavuje a utv prv jako duchovn tlo nebo organismus, a doke ho stle pesnji formulovat ve svm stle propracovanjm jazyce. Avak v prbhu tohoto rozvoje, rozvoje dogmat nebo dogmatickho rozvoje, u nedochz ke sdlovn novho zjeven. Dogmatick rozvoj nelze zamovat s postupnm vvojem Zjeven, kter se naplnilo ponaje Abrahmem a k Janovi, jen ktil v Jordnu, a od Jana k Pnu, kter jm byl vjordnu poktn. Dogmatick rozvoj nen u pokraovnm Zjeven a neprobh stejn nepetrit jako stvoen, jeho kontinuita trv u osmnct nebo dvacet miliard let. Crkve prvnho stolet pijaly tvoivou informaci. Tuto informaci vak nevytvoily. Nemnnou nauku crkv od potku jejich djin, nemnnou nauku msk crkve dokonale formuloval Pavel, 1. Korintskm 11,2: Chvlm vs za to, e se rozpomnte na to co jsme vm ekl J jsem vm pedaly sdlil tradice, vy jste je pijali a drte se jich... " 1. Korintskm 11,23: Neboj jsem pijal od Pna to, co jsem vm pedal: Pn Je v noci, v n byl vydn... l. Korintskm 15,3: Nebo jsem vm pedevm pedal, sdlil, co jsem j sm pijal, e Kristus zemel za nae hchy podle Psem... "
y vr

234

S Y N O P T I C K

OTZKA

msk crkev mla od samho potku jednu jedinou starost, aby pedala a sdlila, co sama pijala: uzdravujc a pebostvujc, Informaci, je vychz od jejho Pna. Ti, kdo zjistili, e si crkve prvnho stolet vymlely rzn pbhy a opovily se jimi obohacovat" nov svat Psma, by se nm mli svit, jak na to pili, a protoe o tom p ve svch knihch a lncch, bylo by na mst, aby nm podali i bli vysvtlen. Crkev vdycky myslela, e pijala informaci a nikdy nemla v myslu informaci tvoit. Nmeck kritick kola crkvm prvnho stolet pipisuje, e dlaly nco, co nikdy dlat nechtly. Je teba ci, e psychologie nmeckch vdc, kte maj za to, e crkve prvnho stolet nco vytvoily nebo e si nco vymyslely a to potom pipsaly svmu Pnu, vbec neodpovd psychologii prvnch kesan, jak je znme. Na zvr je teba jet nco doplnit. Od osmnctho a devatenctho stolet vychzela ada nmeckch a francouzskch vdc, kte se vnovali kritickmu studiu Hebrejsk knihovny a knihovny, kterou nazvme Nov zkon, z jistoty, e skuten pravdiv je ateismus, e neexistuje dn nadpirozenost, protoe posledn slovo m ateismus, e neexistuje dn proroctv a e ani existovat neme, protoe neexistuje dn nadpirozenost. Na zklad tchto potench jistot, je krom jinch bezelstn vyjdil a formuloval Ernest Renan v pedmluv ke tetmu vydn sv knihy ivotJev vydan v roce 1864 ), bylo evidentn velice obtn objektivn a vdecky zkoumat celou knihovnu, kter nm pin hrn zkuenosti rozprosten do dvaceti stolet, od Abrahma po Jeuu ha-nocri. Vdci, kte tuto knihovnu zkoumali, vychzeli z jistot, je jsou v protikladu s jistotami autor, jimi se
1

^Tyco texty j s m e p i p o m e n u l i a rozebrali v na prci Modernistickd krize, Pa 1 9 7 9 , s. 14 a n. O stejnch p e d e m d a n c h j i s t o t c h u Loisyho viz tamt, s. 3 5 a n.

235

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

zabvali, a dokument, kter rozebrali. Neexistuje-li dn proroctv, je-li jakkoliv proroctv a priori nemon, potom je velice obtn objektivn zkoumat knihy mose, Ozee, Izaise, Jeremie, Ezechiela a jinch... Cel otzka znovu spov v tom, z eho je teba vychzet. Je teba vychzet ze subjektivnch pesvden, nebo je spe teba vychzet z objektivn skutenosti, tj. z Vesmru, z prody, jak ji dnes znme prostednictvm vd o vesmru, prod a djinch? Zkladnm problmem, pokud jde o stvoen, resp. teorii stvoen i o teorii stvoen, je otzka zdroje a potku informace. Nen-li Bh, je-li ateismus pravdiv, potom nov informace, je se nepetrit objevuje v djinch vesmru a prody, me pochzet pouze z vesmru samotnho, jen ji pedtm vbec neobsahoval! Je-li ateismus pravdiv, potom knihy a informace, kter obsahuj nebo pedstraj, e obsahuj Zjeven pochzejc od Boha, jsou ve skutenosti pouze dlem samotnch lid, protoe vesmr je sm a lid v nm jsou sami. Nesdlil-li Pn celmu lidstvu tvoivou informaci pochzejc od Boha, potom evangeln pbhy i uen Pn vymysleli lid.

236

HEBREJSK

K R I S T U S

Pt kapitola

TVRT EVANGELIUM

tvrt evangelium zan, jak vichni vme, tmito slovy: En arch n ho logos kai ho logos n pros ton theon..." kter lze peloit pmo do hebrejtiny: bereit cbaja ba-dabar ve-ha-dabar et-ha-elohim. Znm Janv prolog je evidentn teologickm komentem ke Genesis 1: Bereit baraelohim... Na potku Bh stvoil nebe a zemi... A ekl Bh: Bud' svtlo! A bylo svtlo... A zvolal Bh, na svtlo: Den! a na temnotu zvolal: Noc! A byl veera bylo rno, den prvn... A ekl, Bh... A ekl... A ekl..." Stvoen bylo uskutenno, uskutenilo se skrze Bo slovo. Tak tomu bez peruen u hebrejsk tradice. Dnes na konci dvactho stolet jsme objevili, e veker stvoen ve vesmru a v prod se uskuteuje pednm zprvy. Nov zoologick skupina, je vznik, pedstavuje pedevm novou genetickou zprvu, kter pedtm neexistovala. Cel pirozen djiny ivch druh, kter jsme v prbhu poslednch dvou stolet objevili, znamenaj pedevm nov genetick zprvy. Sdlenm, vytvoenm novch gen, kter jsou zprvami, se vytvej nov biologick systmy, zoologick skupiny, je pedtm neexistovaly. Ale to je konkordismus, me nkdo namtnout. Ano, sname se zjistit a prozkoumat, jak svat Psmo souvis s tm, emu ns u stvoen, a v jakm vztahu je to, emu ns u stvoen, je poznvme prostednictvm prodnch vd, s tm, emu ns u Bo Zjeven. Nen-li mezi jednm a druhm dn vztah, dn sou237

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

vislost, nebo je-li dokonce to, emu ns u stvoen, a to, emu ns u Zjeven, v rozporu, potom by bylo teba se rozhodnout bu pro jedno, nebo pro druh. Autor tvrtho evangelia se odvolv na to, emu u Genesis 1 a cel svat Psmo. Stvoen se uskuteuje nebo napluje skrze Bo slovo. Pipomeme si jet v souvislosti s konkordismem, e kdy kne Louis Broglie uil kvantovou fyziku a vlnovou mechaniku na Institutu Henri Poincarho v Pai, sdloval vdeck poznatky, k nim dospl na zklad vzkumu. Sdloval-li vsledky svho zkoumn stovce student v posluchrn, nijak o n nepichzel. Svch vdomost nijak nepozbval.. Studenti si mohli vdeck poznatky, kter jim Louis Broglie sdloval, lpe nebo he osvojovat. Jeho vda tm nijak neztratila ani se nijak nezmnila. K urit degradaci vak dochz, vezmeme-li v vahu celek tvoen Louisem de Broglie jako zdrojem informace a stovkou ptomnch student a studentek, kte vce nebo mn poslouchaj, kte v rznm stupni jeho nauce rozumj. Budeme-li pozorovat tento celek, zjistme, e se na nm v nejobecnj podob potvrzuje druh termodynamick vta neboli Carnotv-Clausiv zkon. V tomto systmu narst entropie tak, e informace vychzejc ze zdroje nen jednotlivmi pjemci pijata v podob, v jak vyla z tohoto zdroje, tj. v naem ppad z mylen Louise de Broglie. Pi pedvn, sdlovn informace dochz k urit degradaci. Nedochz vak k degradaci informace samotn. Nedegraduje se samo vdn Luise de Broglie. To zstv stejn jako pedtm. Zstv v jeho mylen. V porovnn se zdrojem dochz k degradaci informace u pjemc. Sdluje-li Bh pi uskuteovn stvoitelskho zmru sv vdn, jeho vda a jeho moudrost se tm nerozptyluje, neodcizuje, nevypuzuje se do vyhnanstv.
238

TVRT

E V A N G E L I U M

Nedegraduje se. Zstv v Bohu, u Boha, v protikladu k tomu, co si pedstavovaly rzn gnostick systmy prvnch stolet naeho letopisu, jejich zkladn motivy s radost pejali uitel nmeckho idealismu, pedevm Hegel. Teorii tvoivho Slova nerozvjel pouze autor tvrtho evangelia, protoe v targmu knihy Genesis vydanm p Alejandra Dieze Macha, Madrid Barcelona 1968, Neophyti I Targum palestinense ms. de la Biblioteca vaticana, je vude tam, kde je subjektem vpovdi Bh, hebrejsky elohim, v aramejskm targmu subjektem vpovdi Slovo Boha, aramejsky memra co je peklad hebrejskho dabar. Hebrejsk dabar, slovo, je Sedmdesti peloeno do etiny bu jako logos nebo jako rma. Je to ppad dvojho pekladu, o nm jsme ji hovoili. Pekladatel tvrtho evangelia do etiny peloil hebrejsk dabar eckm logos. Kolika zcela zbytench spekulac v souvislosti s eckm slovem logos jsme byli v minulch stoletch svdky! Pitom jde o prost peklad hebrejskho dabarl Ml se tak pr projevit vliv eck filozofie, vliv Filna Alexandrijskho, ne-li rovnou vliv novoplatonismu. Ti, kdo posouvali vznik tvrtho evangelia a do druhho stolet, nachzeli prv zde svj hlavn argument. Abychom se tak trochu pobavili, vimnme si ble toho, co napsal nmeck filozof Fichte ve svm dle Die Anweisung zum seligen Leben (Uveden do blaenho ivota), Berln 1806. idovsk mylenka stvoen je podle Johanna GottliebaFichteho, tehdejho profesora na univerzit v Erlangenu, absolutn a zsadn blud veker patn metafyziky, der absolute Grundirrtum aller falscben Metaphysik, a kadho nboenskho uen. Je to zkladn princip judaismu a pohanstv, das Urprinzip des JudenundHeidentums. To se skuten povedlo! Judaismus vjed} y

239

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

nom pytli s pohanstvm. Pokud je nm znmo, pohanstv nikdy dn teorii stvoen neuilo. Vichni et filozofov bez rozdlu o n nevdli absolutn nic. Vichni et filozofov od potku, a to i ti nejvt z nich, Platn, Aristoteles, pozdji stoikov a ve tetm stolet naeho letopotu pak Plotinos, u, e vesmr je bosk, vn, nestvoen, bez potku, bez vvoje, nevyerpateln, nestrnouc, bez konce. Aristoteles to vslovn k ve svm trakttu Peri ran. Fichte objevil teorii stvoen v pohanstv, ale opomenul nm sdlit, kde a v jakm textu. Stvoen, k profesor Fichte a navazuje pitom na Spinozu, nelze myslet. Je nemysliteln, to je ta sprvn mylenka! A nikdo je tak nikdy nemyslel. A pokud jde o teorii nboenstv, o tu, kter u Fichte, je prvnm kritriem falenosti, das erste Kriterium der Falschhei\ hovo-li nkdo o stvoen. Prvnm kritriem pravdivosti v teorii nboenstv je odmtnut nebo popen; stvoen, idovsk a pohansk doktrny stvoen! Prv to dlal profesor Fichte, v nvaznosti na Spinozu. Kesanstv, kter Fichte vykldal, a u v zednskch lch nebo na nmeckch univerzitch, autentick kesanstv, jak jinak, odvrhlo pr idovskou teorii stvoen. A na prvnm mst ji ml odmtnout ten, jen kesanstv nejlpe znal: Jan, autor tvrtho evangelia! idovsk nboenstv obhajovalo jaksi stvoen. Na potku, tvrd hebrejsk knihy, Bh (cosi) stvoil. Nikoliv, odpovd podle Fichteho Jan, autor tvrtho evangelia v pmm rozporu s tm, co teme na potku knihy Genesis, na stejnm potku, o nm je tak e v hebrejsk Bibli, tj. prapvodn, ursprnglich, a pede vemi asy. Bh nestvoil, a neml ani potebu stvoen, protoe to, nmecky es, tu u bylo, es war das Wort bylo tu Slovo a skrze toto Slovo byly uinny vechny vci... Und durch dieses erst aile Dinge gemach. Nemlm-li se, tak si zde Fichte ponkud protie: jeho
240

. T V R T . E V A N G E L I U M

posledn vta nejde pli dohromady s pedelmi. Ale nebume malichern. Podobn stupky nebo zmrnn patrn vyadovala psn krlovsk cenzura. Inteligentn a zasvcen posluchai i tak pochopili, o co jde. Nae mal filozofick odboen vak nen tak pln samoeln. Lze ci, e odpor a nenvist vi judaismu je jednou z konstant nmeck filozofie: nalezneme je u Kanta i u Fichteho, u Hegela i u Schopenhauera. A jednou z konstant nmeck filozofie je tak poprn hebrejsk, idovsk i kesansk mylenky stvoen. Tato mylenka jim nen pli po chuti. Pedstavitel nmeckho idealismu se v tomto bod zcela shoduje s jednm z pedstavitel nmeckho materialismu Karlem Marxem, autorem knihy Nationalkonomie un Philosophie. Odmtaj pochopiteln i Schopenhauer i Nietzsche. A pokud jde o Martina Heideggera, ten dokonce tvrd, e mylenka stvoen nem s filozofi vbec nic spolenho! Martin Heidegger posl hebrejsk mylen k ertu jako praivho psa a tv se, jako by o nm nic nevdl. V Heideggerovch och neexistuje dn jin mylen ne mylen nmeck. Nen vbec nhodou, e nacismus v Nmecku vyrostl z podhoub, kter dlouho pedtm pipravovala nmeck filozofie. Snaha oddlit kesanstv od judaismu a uinit z Jana velkho inicitora roztrky kesanstv s judaismem nen vlastn pouze Fichtovi. V Nmecku tato snaha pokraovaka pro cel devatenct stolet a to u souvis i s nam tmatem. Nebo prv pedstavitel nmeck exegeze se vzdlvali v ln nmeck filozofie. Novozkonn kritika za Ferdinanda Christiana Baura, profesora v Tubingen, se rozvjela ve stejn dob jako filozofie jeho spolubratra Hegela. A nmeck teolog a exegeta Rudolf Bultmann, byl kem a ptelem Martina Heideggera, podle nho hebrejsk, idovsk a kesansk mylenka stvoen s filozofi vbec nesou241

C L A U D

E T R E S M G N T A N T

vis. Zstv pouze jedna jedin ontologie: ontologie filozof, kter oznaujeme jako pedsokratiky a kte hebrejskou mylenku stvoen neznali. Nen-li vesmr stvoen, potom je, abychom tak ekli, nestvoen, a hebrejsk, idovsk a kesansk mylenka stvoen postrd smysl. To nm po Spinozovi zvstoval Fichte. V dsledku toho je vesmr nestvoen. A je-li nestvoen, potom je i vn: toto tvrd Marxv ptel Engels a Nietzsche. Je-li nestvoen, je samo Byt. A samo Byt se neme opotebovvat a strnout. V dsledku toho se druh vta termodynamiky (Carnotv-Clausiv zkon) na vesmr i na produ nevztahuje. Takto uvauj Engels i Nietzsche, kte jsou alespo v tomto bod zajedno. Mylenka, e tvrt evangelium je napsno pmo v etin, e v niem nebo tm v niem nesouvis s judaismem, e je gnostick, tm alexandrinsk a e pedbh novoplatonismus, je hluboce zakoenna v nemn hlubokm odporu nmeckho mylen ke vemu, co je hebrejsk nebo idovsk. Oddlit kesanstv od judaismu, postavit je do vzjemnho protikladu, to byl jeden z velkch nmeckch sn v devatenctm a dvactm stolet. A prv proto, e nmeck filozofie je ve sv podstat protiidovsk, podncovan a utven - a ekl bych, e tm posedl - vrozenm odporem k hebrejskmu a idovskmu mylen, je hluboce a zsadnm zpsobem protikesansk, ponaje Kantem a po Nietzscheho a Heideggera. Je v rznch svch podobch filozofi antichristianismUy a u v jeho idealistick nebo materialistick form. idovsk a kesansk mylenka stvoen byla vdy pedmtem odporu a pohrdn, a to jak u Fichteho, tak i u Schopenhauera, jak u Marxe a Engelse, tak i u Nietzscheho a nakonec i u Heideggera. Zmiz-li hebrejsk mylenka stvoen, potom tak pochopiteln zmi242

 T V R T

E V A N G E L I U M

z cel hebrejsk, idovsk a kesansk monoteismus. To tak byl nepochybn nejhlub zmr ve zmnnch filozof. Zaneme-li st a zkoumat tvrt evangelium s jistotou a hlubokm pesvdenm, e posledn pravdou je monismus Substance, budeme v souladu s velkou metafyzickou tradic monismu, kter m sv koeny v starovk Indii. Tato tradice nachz sv vyjden ve tetm stolet u Plotina, pozdji uSpinozy v sedmnctm stolet a pokrauje prv u nmeckho filozofa Fichteho na potku stolet devatenctho. Budeme-li pedem pesvdeni, e hebrejsk mylenka stvoen je absolutn zkladn bkid kad patn metafyziky, jak to napsal Fichte, potom musme nevyhmiteln narazit na adu obt, budeme-li chtt porozumt mylen tvrtho evangelia, je je dlem monoteistickho hebrejskho teologa. Tento teolog je pochopiteln v souladu s celou monoteistickou tradic a vyznv stvoen vesmru. Navc je kem galilejskho rabho Jeuy ha-nocri, jen pedstavuje vyvrcholen rozvoje hebrejskho monoteismu. Vchodiskem monoteismu je ontologick odlien vesmru a absolutnho Byt, jm je ten, jen jako jedin me o sob ci: mm vlastnm jmnem je J JSEM. Jan 1,12 tois pisteousin eis to onoma autu". U jsme nkolikrt pipomnli, e hebrejsk sloveso aman vyjaduje a oznauje jistotu, pevnost skly. Ve tvaru nifal znamen sloveso neeman bt pevn, trvanliv, konzistentn. Bejt neeman, 1. Samuelova 2, 35; 25, 28, je neotesiteln dm, protoe je pevn, stabiln, dobe vystavn, take ho as ani poas nemohou pokodit nebo zniit. Neeman tak znamen: ten, kdo je takov, e si jm meme bt naprosto jisti, e si meme bt jisti jeho pravdivost, jeho pevnost, jeho stlost. Srov. Numeri 12,7: Slyte tedy m slova. Je-li mezi vmi prorok JHVH ve vidn se mu dm
y

243

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

poznat, ve snu promluvm v nm. Ne tak jako mmu sluebnku Mojovi! V celm mm dom, neeman hu, je on tm, jm si lze btjist, bytjist jeho pravdou, jeho pravdivost. eck peklad: piston estin. " eck slovo pistos tak pekld hebrejsk slovo neeman. Kdy Matou24,45 hovo o pistos dlos, jde pesn o tut formulaci, jakou teme v Numeri 12,7. Moj je sluebnk, ebed, v eckm pekladu dlos, a pistos, neeman. Stejn tak u Luke 12,42. Pistos, pekldajc hebrejsk neeman oznauje toho, jm si meme bt bezpeni a jisti, kter je opravdov a pravdiv do t mry, e si jm meme bt naprosto jisti. Text Numeri 12,7 pokrauje dalm verem: S nm mluvm od st k stm... " O Bohu svat Psmo rovn k, e je neeman, tj. e meme bt jisti jeho pravdou, jeho pravdivost, jeho slovem a jeho stlost. On je Skla. Deuteronomium 7,9: A ty pozn, e JHVH, tvj Bh, je Bh, Bh neeman, eck peklad theos pistos, jen dodruje smlouvu a milost pro ty, kdo ho miluj../' Rabn Pavel tuto formulaci zopakoval, 1 Korintskm 1,9, pistos ho theos, co je pmo hebrejsk ha-el haneeman, Deuteronomium 7,9. Ve tvaru, kter gramatikov nazvaj hifil, se sloveso aman stv heemin, bt jist pravdou nkoho. Genesis 15,5: A on (Bh) jej (Abrahma) vyvedl ven a ekl mu: Zvedni tedy oi k nebi a spotej hvzdy, me-lije spotat! A ekl mu (Bh): Tak bude tvmu semenil A on (Abrahm) heemin ba-JHVH: Abrahm byl jist pravdou a pravdivost toho, co mu Bh ekl, byl jist pravdou a pravdivost Boho slova, Boho zaslben, byl jist Bohem. eck peklad: kai episteusen Abraham to the." Bn peklad A on uvil..." je velice slab a mdl, a tud i zavdjc. Zmioval jsem se u nkolikrt o tom, e ve Francii na konci tohoto stolet znamenaj dky rznm vlivm, a u jde o Vilma Ockhama, Martina Lu244

TVRT

E V A N G E L I U M

thera, Pascala, Descarta, Kanta, Kierkegaarda, Karla Bartha, slova vit a vramdl pitakn, kter u neznamen jistotu. Dnes se bn k: Vm, e pijde, Vm, e se uzdrav. Vm, e mi splat dluh. Vm, e udl zkouku. Znamen to, e si tm nejsem jist. V dnen Francii je vra tot co vce mn kehk subjektivn pesvden, kter vak neznamen objektivn jistotu. Jistota je v dnen Francii zleitost jinho du ne vra nebo pesvden. Take hebrejsk slovo, je je odvozeno od koene aman, oznauje a vyjaduje objektivn jistotu pravdy. Na konci dvactho stolet vak vra a pesvden nejsou poznnm. Vra a pesvden jsou oddleny od rozumu a nijak nesouvisej s racionlnm uvaovnm a asto jsou dokonce stavny do protikladu k nmu. V hebrejsk tradici vak tento protiklad neexistuje. U jenom dky tomuto falenm pekladu je v ovoci erv. Nen-li toti, jak je tomu dnes, vra jistotou, a to jistotou rozumu, potom je ve sfe toho, co je nejist. Nen-li vak vra souhlasem rozumu, eho je potom souhlasem? Teologov, kte ve Francii peili do dnench dn, vd, e v mylen msk crkve byla vra vdy chpna jako jistota, a to jako jistota rozumu. Porozumn udluje Bh, jen pedevm udluje byt a ivot, ale pesto zstv pravdou, e kdy je dn. (ivot), je dno prv i porozumn. A se to nkomu lb nebo ne, Hebrejci nebyli stoupenci Kantovy filozofie. Pro nomdsk Hebrejce usazen v zemi Kenaan od dvactho i devatenctho stolet ped nam letopotem nebyla Bo existence otzkou vry v kantovskm smyslu. Pro n byla Bo existence otzkou poznn, a to poznn rozumovho. Boha, jedinho a nestvoenho Stvoitele odhaluje prv rozum ve stvoen a ze stvoen, vychzeje z viditelnho svta. Tato kon245

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

epce existuje ve star hebrejsk tradici od samho potku a shrnuje ji farizejsk rabn Saul z Tarsu, k velkho rabna Gamaliela, hned na potku svho listu napsanho nepochybn v roce 57 nebo 58 malmu spoleenstv v m, je vzniklo stejn jako vechna kesansk spoleenstv bunnm dlenm spoleenstv idovskho. Bh, iv Bh je s jistotou poznvn nejenom ze stvoen a ve stvoen, na zklad vesmru, ale tak na zklad svho konn a psoben uvnit lidskch djin. Cel djiny hebrejskho nroda jsou dkazem Boho tvoivho psoben. A i zde se lidsk rozum vyslovuje v ptomnosti fakt, v ptomnosti Boch in. A msk crkev v roce 1870 na 1. vatiknskm koncilu slavnostn a zvazn prohlsila, e v tto vci sml stle stejn, e tedy tvrd tot, co psal Pavel ve svm list z roku 57 nebo 58. Na tomto koncilu to crkev prohlsila vslovn proti Kantovi. Hebrejsk sloveso heemin se me spojovat s stic le. Genesis 45,26: A oni (synov Jkobovi opoutjc Egypt a vracejc se do zem Kenaan) mu Qkobovi) oznmili a ekli: On jet ije, Josefl A je to prv on, kdo rozkazuje v cel egyptsk zemi! Ale jeho srdce (Jkobovo srdce, tj. orgn jeho mylen, jeho rozum) zstalo chladn, nebo nebyl jist pravdivost toho, co kali, nevil jim, hebrejsky le heemin lahem, eck peklad gar episteusen autois." Hebrejsk slovo leb, srdce, je peloeno do etiny jako dianoia, mylen nebo orgn mylen. V veri Genesis 45,26 meme s klidnm svdomm peloit lo-heemnin lahem jako on jim neuvil" prv proto, e tu jde o pochybnost a e ve francouztin vra a pesvden nespadaj do kategorie jistot. Tvrzen je bu jist, nebo nen. Nen-li jist, potom je nejist, jinmi slovy pochybn. Nepat-li vra mezi jistoty, co je nzor vtiny naich souasnk, potom ji nutn zaazujete do kate246

TVRT

E V A N G E L I U M

go rie pochybnost, mezi vci pochybn a nejist. Protoe v Genesis 45,26 skuten jde o Jkobovu pochybnost i nevcnost, meme pi pekladu textu pout slovesa vit. Exodus 4,1: A on odpovdl, Moj, a ekl: Ale vdy mi neuv, hebrejsky lo-jaaminu li, eck peklad mpisteussin moi, nebudou si jisti pravdivost toho, co jim eknu, neposlechnou mj hlas, nebo eknou: Ne, tob se nezjevil, JHVH!" Hospodin potom Mojovi navrhuje urit znamen a dodv: Aby byli jisti pravdou, e jsem se ti skuten zjevil, hebrejsky lemaan jaminu, eck peklad hina pisteussin..." Peklad aby uvili... je velice slab a nevrazn a proto i zavdjc z dvod, kter jsme ji vyslovili. Exodus 4,8: A stane se, hebrejsky, ve-haja, e kdy ti neuv, kdy nebudou jisti pravdivost toho, co jim ekne, im-lo jaaminu lak, a kdy neuposlechnou hlasu (sic!) prvnho znamen, budou ujitni, hebrejsky ve-heeminu, eck peklad pisteussin, budou jisti pravdivost hlasu, hebrejsky kol, znamen druhho. Nedaj-li se pesvdit prvnm znamenm, daj se pesvdit druhm. Budou-li stle jet nejist pi prvnm znamen, budou jist pi druhm." Exodus 4,9: A nebudou-li jisti, im-lo jaminu, pravdou, je se nachz v obou znamench, potom a neposlouchaj tvj hlas...eck peklad kai estai ean mpisteussin..." Sloveso heemin se me tak nachzet ve spojen s stic be, je znamen v. To jsme vidli u vere Genesis 15,6. Deuteronomium 9,23 uv heemin s stic be a potom sloveso ama, slyet, s stic be: A nebyli jste jisti tm, co vm Bh zaslbil a pikzal a nevili jste v nj, hebrejsky ve-lo hemanetem lo, ecky kai k episteusate auto, a neslyeli jste, doslova: v jeho hlase, hebrejsky bekolo, eck peklad kai k eisksate ts phones aut. " Izai 43,10, zsadn text pro porozumn tvrtmu evangeliu: Vy, vy jste mmi svdky! hebrejsky edaj, eck peklad martyres, vrok JHVH, a mmi sluebnky, kterjsem si vybral! Abyste poznali hebrejsk sloveso jada, eck pe247

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

klad hinagnte, z eckho slovesagignsk, poznat, - a abyste byli jisti pravdou toho, co jsem vm ekl, hebrejsky ve-taaminu li, eck peklad kai pisteuste, - a abyste pochopili, abyste mli porozumn, eck peklad kai synte, od slovesa synimi, porozumt, - e jsem to j! Hebrejsky ki ani hu, eck peklad hoti ego eimi. " Hebrejtina sice m sloveso bt, ale velice jm et. et pekladatel pidali stejn jako nai sloveso bt, protoe tak to vyaduje struktura jazyka, donho pekldali. V hebrejtin vak sloveso bt nen. V citovanm veri z Izaie jsou obsaeny pojmy, s nimi se budeme ustavin setkvat v celm tvrtm evangeliu. Pedevm to jsou slova jako svdek, ecky martys, sluebnk, ecky pais v eckm pekladu Izaiova svitku, poznn, hebrejsky jada, ecky gignsk a gnosis, jistota pravdy, hebrejsk sloveso heemin, eck peklad pisteuein, je nelze pekldat slovesem vit, a to z ve uvedench dvod. Setkvme se zde i se spojenm poznn, v etin gnosis, s rozumovm poznnm, rozumem, hebrejsky bina, reeky synesis, a s jistotou pravdy vyjdenou hebrejskm slovesem heemin, ecky pisteuein. A konen hebrejsk vraz ki ani hu, e to jsem j! peloen do etiny jako hoti ego eimi, s nm se setkvme ve tvrtm evangeliu a je neznamen e j, j jsem!", ale: e jsem to j! Meme dokonce vypustit sloveso bt, abychom byli vrnj hebrejtin: e to j! Hebrejsk sloveso aman m celou adu odvozenin. Hovoili jsme u o slovu amen, je znamen: je to jist pravdiv! Jan je zdvojuje: amen, amen. Slovo emuna odvozen od koene aman oznauje pevnost, sevenost, ustlenost, pravdu, pravdivost, nco, m (si) meme bt jisti, jistotu, objektivn jistotu pravdy. Hebrejsk slovo emuna peloilo Sedmdest eckm slovem pistis, a my jsme je peloili slovem vra, co zcela mn smysl eckho slova pistis odpovdajcho hebrejsk248

TVRT

E V A N G E L I U M

mu emuna, protoe emuna v hebrejtin oznauje a vyjaduje objektivn jistotu pravdy zatmco v naem souasnm jazyce dky rznm vlivm, o nich jsme u hovoili, nen vra u jistotou a aktem poznn, aktem rozumovho poznn, inteligence. Hebrejsk slovo emuna bylo tak v mnoha dalch ppadech peloeno eckm altheia, je znamen: pravda. Je to zcela pirozen. Co hebrejtina oznauje slovem emuna, je jistota pravdy, je je pochopiteln aktem a souhlasem, pilnutm rozumu a ne prst u nohou. Proto se d toto slovo peloit bu pistis, je oznauje samotn akt souhlasu, nebo jako altheia, je oznauje to, emu dv vra svj souhlas, samotn akt, kterm jsme si jisti pravdou nkoho nebo pravdou, je je objektem tto jistoty. Hebrejsk slovo emuna je v pekladu hebrejsk Bible do etiny peloeno dvma adekvtnmi zpsoby. Pekladatel t synoptickch evangeli do etiny pouili pi jeho pekladu eckho pistis. Pekladatel tvrtho evangelia do einy nikdy eckho slova,pistis nepouil, i kdy sm asto pouv sloveso pisteuein, ale astji ne synoptikov pouv eckho slova altheia, je pekldme jako pravda. Jin hebrejsk slovo odvozen od koene aman, toti emet, oznauje rovn pevnost, jistotu, trvalost, pravdu. Deuteronomium 13,15: Bude ptrat a zkoumat, bude-li to jist pravda, hebrejsky emet nakon ha-dabar, eck peklad kai id alths." Jozue 2,12: A nyn mi pishnte v JHVH, protoe jsem ml s vmi slitovn, hebrejsky chesed, ecky eleos, e i vy budete mt slitovn, hebrejsky chesed, ecky eleos, s domem mho otce a dte mi znamen jistoty, nebo znamen pravdivosti, nebo pravdiv znamen, hebrejsky otemet," eck peklad v naich rukopisech chyb. Genesis 24,48: Padl jsem na kolena a klanl se JHVH a blahoecil jsem, hebrejsky bark, ecky eulogein, JHVH, Bohu mho pna Abrahma, jen mne pivedl na cestu pravdy, hebrejsky be-derek emet,
249

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

tj. na pravou cestu, eck peklad en hod altheias, abych mohl dceru pnova bratra pivst pro jeho syna..." Jeremi 2, 21: A j, j t vysadil... semeno pravdy, semeno pravdiv, semeno prav, hebrejsky era emet, eck peklad je vzhledem k hebrejtin mrn upraven: a j, j t vysadil jako vinici nesouc ovoce, zcela pravdivou, ecky pasan althinn." Slovo emet vyjaduje kvalitu nkoho v tom smyslu, e je mon jm (si) bt jist, tj. bt jist pravdivost toho, co k nebo slibuje, pravdou jeho svdectv. Pouv se jej v souvislosti s Bohem. Miche 7,20: D, pizn pravdu, jistotu, hebrejsky emet, eck peklad altheian, Jkobovi, milost a slitovn, hebrejsky chesed, ecky eleos, Abrahmovi." alm 30,10: Jakou chvlu ti vzd prach? A bude oznamovat tvou pravdu, hebrejskyamteka, ecky tnaltheiansu...?" eck slovo altheia pekld v podstat dv hebrejsk slova: emuna, je je rovn pekldno jako pistis, a emet. U jsme se zmnili o tom, e Jan eckho slova pistis nepouv, ale velice asto pouv slova altheia. Pavel peklad slova emuna dokonale vyeil tm, e pouv obou slov, pistis a altheia, ve spojen sluujcm oba vznamy slovesa heemin a slov z nj odvozench: 2. Tesalonickm 2,10: protoe nepijali lsku k pravd, ecky tn agapn altheias... Proto je vydal Bh moci klamu, bloudn a zatracen v tom smyslu, e piznali jistotu svmu souhlasu, ecky eis to pisteusai, li, aby byli souzeni vichni ti, kdo nepiznali jistotu svmu souhlasu, - hebrejsky sloveso heemin, zde v etin hoi m pisteusantes, - pravd, zde v etin t altheia, hebrejsky emuna nebo emet. Vimnme si, e rabn Saul si hraje s koenem aman a se slovy od nho odvozenmi. V eckm pekladu jeho listu to pochopiteln nen vidt, ale vidme to v hebrejskm originle, jakmile si jej zrekonstruujeme. Existujeli tato hra s koeny slov v hebrejtin, ale nikoli v etin, je tomu tak proto, e vta byla mylena, formulovna
250

TVRT

E V A N G E L I U M

a diktovna v hebrejtin a a potom peloena do etiny. Tak mohla bt napsna hebrejsky a potom peloena do etiny, ale nebyla mylena pmo v etin. A Saul-Pavel pokratije: Pokud jde o ns, musme dkovat Bohu po vechen as za vs, milovan brati Pna, za to, e vs vyvolil, Bh jako prvotiny ke spse v posvcen duchem a v jistot pravdy, ecky kai pistei altheias." I zde si Pavel pohrv s koenem aman. V eckm pekladu to nen vidt a pochopiteln ani v pekladu do jinch jazyk, kter je zcela falen, pelo-li se v nm jako ve francouztin eck pistis slovem vra v jeho souasnm smyslu. Je to vidt a tehdy, rekonstruujeme-li vtu v hebrejtin. V hebrejtin ji rabn myslel a v hebrejtin ji diktoval nebo psal, a teprve a pozdji byla peloina do jazykagojim, tj. do etiny. Tento jev meme pozorovat a ovit si ho i ve tvrtm evangeliu. Cteme-li u Jana 1,12: tois pisteusin eis to onoma aut", je teba to pekldat v souladu s hebrejskm podkladem: dal jim slu nebo moc se stt Bomi dtmi, nebo Bomi syny, - tm, kdo jsou jisti pravdou nebo pravdivost toho, jen je pojmenovn tmto jmnem. " Jak poznamenal Jean Psichari ve sv studii, kterou jsme ji citovali, byla v prbhu stalet, v historickm vvoji eckho jazyka pedloka en, je v etin znamen v a poj se s dativem, nahrazena pedlokou eis, je se poj s akuzativem. Sedmdest (LXX) vdy pekldalo hebrejsk vraz be-em, ve jmnu... jako en onoma. Cteme-li v Septuagint eis onoma, je tomu tak proto, e v hebrejtin nebylo beem, ale le-em. Hebrejsk stice le je do etiny peloena pedlokou eis, kter se poj s akuzativem. K tomu se za okamik vrtme. Proto vraz tois pisteusin eis to onoma aut zcela jist tlumo hebrejsk vraz, na jeho konci je le-em. Vit ve jmno nkoho, jak se dnes bn pekld, je
251

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

vraz, kter nutn musel a mus bt velice temn, ne-li zcela nesrozumiteln, a to jak eckmu teni prvnho stolet, tak i teni souasnmu. Autor tvrtho evangelia velice asto pouv eckho slovesa pisteuein, je je, jak jsme vidli, pekladem hebrejskho heemin. Podobn jako prorok Izais, pesnji eeno jako neznm prorok a teolog z doby babylnskho zajet (est stolet ped nam letopotem), jeho vroky byly pipojeny k vrokm Izaise z osmho stolet ped na epochou, spojuje sloveso heemin se slovesem jada\ bt jist pravdivost nkoho a poznvat. Je proto naprost nesmysl pekldat eck pisteuein u Jana nam slovesem vit, a to z dvod, o nich jsme u hovoili. Nae sloveso vit v niem neodpovd smyslu, v nm autor nebo pekladatel tvrtho evangelia chpal a pouval eck sloveso pisteuein. Jan 6,69: ...byli jsme jisti pravdou, ecky pepisteukamen, zstvme jisti pravdou a poznali jsme, kai egnkamen, e ty, ty jsi svat Bo!" Jan spojuje v jedn a te vt, podobn jako svat Pavel, eck sloveso pisteuein a eck slovo altheia, je jsme peloili jako pravda. Jan 8,45: Protoe j km pravdu, ecky ten altheian, vy nevte ve mne, ecky pisteutete moi. " Tmto zpsobem se u ns Jan slovo za slovem bn pekld. Okamit si vimneme, e z hlediska logick struktury vty nco nehraje. Je to eck slovo hoti, je jsme peloili jako protoe. Ve stovkch ppad pekld eck hoti slovo ki v hebrejsk Bibli, je me vyjadovat vce logickch nebo kauzlnch vztah, nejen nae protoe. Take bychom mli uvedenou vtu nejspe peloit takto: kdy vm km pravdu, vy mi nevte." Co vak v naem pekladu vbec nevidme, je pbuznost koen, hebrejskho slovesa heemin, je je do etiny bn pekldno slovesem pisteuein, - a slova emet nebo
252

TVRT

E V A N G E L I U M

emuna, kter pat ke stejn slovn skupin, a je tu peloeno slovem altheia. Rekonstrujeme-li hebrejsk podklad eckho textu, potom zjistme, e Pn vyuval spolenho hebrejskho koene aman. Abychom alespo jak tak vystihli slovn hky se spolenm koenem, mohli bychom uveden text peloit takto: Tebae jsem varn ekl to, co je jistota, co je jist pravdiv, - vy nejste (si) jisti pravdou toho, co vm km. Kdyby se tato hra se slovy nebo spe se slovnm koenem objevila, a by se ppadn nalezl hebrejsk originl, protoe ji eck peklad zastr, dokzalo by to jedno: text, kter teme, je pouze pekladem, protoe vta byla pvodn vyena v hebrejtin. Pn vyuv spolenho koene slovesaaman ve tvaru hifil a slov met a emuna zpsobem, jakm to uinil i v citovanm mst svat Pavel. Jan nikdy nepouv, jak jsme u uvedli, eckho slova pistis, ale pouv vc ne ostatn eckho slova altheia, kter je pekladem, jak jsme rovn vidli, hebrejskho met a emuna. Navc potiv slova altheia ve vrazu peloenm z hebrejtiny,/^ 1,14: plrs charistos kai altheias, kter bn pekldme jako pln milosti a pravdy". eck slovo charis pekld nejastji hebrejsk chen, v klasickm a velice astm obratu. Genesis 18,3: A on (Abrahm) ekl: Pane, Adonaj, nalezl-li jsem milost v tvch och, ecky charis." Avak eck charis me rovn pekldat hebrejsk chesed. Ester 2,9: A ona byla krsn, dvka, v jeho och, a nalezla milost, hebrejsky chesed, ecky charis, ped jeho tv, hebrejsky lefanajo, ecky enpion autu." eck slovo eleos pekld nejastji hebrejsk chesed, kter my bn pekldme jako milost, slitovn, milosrdenstv. V hebrejtin se k uinit chesed, uinit milost, prokzat milosrdenstv. Genesis 24,12: A on ekl: JHVH, Boe mho pna Abrahma, projev milost nebo slitovn, hebrejsky aseh chesed, s mm pnem Abrahmem. " ecky: poison eleos.
253

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Genesis 24,14: A podle toho budu vdt, e jsi uinil (prokzal) milost, milosrdenstv, hebrejsky chesed^ ecky eleos, s mm pnem. " Vraz milost - nebo milosrdenstv - a pravda, chesed ve-emet se objevuje v Genesis 47,29 ve spojeni se slovesem dlat, init A piblily se Izraelovi dny, kdy ml zemt, a on povolal svho syna Josefa a ekl mu: Nalezl-li jsem milost, hebrejsky chen, ecky charis, v tvch och, vlo svou ruku na m stehno (eufemismus) a ui se mnou (proka mi) milosrdenstv a pravdu, (hebrejsky chesed ve-emet, eck peklad elemosynn kai altheian), - a neukldej mne do hrobu v Egypt/ eck vraz plrs charistos kai altheias, kter teme u Jana 1,14, je pekladem klasickho a asto uvanho hebrejskho vrazu chesed va-emet 2. Samuelova 2,5: Poehan (jste) pro JHVH vy, kdo jste uinili (prokzali) toto dlo milosrdenstv, pzn vaemu pnu Saulovi, a uloili jste ho do hrobu! Nyn nech uin (proke) vm, JHVH, milost a pravdu, hebrejsky chesed ve-emet, ecky eleos kai altheian... " Jan uv, (3,21) hebrejskho vrazu init pravdu, ho poin tn altheian, kdo in pravdu, pichz ke svtlu". Jan vbec nepouv eckho slova eleos, kter je jednm z peklad hebrejskho chesed a jeho pouvaj Matou a Luk. Marek ho nepouv rovn. Jan vak uv eck slovo charis, je se vbec neobjevuje u Matoue ani u Marka, ale pouv ho pi pekladu klasickch vraz Luk. Luk 1, 30, nalezla jsi milost u Boha". Jan 1,13: Ti, kdo nejsou z krv (plurl) ani z vle tla ani z vle lovka, ale narodili se z Boha. " Vraz krv, ecky ex haimatn, je v etin zcela vylouen. Zato v hebrejtin se jej uv velice asto: daminje plurl hebrejskho slova dam, je znamen krev a je je do etiny peloeno plurlem ta haimata. Viz napklad Exodus 22,1; 22,2; Deuteronomium 19,10; 2. Samuelova 16,7; 16,8; Izaid 1,15; 33,15; Nahum 3,1; alm 9,13; alm 26,9; alm 51,16 atd.
3

254

 T V R T

E V A N G E L I U M

Je zvltn a podivn, e si LI autora, o nm se nm u vce ne jedno stolet tvrd, e sv evangelium napsal ecky a ve druhm nebo na konci prvnho stolet, nikdo neviml, e psal pouze hebrejtinou pevedenou do etiny. Prv eck vraz ex haimatn je vylouen nejen v etin, ale i ve francouztin. Pedpokldme-li, e autor tvrtho evangelia napsal SVOL knihti ecky ve druhm nebo na konci prvnho stolet, jak se pak mohlo stt, e kultivovan lid z jeho okol, kte umli ecky velice dobe, mu neekli: tohoto vrazu nelze v etin pout, je teba ho opravit? Vraz ani z vle tla neznl vzdlannui eckmu sluchu o nic mn bizarn. Vle tla je toti v hebrejtin zcela jednodue tot, co vle lovka. Hebrejsk slovo basar je toti v nepebernm mnostv text peloeno do etiny jako sarx piem basar je synonymem hebrejskho slova adam, je znamen tot, co lovk. alm 56,5: co mi udld basar, eck peklad ti poisei moi sarx/ Stejn tak alm 56,12: Co mi udl, co mi mze udlat clovk, hebrejsky adam, eck peklad ti poisei moi anthrpos." Spojen tla a krve je rovn klasick hebrejsk vraz. Hebrejsk vraz basar ve-adam, tlo a krev se odliuje v eckm pekladti Srachovce neboli Moudrosti Jee, syna Srachova, nazvanho tak Ecclesiasticus, 14,18: geneasarkos kai haimatos." Setkali jsme se s nm u v samotnch slovech Pn, Matou 16,17: Stastn jsi, Simone bar-jona, synu Holubice, protoe tlo a krev ti nezjevily (toto), ale mj otec, jen je v nebesch. " Se stejnm vrazem se setkvme ve vtin list rabna Saula: 1. Korintskm 15,50: km vm toto, brati: tlo a krev nemohou mt podl na krlovstv - nebo kralovn Boha." Srov. Galatskm 1,16; Efezskm 6,12. Star hebrejsk vraz basar ve-dam, tlo a krev, znamen prost lovka v jeho konkrtn skutenosti, co dnes
3

255

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

oznaujeme jako jeho psychosomatickou totalitu, jeho instinkty a programy, je jsme objevili ve dvactm stolet. Je to tlesn lovk", o nm hovo svaty Pavel v 1. Korintskm 2,14, nebo tak star lovk" (manm 6,6). Je nutn si pipomenout smysl hebrejskho slova basar, je je do einy peloeno jako sarx a je oznauje lovka, starho lovka, lovka animlnho, lovka v podob, v jak vyel ze Stvoitelovch rukou a sebe sama pokazil, mme-li st a pochopit nsledujc vers, Jan 1,14, Kai ho logos sarx egeneto. Prvn slovo, ho logos, nein dn obte. Je to peklad hebrejskho ha-dabar, slovo, slovo Bo, je se projevuje ve stvoen a skrze n, v proroctv a skrze proroctv, kter je sdlovn zprvy, nauen, Boho tajemstv lovku. Debar-JHVH aser chaja el-Hoea, Bo slovo, je se stalo k Ozeovi, eck peklad logos krihos egenth pros Ose (Ozed 1,1)." Oze 1,2: Potek slova JHVH v Ozeovi nebo nad Ozeem" hebrejsky dabar, eck peklad archlog kri."Joel 1,1: Slovo JHVH, je se obrtilo k Joelovi, hebrejsky debar-JHVH aer chaja el-Joel, eck peklad logos kri bos egenth pros Iol. " Miche 1,1: Slovo JHVH, je se stalo k Micheovi... ecky kai egeneto logos kri pros Michaian... " Sofoni 1,1: Slovo JHVH, je se stalo k Sofoniovi... ecky Logos kri hos egenth pros Sofonian... " Je mon, e zmrem hebrejskho teologa, kter sepisoval prolog, bylo prv odliit Bo slovo, je se stalo ke starm prorokm, a Bo slovo, je v tomto ppad neoslovuje jenom lovka. Bo slovo zstv stle stejn, ale v tomto ppad to nen slovo uren pouze lovku, jak tomu je u starch prorok. Ani tet pojem ve vt, sarx, by neml init nejmen pote. Odpovd hebrejskmu basar a etn texty svat Hebrejsk knihovny nm kaj, e kol-basar jsou vechny iv bytosti, vichni lid, a e basar oznauje celho lov256

 T V R T

E V A N G E L I U M

ka, co v dnm ppad neodpovd tomu, co Platn ve sv antropologii nazv sma a co Descartes nebo Malebranche oznauj pojmem le corps jako nco, co se li od due. U jsme si vimli, e hebrejtina nem dn slovo, jm by mohla oznait tlo jako nco odlinho od due, a to prost proto, e dn tlo bez due neexistuje, ani neexistovalo, protoe nco takovho je nesmysl. Sarx, je odpovd hebrejskmu basar, oznauje celho lovka, lidskou totalitu, ji v modernm odbornm jazyce oznaujeme pojmem psychosomatick jednota a sname se znovu spojit nco,, co kartezianismus oddlil. Apollinarius z Laodikeje, kter se narodil kolem roku 310 v syrsk Laodikeji a byl tamnm biskupem biskupem od roku 361, si pedstavoval, e Bo logos se stv pi vtlen tlem zpsobem, jak si mohl pedstavovat intelektul formovan platonismem a novoplatonismem. eck slovo sarx, je teme v Janov evangeliu v etin, bylo vce mn a spe vce zamnno s tm, co Platn oznail jako to sma, a s tm, co Plotinos ve tetm stolet naeho letopotu oznail rovn vrazem sma, tlo. Pape Damas se ve svch dogmatickch listech adresovanch vchodnm biskupm nkdy kolem roku 374 podivuje tomu, e se nkte teologov opovauj tvrdit, e n Pn pijal nepln lidstv, tj. lidstv bez schopnosti poznn a ctn, imperfectum, id est sine sensu hominem suscepisse... My naopak, pe pape Damas, vyznvme ve shod s tm, co vyznv katolick crkev, e Bh pijal, vzal na sebe lovka plnho, perfectum Deum perfectum suscepisse hominem profitemur. S tmto uenm se setkvme v dokumentech vech mskch pape, napklad v listech papee Lva je dopis z 13. ervna 449 adresovan Julinovi, biskupovi na eckm ostrov Kos, v nm pape Lev k, e prav lovk byl spojen s pravm Bohem, Verushomo unitus est Deo.
257

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

eck slovo sarx u Jana 1,14 proto znamen a oznauje celho lovka, a to ve shod s tm, emu svaty Jeronm kal Veritas hebraica. Zbv jet eck slovo egeneto pochzejc z eckho slovesa gignomai, je znamen stvat se, rodit, vytvet se. U jsme tak hovoili o tom, e hebrejtina pouv slovesa bt velice sporn. Vbec ho nepouv ve funkci spony Pokud se sloveso bt v hebrejskm textu neobjevuje, et pekladatel Septuagintyjej na nesetnch mstech v souladu s poadavky eck mluvnice dopluj. Uvidme dle, jak mla tato skutenost dsledky pro vklad nkterch Janovch formulac. Avak tam, kde hebrejtina pouv slovesa bt, pekldaje LXX nejastji prv slovesemgignomai. A to zvl tehdy, nsledujeli po hebrejskm slovese bt stice le, je naznauje nebo znamen smr, zmr, kterou bychom mohli v ei symbol vyznait takka jako ipku. Tato hebrejsk stice byla do etiny zpravidla pekldna slovem eis. Genesis 2,7: A vytvoilJHVH Bh lovka (Tiebrejsky ha-adam), prach vzat ze zem, a vdechl do jeho chpdech ivota, a byl lovk ve smru, hebrejsk stice le, ivdue." Abychom tene nezdrovali, mohli jsme peloit pmo a stal se ivou du". Hebrejtina vak postrd vraz pro oznaen toho, e se nco stv. M k dispozici tento vraz: sloveso bt + stice le. LXX peloilo: kai egeneto ho anthrpos eis psychn zsan, a stal se lovk ivou du." eck slvko eis tu pekld stici le. Otzka spov v tom, zda eck text, kter teme, je peloen z pvodnho hebrejskho textu nebo ne. Je-li toti peloen z pvodnho hebrejskho textu, chyb v nm hebrejsk sloveso, kter by vyjadovalo to, e se nco stv. Pipomeme si, co v tomto ohledu u msk crkev. Tato crkev m sv stedisko samoregulace" v m prak258

TVRT

E V A N G E L I U M

ticky od okamiku, kdy zaala existovat. A zaala existovat velice zhy, nepochybn ponaje Letnicemi, je nsledovaly po smrti a vzken Pn, nebo pinejmenm po nvratu idovskch poutnk, kte byli v Jeruzalm o velikonocch toho stle jet nejistho roku 30 (nebo 31), v nm byl Pn ukiovn, do ma. msk crkev stle u a vyznv, e Bo Logos, Bo slovo, Bo ren nepodstupuje stvoenm ani vtlenm dnou modifikaci nebo zmnu. V Bohu neexistuje dn utrpen. Protoe Bo Logos je sm Bh, jen hovo, nen to dn jin bh ne Bh, nen to dn drtih bh, jak si pedstavoval Origns z Alexandrie ani stvoen transcendentn bytost, jak hlsal Arius z Alexandrie. Bh je absolutn jedin a jednoduch. Bo Logos nepodstupuje vtlenm dn utrpen, dn dn. Velc latint scholastikov etli latinsk peklad Bible, a tedy i tvrtho evangelia. A ver u Jana 1,14 etli v latin: Et verbum caro factum est. Kdy svat Tom Akvinsk o tomto textu nkolikrt hovo, tak bez nejmenho zavhn vysvtluje, e Bo slovo se ani v nejmenm nezmnilo prost proto, e v Bohu nedochz k dn zmn a e Bo slovo je Bh. In Joannem I, lect. 6: Hoc autem quod dicitur, verbum caro factum est, non aliquam mutationem in verbo, sed solum in natura assumpta de novo in unitatem personae divinae. " Sum. theol. Ill, q. 16, a. 6: Etideo, cum dicitur Deus factus est homo, non intelligitur aliqua mutatio ex parte Dei, sed solum ex parte humanae naturae." Svat Tom se odvauje korigovat latinsk text Janova evangelia, kter m ped oima. A m nastokrt pravdu, protoe tento latinsk peklad eckho pekladu hebrejskho originlu navozuje mylenku zmny a dn v Bom Slovu, je v dnm ppad nefiguruje v rekonstruovan hebrejsk formulaci s hebrejskm slovesem bt a stic le, je ve skutenosti naznauje vztah, smr a zmr, mysl.
259

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Hebrejsk teolog, kter je autorem prologu, chce nepochybn ci, e galilejsk rabijeua nen t ppad jako sta hebrejt proroci, kte pijmali Bo slovo, k nim se Bo slovo obracelo a na nich spoinulo. V ppad naeho Pna jde o nco zcela jinho, protoe Pn me o sob samm ci: Otec je ve mn a j, j jsem v Otci. Existuje vzjemn imanence, kter postrd jakkoli smovn nebo sluovn, mezi verus homo, o nm hovo pape Lev ve svm dogmatickm list, a verus Deus. Slovo Boha je v tomto lovku cele ptomno. k to Pavel ve svm velkm dogmatickm listeKoloskm 2,9: V nm pebv veker plnost bostv tlesn. " Pavel zde k svm jazykem nepochybn i pravdpodobn tot, co je psno u Jana 1,14. V tomto zkladnm dogmatickm bod christologie, tj. v bod, kter se tk ontologie Krista, se blahoslaven Jan Duns Scotus, frantiknsk uitel, kter zemel a byl pochovn v Koln v roce 1308, zcela shoduje se svm dominiknskm bratrem Tomem Akvinskm, jen zemel v roce 1274. Ve svm velkm Komenti k Sentencm Petra Lombarda z Oxfordu, III, d. I, q. 1 frantiknsk uitel vysvtluje, e Bo Logos se vtlenm neroziuje. Zcela ve stejnm duchu jako svat Tom k, e vtlen je sjednocen a toto sjednocen je vztah mezi Bohem a pijatou lidskou pirozenost. Avak tento vztah mezi Bohem, jen pijm, a pijmanou lidskou pirozenost je reln z hlediska pijat lidsk pirozenosti, ale ist intencionln z hlediska Boha, kter pijm lidskou pirozenost. Je to proto asymetrick vztah, relatio disquiparantiae. Se stejnm vkladem se setkme i v Pask pednce, Reportata paris, IV, d. XI, q. 2. Jde o tot pojet, je pedtm vyloil svat Tom Akvinsk v Teologicksumm'III, q. 2, a7: Jednota, o n hovome, je urit vztah, kter pozorujeme mezi boskou a lidskou pirozenost Tento vztah, kter pozorujeme
260

TVRT

E V A N G E L I U M

mezi Bohem a stvoenou bytost, je reln ve stvoen bytosti. Nen vak reln v Bohu, non autem est realiter in Deo, ale pouze z hlediska nahlejcho rozumu, sed secundum radonem tantum, protoe tento vztah nenastv zmnou v Bohu, quia non nascitur secundum mutationem Dei. Sjednocen, jednota, o n hovome, nen v dsledku toho v Bohu reln, non est in Deo realiter, ale pouze z hlediska rozumu, sed secundum radonem tantum." A svat Tom dodv: k se, e Bh je sjednocen se stvoenou bytost skrze skutenost, e stvoen bytostje sjednocena s Bohem, a to bez jakkoli zmny v ppad Boha, absque Dei mutatione." Uen tchto velkch scholastickch latinskch teolog je v pmm protikladu s christologiemi gnostickho typu, podle nich bylo vtlen udlost uvnit Boha, jeho vypuzenm, odcizenm a - pro ne? - kenoz. Kensis je vyprazdovn. Svat Pavel pouv slova keno- v listu Filipskm 2,7, ale v Pavlov vt nen subjektem vpovdi Bh ani Bo Logos, ale Je Kristus. Jan 1,14: kai ho logos sarx egeneto neznamen, e Bo logos, Bo ren, Bh sm, kdy hovo, se stal tlem, nebo v Bohu se nic neuskuteuje a bo logos, jm je Bh sm, nepodstupuje dnou pemnu. V tomto smru bylo stanovisko ortodoxie nemnn a nesmlouvav. Bo logos se pi svm vtlen nijak netransformoval. Meme si tak vimnout, e papeov, aby se nejspe vyhnuli riziku nedorozumn, nahrazuj ponaje pinejmenm Damasem eck vraz logos Boi stal se tlem jinm vrazem: Bh se spojil s lovkem, verus homo vera unitus est Deo. Ve skutenosti je Bo logos sm Bh, kter promlouv. Nen to njak jin bytost ne Bh, a u stvoen nebo nestvoen. Bh a jeho vlastn ren netvo dv bytosti. A aby se vyhnuli monmu nedorozumn v souvislosti s eckm slovem sarx, do latiny peloenm jako
261

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

caro, kaj papeov ponaje Damasem radji: perfectus homo. Veritas hebraica. A konen se tak vyhbaj slovesu gignomai, je v etin skuten naznauje uritou zmnu a vrok obracej. Radji kaj: Bh se sjednotil s celm lovkem. Tm se sniuje riziko mylnho vkladu na minimum. Crkev, je m sv stedisko samoregulace v m, zstala ve vech tchto bodech vrna hebrejsk pravd, Veritas hebraica. Sama vznikla rozdlenm zroden buky idovskho spoleenstv v m, je pijalo novou zprvu z Jeruzalma. Zmna, mutace nastala sdlenm zprvy. msk crkev zstala vrn istmu monoteismu mskho idovskho spoleenstv, z nho vzela. Bh je v absolutnm smyslu transcendentn, v absokitnm smyslu jedin a v absolutnm smyslu jednoduch. Jan 1,14: ...a tboilo (pebvalo) mezi nmi."]e pravdpodobn, e pekladatel Jana pouil eckho slova skno, postavit stan, t pod stanem, pebvat, sdlit, patrn pro jeho podobu s hebrejskm sahan, sdlit, pebvat. Exodus 24,16: vajiekon kebod-JHVH al-har sinaj, ...a pebvala, pobvala slva JHVH na hoe Sinaj. " eckm slovesem skno, sknnje peloeno hebrejsk v knize Soudc 5,17 a pedevm v 1. Krlovsk 8,12: JHVH ekl (e bude) pebvat, hebrejsky liekon, v oblaku. eck peklad krios eipen t sknsai engnof. Exodus 25, 8: Vytvo pro mne svat msto, svatyni, a j budu pebvat mezi nimi, hebrejsky ve-akaneti betokam. " Svou ptomnost, svm pebvnm v konkrtnm lovku pobv nestvoen a vn Bo slovo mezi nmi jako v Bom Chrmu. Jan 1,14: A vidli jsme jeho slvu, slvu jakou (m) jeden jedin zrozen, - nebo jedin syn, kter pichz od otce." U dve jsme si vimli, e eck slovo monogens je jednm z monch peklad hebrejskho jachid, Soudc 11,34; alm 22,21; alm 25,16. Vidli jsme tak, e tot hebrej262

 T V R T

E V A N G E L I U M

sk slovo jachid me bt do etiny peloeno jako agaptos, Genesis 22,2; 22,12; 22,16; Soudc 11,34. V dsledku toho je monogens, jeho zde pouv pekladatel Jana, synonymem agaptos, kter jsme etli u Matoue 3,17; Marka 1,11 a Matoue 12,18. Rovn jsme si u dve vimli, e eckho slova monogens pouil Luk 7,12; 8,42; 9, 38; a autor listu Hebrejcm 11,17 pi pekladu znmho textu Genesis 22. Onm monogens, jen je tak jedinm a milovanm synem xxjana 1,14, je Je Kristus sm, jeho jsme vidli, nazvan zde monogens, syn jedin a milovan v souladu s dlouhou tradic, je nazv synem toho, jen je oekvn a jen se v Psni psn jmenuje tak mil, milek. Jan tady ani nikde jinde nenazv Bo Logos Bom synem. S mylenkou nazvat Bom synem vn a nestvoen Bo Logos se setkvme v dlech Filna Alexandrijskho, ale zcela chyb v celm Novm zkon, a text, kter teme, nen vjimkou. V celm Novm zkon, a to bez jedin vjimky, pojem syn a vraz Bo syn neoznauj vn a nestvoen Bo Logos nazran a chpan v jeho vnosti, ped stvoenm a nezvisle na stvoen. Tato spekulace se rozvj ponaje Filnem Alexandrijskm, setkvme se s n v dle nazvanm Elenchos proti vekerm herezm a pipisovanm nkdy jistmu Hyppolitovi z ma, a dle ve spisech rigna z Alexandrie, a u Tertulina z Kartga. Je to vak spekulace ciz jazyku a mylen Novho zkona a tak kestnm symbolm v prvotnch crkvch, srov. A. Hahn, Bibliothek der Symbole und Glaubensregeln der alten Kirche, nov vyd. Hildesheim. Jan 1,14: Para patros. eck slovo praje pekladem hebrejsk min, je naznauje pvod, srov. Genesis 19,24; 21,30; 23,6, atd. Znamen tedy: jen pichz od... Plrs charistos kai altheias pln milosti a pravdy!' Vimli jsme si u dve, e jde o klasick a ast hebrejsk vraz, 2. Say

263

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

muelova 2,6: a nyn nech uin s vmi, JHVH,,, chesed ve-emet, eck peklad kai nyn poisai kjrios meth'hymon eleos kai altheian. " Vidli jsme tak, e pekladatel Jana uv pi pekladu hebrejskho chesed spe vrazu charis ne eleos. Jan 1,16: kai charis an ti charitos"; anti znamen v etin proti, naproti, msto, namsto. eck slovo anti bn pekld hebrejsk tacht, je znamen namsto (nkoho, neho). Jan 1,18: Boha nikdo nikdy nevidl. Ho monogens ho on eis ton kolpontu patros..." Jean Psichari ve studii o jazyce Septuaginty, z n jsme ji citovali, na s. 200 pipomn, e jednou z hlavnch pekek en kesanstv ve vych velice vzdlanch vrstvch prvnho, druhho i dalch stolet byl jazyk Novho zkona. A jako prvn pklad uvd Psichari prv nmi citovan text: ho n eis ton kolpon tu patros, a po nkolika podobnch pkladech dodv: kad skuten musel nabt pesvden, e star ecko se hrout! eck vraz eis ton kolpon se nachz v eckm pekladu hebrejsk Bible nkolikrt. Genesis 16,5: A ekla Saraj (Sra) obraceje se na Abrama (Abrahma)... Vloila jsem svou sluebnou be-chejkeka a ona zjistila, ze je thotn, a tehdy jsem sestla lehkou (stala jsem se nm mn ne nic) v jejch och..." Nai pekladatel peloili be-chejkeka cudn jako: do tvho lna. LXX pekld: eis ton kolpon. Podle hebrejskho originlu vloila Sra svou sluku Abrahmovi do objet. Protoe jde o pohyb, peloilo LXX sprvn pomoc pedloky eis, po n nsleduje akuzativ. U Jana 1,18, ...monogens, jedin a milovan Bo syn je, ecky ho n, ptomn participium slovesa bt a proto se spojka eis nsledovan akuzativem ned uspokojiv vysvtlit, protoe vraz, alespo tak, jak ho chpeme a jak jsme ho a doposud pekldali, nepedpokld ani neobsa264

TVRT

E V A N G E L I U M

huje pohyb. Mlo by tam proto bt en s dativem. Nen mon hovoit tu o nedbalosti, protoe i jinde se v eckm pekladu hebrejskho vrazu objevuje eis ton kolpon, co ukazuje na to, e pekladatel velice dobe odliovali ppady, v nich jde o pohyb, od jinch ppad. Exodus 4,6: A ekl mu JHVH jet: Vlo tedy svou ruku behejkeka../' I zde nai pekladatel obyejn pekldaj do svho zdad... Sedmdest: eisenenke tn cheira s eis ton kolpon s. Tak zde jde o pohyb a eis, po nm nsleduje akuzativ, je namst. Exodus 4,6: A vloil svou ruku bechejk, ecky eis ton kolpon autu. Exodus 4,7: Vlo svou ruku el-chejkeka..." Tentokrt namsto hebrejskho he, je znamen v a je se do etiny pekld jako en nebo jako eis, podle toho, zda jde i nejde o pohyb, teme ve veri Exodus 4,7 el, je znamen: ve smru k..., a je je tak peloeno eckm eis: eis ton kolpon s. Exodus 4,7: A vloil svou ruku el-chejk, eck peklad eis ton kolpon aut. Numeri 11,11: A on ekl, Moj, obraceje se k (hebrejsky et) JHVH: Pro jsi uinil zlo svmu sluebnku a pro jsem nenalezl milost, ecky charis, v tvch och, kdy jsi na mne vloil mnostv vekerho lidu jako bemeno? Copak j jsem othotnl (hebrejsky chara, co nai pekladatel cudn pekldaj jako poci) celm tmto lidem, copak jsem ho porodil (hebrejsky jalad), abys mi ekl: Nes ho ve svm nru, hebrejsky bechejkeka, eck peklad labe auton eis ton kolpon s, jako nese, kojn, hebrejsky ha-omen, koen aman!, sajc dt, do zem, kterou jsi psahal (rozum se: dt) jejich otcm..." Deuteronomium 13,7: Kdyby t odvracel, tvj bratr, syn tv matky, nebo tvj syn nebo tv dcera nebo ena tvho objet, hebrejsky eet chejkeka, eck peklad h gn h en kolp s, nebo kdyby tvj ptel, jen (je) jako tv due, a v tajnosti ti kal: pojme a slume jinm bohm..." Vidme, e LXX zde peloilo hebrejsk vraz jako en ve spojen s dativem, protoe nejde o pohyb.
265

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Deuteronomium 28,54: ...eetchejko, ena tvho objet, eck peklad tngynaika tn en to kolp autu." Deuteronomium 28,56: ...be-i chejka, mue jejho objet, ecky ton andra auts ton en to kolp auts. " Tak zde LXX velice dobe odliili eis, po nm nsleduje akuzativ, od en s dativem. Rt 4,16: A vzala Noemi dt, vloila je na sv prsa, hebrejsky be-chejka, a stala se mu kojnou. eck peklad kai ethken eis ton kolpon auts. " Po eis nsleduje akuzativ, protoe jde o pohyb. 2. Samuelova 12,3: ...a ona (mal ovce) spvala v (nebo na) jeho prsou, hebrejsky be-chejko, ecky en to kolp aut." 2. Samuelova 12,8: Dal jsem ti dm tvho pna a eny tvho pna jsem dal tvmu objet, be-chejkeka, ecky en to kolp s." 1. Krlovsk 3,20: Ona vstala uprosted noci a vzala mho syna od mho boku, (zatmco) tvoje otrokyn spala, ona ho vzala a pivinula do sv nrue, hebrejsky be-chejka, eck peklad kai ekoimisen auton en to kolp auts, a svho syna, mrtvho, vloila do m nrue, hebrejsky be-chejki, ecky en to kolp m." Oekvali bychom, e zde bude eis s akuzativem, protoe jde o pohyb. alm 35,13: A moje modlitba se do mch prsou, hebrejsky al-chejki, vrt, ecky kai h proseuch m eis kolpon m apostrafsetai. " alm 79,12: A vra naim sousedm sedminsobn smrem do jejich lna, hebrejsky el-chejkam, urky, jimi t potupili, Pane." Izai65,6: do jejich lna, hebrejsky al-chejkam, ecky eis ton kolpon autn. " Tchto nkolik pklad snad posta, abychom ukzali, e by bylo velice nerozvn peloit Jana 1,18, monogens ho n eis ton kolpon t patros, jako kdyby lo o en to
266

TVRT

E V A N G E L I U M

kolp t patros. Bylo by teba zjistit, jak tomu bylo v hebrejskm originle: al-chejk nebo el-chejk? V kadm ppad je pravdpodobn, e vyraz oznaoval nebo obsahoval urit pohyb. V hebrejskm textu, jen tvoil podklad, nebylo sloveso bt, ale jednodue spojka aer. Je to dleit z hlediska teologickho. Otzka je, nenli teba chpat uveden text takto: ,Je, jen je, on, jedin a milovan Bo syn, je nachlen na prsou Boha. " Navc eck text Janova evangelia vrazu en to kolp pouv. Jan 1 3 , 2 1 : l e e l (pi jdle se leelo) jeden z jeho k, en t kolp tu Isi," tomuto veri je pravdpodobn teba rozumt takto: jeden z jeho k leel tak, e byl naklonn smrem k Pnu, je rovn leel tak, e byl naklonn zase k nmu. Protoe Janv text odliuje mezi en t kolp a eis ton kolpon, nen teba pekldat posledn vraz stejn jako prvn. Patrn je teba uvedenmu textu rozumt tak, e jedin Bo syn je nachlen k hrudi Boha, jeho nazv svm otcem. S vrazem eis ton kolpon se setkvme u Luke 6,38 al6, 22: ebrk byl vzat eis ton-kolpon Abraham, U Luke 16,23 je tento vraz v plurlu: en tois kolpois autu"! A konen Skutky 27,39: Kdy nastal den, nemohli poznat zemi, ale pochopili, e je tu jaksi ztoka, hloubka, pirozen pstav, kolpon tina, jen m pobe..." Jan 1,18: autos exgsato. eck sloveso ex-geomai znamen pedevm vst, provdt, vst krok za krokem, penesen: podrobn vysvtlit, podat podrobn vysvtlen neho, vysvtlit, vyloit. Odtud pochz nae slovo exegeze, je je pouhm kalkem eckho exegesis, a exegeta, exegts, je ten, kdo vysvtluje, kdo podv vklad. eck sloveso exgeisthai pekld v hebrejsk Bibli sloso safar, je v participiu sofer oznauje psae, ecky grammateus. Sloveso safar znamen vyprvt a potat. Soudc 7,13: A on piel, Gedeon, a hle, njak lovk vy267

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

prvl, hebrejsky mesafer, ecky exegeito a exgmenos (dva peklady) svmu druhu sen... " 2. Krlovsk 8,5: A stalo se, e vyprvl, hebrejsky mesafer, ecky exgmen, krli, e oivil mrtvho..."alm 96,2,; 1 Paralipomenon 16,24: Zpvejte JHVH pse novou! Zpvej JHVH cel zem! Vyprvjte, hebrejsky saferu, ecky exgeisthe, mezi pohanskmi nrody o jeho slv! Zpvejte JHVH, chvalte jeho jmno! Oznamujte den po dni jeho spsu! Vyprvjte, hebrejsky saferu, ecky exgeisthe, mezi pohanskmi nrody o jeho slv! Mezi vemi nrody o jeho divech!" ~ Abychom vyerpvajcm zpsobem dokzali, e tvrt evangelium je peloeno z textu nebo vce text napsanch v hebrejtin, museli bychom tomu stejn jako u Matoue, Marka a Luke vnovat nkolik set strnek, protoe by bylo teba probrat eck text, z nho vychzme, dek po dku. Tady se musme spokojit jen s nkolika pklady. Vyhledal (sloveso na zatku vty jako v hebrejtin) Filip Natanaela a ekl mu: Toho, o nm pe Moj (pekldme j ako vude jinde doslova) v Te, hebrejsky aer katab moe, a tak proroci, my jsme nalezli Jeuu syna Josefa, toho zNazareta..." Nepipad vm ponkud podivn autor nebo spe dokument, o nm se tvrd, e pochz z druhho stolet nebo z konce prvnho stolet a v nm je Je oznaovn za syna Josefova? Autor nebo dokument, o nm se nm tak tvrd, e znal velice dobe ti synoptick evangelia. Jak si potom mme vysvtlit, e kdosi neznm pe na konci prvnho nebo na potku druhho stolet Je syn Josefv, jestlie znal prvn kapitoly Matouova a Lukova evangelia? A jak mme chpat, e spoleenstv, crkev, o n se pedpokld, e j je toto evangelium ureno, autoru nepipomnla, e to. co pe, je nesluiteln s tm, co nm kaj prvn kapitoly Matoue a Luke?
268

 T V R T

E V A N G E L I U M

A nen to dn lapsus autora tvrtho evangelia, a u jejm kdokoliv. Cituje vrok Judejc, obyvatel Judeje, 6,42: Nen-li tento, Jeua, syn Josefa, jeho my znme otce a matku?" Vechno nasvduje tomu, e autor nebo autoi tvrtho evangelia co by bylo jet prkaznj neznali nic z toho, co pinej Matou a Luk v vodu svch knih. Nen to pinejmenm podivn u dokumentu, o nm se nm tvrd a neustle opakuje, e pochz z potku druhho nebo z konce prvnho stolet? Ponaje Janem 1,48 se budeme stle setkvat s hebrejskm vrazem va-jan... vajomer, odpovdl a ekl, v pekladu do etiny: apekritIss kai eipen. Jan 1,50: apekrit Iss kai eipen, atd. Autor, kter na konci prvnho nebo na potku druhho stolet psal pmo v etin, by neml dn dvod neustle pouvat tohoto hebrejskho vrazu. A uval-li jej, protoe to byl Hebrejec zvykl hovoit hebrejsky, kter si nemohl pomoci a uval tohoto typicky hebrejskho vrazu i v eckm pekladu, jak je pak mon, e se v crkvi, v n se toto evangelium utvelo a j bylo ureno, nenael na konci prvnho nebo na zatku druhho stolet nikdo, kdo by autora o nm se pedpokld, e psal pmo v etin upozornil na to, e se ecky takhle nemluv, nejde-li ve skutenosti o dialog? Jan 1,51: amn amn lego hmin..." Zjistili jsme u dve, e tento vraz se asto vyskytuje u synoptik. Ale tvrt evangelium vraz amn zdvojuje! Autor tohoto zznamu, o nm nm bylo eeno, e pochz z konce prvnho nebo zatku druhho stolet, kter neustle pouv typicky hebrejskho vrazu, ani by se snail peloit ho v zjmu pohan gojim do etiny, je tak stle podivnj. Luk se alespo nkolikrt pokusil pekldat rznmi zpsoby, jak jsme ostatn vidli.
269

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Jan 2,4: z n o v L i se setkvme s dobe znmm klasickm hebrejskm vrazem, kterm jsme se u zabvali u synoptickch evangeli, ma-li va-lak, co je mezi mnou a tebou, kter je zde peloen do etiny doslova: Ti emoi kai soi gnai, co je mezi mnou a tebou, zeno?" Autor, LI nho bychom pedpokldali, e psal na konci prvnho nebo na zatku druhho stolet pmo ecky, by nepouval formulac, kter pro eckho tene nemly dn smysl. Jan 2,16: Pn nazv Boha svm vlastnm otcem: ...nedlejte z domu mho otce trit!" U jsme si vimli, e podle ty evangeli Pn hovo o Bohu jako o mm otci nebo tak vaem otci, ale nikdy nek n otec s vjimkou dne, kdy sv ky uil modlitb zanajc slovy: Ote n, jen (jsi) na nebesch... Matou 6,9: Takto se modlete vy..." ale tak se budou modlit jeho ci. Tak u jsme si ekli, e kdyby byla tyi evangelia dlem ty vce nebo mn heterogennch a navzjem nezvislch vvojovch lini, jak tvrd Bultmannova kola, byla by evangelia plody, vtvory crkv prvnho stolet, jejich vrony". V takovm ppad bychom si mohli bt jisti jednou vc: ve sloitjch otzkch, kter se tkaj napklad christologie a vztahu mezi galilejskm rabim Jeuou ha-nocri (co v dnm ppad nelze pekldat: z Nazareta!) a Bohem, bychom se na vstupu" setkali s beztvarm a nekonzistentnm propletencem. Na zklad podobnch dokument by nebylo mon vytvoit christologii. V nejlepm ppad byc h o m mli ped sebou tyi r z n nboenstv. V konkrtnm bod, o nm jsme prv hovoili, by neexistovala homogenita. Existuje-li homogenita, jej konkrtn pklad jsme si uvedli, a to ve vjimen sloitch a podrobnch bodech, je to zpsobeno tm, e tyi evangelia vychzej z jednoho a tho zdroje, jm je samotn Pn, e penej informaci, kter pochz od samotnho Pna, a e to nejsou dn vplody fabulace nebo ima270

TVRT

E V A N G E L I U M

ginace, je by byly dlem kohosi neznmho, psluejcho k t i on crkvi prvnho stolet. Jan 3,1: A byl jeden lovk, ze skupiny farize, Nikodm bylo jeho jmno, hebrejsky emo, kne Judejc. Ten piel za nm (za Pnem) v noci a ekl mu: Rabi, my vme, e ty pichz od Boha... " Cel tvrt evangelium tone od zatku a do konce v atmosfe strachu a dsu. Nikodm, vysoce postaven osoba, pichz Pna navtvit v noci. Jan 7,13: Nikdo vak o nm nehovoil oteven, a to ze strachu ped Judejci " Jan 9, 22: ekli to jeho rodie, protoe mli strach z Judejc. Nebo u rozhodli Judejci, e kdy nkdo uzn, e on je masiach, ecky christos, esky pomazan, bude vylouen ze synaggy." Jan 19,38: Josef, kter pochzel z msta Haramata (srov. 1. Samuelova 2,11 atd.), byl kem Jeuy v tajnosti, v skrytosti, a to ze strachu ped Judejci..." Jan 20,19: ...a dvee byly zaven, tam kde byli dci, z toho dvodu, e mli strach z Judejc." A autor pvodnho hebrejskho zznamu, kter je skryt za eckm pekladem, kter teme, nechce prozradit sv jmno. Ani pekladatel onoho hebrejskho dokumentu do etiny nechce prozradit jmno toho, kter sm sebe oznauje bud za jinho ka nebo za ka, kterho Je miloval... Stle podivnj nm pipad toto tvrt evangelium, zznam, o nm se nm neustle tvrd a opakuje, e pochz z druhho, nebo z konce prvnho stolet, a kter je zcela ponoen v atmosfe strachu a pronsledovn. Tento strach vak nevyvolv msk moc, nbr pedstavitel Jeruzalma. tvrtmu evangeliu nen nic znmo o pronsledovnch, je proti kesanm rozpoutal Nero v letech 64 nebo 65, a pitom se o jeho autoru pedpokld, e il a psal na konci prvnho stolet! Autor tvrtho evangelia nechce odhalit, odmt prozradit sv jmno, ani si nepeje, aby v eckm pekladu bylo jeho jmno
271

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

byt jen zmnno. Stle vce nejasnost se hromad kolem dokladu, o nm se nm tvrd, e pochz z druhho stolet nebo z konce stolet prvnho. Koneckonc v poslednch letech prvnho stolet pronsledovn pokraovala, ale pronsledovn ponaje rokem 64 nebo 65 rozpoutali mt csaov. O tchto pronsledovnch tvrt evangelium ml a nen mu o nich nic znmo. Tato pronsledovn nepochzela od politickch a nboenskch pedstavitel Jeruzalma. Jeruzalm byl v z roku 70 rozboen, znien. Jak si mme vysvtlit, e se stle mluv o pronsledovn od pedstavitel Jeruzalma prv v evangeliu, o nm se tvrd, e bylo napsno na potku druhho nebo na konci prvnho stolet? A jak si mme vysvtlit, e po takovm asovm odstupu nechce autor tvrtho evangelia prozradit sv jmno a nechce ho prozradit ani jeho pekladatel? Na konci prvnho stolet, neku-li na zatku stolet by pece u ped nejvymi pedstaviteli moci v Jeruzalm nic neriskoval. V letech nsledujcch po smrti a vzken Pn, byl naopak teror a pronsledovn v plnm proudu, ale dosud nezaalo pronsledovn od mskch csa. V letech po vzken Pn byli inicitory pronsledovn nejvy politit a nboent pedstavitel v Jeruzalm. Pipomeme si nkolik zkladnch dat, mezi nimi dle pokraovalo zabjen a pronsledovn: Rok 36: poprava tpna ukamenovnm. Mlad rabn Saul, k velkho rabna Gamaliela, se popravy astn. Sm se nm s tm svuje. Rok 44: Jakub, syn Zebedev, je statn pkaz krle Heroda Agrippy I., ddice krlovstv Heroda Velikho. Podle nkterch dokument byl s Jakubem stat i jeho bratr Jan. Rok 62: Jakub nazvan bratr Pn, popraven na pkaz veleknze Anne II, syna veleknze Anne, o nm se hovo v evangelich.
272

TVRT

E V A N G E L I U M

Vechno jako by nasvdovalo tomu, e tvrt evangelium vzniklo prv v tomto obdob, v atmosfe teroru, kter rozpoutali politit a nboent pedstavitel Jeruzalma, ale nikoli na konci prvnho nebo dokonce na potku druhho stolet. V t dob toti u dn mstn politick moc v Jeruzalm neexistovala a nejvy nboent pedstavitel u nemli pravomoc odsuzovat nkoho k smrti. Rovn kniha, kterou nazvme Apokalypsa, je prosycena atmosfrou teroru politick a nboensk moci v Jeruzalm, ale ani ona nev vbec nic o pronsledovn rozpoutanm csaem Neronni v roce 64 nebo 65. Star kesansk legenda (Recognitions ps. Clementines, I, 66,71) vyprv o tom, jak se rabn Gamaliel star, vnuk Hillelv, len farizejsk skupiny v sanhedrinu, stal tajnm kem rabho Jeuy ha-nocri.]e to pochopiteln pouh legenda. Ale co kdy byla situace autora pvodnho dokladu Janova evangelia v ad ohled srovnateln nebo analogick? Nepatil tak autor tvrtho evangelia k pednm pedstavitelm judaismu a nezdrhal se prozradit sv jmno vzhledem k nebezpe, je mu hrozilo? V tom ppad vak u vbec nejsme na konci prvnho nebo dokonce na potku druhho stolet, ale pmo uprosted pronsledovn soustednho proti malmu spoleenstv v Jeruzalm a pochzejcho od pedstavitel mstn politick a nboensk moci. Jan 3,28: ,Jd, j nejsem masiach, ale byl jsme posln.ped jeho tv Ten, jemu pat nevsta, hebrejsky kala, ecky nymf, je enich, ecky nymfios, hebrejsky chatan. Ptel chat a n a stojpipraven a naslouch mu, sly ho a raduje se, protoe slyjeho hlas... "
^Pokud jde o vkladP/ne psn, tj. zpvu vech zpv, zpvu nejvyho, zpvu stvoen, doporuuji krsnou k n i h u A. Roberta, R. Tournaye a A. Feuilleta, Le Cantique des Cantiques. Peklad a koment, Pa, Gabalda 1963. 273

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Jak jsme si u ekli pedtm, musela by bt teologick a mystick spektilace o chatanovi a kale pohanm z konce prvnho stolet zcela nesrozumiteln. Mohli by j porozumt a po dlouhm vkladu. Sah a k Psni psn, je je dlem star prorock tradice. Chatan z Psn psn je mil, milek, ten, jen pichz a jeho hlas je slyet. A kala, nevsta, je panna Izraele, o n neustle hovo sta hebrejt proroci, milovan, nevsta Pn. Jeremi31,3: Zdaleka JHVH mi zjevil: vnou lskou jsem t miloval, panno Izraele... " Kdy Jan, jen ktil v Jordnu, k, e Jeua je chatan z Psn psn, k tak, e on je tm, jen pichz, jen je oekvn, e on je tm, jeho jmno je jako rozlvajc se olej" (Pse 1,3), tm, jen byl pomazn olejem radosti. ,Je, z Nazareta, jeho Bh pomazal Svatm duchem, " k Petr v dom Kornliov, Skutky 10, 38. Vrazy chatan, enich, christos, pomazan, a Bo syn jsou telogicky rovnomocn a oznauj jednu bytost. Pavel pouv stejnou analogii v listu Efezskm 5,32: Ono ontologick tajemstv, ecky mystrion, hebrejsky sod, je velik, chci ci s ohledem na Christa a Spoleenstv, hebrejsky kahal nebo kehila, eck peklad ekklsia. A Apokalypsa 21,2 a 21,9 opakuje tot mystick tma, je je srozumiteln pouze tomu, kdo je zasvcen do teologick natiky vychzejc z Psn Psn. Vidli jsme u tak, e i Pn pouv stejnho jazyka, hovo-li o chatanovi, srov. Matou 9,15; Marek, 2,19; Luk5,34 atd. Kdy Pavel pe Efezskm 5,32: Toto srozumiteln tajemstv je velik, chci ci s ohledem na Christa, hebrejsky maiach, a na crkev, hebrejsky kahal nebo kehila...", je velice pravdpodobn, e tu lo o slovn hku s koeny slov kahal a kala, co je nevsta z Psn Psn. V kadm ppad je jist jedno: e toti pekladatel Psn psn do etiny a nejsme pli vzdleni od prvnho stolet naeho letopotu pipojili v ad rukopis j m n a tch, kdo se dostvaj ke slovu v o n o m
274

 T V RT

E V A N G E L ! U M

mnohohlasm veledle, jakm je Pse psn. Promlouvali chatan, naznauj to vrazem: ho nymfios. Hovo-li mlad ena, kala, nevsta, uvdj to vrazem h nymf. Pse 1,7: Povz mi, ty, jeho miluje m due! Kde bude past sv stdo..." Nkdo neznm zde poznamenal: h nymf pros ton nymfion chston, mlad ena, nevsta, kala obracejc se k chatanovi, kter je maiach! U vce ne jedno stolet tvrd nezanedbateln poet expert, ne-li dokonce vtina, e Pse psn je vce mn slepenec frivolnch psn len vojensk stre. Jan, kter ktil v Jordnu, Je, Pavel i autor Apokalypsy vak tento nzor nesdleli. Chpali Pse psn jako teologick a dokonce prorock dlo, protoe oznamuje pchod chatana, jeho hlas j-e u slyet. ) Ve skutenosti je Pse psn vyvrcholenm zjeven, ne-li jeho svornkem, protoe u o cli stvoen. Clem stvoen je nesmujc sjednocen stvoenho lidstva s nestvoenm Bohem, a v na zkuenosti skuten neexistuje lep analogie, pilhavj maal ne spojen mue a eny. Cel hebrejsk proroctv vychz z tto analogie. Jen tak mimochodem si v tto souvislosti meme pipomenout, nakolik se to, co se nm nenavn sna namluvit Freudovi nebo Nietzschovi ci, diametrln li od skutenosti. Do omrzen opakuj, e idokesanstv, co je jejich vlastn pojem, nenvid tlesnou existenci a e vynalezlo fenomn zlho svdom ve vztahu k lidsk lsce atd. O pdu du do dajn zlch tl vak u orfsmus, nikoli hebrejsk tradice. Jan 5,1: Po tomto, hebrejsky achar ha-debarim ha-ele, byl nebo bval svtek Judejc. A odebral se Jeua, hebrejsk podek slov do Jeruzalma, ecky eis Hierosolyma. Je, o n je, ecky estin, tet osoba singulru ptomnho asu slovesa eimi, bt, v Jeruzalmech, ecky en tois Hierosolymois, v plurlu, u rozumj: brny - Ov rybnk, n1

275

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

dr vody, kter se hebrejsky jmenuje Bejt-zata. Mdpt sloupoad..." V hebrejtin se msto Jeruzalm pe Jerualajim, jde tedy o tvar kter je v plurlu jako napklad amajim, nebesa atd. Tam, kde se te vraz Jerualajim v plurlu, vyslovuje se, je-li ten nahlas, Jerusalem. Existuje tak tvar Jerualajma. LXX peloilo Hiersalem, evangelia pekldaj Hierosolyma, Matou 2,1; 2,3; 3,5; 5,35; 16,21; 20,17; 21,1; Marek 10,32; 11,1; 15,41; Luk 2,22; 13,22; 19,28 atd. - a tak plurlem Hierosolymn nebo ppadn Hierosolymois, co je v podstat vrn pepis hebrejskho plurlu Jerualajim. Matou4,25: Hierosolymn. Marek 3,8: kai apo Hierosolymn. Jan 2,13 pouv singulru Hierosolyma a ve veri 2,23 plurl: en tois Hierosolymois. Zde mme ve veri 5,1 nejprve singulr eis Hierosolyma a potom vzpt ve veri 5,2 plurl en tois Hierosolymois: Jan 12,12 epichzJeua, eis Hierosolyma " Samaritnka k Pnu Jan 4,20: Vy, vy tvrdte, ze v Jeruzalm, ecky en Hierosolymois, je msto, kde je teba se klant. " Pn odpovd, Jan 4,21: ...ani na tto hoe, ani v Jeruzalm, ecky te en Hierosolymois..." Jan 10,22: Byl tehdy svtek zasvcen nebo dedikace, ecky taenkainia, co je slovo, je v klasick etin neexistuje, pouze Septuagintajm pekld hebrejsk chanuka, v Jeruzalm, en tois Hierosolymois." Jan 11,18: Betanie byla blzko Jeruzalma, ecky engys tn Hierosolymn, njakch patnct stadi... "Jan 11,55 znovu v singulru: pichzeli mnoz eis Hierosolyma." Je opt velice podivn, e autor, o nm se nm tvrd, e psal pmo ecky na potku druhho nebo na konci prvnho stolet, pe Jeruzalm v eckm plurlu! Jak je mon, e se v jeho okol nenael nikdo, kdo by mu tento podivn pepis opravil? Pro Jan nebo jeho pekladatel pepisuje hebrejsk Jerualajim i do etiny v plurlu Hierosolymois nebo Hiero276

 T V R T

E V A N G E L I U M

solymn? Nejsp patrn proto, e chce zstat co nejble hebrejskmu originlu, co v tomto ppad LXX pekladatel neudlalo. Je-li pravdiv hypotza pijman pevnoti vtinou exeget, podle n bylo tvrt evangelium napsno pmo v etin na konci prvnho nebo na potku druhho stolet, potom je eck sloveso estin, resp. tet osoba ptomnho asti slovesa bt, nevysvtliteln. Pi zdravm rozumu nelze pece vn tvrdit, e ecky pc redaktor na konci prvnho nebo na potku dmhho stolet napsal: je v Jeruzalm u (brny) Ovc, rybnk, kter...", kdy Jeruzalm byl v t dob u njakch ticet let v troskch. Nmeck spisovatel nebo historik, kter by chtl pipomenout v pamti njak msto nebo stavbu, kter existovala v Berln ped jeho znienm Spojenci v roce 1945, by v ppad, e by psal po jejm znien, urit nenapsal: je tam, nebo jev Berln ta a ta budova, kter... atd. Napsal by: byla tam ped katastrofou, ped znienm... Kdyby chtl njak japonsk spisovatel nebo historik pipomenout nkolik let po znien Hiroimy njakou pamtihodnost, je v tomto mst existovala ped jeho znienm, nemohl by napsat: je, je tam v Hiroim budova, kter... atd. Take ono eck estin se s uvedenou hypotzoti vzjemn vyluuje. Toto estin je jednm ze znamen, mme-li hovoit jako Jan, nebo jednm z dkaz, e eck peklad tvrtho evangelia je starho data ne znien Jeruzalma v srpnu a z roku 70. Pekladatel tohoto dokladu do etiny se nesna peloit cel nzev a ani pedpokldanmu teni, kter etl ecky, ble neosvtlil, co vlastn je onaprobatik, Ov brna, nebo jet pesnji Brna stda bravu, hebrejsky ar ha-con. Spokojuje se s tm, e pekld do etiny epi t probatik, u... ov, ani se namhal upesnit nebo pipomenout, e lo o jistou brnu, brnu stda nebo std, o n
277

C L A U D E

T R E S

M O N T A N T

je e u Nehemide 3,1, soar ha-con, eck peklad tn pyln tn probatikn. To vseje dkazem, e nejsme pli daleko od msta, doby a lid, jim bylo jasn, e probatikje Brna stda bravu nachzejc se v severn sti Chrmu ped jeho znienm, v severnch hradbch, jet ne byly srovnny se zem. Paan vd, e Batila" i Svornost" jsou nmst a nemusej proto kat nmst astily nebo nmst Svornosti... Ale kdyby byla Pa nkdy srovnna se zem, potom se njak tureck spisovatel, kter by chtl svm tenm nco ci o nmst Svornosti nebo o nmst Batily, pece nespokoj se zkrcenou podobou jejich nzvu, kter dnes bn uvme. Pekladatel tvrtho evangelia do etiny se spokojuje se zkrcenou formou, je je pro eckho tene nepochzejcho z Jeruzalma, kter tuto Brnu, arha-con nezn, zcela nesrozumiteln. Zjistili jsme u dve, e hebrejsk singulr cn je pravideln pekldn eckm plurlem stednho rodu ta probata. . Jan 6,27: ^tuton gar ho pater esfgragisen ho theos. Tomuto, synu lovka, otec vtiskl pee, otec, jen jeBh."^ Abychom tto formulaci porozumli, musme se znovu podvat na tradici starch hebrejskch prorok a na Pse psn, kter ji shrnuje. Ageus 2,23: V onen den, vrok JHVH zstup, t vezmu... mj sluebnku a vtisknu t jako pee, hebrejsky ka-hotam, ecky hssjragida, nebojsem t vyvolil... " Pse psn 8,6: Vtiskni mne jako pee, hebrejsky hotam, ecky sjragida, do svho srdce...". Na tuto tradici navazuje a pokrauje v n i autor Apokalypsy 7,2: ...a vidm jinho posla, jen pichz od Vchodu, on nese pee, ecky sphragida, ivho Boha..." Apokalypsa 9,4: ...lid, kte nenesou pee, ecky tn sphragida, od Boha na svch elech... " Tento jazyk byl pro pohana z konce prvnho stolet zcela nesrozumiteln. Rozumt mu mohl pouze nkdo, kdo byl zasvcen do uen soustednho v Psni psn.
278

TVRT

E V A N G E L I U M

tvrt evangelium nen kniha psan pro pohany z konce prvnho nebo dokonce druhho stolet. Je to hebrejsk kniha srozumiteln Hebrejcm zasvcenm do onoho natien. Jan 6,31. Pekladatel do etiny se nenamh peloit to mana\ Nai otcov jedli manu na pouti... " Exodus 16,31: A dali tomu, dm Izraele, jmno man, a (bylo) to jako semeno koriandru... A synov Izraele jedli man po tyicet let, a do doby, ne pili do obydlen zem. Jedli man, dokud nedoli na kraj zem Kenaan. " Peklad Septuaginty: to onoma aut man - LXX p e k l d m e jako neutrum. Pekladatel Jana do etiny tud pedpokld, e jeho teni nebo posluchai chpou, co znamen hebrejsk slovo man pepsan do eckch psmen jako to mana. Jan 6,48: To jsem j, chlb ivota! Vai otcov jedli na pouti to mana a potom zemeli. Toto je chlb, kter sestupuje z nebes, aby ten, kdo j tento chlb, nezemel." Cteme-li eck text Jan 6,50, mme nejprve dojem, e slovo si vzal nkdo jin ne Pn a hovo o nm, jako by na nj ukazoval prstem: Tento je onen chlb, kter sestoupil z nebe! Kdy vak rekonstmujeme vrok v hebrejtin, ze hu ha-lechem..., tento dojem okamit zmiz. Jet jednou si pipomeme, co jsme si na pedchozch strnkch ekli u nkolikrt: hebrejtina slovesem bt pli nepltv. Tam, kde v eckm pekladu Septuaginty teme rzn tvary slovesa bt, eimi, jsem, ei, jsi, esti, je atd., v hebrejtin sloveso bt chyb. Mohli bychom uvst* stovfey, ne-li tisc pklad. Take kdy eck text Jana k: Ego eimi ho artos tes zs, rekonstruovan hebrejtina obsahuje prost anoki hu lechem ha-chajim, bez slovesa bt, je je zde nefunkn. Stejn tomu je ve veri 6,48. Jana 6,50 nen tedy nutn pekldat tak, jako by se ujal slova nkdo jin ne samotn Pn, jako kdyby lo o jaksi litur279

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

gick dialog: Tento je chlb, kter sestoupil z nebe! ale zcela jednodtie: Hle, chlb sestupujc z nebe! Pn prv vysvtlil, e chlb pochzejc z nebe nedal Izraelovm dtem Moj. Prav chlb, jen pochz z nebe, tj. od Boha, dv Bh. Tento chlb udluje vn ivot, kter je ivotem samotnho Boha. Tmto chlebem je syn lovka. Syn lovka je chlebem, kter Bh dv lidstvu, aby je pivedl ke svmu vlastnmu ivotu, ivotu vnmu, Jan 6,35. J, syn lovka, j jsem chlb, kter Bh udluje lidstvu, aby je pivedl k vnmu ivotu, Jan 6,48. Chlb, kter Hebrejci jedli na pouti, je nezachrnil od smrti, Jan 6,49. Chlb, o nm k vm hovom, je takov povahy, e ten, kdo ho j, kdo se jm iv, kdo si ho osvojuje celm svm mylenm, celm svm rozumem a celou svou bytost, ten nezeme, Jan 6,50. Tmto chlebem jsem j, j jsem ten chlb, Jan 6, 51. Je Kristus je ivinou, kadodenn potravou pro lidstvo. Jsou dva zpsoby, jak se ivit. Prvnm je povn chleba, v ase, kdy chlb je chlebem, voda vodou, vno vnem a vzduch vzduchem. Druhm zpsobem je osvojovn informace duchem, mylenm, rozumem. Vdn, je si osvojtijeme, je chlebem mylen a rozumu. Pn je chlebem lidstva prv v tomto smyslu, protoe v nm, jak pe Pavel, Koloskm 2,9, spov veker plnost bostv, tlesn. Kristus je potravou ducha, jejm prostednictvm meme vejt do vnho ivota, ivota samotnho Boha, a to prv v tuto chvli. Takov je smysl celho citovanho msta. Jan 4,14: Ten, kdo bude pt vodu, kterou mu j dm, nebude znit eis t o n aina, v budoucm trvn nebo pro budouc trvn" eck vraz eis ton aina je ustlenm pekladem hebrejskho le-olam. Genesis 3,22: A ekl JHVH Bh: Hle, lovk, hebrejsky ha-adam, se stal jednm z ns, nebo zn dobr a zl a nyn a nevztahuje ruku a netrh ze stromu ivota, a z nj nej a nei280

 T V R T

E V A N G E L I U M

je pro budouc trvan nebo v budoucm trvn, hebrejsky leolam, eck peklad kai zsetai eis ton aina. " Genesis 6,3: A on ekl, JHVH: A nebude pebvat, mj duch, v lovku (ba-adam) pro budouc trvn nebo v budoucm trvn, hebrejsky le-olam, ecky eis ton aina..." Exodus 19,9: A on ekl, JHVH, Mojovi: Hle, pijdu k tob v hustot oblaku (Sedmdest peloilo: v oblanm sloupu), aby slyeli, lid, a budu promlouvat s tebou a aby si tak byli jisti tebou, hebrejsky jaaminu, ecky pisteussin, pro budouc trvn, nebo\ v budoucm trvn, hebrejsky le-olam, ecky eis ton aina. " Exodus 21,6: A bude mu slouit le olam, ecky eis ton aina. " Exodus 32,13: Uinm poetnm vae semeno, hebrejsky era, ecky sperma, jako hvzdy na nebi, a vechny zem, o nich jsme mluvil, dm vaemu semeni, hebrejsky era, ecky sperma, a budou jejich ddictvm pro budouc trvn, nebo: v budoucm trvn, hebrejsky le-olam, ecky eis ton aina." Tento vraz se v hebrejsk Bibli opaktije v destkch a destkch pklad a vdy je peloen stejnm zpsobem, s jakm jsme se prv setkali v Janov evangeliu. Jan 6,51: ,J-li nkdo tento chlb, bude t eis ton aina, hebrejsky le olam, tj. v budoucm trvn." eck text tvrtho evangelia pouv vrazu eis ton aina, kter pekrv a pekld hebrejsk le-olam hned nkolikrt. Zde, ve veri 6,51, ale rovn o nco dle 6,58 stoj: Kdo j tento chlb, bude t eis ton aina'' Jan 8,51: Amen, amen (to je z hebrejtiny!), km vm, zachov-li nkdo m slovo, neuvid smrt eis ton aina, hebrejsky leolam, v budoucm trvn." Jan 10, 28: ...a j jim dal vn ivota nezahynou eis ton aina, hebrejsky opt le-olam." Jan 11,26: nezeme eis ton aina". Jan 8,35: Otrok nezstv v dom eis ton aina, po cel budouc trvn. Syn zstv eis ton aina, po cel budouc trvn." Jan 12,34: A on
281

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

odpovdl, lid (hebrejsk slovosledy my jsme se uili a slyeli jsme pi etb Try, e masiach zstane eis ton aina, po cel budouc trvn ' Jan 13,8: Petr ekl Pnu: nebude mi mt nohy eis ton aina, po cel budouc trvn. "Jan 14,6: A j, j podm Otce a on vm d jinho paraklita, tj. jinho ochrnce parakJitaje advokt obhajoby, stejn jako ha-satan je odvoktem obaloby neboli Obviovatelem, aby byl s vmi eis ton aina ^Tohoto hebrejskho vrazu pevedenho do etiny uv tak rabn Pavel: 1. Korintskm 8,13: ...nebudu jst u maso eis ton aina, v budoucm trvn." eck tvrt evangelium, kter prv teme, pouv tak hebrejskho vrazu me-olam penesenho do etiny: Jan 9,32: ...ek tu ainos, po cel minul trvn, hebrejsky me-olam, nikdo neslyel, e by nkdo otevel oi slepmu, kter byl slep od narozen. " Ti, kdo stle zatvrzele tvrd, e tvrt evangelmm bylo napsno pmo v etin na konci prvnho nebo v potench letech druhho stolet, by nm mli vysvtli^ jak se mohlo stt a jak mme rozumt tomu, e neznm redaktor textu, kter mohl bt id a kter tento dokument sepsal, pouv eckch vraz, je vzdlan eck ten nebo poslucha musel povaovat za neppustn, protoe jde o prost kalky jednoho nebo vce hebrejskch vraz, s nimi se meme setkat v hebrejsk Bibli nastokrt. Mohou nm odpovdt: Ale vdy je to jasn. Autor nebo redaktor byl pece id! Ml stejn jako Pavel hebrejsk mylenkov stereotypy. Psal ecky vci formulovan v hebrejtin. Nae odpov zn: Spisovatel cizho pvodu, kter se rozhodne pst francouzsky, se sna vyhbat vrazm nebo obratm typickm pro jeho rodn jazyk, a nen dleit, je-li to zrovna Rumun, Litevec nebo Spanl. Nepen do svch francouzsky psanch text hotov vrazy, kter se vyskytuj v jeho matetin a kter jsou ve
3

282

 T V R T

E V A N G E L I U M

francouztin neppustn. Objevuj-li se v jeho textu psanm pmo ve francouztin nevyhnuteln neobratnosti, z nich lze poznat jeho ciz pvod, m vdy tak po ruce jednoho nebo vce ten, kte mu jeho text oprav nebo ho upozorn, aby jej opravil. Pi pechodu do francouztiny existuje urit filtr, jak si celn hldka, je na hranicch zadr ciz vrazy nebo obraty, kter se ve Francii nepouvaj. Protoe se nm tvrd, e tyi evangelia byla napsna pmo v etin na konci prvnho stolet naeho letopotu, je teba vzt v vahu nejen autory nebo redaktory tchto evangeli v eckm jazyce, ale tak jejich prosted. Protoe se nm tvrd, e vznikla na konci prvnho stolet, je teba vzt v vahu, e pslunci crkv ve stedomosk oblasti byli tehdy svm pvodem u vtinou pohan. Mezi poetnmi bratry pohanskho pvodu byli i takov, kte umli velice dobe ecky. Jak se pak mohlo stt, e nechali projt takov mnostv v etin nemyslitelnch vraz, kter jsou istmi kalky hebrejskch o b r a t a formulac? I zde ml p s o b i t lingvistick filtr stejn dokonale, jako tomu bylo v ppad eckch peklad dl idovskho historika Josepha Flavia, kter psal sv rukopisy v mateskm jazyce, tj. hebrejsky (ne v aramejtin, j se nepsalo) a kter si svj text nechal pekldat svmi pteli, kte umli dobe ecky. Byla-li naopak tyi evangelia peloena nebo jde-li o peklady, kter vznikly na zklad pvodnch hebrejskch doklad, lze cel jev vyloit velice snadno, protoe pekladatel ty evangeli do etiny nechtli postupovat jako pekladatel dl Josepha Flavia. Pedevm nechtli svj text pizpsobovat vkusu, mentalit, jazykovm nvykm mskch ten, jejich vybranm jazykem byla prv etina. Latina tehdy byla lidov jazyk! Pekladatel hebrejskch dokument, z nich vznikla tyi evangelia psan v etin, chtli postupovat jako jejich
283

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

pedchdci, jim obvykle kme Septuaginta. Jejich pedchdci respektovali v nejvy mon me hebrejsk texty, nejastji alespo tak, e dodrovali stejn hebrejsk slovosled. Pro vlastn? Jednodue proto, e v och neznmch pekladatel, jm kme Septuaginta, byly pekldan texty svat, posvtn, inspirovan. Byly to texty prorok, starch prorok jako Abrahm a Moj, a potom texty prorok novch, mose, Ozee, Izaie, Jeremie, Ezechiela atd. Pekladatel hebrejskch doklad, z nich vzela evangelia, do etiny byli pesvdeni, e Pn je mnohem vc ne nkter z prorok minulosti a e skutky a vroky Pn JSOLI mnohem vc ne dosavadn svat Psma. To je tak dvod, pro v nejvy mon me respektovali hebrejsk vrazy, kter nachzme v hebrejskch dokladech, a tak hebrejsk slovosled. Pouvali tho hebrejsko-eckho slovnku jako jejich pedchdci, Septuaginta. Stejnho slovnkti pouv tak Pavel. Jan 6,51: A chlb, kter j dm, je m tlo, (jez je dno) za ivot svta. " Mli jsme ji pleitost pipomenout, e eck slovo sarx, je tu teme aje se bn pekldjako tlo, je samo pekladem hebrejskho basar. Sta pozorn a dkladn st Hebrejskou knihovnu a pesvdme se, e jeden z vznam hebrejskho slova basar odpovd hebrejskmu slovu adam, lovk. Kol-basar, veker tlo, znamen: vechny iv bytosti, vichni lid. Kdy Pn v citovanm mst k: Tento chlb, kter j vm dm, je m vlastn tlo, nelze chpat slovo tlo v bnm smyslu. Dnes na konci dvactho stolet se pod slovem tlo rozumj svaly, tj. vechno, co nejsou kosti, maso. A hovome-li o pknm dtku nebo krsn en, mme na mysli masit sti bez kost... Budeme-li hovoit se studentem filozofie, kter m natenho Platna nebo Descarta, hned se mu vybav, e tlo je vlastn corpus, odlin od due.
284

TVRT

E V A N G E L I U M

Tak jsme si u vimli, e hebrejsk basar oznauje lovka, a to celho lovka. Je to konkrtn bytost nahlen ve sv plnosti, kterou tak oznaujeme, abychom se co nejvce vyhiuili kartezianismu, jako psychosomatickoti totalitti. V uvedenm textu nejde o dnou antropofagii (pojdn lovka kanibalismus) vzdor tomu, e nkte pli kultivovan a zjemnl historikov, kter nikdo ani neme podezrat ze zlch mysl, byli pesvdeni, e na ni narazili prv zde. Jde o hebrejsk vraz. Prv Pn Je je onm chlebem, kter Bh pedv celmu lidstvu, aby je ivil, promnil a pivedl k vnmu ivotu. Pn Je je proto ivinou, kadodenn potravou lidstva. Abychom mohli pejt od starho lidstva k novmu, je naprosto nutn se ivit Pnem Jeem, jinmi slovy a v jinm jazyce eeno asmilovat ho, tj. osvojovat si jeho osobu, jeho uen, samu jeho bytost, pipodobnit se mu. Bo tvoiv informace je pedvna myslcmti a poznvajcmi lidstvu, jeho rozumu. Onou Bo tvoivou informac je Pn Je: takov je potek tvrtho evangelia. To, co jsme prv ekli v souvislosti s Pnem, bylo ve tet osob. Mluv-li Pn sm o sob a hovo-li hebrejsky k Hebrejcm, k zcela pirozen besari, moje tlo, chce-li cv.jdsdm, tj. ten, jm jsem j. Hebrejsk slovo basar m v hebrejsk Bibli vce vznam a v ad text znamen piblin tot, emu my kme tlo nebo maso. V ppad, e hebrejsk text hovo 0 tom, co my nazvme masem, nepekld Septuaginta hebrejsk basar jako sarx, ale jako kreas, co znamen maso 1 v modern etin. Take Septuaginta oba vznamy slova basar odliovala. Judejci, kte slyeli, co galilejsk rabi k, tomu nerozumli a dohadovali se mezi sebou. Jan 6,51: Jak nam tento (lovk) me dat jst sv tlo?"'Rozumli slovu basar v jeho druhm vznamu, zatmco Pn je
285

C L A U D E

T R E S

M O N T A N T

chpe v prvnm a dodv, Jan 6,53: Amen, amen, pravm varn, nebudete-li jst tlo lovka a nebudete-li ptjeho krev, nebude ve vs ivot. " Jsou to dokonale sroztimiteln slova, vezmeme-li v vahu, co Pn ekl pedtm. Pn je pro lidstvo potravou, ivinou, nezbytnou k tomu, aby dosplo a mohlo dospt k vnmu ivotu. V nm, v Pnu Jei, je cele ptomna Bo tvoiv informace. Je nutn se touto tvoivou Informac ivit, osvojovat iji, abychom mohli doshnout vnho ivota, kter je ivotem samotnho Boha. Jan 6,54: Ten, kdo j m tlo a kdo pije mou krev, m, vlastn, vn ivot a j ho pozdvihnu v den, jen pijde, ecky t eschat hmer." eck slovo eschatos znamen: ten, kter je na konci, posledn. Avak eck slovo, pesnji eck pdavn jmno eschatos v eckm pekladu hebrejsk Bible velice asto pekld hebrejsk slovo achar nebo acharon nebo tak acharit, je v dnm ppad neznamen posledn, ale zcela jednodue: ten, kter pijde potom, jinmi slovy: budoucnost. Genesis 33,2: A posadil sluebnice a jejich dti do ela, Leu a jej dti za n, hebrejsky acharonim, a Rchel s Josefem dozadu, hebrejsky acharonim, eck peklad eschats." Genesis 49,1: A zavolal, Jkob, sv syny a ekl jim: Shromdte se, a j vs seznmm s tm, co se s vmi stane beacharit ha-jamin, po sledu dn, tj. v budoucnosti, eck peklad ep eschatn tn hmern." Exodus 4,8: A bude (stane se), jestlie ti neuv, nebudou-li si jisti pravdou toho, co jim ekne a neuposlechnou-li hlasu prvnho znamen, uv budou pesvdeni pravdou hlasu znamen, je pijde potom, hebrejsky ha-ot ha-acharon, eck peklad tu smei eschat" Numeri 24,14: A nyn, hle, j se vracm ke svmu lidu. Ale jet ti dm poznat, co uin, tento lid (tj. hebrejsk lid) tvmu lidu po dnech, po sledu dn, tj. v budoucnosti, hebrejsky bey

286

TVRT

E V A N G E L I U M

acharit jamn, eck peklad ep'eschato tn hmern. " Deuteronomium 4,30: Kdy se ti stanou vechny ony vci (kter jsem ti oznmil), po dnech, po sledu dn, (tj. v budoucnosti, hebrejsky be-achat jamim), vrt se k JHVH, svmu Bohu.." eck peklad: ep'eschato tn hmern. Ozed 3,5: Potom, hebrejsky ahar, znovu pijdou synov Izraele a budou hledat JHVH svho Boha a Davida, svho krle (nepochybn mesianistick obraz)... v budoucch dnech, hebrejsky be-achat ha-jamim, ecky ep'eschaton tn hmeron. Miched 4,1: A bude, nadejde, po sledu dn, tj. v budoucnosti, hebrejsky be-acharit ha-jamim, eck peklad kai estai ep'eschaton tn hmern, e bude hora domuJHVH vyvena nad hlavu hor..." Izai2,2: A stane se, v ndslednosti dn, hebrejsky be-acharit ha-jamim, e bude hora domu JHVH vyvena nad hlavu hor... ecky: estai en tais eschatais hmerais..." Jeremi23,20: Vndslednosti dn, tj. v budoucnosti, tomu porozumj..." Jeremi 49,39: A stane se, po dnech nebo v ndslednosti dn, hebrejsky be-acharit ha-jamim, e znovu dopustm vyhnanstv na Elam... ecky LXX 25,18: kai estai ep'eschatu tn hmern... " Jeremi 30,24: Be-acharit ha-jamim, po sledu dn, v budoucnosti, tomu budete rozumt..." ecky (LXX), 37,24; ep eschatn tn hmerngnsesthe auta." Ezechiel 38,16: V ndslednosti dn nebo pod dnech se to stane, hebrejsky be-acharit jamim, eck peklad ep'eschaton tn hmern," Tchto nkolik pklad snad posta, aby se ten pesvdil, e hebrejsk vraz, kter znamen prost budoucnost, je stle pekldn eckm vrazem, kter si my, lid z konce dvactho stolet vykldme tak, jako kdyby ml znamenat konec dn. Tam, kde hebrejtina hovo pouze o budoucnosti, tam si my pedstavujeme, e jde
3

287

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

o konec asu. Pitom si meme dokonce poloit otzku, je-li v hebrejsk Bibli o njakch poslednch dnech vbec e. Kniha Daniel byla nepochybn napsna ve druhm stolet ped nam letopotem. V aramejsk sti knihy Daniel 2,28 teme: ...existuje Bh v nebesch, jen zjevuje, koen gala, ecky anakalyptn, tajemstv, eck peklad: mystria, a on dal poznat krli Nabuchodonosorovi to, co pijde ve sledu dn nebo po dnech, aramejsky be-acharit jomaja, eck peklad LXX: a deigenesthai ep eschatn tn hmern." Vimnme si zde jet pouit eckho slovesa dei, je bychom mohli zhruba peloit jako je teba, kdybychom si nepovimli, e v hebrejtin toto slovo niemu neodpovd krom slovn konstrukce, je oznauje btidoucnost a je se tk budoucnosti. Je proto na mst peloit zmnn obrat jako to, co pijde, a ne jako to, co m (mus) nastat. Daniel 2,45: Velik Bh dal krli poznat, co se stane p o tomto, aramejsky acharej dena, ecky ep'eschaton tn hmeron. Daniel 10,14: Piel jsem, abych ti dal porozumt tomu, co se stane tvmu lidu ve sledu dn, tj. ve dnech, je budou nsledovat, hebrejsky be-acharit ha-jamim, eck peklad ep eschat tn hmern. " Danielova kniha nm v pvodnch hebrejskch a aramejskch textech nek, e ns seznm s tm, co se stane na konci as nebo v poslednch dnech, ale u ve sv dob, co se stane nebo odehraje v budoucnosti ve vztahu k nmu, v souvislosti s nm. eck peklad citovan hebrejsk formulace vyvolv v nepozornm teni dojem, e jde dky vznamu eckho slova eschatos o posledn dny vbec. Poslednm pesvdivm pkladem je eck peklad jedn z poslednch knih svat Hebrejsk knihovny, Koheleta (Kazatele), jeho bn nazvme Ecclesiastes, a to pro3 y

288

TVRT

E V A N G E L I U M

st proto, e hetbrejsk kahal znamen shromdn a bylo peloeno dcP etiny jako ekklsial Kazatel 1,11: ^Nezstv vzpomnka na prvn (dny), hebrejsky la rionimp a stejn tak na ty, kter pijdou potom, hebrejsky la-acharotwim, nezstane na n vzpomnka pi tch, kter budou po niich, hebrejsky la acharona." Hebrejsk slova, kter jsme peloili: ty, kter pijdou po..., v budoucnosti, ty kter budou po..., byla v prvnm ppad do etiny peloer^jako tois eschatois, ve druhm jako eis tn eschatn. Vidme, e by" bylo hrubou chybou chpat eck slovo eschatosjako posledn. Toto slovo zkrtka a dobe pekld hebrejsk slcpva, je znamenaj: v budoucnosti. S pekladem knihy zvan Ecclesiastes do etiny jsme u velice blzko okamiku, kdy se zanaj utvet knihy Nov smlouvy, j e nazvme Nov zkon dky latinskmu pekladu, rflovum testamentm, eckho vrazu kain diathk pekldajcho hebrejsk vraz berit chadaa, srov. Jeremi'31,31. Stejn tak Kartel 4,16: Nebude konce vemu tomuto lidu, nebude konce terre vem, kte existovali ped nimi. A stejn tak ti, ktepijdou p<P, hebrejsky ha-acharonim, se nebudou radovat v nm, ecky : hoi escbatoi." Kdy teme u Jana 6,39 vraz: j ho vyzdvihnu en t eschat hmer", je teba mt se na pozoru a nepekldat v poslednm dni, jako kdyby lo o text eck literatury, aleje teba mt na pamti hebrejsk vraz ba-jom, ba-acharon, tj. v den, kter nastane v budoucnosti, v den, kter nastane pozdji. Stejn tak je tomu u Jana 6,40; 6,44; 6,55, v textu, z nho jsme
l)

optickm klan>u vzniklm pekladem hebrejskch p o j m , kter zcela

a m e n a

prost a jednodue z r *

j v budoucnosti, (ecky eschatos), si meme pest

fundovanou k n i h u J e ^ n a C a r m i g n a k a & c ^ W o g c ^ / i / ^ Pa 1979. Na zklade t o h o t o nesmyslu vynikla cel jedna falen teologie. 289

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

vyli. Kdy Marta k Pnu, Jan 11,24: J vm, ze vstane pi vzken (pi celkovm vzken mrtvch) en t eschat hmer, nen teba se unhlovat a pekldat v poslednm dni, ale je teba vzt v vahu hebrejsk vraz, kter jsme u nkolikrt citovali. Stejn tak ve Skutcch 2,17 je kai estai en tais eschatais hmerais" pekladem dobe znmho klasickho hebrejskho vrazu baaeharit ha-jamim}" Jan 6,55: Nebo moje tlo je skuten potrava (ivina) a moje krev je skuten npoj" Peklad do sotiasnho jazyka: Pn je skutenou potravou, skutenm chlebem. Je teba si ho osvojit, pochopiteln mylenm, duchem a uinit z Pna svou kadodenn potravu, co nem nic spolenho s antropofagi. V modernm a prakticky souasnm jazyce to lze vyjdit takto: V Pnu se nachz nov tvoiv informace, jejm prostednictvm Bh, jedin a nestvoen Stvoitel utv nov lidstvo. Abychom mohli mt ast na novm stvoen, o nm nepetrit hovo svat Pavel, musme si osvojit novou informaci, je se ve sv podstat nalz v Pnu, jen je tvoivou Informac Bo pebvajc v jednotlivm a konkrtnm lovku. Tohoto jednotlivho a konkrtnho lovka, jen sm sebe oznauje za syna lovka, oznauje tvrt evangelium eckm pojmem sarx, je odpovd hebrejskmu basar, kter v ad text i zde znamen konkrtnho lovka jako celek. Stejn tomu je i v textu Jan 6,55: abyc h o m se mohli znova narodit, musme si osvojit samotnho a celho Krista. Tato asimilace nen fyzick, biologick povahy, protoe nejsme leny dnho lidoroutskho kmene, ale je duchovn, reln, ontologicky reln, jde tu o asimilaci duchem, rozumovm poznnm, mylenm. Sta si pipomenout zpsob mylen Hebrejc a jejich jazyk, abychom pochopili, e sarx a haima, tlo a krev, hebrejsky basar va-dam, oznauj celho
1

290

TVRT

E V A N G E L I U M

lovka. Je to stejn, jako kdyby Pn ekl: Ten, kdo si mne osvojuje ve mn samm... Jan 6,56: Ten, kdo j moje tlo a kdo pije mou krev, zstv ve mn a j zstvm v nm..." Jan 6,38: ...hle, chlb, kter sestupuje s nebe! Ten nenjako (chlb), kter jedli vai otcov a potom zemeli. Kdo j tento chlb, tj. kdo se jm iv, kdo si ho osvojuje, bude t eis ton aina V budoucm trvn, v trvn je nastane." Rada exeget m za to, e tento vrok nar na posledn veei Pn, je se v kesanskch spoleenstvch opakovala a opakuje, 1. Korintskm 11,23: J sm jsem pijal od Pna to, co jsem vm tak pedal, protoe Pn Je v tu noc, kdy byl vydn, vzal chlb, poehnal jej, lmal a ekl: Toto je moje tlo, kter je (vydno) za vs..." Je to mon, ale nen to tak docela jist a v dnm ppad nelze, lidov eeno, zapahat vz ped kon. Pn v noci, kdy byl vydn, pronesl slova, kter tvrt evangelium nezaznamenv, ale mezi tm, c Pn pronesl nad macoty a kalichem dkvzdn, a tm, co jsme etli ujana 6,52 nen pinn souvislost v tom smyslu, e by tvrt evangelium tato slova vkldalo do jeho st dodaten. Pn je reln, ontologicky srozumiteln chlb, kter je nabdnut, pedloen myslcmu a poznvajcmu lidstvu, aby se jm ivilo, aby se znovu narodilo, aby vstoupilo do du novho stvoen. To je tak skuten pina toho, co Pn ekl a co Jan zaznamenal. Skutenost, e Pn je opravdovm chlebem novho lidstv a novho stvoen, je pinou toho, e Pn v noci, kdy byl vydn, vzal chlb a ekl, pravdpodobn hebrejsky, ze hu besari, toto (je) m tlo, a ze hu dami,xoto (je) moje*krev, bez slovesa bt, je je v hebrejtin nepotebn, ale etina se bez nj neobejde. Synoptikov, Matou 26,26; Marek 14,22; a Luk'22,19, slova Pn peloili: Toto je m tlo, tuto estin to sma mu.
291

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Janovo evangelium vroky Pn nad chlebem a vnem pronesen pi posledn veei nezaznamenv. Nkte badatel si kladou otzku, nebylo-li tomu tak z obavy, e by se tyto vroky mohly dostat do rukou pohanskch ten, kte by si je mohli patn vyloit. To se tak stalo: jakmile se pohant teni se zmnnmi vroky seznmili, hovoili o antropofagii! Ale Jan 6,53 nm zachoval eck peklad, sarx a heima, dvou hebrejskch slov basar ve-dam, co jsou pravdpodobn slova, jich Pn uil on noci, a pouil je tak, kdy hovoil v synagze v Kafa naum, srov.Jan 6,59. Prv proto, e Pn sm je chlb poznateln rozumem a uren celmu lidstvu, vzal pi posledn veei on noci, kdy byl vydn, chlb a nad tmto chlebem ekl: ze hu besari, toto je moje tlo. Jinmi slovy: vklad a vysvtlen ontologie eucharistie nachzme u Jana 6,48 a v nsledujcch verch. Setkvme se zde znovu s dvojm pekladem, o nm jsme u nkolikrt hovoili. Dv odlin eck slova pekldaj jedno hebrejsk. Sma u Matoue, Marka, Luke a Pavla pekld hebrejsk basar, je Jan, pekladatel Jana, peloil v souladu s hebrejsko-eckm slovnkem Septuaginty jako sarx. Nebylo to tak, e by v crkvch prvnho stolet, resp. v kesanskch spoleenstvch konce prvnho a zatku druhho stolet nkdo v souladu s poadavkem Pn pedlval to, co Pn uinil v posledn noci. estou kapitolu Janova evangelia nevytvoil dn neznm autor a dodaten. Napsal-li nkdo toto evangelium na konci prvnho nebo na zatku druhho stolet, nareje na kesanskou liturgii a na slova konsekrace, pro by nahrazoval eck slovo sma, s nm se setkvme u Matoue, Marka, Luke i u Pavla, o nich se pedpokld, e jsou star ne tvrt evangelium, eckm slovem sarx, je hebrejsk basar pekld pesnji? A pro by on sm
292

TVRT

E V A N G E L I U M

nemohl uvst konsekran slova posledn veee? Je-li pravda, jak uvauje vtina dnench exeget, e tvrt evangelium je mnohem mlad ne ti synoptick evangelia, a tud i ne Pavlovy dopisy, potom pochopiteln m time konstatovat, e tvrt evangelmm nar v tto kapitole na posledn veei Pn. Nedokeme ovem vbec vysvtlit, pro neuvd pmo slova Pn nad jednm z macot a nad kalichem. Je-li vak tvrt evangelium star ne synoptikov a Pavlovy listy, potom nen vbec jist, nar-li na slova Pn pi posledn veei, kterou autor tvrtho evangelia nechpe jako veei pesachu. Potom lze spe naopak vysvtlit slova, kter Pn vykl nad jednm z macot a kalichem, tm, co ekl v synagze v Kafarnaum. Protoe on sm je Bom chlebem, pronesl pi posledn veei nad chlebem tato slova. Mme tu jeden logick, dokonce ontologick vrok s dvojm zvrem: 1. J jsem Bo chlb, chlb pravdiv, chlb, kterm je udlovn Bo ivot celmu lidstvu. Tmto chlebem se kad mus ivit, pijmat jej, aby mohl vejt do Boho ivota. 2. Tento chlb, tato maca, kterou lmu a dvm vm jst, jsem j, jen budu lmn, tj. zabit. Druhmu vroku porozumme na zklad prvho. Slova, kter jsem vm ekl, jsou duch a ivot." (Jan 6,63) Jan 6,61: Tuto hms skandalizei. " Pekladatel do francouztiny se pli neobtovali a peloili: to vs pohoruje, skandalizuje"? (Ani pekladatel EP neshli na dno svch sil: Nad tm se urte? Pozn. pekl.) U pedtm jsme si nkolikrt vimli, e v prv ad eck sloveso skandaliz v klasick etin neexistuje, nevyskytuje se jinde ne v eckm pekladu hebrejsk Bible. Vzniklo pi pekladu. Vidli jsme, e pekld hebrejsk sloveso kasal, je ve tvarti kal znamen zakopnout a upadnout, pro293

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

toe jsme nco pehldli, Izaid 59,10; zakopnout o pekku a upadnout, Leviticus 26,37'Jeremi 46,12; atd. Ve tvaru hifl znamen mikal zakopnout a upadnout. V dokonavm tvaru nifil, znamen hikil nechat nkoho zakopnout o pekku a upadnout. Odvozen slovo kialon znamen pd a mikeol oznauje to, o co zakopvme a co nm zpsobuje pd, Izai57,10, atd. Leviticus 19,14: Ped tv slepho nepolo pekku, pes kterou by upadl, hebrejsky mikol, eck peklad skandalon." Francouzt pekladatel ovem peloili" slovo skandalon typicky francouzskm slovem scandale! Patrn byli pli pepracovni...Jan 16,1: Tato slovajsem vm ekl proto, abyste nenarazili na pekku, o n byste zakopli a je by mohla zpsobit v pd, ecky hina m skandalisthte," co francouzt pekladatel peloili afin que vous ne soyez pas scandaliss (abyste nebyli pohoreni)," co pochopiteln nikomu nic nek. Jak vysvtlit, e pedpokldan nebo domnl autor i redaktor, kter psal evangelium na konci prvnho stolet pmo v etin, pouv vraz, kter byly pro pohana mluvcho ecky nesrozumiteln? Rabn Pavel pouv rovn tohoto hebrejskho vrazu peloenho do etiny, srov. 1. Korintskm 8,13; 2. Korintskm 11,19, a stejn tak eckho slova skandalon, srov. manm 9,33; 11,9; 14,13, a dle dvojho pekladu proskomma a skandalon: 1. Korintskm 1,23; Galatskm 5,11. Pouv ho takovm zpsobem, e si musme poloit otzku, jak vlastn Pavel psal nebo sestavoval sv listy: promlel je nejprve hebrejsky a pak je v duchu pekldal do etiny? Nebo je diktoval v hebrejtin a do etiny je pekldal nkdo jin? Anebo je psal hebrejsky a potom je nechal peloit? V kadm ppad jde o pevod z hebrejtiny do etiny, piem Pavlv hebrejskoeck slovnk je toton se slovnkem Septuaginty.
294

TVRT

E V A N G E L I U M

Souadnicov soustava je t, a na to, e Pavel s oblibou pouv dvojho pekladu, tj. dvou eckch slov k pekladu jednoho hebrejskho, povauje-li to za nutn. Jan 6,63: Pn vysvtluje, e nejde o antropofagii: Slova, je vm km, jsou ivot a duch. " Jan 6,68: Odpovdl mu Simon pezdvan Skla (hebrejsk slovosled se slovesem na zatku), Pane, za km bychom li? M slova vnho ivota a my, my mme jistotu (pravdy), ecky: pepisteukamen, poznali jsme, ecky: egnkamen, e ty, ty jsi svat Bo, ecky hoti sy ei ho hagios t the. " eck slovo hagios, kter jsme peloili jako svat, pekld v hebrejsk Bibli na vce mstech hebrejsk neer, posvcen, od slovesa nazar, zasvtit, zasvtit se slibem; stejnho pvodu je i nazir, ten, kdo je zasvcen (obtovn) Bohu. Leviticus"21,12: ...nebo posvcen olejem pomazn od jeho Boha na nm, eck peklad hoti to hagion elaion to christon tu the ep'auto" Slovo hagios pekld rovn hebrejsk nazir, Soudc 13,7: ekl mi (bo poselj: Hle, stane se thotnou, hebrejsky chara, eck peklad en gastri echeis, bude mt v bie, pone syna a od tto chvle nepij vno a cokoli z vna a nejez nic neistho, nebo Bo nazir bude dt od bicha (sv matky) a do smrti. eck peklad A: hoti naziraion the... Pekladatel verze A hebrejsk slovo nepeloili. Pouze je pepsali do eck abecedy. Ale pekladatel druh verze, kterou editoi Septuaginty oznauj psmenem B, peloili hagion the. Stejn tak v knize Soudc 16,7: ...bitva se nikdy nedotkla m hlavy, nebo Bo'nazir (jsem) j od bicha matky..." eck peklad (A): hoti naziraios the ego eimi ek koili mtros m. Pekladatel nepeloili hebrejsk nazir, ale jednoue hebrejsk slovo pepsali do eck abecedy. Doplnili jako vdy nebo tm vdy eck sloveso eimi, je v hebrejskm textu nen. Peklad B: hoti hagios the ego eimi. Hebrejsk nazir je peloen eckm hagios. Pokud jde o ver Jan 6,
295

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

69, maj rzn rukopisy odlin znn. Prvn skupina rukopis pin ho hagios t the, druh ho christos ho hagios t the a tet ho christos ho hios t the. Tyto rzn verze jsou ve skutenosti identick. Svat Bo, o nm hovo Petr a jeho m na mysli, je ten, jen byl oekvn a jen byl u od lna sv matky zasvcen Bohu. Je velice pravdpodobn, e v pozad eckho slova hagios bylo hebrejsk nazir, kterho pouil Petr zvan Skla. Septuaginta pepisuje hebrejsk slovo nazir do eck abecedy bu jako nazeir i nazir, Soudc 13,5, nebo jako naziraios i nazeiraios, Soudc 13,5; 13,7; 16,7, pokud je pekladatel LXX nepekldaj eckm hagios. Marek pouv tvaru nazarnos: Marek 1,24; 10,47; 14,67; 16,6. Matou pouv tvaru nazraios: Matou2,23; 26,71. Luk pouv pepisti nazarnos: 4,34; 24,19 a tvaru nazraios: 18,37. Jan 18,5.7 a 19,19 pouv tvaru nazraion. Je otzka, zda ob tyto eck transkripce pepistij jeden hebrejsk tvar, zde tedy odpovdaj jednomu jedinmu hebrejskmti slovu a tedy jakmu? Nebo odpovdaj dvma odlinm hebrejskm pojmm, a tedy jakm? Faktem zstv, e ve stejn scn, kterou zaznamenali Matou, Marek i Luk, sluebn v Matouovi (26,71) k: Tento (Petr) byl s Jeem t nazorai," zatmco v Markovi k (14,67): a ty jsi tak byl s tu nazarn". Zde si meme poloit otzku, odpovdaj-li oba pepisy, nazarnos a nazraios jednomu a tmu hebrejskmu slovti, a pak ktermu: neer nebo nazir} Nebo slovu nocer, co je pest slovesa nacar, je znamen steit? V nejstarch znmch textech rabnsk literatury je Je nazvn hanocri, co je pojem vytvoen z koene nacar. Skutky apotol 2,22; 3,6; 4,10; 6,14; 22,8; 24,5; 26,9 pouvaj transkripce nazraios. Rk-li se u Jana 1,45 zNazareta", je to ecky ton apo Nazaret. Matou, tj. eck Matou2,23 pouv slovn hky, kterou L i m o u j e nzev msta
296

TVRT

E V A N G E L I U M

Nazaret a vraz nazraios: Piel a il ve mst Nazaret, aby se naplnilo to, co bylo eeno proroky, e toti bude.nazvn nazraios. " Meme si poloit otzku, kdo na toto porovnn a slovn hku piel? Byla u v pvodnm hebrejskm podkladu? Nebo Matouv pekladatel neznal pli dobe hebrejskou filologii ani zasvcujc tradici spojenou s nazirem a byl pesvden, e me uvst do souvislosti nzev msteka Nazaret a hebrejsk slovo nazir nebo nocri? Byla tato slovn hka u v pvodnm hebrejskm zznamu, nebo je a dlem autora komente v eckm pekladu, kter u komentoval vrok o znamen proroka Jone, Matou 12,40? U starch prorok skuten existuje tradice sahajc pinejmenm ke knize Soudc, podle kter Bh Stvoitel toho, jen je nazvn nazir, Bohu zasvcen, svaty Bo, peduril a pedem uzpsobil pro jeho posln u v matin ln. Hebrejsk prorok je stvoen pro sv poslni v ln sv matky. Pro sv posln je pedem uzpsoben u svm stvoenm. Hebrejsk prorok skuten znamen nov stvoen. Prv tato dlouh tradice Boho nazr byla oprvnn povaovna za nco, co velice zce souvis s tm, kter byl oekvn a kter ml bt Bom nazirem ve zcela mimodnm smyslu, s tm, kter je od lna sv matky stvoenm novm lovkem, sjednocenm s Bohem. Vme, e msk crkev v polovin minulho stolet, pesn 8. prosince 1854 zvazn a slavnostn definovala tot v souvislosti s Miriam, matkou galilejskho rabho, v nm pebvala plnost Boho uen. msk crkev definovala, e Miriam byla stvoena novou a svatou, e byla pedem uzpsobena ke svmu posln a pedem posvcena, aby mohla svobodn souhlasit s tm, e v n bude stvoen nov lovk, verus homo vero unitus Deo.
297

C L A U D E

T R E S

M O N T A

NT

A msk crkev definovala, e toto bylo zjeveno, esse a Deo revelatam! A zjeven o tomto uzpsoben pedem a o posvcen pro prorock posln skuten u. Jan 8, 24: Nebudete-li jisti pravdou (eck sloveso pisteuein, peklad hebrejskho heemin odvozenho z koene aman), e jsem to j, ecky hoti ego eimi, co je peklad hebrejskho vrazu ki ani hu. Nelze pekldat: e j, j jsem, ale: e to jsem j! Kdo? Chatan, enich, milek, maiach, Bo syn. Toto ve jsou v podstat rovnocenn vrazy, kter oznauj toho, jen je oekvn, toho, jen pijde, ho erchomenon. Zeptali se ho: Kdo jsi (ty)? A Je odpovdl: tn archn ho ti kai lal hmn, co v etin nelze." Je tedy teba se domlet a snait se rekonstruovat hebrejsk vraz, jen se nalz za vystnm tto vty, kter je v etin zcela vylouen. Mon, e jej smysl je tento: to, co vm km od potku! Pekladatel do etiny patrn, jak to bylo bn, respektoval hebrejsk slovosled, take v pekldan vt nepochybn bylo ba-tehila nebo ba-riona. Genesis 13,3.4: On (Abrahm) el... a k mstu, tam, kde (hebrejsk spojka aer) jeho stan byl na potku, hebrejsky ba-riona, ecky epoisen ekei tn archnl U tohoto eckho pekladu vidme, e pekladatel pouili pi pekladu hebrejskho ba-riona eckho slova arch jen se lenem, bez pedloky. Nepeloili tud ba, je znamen v, uvnit. Genesis 41,21, faranv sen: A raly, krvy huben a patn sedm krav prvnch, tunch. A ony (tun krvy) vely do jejich vnitnost (dovnit krav hubench), ale nikdo nepoznal, e vstoupily do jejich vnitnost, nebojejich zjev byl patn stejn jako na potku, hebrejsky ka-aer ba-tehila, eck peklad kata tn archn!" hni zde nebylo hebrejsk be peloeno. Genesis 43,18: To je kvli tomu stbru, kter nm bylo vloeno do naich ok na potku, ba tehila, ecky tn ar298

 T V R T

E V A N G E L I U M

chn." Pekladatel tvrtho evangelia postupoval stejn jako jeho pedchdci, kte peloili knihu Genesis a opomenul peloit be, co pkn zamotalo hlavu exegetm, kter nenapadlo poloit si otzku, jak hebrejsk vraz se vlastn nachz za eckm tn archn. Jan 8,28: Teprve a vyzdvihnete syna lovka, tak poznte, ze jsem to j, ecky hoti ego eimi, hebrejsky ki-ani hu" Jan 8, 33: My jme semeno Abrahmovo! ecky: sperma Abraam esme. Hebrejsky zera abraham" eck slovo sperma, kter znamen rostlinn i lidsk semeno, pekld vdycky hebrejsk zera. Lze jen tko pedpokldat, e by redaktor, kter sv evangelium napsal dajn pmo v etin a na konci prvnho stolet, napsal pmo jsme semeno Abrahmovo. S tmto vrazem se v hebrejsk Bibli setkvme asto a Hebrejci v nm nevidli nic nepatinho. Pekladatel do francouztiny (i do etiny, pozn. pekl.) se vak neodvili peloit pvodn hebrejsk text. Pekldali sperma jako pokolen nebo potomstvo. Jan 8, 37: Vm,ejste semeno, ecky sperma, Abrahmovo." Jan 8,45: Podvejme se na ver, s nm jsme se u setkali a kter je v etin neppustn; ...j protoe km pravdu, vy mi nevte. " U jsme zjistili, e sloveso pisteuein pekld hebrejsk heemin odvozen od koene aman, z nho vzniklo emet, pravda, jistota, a emuna, jistota pravdy. Pelome-li citovan ver zptky do hebrejtiny, potom zjistme, e mezi dvma hebrejskmi slovy, kter jsou do etiny peloena jako altheia a pisteuein, existuje urit korespondence, korelace a pbuznost na zklad spolenho koene. Je proto velice pravdpodobn, ne-li pmo jist, e tato vta byla vyslovena v hebrejtin, protoe slovn hka s koeny slov v n prozrazuje nco, co z pekladu u nevyteme. Jinak je rovn vysoce pravdpodobn, e hoti, kter v etin znamen ze, zde pekld hebrejsk slovo ki, je znamen e, protoe, kdy, i kdy.
299

C L A U D E

TRE.

S M O N T A N T

Ver Jan 8,45 je tud teba peloit takto: Kdy km pravdu, nejste (si) jisti pravdou toho, co vm km" Jan 8,46: stejn hra s koenem aman slovesa heemin a slov emet a emuna: ...jestlie km pravdu, pro nejste jisti pravdou toho, co vm km?" Amn, amn, pravm vm, jestlie nkdo dodruje m slovo, nespat smrt eis ton aina, hebrejsky le-olam, v budoucm trvnnebo v trvn v budoucnosti." Jan 8,56: Abrahm, vs otec, se zaradoval, kdy spatil mj den, spatil ho a radoval se. " Abrahm je prorok. Vidl den Pn, den zjeven, den plnosti, den uskutenn stvoitelskho zmru. Jan 8,57: A ekli Judejci, obracejce se k nmu: Nen ti jet padest let a ty jsi vidl Abrahma?" Pn netvrdil, e vidl Abrahma. ekl, e Abrahm spatil den naplnn Boho zmru, a to je nco pln jinho. Jan 8,58: Amn, amn, pravm vm, dve ne se Abrahm narodil, j to jsem! ecky ego eimi, hebrejsky ani hu. " U ponkolikt pipomnme, e hebrejtina se slovesem bt et. Tam, kde je v eckm pekladti sloveso bt, v hebrejskm originle neexistuje, ekneme-li to jsi ty, v hebrejtin je to atahu! 2. Samuelova 12,7: To jsi ty, ten lovk! Hebrejsky ata hais." eck peklad sy ei ho anr, dopluje sloveso byt." 1. Samuelova 16,12: A ekl, JHVH: Vsta! Poma ho! Nebo je to on! Hebrejsky ze-hu. ecky: hoti htos... estin. Je doplnno sloveso bt. Jan 4,26: ...eg eimi, to jsem j, kdo s tebou hovo..." Jan 6,20: To jsem j! eg eimi, nemjte strach!" Skutky 10,21: To jsem j, ten, koho hledte," ecky ideg eimi. Skutky 13,25, Pavlova rozprava v synagze v Antiochii Pisidsk: Jan (ktitel) ekl: Uk eimi eg, - co pochopiteln nelze pekldat J, j nejsem!, ale J to nejsem! (rozumj: oekvan Kristus). Ale on pichz po mn atd/'
300

TVRT

E V A N G E L I U M

Jet nkolik pklad z Hebrejsk knihovny: Deuteronomium 32,39: Nyn vizte, ze jsem to j, hebrejsky ki ani ani hu eck peklad hoti eg eimi, a dn jin bh vedle mne, eck peklad doplnil sloveso: kai k estin theospln em. " 1. Samuelova 18,18: A ekl, David, Saulovi: kdo jsem j? Hebrejsky mi anoki, eck peklad tis eg eimi. " 1. Samuelova 9,19: A odpovdl, Samuel Saulovi, a ekl mu: To jsem j, (ten) vidouc! Hebrejsky anoki ha-roech, bez slovesa bt. etina dodv sloveso bt. eg eimi autos. " 2. Samuelova 7,28: A nyn, adonaj JHVH, jsi to ty, kdo je Bh, hebrejsky ata hu ha-elohim, bez slovesa bt. ecky: sy ei ho theos. Nehemi 9,6: Ty, ty jsi JHVH zcela jedin! Hebrejsky: Ata hu JHVH lebadeka. ecky sy ei autos krios. 1. letopis 22, 1: A on ekl, David: Toto, to je dm JHVH Boha! Hebrejsky: zeb hu bejt JHVH, bez slovesa bt. ecky autos estin ho oikos kri tu the, se slovesem bt. Izai 43,5: Nemj strach, nebo s tebou j (jsem), hebrejsky ki iteka ani. etina dodv sloveso bt: hoti met su eimi. " IzaiA3,10: Vy, vy jste mmi svdky! Vrok JHVH! A mmi sluebnky, kter jsem vybral! Abyste poznali, abyste byli jisti mnou a abyste pochopili, e to jsem j! " - hebrejsky ki ani hu, ecky hoti eg - eimi!" alm 31,4: Nebo moje Skla a moje Pevnost jsi ty!" Hebrejsky ata, bez slovesa bt. etina dopluje sloveso bt: kai katafg mu ei sy. " alm 31,15: ekl jsem: Ty jsi mj Bh, Ty! Hebrejsky elo~ haj ata, bez slovesa bt. ecky Sy ei ho theos mu. " Mme tu typick pklad, kdy otzka hebrejskho substrtu nen pouze literrnm nebo historickm problmem. Vezmeme-li pi pekladu eckho textu u Jana 8,58 v vahu hebrejsk podklad, potom doshneme odlinho vsledku, ne kdy ho v vahu nevezmeme. Oba pe>y

301

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

klady se budou siln liit. Pelome-li eck text eg eimi doslova jako j, j jsem, budou teni mt za to, e lovk Je existoval pedem, nebo e se ztotouje s Tm, jeho jmno vyjaduje tetragram. V obou ppadech nutn narazme na neeiteln christologick obte, nebo ten, jen se sm oznauje ve vech textech ty evangeli za syna lovka, pros Boha, o nm hovo jako o svm otci, a objektivn i ontologicky se od Boha, jeho nazv svm otcem, li. Vyvolme-li patnm pekladem eg eimi u tene dojem, e Pn se ztotouje s tm, jeho jmno vyjaduje tetragram, dospje k jedn z nejhorch christologickch herez, a to k herezi Nota, Praxa a Sabellia. Notovu herezi znme pomrn dobe dky dvma dokladm: Zlomku namenmu proti tto herezi a vydanmu pod jmnem Hyppolita mskho a dky jedn kapitole znmho dla Elencbos proti vem herezm, vydanho pod jmnem tho Hyppolita, i kdy rukopisy uvdj Origena z Alexandrie. Ve skutenosti vraz eg eimi pekld hebrejsk vraz ani hu, kter znamen: to jsem j! Kdo? Stle t chatan, oekvan milek, pomazan krl, syn, svat Bo. Pro porozumn vere LI Jana 6,58 si musme pest alm 90,2, v nm se setkvme s podobnmi formulacemi: ,Jet nez se zrodily hory, jet nez poala zem a svt, od trvn minulho, hebrejsky me-olam, po trvn budouc, hebrejsky ad-olam, ty (jsi) Bh! ecky apo t ainos hes t ainos sy ei. " etina doplnila sloveso bt, je zde v hebrejskm textu nen, ale opomenula peloit hebrejsk el, Bh. Vrame se k vroku Pn u Jana 8,56: Abrahm, v otec, se zaradoval, e mohl spatit mj den, a spatil ho a zaradoval se. Abrahm byl prorok, vidl den naplnn Boho zmru. Judejci namtli: Nen ti jet padest let, a mysl si, je jsi vidl Abrahma?" Pn ovem nic takovho neekl. Ne302

 T V R T

EVA NG E L I U M

tvrdil, e on, Pn vidl Abrahma: ekl, e Abrahm spatil ve vidn, v Bom zaslben, v prorockm duchu, den pchodu syna lovka. A Pn dodv: dve ne se narodil Abrahm, ani hu, jsem to j! To, co ve svm stvoitelskm -pebostvujcm zmru Bh jedin Stvoitel jet ped narozenm Abrahma zamlel, je syn lovka, verus homo vero unitus Deo,jak to pape Lev formuloval ve svm dopise z 13. ervna 449 Julinovi, biskupovi z ostrova Kos, - summum opus Dei jak to jet pozdji prohlsil blahoslaven Jan Duns Scotus. Smysl textu, kter teme, je tedy nsledujc: Abrahm spatil mj den, protoe byl prorok a protoe mu Bh skrze Ducha Svatho udlil poznn budoucnosti stvoen, jeho konenho cle, jm je jednota novho lovka s nestvoenm Bohem, nov stvoen. A jestlie Abrahm mohl spatit v duchu proroctv Bo zmr a konen cl stvoen, bylo tomu tak proto, e tento konen cl je v Bom zmru prvn Primm in intentione, ultimum in executione, jak kjan Duns Scotus, kterho jsme prv citovali. Kristus, summum bonm, je v Bom zmru prvn, ped Abrahmem. Mohlli prorok Abrahm spatit den Kristv a radovat se z nj, bylo to proto, e tento den pedchz v Bom mylen nejen Abrahmovi, ale celmu stvoen vesmru, stejn jako cl pedchz postupnmu uskuteovn cle. Pn ve sv odpovdi vysvtluje, jak je mon, e Abrahm vidl den Krista, svatho Boho, den, v nm m stvoen svj dvod k existenci, den, v nm Bh stvoil lovka podle svho srdce, ke svmu obrazu a podobenstv, pravho lovka sjednocenho s pravm Bohem. Je toti jasn, e ve srovnn s Kristem jsme v podstat pedlid, jacsi australopithekov s velkm mozkem, kte se pli nevydaili, protoe dokeme dky naemu velkmu mozku pchat zloiny a vechny mon hrzy, jich se zvata, nai brati z minulosti, nedopoutj.
303

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Citovan Janv text (6,58) tud v dnm ppad neznamen, e by lovk Je, anthrpos Iss chrisWs, jak k Pavel v listu manm 5,15, verus homo vero unitus Deo papee Lva, existoval ped Abrahmem. Stvoen lidsk due Kristova zaala existovat od poet, tj. od svho stvoen, a unie, kterou podle Cyrila Alexandrijskho nazvme hypostatickd, se uskutenila zrove se stvoenm Kristovy lidsk due. Pedstava nebo mtus prexistence Kristovy lidsk due byla odsouzena a zavrena ve stejn dob jako origenismus a zrove s nm. Tento text v dnm ppad neznamen ani to, e by se Pn ztotooval s JHVH. Vechny texty ty evangeli a vechny zznamy knihy Nov smlouvy ukazuj, e Pn se od JHVH, jeho pros a jeho nazv svm otcem, objektivn, ontologicky li. Pedpokldat na zklad tohoto patn peloenho textu by jen na jedin okamik, e by se Pn ontologicky ztotooval s JHVH, je z hlediska hebrejskho monoteismu tk chylka, teologick i metafyzick. A prv v tom spov, jak jsme vidli, metafyzick a teologick blud Nota ze Smyrny, kter il na konci druhho stolet. Stejn povahy je i tk omyl Sablia a Praxa, akoliv u posledn jmenovanho, jeho znme pouze z knihy, kterou mu vnoval Tertulin, vlastn nevme, zda vbec existoval. N vklad vere Jan 6,58 oprme o iryvek z listu n koho, kdo ml v jeruzalmsk crkvi ve tictch letech a letech nsledujcch nezanedbatelnoLi autoritu a komu jeho uitel pezdval aram ej s km slovem Kejas, Skla, eck peklad PetroSy - z prvnho Petrova listu 1,19: Kristus, jen byl znm pedem, ped stvoenm svta a jen se zjevil potom, po sledu dn ecky ep eschat tn chronn, hebrejsky be acharit ha-jamim, kvli vdm pro vds k vaemu prospchu..." Dopis je adresovn pohanm z Pontu, Galatie, Kappadokie, Asie a z Bithynie, kte vstoupili do Kristovy crkve.
3 y y y

304

TVRT

E V A N G E L I U M

KristLis byl Bohu jedinmu Stvoiteli znm pedem, protoe on je ten, k nmu vechno stvoen smuje a thne. Byl Bohti znm ped stvoenm svta proto, e on je konenm clem stvoen. Prv v nm se tento konen cl uskuteuje. Nyn je zjevovn pohanm, neobezanm. Petr zde pe to, co pe ve svch listech i Pavel, manm 16,25: ...zjeven srozumitelnho tajemstv, ecky mystrion, hebrejsky sod, kter bylo v dosavadnch trvnch dreno ve skrytosti a kter se nynzjevilo skrze prorock psma na zklad rozhodnut vnho Boha, aby je mohly poznat vechny pohansk nrody... " Efezskm 3,9: ... odhalen srozumitelnho tajemstv, ecky mystrion, bylo v minulch dobch ukryto v Bohu, jen vechno stvoil... " Koloskm 1,26: Srozumiteln tajemstv, ecky mystrion, je bylo v minulch dobch ukryto, ale nyn se zjevilo..." Chce-li se nkdo pesvdit, e msk crkev vdy s odporem a hrzou zavrhovala mylenku, hypotzu i teorii prexistence stvoen lidsk due Pn, nech si pete napklad dopis papee Lva biskupovi ostrova Kos Julinoviz 13. ervna 449. Lev pe Julinovi v sotivislosti s teoriemi Eutycha, ktersi pedstavoval, e due, kterou Pn pijal, existovala v nebesch ji ped narozenm Panny Marie a dve, ne se v Mariin ln sjednotila se Slovem! Podobn koncepce jsou vak pro katolick rozum i sluch nepijateln a nesnesiteln... Pn nepijal dui, kter by bvala mohla existovat pedem, ani tlo, kter by nevzelo z mateskho tla. Nae lidsk pirozenost nebyla pijata Bohem tak, e by byla nejprve stvoena a pijata a potom. Toto bylo oprvnn odsouzeno i v uen Orignov, kter tvrdil, e due existuj dve, ne vstupuj do tl... Jan 9,8: Soused a ti, kdo ho vidli pedtm a vidli, e byl ebrk, kali: Nen to snad ten, kter sedl a ebral?" Jedni kali: Je to on; ecky htos estin, hebrejsky ki-hu ze, i zde bez
305

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

slovesa bt. Jin kali: Ne, aleje mu podobn! On sm, tj. od narozen slep, jeho Pn uzdravil, kal: eg eimi! Ti, kdo peloili eg eimi z Jan 8,58 jako J, jjsem! by museli eg eimi z vere Jan 9,9 peloit rovn jako J, jd jsem! Uzdraven slepec vak samozejm k To jsem jd!, hebrejsky ani hu. Jan 10,In. Amn, amn,pravm vm, ten, kdo nevstupuje dvemi..." V tomto maalu zaznvaj tmata vychzejc z Psn psn: dvee, past, hlas toho, jen pichz... Podobenstv Pn se podobaj hudebnm kompozicm, v nich se objevuj motivy, kter meme slyet i v jinch skladbch od tho autora. Autor skladeb, jakmi jsou mealim, tj. samotn Pn, znal hebrejskou knihovnu zpamti a ti, k nim se obracel, rovn. Kad hudebn tma, zde napklad dvee, mal stdo, past, hlas toho, jen pichz a klepe na dvee, vyvolvalo v duchu tch, kdo naslouchali masalu naeho Pna, star a znm tmata, kter etli u starch hebrejskch prorok a v Psni psn. tvrt evangelium nepouv pi pekladu hebrejskho masal eckho slova parabole. Ale uv zde, ve veri 10,6 eckho slova paroimia, co je jeden z monch a tak uvanch peklad slova masal. Mielej elomo bendavid melek israel, kter se u ns peloilo jako pslov alomounova (!), bylo peloeno do etiny jako paroimiai. Jan 10,11: J, j jsem dobr past. Dobr past pokld nebo klade svou dui za stdo." Peloili jsme eck sloveso tithsin, tithmi, poloit, klst samozejm doslova, aby ten, kter nete eck text, vidl, v em je problm. Jan 10,15: A j kladu, j pokldm, ecky tithmi, svou dui za mal stdo." eck plurl ta probata pekld hebrejsk kolektivn singulr con, stdo bravu. Proto zde genitiv plurlu tn probatn pekldme kolektivnm singulrem stdo.
306

TVRT

E V A N G E L I U M

Jan 10,17: Proto mne mj otec miluje, protoe j, j kladu, pokldm, ecky tithmi, svou dui..."Jan 10,18: ,Je mi dna moc pokldat, ecky theinai..." Pi nejlep vli nelze vraz pokldat svou dui akceptovat nejen ve star etin, ale ani v souasnm jazyce. Je to toti doslovn peklad hebrejskho vrazu dvrn znmho tenm hebrejskch knih. Soudc 12,3: Vidl jsem, e mne nepijde vysvobodit, a tak jsem umstil, poloil svou dui do dlan sv ruky, zde je pouito hebrejskho slovesa sim, umstit, poloit, atd. eck peklad kai ethemn tn psychn mu en t cheiri mu, a vydal jsem se proti synm Ammonovm..." 1. Samuelova 19,5: Vloil (Davidy umstil, hebrejsky vaijasem, i zde jde o tvar slovesa sim, svou dui, hebrejsky nefe, do sv dlan a udeil na Filitna a uinil, JHVH, velikou spsu pro cel Izrael... ecky kai ethemn tn psychn mu en t cheiri mu..." 1. Samuelova 28,21: Hle, slyela, tvoje sluka, tvj hlas, a poloila jsem, umstila jsem, vloila jsem, hebrejsky va-asim, svou dui do dlan sv ruky... ecky kai ethemn tn psychn mu en t cheiri mu..." Job 13,14: A svoudui, vkldm ji, kladu do dlan sv ruky, hebrejsky asim, eck peklad psychn de mu ths en cheiri..." Mme zde pln hebrejsk vraz, s nm se ve zkrcen podob setkvme u Jana 10,11; 10,15; 10,17; 10,18. Nelze si dost dobe nebo spe vbec pedstavit, e by na konci prvnho nebo na potkti druhho stolet dval njak autor, kter by psal pmo v etin, st kesanskm spoleenstvm, je vtinou tvoili brati a sestry obrcen z pohanstv, hned tyikrt za sebou vraz, kter nemohl mt pro eckho tene dn smysl a kter je bnm pekladem hebrejskho vrazu dvrn znmho tenm svat knihovny Hebrejc. Naopak si do307

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

keme velice dobe pedstavit pekladatele ve tictch letech a letech nsledujcch, jak doslovn pekld hebrejsk vraz, kter se nachz v hebrejskm textu a kter ml pmo ped oima. Jestlie se tento hebrejsk vraz objevil ve zmnnm hebrejskm textu, pak tomu tak bylo proto, e ho pouil i samotn Pn; hebrejsky mluvcm poslucham, kte znali svat Psma, neinil dn pote. A jestlie pekladatel tvrtho evangelia do etiny peloil tento dobe znm klasick hebrejsk vraz tak, jak ho peetl v hebrejtin, ani ho pevdl nebo pizpsoboval, bylo to proto, e vdl, e mu teni eckho pekladu budou rozumt. S tmto pekladem nememe bt pli vzdlen od prosted, je mohlo tomuto hebrejskmu vrazu rozumt. Nachzme se patrn stle jet v Jeruzalm, kde tak tento peklad do etiny vznikl. Chce-li se ten pesvdit, e tento zvr je pravdiv, me si pest odpovdajc msta v pekladech do svho vlastnho jazyka. Sm se pesvd, e pekladatel tvrtho evangelia do francouztiny (nebo etiny) nepeloili tento eck vraz peveden z hebrejtiny beze zbytku, ale e jej pozmnili, pizpsobili, zdeformovali nebo jej dokonce uinili nesrozumitelnm, aby byl pijateln ve francouztin nebo poppad v jinm jazyce. Pekladatel hebrejskho textu, z nho vzniklo tvrt evangelium, do etiny nectil potebu tento starobyl hebrejsk vraz pizpsobovat nebo deformovat. Vdl tud, e ti, k nim se obracel s pekladem zejm nejstarho z evangeli, mu urit budou rozumt. V kadm ppad lo o peklad z prvn ruky. Jan 10,22: Egeneto tote ta enkainia en tois Hierosolymois: byly tehdy enkainia v Jeruzalmech..." eck ten pohanskho pvodu, kter tento text etl, se nutn musel ptt, o co lo, protoe eck slovo en-kainia se v etin nevyskytuje, figuruje pouze v eckm pekladu hebrejsk
308

TVRT

EVANGELIUM

Bible. Vraz ta en-kainia vytvoen z eckho slovesa enkainizo, je se rovn vyskytuje pouze v etin pekladu hebrejskch text jako enkainisis a enkainismos, je pekladem hebrejskho slova chanuka, Numeri 7,11, kter je zde peloeno jako enkainismos; alm 30,1; Ezdr 6,16, chanuka bejt-elaha, aramejsky, eck peklad enkainia t oik t the. Text u Jana 10,22 hovo o enkainich''Jako kdyby vichni vdli, o co jde. Avak kesan pohanskho pvodu z konce prvnho stolet o nich nic nevdli, stejn jako o nich nic nev dnen pohan. Bu tedy redaktor textu, o nm se pedpokld, e byl napsn pmo ecky na konci prvnho stolet, vytvoil vtu, kter nemohla mt pro ecky hovoc tene pohanskho pvodu smysl, nebo je eck text pekladem textu hebrejskho, jemu Hebrejci, kte tento svtek dedikace", tj. zasvcen Boho domu znali, dokonale rozumli. Pi etb eckho pekladu jim bylo jasn, e slovo enkainia je toton s hebrejskm chanuka; protoe to byl bn peklad u Ezdrde 6,16.17 a Nehemie 12,27. A pokud jde o plurl Jeruzalmy, tak jsme ji vidli, e jde o vrn kalk hebrejskho Jerualajim, je je v plurlu. tvrt evangelium v etin nepekld klasick hebrejsk vraz olam ha-ze olam ha-bajako Matou (12,32) en tt t aini, en t mellonti", ani jako Marek 10,30 en t kair tt... .kai en t aini t erchomeno", ani jako Luk 16,8 hoi hioi t ain tt". Ver Jan 12,25 pekld tento vraz eckm kosmos: Ten, kdo nenvid svou dui en t kosm tt; v tomto zdejm svt, v tomto zdejm trvn, zachovaj pro ivot vn." Meme dvodn pedpokldat, e v ad ppad je u Jana eck slovo kosmos pekladem hebrejskho olam. Napklad Jan 8,23: Vy, vy jste z tohoto svta, ecky ek tt t kosm, hebrejsky atem minha-olam haze, j nejsem z tohoto svta, z tohoto trvn, ecky
309

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

ek t kosmu tutu, hebrejsky min-ha-olam haze. Jan 12,31: nun krisisestin t kosm tt, hebrejsky al-ha-olam haze..." Jan 18,36: Moje krlovstv, moje kralovn nen z tohoto trvn, ecky h basileia hem k estin ek t kosm tt, hebrejsky min-ha-olam haze. " eck slovo kosmos v ad text eckho tvrtho evangelia neznamen tot co svt v souasnm jazyce materiln universum, vesmr. Odpovd rabnskmu vrazu olam-ha-ze, olam-ha-ba, ptomn trvn, trvn budouc. Gnostit teoretikov si vyloili Janovo evangelium ve svm vlastnm souadnicovm systmu a to pak mlo dajn tvrdit, e materiln svt je zl, co je nesmysl a hrub nsil na textu. Znovu si jen potvrzujeme, jak je nezbytn se tzat, kter hebrejsk slovo se vlastn nachz v pozad eckho pekladu tohoto evangelia, abychom si je nevykldali patn. Jan 13,19: U nyn vm to km, dve ne se to stane, abyste byli jisti, a se to stane, e jsem to j, ecky hoti eg eimi, hebrejsky ki ani hu, " tj. ten, jen m pijt, ho erchomenos, enich, chatan, meiach, Bo svat. Jan 13,23: Leel (pi jdle, jak bylo tehdy zvykem) jeden z jeho k, en t kolp tu Is, hon gapa ho Iss." Se slovem kolpos jsme se setkali u dve v souvislosti s Janem 1,18. V klasick etin oznauje kln matky nebo chvy, bicho a vnitnosti, hloubku vlny, hlubinu zem, mosk zliv a je pekladem hebrejskho chejk. U Jana 1,18 jsme etli vraz ho n eis ton kolpon t patros, kter psobil obte. Zde je pravdpodobn smysl zcela prost: k, o nm je e, leel opraje se o lev loket tak, e byl obrcen k Pnu, kter byl po jeho levici. Prv v tuto chvli vstupuje na scnu k, jen neuvd sv jmno ani si nepeje bt jmenovn a jen bude v dalm textu oznaovn pouze opisem. Z jakho dvodu by na konci prvnho nebo na zatku druhho stolet ne310

TVRT

E V A N G E L I U M

mohl bt tento k uveden svm vlastnm jmnem? Nikdo neme uvst dvod, kter by obstl. Naopak, byloli evangelium napsno okamit po udlostech roku 30 a za krtk as pot i peloeno, potom se zcela pirozen pmo vnucuje vaha, e tento oblben k Pn nechce bt uvdn jmnem a e jeho jmno nechce prozradit ani pekladatel do etiny proto, e je v nebezpe smrti, protoe je smrteln ohroen. Stefanos byl popraven v roce 36, Jakub a patrn i Jan, synov Zebedeovi, byli sati v roce 44. Jakub zvan bratr Pn byl popraven v roce 62. Nejde o dnou hypotzu ist spekulativnho rzu. Jan 12,42: Mezi vdci nebo knaty poetn, polloi byli ti, kte byli pesvdeni o pravd toho, kdo byl Je, ale z piny farize se k tomu nepiznvali oteven, veejn, aby nebyli vyloueni ze synaggy. Nebo dvali pednost lidsk slv ped slvou Bo." Neznm, jen nechce bt jmenovn, mezi n nepat, ale je v nebezpe ivota. Jan 13,24: Uinil tedy znamen tomuto Simon Petros, aby zvdl, kdo to je, ten, o nm hovo. Aon padl na hrud (nebo na srdce) Jee a ekl mu: Pane, kdo to je?" Matou, Marek a Luk tuto scnu uvdj, ale neznaj nebo alespo nezachytili detail, kter pin Janovo evangelium. tvrt evangelium v v tomto bod vc ne ti synoptikov. Matou26,17: Prvnho dne svtku macot, ecky tn azymn, nekvaench chleb, pili ci k Jeuovi a ekli: Kde chce mt pipraveno, abys mohl jst to pascha, pepsan do eck abecedy, ale nepeloen eck pesach. On jim odpovdl: Jdte do msta (Jeruzalma) k tamtomu lovku, ecky deina, hebrejsky feloni, srov. Rt 4,1, a eknte mu: Uitel k: Mj as je blzko. U tebe udlm paschu (pouze pepsno, nepeloeno) se svmi ky." Deina, tamten lovk, kterho znme, ale nechceme uvst jmnem: jmno neznmho, u nho chce Pn jst paschu, neuvd ani Matou.
311

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Marek 14,12: A prvnho dne svtku macot, ecky azy* mon, nekvaench chleb, v ase, kdy se obtuje ha-pasach, v pepisu eckmi psmeny to pascha, ale pro gojim nepeloen, mu ekli, jeho ci: Kam chce, abychom li vykonat ppravy, abys jedl paschu, nepeloen. A vyslal dva ze svch k a ekl jim: Jdete do msta (Jeruzalma) a tam vm pijde naproti lovk, kter ponese dbn s vodou. Jdete za nm..." Luk22,\\ A byl blzko, svtek macot, ecky h heort tn azymn, kter je nazvn pascha," pepis, ale ne peklad, s ohledem na gojim. Luk22,7: Nadeel den macot, ecky h hmera ton azymn, den, v nm se obtuje to pascha opt jenom pepsno, nepeloeno. A poslal Petra a Jana a ekl jim: Jdte, pipravte nm to pascha, abychom jedli..." Nen dnch pochyb: ti synoptick evangelia jsou za jedno v tom, e tato posledn veee byla vee pesachu. Luk22,15 zaznamenv tato slova Pn: Pnm (velkm) jsem si pl (hebrejsk formulace, kter odpovd tvaru: velice jsem si pl) jst tuto paschu s vmi pedtm, nezbudu trpt..." Ale Jan 13,1 k: Ped svtkem paschy, pepsno, nepeloeno vidlJe, e pila jeho hodina, e pejde z tohoto trvn, z tohoto zdejho svta k otci... " Jan 13,,2: Abyla veee.. .Jan 13,21: Amn, Amen, pravm vm, jeden z vs mne vyd. Rozhleli se jeden po druhm, ci, ptajce se, o kom mluv. Leel (pi jdle) jeden z jeho k, sklonn kjeho boku, ten, kterho Je miloval. Uinil tedy znamen tomuto Simon Petros, aby zvdl, kdo to je, ten, o nm hovo. A ten kter nechce bt jmenovn padl na hrud Jeovu a ekl mu: Pane, kdo to je?" Matou, Marek i Luk hovo o te scn a o tm veeru, kdy probhla tato veee. Jan o n v vce ne synoptikov. Pin nm dal upesnn. Matou patrn
312

TVRT

E V A N G E L I U M

znal tamtoho lovka, u kterho chtl Pn jst paschu, ale ani on nechce uvst jeho jmno. Ale podle tvrtho evangelia tato posledn veee nen vee pesachovou. Jan 18,28: Pivedli tedy Jee od Kaife do prtoa Piltova. Bylo to rno. Oni vak do prtoa nevstoupili, aby se neposkvrnili a mohli jst pesach..." Ti, co v ptek rno pivdli Jee k Piltovu prtoriu, mli teprve jst pesach. Take veee, kterou jedli minulho dne veer, nebyla jet pesach. Je-li tvrt evangelium, jak s m obecn za to, pozdjm dlem z konce prvnho nebo potku druhho stolet, u nho se pedpokld znalost t synoptickch evangeli, jak si potom vysvtlme, e jeho redaktor z konce prvnho nebo ze zatku druhho stolet je v tak zjevnm a pmm protikladu s tm, co vslovn tvrd synoptick evangelia? Na tuto otzku nelze uspokojiv odpovdt. Bylo-li vak tvrt evangelium napsno ped synoptiky, nezvisle na tech synoptickch evangelich, jestlie je neznalo, a dn text tvrtho evangelia ns neopravuje k tvrzen, e by by jen jednoho ze synoptik znalo potom vechny obte odpadaj. Nemohlo bt v rozporu se synoptiky, protoe je prost neznalo. Autor tvrtho evangelia pouv jinho kalende ne synoptikov. Krom toho tak vme, e saduceov mli skuten svj vlastn kalend, kter se od kalende skupiny i strany farize liil. Saduceov pitom tvoili vznanou st vysokho knstva. Na jednu zhadu tohoto druhu jsme u narazili. O tvrtm evangeliu se u vce ne sto let tvrd, e vzniklo nejpozdji, e znalo synoptiky. Je to naprosto a zcela nepodloen tvrzen. Jak se v tom ppad mohlo stt, e o Jeovi hovo jako o synu Josefa, kdy Matouovo
313

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

a Lukovo evangelium, o nich se naopak tvrd, e jsou nejstar, kaj v tto vci nco, co nikdo na konci prvnho nebo dokonce na zatku druhho stolet nemohl pehldnout? Tato zhada se vysvtl, vyjdeme-li z toho, e tvrt evangelium je star ne synoptikov. Neexistuje jedin vdecky podloen argument, kter by ns opravoval posouvat vznik tvrtho evangelia na konec prvnho stolet nebo na potek stolet druhho. Jde jen o zleitost uritho nvyku, mylenkovho stereotypu. Z djin vdy vme, e stereotypy v n nemaj dnoti cenu. Na potku devatenctho stolet se exegeti usilovn snaili dokzat, e tvrt evangelium je pozdj, protoe vychzeli z Hegelovy ideje, e to, co je sloitj a spekulativnj, mus bt nutn i pozdj. A protoe je tvrt evangelium skuten nejspekulativnj, mus tud bt i pozdjho data. Mnoz byli tak pesvdeni, e ve tvrtm evangeliti nalezli stopy helnistickch spekulac dky slovu logos, kter vak nen nic jinho, ne eck peklad hebrejskho slova dabar. Jin se pro zmnu domnvali, e v nm nalezli stopy protignostick polemiky atd. Ale neobjevil se ani jedin argtiment ist vdeck, historick povahy. Kdyby tvrt evangelium hovoilo o Neronovi, o dobyt Jeruzalma, o poprav Jakuba bratra Pn, ve by se tm vyeilo. Ale tvrt evangelium o dobyt Jeruzalma nemluv, zato vak hovo o rybnku, kter se nachz u Ov brny, a to v ptomnm ase! Nev nic o vradn kesan za Nerona. Nev nic o poprav Jakuba bratra Pn a prvnho jeruzalmskho episkopa. Nen mu tak nic znmo o pechodu Boho slova na pohany, gojim, neobezan. Pohybuje se v podstat ve stejnm historickm prosted jako evangelium Matouovo. Ve nasvduje tomu, e vznikalo souasn s nm. Budeme-li vychzet z velice d l o u h o tradovanho stereotypu, kter si po ns vynucuje, aby314

 T V R T

E V A N G E L I U M

chom vznik tvrtho evangelia kladli na konec prvnho nebo na potek druhho stolet, nenajdeme jedin vdecky podloen historick argument, kter by toto datovn do pozdj doby podpoil. Pedpokld-li nkdo a priori, e ve vzdlanm prosted, v prosted zkonk, lid Knihy, bude nkdo otlet sedmdest nebo osmdest let, ne psemn zaznamen nco, co je v och autora tvrtho evangelia tm nejdleitjm na svt, co je dleitj ne cel svt, tko lze vymyslet vt hloupost. A co je to jinho ne zjevn litertsk nesmysl, pedpokldme-li, e napklad scnu s uzdravenm slepho od narozen a nsledujc diskuse (Jan 9) mohl nkdo zapsat o sedmdest, osmdest nebo devadest let pozdji! Sta si jen pozorn pest text a zjistme, e jde o bezprostedn zznam. Tato udlost byla zaznamenna pmo na mst, ne-li jet tho dne, potom dne nsledujcho. tvrt evangelmm nen dlem devadestiletho strace. Napsal je mlad lovk, a psal je v hebrejtin a pro Hebrejce. Je-li tvrt evangelium pozdj, jak se m za to u od F. C. Baura, potom bylo nepochybn napsno pmo v etin. Pro tak ve druhm stolet pst hebrejsky v kesansk crkvi pln bratr a sester obrcench z pohanstv? Ale bylo-li napsno hebrejsky, potom nen pozdj a muselo bt napsno v kesanskm spoleenstv v Jeruzalm a tud i ped rokem 66. Toto je tak dvod, pro ti, kdo hj pozdj vznik tvrtho evangelia, nemaj rdi, pipomn-li se jim jeho hebrejsk podlo. tvrt evangelium nek, e posledn veee Pn byla vee pesachu, protoe z jeho hlediska byl svtek pesachu a druhho dne v rozporu s tm, co tvrd synoptikov. Avak nejen to: tvrt evangelium navc vbec nezazna315

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

menalo slova Pn pronesen nad jednm z macot a nad kalichem dkvzdn. Je pinejmenm pravdpodobn, e ob skutenosti spolu souvisej, e mezi obma daji existtije urit vazba. Bylo-li tvrt evangelium napsno tak pozd, jak se tvrd, a znali-li jeho autoi synoptick evangelia, pro potom nezaznamenv slova, kter Pn pronesl nad jednm z macot a nad kalichem dkvzdn? Je to neeiteln otzka. Bylo-li naopak napsno ped synoptiky a nezvisle na nich, vechny nejasnosti odpadaj. Zbv pouze vysvtlit, z jakho dvodu autor tvrtho evangelia a jeho pekladatel do etiny situovali veei pesachu do ptenho veera a ne do tvrtenho jako synoptikov. A z jakho dvodu tvrt evangelium nezaznamenalo slova Pn nad jednm z macot a nad kalichem dkvzdn? Otzka tm zdaleka nen vyeena, ale odpad absurdn pedstava, e tvrt evangelium napsan dajn po synopticch a v zvislosti na nich nezaznamenalo konsekran slova a e zmrn pijalo kalend odlin od kalende t synoptickch evangeli, kter mlo podle veho znt. Pokud jde o otzku, z jakho dvodu nezaznamenalo tvrt evangelium slova Pn pronesen pi posledn veei s jeho spolenky nad jednm z macot a nad kalichem dkvzdn, byla u vyslovena ada domnnek. Jeden z nejvtch novozkonnch vdc Joachim Jeremi k, e bylo nutn udret je v tajnosti. Tato slova se nesmla dostat do rukou pohan, kte by je patn pochopili nebo by se jim vysmvali, co se tak stalo. Tento nzor je opodstatnn. tvrt evangelium neeklo ve. Autor tvrtho evangelia neekl ve, co vdl, a to ani zdaleka ne. Otzka konsekranch slov nesouvis s otzkou farizejskho nebo saducejskho kalende paschy, protoe Pn mohl tato slova docela dobe pronst v pedveer paschy podle kalende saducejskho,
316

TVRT

E V A N G E L I U M

Slova posvcujc chlb a vno se mohla nachzet i v pvodnm hebrejskm textu a pekladatel do etiny je mohl vynechat prv z obavy, e by eckmu pekladu rozumli gojim. Tm se vracme k hypotze Jeremiov. Jan 13,27: A po pozen chleba vstoupil do nho h o satan." tvrt evangelium, o nm se pedpokld, e bylo napsno na samm konci prvnho stolet, se vbec nesna peloit hebrejsk slovo, s nm jsme se u setkali a kter znamen: alobce, Protivnk, od slovesa satan, obviovat, napadat. Pepisuje pouze hebrejsk slovo do eck abecedy, a to se lenem, jak tomu je i v hebrejtin, jako kdyby ten znal etiny byl schopen tomuto pepsanmu slovu rozumt. To mlo vznam pro tene pochzejcho z judaismu, u bilingvnho Hebrejce, kter dobe znal hebrejskou Bibli i jej peklad do etiny, ale ne u bratra obrcenho z pohanstv. Od vere Jan 13,31 zan dlouh vklad Pn, kter poskytl bhem on noci a kter m hlubok teologick vznam. Synoptick evangelia jej nezaznamenala, je zachycen pouze ve tvrtm evangeliu. Pedpokldme-li, jak to tak dl velk vtina exeget, e tvrt evangelium je pozdj kompozic z konce prvnho nebo zatku druhho stolet, potom budeme mt pirozen tendenci rovn pedpokldat, e cel vklad je dlem autora nebo jednoho z autor tvrtho evangelia, kter nm vykld svou teologii. Podobn jako Platn vkld Sokratovi do st vroky, v nich je formulovna Platnova filozofie, vkld pr i on do st Pn sv vlastn pedstavy. temeli tento dlouh vklad zaznamenan u Jana ponaje verem 13,31, nejsme proto pmo v kontaktu s mylenkami a slovy Pn, ale s mylenkami jednoho z autor tvrtho evangelia. Jde o pozdji vypracovanou teologii jednoho z onch neznmch, kte se chopili slovnho tsta, aby z nj uhntli tvrt evangelium. Bylo-li naopak tvrt
317

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

evangelium napsno hebrejsky, a to okamit po udlostech, tj. po smrti a zmrtvchvstn Pn, potom zaznamenan vklad pochz nejsp od samotnho Pna. teme zde patrn vlastn slova Pn, kter byla zaznamenna bu hned, jak byla vyslovena, nebo okamit pot a pozdji peloena do etiny. Jestlie synoptick evangelia tato slova nezaznamenala, bylo to proto, e prost nemla ve svch hebrejskch podkladech text tohoto vkladu. Chra ns Bh vyvozovat z tohoto argumentu zvr, e tvrt evangelium je star! Chalila li! jak kali sta Hebrejci. Znamenalo by to zapahat vz ped kon, zamnit dsledek a pinu. Meme si nicmn vyvodit dsledek: je-li tvrt evangelium, jak uvazuje vtina, pozdj, potom tento dodaten a falen vklad, kter vytvoil neznm teolog na konci prvnho nebo na zatku druhho stolet, pedstr nco, co nebylo. Je-li naopak tvrt evangelium star, zaznamenan hned pi udlostech nebo okamit po nich, potom tyto strnky patrn zaznamenvaj autentick vroky Pn. Otzka st tohoto textu a st tvrtho evangelia m tak zsadn vznam i z dogmatickho a teologickho hlediska. Nebo jednou vc je mylen, by sebe vznamnj, neznmho teologa z konce prvnho nebo zatku druhho stolet a druhou vc je mylen samotnho Pna. Jist nen teba vychzet z teologickch a dogmatickch dsledk a vyvozovat z nich, e tvrt evangelium je star. Ale nen naopak ani teba vychzet, jak jsme vidli, z pedstavy i z pedpokladu, e tento vklad pedstavuje pozdj teologii, a vyvozovat z toho, e je proto pozdj i tvrt evangelium. Je tedy teba dodrovat vdeck, historick a lingvistick kritria. Teologick dsledky pijdou pozdji. Nejde o to, co m nkdo z ns rd nebo nerad, k emu m ppadn odpor, ale jedinou a zsadn otzkou je po318

 T V R T

E V A N G E L I U M

znn pravdy, jak to doopravdy bylo. Profesor Fichte se dsil idovskho mylen. Proto vychzel z pedpokladu, e autor tvrtho evangelia zaujm protijudaistick postoj. Jin zase mysleli, e tvrt evangelium bylo ovlivnno eckou filozofi z druhho stolet. Z tohoto dvodu pesunuli vznik tvrtho evangelia do druhho stolet. Byl to hrub omyl. Jan 13,37: A ekl mu Petr: Pane, pro t nemohu te nsledovat? Svou dui vlom (do dlan sv ruky) za tebe! A on odpovdl, Je: Svou dui ty vlo (do dlan sv ruky) za mne? Amn, amen km ti, nezazpv jet kohout a ty mne tikrt zape " Autor pedpokldanho pozdjho textu tvrtho evangelia, kter ml vzniknout na konci prvnho nebo na zatku drahho stolet, by musel bt, velice vzdlan. Mtisel by toti znt jeden typicky hebrejsk vraz, s nm jsme se u setkali v knize Soudc 12,3, v 1. Samuelov 19,5 a u Joba 13,14, a vloit jej do st Petrovi i Jeovi dokonce v eckm pekladu, protoe podle romnov fabulace povaovan v tto vci za dogma bylo tvrt evangelium napsno pmo v etin. Navc eck peklad tohoto starobylho hebrejskho vrazu cituje tento autor ve zkrcen form tak, e mu eck ten z konce prvnho nebo zatku druhho stolet nemohl rozumt. Nejlpe se o tom pesvdme, kdy si peteme, jak se tento do etiny peloen hebrejsk vraz snaili pekldat francouzt pekladatel. Je to jet npadnj ne ve Flaubertov romnu Salambo: aby neznm atitor tvrtho evangelia vytvoil dojem mstnho koloritu, pouv starho hebrejskho vrazu, eckmu teni ji beztak nesrozumitelnho, ale uvd jej ve zkrcen podob, v n je jet nesrozumitelnj! Jan 14,61: A j, j se budu ptt otce, ecky erts ton paierai pelome-li eck text, jak se nm jev pi prvnm po319

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

hledti: podm otce (pipomeme si, e eck sloveso ertoo pekld hebrejsk aal, je skuten znamen dotazovat se, klst otzku, ale tak a dokonce na prvnm mst dat nco po nkom, prosit) a jinho obrnce nebo osvoboditele vm d, aby s vmi byl eis ton aina, hebrejsky le-olam, v budoucm trvn" eck slovoparakltosje kalkem rabnskho pojmuperaklita, co je protiklad vrazu ha-satan, je se v mylen rabn mohlo velice dobe spojovat s koenem parak, vytrhnout z ruky, vysvobodit, viz alm 136,24. Mme tu dal eck slovo, parakltos, je je pro pohana z konce prvnho a z druhho stolet nesrozumiteln. Francouzt pekladatel vynaloili i tentokrt zcela mimodn sil a peloili je jako Paraclet... Jan 14,28: Hoti ho pater meizn m estin, protoe otec je vt ne j. " Zde promlouv lovk, verus homo vero unitus Deo, anthrpos Usus christos, jak k Pavel. Otec je Bh. Tento text znovu dokazuje, e formulaci u Jana 8,58, dve ne Abrahm se narodil, eg eimi, hebrejsky ani hu," nen teba vykldat tak, e by se lovk Je ztotooval s tetragramem! Nen pochopiteln ani teba si pedstavovat jako Arius a jeho ci, e tato slova pron Bo logosl Ten, jen promlouv zde i v celm textu tvrtho evangelia, je lovk, prav lovk sjednocen s pravm Bohem, jen podle tvrtho evangelia oznauje sebe sama za syna lovka, jen nazv Boha svm vlastnm otcem a jen Boha o nco d. Z hlediska pravovrn christologie nevznikaj u tohoto textti vbec nijak pote. Text jen znova potvrzuje a tak dopluje vrok zaznamenan u Matoue 24,36: O tomto dni a o tto hodin nikdo nev, ani nebet poslov (Boha), ani syn..." a u Marka 13,32: 0 tomto dni, tj. dni JHVH, nev nikdo, ani poslov v nebi, ani syn, ale pouze otec, - t e d y Bh."
320

 T V R T

E V A N G E L I U M

U tohoto textu nevznikaj dn pote, pokud si nepedstavujeme jako neznm autor dla Elenchosproti vem herezm nebo rigens i Arius, e pojem syn oznauje a m pmo na mysli Bo Logos a e Bo Logos promlouv prv zde! Jinak sklouzvme do arianismu a stvme se obtmi metafyzickch a teologickch nesmysl. Skutenost, e tvrt evangelium m pesn tut christologii jako evangelia synoptick, dokazuje, e tyi evangelia nejsou vtvory nebo vplody crkv z prvnho stolet. Kdyby tomu tak skuten bylo, potom by, jak jsme u zdraznili, nebyl vsledek homogenn a nebylo by mon na zklad naich ty evangeli vytvoit koherentn a homogenn christologii. Bylo by tu stejn mnostv christologii jako vymylench text, jak tomu skuten je v ppad apokryfnch evangeli. Jan 15,13: ...ne ten, jen vlo svou dui (do sv dlan) za ty, kdo ho miluj..." Znovu se tu setkvme s vrazem, o nm jsme u hovoili ped chvl. Jan 16,1: km vm tato slova, abyste nekloptali, abyste nezakopvali a nepadali', ecky hina m skandalisthte, " co je v etin nesrozumiteln, protoe eck sloveso skandaliz v klasick etin neexistuje. Bylo, jak jsme u vidli, vytvoeno pro peklad hebrejskho kasal. Jan 16,2: Budou vs vyluovat ze synagg a dokonce pichz hodina, pekldme eck text doslova a do psmene: aby kad (lovk), kter vs zabije, si bude myslet, e tm vzdv poctu Bohu. " eck hina, je znamen v etin aby, je evidentn neobratn peklad hebrejsk spojky aer, kter se pouvalo skoro v kad druh vt a je vyjadovala vechny mon vznamy spojky e, asi tak jako spojka que v dnen panltin. Slova aer se pouv jak ve vztanm, tak i ve sluovacm vznamu. Zde pekladatel do etiny pouil hebrejskho vztanho zjmena aer jako spojky.
321

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Vimnme si, e Pn v tomto vroku oznamtije blc se hroziv pronsledovn, je bude skuten hrozn Apokalypsa je pmo prosknuta jeho krvavou atmosfrou, ale toto ohlaovan pronsledovn nen dlem mskch csa. tvrt evangelium nemluv o t o m t o pronsledovn, ale o stralivm pronsledovn rozpoutanm nejvymi politickmi a nboenskmi pedstaviteli Jeruzalma. Ti, kdo vs budou pronsledovat a vydvat na smrt, budou myslet, e tm vzdvaj poctu Bohu. Samozejm, e nejde o Nerona a msk csae po nm. Ti nemli dn ambice vzdvat poctu Bohu pronsledovnm a popravami kesan. Jde o pronsledovn, o nm nm poskytuje podrobnosti jeden z jeho aktivnch astnk: rabn Saul, k velkho rabho Gamaliela, mskm pjmenm Paulus. Bylo-li tvrt evangelium vytvoeno nkdy na konci prvnho stolet, potom pronsledovn rozpoutan mskmi csai bylo ji v plnm proudu od roku 64 nebo 65, a v jakm rozsahu! Jsou-li ony promluvy dlem neznmho teologa z konce prvnho stolet, musela by v nich nepochybn bt narka na pronsledovn mskmi csai, a jejich pvodce by nevkldal Pnu do st vroky, v nich ml na mysli pronsledovn nejvymi politickmi a nboenskmi msty v Jeruzalm. tvrt evangelium o pronsledovn Neronem a dalmi mskmi csai nic nev. Kadmu je znmo, e i toto pronsledovn bylo straliv. Nabylo stejnho rozsahu jako pronsledovn z prvnch let v Jeruzalm. Jan 16,25: Tato slova jsem vm kal en paroimiais, peklad hebrejskho bi-mealim. Vimli jsme si, e pekladatel tvrtho evangelia do etiny nepotiv pi pekladu hebrejskho maal eckho slova parabole, na rozdl od Matoue, Marka a Luke, kte jej pouvaj velice asto. tvrt evangelium pouv eckho slova paroimia, je
322

TVRT

E V A N G E L I U M

opt odpovd hebrejskmu slovu masal. Pichz hodina, kdy k vm u nebudu hovoit v mealim, ecky en paroimiais../ Jan 16,29: Oni mu ekli, jeho ci: Nyn nm u nek masal, ecky paroimia." Jan 17,2: Stejn jako jsi mu dal moc nad vekerm tlem, ecky pass sarkos." Je to z hebrejskho dal jsi mu moc nad vm tlem, hebrejsky kol-basar, tj. nad vekermi ivmi bytostmi, pesnji nad vemi lidmi, nad celm lidstvem. Jan 17,12: A dn z nich nebyl ztracen, a na onoho syna zatracen, aby se naplnila Psma, tj. aby se dovrila." Opt tu jde o hebrejsk vraz. (Viz ve poznmku o pouvn vrazu syn nkoho nebo neho v hebrejtin.) Vraz syn zatracen, ecky ho hios ts apleias, tj. hebrejsk vraz kalkem peloen do etiny, se nachz u rabna Pavla, 2. Tesalonickm 2,3: ...dokud se neprojev Syn zloinu, ecky ho anthrpos ts ano m tas, lovk, kter se dopout neho, co je proti Te, tj. lovk zloinu, syn zatracen, ho hios ts apleias../' Je teba zjistit, je-li v citovanm Pavlov listu e o jednotlivci nazvanm syn zloinu nebo syn zatracen, nebo zda v Pavlov mylen nejde o zloinn lidstvo, o lovka v generickm smyslu, o lidstvo zsadn zloinn povahy, jak je dnes mme stle zetelnji pmo ped oima. A je tomu jakkoliv, syn zatracenJe hebrejsk vraz, kter je pro vzdlanho pohana z konce prvnho nebo zatku druhho stolet zcela nesrozumiteln. eck vraz ho anthrpos ts anomias, lovk nespravedlnosti nebo nepravosti, a ho hios ts apleias, syn znien, m blzko k hebrejskmu vrazu, kter teme napklad ve 2. Samuelov 3,34: Jako se pad ped synem nepravosti, hebrejsky li-penej benej-avela, ecky hion adikias, ty jsi padr Jan 18,4: Koho hledte? Oni mu odpovdli: Jee ton nazraion, co nelze v dnm ppad pekldat jako
y

323

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

z Nazareta, protoe z Nazareta" se ecky ekne apo Nazaret, stejn jako z Arimathie" se ekne apo Arimathaia. On jim ekl: To jsem j! ecky eg eimi, co nen teba pekldat jako: j, j jsem! hebrejsky ani hu. " ten, kter nen hebraista a kter s nmi dosepl a sem, se LI mohl nauit nkolika hebrejskm slovm. Jan 18,6: A kdy jim ekl: eg eimi, to jsem j, ustoupili a padli na zem. Znovu se jich zeptal: Koho hledte? A oni mu ekli: Jee ton nazraion. A on odpovdl, Je: ekl jsem vm, e to jsem j, ecky hoti ego eimi. " Jan 18,15: Doprovzeli Jee Simon Petros a jin k, kter si nepeje bt jmenovn. Tento k byl znm veleknzi a veel s Jeem do veleknzova domu. Petr stl ped branou, venku. Vyel jin k a ekl (nco) en, kter byla v brn a ona nechala Petra vstoupit." Jan 19,14: Byla to pprava pesachu." Ani zde se daj neshoduje s kalendem synoptik. Jan 19,26: Je vidl svou matku a ka, kter tam stl, toho, kterho miloval, a ekl matce: Zeno, hle, tvj syn! A potom ekl kovi: Hle, tv matka. Od tto chvle ji k vzal k sob. " Jan 19,31: Protoe byly ppravy pesachu." Tyto texty tivdm proto, e je za chvli budeme potebovat. Jan 19,38: Po tom vem podal Pilta Josef, ten Josef, kierje z msta Rama nebo Haramatha (1. Samuelova l,19n.) a kter byl kem Jee tajn, ve skrytosti, ze strachu ped Judejci, podal ho, aby mu vydal Jeovo mrtv tlo. Pilt to povolil. Sel tedy a vzal Jeovo mrtv tlo. tvrt evangelium pouv eckho slova sma k pekladu jednoho ze dvou hebrejskch slov, kter oznauj mrtvolu, gevija nebo gufar. Piel tak Nikodm, kter kdysi za nm (Jeem) piel (Jan 3,1). Pinesl sms myrhy a aloe, asi sto liber. Vzali tedy Jeovo mrtv tlo a ovinuli je nebo zahalili, othoniois k tomu se hned vrtme s vonnmi mastmi, jak tomu je
324

 T V R T

E V A N G E L I U M

zvykem u Jud&jc pi ukldn do hrobu. Byla v mst, kde byl ukiovn, zafbrada a v n nov hrob, v nm nikdo dosud nebyl pochovn. Tam vzhledem k ppravm (svtku pesachu) Judejc, proto&e hrob byl nedaleko, uloili Jee." Hebrejsk slovo sadin, plurl sedinim oznauje lnn odv, jakousi velkou lnnou koili nebo tuniku, kter se nosily rovno LU na tle. Soudc 14,12: A ekl Samson: Chci vm dt hdanku. Jestlie mou hdankku vyete, dm vm ticet lnnch ttunik, hebrejsky sedinim, plurl sadin, a ticater aty. Nedcpkete-li ji vyeit, potom mi dte vy ticet lnnch tunik a ticater aty..." Hebrejsk sslovo sadin lze peloit do etiny jako sindn nebo jako otfoonia. Oba tyto peklady jsou zcela rovnocenn. Kad se o tom me pesvdit na vlastn oi, kdy ije prohldne v knize Soudc 14,12 a 13. Matou 27,59: Vzal mrtv tlo Jeovo Josef, oblkl je do sindnu, kter byl ist lo tu pochopiteln o istotu rituln. A uloil ho do svho novho hrobu/ Marek 15,46: Koupil sindn. Sal ho (z ke), zahalil do sindnu a uloil ho do hrobu..." Luk 23,53'- A sal ho a zahalil do sindnu a uloil ho do hrobu..." S eckm ^slovem sindn se setkvme jet u Marka 14,51: el zd nm njak mladk. Ml obleen sindn na holm tle. Chytili ho. On jim vak nechal sindn a uprchl nah..." Hebrejsk adin, je je zde peloeno jako sindn, nikdy neznamenalo rub ani nic podobnho. Jak jsme ji uvedli, byla to velk lnn tunika, kter se asi podobala tomu, emu nae babiky kaly non koile. tvrt evangelium pouv jinho pekladu hebrejskho slova sadirt, a sice ta othonia, protoe v hebrejsko-eckm slovnku Septuaginty skuten existuj dva mon a rovnocenn peklady. Vme tak, e jde o ast jev. tvrt
325

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

evangelium dalo pednost tomuto pekladu ped tm, kterho pouvaj Matou, Marek a Luk. Nahldnemeli do ecko-francouzskho slovnku, potom u hesla othonion teme: mal kus pltna, nebo tak pska (obvaz) z cupaniny, ale rovn voln tunika. Pekladatel do francouztiny proto peloili eck othonia u Jana 19,40 vesms jako des bandelettes, pruhy pltna. idovt vdci vak upozornili na to, e v Jeov dob se mrtv neovinovali pruhy pltna. Krom toho Matou, Marek a Luk hovo o sindnu, co francouzt pekladatel pekldaj jako rub. Obt spovala v tom, jak uvst v soulad synoptiky a tvrt evangelium. Tato obt pomine, jakmile zjistme, e sindn a othonia jsou dva peklady tho hebrejskho slova sadin, kter neznamen dn rab, ale lnn aty. Veleknzi byli obleeni do lnnho odvu a autor listu Hebrejcm nm podv dlouh vklad, e Je, Pn je nam veleknzem. Jakub bratr Pn, kter byl episkopos jeruzalmsk crkve a do roku 62, kdy byl popraven, byl rovn obleen do lnnho odvu, jak to zaznamenal Hegesippus citovan Eusebiem z Cesareje v jeho Djinch crkve II,XXIII. Hegesippus nm k, e Jakub byl posvcen od lna sv matky, e nepil vno ani jin opojn npoje a e jeho hlavy se nikdy nedotkla bitva: byl nazir. Nosil sindones, co je peklad hebrejskho slova sadin, tj. lnn odv, a to opt nebyl dn rub. Jan 20,1: Prvnho nebo prvn po sabatech ...ecky tede mi tn sabbatn... Mme tu jet dal vraz, kter pro gojim z konce prvnho nebo zatku druhho stolet musel znamenat pmo rbus. Jde tu o kalkovan peklad, a spe o pepis ne o peklad, hebrejskho vrazu be-echad, v prvn, tj. v prvn den, v abaton, tj. v den, kter nsledoval po sabatu. Hebrejsk sloveso sabat znamen, jak jsme si u ekli, pestat pracovat, odpovat. Od to326

 T V R T

E V A N G E L I U M

hoto slovesa bylo tak utvoeno podstatn jmno sabat. Uiv se jej bu v singulru sabat nebo v pkirlu abatot. Hebrejsk tvar abaton teme napklad v Exodu 16,23: Toto pravJHVH: abaton sabat kode pro JHVH..:' Sedmdest pekladatel peloilo nebo, pesnji eeno, pepsalo slavnostn tvar abaton do plurlu: sabbata. S tmto tvarem v plurlu se tu setkvme u Jana 20,1. Pro tehdej gojim to bylo stejn nesrozumiteln jako pro ty dnen. Jde jen o dal vraz a formulaci, je byla srozumiteln pouze dtem Izraele, a to v knize, o n se nm tvrd, e byla napsna na konci prvnho stolet s ohledem na. gojim ecky... Jan 20,1: Prvnho nebo prvn po sabatu, la Marie Magdalna brzy rno, byla jet tma, ke hrobu a vidla, e od hrobu je odvalen kmen. Bela tedy rychle k Simonu Petrovi a k jinmu ku, jeho Je miloval, a ekla jim: Vzali Pna, odnesli ho z hrobu, a my nevme, kam ho ukryli. Vyli tedy, Petr a ten druh k, a vydali se k hrobu. Beli oba dva spolen. A ten druh k Petra v bhu pedbhl, bel toti rychleji ne Petr a byl u hrobu prvn. Nahldl dovnit a uvidl sadin (ecky taothonia), kter tam bylo poloeno, rozprosteno nebo odloeno: lze peloit vce zpsoby. Ale nevstoupil dovnit: Piel tak Simon Petr, kter ho doprovzel a veel do hrobu. Prohlel si, pozoroval, zvaoval, ecky therei, sadin, ecky ta othonia, poloen, odloen, ochabl, a sdarion (tkanina, j se osuovala tv, nco jako velk kapesnk), kter byl na hlav, neleel u sadinu ecky meta tn othonin, ale byl svinut vedle, ecky eis hena topon. " Tato ti eck slova, kter jsme zatm ponechali v etin, zpsobila exegetm adu bezesnch noc. V doslovnm pekladu znamenaj: v jednom jedinm mst, ale po eis nsleduje akuzativ, z nho meme usuzovat, e lo o pohyb.
327

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

eck vraz eis topon hena teme v eckm pekladu knihy Kohelet, kterou tak nazvme Ekklsiasts, protoe hebrejsk kahal bylo do etiny peloeno jako ekklsia, z nho vzniklo kalkem francouzsk glise, crkev. Kazatel 3,20: Ve spje k jednomu a tmu mstu, hebrejsky elmakom echad, eck peklad eis topon hena. Ve vzelo z prachu a ve se do prachu vrac " Kazatel 6,6: Co k jednomu a tmu mstu, hebrejsky al-makom echad, vechno se nevrac?" eck peklad eis topon hena. eck peklad dokonale odpovd hebrejtin: hebrejsk el je peloeno eckm eis, po nm nsleduje akuzativ, protoe jde o pohyb. Vimnme si, e hebrejsk vraz el-makom echad se nachz v jedn z nejkrsnjch a zrove nejsmutnjch knih hebrejsk Bible chci tm ci: jedn z nejrealistitjch prv v mst, kde si autor klade otzku, jak je rozdl mezi lovkem a zvetem. Kazatel 3,19: Nebodl syn lovka a dl zvete je stejn dl pro vechny. Stejn jako umraj jedni, umraj i druz a je stejn duch pro vechny (bytosti) a lovk, hebrejsky ha-adam, nem pi srovnn se zvetem dnou pednost... Ve spje k jednomu a tmu mstu... Ve z prachu vzelo a ve se do prachu i vrac... " Kniha Kohelet mla podle veho urit tkosti, ne byla zaazena do knonu svatch Psem, a to prv pro tento svj smutek. Nkte vdci si v minulosti kladli otzku, netvoila-li tato kniha soust souboru, z nho erpalo sv zkladn prvky ueni skupiny saduce, kte odmtali mylenku vzken z mrtvch, s n pichzeli farizeov. V obou textech knihy Kazatel se hovo o smrti. Vechny bytosti spj k jednomu misai, a tm je hrob. Je teba zjistit, nestal-li se hebrejsk vraz el makom echad pslovenm vrazem, kter ml diskrtnm opisem oznait prv hrob. V tomto ppad by text u Jana 20,6.7 znamenal: Prohldl si, prozkoumal sadin, kter tam byl. Le328

 T V R T

E V A N G E L I U M

el tam a patrn byl i splaskl", protoe v nm chyblo tlo Pn. Petr si prohldl i sdarion, kter byl na hlav (jako u Lazara), Jan 11,44: ...jeho tva zakrval sdarion." Sdarion neleel tedy u sadinu, ale byl uvnit hrobky svinut stranou, v hrob... el makom echad, na onom mst, je se od Koheleta oznauje vrazem el-makom echad. Jan 20,8: Tehdy tak vstoupil jin k, ]tn nechce prozradit sv jmno ani nechce bt jmenovn kter pibhl k hrobu jako prvn Uvidl a byl (si) jist, ze je to pravdiv, ecky episteusen, od slovesa pisteuein, je pekld hebrejsk sloveso heemin, od koene aman, kter znamen: bt jist pravdou toho, ze... Francouzsk sloveso croire (vit) je i zde velice slab a mdl. Evangelitim dodv, Jan 20,9: Nebo jet neznali psma a nevdli, ze md, ecky dei, vstat z mrtvch. " Autor tohoto textu pipout, e pedtm, ne uvidli to, co prv vidli, nechpali smysl Psem, kter oznamovala, e Pn vstane z mrtvch. Nyn by bylo teba zjistit, co vidl k, kter nechce uvst sv jmno, a co ho utvrdilo v jistot pravdy, e Pn vstal z mrtvch. Otzkou tak je, ekl-li nm v tomto textu opravdu vechno, co vidl, a co bylo pro nj rozhodujc jako dkaz. V citovanm textu se hovo o sadinu a sudaHu, kter tam zstaly. Pn tam vak nebyl. Je to vechno? Vidl snad k, jen nechce uvst sv jmno, jet nco jinho, co znamenalo rozhodujc dkaz? Vidl nco na sadinu, ale o tom zde nehovo, co nm eck text nek. Na zklad vere Jan 20,9, znovu opakujeme, e ci vbec neekali, e Pn vstane z mrtvch. Bylo to pro n pekvapen, nov a neoekvan udlost. Luk24,12: Petr vstal a bel k hrobu, naklonil se a uvidl ta othonia mona pouze samotn sadin." Pn, jen byl do nho odn, v hrob nebyl. Z tohoto krtkho ryvku lze usuzovat, e Luk znal Janv peklad. Pro ne nao329

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

pak? Protoe v tomto zlomkti je pouito slova othonia pouze ve vt, kterou teme u Jana 20,5, kdeto u Jana v kapitolch 19 a 20 tvo soust celku, v nm je ho potiito nkolikrt. Luk pouil ve veri 23,53 pi pekladu hebrejskho sadin eckho slova sindn. Z tohoto dvodu se mal zlomek z Luke 24,14 jev jako vytren kousek ltky penesen z Jana 20,5. Jist jste si u vimli, e v Matouov, Markov, Lukov a Janov evangeliu pekldme eck slovo idaioi jako Judejci a ne jako id. Na slovo id se po generace, ne-li DO stalet, nabalovaly" rzn vznamy a asociace, kter nemaj se slovem idaios pouvanm v pekladech evangeli do etiny nic spolenho. Idaios je obyvatel Jtideje, judejskho zem (Jan 3,22) stejn, jako je galilaios obyvatelem Galileje, srov. Matou26,69; Marek 14,70; Luk22,59; Luk 13,1.2; Luk23,6; Jan 4,15; a Samaan obyvateli Samask. Judejci jsou obyvatel Judeje, jejm hlavnm mstem je Jeruzalm. eck slovo idaios je peklad hebrejskho jehud nebo jehudi, ale tak aramejskho jebudajn ijebudaje. Judea je zem nebo zem Judy, Jehuda, Judovo krlovstv. Pi pekladu eckho slova idaios slovem id (francouzsky juif, nmecky Jude) si nkte nmet a francouzt atitoi pedstavovali, e autor tvrtho evangelia ml njak zvltn a spe negativn vztah vi tm, kdo si kaj id, vi idm vbec. Je to jen dal z ady nesmysl. Zde meme uzavt vklad nkolika pklad ze tvrtho evangelia. Mon budoti stait k tomu, aby se ten, kter nen zaten pedsudky, neum hebrejsky a evangelia etl v pekladu z eckch text, pesvdil o tom, e by tento eck text mohl bt docela dobe pekladem hebrejskho textti nebo text, kter existovaly dve. K tomu, abychom poskytli pln dkaz, bychom museli st tvrt evangelium dku po dce od zatku
330

 T V R T

E V A N G E L I U M

a do konce. Pro tene, kter doke st hebrejsk knihy v jejich pvodnm jazyce, by to bylo zbyten, protoe pi etb eckch text Jana doke takov ten sm rozliit hebrejtinu v pozad eckho textu stejnm zpsobem, jakm poznme pod k prosvtajc ly. Dvod nen ve tvrtm evangeliu t, jako u Matoue, Marka a Luke. V prvnch kapitolch Lukova evangelia teme eck vty, kter beze zbytku pekldaj vty hebrejsk, s nimi se setkvme ve star hebrejsk Bibli. Pmo to bije do o. Ve tvrtm evangeliu je to zejm z jinho dvodu. To, co teme v eckm pekladu Jana, nejsou toti vty z hebrejsk Bible. Je to eck peklad vrok Pn z doby kolem roku 30 naeho letopotu. Na kadm kroku tu nachzme hebrejsk vrazy, kter v etin neexistuj a jsou v n nesrozumiteln. Efezsk biskup Polykrats napsal list papei Viktorovi, mskmu biskupovi v letech 189 a 198 nebo 199. V tomto list, jeho zlomek zachoval Eusebios z Cesareje ve svch Djinch crkve, V, XXIV. Polykrats k: Filip, jen patil mezi dvanct poslanch (apostolos znamen: poslan), je pochovn v Hierapoli a dv z jeho dcer, kter zstaly pannami, spolu s jeho dal dcerou, kter ila v Duchu Svatm, odpovaj v Efezu. A Jan, kter spoinul na prsou Pn (Jan 13,25) a kter se narodil jako hiereus, hebrejsky kohen, knz, nosil petalon. Byl svdek, ecky martys (svdek udlost), a didaskalos, co je bn peklad hebrejskho rabi. I on je pohben v Efezu. A pozdji tak Polykarpos ve Smyrn..." Petalon je eck peklad hebrejskho vrazu cic zahab, Exodus, 28,36: A zhotov tenkou zlatou desku (lamelu, CEP uvd ovem kvt"!?, pozn. pekladatele), na kterou vyryje: Zasvceno JHVH! Bude na ronov ele..."]e to insignium veleknze. Tento text Polykrata z Efezu upadl do naprostho zapomnn. Pokud jde a katolick exegety v minulosti, ti
331

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

se po cel generace domnvali, e autorem tvrtho evangelia je Jan syn Zebedev, bratr Jakuba, kter byl st at v roce 44 na pkaz Heroda Agrippy. Text efezskho biskupa Polykrata byl proto nezaaditeln. Psal-li vak Polykrats, efezsk biskup v letech 1 8 9 a 1 9 9 , e Jan, jen spoiIILII na prsou Pn, je pohben v Efezti, e byl kohen a e nosil petalon, veleknsk insignium, je jist a nepochybn, e to byla pravda. Polykrats ani Viktor nebyli dn prmai a Polykrats samozejm vdl, o em vykld nebo pe mskmu biskupovi. Byl-li Jan, jen spoinul na prsoti Pn, kohen, potom je pochopiteln, e ml v Jeruzalm dm, v nm se uskutenila posledn veee. Je pochopiteln, e znal veleknze. Je pochopiteln, e mohl pikzat sluebn, kter byla v brn, aby vptistila Petra dovnit. Jestlie patil k saducejsk skupin, co je nejen mon, ale i pravdpodobn, potom je pochopiteln, e pouval jinho kalende ne farizeov. Je pochopiteln, e saduceje nikdy vslovn nejmenuje, ale e spe obvi Lije farizejskou stran LI. Jan 12,42: Mezi vdci a vznamnmi pedstaviteli byli mnoz, ecky polloi, kte byli pesvdeni o jeho poslan, ale pro farizeje to nepizndvali veejn z obavy, aby nebyli, vyloueni ze spoleenstv..." }z pochopiteln, e atitor hebrejskho textti nechce bt jmenovn, protoe mu pi realizaci pekladu do etiny, tj. krtce po udlostech, hroz smrteln nebezpe. Polykrats z Efezu nemluv o Janovi, kter byl apostolos, tj. poslan (od hebrejskho slovesa alch, poslat). Apostolos se L ns bn pekldalo a pekld jako apotol, co naim sotiasnkm o pvodnm vznamu slova vbec nic nek. Polykrats tvrd, e byl od narozen hiereus, hebrejsky kohen. Dle tvrd, e nosil petalon, a e tud vykonval funkci veleknze a e jako veleknz nosil zlatou elenku, aby mohl vstoupit do vnitn Svatyn,
332

 T V R T

E V A N G E L I U M

do svatostnku. Polykrats tvrd, e Jan byl martys, tj. svdek udlost, o nich hovo tvrt evangelium. Je to koneckonc vraz, kterho tvrt evangelium pmo pouv, Jan 19,35: A ten, kter vidl, vydal svdectv, Jeho svdectv je pravdiv a on v, e k pravdu, abyste i vy byli jisti pravdou,''znovu se tu setkvme se slovn hkou s koenem aman u slovesa heemin, je je peloeno jako pisteuein, a emet nebo emuna, pekldanch jako altheia. Tato hka se objev a v hebrejtin. V etin zstv utajena. To jen znovu dokazuje, e text byl peloen z hebrejtiny do etiny. Navc se zde opt meme pesvdit, e peklad eckho slovesa pisteuein francouzskm croire nebo eskm vit je naprosto nevyhovujc, protoe zkresluje jeho smysl. A konen Polykrats z Efezu tak k, e Jan byl didaskalos, co je eck peklad hebrejskho slova rabi. Tento Jan byl pohben v Efezu. tvrt evangelium m hluboce propracovanou teologii a je dlem teologa, kter patil k vysokmu knstvu a kter pravdpodobn pvodn psluel k saducem. A jestlie sm k a sm nkolikrt opakuje, e ho Pn miloval, bylo tomu tak nepochybn proto, e lo o ka vynikajcho, kter chpal uen Pn mimodn dobe. Vedl si sv vlastn poznmky, zznamy. Nebyl zvisl na synoptickch evangelich, kter neznal. Tato kniha knskho teologa zan komentem jinho knskho textu, Genesis 1: Bereit..." V ad ppad, napklad na konci, je prv on nejble hlavnm udlostem. Pracuje s informacemi z prvn ruky, zatmco eck evangelia Matoue, Marka a Luke byla vytvoena a z pvodnch hebrejskch podklad: jde tud o dla z druh ruky. Ve tvrtm evangeliu meme podle mho nzoru odliit dva pvodce: Jana, jen jako kohen nosil cic ha-zahab a jen byl didaskalos, hebrejsky rabi, a martys, svdek zaznamenanch udlost, a vedle nho i jeho pekladatele do etiny.
333

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

Rovn v eckm Matouovu evangeliu meme odliit hebrejsk text nebo texty v pozad a rukopis pekladatele do etiny, kter se nespokojil pouze s pekladem hebrejskch podklad do etiny, ale zaadil i doplnil svj vlastn koment. Ti synoptick evangelia a kniha Skutk apotol hovo nkolikrt o saducejch, kte jsou doposud velice mlo znmi, protoe definitivn zmizeli ze scny zrove se znienm Chrmu v roce 70. Judaismus, kter zaal rozvjet po tto udlosti je v zsad inspirovan teologi uitel psluejcch ke kole farize dokud do nj s kabalou nepronikly gnostick a teosofick proudy. U jsme si vimli, e tvrt evangelium nikdy neuvd saduceje jejich jmnem a e se o nich nezmiuje ani farizejsk rabn Pavel ve svch listech, pesnji eeno v tom, co se z jeho list zachovalo. Matou22,23: Onoho dne za nm pili saduceov, ti, kte tvrd, ze nen vstn" tj. vstn z mrtvch, zmrtvchvstn, ecky anastasis, od slovesa an-istmi, zvednout se, povstat. Jde o peklad hebrejskho kum, zdvihnout se, vstt, hifil: hekim, pozdvihnout se. Marek 5,41: Talita kum, dvenko povsta!" Saducejt uitel chtli v rozhovoru s Pnem, kter zaznamenali Matou (22,23), Marek (12.18) i Luk (20,27), zesmnit pedstavu nebo ideu, kterou mli o zmrtvchvstn vzdlanci psluejc k farizem. Pi rozhovoru vyprvli saducejt znalci Psma pbh o en, kter se postupn provdala za sedm bratr, a to na zklad zkona (Deuteronomium 25,5), podle nho m se enou, j zemel manel a zstala bezdtn, zplodit zemelmu potomka jeho bratr. Saducej uitel se tedy Pna otzali, ani se pitom snaili zakrvat svj smch: Existuje-li zmrtvchvstn, ktermu ze sedmi brat bude potom nleet tato ena? Tato otzka dokazuje, e si farizejt uitel pedstavo334

TVRT

E V A N G E L I U M

vali vzken jako obnovu nynj tlesn existence a vech jejch funkc. Prv proti tto pedstav se stavli uitel saducejt. V tto sotivislosti si vimnme, e se Pn s pedstavou, kterou chtli zesmnit sadticeov, nikterak neztotouje. V jednom jim dv za pravdti: po zmrtvchvstn se LI nikdo enit nebo vdvat nebude. S otzkou, kterou nadhodili saduceov, dn skuten problm nevznik. Stejn tak je vak pravdou, e Bh je Bohem ivch, a ne mrtvch. Abrahm je iv prv te. Bh po sob nezanechv, d-li se to tak ci, zstupy mrtvch. Malkuta di-emaja, krlovstv nebes, je krlovstvm ivch. Abrahm, Izk, Jkob a vichni svat jsou dnes, v tuto chvli iv. Skutky 23,8: ...saduceov (...) kaj, e nenvstn (zmrtvchvstn), e nejsou poslov, ecky angelos, z hebrejskho malak, dni duchov, tj. neist dtichov, kte vstupuj do lovka (napklad 1. Samuelova 16,14), zatmco farizeov vyznvaj oboj. " Saducej uitel tud odmtali fyzick zmrtvchvstn v podob, v n ije pedstavovali uitel farizejt. Nepijateln pro n bylo i uen o malakim, stvoench bytostech, je jsou bomi posly, kter rozvjela farizejsk teologie. Odmtali tak pedstavu neistch duch, kte vstupuj do lovka. Mli mnohem racionlnj a rad o nalistitj teologii ne farizejt uitel. Pidrovali se obsahu toho, emu u svat Psmo. Nepijmali doplky, o n se farizejsk teologie snaila obohatit teologii hebrejskou v t podob, v jak je zaznamenna v Hebrejsk knihovn. Nepijmali nic navc, dn dodatky nebo doplky, dn nov vhonky apod. Dreli se nezbytnho a dostaujcho minima hebrejskho monoteismu knih, kter obsahuj zjeven. Teologie saducejskch uitel byla pravdpodobn stzlivj, vcnj a pesnj ne teologie jejich farizej335

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

skch koleg, a to dky zsad, kterou formuloval Kohelet, Ekklsias ts, eo patrn byla kniha jejich koly, Kazatel 5,1: Vdy Bh je v nebesch, a ty, ty jsi na zemi. Nech proto jsou tv slova co nejmn etn. " Vimnme si toho, co k tvrt evangelium o anastasis, o zmrtvchvstn. Jan 5,21: Stejnjako otec, tj. samotn Bh probud mrtv a oiv je, stejn tak i syn oiv ty, kter chce..." Jan 5,24: Amn, amen, pravm vm, e ten, kdo sly m slova a kdo je jist pravdivost toho, kter mne poslal, tj. Bh, m ivot vn a nepodlh soudu, peel ze smrti k ivotu. Amn, amn, pravm vm, e pichz hodina a je ji zde, v n ti, kdo jsou mrtv usly hlas syna lovka a ti, kdo ho usly, budou t. Stejn jako m otec v sob ivot, tak rovn synovi dal, aby ml ivot v sob... Nedivte se tomu, tomu, e pichz hodina, v n ti, kdo jsou v hrobech, uslyjeho hlas a vystoup: ti, kte konali, co je dobr, vstanou k ivotu, a ti, kte konali, co je zl, vstanou k odsouzen " Pn u, jak zaznamenalo tvrt evangelium, e On sm Lidluje ivot samotnho Boha a e ten, kdo dnes, prv v tuto chvli pijm slovo Pn, pijm zrove Bo ivot. Peel, prv dnes, ze smrti k ivotu. K tomu, abychom obdreli vn ivot, jen je ivotem samotnho Boha, nen teba ekat a na konec as. Vn ivot je udlovn dnes. Jan 6,39: ... a vl toho, kter mne poslal, je, a dnho z tch, kter mi dal, neztratm, ale vzbudm ho v budoucnosti, ecky en t eschat hmer." Vme, e eck eschatos odpovd hebrejskmti achar, acharon nebo acharit. Be-acharit hajamin, je znamen v budoucnu nebo po sledu dn, bylo do etiny peloeno jako ep'eschaton tn hmern. Jan 6,40: Takov je vle mho otce, e ecky hina, je odpovd hebrejskmu ki, pokud to vak nen aer kad lovk, kter vid syna a je jist pravdou, kter je v nm, m ivot vn a j ho vzbudm v budoucm dni."
336

TVRT

E V A N G E L I U M

Tak zde Pn u, e Bo ivot je prv te, prv dnes udlovn kadmu, kdo pijm ivot, kter se nachz v osob syna lovka. Proto nen teba ekat na konec as. tvrt evangelium nm jako jedin zaznamenalo vzken Lazarovo. Jan 11,23: ,Je ekl Mart: Vstane, tvj bratr. A ona ekla, Marta: J vm, e vstane pi zmrtvchvstn ve dni, kter m pijt, ecky en t eschat hmera." Marta zde hovo o teologick pedstav farize: mrtv vstanou v budoucnosti ze svch hrob. Pn tuto pedstavu koriguje, jkm 11,25: To j jsem vstn z mrtvch a ivot! Ten, kdo je jist pravdou, kter je ve mn, kdyby dokonce i zemel, bude t. A kad lovk, kter ije a je jist pravdou, kter je ve mn, nezeme eis t o n aina, hebrejsky le-olam, pro budouc trvn nebo v budoucm trvn. " Uen Pn, jak je zaznamenalo tvrt evangelium, zn takto: J, j jsem sm ivot. Prv te a prv dnes je tento ivot udlen kadmu, kdo jej pijm. Nen teba ekat na konec asu. Tomu Pn u i slovy vyenmi na ki, kter zaznamenal Luk 23,43: Amen, pravm ti, dnes bude se mnou v rji. Nen teba ekat na konec asu. Bh Abrahamv nen Bohem mrtvch, ale ivch. Abrahm je prv v tuto chvli iv a ij i vichni svat. Teologie zmrtvchvstn, kterou zaznamenalo a pedv tvrt evangelium, nen proto v rozporu s racionln teologi a dokonce mon ani s racionalistickmi tendencemi teolog ze skupiny i strany saduce. Je to otzka vejit, vstupu do Boho ivota. tvrt evangelium pouv zdka vrazu h basileia t the, viz napklad Jan 3,3.5. Naproti tomu pouv velice asto, nepomrn vce ne ostatn, slova z, ivot. Jan 3,15: Aby kad lovk, jen je jist pravdou, kter je v nm (tj. v Synu), ml ivot vn."Jan 3,16: Aby kad
337

C L A U D E

T R E S M O

NT

ANT

lovk, kter je jist pravdou, kter je v nm, nezemel, ale ml ivot vn" Jan 3,36: Ten, kdo je jist pravdou, kter se nalz v Synu, m ivot vn. " Vn ivot, to je ivot samotnho Boha, je to sm Bh, jen je ivotem. Oba vrazy: Bo krlovstv a ivot vn vyjaduj a znamenaj tot. Jan pouv radji druhho. Je vce metafyzick i vce teologick. Byl nepochybn oblbenm kem Pn proto, e nejlpe porozuml jeho uen, jeho teologii. Byl jeho zdaleka nejlepm kem a nejhlubm! Vimli jsme si u, e samotn autor tvrtho evangelia zdrazuje, Jan 20,9: Nebo jet nepochopili psmo (prorock), kter k, e m, ecky dei, vstt z mrtvch." Autor tvrtho evangelia piznv, e dokud nespatil na vlastn oi a neovil si to, co vidl v hrob, nevdl, e syn lovka vstane z mrtvch. Zmrtvchvstn neoekval. Jan 11,39: Kdy Lazar vystoupil ze svho hrobu byl tam u tyi dny a u zapchal." Jan 11,45: ...mnozJudejci, kte pili navtvit Marii a vidli, co uinil galilejsk rabi, byli jisti pravdivost jeho posln, ecky episteusan eis auton. Nkte z nich li za pedstaviteli farize a vylili jim, co Jeua uinil. Tehdy se shromdili, veleknzi a farizeov, ve velelerad, ecky synedrion, a ekli si: Co budeme dlat? Vdy ten lovk in mnoh znamen... Dopustme-li, aby tento lovk dle psobil, budou vichni pesvdeni o pravd jeho posln, ecky pantes pisteussin eis auton, a pijdou man, odvedou ns, zni svat Msto a cel nrod. Jeden z nich, Kaif, ten, kter byl toho roku veleknzem, jim ekl: Vy, vy ale vbec nic nechpete! Vy jstejedt nepochopili, e je pro vs vhodnj, aby jeden jedin lovk zemel za veker lid, aby cel nrod nezahynul!" Slova veleknze Kaife pronesen pi setkn veleknzi s farizeji zaznamenv jen tvrt evangelium. Jan v tto souvislosti vbec nehovo o saducejch. Ale zn vrok Kaifv: bu mu jej nkdo prozradil, nebo byl na tomto setkn sm ptomen, protoe byl hiereus, knz.
338

TVRT

E V A N G E L I U M

Pokud jde o Bo posly, hebrejsky malakim, ecky angeloi, hovo se o nich asto v Matouov, Markov a Lukov evangeliu, ale ve tvrtm evangeliu vehovudy tikrt. Jan 1,51, citt z Genesis 28,12: On Qkob) ml sen, a hle, eb byl postaven na zemi a jeho hlava (hlava ebku!) byla v nebi a Bo poslov po nm sestupovali a vystupovali A hle, za nm stoj JHVH a k: J, JHVH, Bh Abrahma, tvho otce a Bh Izka... " Druh text, Jan 12,29: Lid, kte tam stli a slyeli hlas, kali: asi zahmlo! Jin tvrdili: Promluvil k nmu posel!" Tet text: Jan 20,11 : Maria zstala u hrobu, stla a plakala. Pi pli se naklonila a pohldla do hrobu, kde spatila dva posly v (atech?) blch, sedc, jednoho v hlav a druhho v nohou, v mst, kde byla uloeno Jeovo mrtv tlo." Z celho tvrtho evangelia pichz v podstat v vahu a posledn text a to je hodn mlo. A pokud jde o pneumata nebo o daimnes, tj. o zl a neist duchy, o tch se ve tvrtm evangeliu nemluv vbec. Jan zn pouze jednoho jedinho ducha a tm je duch Bo, Bh, jen je duch, duch, kter oivuje, viz Jan 6,63. Nen proto vyloueno, e Jan, autor hebrejskho dokumentu, kter je podkladem eckho pekladu tvrtho evangelia, byl, jak tvrd Polykrats z Efezu, kohen, kter patil k saducem. V tom ppad bychom mli text, kter psal teolog saducejskho pvodu, nae tvrt evangelium, a vedle toho soLibor list, jejich autorem je farizejsk teolog PavelSavel. Je otzka, nehovo-li se v knize Skutk apotolskch prv o tomto Janu teologovi, jen je autorem hebrejskho originlu peloenho do etiny, kter oznaujeme jako tvrt evangelium. Je-li skuten pravda, co napsal efezsk biskup Polykrats papei Viktorovi, tj. e Jan byl hiereus, hebrejsky kohen, a e nosil petalon, zlatou veleknskou elenku a neexistuje dn rozumn dvod, abychom o tom po339

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

chybovali potom Jan, hebrejsky Jochanan, jen napsal tvrt evangelium, nebyl bratr apotola Jakuba ani syn Zebedev. V nejstarch textech jsem zjistil, e se autor tvrtho evangelia jmenoval Jan, ale nenalezl jsem jedinou zmnku o tom, e by tento Jan byl Zebedev syn a bratr Jakuba, jen byl sat v roce 44. Ze bych njak text pehldl? Odhldneme od dokument, kter nm kaj, e Jan Zebedev byl v roce 44 popraven zrove se svm bratrem, pak problmy, kter vyplvaj z hypotzy, podle n by autorem tvrtho evangelia ml bt prv Jan Zebedev, jsou dostaten znm a nen teba je tu znovti opakovat. Hypotza, kterou pin text Polykrata z Efezu, navc jm samotnm zvazn potvrzen, vechny tyto problmy e.

340

HEBREJSK

K R I S T U S

ZVR

V rznch vodech do Novho zkona, kter dnes vychzej v.Nmecku, Anglii, Francii i jinde, se veobecn tvrd, e v ppad evangeli jde o pozdj skladby, kter pochzej z konce prvnho stolet. Ped psemnm zznamem byl evangeln obsah dajn po dlouh as hlsn stn. Marek je pr nejjednodu a tud i nejstar, Matou pochz dajn z let 85 a 90 a nejmlad evangelium zvan Janovo mlo vzniknout a na konci prvnho nebo na zatku druhho stolet. Tomu vemu jsme pomrn dlouho vili a neinilo nm to ani njak pote, nebo jsme byli pesvdeni, e to p odbornci, kte vd, co kaj. Kdy jsem se vak zaal celou problematikou zabvat podrobnji, objevoval jsem rzn nesrovnalosti a nevysvtliteln rozpory a nakonec se cel stavba zhroutila jako domeek z karet. Postupn jsem prohluboval sv poznn svat Hebrejsk knihovny a mrn tomu jsem u kadho evangelia mohl v pozad eckch vt odhalovat stavbu vt hebrejskch. Nakonec jsem dospl k zvrm, kter jsem vyloil v tto knize: Matou a Jan jsou nejstar, Luk a Marek se objevuj a po nich. tyi evangelia a vtina ostatnch knih Novho zkona jsou zjevn peklady pvodnch hebrejskch text. Kdy jsme vidl, jak se cel domeek z karet zhroutil, vbec mne to nepekvapilo. V djinch vdy se u po stalet vyskytuj podobn pbhy asto. V djinch kosmologie, fyziky, chemie, biologie i lkastv se setkvme s celou adou omyl, kter jsou z dnenho hlediska ne341

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

uviteln a pitom se jim po cel generace zvazn vyuovalo na kolch. Bylo by velice zajmav napsat djiny vdy prv se zamenm na ty nejhor omyly, jim se s vekerou vnost uilo. Lidsk rozum je velice pasivn. Tomu, emu mne nauili, um i j sm - v kosmologii, ve fyzice, v biologii i v lkastv. Filozofick pedsudky, zliby nebo averze hrly pi velkch vdeckch sporech dleitou roli. I v djinch exegeze je zcela evidentn, e prv zde pichzely ke slovu filozofick pedsudky. Renan se k tomu zcela oteven piznv v pedmluv ke tinctmu vydn sv knihy ivot Jev. Rada slovutnch vdc byla pesvdena, e kesanstv je ir mytologie a e evangelia jsou sbrkami pohdek a legend. Od potku devatenctho stolet se prv na zklad pedsudk a vchoz jistoty, je exegezi pedchzela, zaala prosazovat siln tendence posouvat vznik evangeli stle vce dopedu. Vznik tvrtho evangelia byl tak posunut a do roku 170, protoe se mlo za to, e jako nejspekulativnj mus bt i nejpozdj a e je navc cel pmo prodchnuto eckou filozofi: to je snad jasn u u prvnho vere, kali nm exegeti, vdy je v nm pece e o logul Tendence posouvat vznik evangeli stle vce dopedu, tj. ble k nm, je patrn dodnes. porn snaha oddlit od sebe kesanstv a judaismus a postavit je jako Markin z Pontu do nesmiitelnho protikladu sehrla svou nezanedbatelnou roli u vdc formovanch v ln nmeck filozofie. To se projevilo prv v tendenci povaovat tvrt evangelium ne za idovsk, nbr za eck, a za pozdj prv proto, e je dajn eck. Pvodn jistota pedem urovala zvry, k nim se dospvalo: dn proroctv pochopiteln neexistuje a neexistuje ani dn nadpirozeno. Existuj-li proto texty, v nich se ohlauje dobyt Jeruzalma a znien Chrmu, musely bt nutn napsny a po tchto udlostech!
342

ZVR

Renan v pedmluv ke tinctmu vydn zmnnho ivota Jeova, napsal: zzraky, o nich se mluv v evangelich, se nikdy nestaly. Pro? Protoe zzraky jsou nco, k emu nikdy neme dojt! Zzraky, o nich se hovo v evangelich, jsou vmysly, protoe je a priori jist, e jakkoliv zzrak je vylouen. A pro nen dn zzrak mon? Protoe neexistuje dn nadpirozeno. Existuje pouze svt, kter meme zkoumat pomoc experimentlnch vd, tedy jenom proda. Ponvad evangelia hovo o zzranch uzdravench, je teba poskytnout kesanskm legendm nezbytn as, aby se mohly postupn zformovat. Na scnu tak vstupuje dal pedsudek a pedpoklad: dajn dlouh stn tradice, kter pedchzela psemnmu zznamu pbh a legend nazvanch evangelia. Z tchto pedsudk a pedpoklad nakonec vznikla jaksi smsice, kter tvo mylenkov zklad tez, kter v souasn exegezi pevldaj. Na pvodn pedpoklady se postupn zapomnlo. Zstaly zvry a dsledky, kter z nich vyplvaj, a ty nakonec vytvoily cel systm. A prv tomuto systmu se v rznch vodech do Novho zkona dodnes vyuuje. Pokud jde o mne, nepistoupil jsem na dn z filozofickch pedpoklad nmeck koly, kter pevzal Renan, ale zkoumal jsem argumenty, objektivn a historick vdeck dvody, pro je vlastn nutn posouvat Matouovo evangelium a do let 85 nebo 90 a Janovo evangelium do let 100 a 110. A protoe jsem dn rozumn dvod nenalezl, cel systm se mi zhroutil ped oima. Je teba zmnit se jet o jedn vci. Pro pedstavitele nmeck filozofie je charakteristick a typick siln odpor vi Pnu. Nkte z nich se sice jako Immanuel Kant snaili o nm hovoit s respektem. Ale vimnte si, co z uen Pn v Kantovch a Hegelovch rukou zstalo:
343

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

kategorick imperativ! Kesanstv zredukovan na jakousi morlku, a to na morlku ne ledajakou, ale na morl ku Kantovu! Pette si prce mladho Hegela a narazte v nich na Jee kantovce, jak si ho v t dob pedstavoval mlad teolog. Kantovsk Je je rovn ono jaksi reziduum, kter zstalo v rukou Rudolfu Bultmannovi. Siln odpor nmeck filozofie vi Pnu se projevuje prv v tom, co jej pedstavitel od Kanta po Nietzscheho a Heideggera nevidli, nechtli poznat a nedokzali vyst: nevyerpateln bohatstv mylenek a nauen Pn z hlediska byt, srozumiteln tajemstv Boho krlovstv, je se prv rod a utv. Redukovali si kesanstv pouze na jakousi morlku a k dovren veho netst na morlku kantovskou, aby pak ze sebe tento zbytek spolu s Nietzschem vyzvrtili. Nevidli a nedokzali poznat, e uen Pn nejene neobsahuje nic, co by se by vzdlen podobalo kantovsk morlce, ale e u nemu docela jinmu: srozumitelnmu tajemstv, je nm umouje pstup k ivotu samotnho Boha. Podobn jako nedokzali pedstavitel nmeck filozofie pochopit hebrejskou koncepci stvoen, inilo jim evidentn pote i pochopen natiky Pn, je hovo o tom, jak nov stvoen lovk vchz do ekonomie Boho ivota. Jakkoliv ontologick nebo pesnji eeno ontogenetick aspekt kesanstv jim zcela unikl. Protoe nmet filozofov zcela odmtli mylenku stvoen, uniklo jim i to, e uen Pn znamen ve sv podstat pedevm stvoen novho lovka. Odmtli metafyziku stvoen, a cel kesanstv pak pro n muselo bt zcela nesrozumiteln. Zbvala jaksi zcela nekonzistentn morlka bez jakhokoliv zkladu, navc zcela zfalovan, kter se nehodila k niemu jinmu ne k tomu, aby byla vyzvracena. Nietzsche ze sebe dvil kantovsk zbytky kesanstv a do sv smrti. Odpor Martina Heideggera k idovskmu a kesansk344

mu mylen je rovn jevem velice pznanm. Podle Martina Heideggera dn jin mylen krom starovkho eckho mylen a mylen nmeckho neexistuje. Hebrejsk mylen nikdy neexistovalo. Slovo od slova to po nm papoukuj jeho nmet a francouzt ci. Kesansk mylen dajn postrd pvodnost, vlastn obsah, substanci: stle je tu ptomen tent hlubok a zsadn odpor k uen Pn, jeho ontologick bohatstv nikdo z nich nedohl. Nmeck filozofie ponaje Kantem rozvd a rozvj rzn formy antichristianismu: idealistick typ u Fichta i materialistick antichristianismus, a krom toho i antichristianismus pravicov Nietzschv a levicov Marxv. Tyto rzn formy, druhy a rody antichristianismu se objevuj, sbliuj nebo vzjemn prolnaj a vsledek je chvatn. Kesansk mylen, star i nov, je odevad systematicky vytlaovno. Vyuovn kesanskmu mylen je prakticky odstranno z univerzit a vyuovn svatmu Psmu, svat Hebrejsk knihovn, je z univerzit a na nkolik vjimek odstranno rovn. Na konci minulho stolet zskal jist amatrsk fotograf povolen vyfotografovat lnn pltno v dlce ty metr, kter bylo vystaveno v Turn. Kdy vyvolval snmek a zskal negativ, spatil na tomto negativu nco, co na samotnm lnnm pltn nebylo dobe vidt: spatil lidskou tv a nebyla to tv ledajak! Pejdeme-li od francouzskch peklad svatch evangeli k eckm textm, z nich byla evangelia pozena, dospjeme k prvnmu odhalen. Ale kdy zaneme odhalovat na pozad eckho textu hebrejsk originl slov Pn, stv se pro ns rozpoznateln samotn tv jeho slov. Tuto analogii tve, tve hebrejtiny, kterou lze rozpoznat na pozad eckho textu, jsme pouili u nkolikrt. ada nesmysl a zavdjcch vklad zmizela. Dospli jsme pmo k my345

C L A U D E

T R E S M O N T A N T

lenkm Pna, tv v tv, panim el panim. Pna, v nm, jak pe Pavel v list Koloskm 2,3, jsou skryty veker poklady moudrosti a poznn " Pa Ajaccio, velikonoce 1983

346

Z V R

SYNOPTICK A HISTORICK TABULKA / 2

Datum

mt csai

Djiny p r v o t n crkve

Vznik evangeli podle Clauda I r e smont ant a

-27-14 -75 -4 14-37 kolem roku 30

-Augustus -narozen Pn -smrt Heroda Velikho -smrt a zmrtvchvstn Pn -(Pontius Pilatus prokurtorem Judeje) -poprava Stefana, radostn zvst pinesena pohanm -krtce po smrti a zmtvch vstn Pn -hebrejsk Matou + eck peklad -hebrejsk Jan +eck peklad

26-36

37-41 41-45 44 49 50 52

-Caligula -Claudius

-Edikt Cladiv:

-Pavlova misijn cesta, -poprava Jakuba, syna Zebedeova -Pavlova druh misijn cesta -Vyhnn id z ma -Pavlova tet misijn cesta -Pavlv pchod do Jeruzalma zaten -uvznn Pavel odveden do ma -pchod Pavla do ma -poprava Jakuba, brat-

-tict a edest lta -Luk 5 0 - 5 2 : prvn Pavlovy listy -padest a edest lta, Marek

54-68 57 59 60 nebo 61 62 64 64-65 66

-Nero

-kolem roku 60: Apokalypsa

-Nero zapaluje Rim

Pane -Neronovy masakry -maljeruzalmsk crkev prch do Pelely na zklad jaksi apokalypsy zatek vlky mezi Judeou a mem

68-69 69-79 70 79-81 81-96 96-98 98-117

-Galba -Vespasian

-Titus -Domitin -Nerva -Trajn

-oblhn adobyt Jeruzalma

347

E D I N

P O Z N M K A

EDIN POZNMKA

V originlu knihy Hebrejsk Kristus je sice pouito pi mnostv citt z Psma uvnit textu kurzvy, ale vtinou jen tehdy, chce-li autor zvraznit hebrejskou i eckou terminologii. Protoe nkdy bylo obtn odliit vklad nebo parafrzi od pmho cittu, uvdm v tomto pekladu vechny citty z Bible i jin v uvozovkch a kurzvou. Hebrejsk i eck slova i autorem zdraznn msta pmo v cittech uvdm v pekladu tun. Aby vynikl hebrejsk slovosled nebo hebrejsk slovn spojen pi hypotetick rekonstrukci hebrejskch originl novozkonnch knih, uvd autor vechny biblick citty ve vlastnch pekladech, kter nebylo mon mechanicky nahrazovat citty eskmi. Pi pekladu tchto autorovch peklad jsem pihlel k eskmu vydn Psma: Bible. Psmo svat Starho a Novho zkona (vetn deuterokanonickch knih). Ekumenick peklad, Praha, Zvon 1993. Hebrejsk Kristus nejen e vybouje ze zavedenho referennho systmu v biblick exegezi, ale tak v ppad teologie a filozofie. Tresmontant pi svm vkladu vry nehovo o ve" v bnm pojet, ale pouv v souladu s biblickou tradic pojmu jistota pravdy. Vit znamen bt jist pravdou nebo pravdivost nkoho i neho. Pekladem bt si jist" by se zcela oslabil autorv protisubjektivistick akcent, proto pouvm termnu bt jist nanejv v modifikaci: bt (si) jist. Pi transkripci eckch vraz jsme dodrovali v souladu se zavedenmi pravidly dlky, kdeto pi pepisu heb348

E D I N

P O Z N M K A

rejskch pojm jsme vzhledem k tomu, e je peklad Tresmontantovy knihy uren irmu okruhu teni, zvolili co nejjednodu postup. A na vjimky (jako Tra) u pepsanch hebrejskch termn dlky neuvdme. Pi pekladu jsme tak respektovali autorovo pravidlo nepouvat zkratek nzv biblickch knih na rozdl od eskho ekumenickho pekladu vak uvdme msto list" idm v souladu s autorovou intenc list Hebrejcm, msto Zjeven pak oznaen Apokalypsa. j.M.

349

OBSAH

PEDMLUVA KE TETMU VYDN PEDMLUVA K DRUHMU VYDN NKOLIK SLOV NA VYSVTLENOU MATOUOVO EVANGELIUM MARKOVO EVANGELIUM LUKOVO EVANGELIUM SYNOPTICK OTZKA TVRT EVANGELIUM ZVR EDIN POZNMKA .. .

7 11 17 53 108 130 153 ..237 341 348

Claude Tresmontant Hebrejsk Kristus Jazyk a st evangeli S pedmluvou mons. /.- Cb. Thomase

Z franczskeho originlu Le Christ Hbreu, La langue etlage des Evangiles, F.-X. de Guibert, Pa, 1983, peloil a edin poznmku napsal Josef Mlejnek. Odborn redaktor Vladimr Petkevi. Oblka, sadzba a grafick prava Erik Groch. Vylo vo vydavatefstve Knin diela Timotej v Koiciach ako jeho 12 publikcia. Nklad 1000 vtlakov. Prv vydanie. Tla MKV Press, Koice. Vetky prva vyhraden. ISBN 80-966961-8-1
196 K, 224 Sk

Zvl akujem prof. Thdr. Milanovi Balabnovi za prehliadnutie eskej transkripcie hebrejskch a aramejskch termnov.
Prekladatef