Karel apek

ANGLICK LISTY

Znn tohoto textu vychz z dla Anglick listy tak, jak bylo vydno v eskoslovenskm spisovateli v roce 1980 (APEK, Karel. Cestopisy I.: Italsk listy : Anglick listy : Vlet do panl. 2. soubor. vyd. Praha : eskoslovensk spisovatel, 1980. 296 s. Spisy, sv. 4.). Dal dla Karla apka naleznete online na www strnkch Mstsk knihovny v Praze: www.mlp.cz/karelcapek. Elektronick publikovn dla Karla apka je spolenm projektem Mstsk knihovny v Praze, Spolenosti brat apk, Pamtnku Karla apka a eskho nrodnho korpusu.

ANGLIE PRVN DOJMY Mus se zanat od zatku, radil mi kdysi mistr Chauliac; ale jeliko jsem u deset dn na tomto babylnskm ostrov, ztratil se mi zatek. m mm nyn zat? Opeenm pekem nebo vstavou ve Wembley? Panem Shawem nebo londnskmi strnky? Vidm, e zanm velmi zmaten; ale co se te tch strnk, musm ci, e jsou rekrutovni podle krsy a velikosti; jsou jako bohov, o hlavu vt ne lid smrteln, a jejich moc je neomezen; kdy takov dvoumetrov Bob na Piccadilly zvedne ruku, zastav se vechny vehikly, utkv Saturn a Uran stane na sv nebesk drze ekaje, a Bob tu ruku spust. Nikdy jsem nevidl nco tak nadlidskho. Nejvt pekvapen cestovatele je, najde-li v ciz zemi to, o em stokrt etl nebo co stokrt vidl na obrzku. Uasl jsem, kdy jsem v Miln nael milnsk dm nebo Koloseum v m. Je to ponkud pern dojem, protoe lovk m pocit, e u tu nkdy byl nebo e to u jednou njak zail, snad ve snu nebo kdy. Zaraz t, e v Holandsku jsou opravdu vtrn mlny a kanly a e na londnskm Strandu je opravdu tolik lid, e ti je z toho patn. Jsou dva zcela fantastick dojmy: nalzt nco neoekvanho a nalzt nco hodn znmho. lovk se vdycky nahlas podiv, kdy zniehonic potk starho znmho. Nue, stejn jsem se podivil, kdy jsem nad Tem nael Parliament, na ulicch gentlemany v edivch cylindrech, na kiovatkch dvoumetrov Boby a tak dle. Byl to pekvapujc objev, e Anglie je opravdu anglick. Ale abych pece jen zaal od zatku, tedy nakreslil jsem vm obrzek, jak vypad Anglie, kdy se k n blte z Kanlu. To bl jsou prost skly a nahoe roste trva; je to sice stavno dosti

dkladn, tak kajc na skle, ale mt pod nohama kontinent, lidi, to je pece jen solidnj pocit. Dle jsem vm nakreslil Folkestone, kde jsem pistl. V zpadu slunce to vypadalo jako hrad a cimbu; pozdji se ukzalo, e to jsou komny. Vystoupiv na zem shledal jsem s asem, e neumm a nerozumm ani slovo anglicky. Ukryl jsem se tedy do nejbliho vlaku; natst se ukzalo, e jede do Londna. Cestou shledvm, e to, co jsem povaoval za Anglii, je vlastn jenom velk anglick park: sam louky a palouky, pekrsn stromy, stalet aleje a sem tam ovce, tak jako v Hyde Parku, patrn pro zven dojmu. Jet v Holandsku jsem vidl lidi zvedajc zadky k nebi a pracujc rukama v hln. Tu a tam jsou erven vilky; dve kv pes iv plot, alej jede cyklista, jinak je tu kupodivu poskrovnu lid; lovk od ns je zvykl, e se na kad pdi zem nkdo mrv v hln. Konen se vlak zavrtv mezi jaksi divn domky; je jich sto docela stejnch; pak zase cel ulice stejnch; a zase; a zase. Dl to dojem horenho nsoben. Vlak let kolem celho msta, na nm le njak hrozn kletba; nebo kad domek m u dve z jaksi zoufal nutnosti dva sloupy. Dal blok je zaklet k tomu, aby nesl sam elezn balkny. Nsledujc blok je navdy odsouzen k edivm cihlm. Dal ulici je uren zdumiv a neodvratn osud mt modr verandy. Pak je cel tvr, j je pro njakou neznmou vinu uloeno mt u kadch dve pt stup. Nesmrn by mi ulevilo, kdyby nkter domek ml jenom ti; ale nen to z jaksi piny mono. A dal ulice je cel erven. Potom tedy jsem vystoupil z vlaku, padl do nru dobrho eskho andla strce, byl veden vpravo a vlevo, nahoru a dol; km vm, je to dsn. Naloili mne do vlaku a vyndali mne v Surbitonu, tili, krmili a uloili mne do pein; i byla tma jako u ns, ticho jako u ns, a sny, kter jsem ml, byly velijak, nco o lodi, nco o Praze a nco divnho, co jsem u zapomnl.

Chvla bohu, e jsem neml padest stejnch sn jeden za druhm. Bute nebesa pochvlena, e se aspo sny nevyrbj en gros jako londnsk ulice.

ANGLICK PARK Stromy jsou snad to nejkrsnj v Anglii. Tak ovem louky a strnci, ale hlavn stromy, krsn plecit, star, rozloit, voln, ctihodn a pevelik stromy. Stromy v Hampton Courtu, Richmond Parku, Windsoru a j nevm kde jet. Mon e ty stromy maj velk vliv na torysmus v Anglii. Myslm, e udruj aristokratick pudy, historismus, konzervativnost, celn ochranu, golf, dm lord a jin zvltn a star vci. Byl bych asi nruivm labouristou, kdybych bydlil v ulici eleznch Balkn nebo v ulici edivch Cihel; ale sed pod dubem kemelkem v Hampton Parku poctil jsem v sob povlivou nklonnost uznvat hodnotu starch vc, vy posln starch strom, harmonickou koatost tradice a jakousi ctu ke vemu, co je dosti siln, aby se udrelo po vky. Zd se, e v Anglii je mnoho takovch prastarch strom; skoro ve vem, co tu lovk potkv, v klubech, v literatue, v domcnostech, je njak ctit devo a list staletch, ctihodnch a stran solidnch strom. Tady vlastn lovk nevid nic okzale novho; jenom podzemn drha je nov, a proto asi je tak okliv. Ale star stromy a star vci maj v sob sktky, duchy vstedn a prmovn; tak Anglian maj v sob sktky. Jsou nesmrn vn, solidn a ctihodn; najednou to v nich njak zahara, eknou nco pitvornho, vylet z nich drobet sktkovho humoru, a u zas vypadaj vn jako star koen idle; jsou asi ze starho deva. Nevm ani pro, ale tato stzliv Anglie mi pipad nejpohdkovj a nejromantitj ze vech zem, kter jsem vidl. Snad je to pro ty star stromy. Nebo ne: to asi dlaj trvnky. To dl to, e se tady chod po lukch msto po cestikch. My ostatn si troufme chodit jen po cestch a pinch; to m jist ohromn vliv

na n duevn ivot. Kdy jsem vidl prvnho gentlemana brouzdat se po trvnku v Hampton Parku, myslil jsem, e je to pohdkov tvor, akoli ml cylindr; ekal jsem, e pojede do Kingstonu na jelenu nebo e zane tanit, nebo e na nj pijde zahradnk a stran mu vynad. Nestalo se nic, a konen i j jsem se odvil pustit se rovnou pes louku k onomu dubu kemelku, kter stoj na zatku tohoto listu na krsnm palouku. Nestalo se nic dl; ale nikdy jsem neml pocit tak neomezen svobody jako v tomto okamiku. Je to velmi zvltn: tady patrn lovk neplat za kodn zve. Tady nen o nm ponur mnn, e pod jeho kopyty trva neroste. Tady m prvo jt po louce, jako by byl rusalka nebo velkostatk. Myslm, e to m znan vliv na jeho povahu a svtov nzor. Otvr to zzranou monost jt jinudy ne cestou a pitom sebe sama nepovaovat za kodnou, roka nebo anarchistu. O tom vem jsem pemtal pod dubem v Hampton Parku, ale poslze i star koeny tla. Poslm vm aspo obrzek, jak takov anglick park vypad. Chtl jsem tam nakreslit tak jelena, ale piznvm se, e jej zpamti nedovedu.

LONDNSK ULICE Pokud se pak te Londna samotnho, pchne povechn benznem, splenou trvou a lojem, na rozdl od Pae, kde k tomu pistupuje zpach pudru, kvy a sra. V Praze pchne kad ulice jinak; po tto strnce nen nad Prahu. Sloitj je to s hlasy Londna: tam uvnit, na Strandu nebo na Piccadilly, to vm je, lidi, jako pdelna s tisci veteny; to to drn, rachot, pede, bubl, svit a hr tisci nacpanmi motory, busy, auty a parnmi mainami; a vy sedte na stee busu, kter neme dl a drn naprzdno, protste se jeho rachotem a poskakujete na mst jako divn vycpan loutka. Pak jsou postrann ulice, gardens, squares, roads a groves a crescents a po tu mizernou ulici v Notting Hillu, kde toto pi: velik ulice Dvou Sloup, ulice Stejnch M, ulice Sedmi

Schdk Ped Kadm Domkem a tak dle; nue, zde jaksi zoufal variace na i ohlauj prodavae mlka, bdujc jejej znamen prost tsky na zatpn, u je vlen kik uhle, a pern ev delirantnho nmonka zvstuje, e njak chlapk veze na prodej pt hlvek kapusty v dtskm korku. A v noci se tu miluj koky stejn divoce jako na stechch Palerma, pes vechny povsti o anglickm puritnstv. Jen lid jsou tady ti ne jinde; mluv spolu jen na pl huby a koukaj, aby u byli doma. A to je to nejpodivnj na anglickch ulicch: tady neuvidte ctihodn dmy povdat si na rohu o tom, co se stalo u Smith nebo Green, ani somnambuln putovat milence tyrrun se vedouc, ani sedt na zpra poestn obany s rukama na kolenou (mimochodem: tady jsem jet nevidl truhle, ani zmenka, ani dlny, ani tovarye, ani un; tady jsou jen krmy, sam krmy, sam Westminster Bank a Midland Bank Ltd.), ani mue pijc na ulici, ani laviky na rynku, ani zevlouny, ani povalovae, ani sluky, ani penzisty, zkrtka nic, nic, nic; londnsk ulice je jen takov koryto, kterm ivot tee, aby u byl doma. Na ulicch se neije, nekouk, nemluv, nestoj ani nesed; ulicemi se jenom probh. Tady ulice nen ten nejzajmavj lokl, kde vs potk tiscer podvan a promluv k vm tisc dobrodrustv; lokl, kde lid pskaj nebo se perou, hlu, koketuj, odpovaj, bsn nebo filozofuj, chod na stranu a uvaj ivota a dlaj vtipy nebo politiku a shlukuj se ve dvojice, v trojice, v rodiny, v zstupy nebo v revoluce. U ns, v Itlii, ve Francii je ulice jaksi velk hospoda nebo veejn sad, nves, shromdit, hit a divadlo, rozen domov a zpra; tady je nm, co nepat nikomu a nikoho nesbliuje s ostatnmi; tady nepotkvte lidi a vci, zde je jenom mjte. lovk u ns vystr hlavu z okna, a u je na ulici. Ale anglick domov nen od ulice oddlen jen zclonou v okn, nbr jet zahrdkou a m, beanem, trvnkem a ivm plotem, kleptkem na dvech a odvkou tradic. Anglick domov mus mt svou vlastn zahrdku, nebo ulice mu nen divm a rozkonm sadem; mus mt na zahrdce svou vlastn houpaku nebo hit, protoe ulice mu nen hitm ani zbavnou skluzavkou. Poezie 7

anglickho domova je zaplacena tm, e anglick ulice je bez poezie. A tady nikdy nepothnou ulicemi revolun davy, protoe ty ulice jsou na to pli dlouh. A pli fdn. Jete tu jsou busy, korby pout, velbloudi nesouc vs na hbet skrze cihelnou nekonenost Londna. Je mi jednou ze zhad, e si nespletou cestu, akoli se vtinou ned podle slunce ani podle hvzd, vzhledem k zdej oblanosti. Nevm dosud, podle jakch tajnch znmek rozezn idi Ladbroke Grove od Great Western Road nebo Kensington Park Street. Nevm, pro dv pednost tomu, ujdt do East Actonu, msto aby jel do Pimlica nebo Hammersmithu. Je to toti vechno tak podivn stejn, e nechpu, pro se vlastn specializoval na East Acton. Snad tam m domek, jeden z tch se dvma sloupky a sedmi stupni u dve. Ty domky vypadaj trochu jako rodinn hrobky; pokusil jsem se je nakreslit, ale a jsem dlal co chtl, nedoshl jsem vrazu dosti beznadjnho; mimoto nemm s sebou edivou barvu, kterou bych je natel. Abych nezapomnl: Oveme jsem se byl podvat na Baker Street, a vrtil jsem se straliv zklamn. Nen tam ani stopy po Sherlocku Holmesovi; je to bezpkladn poestn obchodn ulice, je nem vyho cle ne stit do Regents Parku, co se j po dlouhm sil tm povede. Dotkneme-li se jet strun jej podzemn stanice, vyerpali jsme ve, i svou trplivost.

TRAFFIC Ale jakiv se nesmm .s tm, emu se tady k traffic , toti s frekvenc na ulicch. Vzpomnm s hrzou na den, kdy mne poprv dovezli do Londna. Nejdv mne vezli vlakem, pak beli njakmi nesmrnmi zasklenmi halami a strili mne do mov klece, je vypad jako dobyt vha; to je lift, a jelo to dol oklivou pancovou studn, nae mne vythli a prchali kivolakmi podzemnmi chodbami; bylo to jako hrozn sen. Pak tam byl takov

tunel nebo kanl s kolejemi, a tam piletl bruc vlak; hodili mne do nho, a vlak letl dl, a bylo tam tk a plesniv dusno, patrn z blzkosti pekla; nae mne znovu vyndali a beli novmi katakombami a k pohyblivm schodm, je rachot jako mln a enou se do ve i s lidmi; km vm, je to jako horeka. Pak jet nkolik chodeb a schodi, a pes mj odpor mne vyvedli na ulici, kde mi kleslo srdce. Bez konce a peruen se sune tynsobn ps vehikl: busy, supajc mastodonti tc se ve stdech s hejny lidiek na zdech; pedouc auta, nklady, parn mainy, cyklisti, busy, busy, letc smeka aut, bc lid, traktory, ambulance, lid plhajc jako veverky na stechy bus, nov stdo motorovch slon, tak, a te to vechno stoj, mruc a drnc pval, a neme to dl; ale ani j nemohu dl, vzpomnaje na hrzu, kterou tehdy ve mn vzbudila pedstava, e musm pebhnout na druhou stranu ulice. Podailo se to s jistm spchem, a od t doby jsem bezpotukrt pekioval londnsk ulice; ale jakiv se s nimi nesmm. Tehdy jsem se vracel z Londna zdrcen, zoufal, zhroucen na duchu i na tle; poprv v ivot jsem poctil slep a zuiv odpor k modern civilizaci. Zdlo se mi, e je nco barbarskho a katastroflnho v tom stranm nakupen lid; pr jich je tady sedmapl milinu, ale j jsem je nepotal. Vm jenom, e prvn dojem z tto velik hromady byl skoro tragick; bylo mi zko, a bezmezn se mi zastesklo po Praze, jako kdy se mal dt ztrat v lese. Ano, bezeveho se vm piznm, e jsem se bl: bl jsem se, e se ztratm, e mne pejede autobus, e se mi nco stane, e jsem ztracen, e lidsk ivot nem ceny, e lovk je zvten bakterie hemc se po milinech na njakm plesnivm bramboru, e to je snad jen okliv sen, e lidstvo vyhyne njakou hroznou katastrofou, e lovk je bezmocn, e se dm pro nic za nic do ple a e se mi vichni budou smt: vech sedmapl milinu lid. Snad jednou pozdji pochopm, co mne tak na prvn pohled vydsilo a naplnilo nekonenou zkost; ale dobr, dnes jsem si u trochu zvykl, jdu, bm, uhbm, jezdm, plhm na stechy 9

vehikl nebo se tm lifty a tubami jako kad jin, ale jen za jednu cenu: e na to nesmm myslit. Jakmile si chci uvdomit, co se kolem mne dje, mm zase muiv pocit neho patnho, obludnho a katastroflnho, s m si nevm rady. A pak se mi, vte, nesnesiteln stsk. A nkdy se to vechno zastav teba na pl hodiny: prost proto, e toho je pli mnoho. Nkdy na Charing Cross se udl uzel, a ne to rozmotaj, nastav se vozidel od Banky a nkam po Brompton, a vy zatm mete ve svm vehiklu pemlet, jak to bude vypadat za dvacet let. Protoe takov zcpa nastane patrn tuze asto, peml o tom mnoho lid. Nen dosud rozhodnuto, bude-li se chodit po stechch nebo pod zem; jenom to je jisto, e na zemi to u nejde, co je pozoruhodn vymoenost modern civilizace. Co mne se te, dvm pednost zemi, jako obr Anteus. Nakreslil jsem vm obrzek, ale ve skutenosti to vypad jet he, nebo to hlu jako tovrna; ofi vak netroub jako blzni a lid nikterak nenadvaj; je to pece jen klidn lid. Zatm jsem mimo jin rozlutil, e div kik o-ej- na ulici znamen brambory, oi je olej a u- je lhev s nm zhadnm. A nkdy se na nejvt ulici postav na kraji chodnku cel kapela a hraje, fouk do trumpet, bubnuje a vybr penny; nebo si stoupne ped okna talinsk tenor a zpv Rigoletta, Troubadoura nebo horouc pse touhy To jsem se krbla, docela jako v Neapoli. Zato vak jsem potkal jedinho lovka, kter si hvzdal; bylo to na Cromwell Road a byl to ernoch.

HYDE PARK A kdy mn bylo nejsmutnji v zemi anglick byla anglick nedle zamoen nevslovnou nudou , pustil jsem se po Oxford Street; chtl jsem jt prost na vchod, abych byl ble vlasti, ale spletl jsem si smr a putoval jsem pmo k zpadu, proe jsem se ocitl u Hyde Parku; k se tam Marble Arch, protoe je tam

10

mramorov brna, kter nikam nevede; nevm vlastn, pro tam stoj. Bylo mi j ponkud lto, i el jsem se na ni podvat; a pi tom jsem to uvidl, a bel jsem se tam kouknout, protoe tam byly zstupy lidu. A kdy jsem pochopil, co se dje, bylo mi hnedle radostnji. To je takov velk prostranstv, a kdo chce, me si pinsti idli nebo enit nebo vbec nic a me zat povdat. Za chvli ho poslouch pt nebo dvacet nebo ti sta lid, odpovdaj mu, odporuj, kvaj hlavami a nkdy zpvaj s enkem pobon nebo svtsk hymny. Nkdy oponent zsk lid na svou stranu a chop se slova sm; nkdy se zstup dl pouhm tpenm nebo puenm jako nejni organismy a bunn kolonie. Nkter hlouky maj pevnou a vytrvalou konzistenci, jin se neustle drob a pelvaj, rostou, bobtnaj, mno se nebo se rozptyluj. Vt crkve maj takov pojzdn kazatelniky, ale nejvc enk stoj prost na zemi, cucaj mokrou cigaretu a kou o vegetarinstv, o pnubohu, o vchov, o reparacch nebo o spiritismu. Jakiv jsem nevidl nco podobnho. Protoe jsem j hn u mnoho let nebyl na dnm kzn, el jsem poslouchat. Pidal jsem se ze skromnosti k malmu a tichmu hlouku; mluvil tam hrbat mladk s krsnma oima, patrn polsk id; po del dob jsem pochopil, e jeho tmatem je jenom kolstv, i peel jsem k velkmu zstupu, kde na kazatelnice poskakoval star pn v cylindru. Zjistil jsem, e zastupuje jakousi Hyde Park Mission; hzel rukama tak, e jsem se bl, e pelet pes zbradlko. Dalmu zstupu kzala star dma; nejsem nijak proti ensk emancipaci, ale ensk hlas, vte, lovk to zkrtka neme poslouchat; pece jen ensk je pro veejnost od prody handicapovna svm orgnem (myslm hlasovm). Kdy en dma, mm vdycky pocit, e jsem mal hoch a e mne maminka hubuje. Pro hubovala ta anglick lady se skipcem, jsem dobe nepochopil; vm jen, e kiela, abychom li do sebe. V dalm zstupu kzal katolk pod vysokm krucifixem; poprv v ivot jsem vidl hlsn vry kacm; bylo to moc hezk, a konilo to zpvem, v nm jsem se pokouel zpvat druh hlas; bohuel jsem 11

neznal melodii. Nkolik zstup se vnovalo vhradn zpvu; to se postav doprosted muek s taktovkou, ud ko, a cel zstup zpv, dokonce velmi slun a polyfonicky; chtl jsem jen mlky poslouchat, nebo nejsem z thle farnosti, ale soused, gentleman v cylindru, m vybdl, abych tak zpval, i pl jsem nahlas a velebil Hospodina beze slov i bez melodie. Jde tudy zamilovan prek, mldenec vythne z st cigaretu a zpv, dvka taky zpv, zpv star lord a mladk s plkou pod pa, a ooupan muk uprosted kruhu diriguje gracizn jako ve Velk opee; nic se mi tady dosud tak nelbilo. Zpval jsem jet se dvma jinmi crkvemi a naslouchal kzn o socialismu a zvstovn njak Metropolitan Secular Society; postl jsem chvli u malikch debatnch hlouk; jeden neobyejn otrhan gentleman zastval konzervativn spoleensk zsady, ale mluvil tak stran cockney, e jsem mu vbec nerozuml; jeho odprcem byl evolun socialista, podle vech znmek lep bankovn ednk. Dal hlouek byl jenom ptilenn; byl tam jeden hnd Ind, jeden jednook v placat epici, jeden tlust armnsk id a jet dva mleliv mui s lulkami; jednook tvrdil v jakmsi stralivm pesimismu, e nco je nkdy nic, kdeto Ind zastval radostnj nzor, e nco je vdycky nco, co opakoval dvacetkrt v docela chatrn anglitin. Pak tam stl jeden ddeek, ml v ruce dlouh k a na nm standartu s npisem Thy Lord calleth thee; povdal nco slabm a chraptivm hlskem, ale nikdo ho neposlouchal. I zastavil jsem se, ztracen cizinec, a dlal jsem mu posluchae. Potom jsem chtl jt po svm, nebo byla u noc; ale zastavil mne njak nervzn lovk a nevm, co mi kal; odpovdl jsem mu, e jsem tu ciz, e Londn je stran vc, ale Angliany e mm rd; e jsem u vidl kus svta, ale e mloco se mi tak lbilo jako enci v Hyde Parku. Ne jsem to ve povdl, stlo kolem ns deset lid a tie poslouchali; mohl jsem se pokusit o zaloen nov crkve, ale nenapadl mne dn dosti nepochybn lnek vry a krom toho neumm dost dobe anglicky, a proto jsem se vytratil.

12

Za m v Hyde Parku se psly ovce; a kdy jsem se na n dval, jedna, patrn nejstar, vstala a zaala beet; i naslouchal jsem jejmu ovmu kzn, a teprve kdy domluvila, el jsem dom, spokojen a oitn jako po bohoslub. Mohl bych na to navzat vten vahy o demokracii, anglick povaze, poteb vry a jinch vcech; ale radji nechvm cel udlosti jej pirozenou krsu.

V NATURAL HISTORY MUSEUM Byl jste v British Museum? Vidl jste Wallace Collection? Byl jste u v Tate Gallery? Vidl jste Madame Tussaus? Prohldl jste si South Kensington Museum? Byl jste v National Gallery? Ano, ano, ano, byl jsem vude; ale nyn mi dovolte, abych si sedl a povdal o nem jinm. Co jsem chtl ci? Ano, divn a velk je proda; a j, nenavn poutnk k obrazm a sochm, se piznm, e mi nejvt rozko zpsobily mule a krystaly v Natural History Museum. Ovem i mamuti a prajeti jsou velmi krsn; rovn ryby, motli, antilopy a jin zv poln; ale nejhez jsou mule a keble, nebo vypadaj, jako by si je pro zbavu tvoil duch bosky hrav a okouzlen nesslnmi monostmi. Jsou rov, masit jako dv sta, nachov, jantarov, perleov a ern, bl a skvrnit, tk jako kovadlina a filigrnsk jako pudenka krlovny Mab, toen, rhovan, ostnat, obl, podobn ledvinm, om, rtm, pm, pilbicm a niemu na svt; prsvitn, opalizujc, nn, stran a nepopsateln. Co jsem chtl ci? Ano, kdy jsem pak probhal poklady a klenotnicemi umn, sbrkami nbytku, zbran, at, koberc, ezeb, porculnu, vc tepanch, rytch, tkanch, hntench, kovanch, vykldanch a malovanch, polvanch a vyvanch a pletench, vidl jsem znovu: divn a velk je proda. To ve jsou jin mule, vypocen jinou boskou a nutnou hravost;

13

to ve vydal ze sebe pl nah a mkk, tesouc se tvoivm lenstvm. Ndhern vciko, netsuk Japanu i vchodn tkanino, kdybych t mohl mt doma, m bys mi byla! Lidskm tajemstvm, projevem lovka, e ciz a spanilou. Ale v tomto stralivm a nezmrnm nahromadn u nen jednotlivc, ani osobnch rukou, ani djin; jest jenom len proda, ivoin tvoivost, fantastick hojnost krsnch a podivnch mul vylovench z ocenu bez asu. I bute jako proda; tvote, tvote vci podivn, krsn, rhovan i toen, pestr i prsvitn; m hojnji, divnji a istotnji budete tvoiti, budete bli prod nebo snad bohu. Velik jest proda. Ale nesmm zapomenouti na krystaly, formy, zkony a barvy. Jsou krystaly velik jako sloupov chrmu, nn jako plse a ostr jako jehliky; ir, modr, zelen jako nic na svt, barev ohnivch nebo ern; matematick, dokonal, podobn konstrukcm podivnskch a pomatench uenc; nebo pipomnajc jtra, srdce, obrovsk pohlav a ivoin hleny. Jsou krystalov jeskyn nebo obludn bubliny minerlnho tsta; je nerostn kvaen, kvaen, rst, architektura i inenrstv; pismbh, gotick kostel nen nejsloitj z krystal. I trv v ns sla krystalinick; i krystalizoval Egypt v pyramidch a jehlanech, ecko ve sloupch, gotika ve filch a Londn v kostkch ernho blta; nessln zkony stavby a skladby probhaj hmotou jako tajemn matematick blesky. Musme bt pesn, matematit a geometrit, abychom byli rovni prod. slo a fantazie, zkon a hojnost jsou horenmi silami prody; nikoliv sedt pod zelenm stromem, nbr tvoit krystaly a ideje znamen stvat se prodou; tvoit zkony a formy; pronikat hmotu havmi blesky boskho potstv. Ach, jak mlo vstedn, jak mlo odvn a pesn je poezie!

POUTNK PROBR DAL MUZEA Poklady celho svta shrnula bohat Anglie ve svch sbrkch; sama nepli tvoiv, svezla metopy akropolsk a egyptsk kolosy z

14

porfyru nebo uly, relifn balvany asyrsk, uzlovit plastiky starho Yucatnu, usmvav Buddhy, ezbiky a laky japonsk, vkvt umn z kontinentu a zm kolonilnch pamtek: elezn kovn, tkaniny, skla, vzy, dziky upk, knin vazby, sochy, obrazy, email, vykldan sekrete, saracnsk avle a bh mi pomoz, j nevm co jet; snad vecko, co na svt m njakou cenu. Ml bych bt nyn zajist velmi pouen o rznch stylech a kulturch; ml bych nco povdat o vvojovch etapch v umn; ml bych si v hlav roztdit a rozdlit vechen ten materil, kter tu je vystaven pro podiv a pouen. Avak msto toho jsem roztrhl roucho sv a ptm se: Kde je dokonalost lovka? Vdy je to stran, e je vude; vdy je to pern objev, nalzt dokonalost lovka i na potku byt; nalzt ji v utven prvnho kamennho pu; nalzt ji v kresb Kovkov; nalzt ji v n, na Fidi a ve starm Ninive a vude, kde lovk nechal pamtku svho tvoivho ivota. Vidl jsem tolik vc, mohl bych volit; dobe, km vm tedy, e nevm, je-li lovk dokonalej, vy a poutavj utveje prvn popelnici nebo vyzdobuje slavnou vzu portlandskou; nevm, je-li dokonalej bt lovkem jeskynnm nebo Britem z West Endu; nevm, je-li vym a botjm umnm malovati portrt krlovny Viktorie na pltn nebo portrt pingvna prsty ve vzduchu, jako in domorodci Ohniv zem. km vm, je to stran; stran je relativismus asu a prostoru, ale stranj je relativismus kultury a djin; nikde za nmi ani ped nmi nen bodu klidu, idelu, hotovosti a dokonalosti lovka; nebo je vude a nikde, a kad msto v prostoru a v ase, kde lovk postavil sv dlo, je nepekroiteln. A j u ani nevm, je-li portrt od Rembrandta dokonalej ne tanen maska ze Zlatho pobe; vidl jsem pli mnoho. I my se musme vyrovnati Rembrandtovi nebo masce ze Zlatho i Slonovho pobe; nen pokroku, nen nahoru ani dol; je jen nekonen nov tvoivost. Toto je jedin pklad, kter dvaj djiny, kultury, sbrky a poklady celho svta: tvote jako div, tvote ustavin; na tomto mst, v tomto okamiku se m vytvoit vrchol a dokonalost lidskho dla; mus se vystoupiti tak 15

vysoko jako ped padesti tisci lety nebo jako v gotick madon nebo jako v tamt bouliv krajin Constablov. Je-li deset tisc tradic, nen vbec dn tradice; nelze si nco vybrat z vehojnosti; lze k n jen pidat nco nebvalho. Hledte-li v londnskch sbrkch ezby ze sloni i vyvan pytlky na tabk, najdete je; hledte-li dokonalost lidskho dla, najdete ji v Indickm muzeu i galrii Babylnsk, v Daumierech, Turnerech a Watteauech i mramorech Elginovch. Ale pak vyjdete z tohoto nakupen vech poklad svta a mete jezdit hodiny a mle po stee busu, od Ealingu po East Ham a od Claphamu a po Bethnal Green; a nenajdete skoro, kde by se vae oko potilo krsou a bujnost lidskho dla. Umn je, co je uloeno za sklem v galrich, muzech a v pokojch bohatch lid; ale nebh tady po ulicch, nemrk pknmi msami oken, nepostav se na rohu jako pomnk, nepozdrav t e dvrnou nebo monumentln. J nevm: snad je to pece jen protestantismus, co umlecky vyslo tuto zemi.

POUTNK VID ZVATA A SLAVN LIDI Hanbil bych se, kdybych nebyl v zoo a v Kew Gardens; nebo m znti vecko. I vidl jsem koupat se slony a pardly vyhvat hebk bicha ve veernm slunci, nakoukl jsem do straliv huby hrochovy, podobn obrovskm hovzm plicm, divil jsem se irafm, je se usmvaj tle a rezervovan jako strnouc sleny, koukal jsem, jak sp lev, jak se pojmaj opice a orang-utang si dv na hlavu ko jako my lid klobouk; indick pv pro mne rozevel ocas a toil se hrabaje vyzvav patem, ryby v akvriu zily duhovmi barvami a nosoroec zdl se vzet v ki, kter byla ita na hovado jet vt. Dost u, a dost jsem toho vypotal; u nechci nic vc vidt. Avak jeto jsem onehdy neuml nakreslit zpamti jelena, bel jsem do Richmond Parku, kde jsou jich cel stda. Bl se bez okolk k lidem, dvajce pednost vegetarinm. A trefit jelena je

16

kol dosti tk, podailo se mi nakreslit cel stdo. Za nimi prodlval v trv prek milenc; nepojal jsem je do svho obrzku, nebo to, co dlali, dlvaj u ns milenci tak, jenome ne tak veejn. Zalval jsem se potem v tropickch sklencch v Kew mezi palmami, linami a vm, m buj blzniv zem; byl jsem se podvat na vojka, jen v ohromn beranici a ervenm kabt bh ped Towerem a pi kadm obratu tak divn vm zadupe, jako kdy pes hrabe zadnma nohama v psku; nevm, k jak historick udlosti se vztahuje tento zvltn zvyk. Byl jsem u Madame Tussaus. Madame Tussaus je muzeum slavnch lid, toti jejich voskovch figur. Je tam krlovsk rodina.(tak krl Alfons, ponkud zachvcen od mol), Macdonaldovo ministerstvo, francouzt prezidenti, Dickens a Kipling, marlov, slena Lenglenov, vynikajc vrahov z poslednho stolet a pamtky po Napoleonovi, jako jeho ponoky, opasek a klobouk, dle je tam na mst hanby csa Vilm a Frantiek Josef, na svj vk stle jet sve vypadajc. U jedn zvlt podaen figurny pna v cylindru jsem se zastavil a hledal jsem v katalogu, kdo to je; najednou se pn s cylindrem pohnul a odeel; bylo to pern. Za chvli dv sleny hledaly v katalogu, koho pedstavuji j. U Madame Tussaus jsem uinil ponkud nepjemn poznatek; bu jsem zcela neschopen st v lidskch tvch, nebo fyziognomie klamou. Tak napklad mne na prvn pohled zaujal sedc pn s koz bradou, slo 12; v katalogu jsem nael: 12. Thomas Neill Cream, popraven 1892. Otrvil strychninem Matildu Cloverovou. Byl tak obvinn z vrady t jinch en. Vskutku, jeho tv je velmi podezel. slo 13, Franz Mller, zavradil pana Briggse ve vlaku, hm. slo 20, oholen pn, vypadajc tm honetn: Arthur Devereux, popraven 1905, zvan kufrov vrah, jeto ukrval mrtvoly svch obt po kufrech. Dsn. slo 21, ne, tento ctihodn knz neme bt pan Dyerov, readingsk vraednice nemluvat. Shledvm, e jsem si spletl strnky katalogu, a jsem nucen opravit sv dojmy; sedc pn 17

slo 12 je jenom Bernard Shaw, slo 13 je Louis Blriot a slo 20 je prost Guglielmo Marconi. U nikdy nebudu posuzovat lidi podle tv.

CLUBS Jakpak to mm skromn ci? Nu ano, dostalo se mi t nezaslouen cti, e jsem byl uveden do nkterch z nejuzavenjch klub londnskch, co se kadmu pocestnmu nestane; i pokusm se vylit, jak to tam vypad. Jmno jednoho jsem zapomnl a nevm ani, ve kter je ulici; ale vedli mne takovm stedovkm prchodem, potom nalevo a napravo a jet jinudy a k jednomu domu s doista slepmi okny, a pak dovnit, bylo to jako klna, a odtud se lo do sklepa a tam byl ten klub; byli tam boxei a literti a krsn dvky, dubov stoly a hlinn podlaha, mstnost jako dla, dra fantastick a hrozn; myslel jsem, e mne tam zabij, ale dali mi jst na hlinnch talch a byli mil a hezc; potom mne odvezl ampin jin Afriky v bhu a skoku, a j podnes se pamatuji na hezkou dvku, kter se tam ode mne uila esky. Ten druh klub je slavn, stolet a nesmrn ctihodn; v nm sedval Dickens a Herbert Spencer a mnoz jin, kter mi tamn vrchn nk, majordom i vrtn (nebo kdo to byl) vesms jmenoval; snad je tak vechny etl, nebo zdl se bt velmi ulechtil a dstojn, jako bvaj archivi. Provedl mne celm tm historickm palcem; ukzal mi knihovnu, trnu, star rytiny, vytpn klozety, koupelny, jaksi historick lenoky, sly, kde gentlemani kou, jin sly, kde p a kou, a jin, kde kou a tou; vude vane dech slvy a starch koench kesel. Jku, kdybychom mli takov star koen idle, mli bychom tak tradici; pedstavte si, jak by se zrodila historick kontinuita, kdyby si Frantiek Gtz mohl sednout na idli po Zkrejsovi, rmek po milovskm a profesor Rdl, dejme tomu, po nebotku Hattalovi. Nae tradice nen podloena tak starmi a zejmna tak komfortnmi lenokami;

18

jeliko nem na em sedt, vis ve vzduchu. Na to jsem myslel, kdy jsem se uvelebil v jedn z tch historickch lenoek; bylo mn trochu djinn, ale jinak docela pohodln, a okukoval jsem historick osobnosti, kter dlem visely na stnch, dlem sedly v klubovkch a etly Punch nebo Who is Who. Nikdo nemluvil, co psob opravdu dstojn; mli bychom mt u ns takov msta, kde se ml. Star pn se our o dvou holch slem, a nikdo mu zlomysln neekne, e vborn vypad; jin se hrabe v novinch (nevidm mu do tve), ani by poctil nruivou potebu mluvit s nkm o politice. lovk z pevniny si dodv dleitosti tm, e povd; Anglian tm, e ml. Zdlo se mi, e vichni, kdo tam jsou, jsou lenov Krlovsk akademie, slavn mrtv nebo bval ministi, nebo nikdo z nich nemluvil; nikdo se na mne nepodval, kdy jsem piel, a nikdo, kdy jsem odeel. Chtl jsem bt jako oni, ale nevdl jsem kam s oima; kdy nemluvm, dvm se, a kdy se nedvm, myslm na divn nebo prmovn vci; i stalo se mi, e jsem se nahlas zasml. Nikdo se po mn neohldl; bylo to drtiv. Pochopil jsem, e se kon jaksi obad, k nmu pat kouen z lulky, listovn ve Who is Who a zejmna mlen. Toto mlen nen mlen lovka o samot, ani mlen pythagorejskho filozofa, ani mlen ped bohem, ani mlen smrti, ani nm hloubn; je to mlen zvltn, spoleensk a vytben, mlen gentlemana mezi gentlemany. Piel jsem jet do jinch klub; je jich tu mnoho set, rznho chlupu a posln, ale ty lep jsou vesms na Piccadilly nebo v sousedstv a maj star koen lenoky, obad mlen, dokonal sklepnky a klauzuru vi enskm; jak vidte, jsou to velik pednosti. Mimoto jsou stavny v klasickm slohu z kamene, kter je ern kouem a bl detm; uvnit je dobr kuchyn, ohromn sly, ticho, tradice, tepl a studen voda, njak portrty a kulenky a mnoho jinch pamtnch vc. Jsou tak politick kluby a ensk kluby a non kluby, ale tam jsem nebyl. Na toto msto by se hodilo rozjmn o spoleenskm ivot, muskm eholnictv, dobr kuchyni, starch podobiznch, anglick 19

povaze a nkterch jinch otzkch s tm souvisejcch, ale jakoto lovk pocestn musm se ubrat dle, k novm a novm poznatkm.

NEJVT VZORKOV VELETRH ILI BRITISH EMPIRE EXHIBITION I. Mm-li vm hned pedem ci, eho je nejvc na vstav ve Wembley, tedy rozhodn lid; a kolnch vprav. Jsem sice ptelem populace, pohlavnho rozmnoovn, dt, kol a nzorn vchovy, ale piznm se, e chvlemi jsem si pl mt s sebou strojn puku, abych si proklestil cestu splaenm, tlacm se, bcm, dupajcm stdem kluk s kulatmi epikami na kokosech nebo etzem holek, je se dr za ruce, aby se neztratily. asem se mi s nekonenou trplivost povedlo dostat se a k stnku; prodvala se tam novozlandsk jablka, nebo tam byla vystavena rov koata z Austrlie i kulenk vyroben na Bermudch; potstilo se mi dokonce spatit sochu prince z Walesu udlanou z kanadskho msla, co mne naplnilo ltost, pro vtina londnskch pomnk nen tak vyrobena z msla. Nae opt jsem byl posunovn proudem lid, oddvaje se vhledu na krk tlustho gentlemana nebo na ucho star dmy pede mnou. Ostatn jsem nic nenamtal; co lid by se tlailo, kdyby v oddlen australskch chladren byly vystaveny rumn krky tlustch gentleman nebo v hlinnm palci Nigrie koe se suenma uima starch dam. Bezmocn se vzdvm myslu podat ilustrovanho prvodce vstavou ve Wembley. Jak mm vylit tento roh komerciln hojnosti? Jsou tam vycpan ovce, suen vestky, klubovky vyroben na Fidi, hory damaru nebo cnov rudy, girlandy skopovch kt, suen kopra podobn ohromnm kum okm,

20

pyramidy konzerv, gumov stintka, staroanglick nbytek z jihoafrickch tovren, syrsk hrozinky, cukrov ttina, hole a sr. A novozlandsk karte, cukrov z Hongkongu, njak malajsk oleje, australsk voavky, model jakchsi cnovch dol, gramofony z Jamaiky a poho msla z Kanady. Jak vidte, je to cesta kolem svta, nebo spe putovn pli velikm bazarem. Jakiv jsem nebyl v tak gigantickm jarmarku. Krsn je palc strojnictv; a nejkrsnj dla britskho vtvarnho umn jsou lokomotivy, lodi, kotle, turbny, transformtory, takov divn mainy se dvma rohy na ele, stroje na velik toen, tesen a bouchn, obludy daleko fantastitj a nekonen elegantnj ne prajeti v Natural History Museum; nevm, jak se jmenuj a co se s nimi dl, ale je to krsn, a nkdy pouh roubov matika (sto liber tk) je vrchol formln dokonalosti. Nkter stroje jsou rven jako paprika, jin masvn a ed, nkter han mosaz a jin ern a velkolep jako nhrobek; a je to divn, e vk, kter vymyslil dva sloupy a sedm stup ped kadm domkem, vybsnil v kovu takovou nevyerpatelnou podivnost i krsu forem a funkc. A nyn si pedstavte, e toho je natsnno na ploe vt ne Vclavsk nmst, e je to vt ne Uffizie a vatiknsk sbrky dohromady, e se to vtinou to, sy, mele naolejovanmi ouptky, cvak ocelovmi elistmi, tun se pot a leskne mosaz; je to mtus kovovho vku. Jedin dokonalost, kter modern civilizace dosahuje, je mechanick; stroje jsou ndhern a bezvadn, ale ivot, kter jim slou nebo je jimi obsluhovn, nen ndhern, ani leskl, ani dokonalej, ani slinj; ani dlo stroj nen dokonal, jen Ony, Stroje, jsou jako bohov. A abyste vdli, nael jsem skutenou modlu v Palci prmyslu. Je to krouc nedobytn pokladna, leskl pancov koule, kter se tie to a to na ernm olti. Je to divn a trochu pern. Odnes mne dom, Letc Skote, skvl stopadestitunov lokomotivo, penes mne pes moe, lodi bl a svtc; sednu si tam na drsn mezi matedoukov a zavru oi, nebo jsem selsk krve a trochu mne znepokojilo, co jsem vidl. Tato dokonalost hmoty, z n 21

neplyne dokonalost lovka, tyto skvouc nstroje tkho a nevykoupenho ivota mne matou. Jak by vypadal vedle tebe, Letc Skote, slep ebrk, kter mi dnes prodal sirky? Byl slep a srn praivinou; byl to velmi patn a porouchan stroj; byl to prv jenom lovk.

II. Krom stroj pedvd vstava ve Wembley dvoj podvanou: suroviny a produkty. Suroviny jsou obyejn krsnj a zajmavj. Cihla istho cnu m nco dokonalejho ne ryt a tepan cnov msa; ryav nebo ohniv ed dv nkde z Guayany nebo Sarawaku je rozhodn poutavj ne hotov bilir, a slizce prsvitn surov guma z Ceylonu i Malajska je vlastn daleko krsnj a tajuplnj ne gumov koberce nebo gumov biftek; a to vm jet nepopisuji velik africk zrn, oechy bhvodkud, bobule, semena, jdra, plody, pecky, chory, klasy, makovice, hlzy, lusky, den a vlkna a koeny a list, vci suen, moun, olejnat a lupenit ve vech barvch a hmatatelnch jakostech, jejich jmna, vtinou velmi krsn, jsem zapomnl a jich uit je mi ponkud zhadn; myslm, e se tm poslze maou stroje, imituje mouka nebo mast podezel tarts v Lyonsovch poracch velkostavech. Z tch havch, hanch, bruntnch, temnch a kovov znjcch dev se ovem dl staroanglick nbytek, a nikoliv negersk modly, ani chrmy, ani trny ernch i hndch krl. Nanejv jet lkov koe i pytle, ve kterch sem bylo svezeno toto bohatstv obchodnch artikl Britskho impria, povdaj nco o negersk nebo malajsk ruce, kter se do nich vepsala svm podivnm a pknm technickm rukopisem. Ve ostatn je evropsk produkt. Ale abych nelhal: ne vechno ostatn. Je nkolik uznanch exotickch prmysl, jako napklad indick velkovroba Buddh, nsk vje, kamrsk ly nebo damascensk mee, ve kterch si Evropan libuj. A tedy se vyrbj ve velkm sedc

22

Sakiamunov, anilnov laky, exportn nsk porculn, sloni ze slonoviny a kalame z hadince nebo mastku, ryt msy, perleov hlouposti a jin zaruen prav exotick vrobky. Nen u lidovho domorodho umn; ernoch v Beninu vyezv ze slonch kl figurky, jako by vychodil mnichovskou akademii, a dte-li mu kus deva, vyee z nho klubovku. Inu boe, patrn pestal bt divochem a stal se m vlastn? ano, stal se zamstnancem Civilizovanho prmyslu. tyi sta milin barevnch lid je v Britsk i; a na vstav Britsk e je z nich vidt jen nkolik reklamnch pank, pr lutch nebo hndch kram a nkolik starch pamtek, je se sem dostaly jaksi pro kuriozitu a pro zbavu. A j nevm, je-li to stran padek barevnch ras nebo stran mlen ty set milin; a nevm ani, co z toho dvojho by bylo hroznj. Vstava Britskho impria je ohromn a peplnn; je tu vecko, i vycpan lev a vyhynul emu; schz tu jen duch ty set milin lid. Je to vstava anglickho obchodu. Je to prez t slabouk vrstvy evropskch interes, kter povlkly cel svt, nestarajce se pli o to, co je vespod. Vstava ve Wembley ukazuje, co tyi sta milin lid dlaj pro Evropu, a zsti tak, co Evropa dl pro n; ale nen tu to, co oni sami dlaj pro sebe. Nen toho mnoho ani v Britskm muzeu; nejvt koloniln e nem skutenho etnografickho muzea... Avak odstupte ode mne, patn mylenky; a jsem radji posunovn a postrkovn proudem lid od zlandskch jablek ke guinejskm kokosm, od singaporskho cnu k zlatm rudm jin Afriky; a vidm dlky a zempsy, horniny a plodiny zem, pamtky zvat i lid, vecko to, z eho se nakonec lisuj ustc librov bankovky. Je tu vecko, co lze zpenit, kupovat a prodvat, od hrsti zrn po salnn vagn, od kusu uhl po koiinu z modrch liek. Due m, co by sis chtla koupit z tchto poklad svta? Nic, nic vlastn; chtla bych bt malik a stt zase v krm starho Prouzy v pici, vyvalovat oi na ern pernk, pep, zzvor, vanilku a bobkov list a myslet si, to e jsou vechny poklady svta a vechny vn Arbie a vechno koen dalekch zem, asnout, 23

ichat a pak si bet st Vernv romn o koninch divnch, dalekch a vzcnch. Nebo j, hloup due, jsem si je pedstavovala jinak.

EAST END Zan se to nedaleko za stedem svta, za Anglickou bankou, Burzou a dungl ostatnch bank a smnren; toto Zlat pobe je tm omvno ernmi vlnami Vchodnho Londna. Nechote tam bez prvodce, kali mi domorodci z West Endu, a neberte s sebou mnoho penz. Nue, je to rozhodn pehnno; podle mho vkusu je Piccadilly nebo Fleet Street hor divoina ne Ps Ostrov nebo zlopovstn Limehouse i s nskm Mstem a ne cel Poplar se vm vudy, s idy, s plavci i s bdnm Rotherhithe na druh stran eky. Nestalo se mi nic, vrtil jsem se jen hodn smuten, a jsem obstl na razii v Koch i v pstavnch ohavnostech Marseille i Palerma. Pravda, jsou to velmi okliv ulice z bltivch cihel, se spoustou dt na dlab, divnmi nskmi typy, je bhaj jako stny po obchodech jet divnjch, opilmi nmonky, dobroinnmi azyly, krvavmi vrostky a pikvaenm, hadrovm zpachem; ale vidl jsem hor msta, bdu vouc, pinavou a zancenou jako ved, nevslovn zpachy a doupata hroznj ne vl pelech. Ale to nen to, to nen to. Stran ve Vchodnm Londn nen to, co lze vidt a ichat, ale to, e toho je tak nesmrn a nevykupiteln mnoho. Jinde je chudoba a oklivost jen jako smetit mezi dvma domy, jako ohavn kout, ptl i neist odpadek; ale tady jsou mle a mle ernch domk, beznadjnch ulic, idovskch krm, nadpoetnch dt, koalen a kesanskch azyl. Mle a mle, od Peckhamu po Hackney, od Walworthu po Barking: Bermondsey, Rotherhithe, Poplar, Bromley, Stepney Bow a Bethnal Green, tvrti dlnk, id, cockney a naklada z dok, lid chudch i ztracench ve stejn nijak, ern, hol a nekonen, proryt neistmi kanly hlun komunikace a napod

24

stejn beztn. A na jihu, na severozpad, na severovchod zase tot, mle a mle ernch domk, kde cel ulice je jen nesmrn horizontln ink, tovrny, plynojemy, trati, hlinit obiny, sklady hmot a sklady lid, bez konce a bez nadje. Jsou jist ohavnj tvrti a bdnj ulice ve vech dlech svta; i bda m zde vy rove, a nejchud ebrk nevz jet v hadrech; ale mj boe, co lid, jak miliny lid ij v tto vt polovin Londna, v tchto krtkch, uniformnch, neradostnch ulicch, je se hem na plnu Londna jako ervi v nesmrn mrin! A to prv je smutek East Endu: je toho pli mnoho; a ned se to pedlat. Ani dmon pokuitel by si netroufal ci: Chce-li, zbom toto msto a ve tech dnech je znovu postavm, znovu a lpe; ne tak ern, ne tak mechanicky, ne tak nelidsky a pust. Kdyby to ekl, snad bych padna se mu klanl. Bhal jsem ulicemi, jejich jmna pipomnaj Jamaiku, Kanton, Indii nebo Peking; vecky jsou stejn, ve vech oknech zclonky; mohlo by se to zdt skoro slun, kdyby nebylo pt set tisc takovch ubikac. V tto zdrcujc kvantit u to nevypad jako pbytek lid, nbr jako geologick tvar; toto ern magma je chrleno tovrnami; nebo je to sedlina obchodu, jen tamhle po Temi pluje na blch lodch; nebo se to navrstvilo sazemi a prachem. Bte se podvat na Oxford Street a Regent Street a Strand, jak krsn domy postavili lid pro zbo, pro vrobky, pro vci; nebo vrobek lovka m svou cenu. Koile by ztratila na cen, kdyby mla bt prodvna v takovchto edivch a jalovch stnch; ale lovk tu me t, to jest spt, jst okliv jdla a plodit dti. Snad by vs nkdo znalej zavedl na msta malebnj, kde i pna je romantick a bda pitoreskn; ale j jsem zabloudil do uliek velkho potu a nemohu najt cestu ven. Nebo je vbec jisto, kam vedou tyto nessln ern ulice?

25

COUNTRY Nue, sedni na vlak a ujdj nkterm smrem, zpvaje si do rachotu kol kudy ven, kudy ven. I defiluj ulice Velkho Potu, bubny plynren, kiovatky kolej, tovrny, hbitovy; nyn vpadaj psy zelen do nekonenho msta, vid posledn stanice tramvaj, tich pedmst, zelenou trvu a prvn oveky sklonn k zemi ve vnm prodnm obadu ran. A pak jet pl hodiny, a jsi venku z nejvtho msta na svt; vystoup na nkter stanice, kde t ekaj pohostinn lid, a jsi v anglick country. Kde se nyn nabere pknch slov, abys vylil tich a zelen pvaby anglickho venkova? Byl jsem dole v Surrey a nahoe v Essexu; bhal jsem po cestch vroubench ivmi ploty, sammi ivmi ploty, kter dlaj z Anglie tu pravou Anglii, nebo ohraniuj, ale netsn; pooteven vrtka t vedou do stalet aleje parku hlubho neli les, a tady je erven domek s vysokmi komny, v kostela mezi stromy, luka se stdy krav, stda kon, je po tob obracej krsn a vn oi; cestika jako by ji vymetl, sametov tn s leknny a kosatci, parky, zmky, louky a louky, dn pole, nic, co by kielo o lidsk din; rj, kde sm pnbh udlal asfaltov a pskov cesty, naszel star stromy a upletl z beanu deky na erven domky. Mj stre, esk sedlku, jak byste potsl v nevoli hlavou, dvaje se na erven a ern stda krav na nejkrsnjch lukch svta, a ekl byste: Jak koda toho krsnho hnoje! A ekl byste: Pro tadyhle nenaszej epy, a tuhle, lidi, tuhle by mohla bt penka, a tady brambory, a tady bych naszel msto toho kov ten a vajksle; a tady vojtku, a tuhle ovsek, a tady na tom lnu ito nebo epku; vdy je tu hlna, lidi, e by ji mohl na chleba mazat, a oni to nechaj na pastvu! Vte, strku, ono to pr tady nestoj za tu prci; abyste vdl, penka sem chod z Austrlie a cukr z Indie a brambory z Afriky nebo odkud; vte, strku, tady u nejsou sedlci; a tohle je jen takov zahrada. A v, hochu, ekl byste, to se mn u ns lb vc; je to teba jen epa, ale lovk aspo vid tu prci. A tady, vdy tu ani

26

nikdo nehld u tch krav a voveek; e jim je nikdo neukradne! Namout, hochu, vdy tu nen vidt lovka; jen tamhle jede nkdo na kole, a tady, ku, zas nkdo na tom smradlavm aut; hochu, hochu, copak tu nikdo nic nerob? Tko bych vyloil svmu strkovi hospodskou soustavu Anglie; pli by ho svrbly dlan po tk radlici. Anglick venkov nen pro prci; je pro oi. Je zelen jako park a nedoten jako rj; i putoval jsem travnatou stezkou v Surrey za vlahho det, mezi trsy lut rozkvetl kruinky a ryavm vesem, jen prokvtal svtlounkm kapradm; a nebylo tam nic ne nebe a obl kopeky, nebo domky i s lidmi jsou schovny v stromov, odkud veselm oblkem dm pipraven obd. Vzpomnm na tebe, dobr star domku se stropem z trm a ohromnm krbem, ve kterm se me uvelebit cel promokl lovk; stl je dubov, a dobe chutn guildfordsk pivo z hlinnch dbnk a e veselch lid nad anglickm pekem a srem. Jet jednou vm dkuju, a musm zase dl. Putoval jsem jako vla po trvncch v Essexu, lezl pes plot do panskho parku a vidl leknny a gladstonie na ern tni, tancoval v spce tanec, kter jsem neuml, lezl na v kostela a dvacetkrte za den asl nad harmoni a dokonalost ivota, jm se obklopuje Anglian ve svm domov. Anglick domov, to je tenis a tepl voda, gong svolvajc k obdu, knihy, louky, pohodl vybran, ustlen a poehnan staletmi, svoboda dt a patriarchlnost rodi, pohostinnost a formalism pohodln jako upan; zkrtka anglick domov je anglick domov, a proto jsem jej na pamtku nakreslil i s kukakou a krlkem; uvnit pak ije a pe jeden z nejrozumnjch lid tohoto svta, a venku kukaka kuk teba ticetkrt za sebou; tm konm pohdku o nejlepch vcech Anglie.

27

CAMBRIDGE A OXFORD Nejdve m lovk dojem provincilnho msta; a nhle, propna, je tenhle star zmek? To je studentsk kolej s temi dvory, vlastn kapl, krlovskou sn, kde jed studenti, parkem, hiti a j nevm m jet. A tady je druh, jet vt, se tymi dvory, parkem za ekou, vlastn katedrlou, jet vt gotickou jdelnou, ptistyletm trmovm, galri starch portrt, jet starmi tradicemi a jet slavnjmi jmny. Tet pak je nejstar, tvrt se vyznamenv vdami, pt atletickmi rekordy, est nejpknj kapl, sedm nevm u m, a protoe jich je pinejmenm patnct, spletl jsem si je vechny; vidm jen hradovit palce perpendikulrnho slohu, ohromn ndvo, kde bhaj pni ci v ernch talrech a tverhrannch baretech s tapekem, z nich kad m sv dva nebo ti pokoje v tchto zmeckch kdlech; vidm gotick kaple vykuchan protestantismem, hodovn sn s estrdou pro masters a fellows, ctihodn uzen portrty earl, sttnk a poet, kte odtud vyli, vidm proslul backs, toti zadky kolej nad kou Cam, pes ni jsou hozeny mosty do staletch kolejnch park; pluji po nn ce mezi backs a parky a myslm na nae studenty, na jejich huben bicha a boty prooupan bhnm po pednkch. Klanm se ti po ps, Cambridgi, nebo dostalo se mi cti jst na estrd mezi uenmi masters v sni tak ohromn a star, e mi bylo, jako by se mi to jen zdlo; zdravm t obma rukama, Cambridgi, nebo dostalo se mi radosti jst se studenty, masters a jinou mlde z hlinnch hrnk v Plmsci; a bylo mi dobe mezi nimi. A vidl jsem trvnky, na kter sm vstoupit jen master, a nikoliv undergraduate, a schody, na kterch sm hrt v kuliky jen graduate, a nikoliv student; vidl jsem profesory v krliin a pltch ervench jako langusta, vidl jsem, jak graduovan klekaj a lbaj ruku mstokanclovu; z tch vech div jsem mohl nakreslit jen jednoho ctihodnho kolejnho probota, jen mi nalil skleniku ery aspo tak starho jako star Pitt.

28

Zpamti jsem pak nakreslil koleje cambridgesk, jak se mi o nich nkolikrt zdlo; ve skutenosti jsou jet vt a krsnj. Nkdy se mi tak zdv o cambridgeskm krlkovi. Dali mu tam dchat njak plyn, aby se podvali, co tomu k jeho krli slezina; vidl jsem ho umrat, dchal pekotn a poulil oi. Nyn mne strav ve snch; bu bh milostiv jeho uat dui. Co mm nyn ci patnho o Oxford? Nemohu chvlit Oxford, chvle Cambridge; a m ptelstv s Cambridg mne zavazuje, abych dtil sru a ohe na hrdopyn Oxford. Bohuel se mi tam docela lbilo; koleje tam jsou jet vt a snad jet star, maj krsn tich parky, galrie pedk stejn slavnch, hodovn sn, pamtky a dstojn pedely; ale veker tato parda a tradice nen pro kadho; zd se, e jejm elem nen pstit uen odbornky, nbr pny. Pedstavte si, e by nai studenti obdvali pinejmenm ve Valdtnskm sle na tkm starm stbe, obsluhovni nky v livrejch, zpracovvni ke zkoukm domcmi profesory v posluchrnch vybavench vemi druhy klubovek, kesel a lehtek; pedstavte si Ale ne; hoi, nic si z toho nedlejte.

POUTNK NAVTVUJE KATEDRLY Katedrlov msta jsou mal msta s velkmi katedrlami, ve kterch se konaj nesmrn dlouh bohosluby; i pijde kostelnk a nad turistovi, aby nekoukal na strop a pile, nbr sedl si do lavice a poslouchal, co tam v chru odzpvuj. Tento zvyk maj kostelnci v Ely, Lincolnu, Yorku a Durhamu; nevm, co dlaj jinde, nebo jinde jsem nebyl. Slyel jsem ohromn mnostv litani, alm, anthem a psn, a viml jsem si, e anglick katedrly maj obyejn devn stropy, nsledkem eho nen u nich vyvinut oprn systm kontinentln gotiky; e perpendikulrn pile v Anglii maj vzhled sloitho potrub; e protestantt kostelnci jsou tvrd ne katolit a potrp si stejn na spropitn jako kostelnci italt, jene jsouce gentlemany musej dostat vt; e reformace vykonala

29

velmi prasck dlo, kdy zurela hlavy soch a odstranila z kostel obrazy a jin pohansk modlstv. Nsledkem toho jsou anglick katedrly hol a divn, jako by se do nich nikdo nenasthoval. A jet hor je, e uprosted hlavn lodi je uzaven chr pro knze, ministranty a elitu farnosti; ostatn lid sed dole a nevid nic ne vcemn vyezvan stny chru a zadek varhan; hlavn lo je tm dkladn poruena, celkov prostor je rozznut vedv; jakiv jsem nevidl nco tak absurdnho. Ale protoe tam v chru jet pod nco zpvaj, je nutno se sebrat a jt ven. Ely, Ely, lama sabachtani! Zradilo jsi mne, Ely, mrtv msto lec u nohou romnsk katedrly, kdy unaven a zniv jsem o pt hodin odpoledne tloukl na dvee ajoven a hospod, vep, trafik i paprnk, ale nebylo mi oteveno. V pt hodin odpoledne Ely sp; neml jsem bohuel pokdy vyzkoumat, co dl Ely ve ti hodiny odpoledne nebo v deset hodin rno; snad vbec sp. I sedl jsem si mezi kravince ve veejnm parku a dval jsem se na ctihodnou katedrlu, kter tu stoj k chvle bo. Ty kavky kolem v jsou snad due kostelnk, kte zaiva straili v kostele. Lincoln b do kopeka, m hrdek a katedrlu a nco po manech, zapomnl jsem u co; katedrla je er a krsn, a zpvaj tam njak bohosluby pro ti kostelnky, kte mne nevraiv hldaj. Co mohu init? Sbohem, kostelnci, jedu se podvat do Yorku. V Yorku je katedrla jet krsnj; chci si ji prohldnout, ale kostelnk povd, abych toho jako nechal, e za chvli budou bohosluby. I el jsem se projt na hradby a nakreslil jsem si odtamtud yorksk minster, tebae se v nm konaly bohosluby; snad proto pijdu do anglickho pekla. Kolem je pkn Yorkshire, krajina tkch krav a slavnch prasat, stedisko vech anglickch unek a pek; a ulice v Yorku jsou star a hezk, s vysunutmi tty a ernmi trmy. Mnoho bych mohl ci o djinch Yorku, ale musm jet do Durhamu. Katedrla v Durhamu je prastar a strm na vysok skle; uvnit se konaj bohosluby s kznm, zpvem a kostelnky; pece vak 30

jsem vidl hrob Bedy Ctihodnho, zavalit pile a kov chodby a vpravu hezkch Amerianek; ty pile jsou pokryty hluboko vtesanm ryhovnm, co psob zvltnm, skoro polychromatickm dojmem. Mimoto je tam hrob svatho Cuthberta, star hrad a star kamenn domky, a pkn msteko b z kopce na kopec, a vc u o tom nevm. Tedy anglick chrmov architektura je hrnem mn malebn i mn plastick ne kontinentln. Kdy se jednou pednormanskm Britm povedlo postavit nramn chrmov lodi s devnm stropem, zstali na tom i v gotice, patrn z pravk konzervativnosti; i jsou jejich kostely pevelik sn s irokmi okny, bez klenby a ebrov, bez mocn vysunutho systmu oprnch pil, oblouk, fil a cel t plastick frenezie; a maj dv tyhrann ve v portle a jednu nad zkenm, sochy vymeten reformac a chudou sochaskou vzdobu, vnitn prostor pokaen chrem a varhanami a celkov dojem siln otesen ptomnost kostelnk. Avak jet slovko o vs, mal kostlky bez chr a kostelnk, hol a chladn sky bo s dubovm stropem, hbitovnm trvnkem dokola a tyhrannou v mezi stromy, je je tak typick pro anglick venkov jako bn cibulky pro n venkov; ve, je odbjte hodiny vn stejnm crkevnm npvem nad vn stejnmi nhrobky nebotk.

CESTA DO SKOTSKA EDINBURGH A nyn na sever, na sever! Ubh hrabstv za hrabstvm, v nkterm krvy le, v nkterm stoj, nkde se pasou ovce, jinde kon a jinde jenom vrny. Zjev se ed moe, skly a mokiny, pestvaj iv ploty a msto nich thnou se kamenn zdky.

31

Kamenn zdky, kamenn vsi, kamenn msta; za ekou Tweed je kamenn zem. Mr. Bone ml bezmla pravdu, kdy prohlsil Edinburgh za nejpknj msto na svt. Je pkn, kamenn ed a divn; tam, kde jinde tee eka, b eleznice, na jedn stran je star msto, na druh stran nov, tdy irok jako nikde, v kadm prhledu socha nebo kostel; a ve starm mst hrozn vysok domy, co nen nikde v Anglii, a prdlo na bidlkch plpolajc nad ulicemi jako vlajky vech nrod to tak dole v Anglii nen, a umazan, ryav dti na ulicch, to tak dole v Anglii nen; a kovi, truhli i velijac strejci, to tak v Anglii nen, a divn uliky, wynds nebo closes, to tak v Anglii nen, a tlust rozcuchan babky, to tak v Anglii nen; tady se zase zan lid, jako v Neapoli nebo jako u ns. To vm je zvltn, tady ty star domy maj komny v prel, jaksi msto v, jak jsem to nakreslil. To nen nikde na svt ne v Edinburku. A msto le na kopcch; b nkam, a najednou m pod nohama hlubokou zelenou propast s pknou ekou dole; jde, a zniehonic b ti nad hlavou jin ulice po most, jako v Janov; jde, a pijde na ist kruhov nmst, jako v Pai. Pod se m emu divit. Vleze do Parliamentu, a tam bhaj cel hejna advokt v parukch se dvma ocsky vzadu, jako ped njakmi sty lty. B se podvati na hrad, co tak malebn stoj na kolm skle, a pijde ti do cesty cel kapela dudk a kumpanie highlander; ti maj nohavice z kostkovanch pld a epici s pentlikami, ale dudci maj suknky erven a ern a na nich takov pytlky z koziny, a hudou na dudch meivou a rozilujc pse za doprovodu cel kapely bubenk. Paliky ltaj nad hlavami bubenk, to se, vyskakuj v divnm a divoskm tanci; a dudci me vlenou pse a pochoduj po hradn espland s nahmi koleny drobnmi krky baletek. A bum a bum, paliky se to rychleji, k se, vzltaj, a najednou je z toho smuten pochod, dudci pit nekonenou a thlou melodii, highlandi stoj v pozoru, za nimi hrad skotskch krl, a jet dle za nimi cel krvav a stran djiny tto zem. A bum a bum, paliky tan nad hlavami 32

divok a umn tanec tady jet hudba zstala podvanou jako v pravku; a dudci se nadnej, jako by v heb netrplivosti tanili do boje. Jin zem a jin lid. Je to provincie, ale monumentln; zem chud, ale kepk; bruntn a hranat typ lid, ale dvata hez ne dole v Anglii, krsn usmrkan dti, ivot rozloit a chlapsk pes vechen kalvinismus. Namoudui, tady se mi dobe zalbilo; i dm vm jet z radosti jako pseek kousek moe u Leith a Newhaven, moe studenho a ocelovho, a modr keble na pamtku a pozdrav rybskch brek; a jet vm pidm cel starobyl a malebn msteko Stirling s hradem skotskch krl; stojte-li u starho kannu na vsp hradu, mte v rukou klc ke skotskm horm; co abychom se tam podvali? Ped hradem bh baletka s bodkem a v kostkovanm kiltu; deset krok k brn, deset zptky, pozor, parda, k noze zbra; baletka potese suknkou a tan nazptek. Na jihu bojit Roberta Brucea, na severu modr hory; a dole na zelen louce se krout eka Forth, tak jako se nekrout dn eka na svt; i nakreslil jsem ji, aby kad vidl, e je to eka krsn a potujc.

LOCH TAY Kdybych byl bsnkem jako Karel Toman nebo Otakar Fischer, napsal bych dnes bsniku ne dlouhou, ale krsnou. Byla by o skotskch jezerech, byla by provta skotskm vtrem a orosena kadodennm skotskm detm; bylo by tam nco o modrch vlnch, vesu, kaprad a dumavch cestch; neekl bych tam, e ty dumav cesty jsou vesms obehnny plotem (snad proto, aby tam nemohly jt tancovat arodjnice). Musm ci surovou przou, jak je tu krsn: modr a fialov jezero mezi holmi kopci to jezero sluje Loch Tay a kad dol se jmenuje Glen, kad hora Ben a kad lovk Mac; jezero modr a pokojn, vtr jiskiv vanouc, huat, ern i ryav bkov na lukch, smoln ern bystiny a kopce

33

baladicky pust, porostl travou a vesovisky, jak vm to mm vylit? Bylo by pece jen nejlpe napsat to ve verch; ale nenapad mne dn rm na slovo vtr. Vera veer mne t vtr zanesl k hradu Finlarig; hrozn jsem polekal starho hldae hradu, nebo prv istil bval popravit a snad mne povaoval za straidlo. Kdy se uklidnil, vykldal zvltnm nem, ale s velikou rozko o eenm popraviti; je tam dra, kudy padaly uat hlavy do podzem; co mne se te, povauji za mono, e ten otvor a podzemn komora, velmi podobn ump, slouily elm nekrvavm a pirozenm. Ptomn Amerian se vemu tomu skepticky usmval, jako by to byl humbuk; ale Amerian nemaj pomru k tajemstvm Starch Zem. Dda hlda byl neobyejn hrd na svj hrad; ukazoval velik stromy, star podkovy a kameny a vykldal nesmrn dlouho, patrn gaelsky, o krlovn Marii Stuartovn, markzi Ballochbuichovi a skotskch djinch. Je tam tak komora se sochami; jedna pedstavuje krlovnu Marii, jedna njakho ryte Campbella a jedna krlovnina aka. Toho jsem vm nakreslil. Velmi zvltn je jin socha, o kter dda kasteln patrn podle starch balad vypravoval, e pedstavuje hubatou enu; a protoe to u dl nelo, rozhodl erif, aby ji vichni postien veejn vyplcali na zadek, co pr een socha znzoruje. Rozchzm se s mstn autoritou potud, e ta socha se mi zd daleko star ne erif, hubat ena i hrdek Finlarig; myslm, e pedstavuje nco starodvnho, snad muka zatracenc v pekle. Ostatn jsem ji peliv nakreslil. Podailo se mi nakreslit tak prek Skot, mue se enou. Skoti jsou vtinou zavalit, kvetoucch lc a silnch j; maj mnoho dt a sympatick, starodvn jmna klan. Suknky ili kilty nos jen na vojn nebo hraj-li na dudy. Ty kostkovan pldy se jmenuj tartany a jsou to vlastn jaksi erby; kad klan m tartan jinch barev, co zajist byl kdysi dostaten dvod, aby se vzjemn vyvraoval s klanem jinak kostkovanm. Skotsk nedle je jet hor ne anglick, a skotsk bohosluby vyvolvaj pedstavu nekonenosti. Pastoi nos jeat knry a nejsou 34

tak rov a blahovoln jako angliknt duchovn. V celm Skotsku pestanou v nedli jezdit vlaky, ndra se zavrou a nedje se zhola nic; divm se, e se nezastav i hodiny. Jen vtr e jezera sin a ocelov mezi holmi bnmi kopc; na takovm jezee jsem plul, a se m loka octla na mlin, i poloil jsem pro a el jsem putovat po dumavch cestch mezi drtnmi ploty. A zjevilo se mi jin Skotsko pod edmi nebesy: pust a dlouh gleny se zboenmi kamennmi chemi, kamenn zdky bc po strnch, na mle a mle st jeden kamenn, jakoby neobydlen domek; tu a tam pole ovsa s rodou na prst vysokou, ve ostatn jen kaprad a kameny a trva tuh jako mech; nkdy zabe ovce bez paste lezouc po strni, nkdy zaki nakav ptk, dole hu ern, do luta zpnn eka Dochart mezi sukovitmi dubisky. Divn, tvrd, jakoby pedhistorick zem. Mraky se petahuj pes temena kopc, deov zvoj zastiuje teskn a przdn kraj, kter se dosud nepodrobil ruce lovka; a dole hu po ernm kamen ern eka Dochart.

BINNORIE, O BINNORIE Nes mne, Krlovno jezera, po bitce edm a modrm Loch Tay, mezi bezlidnmi bnmi kopc pod nebesy, je mne astuj detm i sluncem; nes mne, isounk lodi, po tpytivm hedvb jezera Tay. Nes mne, erven poto, nejzelenjm ze zelench dol, dolm uzlovitch strom, dolm zpnn eky, dolm huatch ovc, glenem nordick hojnosti. Pokej, stbrn osiko, zsta, rozkroen a kadeav dubisko, ern borovi a syt ole; pokej, dve divokch o. Ale ne; unej mne, syc vlaku, na sever, na sever, mezi ty ern hory. Modr a ern hory nad zelenmi valy; dol ryavch krav, svtl a ern zele, leskl jezrka a nordick krsa bzek; bez konce hol a ladn obliny kopc s valy a dolinami, zarostl gleny a strn

35

ryav vesem; severn krsa luin, hjky bezov, a na severu, na severu leskne se hladina moe jako ocelov epel. Inverness, msteko pstruh a highlandr, cel stavn z rov uly. A ty domky jsou sroubeny z kvdr tak pkn tesanch, e jsem vm je nakreslil. I ty stky nade dvemi jsou jenom v Inverness. A nyn do hor, do nitra zem, do kraje gaelskho jazyka. Boe, nikdy jsem nevidl tak smutn a stran kraj; pod ty lys kopce, ale vy a hroznj; nic ne zakrsl bzy, a pak u ani ty ne, ale lut kruinka a ves, a pak u ani to ne, ale mokvajc ern raelina a na n jen vloky bog cottonu, ktermu kme vousy svatho Ivana; a pak u ani to ne, ale kamen, sam kamen s tuhmi trsy stiny. Mraky se plouhaj po edch lysinch kopc, stikne studen d, pry se zvednou nad ernmi skalami a zjev se temn glen, smutn jako vyt psa. Po mle a mle nen domku ani lovka; a kdy pelet domek, je ed a kamenn jako ty skly, a sm, na mle sm. Jezero bez rybe, ky bez mlyne, pastviny bez paste, cesty bez poutnka. Jen v rnj dolin se pasou kosmat skott bci, stoj v deti a ulhaj do mokiny; snad proto jsou tak zarostl jeatmi upinami, jak jsem vm je nakreslil. A skotsk ovce maj cel haveloky z vlny a na tvch jakoby ern masky; nikdo je nepase, jen kamenn zdka b po pustch strnch, oznaujc ptomnost lovka: a po tuto zdku je m pastvina. A nyn je tak pusto, e u tu nen ani std, ani vlastnictv, jen zcen domek a rozpadl val na hnd prtc mechov strni. Konec ivota; tady se snad nic nezmnilo za deset tisc let; jen cesty lid vedli a postavili drhy, ale zem se nezmnila; nikde stromu ani koviska, jen studen jezera, peslika a kaprad, bez konce hnd vesoviska, bez konce ern kamen, inkoustov stinn tty hor proryt stbrnmi nitkami bystin, ern blata raelinit, mran dmajc gleny mezi lysmi hbety vrch, a zase jezero s temnou stinou, hladina bez ptk, krajina bez lid, zkost bez piny, cesta bez cle, nevm, co hledm, ale toto je konen samota; napij se z 36

tohoto nesmrnho smutku, neli se vrt mezi lidi, nabobtnej samotou, due neukojen; nebo nevidls nic vtho ne tuto oputnost. A nyn mne vezou do dol, na mezch tryskaj lut jiskry kruinek, plaz se kosodevina, zakrsl bzky se chytly ulovch sutek; ern bystina ske dolm, u jsou tu borov lesy, nachov rozkvt rododendron a rud nprstnk; bzy, limby, duby a ole, nordick divoina, kaprad po ps a prales jalovc; slunce proraz mraky a dole se zatpyt hlubok zez novho moe mezi tty hor.

TERRA HYPERBOREA Jsem v konin, kter se jmenuje Skye ili Obloha; ale nejsem na nebi, nbr jen na Hebridch, na velkm divnm ostrov mezi ostrovy, na ostrov sloenm z fjord, raeliny, skal a tt; sbrm barevn muliky mezi oblsky modravmi nebo plavmi, a ze zvltn milosti nebes nalzm i trus divokho losa, jen je dojnou kravou gaelskch rusalek. Strn mokvaj jako napit houba, ves bruach mne chyt za nohy, ale pak, lidi, je vidt ostrov Raasay a Scalpay, Rum a Eigg, a pak je vidt hory podivnch a prastarch jmen, jako Beinn na-Caillich a Sgurr na-Banachdich a Leacan Nighean an-t-Siosalaich nebo dokonce Druim nan Cleochd, kdeto tamty lys bn se jmenuj jen Blaven, docela prost Blaven. A tenhle potek je prost Aan Reidhe Mhoire, a tamten psit zlivek je jednodue Sron Ard-a-Mhullaich. Tato a vechna ostatn jmna ukazuj krsu a podivnost ostrova Skye. Je krsn a chud; a pvodn chye vypadaj tak pedhistoricky, jako by je stavli nebotci Piktov, o nich, jak znmo, nen znmo nic. Pak sem pili gaelt Kaledonci a odnkud z Norska Vikingov; krl Hakon tu dokonce po sob nechal kamenn hrdek, a proto se to msto jmenuje Kyle Akin. Jinak vichni tito dobyvatel nechali ostrov Skye v pvodnm stavu, jak vyel z ruky bo: divok, pust

37

a rozryt, mokr a vzneen, stran a lbezn. Kamenn chaloupky zarstaj travou a mechem, nebo se rozpadaj, oputny od lid. Jednou za tden svt slunce, a pak se odhal tty hor ve vech nevslovnch odstnech modrosti; i jest modrost azurov, perleov, omen nebo indigov, ern, rov i zelen; modrost hlubok, nadechnut, podobn parm, nletu nebo pouh vzpomnce na nco krsn modrho. Tyto vechny a nesetn jin modrosti jsem vidl na modrch ttech Cuillinu, ale bylo tam jet ke vemu modr nebe a modr mosk zliv, a to u se vbec ned vypovdt; pravm vm, e vyvstaly ve mn neznm a bosk ctnosti pi pohledu na tuto nesmrnou modrost. Ale pak vylezou mraky z dolin a hor, moe zeedne a sychrav d splv s mokvajcmi svahy. V dom hodnch lid ho raelina v krbu, antick pan zpv skotsk balady a j zpvm s ostatnmi divnou a starou pse tha tighin fodham, fodham, fodham, tha tighin fodham, fodham, fodham, tha tighin fodham, fodham, fodham, tha tighin fodham eirigh. A pak se vichni drme dokola za ruce a zpvme nco skotskho o louen nebo o shledn. Mezi vspami ostrov je vidt zk pruh volnho moe; tudy pr pluj velrybi na Island nebo do Grnska. love, pro ti je smutno, kdy se dv na ten prouek volnho moe? Bute pozdraveny, zem, kter snad nikdy neuvidm! Ach, vidl jsem modr a ohniv moe a hebounk ple a palmy sklonn nad azurovmi vlnami; ale tyhle ed a chladn lochy mi udlaly; koukej, tamhle se brouzd jeb v chaluhch a racek i mosk vlatovka kloue nad vlnami s ostrm a divokm kikem, nad vesoviskem psk sluka a fr hejno kval, rousnat bek se div lovku a na lysch kopcch se pasou ovce, podobn zdlky lutavm vm; a s veerem se vyroj myridy drobnch muek a lezou lovku do nosu, zatmco skoro do plnoci trv severn den.

38

A to sin, plounajc moe pod nohama, a ta oteven cesta na sever...

BUT I AM ANNIE OF LOCHROYAN Avak kapitn parnku se nedal zlkat tou volnou cestou na sever; byl to rozafn mu, a msto do Grnska nebo na Island plul prost do Mallaig; patrn neetl Jack Londona. Propak ns honte, rackov, kic mosk chaso? Kdybych uml ltat jako vy, letl bych pes Skotsko odpovaje na oblch vlnkch jezer, a potom pes moe do Hamburku; tam je eka Labe a nad n bych letl silnmi letkami; teprve u msta Mlnka bych se dal po jin ece, a bych doletl do Prahy; i proletl bych vtznmi oblouky vech most kie a chechtaje se radost: Lidi, j letm rovnou ze Skotska, abych si zahl bl bko na tepl Vltav. Krsn a divn je to zem, zvan t Kaledonie ili zem Stevensonova; ale je smutn jaksi a pochmurn. Tady sic nejsou jezera, ale zato je tu Vclavsk nmst; a nen tu Ladhar Bheinn, ale je tu nbe s akty, a Vyehrad, a petnsk vrek; a mm vm vydit pozdrav jednoho poutnka, kter prv pluje Sleat Soundem. Nakreslil jsem vm ten Sleat Sound i s horou Ladhar; nakreslil jsem vm i pstav Mallaig, a pidal jsem i jednoho plavce, aby nikdo neekl, e jsem snad nco zamlel nebo nenakreslil svt tak, jak je, s brkami i nmonky. Nes mne, vlaku, vemi koninami Kaledonie; nebo je tu dobe a teskno mmu srdci. I jest jezero Morar a Loch Shiel; a jsou tty hor, stre a gleny, plecit vrchy s titnskmi svahy, klenut hbety a zadnice nesmrnch kamennch prazvat s tun zelenmi houtinami v podpad a zhybech lysho tla; vrchy poszen skalami jako trdlovec mandlemi, bitk jezera s nnmi ostrvky, jako je Loch Eilt, a jezera vude. kde je k tomu pleitost, dlouh a tpytiv vody, hladiny een vtrem se stbrnmi pinami vodnch duch; hory skalist nebo oble nakynul z ulovho tsta,

39

vrchy han, zbrzdn, lys jako hroch, modr a ryav a zelen, a pod, bez konce a bez lid pust hory. Konen Fort William, jedna z eleznch zvor drcch horaly kdysi rebelsk; a nad nm Ben Nevis, nejvy tt tto zem hor, zavalit a mran chlapk nad moskm fjordem, protkan blmi vodopdy ze snhovch pol tam na vrku, a dle hory a hory, gleny a jezera, dol stn, stre ernch vod, zem, kterou bh hntl z tvrd ltky a odevzdal lovku, aby se na n rval s lovkem; nebo se skalami a vesovisky se rvt neme. A tento krtk list plat tob, Glasgowe, msto bez krsy, msto hluku a obchodu, msto tovren a lodnic, pstave veho zbo. Co o tob ci? Jsou-li pak krsn tovrny, doky a sklady, jeby v pstavu, ve ocelren, stda plynojem, drnc vozy se zbom, vysok komny a hmc parn kladiva, konstrukce z trm a eleza, bje na vod a hory z uhl? J bdn hnk myslm a vidm, e to ve je velmi krsn, i malebn, i monumentln; ale ivot, kter se z toho rod, ulice, lid, tve z dlen a pisren, pbytky lid, jejich dti a jdlo, ivot, jku, ivot, kter se iv z tch velkch a silnch vc, nen ani krsn, ani malebn; ale je oputn od boho dechu, syrov a pinav a lepkav, lomozn, pchnouc a dusn, neladn a tk, t ne hlad a neladnj ne bda; i lehla na mne nava statisc, a j jsem utekl, Glasgowe, nebo jsem neml odvahy dvat se a srovnvat.

JEZERN OBLAST Aby se neeklo, e jsou jezera jenom ve Skotsku, jsou tak v Anglii, kde maj vykzn hnedle cel distrikt; i je tam Derwent Water a jezero Bassenthwaite, Wast Water a Thirlmersk jezero a Grasmersk jezero a Windermersk jezero a Ullswater a mnoho jinch, a zde ili jezern bsnci, a Wordsworth tu m hrobeek v Grasmere vedle pknho starho kostlku s dubovm stropem v dol kudrnatch strom; ale akoliv je tato vta tak dlouh,

40

neobshla vechny rozkoe lbezn krajiny jezern. Tak eknme Keswick je msteko stavn na rozdl ode vech msteek na svt z cist zelench kamen; ale protoe tu nemm zelenou barvu, nakreslil jsem vm aspo obecn s, kter je rovn pkn. Z dvod turistickch je tu hora Skiddaw, a potom mezi hji a parky nn jezero Derwent Water, kter jsem kreslil za veera tak sladkho a tichho, e mi bylo a zko radost; zpad esal kadeav vlnky zlatm hebenem, a tady si poutnk sedl nad tichou stinou, a ji se mu nechtlo dom; tak je ta voda opojn a klidn. Prvodce po Jezernm distriktu udv rzn hory, prsmyky a krsn vyhldky, jako i kmen, na kterm sedval Wordsworth, a jin mstn krsy. Co mne se te, objevil a vykonal jsem nkolik pout: 1. Pou k Ovcm. Sice vude v Anglii jsou ovce, avak Jezern Ovce jsou obzvl kudrnat, pasou se na hedvbnch trvncch a pipomnaj due blaench na nebi. Nikdo je nehld, i trv as ranm, snnm a zbonmi mylenkami. Nakreslil jsem je, vkldaje do nich tolik tich a nn radosti ze ivota, pokud toho lze dosci plnicm perem. 2. Pou ke Kravm. Jezern Krvy na rozdl od jinch maj zvltn rud odstn; mimoto se poznaj od jinch krav spanilost krajiny, v n se pasou, a mrnost vrazu. Prochzej se cel den po elysejskch lukch; a kdy ulhaj, pevykuj pomalu a vn slova dkuinn. Obklopil jsem je na svm obrzku vemi krsami Jezernho kraje; vidte tam most, pod nm tee ka se pstruhy, hebk kov, kadeav stromy, obl a vldn chlumy poset hjeky a ivmi ploty, hbety Kumbrickch hor a poslze oblohu plnou vlhy a svtla; mezi stromovm zahldnete tty domk z kamen narudlch nebo zelenavch; i uznte, e bti kravou v Jezernm distriktu je velk milost, j se dostv jen nejsvtjm a nejdstojnjm mezi vemi tvory. 3. Pou ke Konm. Kon v Anglii nedlaj nic jinho, ne e se po cel den pasou nebo se prochzej po pkn trv. Snad to ani nejsou kon, ale Swiftovi Huyhnhmov, moudr a polobosk nrod, kter se nezabv obchodem, nedl politiku a dokonce se 41

ani nezajm o kosk dostihy v Ascot. Na lovka pohlej laskav a tm bez odporu; jsou neobyejn rozumn. Nkdy pemtaj, nkdy se rozbhnou s ohonem vlajcm a nkdy se dvaj tak velce a vn, e se lovk vedle nich ct jakousi opic. Nakreslit kon je nejt kol, kter mne doposud potkal. Kdy jsem se o to pokouel, obklopili mne kon a jeden z nich se ivou moc pokouel serat mj kreslic seitek; musil jsem se dt na stup, kdy se nechtl spokojit s tm, e jsem mu sv obrzky ukazoval zdlky. Jet je mnoho krsnho v Jezernm okrsku: tak zejmna klikat eky, koat a vzneen stromy, cesty vinut jako pentle, voln hor a pohoda dol, zeen a mrn jezera; a po tch vinutch cestch supaj charabanky pln turist, let auta a klouzaj ensk na bicyklech; jen Ovce, Krvy a Kon vkaj krsu prody rozmysln a beze spchu.

SEVERN WALES Psmo svat prav sice zcela zejm: Ac efe a ddywedodd hefyd wrth y bobloedd. Pan weloch gwmmwl yn codi or gorllewin, yn y fan y dywedwch, Y mae cawod yn dyfod; ac felly y mae. (Luk. XIII, 54) A tedy Bible walesk toto k o zpadnm vtru, vydal jsem se pi zpadnm vtru na horu Snowdon ili sprvn Eryri Y Wyddfa, abych vidl celou zemi Waleskou. Ac felly y mae: nejen prelo, ale ocitl jsem se v mracch a takov zim, e na temeni Snowdonu jsem se uchlil ke kamnm; ohe je toti velmi krsn na pohled, a pi eavjcm uhl lze myslit na spoustu nejlepch vc. Prvodce chvl krsu a rozmanitost vyhldky z hory Snowdon; vidl jsem bl a ed mrana, dokonce jsem je ctil a pod koil; na pohled to nen pmo okliv, nebo je to bl; ale pli rozmanit to nen. Nicmn bylo mi pno spatiti Lliwedd a Moel Offrwn i Cwm-yLlan i Llyn Ffynnon Gwas i Grib-y-ddysgyl; i eknte, nestoj-li tato krsn jmna za trochu toho men, vichice, zimy a mraen.

42

Pokud se te jazyka Walesan, je ponkud nesrozumiteln, a jak mi vykldal mj uen ptel, tak sloit; dejme tomu otci se k jednou dad, jindy tad a jindy zase nhad, podle okolnost. e je to jazyk sloit, je vidt z toho, e jedna vesnice ble Anglesey se jmenuje prost Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch. Abyste vdli, walesk kelttina se pkn poslouch, zejmna z st tmavovlasch dvat typu bezmla francouzskho. Star Walesanky vak nos pohchu musk epice; je to patrn zbytek domcho kroje, k nmu nleel u en nesmrn vysok musk cylindr. Jinak nen Wales vbec tak divn a stran jako jeho mstn jmna. Jedno msto se jmenuje Paenmaenmawr, a jsou tam jen lomy a mosk lzn. J nevm, pro maj nkter jmna na mne magick inek; musil jsem vidt Llandudno, a byl jsem zdrcen; pedn se to vyslovuje jinak, a za druh je to jen hromada hotel, skal a psku jako kterkoliv jin mosk lzn tohoto ostrova. I zalezl jsem a do Carnarvonu, hlavnho msta Walesan; to je tak daleko, e u tam na pot nevd o na zemi a e tam v sedm hodin nedostanete veei; j nevm, pro jsem tam byl cel dva dny. Maj tam velik star hrad princ Waleskch; byl bych jej nakreslil, ale neveel se mi na papr; i nakreslil jsem aspo jednu jeho v, kde prv zasedal autonomn kav parlament. Jakiv jsem nevidl a neslyel tolik kavek; km vm, muste jet do Carnarvonu. Wales je zem hor, Lloyda George, pstruh, vletnk, ernch krav, bidlice, hrad, det, bard a keltskho jazyka. Ty hory jsou lys a fialov, divn a pln kamen; v hotelch jsou provlhl fotografie poadatel pveckch zvod, je jsou jaksi zdej nrodn specialitou; walesk ovce maj dlouh ocasy, a kdybyste mne rozkrjeli, je to vechno, co vm o Severnm Walesu. Komu se to zd mlo, jku, a jede do Carnarvonu. V Bangoru se pesed.

43

LISTY O IRSKU I. Chtl jsem vlastn psti listy z Irska; dokonce tam nemm dle ne mizernch nkolik hodin; pro tam nejedu, nen ani mn zcela jasno. Myslm, e je tm vinna irsk otzka. Poloil jsem irskou otzku skoro vem Anglianm, Skotm, Kymrm i Gaelm, s ktermi jsem se setkal; ptal jsem se jich, co vlastn mm v Irsku vidt a kam zamit; zd se mi, e jim tato otzka byla jaksi nepjemn. ekli mi, abych jel radji do Oxfordu nebo do Stratfordu-on-Avon nebo do moskch lzn. I vzplanula m zvdavost tm silnji. Jete na sever, radil mi jeden. Jete na zpad, radil mi druh jaksi bez naden. Jete na jih, dl tet, j tam sice nebyl, ale kdy u tam chcete jet...

II. Otzka: J bych se rd podval do Irska. Co tomu kte? Odpov: Ah eh eh eh oh oh. Eh? Otzka: Coe? Odpov: e tam nen docela klidno. Otzka: Je to tak zl? Odpov: Nu, taky tam vyhazuj mosty do povt, a kdy jede vlak Otzka: Vylet kad vlak do vzduchu? Odpov (ponkud nejist): Ne, kad ne. Vte co? Jete do Belfastu. Tam to mte skoro jako tady...

44

III. Mr. Shaw pak radil jen jedin msto v Irsku; je to mal ostrvek na jihu, jeho jmno jsem zapomnl. Tam pr je lid velmi zachoval; bohuel, dodal Mr. Shaw, na eenm ostrvku nen mono pistat.

IV. Dobr, podv se tam na vlastn pst. Koup si njakho prvodce po Irsku, vybere si nkolik pknch mst a bude pst listy z Irska. Od Glasgowa ponajc bhm po vech knihkupcch a kupuji prvodce po Irsku. Ale knihkupec vrt povliv hlavou; ne, nem dnho prvodce po Irsku. M prvodce po Cornwallu a Dukeries, po Snowdonii a vstav ve Wembley, ale nhodou zrovna nic o Irsku, sorry, docela nic. Nai lid tam nejezd.

V. Mizernch nkolik hodin mm odtud do Irska; ale eknte, mm pro nic a za nic zahodit stran tajemstv, kterm je pro mne tato zem obestena? I budu se povdy s lskou a radost dvat na mapu Irska: Hle, zem, z n jsem rouky nesal.

ZASE V ANGLII DARTMOOR Nue, vidl jsem ve: vidl jsem hory a jezera, moe, pastviny i kraje podobn zahradm; jen podn anglick les jsem nevidl, nebo tady, abych tak ekl, pro sam stromy nemaj les. I rozjel jsem se na msto, kde je na map Dartmoor Forest ili hvozd 45

Dartmoorsk; mimoto Dartmoor je, neklamu-li se v literrn historii, oblast Baskerwillskho psa. Cestou jsem se podval, odkud vyjela Hispaniola na Stevensonv Ostrov poklad; je to v Bristolu, nejsp u toho mostu, kde stla ta briga vonc pomerani. Jinak v Bristolu nen docela nic, leda pkn kostel, kde bylo zrovna njak modlen, katedrla, kde tak byla prv pobonost se zpvy a kznm, a konen star pitl, kde jsem si nakreslil vousatou karyatidu, chimru s plnovousem, co je na Bristol dosti zajmav. V Exeteru mne pepadla anglick nedle spojen s detm. Exetersk nedle je tak dkladn a svat, e i kostely jsou zaveny, a pokud se tlesnho blaha te, tedy pocestn pohrdnuv studenmi brambory mus jt spat s hladovm bichem; nevm, jakou zvltn radost m z toho exetersk Hospodin. Jinak je to pkn msto s pjemnm a tichm detm a starmi anglickmi domy, k nim se jet vrtm; nebo nyn spchm do Dartmoorskho lesa. Jede se tam po krsn vinutch silnicch pes obl kopeky tm nejhuatji zelenm krajem, kde jsou nejhust iv ploty, nejvt ovce a nejvc beanu, houtin a hlohu a nejkoatj stromy a chalupy kryt nejtlustmi doky, jak jsem kdy vidl. Takov star strom v Devonshiru je kompaktn jako skla a dokonal jako socha. Pak pijdou thl, hol, oputn kopce bez jedinho stromeku; to je Dartmoorsk hvozd. Tu a tam tr ve vesov samot navren ulov balvan jako olt jakchsi obr nebo prajetr; to jsou tors, abyste vdli. Nkdy mezi vesem protk erven potek, zaern se propadl tn, zasvt porostl mokina; pr v n beze stopy zapadne jezdec i s konm, ale j jsem to nemohl zkusit, protoe jsem neml kon. Nzk temena se zatahuj, nevm, padaj-li to plouhav mraky nebo dm-li vn prtc zem; mln zvoj det zaste oblast uly a mol, mraky se tce sbaluj a tragick psvit odhal na chvli pust lada vesu, jalovce a kaprad, je bvala kdysi neproniknutelnm hvozdem. Co to je v lovku, e vid-li takovou koninu hrzy a stesku, zataj se v nm dech... e je to krsn?

46

Nahoru a dol, nahoru a dol zelenm Devonem mezi dvma zdmi ivho plotu, jen tverekuje ir kraj jako u ns vonn meziky, a pod mezi starmi stromy, mezi moudrma oima std, nahoru a dol k ervenmu pobe Devonu.

PSTAVY Ale oveme jsem se byl podvat na pstavy, a vidl jsem jich tolik, e si je nyn pletu. Tak pokejte, ve Folkestone, v Londn, v Leith, v Glasgow, to jsou tyi; potom v Liverpoolu, v Bristolu, v Plymouth, a mon e jich bylo jet vc. Nejhez je Plymouth, kter je pkn zavrtn mezi skalami a ostrovy a kde maj star pstav v Barbikanu s opravdovmi nmonky, rybi a ernmi brkami, a nov pstav pod promendou Hoe s kapitny, sochami a pruhovanm majkem. Ten majk jsem nakreslil, ale nen tam vidt, e je bled modr noc, e na moi jisk zelen a rud lampy bj a lod, e sedm pod majkem a mm na kln ernou koku myslm skutenou koku a hladm moe, u, svtlka na vod a cel svt v zchvatu poetil radosti, e jsem na svt; a dole v Barbikanu to smrd rybinou a ocenem jako za as starho Drakea a kapitna Marryata, a moe je pokojn, ir a svteln km vm, v Plymouth je ten nejhez pstav. Ale Liverpool, lidi, Liverpool je nejvt; a pro tu velikost mu nyn odpoutm, m mi ublil; nebo pro jaksi kongres nebo krlovu nvtvu i co to vlastn bylo nechtl pocestnmu poskytnout noclehu, a podsil mne novou katedrlou, velkou a beznadjnou jako zceniny Caracallovch term v m, a zahalil se o plnoci v puritnskou tmu, abych nenael cestu do mizern hospody, kter mi dala loe vlhk a kysele pchnouc jako beka zel, jku, to ve odpoutm Liverpoolu, nebo jsem vidl nco od Dingle a po Bootle a jet a po Birkenhead tam na druh stran, lutou vodu, buc parn prmy, vlen lodi, bachrat a ern svin houpajc se na vlnch, bl transatlantiky, doky, bazny, ve,

47

jeby, sila, elevtory, dmajc tovrny, nakladae, brky, sklady, lodnice, sudy, bedny, beky, balky, komny, story, lanov, vlaky, kou, chaos, houkn, zvonn, buen, supn, roztren bicha korb, zpach kon, potu, moe, vody a odpadk vech zemdl; a kdybych jet pl hodiny kupil slova, nedoshl bych toho potu, zmatku a rozsahu, kter se jmenuje Liverpool. Krsn je parnk, kdy houkaje rozr vodu svou vysokou hrud, chrle kou tlustmi komny; krsn je, kdy se ztrc za klenutou plec vod plouhaje za sebou zvoj dmu; krsn je dlka a cl, love, jen stoje na pdi odjd. Krsn je plachetka klouzajc po vlnch, krsn je odjdti a pijdti. Vlasti, je nem moe, nen-li njak zk tvj obzor a zda ti neschz umn dlek? Ano, ano, ale mohou bt huc rozlohy kolem naich hlav; nelze-li plouti, lze aspo myslet, brzdit letkami ducha svt ir a vysok; povdm, jet je dost msta pro vpravy a pro velk lodi. Ano, je nutno stle vyplouvat; moe je vude, kde je odvaha. Avak nikoliv, kormidelnku, obra prosm; jet nepoplujeme dom. Nech ns jet postt tady v t liverpoolsk rejd a dvat se na ve, ne se vrtme; je to ohromn, pinav a hlun. Kdepak vlastn je prav Anglie: tam v tch tichch a istch cottages mezi stran starmi stromy a tradicemi, v domovech dokonalch, pokojnch a jemnch lid, nebo tady, na tch kalnch vlnch, v bucch dokch, v Manchestru, v Poplar, na glasgowsk Broomielaw? Dobr, piznm se, e tomu nerozumm; tam v t Anglii je a pli dokonale a krsn; a tady, tady je a pli... Dobr, nerozumm tomu; jako by to ani nebyla jedna zem a jeden nrod. Budi, tedy vyplujeme; a mne postk moe, a do mne pere vtr; myslm, e jsem vidl pli mnoho.

MERRY OLD ENGLAND Jet jednou se vak musme zastavit; musme se jenom podvat, kde tu vlastn je ta vesel star Anglie. Star Anglie, to je, dejme

48

tomu, Stratford, to je Chester, Exeter a j nevm co jet. Stratford, Stratford, pokejme, byl jsem tam? Ne, nebyl; i nevidl jsem rodn domek Shakespearv, nehledme-li k tomu, e je od gruntu pestavn a mimoto e snad dn Shakespeare vbec neexistoval. Ale zato jsem byl v Salisbury, kde psobil zcela nepochybn Massinger, a v londnskm Templu, kde se zdroval zaruen Dickens, a v Grasmere, kde il historicky doloen Wordsworth, a v mnoha jinch dokumentrn nespornch roditch a psobitch. Dobr, nael jsem porznu onu dobrou starou Anglii, kter po zevn strnce pozstv z ernho trmov a vyezvn, nsledkem eho je pkn ernoble pruhovan. Nerad bych dlal pli odvn hypotzy; ale zd se mi, e ernobl prouky na rukvech anglickch strnk maj svj pvod prv v tom pruhovanm slohu staroanglickch dom, jak ukazuje n obrzek. Anglie je toti zem historickch tradic; a ve, co je, m njakou pinu, jak u tum John Locke. V nkterch mstech, jako napklad v Chesteru, nos strnci bl plt jako chirurgov nebo holii: mon e je to tradice z doby man. Mimoto star Anglie si libovala ve velijak vysunutch patrech a ttech, take takov dm je nahoru pod ir; ke vemu i okna bvaj vystrena ven jako polovytaen zsuvky, take takov dm se svmi patry, arki, vstupky a vklenky vypad jako velk skldac hraka nebo star zsuvkov sekret, kter se snad na noc pozastrk a pozavr, a je to. V Chesteru maj nadto nco, emu se k rows. Je to podloub, jene v prvnm pate, a z ulice se tam chod po schodech, krmy jsou pak dole i nahoe; to nen nikde na svt. A v Chesteru jet maj katedrlu z rovho kamene, kdeto v Yorku je katedrla hnd, v Salisbury tikov modr a v Exeteru ern a zelen. Skoro vechny anglick katedrly maj pile na zpsob potrub, pravohl presbyterium, ohavn varhany uprosted hlavn lodi a vjovit ebra na klenb; co v nich nepokazili puritni, dodlal nebotk Wyatt svmi slohov istmi renovacemi. Napklad katedrla v Salisbury je nco tak beznadjn dokonalho, e je ti zko: i obhne tikrt msto Salisbury jako Achilles msto Trju, a potom, 49

shledvaje, e m pod jet dv hodiny asu do odjezdu vlaku, usedne na jedinou laviku v mst mezi ti jednonoh starce a dv se, jak mstn strnk nadouv tve, aby rozesml nemluvn v korku. Celkem vzato, nen nic dsnjho, ne kdy v malm mst pr. V Salisbury maj i stny dom pokryt takami; nakreslil jsem je, abych potil pokryvae, kterm snad tento list pijde do rukou. V severnch hrabstvch stavli domky z pknch edch kamen; to je dvod, pro jsou v Londn skoro vechny domy stavny z oklivch edivch cihel. V Berkshire a Hampshire stavli mahem z paprikov ervench cihel; proto jsou i v Londn ulice z ervench cihel, jako by je andl smrti potel krv. V Bristolu njak stavitel nadlal tisce oken s divnmi, trochu maurskmi oblouky, a v Tavistocku vechny domky maj portl princetownskho vzen. Bojm se, e tm jsem vyerpal architektonickou rozmanitost Anglie. To nejkrsnj v Anglii jsou vak stromy, stda a lid; a pak jet lodi. Star Anglie pak jsou ti rov sta gentlemani, kte zjara nos ediv cylindr a v lt hon kuliky na hitch golfu a vypadaj tak sve a mile, e bych si chtl s nimi hrt, kdyby mi bylo osm let; a star ladies, kter pod maj v rukou pleten a jsou rov, krsn a vldn, pij horkou vodu a nikdy vm nevypravuj o svch nemocech. Celkem vzato, zem, kter dovedla vytvoit nejkrsnj dtstv a nejsvej st, m jist nco nejlepho v tomto slzavm dol.

POUTNK SI VM LID V Anglii bych chtl bt krvou nebo dttem; jsa vak muem dosplm a zarostlm, dval jsem se na lidi tto zem. Nue, nen pravda, e Anglian nos mahem kostkovan aty, lulku nebo licousy; co se toho poslednho te, jedinm pravm Anglianem je dr. Bouek v Praze. Kad Anglian nos gumk nebo detnk, placatou epici a v ruce noviny; je-li to Anglianka, nos gumk nebo

50

tenisovou raketu. Proda m tu sklon k neobyejn huatosti, obrstn, kosmatosti, vlnatosti, jeatosti a veho druhu chlupu; tak napklad anglit kon maj cel trsy a tapce chlup na nohou, a anglit psi nejsou nic jinho ne smn balky upin. Jen anglick trvnk a anglick gentleman se denn hol. Co je to anglick gentleman, ned se strun ci; museli byste znt pinejmenm anglickho nka z klubu nebo pokladnka na ndra, nebo dokonce strnka. Gentleman, to je odmen slouenina mlen, ochoty, dstojnosti, sportu, novin a poestnosti. Dv hodiny vs dor v protjek ve vlaku tm, e vs neuzn za hodna pohledu; najednou vstane a pod vm v kufk, na kter jaksi nemete doshnout. Tady si lid vdy dovedou navzjem pomoci, ale nikdy si nemaj co ci, ledae je to o poas. Proto asi Anglian vynali vechny hry, protoe se pi hrch nemluv. Jejich zamlklost je takov, e ani nenadvaj veejn na vldu, na vlak nebo na dan; je to celkem nevesel a uzaven lid. Msto hospod, kde se sed, pije a povd, vynali bary, kde se stoj, pije a ml. Hovornj lid se dvaj na politiku jako Lloyd George nebo na spisovatelstv; anglick kniha mus mt toti aspo tyi sta strnek. Snad se to stalo ze sam zamlklosti, e Anglian polykaj plku kadho slova a tu druhou plku jaksi zmknou; i je tko se s nimi srozumt. Denn jsem jezdil do stanice Ladbroke Grove; pijde konduktr, a j povdm: Ledbrruk Grrv. ... ?? Eh? Ledbhuk Ghv! ... ??? Eh? Hevhuv Hev! Aa, Hevhuv Hov, zaraduje se konduktr a d mi lstek do Ladbroke Grove. Jakiv se tomu nenaum. Ale poznte-li je ble, jsou velmi mil a jemn; nikdy nemluv mnoho, protoe nikdy nemluv sami o sob. Bav se jako dti, ale s nejvnj juchtovou tv; maj spoustu vil etikety, ale pitom jsou nenucen jako tata. Jsou tvrd jako z kemene, neschopn pizpsobit se, konzervativn, loajln, trochu pla a vdy nesdln; nedovedou vyjt ze sv ke, ale je to ke solidn a v kadm ohledu vten. Neme s nimi mluvit, aby t nepozvali na obd nebo na veei; jsou pohostinn jako svat Julin, ale nikdy 51

nedovedou pekroit distanci od lovka k lovku. Je ti nkdy zko, jak se ct osaml ve stedu tchto vldnch a ochotnch lid; ale kdybys byl mal chlapeek, vdl bys, e jim me dvovat vc ne sm sob, a byl bys tu voln a ctn jako nikde na svt; strnk by nafoukl tve, aby t rozesml, star pn by si s tebou hrl v koulen a blovlas lady by odloila tystastrnkov romn, aby se na tebe pkn podvala sivma a dosud mladma oima.

NKOLIK TV Avak mm tu jet nkolik tv, kter musm udat a popsat. To je pan Seton Watson ili Scotus Viator; znte jej vichni, nebo bojoval s nmi jako archandl Gabriel. M dm na ostrov Skye, pe historii Srb a veer hraje na pianolu u krbu s hoc raelinou; m krsnou vysokou pan, dva nepromokav kluky a modrook nuntko, okna k moi a ostrovm, dtsk sta a pokoje pln pedk a obraz z ech; jemn a vhav lovk daleko subtilnj tve, ne bys ekal u tohoto psnho a spravedlivho skotskho poutnka. To je pan Nigel Playfair, divadelnk; to je ten pn, co zanesl do Anglie moje kusy, ale dl i lep vci, je klias, umlec, podnikatel a jeden z mla opravdu modernch reisr v Anglii. To je pan John Galsworthy, jednou jako dramatik a podruh jako romanopisec, nebo, jku, muste ho znt po obou strnkch. Je to velmi tich, jemn a dokonal mu s tv knze nebo sudho, tl a lait, udlan z taktu, zdrelivosti a zamylen plachosti, nesmrn vn, jen kolem o se mu to usmv vldnmi, pozorn nabranmi vrskami; m pan, kter je mu velmi podobna, a jeho knky jsou dokonal a moudr dla citlivho a ponkud smutnho pozorovatele. To je pan G. K. Chesterton; nakreslil jsem ho letcho, jednak proto, e jsem z nho mohl mt spe jen letm dojem, a pak pro jeho rajskou bujarost. Bohuel v t chvli byl snad njak stsnn situac trochu oficiln; mohl se jenom usmvat, ale jeho smv vyd za ti

52

jin. Kdybych mohl pst o jeho knkch, o jeho poetick demokratinosti, o jeho genilnm optimismu, byl by to nejveselej z mch list; ale protoe jsem si vzal do hlavy pst jenom o tom, co jsem vidl svma oima, popisuji vm rozshlho pna, jen prostorovm tvarem pipomn Viktora Dyka, m muketrsk knry a plach, chytr oka pod skipcem a rozpait ruce, jak mvaj tlust lid, a vlajc kravatu; je to zrove dt, obr, kudrnat bernek a tur; m velkou bruntnou hlavu zamylenho a vrtoivho vrazu a na prvn pohled ve mn budil ostych a prudkou nklonnost; vckrt jsem ho nevidl. A to je pan H. G. Wells, jednou, jak vypad mezi lidmi, a podruh, jak vypad doma; masvn hlava, siln, rozloit plece, siln a tepl dlan; podob se hospodi, dlnmu lovku, otci a vemu na svt. M tenk a zamen hlas lovka, kter nen enkem, tv popsanou mylenm a prac, harmonick dm, pknou drobnou pan, ilou jako eetka, dva velk hrav hochy, oi jakoby pimhouen a obesten pod silnm anglickm obom. Prost a rozumn, zdrav, siln, velmi informovan a velmi obyejn ve vem, co toto slovo m dobrho a vitlnho. lovk zapomn, e mluv s velkm spisovatelem, protoe mluv s rozvnm a univerzlnm lovkem. Bute hodn zdrv, Mr. Wells. Toto je osoba tm nadpirozen, pan Bernard Shaw; nemohl jsem ho nakreslit lpe, nebo pod se hbe a povd. Je ohromn vysok, tenk a rovn, vypad polo jako pnbh a polo jako velmi zlomysln satyr, kter vak tisciletou sublimac ztratil vechno pli prodn. M bl vlasy, blou bradu a velmi rovou ple, nelidsky jasn oi, siln a bojovn nos, nco rytskho z Dona Quijota, nco apotolskho a nco, co si dl legraci ze veho na svt, i ze sebe sama; jakiv jsem nevidl bytost tak neobyejnou; abych ekl pravdu, j jsem se ho bl. Myslil jsem, e je to njak duch, kter si jenom hraje na slavnho Bernarda Shawa. Je vegetarinem, nevm, zda ze zsady nebo z gurmnstv; lovk nikdy nev, maj-li lid zsady ze zsady nebo pro osobn poten. 53

M rozvnou pan, tich klavesnek a okna na Temi; jisk ivotem a povd spoustu zajmavch vc o sob, o Strindbergovi, o Rodinovi a jinch slavnch vcech; naslouchat mu je rozko spojen s hrzou. Ml bych jet nakreslit mnoho pozoruhodnch a krsnch hlav, kter jsem potkal; byli to mui, eny i hezk dvky, literti, urnalist, studenti, Indov, uenci, clubmani, Amerikni a vecko, co je na svt; ale musm se u louit, ptel; nechci vit, e jsem vs vidl naposled.

TK Nakonec vyzradm hrozn vci; napklad anglick nedle je straliv. Lid kaj, e nedle je proto, aby se mohlo jet do prody; nen to pravda; lid jedou do prody, aby se v divok panice zachrnili ped anglickou nedl. V sobotu popadne kadho Brita temn pud nkam uprchnout, tak jako zv v temnm pudu prch ped blcm se zemtesenm. Kdo nemohl uniknout, uchl se aspo do kostela, aby v modlitbch a zpvu pekal den hrzy. Den, kdy se neva, nejezd, nekouk a nemysl. Nevm, pro jak nevslovn viny odsoudil Hospodin Anglii k tdennmu trestu nedle. Anglick kuchyn je dvojho druhu: dobrho a prostednho. Dobr anglick kuchyn je prost francouzsk kuchyn; prostedn kuchyn v prostednm hotelu pro prostednho Angliana vysvtluje do velk mry anglickou zasmuilost a zamlklost. Nikdo neme zit a trylkovat, vkaje pressed beef poten belskou hoic. Nikdo se neme nahlas radovat, odlepuje si od zub tesouc se pudink z tapioky. lovk hrozn zvn, dostane-li lososa politho rovou krobovinou; a m-li k sndani, k obdu i k veei nco, co zaiva je rybou a v melancholickm stavu poivatelnosti se jmenuje fried sole, vydlal-li si tikrt denn aludek ernou ajovou jirchou a napil-li se zasmuilho, teplho

54

piva, poil-li univerzlnch omek, konzervovan zeleniny, custardu a muttonu, nue, vyerpal snad vechny tlesn poitky prmrnho Angliana a pon chpat jeho uzavenost, vnost a psn mravy. Proti tomu topinky, opkan sr a peen pek jsou jist ddictv vesel star Anglie. Jsem pesvden, e star Shakespeare se neprolval ajovm tslem a star Dickens se netil ze ivota nad hovz konzervou; pokud se te starho Johna Knoxe, nejsem si tm tak jist. Anglick kuchyni schz njak lehkost a kvtnatost, radost ze ivota, melodinost a hn rozkonictv. ekl bych, e to schz tak anglickmu ivotu. Anglick ulice nen rozkonick. Obyejn a prmrn ivot nen prosypn veselmi hluky, pachy a podvanmi. Obyejn den nejisk pknmi nhodami, smvy, poupaty udlost. Neme se sdruit s ulic, lidmi a hlasy. Nic na tebe nemrkne ptelsky a sdln. Milenci se miluj v parcch tce, zahryznut a beze slova. Pijci pij v barech, kad pro sebe. Prmrn lovk jede dom a te noviny, nekoukaje napravo ani nalevo. Doma m krb, zahrdku a nedotknuteln soukrom rodiny. Mimoto pstuje sport a weekend. Vc jsem o jeho ivot nemohl zjistit. Kontinent je hlunj, mn ukznn, pinavj, vzteklej, prohnanj, vnivj, drunj, zamilovanj, povan, bujn, hrub, hovorn, nevzan a jaksi m dokonal. Prosm vs, dejte mn jzdn lstek rovnou na kontinent.

NA LODI lovk na behu by chtl bt na lodi, je odjd; lovk na lodi by chtl bt na behu, kter je v dlce. Kdy jsem byl v Anglii, pod jsem myslil na to, co krsnho je doma. A budu doma, budu snad myslit na to, co je v Anglii vyho a lepho ne kde jinde. Vidl jsem velikost a moc, bohatstv, blahobyt a vysplost nevyrovnatelnou. Nikdy mi nebylo smutno, e jsme mal a

55

nehotov kousek svta. Bt mal, neurovnan a nedodlan je dobr a staten posln. Jsou velik a ndhern transatlantiky se temi komny, prvn tdou, koupelnami a letnou mosaz; a jsou mal adc parnky, je hrkotaj po velikm moi; je to, lidi, docela pkn kur, bt takovm malm a nepohodlnm vehiklem. A nekejte, e jsou u ns mal pomry; vesmr kolem ns je chvlabohu stejn velik jako vesmr kolem Britskho impria. Mal parnek toho tolik nepojme jako takov velk lo; ale haha, pane, me doplout stejn daleko nebo nkam jinam. Zle na mustvu. Jet mi vecko hu v hlav; chvli je to, jako kdy lovk vyjde z velik tovrny a je ohluen tm tichem venku, a chvli zase, jako by jet zvonily vechny pobon zvony Anglie: Ale u se mi do toho mchaj esk slova, kter budu za maliko slyet. Jsme mal nrod, a proto mi kad bude pipadat, jako bych ho osobn znal. Prvn, koho uvidm, bude obtloustl a hlasit lovk s virinkou, lovk projevujc njakou nespokojenost, cholerick, podrdn, hovorn a se srdcem na tali. I pozdrav bh, jako bychom se znali. Ta nzk prouka na obzoru, to je u Holandsko se svmi vtrnky, alejemi a ernoblmi kravkami; rovn a pkn zem, lidov, srden a pohodln. Anglick bl beh zatm zmizel; koda, zapomnl jsem se rozlouit. Ale a budu doma, budu si pemlat vechno, co jsem vidl, a a bude o emkoliv e, o vchov dt nebo o dopravnictv, o literatue nebo o ct lovka k lovku, o konch nebo o lenokch, o tom, jac lid jsou nebo jac by mli bt, zanu znalecky povdat: To v Anglii... Ale nikdo mne u nebude poslouchat.

56

VY ANGLIAN (K ANKET DAILY HERALDU) Za svch mladch let jsem znal jenom dva typy Anglian: jeden se jmenoval John Bull, byl tlust a bruntn, nosil holinky a jezdeck kalhoty a obyejn byl provzen buldogem; druh se jmenoval Mr. Smith nebo njak podobn, byl dlouh a kostnat, nosil kostkovan aty a zrzav licousy a vyznaoval se tm, e za kad pleitosti kladl nohy na stl. Oba se vyskytovali hlavn v karikaturch a ve veselohrch. Kdy jsem pozdji piel do Anglie, shledal jsem k svmu zklamn, e Anglian ve zdrcujc vtin nenos kostkovan aty ani licousy, ani nekladou nohy na stl; e (s vjimkou pana G. B. Shawa) nejsou npadn dlouz ani (s vjimkou pana G. K. Chestertona) npadn zavalit. Tak lovk ztrc iluze svho mld. Naproti tomu jsem zjistil, e se Anglie tm vm li od kontinentu, ponajc trvou a beanem a konc univerzitou nebo parlamentem. Mohl bych dopodrobna napsat, m se li Nottinghill od Sevilly; ale byl bych v rozpacch, kdybych ml napsat, m se obecn a bez vjimky li obyvatel hvzdy zvan Anglie od obyvatel hvzdy zvan Evropa. Je zajist velk rozdl co do zvyk a rovn ivota mezi prmrnm Britem a dejme tomu makedonskm pastem; ale myslm, e skoro stejn npadn je rozdl mezi prmrnm Britem ze Snmovny lord a Britem z Psho Ostrova. Nejsem si jist, maj-li ob tyto tdy Brit stejn nacionln kvality a stejn nrodn chyby. Mohl bych napsat pojednn o pednostech Anglian, pokud jsem je pozoroval v klubu Athenaeum, nebo o jejich nepjemnch strnkch, pokud jsem je pozoroval jako turisty v Itlii; ale jsem si vdom, e ani Athenaeum, ani cel Itlie i se Sicli a Rivirou nen jet cel Anglie. Dostalo se mi lichotivho pozvn, abych ekl Anglianm do o oteven a od plic vechno, co lze vytknout jim a jejich zemi. Nue, nael jsem ve sv pamti nkter temn zkuenosti, jako je anglick

57

nedle, anglick kuchyn, anglick vslovnost a nkter jin naprosto anglick zvyky; ale km si, hov-li si Anglian v tch a podobnch vcech, co je nm ostatnm nrodm do toho? Pro bych jim vymlouval hrozn zvyk jst pudingy z tapioky nebo uctvat anglickou lechtu? Mm zvltn sympatii pro vemon nrodn zvyky, a jsou to zvyky ostrovan z Fidi, nebo ostrovan z Velk Britnie. Tilo by mne, kdyby skott banki chodili v kiltech a s nahmi koleny, hrajce na dudy, nebo kdyby Britov v hotelu Savoy msto foxtrot tanili meov tance. Jsem naklonn povaovat vechny nrodn zvltnosti za pozitivn obohacen tohoto svta. Vm si Anglie zejmna proto, e dovedla udret tolik svch zvyk; myslm, e k tomu bylo teba krom jist nrodn hrdosti tak znanho smyslu pro humor. Vcelku jsou domorodci britskch ostrov v och cizince malebnj, ne snad sami vd. Mlokter nrod je tak sympatick jako Anglian s jedinou podmnkou: e se na n jdete podvat do jejich Anglie. Tam si zamilujete jejich zvyky, jejich zdrelivou ochotu, jejich formality i prostotu a sto jinch strnek jejich britskho ivota. Jenom inzulrn nrod mohl vyvinout tolik charakteristickch a trvalch vlastnost. Nejvt pednost Brit je jejich ostrovanstv. Ale jejich ostrovanstv je tak jejich nejvt chybou. Pokud jsou Anglian ostrovany v Anglii, je to jejich vc; ponkud hor je, e jsou ostrovany, a se octnou kdekoliv ve svt. Vidl jsem britsk ostrovy a ostrvky ve Francii a ve panlsku, v Itlii i u ns. Tento nrod moeplavc, cestovatel a kolonist nedovede vykroit z Anglie; veze ji s sebou, a jede na rovnk, nebo na severn pl. Nikdy se nedovede piblit k jinm nrodm a k jejich ivotu. Je kosmopolitou potud, pokud v tomto vesmru jsou anglicky mluvc sklepnci, anglick golf-grounds, anglick sndan a pokud mono anglick spolenost. Udruje se skoro zkostliv stranou, ije-li uprosted jinho nroda; okukuje sice jeho obrazy a architekturu a vylz na jeho nejvy hory, ale neastn se jeho ivota, neakceptuje jeho radosti a nedovede se s nm setkat na jeho pd. V Anglii i cizinec me pochopit, e v tto psychologick 58

inzularit je solidn zvyk nevtrat se a jist plachost; ale v cizin se tyto typick britsk vlastnosti snadno zanou podobat pe, nedve a sobeck uzavenosti. Nue, i kdyby tomu tak bylo, byla by to ist soukrom vc Anglian samotnch; ale pestv to bt soukromou vlastnost, jev-li se cizm nrodm podobn i britsk mezinrodn politika. Nrodov tto planety mohou velmi asto ocenit britskou politiku jako loajln, poestnou, ba i plnou dobr vle; ale mlokdy se zbav dojmu, jako by j nco schzelo: to nco by se mohlo nazvat sympatie. Britsk politika je svtov, protoe Britsk e je svtov, ale ne proto, e britsk mentalita je svtov. Britsk politika uznv jist idely, protoe ji k tomu vede britsk mravn zkon, ale ne proto, e by ji k tomu vedl jaksi velidsk mravn zkon. Nkdy pod Anglie nm ostatnm pomocnou ruku jako britsk gentleman; nestane se j, aby to uinila jako blin. Pozoroval jsem, e Anglian maj krsn smysl pro ptelstv; ale zd se, e jsou pteli jen mezi sebou. Je krajn snadno je milovat, pokud ijeme v Anglii nebo teme anglick knky, to jest, pokud stojme fyzicky nebo duevn na britsk pd; ale je jaksi t se s nimi skamardit, pokud stojme na stanovisku kterhokoliv jinho nroda tto planety: u proto, e oni sami, jak se zd, o to nestoj. Posute sami, je-li to vae chyba; mon e to je aspo z britskho hlediska vae nrodn pednost.

E DO BRITSKHO ROZHLASU Moji draz britt posluchai, akoliv tuto e nebudu sm mluvit, pociuji, zatmco ji pu, jist rozpaky ped vmi. Zd se mi, e by nebylo sluno, abych ekl cokoliv proti vm, protoe se nemete brnit; nemete mn skoit do ei a protestovat, e nemm pravdu. Pravda, mohli byste mne vypnout nebo ppadn chopit se kladiva a rozbt svj pijima; pesto by jaksi vlny (nebo co to je) pobhaly vesmrem a roznely kiv poznatky o ostrovanech Velk Britnie. Mimoto jsem cizinec a

59

byl jsem v Anglii jenom jednou; proto prosm, abyste mne nepokldali za znalce, kter v o Anglii vce ne jin, nbr prv za cizince, kter se v Anglii podivil vcem, kterm vy se nedivte. km, e jsem byl v Anglii jenom jednou. Nen to tak docela pravda. Kad, kdo te anglickou literaturu, vstupuje do t nejskutenj a nejanglitj Anglie. Pokud tomu rozumm, anglick literatura je jet anglitj ne anglick crkev nebo anglick politika; ekl bych, e vae knihy jsou tak absolutn anglick jako anglick venkov nebo anglick rodina. Nic vc snad nepotebuje bt eeno k chvle va literatury. Zd se, e ostrovan Velk Britnie ili dlouho a doposud ij ve zvltnm klamu. Cestuj po celm svt, domnvajce se, e povod eky Niger nebo Amazonas je romantitj a pitoresknj ne napklad okol ky Cam. Stalo se mi v Londn, e jsem byl pedstaven jednomu gentlemanu. How do you do, ekl pvtiv, byl jste v n? Tehdy jsem se nepokusil vyloit mu, e nemyslm na nu, jeliko prv objevuji Anglii, a e podle mho mnn je Anglie stejn exotick krajina jako na. Nen nemono, e ten gentleman v tuto chvli naslouch mmu povdn; rd bych mu ekl, e od t doby jsem sice nebyl v n, ale v nkolika jinch zajmavch zemch, a e dn z nich nebyla tak podivn a pekvapujc jako Velk Nrodn Rezervace Anglosas a Kaledonc, po kter jsem putoval tehdy. dn zem neuchovala vc sv pvodn prody a svch kmenovch zvyk ne Anglie. Potkal jsem cestujc Angliany napklad v Seville, v Girgenti nebo v Perugii; a jsou kdekoliv, vezou s sebou ve svch zvycch i nzorech kus Anglie, tak jako Bedun s sebou voz svj modlic koberec, a nejsou s to z n vykroit. Mm jaksi podezen, e tm zpsobem vznikla Britsk e: e njak Brit pistal na neznmm behu a zaloil tam golfov hit, anglickou nedli, obchod, horkou vodu a domek s cihelnm krbem. Vude, kde se zastav Anglian, vznikne britsk ostrov. Cestujc Anglian jsou putujc britsk ostrovy. Nkdy to plat i o britsk politice, ale to je, jak k Mr. Kipling, jin povdka.

60

Mm-li vypotat nkolik vc, kter u vs bij cizinci do o jako zvl anglick a nsledkem toho mimodn malebn, zanu hned pdou, po kter chodte. Vzpomnm si na blou kdu Doveru a erven skly devonsk, na rovou ulu z Inverness, zelen kmen Jezernho kraje a modrou bidlici Severnho Walesu, nebo na ern, hnd, bruntn i sukov erven cihly, ze kterch jsou stavny star domky vaeho starho venkova. ekne-li mi nkdo, e Anglie nen tak barevn jako Orient, poradm mu, aby se podval na pdu Anglie. Myslm, e nrod zrozen na pd, kter tak oplv barvou, neme nikdy zestrnout nedostatkem fantazie. Druh velik dojem, se kterm se potk poutnk v Anglii, je anglick trvnk, nebo nejenom je zelen a hust jako dn jin trvnk na svt, ale sm se po nm chodit. Domnvm se, e Anglie se stala zem svobody proto, e tam bylo dovoleno lapat po trvnku. Snad proto tak mla Anglie v djinch tak mlo revoluc, e Britov mohli svj instinkt svobody stle ukjet pouhm krenm po lukch. Nepovauju za vyloueno ani to, e Britnie poala ovldat vlny tm, e v nich vidla cosi jako velik trvnk, po kterm je dovoleno se ubrat, kamkoliv se komu zachce. A je tomu jakkoliv, pro kontinentlnho lovka jsou anglick trvnky velkou zkuenost. Tet mohutn dojem jsou anglick stromy. Jsou toti neobyejn star a velik, a poutnk na nich shledv, e star vci mohou bt opravdu iv. Vude jsou star stromy, ale v Anglii jsou tm jenom star stromy. Jeden botanik mn vysvtloval, e jejich zvltn koatost m cosi co dlat s anglickm klimatem, ale j myslm, e m vc co dlat s anglickou zlibou ve starch a ctihodnch vcech, jako je tradice, jako je Snmovna lord, jako jsou oxfordsk koleje a tak dle. Myslm, e takov strom v Anglii roste od zatku proto, aby se jednou stal prastarm a koatm stromem, dstojnm jako katedrla; zd se mi, e Anglie je zem, kde i lid objevili tajemstv, jak strnout krsn a dstojn. Chce-li kontinentln lovk nkoho nebo nco zvl nn oslovit, uije diminutiva a oznauje milovan vci jako mal; ale Anglian je nazv dear old. V 61

Anglii je mnoho vc, kter jsou ve velk vnosti ne proto, e jsou uiten, ale proto, e jsou star. ekl bych, e Anglian ij v hlubm a rozlehlejm asu ne nrodov mn konzervativn; v jejich ptomnm ase. jsou ptomny i minul vky. Kdy jsem poprv vidl anglick prvnky v parukch (bylo to v Edinburku), pochopil jsem jedno z tajemstv anglickho tradicionalismu, toti smysl pro humor. Je vt prm, nos-li nkdo paruku z 18. stolet, ne nos-li obyejnou a nehistorickou ple. V mnohch ppadech se zd, e vae schopnost uchovat star tradice vyplv z va dobr vle nekazit dn prm. Nue, mohl bych ponaje geologickm sloenm a vegetac pokraovat ve zvltnostech Anglie; mohl bych po stupnch stvoen vystupovat k vym a vym bytostem, ke kravm a ovcm, ke kom a psm a k zvltnmu postaven, ktermu se t v Anglii, a bych doel k nejvym oblastem, ve kterch jsou dti, kluby, koleje, gentlemani, butlei a londnt strnci. Osmluju se ci, e dn exotick etnografie neoplv kazy pozoruhodnjmi ne normln anglick ivot. Vlen tance centrlnho Bornea nejsou o nic zajmavj ne anglick sporty. Indit faki nejsou fantastitj neli enci z Hyde Park Corner. Rodinn ivot Abrahmv nemohl bt patriarchlnj ne anglick weekend. Tajn spolky africkch domorodc nejsou ritulnj ne anglick kluby. Jak vidte, mluvm jenom o kazech vcemn veejnch; je mono se domnvat, e mimoto je spousta anglickch zvyk privtnjho charakteru, kter dn vysoce uen profesor dosud nesebral a neprozkoumal. Prodlvm u zvltnost britskch ostrovan proto, abych zdraznil prv inzularitu anglickho charakteru. Jsou cestovatel, kte povauj Anglii za kus Evropy, a jin, kte ji pokldaj za ostrov; pokud mne se te, ekl bych spe, e Anglie je svt pro sebe. Patrn jenom z spornch dvod (nebo vesmr, jak ns u Einstein a Eddington, je konen) nebyla Anglie stvoena jako samostatn planeta; ale mohla by j bt docela dobe. Mohla by bt tajemnou zem v neznmm moi, kam by se jenom nhodou dostal 62

na lodn trosce plavec zahnan bou. Vrtiv se potom jako Gulliver ze svch cest, vypravoval by kontinentlnm poslucham asi toto: Kdy jsem byl devt dn a devt noc hnn moskou bou, uvidl jsem beh sto stop vysok, bl a hladk jako stna domu nebo hradba. Vystoupiv na tu sklu, nael jsem nahoe velik park. Nejsou tam pole, ani lesy, ani vinice, nepstuje se tam obil ani epa jako u ns, ale jenom trvnky a stromy jako v parku. V tom parku, zvanm Anglie, ij lid celkem podobn nm Evropanm; maj tam domky s vysokmi komny, ale kolem tch domk nejsou jako u ns me nebo zdi, kter by brnily v pstupu cizm lidem, nbr jenom tabulka, na n je napsno mocn a arodjn slovo. Jak slovo? ptali by se posluchai. Slovo ,Private, pokraoval by dobrodruh. To slovo m v t zemi tak arodjnou moc, e nahrad me i hradby. Potom jsem vsedl do vlaku a jel jsem do hlavnho msta. Ve voze se mnou sedl jeden mu, ale nepodval se na mne a vbec se se mnou nedal do ei a nepoal se vyptvat, kam jedu a co tam chci. To nen mon, zvolali by kontinentln posluchai. Co byl ten mu nm? Nebyl, ekl by dobrodruh, ale v t zemi maj lid zvyk mlet a neradi se seznamuj. Ale kdy jsem chtl vystoupit z vlaku, vstal ten mu a pomohl mi s mmi zavazadly, ani na mne promluvil nebo se na mne jen podval. To je zvltn lid, mnili by posluchai. Je, ekl by moeplavec, ale budete-li mne pod vyruovat, nebudu nikdy hotov. To hlavn msto je rozlohou nejvt msto na svt; uprosted msta je velik trvnk, een Hyde Park, a tam se pasou ovce jako na venkov. Tam tak se me postavit kdo chce a kzat, jakou vru chce. Nikdo mu to nezakazuje a nikdo se mu nesmje. Je tam mnoho milin lid, a nikdo se neplete druhmu do jeho zleitost. Vidl jsem tam rvt se na ulici dva opil; nad nimi stl policista, ale nepletl se jim do toho a nerozehnal je; jenom dozral na to, aby jejich boj byl poctiv. Kdy jsem se ponkud nauil jazyku tch ostrovan, shledal jsem, e obyejn nekaj ,pr 63

nebo ,dv a dv jsou tyi, ale ,soudm, e pr, ,spe bych myslel, e dvakrt dv jsou tyi a podobn. Je to, jako by stle a vdom ponechvali druhm volnost bt jinho mnn. Viml jsem si, e tam je dokonce kadmu volno bhat po trvnku. To by se kontinentln posluchai dle nezdreli a ekli by tomu dobrodruhovi: Mr. apek, vy jste velik lh! Nejsem lh. Mohl bych pokraovat a vypotat tisc a jeden rozdl mezi ivotem anglickm a kontinentlnm, mezi mravy, zvyky, obyeji a manrami u ns a u vs, ale jsem si vdom, e tm bych nevystihl to, co je na Anglii nejcharakteristitj. Anglie toti je zem antinomi. Je nejkrsnj a zrove nejoklivj ze vech zem, kter jsem kdy vidl. Vyvinula nejhroznj modern industrialism a pitom uchovala nejpvodnj bukolick ivot. Je nejdemokratitj ze vech nrod a pitom m v ct nejstar peitky aristokracie. Je zrove puritnsky vn i dtinsky vesel. M v sob nejvc tolerance a zrove nejvc pedsudk. Je nejsvtovj ze vech stt, ale pesto nejmn zbaven loklnch a provincilnch cit a zjm. Jej obyvatel jsou neobyejn pla a zrove neobyejn sebevdom. Spojuj v sob maximum osobn svobody s maximem loajality. Anglick ivot je utkn ze stzlivho common sense a z iracionalismu Alicina svta div. A tak dle. Anglie je zem paradox; proto zstv zem tajemnou. Ale je naase, abych se dostal k jdru vci. Tato Anglie, tato star, paradoxn, partikulrn, inzulrn, anglick Anglie, zkrtka tato vae Velk Britnie, nen Angli celou. Vude ve svt, kde vidte parlament, vidte kus Anglie; nebo Anglie zrodila parlamentarismus. Vude, kde potkte politickou demokracii, nalzte kus anglickho duchovnho teritoria; nebo Anglie prvn v naem svt vytyila idely demokracie. A vude na tto planet, kde plat idely osobn svobody a dstojnosti, tolerance, cty k individualit a nedotknutelnosti lidskch prv, tam je kulturn ddictv Anglie, a vy nepohlte na ciz zem, nbr na Vt Anglii, kter je domovem vtiny civilizovanch lid. Nue, kad boj o uchovn demokracie je zrove boj o tuto Vt Anglii, o tuto 64

duchovn i, kter daleko pesahuje hranice Velk Britnie. Tento boj, nebo pacifitji eeno, tento vvoj svta rozhodne o osudu jistch zsad a hodnot a idel, ve kterch se projevil duch Anglie; dnes opravdu jde o jejich chovu nebo znik. ekl bych, e anglick pobe se zan vude tam, kde jsou v platnosti hodnoty svobody. Na tomto svt je mnoho Dover, ale muste je hledat na morln map svta. Doufm, e touto vahou nepekrauju tma, kter mi bylo uloeno. Mte-li tu trplivost, e poslouchte, jak se ciz poutnk dv na Anglii, dopejte mu, aby pitom myslel i na tu ir oblast, kter byla utvena tak Angli, na toho ducha Zpadu, kter by se nezrodil bez Anglie. Mm stejn rd Anglii pro jej osobitost jako pro jej univerzalitu. Jednou mi kdosi poloil otzku, kter zem se mi nejvc lb. ekl jsem mu: Nejlep krajina, kterou jsem vidl, je v Itlii, nejlep ivot, kter jsem pozoroval, ve Francii, nejlep lid, kter jsem potkal, v Anglii; ale t mohu jen ve sv zemi. Nue, nemnoz z vs znaj tu zem, ve kter na vs myslm. Ped temi sty lety nechal v Shakespeare ztroskotat lbeznou Perditu na pobe eskm. Byl to zsti omyl a zsti to bylo pedasn. Nemme moskho behu, a teprve v ptomnch dobch meme jistm prvem ci: Tak my jsme Dover, a nae hranice jsou tesy Zpadu.

65

ivot a doba spisovatele Karla apka v datech 1890 Narozen 9. 1. v Malch Svatoovicch. Otec MuDr. Antonn apek (1855-1929), matka Boena, rozen Novotn (1866-1924). Sourozenci: Helena (1886-1961), provdan Koeluhov, ovdovla, od roku 1930 provdan Palivcov; Josef (1887-1945) enat od roku 1919. 1895-1901 V pici, kde rodina bydl, navtvuje obecnou kolu a jednu tdu mansk koly. 1901-1909 Stedokolsk studia zan v Hradci Krlov, poslze pokrauje v Brn, kon maturitou v Praze. 1907 Rodina se sthuje z pice do Prahy. 1909-1915 Studuje na Filozofick fakult Univerzity Karlovy filozofii, estetiku, djiny vtvarnho umn, anglistiku, germanistiku a bohemistiku. (V letech 1910-1911 studuje v Berln a v Pai.) V listopadu 1915 je promovn na doktora filozofie. 1917 Psob jako domc uitel Prokopa Laanskho na zmku v Chych u lutic. V jnu nastupuje do redakce Nrodnch list. 1921-1938 Je lenem prask redakce Lidovch novin, v letech 1921-1923 pracuje v Mstskm divadle na Krlovskch Vinohradech jako dramaturg a reisr.

66

1922 Poprv pedstaven presidentu T.G. Masarykovi. 1925 Je zvolen pedsedou eskoslovensk odboky Penklubu, kterou pomh zaloit. Sthuje se s bratrem Josefem do novho domu na Vinohradech. 1931 Jmenovn lenem mezinrodnho vboru pro duevn spoluprci Spolenosti nrod (stl vbor pro literaturu a umn). 1933 Pracuje ve Vboru pro pomoc nmeckm uprchlkm, je mstopedsedou Penklubu. 1934 Organizuje pomocnou sociln akci Demokracie dtem. 1935 en se s Olgou Scheinpflugovou, potky stavebnch prav domu ve Stri, kter novomanel dostali od Vclava Palivce do doivotnho uvn. 1937 astn se svtovho kongresu Penklub v Pai. 1938 Podl se na organizaci svtovho kongresu Penklub v Praze. Opakovan je navrhovn na Nobelovu cenu za literaturu. Po mnichovsk konferenci (29. - 30.9. 1938) el nenvistn kampani, bojuje s eskm faismem a prov nejt obdob svho ivota. Umr 25.12. na zpal plic. Poheb na Vyehrad se kon 29.12.

67

Prvn vydn knih Karla apka 1917 - Bo muka 1918 - Pragmatismus ili Filozofie praktickho ivota - Krakonoova zahrada - Ne pohdek 1920 - Loupenk - Kritika slov - RUR 1921 - Trapn povdky - Ze ivota hmyzu (spolen s Josefem apkem) 1922 - Lsky hra osudn (spolen s Josefem apkem) - Ziv hlubiny a jin przy - Tovrna na absolutno - Vc Makropolus 1923 - Italsk listy 1924 - Krakatit - Anglick listy 1925 - Jak vznik divadeln hra a prvodce po zkulis - O nejblich vcech 1927 - Adam stvoitel - Skandln afra Josefa Holouka 1928 - Hovory s T.G.M. (1. dl) 1929 - Povdky z jedn kapsy - Povdky z druh kapsy - Zahradnkv rok 1930 - Vlet do patnl 1931 Hovory s T.G.M. (2. dl) - Marsyas ili na okraji literatury 1932 - Devatero pohdek a jet jedna od Josefa apka jako pvaek - Obrzky z Holandska - Apokryfy - O vcech obecnch ili zoon politikon

68

1933 - Denka ili ivot tnte - Hordubal 1934 - Povtro - Obyejn ivot 1935 - Hovory s T.G.M. (3. dl) - Mlen s T. G. Masarykem 1936 - Vlka s mloky - Cesta na sever 1937 - Bl nemoc - Jak se dlaj noviny - Prvn parta 1938 - Matka - Jak se co dl 1939 - posmrtn - ivot a dlo skladatele Foltna (torzo romnu)

69