- 1 -

- 2 -

ALBERTO VOJTCH FRI

KAPITOLA PRVN
HLAD V ZEMI POHOSTINSTV

/had ostrov

Jeli jsme hlubokou str, kterou det vydlabaly ve sklch. Msty hol kmen, e po nm klouzala bos kopyta mho kon a mezk mch prvodc pijdli jsme z travnatch rovin a nae zvata nebyla okovan. Byl to i pro ns bolestn pocit jen pomyslel, jak se jim kameny zadraj do citlivho masa nad odenmi kopyty, ale tam, kde kmen nebyl, lo se jim jet he. Tam byla silnice zbahnl, msty ztvrdl a msty zase rozmokl, take pedchoz zvata v n vylapala pn pkopy prv na dlku kroku, pkopy naplnn lepkavm bahnem, a proto kad krok byl dvojnsob pracn. Snad vt nmahu dalo vythnout nohu z bahna ne udlal krok vped. Ale pesto byla na tom nae zvata lpe ne my. Mohla si od rna a jet ped plhodinkou ukousnout cestou njakou travinu nebo alespo vtvku bambusu. Zato lidem kruelo v bie. U dva dny jsme nedostali nikde nic k jdlu. Vinu na tom jsem ml j, protoe jsem se cestou vydal z drobnch a nepostaral jsem se v posledn osad o promnn penz. Moje nejmen bankovka byla sto milreis, nepotaje jeden roztrhan milreis, zapomenut v cpu kapsy. Sto milreis nen dn jmn tehdy to bylo sotva tyi libry ve zlat ale kde by vzal vnitrozemn caboclo drobn za tak vysokou bankovku, kdy nejlep slepice stla jeden a pl, nejve dva milreisy, a to jet pro ns cizince. Domcmu by se stydli potat tvrtinu t ceny. - 3 -

Hned z jitra jsme pijeli k domku osamlho cabocla tak se k chalupnkm na pokraji v pralesch divoiny. Ml nkolik pknch slepic a j byl v pokuen zaplatit mu za n teba i celou stovku, jen abychom se trochu najedli, ale narazil jsem na odpor svho prvodce. U se ani nepamatuji, jak se jmenovali onen stak a jeho synek, kter mi pidlila Liga palrilica para defensa dos Selvcolas Nrodn liga na ochranu indin. Byl to dobr stak a provzel m vytrvale v dobrch i zlch dobch, projevoval odvahu, jakou jsem od nho necekal, a dbal hlavn o to, abych mnoho neutratil. Ml vrozen smysl pro spoivost. Vydreli jsme den bez jdla, pravil, a vydrme jet do veera. Na pobe jsou u vesnice a tam dostaneme za stovku zsoby na celou cestu a do Florianopolisu. Jen aby! Ml jsem jaksi tuen, e i tam budou pote, a proto jsem s caboclem vyjednval tajn, za zdy svho prvodce, aby mi prodal nkolik slepic teba za tu nerozmnitelnou bankovku. Ale chlapk byl nedviv. Jen se zostra zeptal: Nejste vy nhodou fiscales?* Zavel svou chatu na petlici s provzkem, pehodil si foici, zahnutou sekyru na dlouh tyi, pes rameno, a ani se o ns staral, odeel pracovat na vzdlen pole. Jak snadn bylo zathnout za provzek a vstoupit do domku, kde jist ml njak zsoby! Jak snadno bylo zakroutit krk kohoutu nebo nkolika slepicm, najst se, nechat mu na stole penze anebo odejt i bez placen, ale nco takovho by bylo nepochopitelnm zloinem v occh lovka ijcho na pokraji divoiny. Ani sebehladovj pocestn by se nedopustil takovho inu. To jen lid v mstech mohou pijt na takov mylenky. Na ns caboclo vidl, e jsme proli divoinou, a ml dvru, e budeme tak respektovat jej zvyky. K sv hanb musm doznat, e mi ta mylenka bleskla hlavou, i kdy bylo zejm, e caboclo povauje nae bankovky za falen. Mnoho falench penz kolovalo tehdy v Brazlii. Jak by bylo pekvapen, kdyby s n piel do msteka a zjistil, e je prav, a nakoupil za ni zsob na cel rok. Ale pravdpodobnj bylo, e by ji zahodil a vzpomnal na ns jako na darebky, kte ho okradli jeho, chudho cabocla.
*

Fiscales-fiskales-fiklov vbr dan

- 4 -

Pozoroval jsem, e t mylenka vznikla v hlavch ns vech, ale sotva ji synek mho prvodce vyslovil, s velkm rozhoenm jsme ji oba zavrhli. Tm vt bylo nae rozhoen, e jsme se stydli, e na to myslme tak sami. Ale j mm hlad, namtal mladk, a tady Doutor k, e Indini musej krst, kdy jsme jim zmenili lovit tak, e trp hladem. Ty m hlad pod, i kdy jsi po obd! okikl ho otec. To nen hlad, na kter bys umel! Za dva dny postu jet nikdo hlady neumel. Nasedat, a se radji dostaneme dve k tm egyptskm hrncm! A tak jsme zajeli do skalnat stre, kter ns mla k nim zavst. Ale aludky nm kruely, i kdy jsme uthli opasky na posledn drku. vach, vach, vach mlaskala pravideln kopyta naich zvat v bahn a pi kadm kroku jsme se houpali zprava doleva jako kyvadlo hodin. Konen zase kousek pevn pdy, ale zato tak pkr svah, na nm kopyta klouzala a msty se zvata musela pikrit na zadek, aby se nesvezla po neschdnm mst jako po skluzavce. Bsla! Vai direilo potvoro, jede rovn! dolehlo k nm zdli. Nkdo jede proti nm. Pokme, snad nm prod nebo daruje nco ze svch zsob, ekl jsem. I kdybych mu je ml vzt nsilm, musm se najst! prohlaoval chlapec, a tentokrt ho za to nestihl psn pohled jeho tatnka. Ani j jsem mu to nezazlval. U dkladn chu k jdlu, i kdy ne opravdov hlad, um podn zviklat morlku, a mnoho nechyblo, aby se i u ns nala ochota promnit se v bandity, pepadvajc pocestn. Msto, kam jsme pijeli, bylo vhodn. Cesta prochzela zkou soutskou mezi vysokmi sklami. Pchoz museli kolem ns projet. Nemohli se nikudy vyhnout. Vude hol hladk kmen, a proto ani nai mezci nemohli drdit n hlad tm, e by si pochutnvali na travice. Zstali jsme v sedlech. Hluk se blil, a m vce se blil, tm bylo zejmj, e proti nm jede mnoho lid. - 5 -

Konen ze zhybu cesty vybhl mezek a za nm druh, oba obteni erstv naloenmi lososy. Slunce v jejich upinch dlalo zlat prastka a my jsme byli tak upoutni pohledem na maso. e jsme nechali mezky probhnout kolem sebe. Hej, mui, prodejte nm rybu! eknte si tm, co jedou za mnou! Ti maj vc. J spchm, a u utkal se svmi mezky a pobzel je k rychlejmu klusu. Micky jsme se podvali na sebe. Rozumli jsme. Seskupili jsme se bl k sob doprosted cesty. Druh nm u neproklouzne! Ale ten, kter proklouzl, zpsobil poplach. Nekiel nic jinho, ne jak se ki na mezky, ale ti, co li za nm, mu pece jen asi museli rozumt. Pinejmenm jist alespo pochopili, e by nepoteboval pohnt mezky tak hlasit. Vdy se zvata vracela k domovu a tu b bez pobzen, asto rychleji, ne si peje jejich p prvodce. Lid pod nmi se zastavili. Asi se radili. A pak najednou vyrazila soutskou rychle hnan skupina naloench soumar takovm nporem, e ns odstrila z cesty, pehnala se kolem ns a za n probhlo nkolik lid bez pozdravu. Jen jeden opozdilec el za nimi pomalu a vedl za uzdu naloenho mezka. Sliny se nm sbhaly pi pohledu na krsn, leskl ryby. Myslm, e bychom se do nich s chut zakousli, tak jak byly syrov. el jsem mu vstc. Pozdravil jsem, ale nedostal jsem odpov. Musel jsem tedy rozhovor zat sm. Prodejte mi jednu rybu! a nabzel jsem mu posledn drobnou potrhanou bankovku. Neprodm, ani za sto milreis vm neprodm! Dobr, dm celch sto, zamval jsem mu ped oima velkou bankovkou. Zarazil se, ale pak se jen usml a zavrtl hlavou. Te vm tm sp neprodm! Tak mi alespo kus darujte! Nevm, pro bych ml zrovna vm nco darovat! Protoe mme hlad.

- 6 -

Vak to vydrte ku behu! Namle tam ani tvrt mle. Lososi thnou a trhaj rybm st. Tam dostanete dost a bez placen. My je tak dostali zadarmo. Za ei krel klidn kolem ns, jednou rukou vedl mezka, ale druhou ruku ml za pasem na perlet vykldan pistoli pedovce. Byl asi jedin z nich, kter byl ozbrojen, a jeho bouchaka mu dodvala odvahy. Proel kolem ns a jen v zhybu cesty se ohldl a ulehil si: ,, Proklet fisk1ov! Bylo o em pemlet. Nco lakovho se mi v Brazlii jet nestalo. Nen pohostinnjho lovka, ne je chud brazilsk caboclo. Nenech projt pocestnho, aby se s nm nerozdlil o to mlo. co m, aby mu nenabdl sebemen virado, trochu zsob na cestu. Virado je vbec nejen nrodn zvyk. ale nrodn povinnost. Dennm jdlem jsou fazole s r a s mandiokovou moukou. To je jako u ns chleba a pidv se k lomu ve, co prv je. Kad pocestn m na sedle dlouh pltn pytlk, na koncch seit, ale uprosted proznuly, pehozen pes zadek kon a pivzan na sedlo. Sta, pijedeme-li ke ktermukoli obydl a podme o trochu vody, ovem po formalitch pedepsanch vnitrozemn etiketou. Nejprve musme z dlky zatleskat do dlan a zastavit na takovm mst, kde si ns z domu mohou dobe prohldnout. Pak popojedeme trochu bl, znovu zatleskme a musme zavolat D licenca Dovolte? a pokme, ozve-li se bu Entra! nebo Apeia! Vstup! nebo Sestup s kon! V obou ppadech smme nyn otevt tk devn portao ohrady a vjet dovnit. Jsme-li vyzvni k sestoupen s kon, znamen to, e nejsme pli vtni, ale e se nm vyhov, i kdy majitel je njak zamstnn. Znlo-li vyzvn Vstup!, pak je radno zstat v sedle, i kdyby byl lovk sebevc unaven. Je-li domc pn dostaten zsoben, pijde ns pivtat s nkolika sklenkami domc cachacy, siln koalky z ttiny, kter nm pod na kon. Nem-li koalku, musme mt nkolik minut trplivost, ne se uva erstv kva. Dlouho to netrv, protoe v kadm brazilskm dom na venkov stle sy na ohni v konvici voda. Pak nm na kon pod vac, peslazenou kvu, a teprve kdy jsme ji vypili, ns vyzve, - 7 -

abychom sestoupili a vstoupili do domu. Vechny formality nutno prodlat, i kdy se jen potebuje napt, nebo se jen chce zeptat na cestu. Pak zane hovor o vem monm a trv asto dlouho, ne se dostanete k vysvtlen toho, pro jste vlastn zastavili. Ale ani pak nen mono se rychle porouet. Hostitel vs stle zdruje. asto pouije i uskoku, aby vs zdrel. O blzkm msteku, kam mte nameno, vm nale, e byste tam za svtla nedojeli, e je patn cesta, a rad vm, abyste radji penocovali a pokali do rna. Rno najde zase jinou vmluvu. Bu vs zlk na lov, nebo se chce pochlubit svou plant. To nebv ovem vdy bez zitnch mysl; pi dobrm lovu zbude pro nho njak ta srna, kterou by tko ulovil svou nespolehlivou pedovkou, z plante mu hladov pocestn pome pinst hrozen bann, kter by sm neunesl. Ale hlavnm dvodem pohostinstv je dlouh chvle a nedostatek novinek a zprv z irho svta. Bohat brazilsk proda tak tde iv sv dti, e tam o jdlo nen nouze, ale novinky tam pijdou mlokdy. Usedlk rd zdr hosta i nkolik dn, a zdrel by ho i nkolik tdn i msc, dokud se nevypovd. Proto, m-li lovk naspch, vyhb se ve velkm kruhu kadmu lidskmu obydl, aby se vyhnul tak nalhav prokazovan pohostinnosti. Mus-li zastavit, je nucen podrobit se formalitm, nebo by mohl bt uvtn olovem, kdyby vrazil do ohrady bez dovolen a bez pozdravu. Caboclov maj tak sv zkuenosti s jistm druhem lid. Kdy vak sestoupme a pijmeme pohostinstv, odepne hostitel bez e pytlk ze sedla. Je-li v nm jet njak zsoba, vysype ji svm slepicm. Kdy odjdme, najdeme na sedle pytlk pln erstvho virada. m chud hostitel, tm bv virado lep. Na velkostatku dostaneme jen fazole s r a mandiokou, ale chudk nm do toho namch jet vajka, dobe vykostn ryby, vaenou slepici a kdovjakou jet pochoutku. asto m zdreli hodn dlouho jen proto, aby sehnali teba i od vzdlenho souseda co chyblo na zlepen virada. Tak jsem znal povstnou pohostinnost brazilskho lidu. Na mnohch velkostatcch dvno upustili od tchto zvyk vd, jakou cenu m as pro n i pro pocestnho, ale my jsme jeli chudm - 8 -

krajem, a proto jsme povaovali za zbyten brt s sebou zsoby. Neml jsem obavu, e bych zneuval pohostinstv. Dovedl jsem vdy bt hostiteli uitenm; vdy byla v bran na sedle nebo v mm opasku njak ve vnitrozem vzcn malikost, kterou jsem mu mohl nechat jako upomnku, i kdyby to byl jen balek jehel nebo cvka nit. Je tolik vc potebnch ve vnitrozem, odkud jsme se vraceli do msta, kde jsou bezcenn. Obyejn jsem celou svou vstroj rozdal pi nvratu. Vdy jsme byli jen nkolik dn cesty od msta a na krtkou dobu bylo mono velicos postrdat. Tak jsem znal brazilsk vnitrozem, a u na pobe moe nebo hluboko v Mato Gross. Na vechny ty lidiky, s nimi jsem popil horkou kvu, jsem rd vzpomnal, a jsem jist, e oni tak rdi vzpomnali na mne. Ale tady jsem se nhle octl v prosted mn docela neznmm, zejm neptelskm. Stydm se za sv krajany, zaal stak hovor. Nen pro. Jist maj k tomu sv dvody. Bez piny se zddn zvyky nezmn. Ale hlad mme pec, a u k tomu maj dvody nebo ne, poznamenal chlapec. Vak se dok! kali, e tvrt mle Na to nespolhejte! Ujeli jsme u vce ne pl a budeme rdi, dostaneme-li se mezi lidi ped polednem. To byla jen vmluva, aby se ns zbavili. Podle kapradin, kter tu rostou, myslm, e a sem nedosahuje slan vzduch a e ns dl jet nkolik heben a dol od moskho behu. A nemyslm, e ns ve vsi pijmou lpe. Tahle epidemie nepohostinnosti bude rozena ve velkm okruhu. Doufejme jen, e najdeme kus skalnatho pobe a e se najme syrovch stic. Je-li tam psen praia, pak nevm, m zasytme hlad, ne se dostaneme do lepho kraje. Ale vdy kal, e lososi thnou a e rybi nevd, co s nimi. Ani tomu se mi nechce pli vit. Ne tam dojedeme, budou ryby jist dobe uklizeny. Jen si, chlape, na n nedlej pli velk laskominy a radji pozoruj, zda bychom cestou nco nesestelili! Jako z udln je tady krajina neiv. Ani ptka tu nen vidt, ani jedna palma s jedlou den zde neroste. Jen potravy pro mezky je tu dost.

- 9 -

Pak jsme jeli mlky. Cesta msty mal kousek stoupala, aby pak hodn dlouho klesala. Zvata byla unavena obtnou cestou a tak u vyhladovla. Nejradji by se byla zastavila u kad mlad bambusov vtvky a bylo teba stle dret napjatou uzdu. Konen jsme vjeli do hustho pobenho pralesa. Sklon cesty se zmenoval, pechzel skoro v rovinu a tm se tak zmenovala nae nadje na stice. Jist narazme na rozshl psit beh. Na takov nedozrn pli je radost se koupat, dt se oplachovat vlnami pboje, kter se daleko rozlv, aby se zase vracel pomalouku zpt. Co kad vlna vynese velijakch chaluh, roztodivnch krab, krsnch muliek, moskch jek a hvzdic ale jak je protivn tomu, kdo tou po nem, co je k jdlu. Na loven ryb udic nen ani pomylen. Moe je sice pln ryb, ale a tam daleko, nkolik set metr od behu. Ostice jsou tam jist tak, ale a na njakm vzdlenm skalnatm ostrvku. Vude plno jdla, vbornho jdla, ale nen to na dosah lovka, kter nem knoi a st. Takov byl psit beh daleko, kam a bylo mono dohldnout, kdy jsme vyjeli z lesnho tunelu. Ani naim zvatm se to nijak nechtlo lbit. Ani travika iroko daleko, ani kapika pitn vody. Jen tam na jihu, snad ve vzdlenosti mle brazilsk mle, lgua, m 8 km nebo snad jet dle, bylo vidt kou. Tam asi byla vesnice Ilha das Cobras. A k naemu hladu a zni se pipojil jet slunen r a mkk psek, do kterho se hluboko boily nohy naich zvat.

KAPITOLA DRUH
VESNICE RALOK Kdy jsme vyjeli z pralesnho tunelu na pust mosk beh, zaboila se kopyta naich zvat, na sklch do krve seden, hluboko do sypkho psku. Zvata se zastavila. Jak mj k, tak i oba mezci byli rodem z nhornch planin, porostlch hebkou mkkou trvou. Provedli jsme je naboso, neokovan, po tvrdch a ostrch sklch, pi huben pastv, kde msto tun chlupat trvy se museli spokojit bambusem a lesn ostic. Zpotku jim chutnala tato zmna, ale - 10 -

posledn dny jsme museli mezky v noci pivazovat, aby se nevrtili zpt bez ns. A te hork, sypk psek. Ale myslm, e psek nebyl pinou, pro zastavili. Bylo to asi moe, kter vidli poprv. Zastavilo je Neznmo. A my jsme je nepopohnali. Jen nkolik msc jsme nevidli moe, a pece jsme nepospchali dl, i kdy jsme mli hlad. Ve vzpomnkch se mi znovu vybavoval dojem, jak na mne udlalo moe, kdy jsem je poprv uvidl. Bylo tomu u tak dvno. Snad prv tak, jako nyn mj k pode mnou, jsem tehdy pohodil hlavou, rozthl iroce chp, vdechoval slan vzduch a stl nepohnut se zrakem upenm na nekonenou vodu. Pboj plivu poslal jednu vlnu za druhou, jedna se valila zpt a jin ji u znovu hnala kupedu. A lovk si pomalu uvdomuje, e se to tak opakuje stle vn a pojednou zane chpat pojem vnosti. Pobdl jsem kon pmo k pokraji vln. lo se mu tce, nohy se mu boily hluboko do psku, ale kadm krokem se stval psek mn sypkm a schdnjm a k si u pohodln vykraoval. Jak leva pro jeho rozbolavl kopyta! Ale kdy jsem ho vedl pmo do vln, zdlo se, e nerad poslouch pokyn uzdy. Zde narel na Neznmo a neznmo ve vech tvorech bud pocit strachu. Ale el pece. Hezkch pr msc chodil pod mm sedlem a to stailo, aby pochopil, e vdy prosadm svou vli. Kdy prvn vlna slan vody oplchla jeho bolav kopyta, vzepjal se pesto, e byl znaven. Kdy dopadl na vechny tyi, ohldl se a zadval se na mne tak vytav, jako by chtl ci: Co to zase dl za blznovstv? Pak svsil hlavu a el rezignovan kupedu. K me mluvit a vyjednvat s lovkem jen svma velkma oima. Kdy lovk nerozum t ei, nebo j nechce rozumt, mus dt dobr pozor, aby k vyrostl ve voln prod s nm nezaal vyjednvat svmi zuby a kopyty. Co nm vitky bylo v tom pohledu! Jak rd bych byl s jistotou zvdl, co si mysl mj k o mn, co si kon vbec mysl o jezdcch, o uzd, o bii a o ostruhch. koda pro ns, pro lidi, e nerozumme jejich ei! Snad bychom se v mnohm pouili a jinak bychom jednali mezi sebou navzjem. K, mme-li ho dosti dlouho a dovedeme-li s nm sprvn zachzet, na ei rozum. My se - 11 -

meme jen dohadovat. Myslm si, e nzor kon o jezdci nebude asi pli odlin od nzoru, jak m voln Indin o blochu. Za ta dlouh lta, je jsem proil mezi volnmi lidmi divoiny, se mi nkolikrt podailo zskat dvru nkterch Indin a mnoho jsme o tom hovoili za msnch noc u ohnku, kdy od st k stm kolovalo mat* a dmka. Vy bloi jste vtinou blzni. Alespo zpotku se nm vem zd, e jste blzni vichni. Nkter vce, jin mn. Ale mte moc, mte zbran, vnikli jste do na zem a nm nezbv ne poslechnout. Ale smjeme se vm. Doidinho blzni, todiede potrhl ztetnci! Chcete od ns prce, kter se nm zdaj zcela nesmysln. Pijdete k nm a nutte ns kcet les a vysekat irokou cestu. K emu? Vdy zk cestika docela dobe sta. Ale pak se nm pece jen po cest chod pohodlnji. Ale co to dalo prce! Pak chcete, abychom poreli stromy stromy, kter rostly dle ne lid stromy zdrav, v kterch nen vel hnzdo. Na to? Blzni! A pak mme vtve tpat na polnka. Jako by such a poloztrouchnivl vtve nestaily na ohe. Potom pivezete vozy a my musme dv nakldat a vozit k ece. Vdy i tam je dv dost! Pracujeme, protoe pracovat musme, ale pracujeme bez chuti. Slibujete, e a pijede parnk Blzni! Pro by parnk nco dval za devo, kterho je vude dost? Ale parnk pijede, my nalome dv a vy dostanete z parnku dobr potraviny, dobr pit, aty, moskyt st a vecko mon, take mete t lpe a pohodlnji ne my. Nco nm z toho, co jste dostali, dte, mnoho sice ne, ale pece jen tolik, abychom pracovali dl, i kdy ne s chut. Snad pece nejsou ti bloi takov blzni, zane kat nkter z ns. Jsou nemotorov v lese i na lovu, neumj st stopy, neumj najt med, mus se na ns stle neho doebrvat, ale umj nco, co neumme my. A proto ns id a daj mlo za tkou prci. Pestaneme pracovat. Na tak? eka nm dv ryby, les a prrie zv na tedy tce pracovat jen proto, abychom ili jinak ne nai pedkov? Tomu nechtj bloi rozumt. Pr musme pracovat! Zahnj ns od ek, kter byly odpradvna nae. Blzni! 1 vojky si na ns pivedou! Kolik z nich u sv blznovstv zaplatilo ivotem!
*

Yerba mat paraguaysk aj

- 12 -

Tak mi nejednou vyprvl Otonte. Tak asi njak sml tak k o jezdci. Vede ho krajinou, kde je tolik dobr trvy, ale jezdec spch a nedovol koni ani ukousnout. ene ho po psit pouti, kde nen ani kapka vody. Nalo sice na sedlo tolik zbytenho nkladu, ale nakonec pijdeme naveer k dobr pastv a k dobr vod, kde je mono si odpoinout. A kdy ne, vynd ze sedla dobrou kukuici, rozdl se s konm o vodu a nakonec pece jen vdy ve dobe dopadne. ene ho na neschdnou stezku ve sklch, nebo pes vratk mstek z nkolika kmen nad huc vodou. Vdy mus spadnout a rozbt se o skly, nebo se utopit ve vod. Ale nespadnou, mstek vydr nklad, pejedou zdrvi. Tak zkuenost pibv ke zkuenosti, zvtuje se dvra kon v moudrost lovka. Snad tedy pece nen jezdec takov blzen, jak se zd. Snad je blzen, ale v jin vci, ne zn k, podnik blznovstv, ale pak se uke, e maj el, ned nemon a hled si prospchu obou. Pomalu si zane k vit svho jezdce, pestane vit v jeho blznovstv, zane ho mt rd, pracuje s chut a hlavn nabude pesvden, e jeho cl je dobr, jako je dobr on sm. Jen na kon, kter zkuenost piel k takovmu nzoru, se me jezdec spolehnout. Jen takov vypne posledn sly a pivede ho k cli, i kdyby ml padnout. Ale bda jezdci, kter spolh jen na uzdu, bi a ostruhy. Ten dovede kon zdnliv pokoit, dovede z nho vytlouci ohromn vkony, ale pijde doba, kdy sm ochabne, kdy je nemocen nebo rann, a pak mu k splat vechna pko, pak ho nejen shod, ale pokope, pokoue a hraje si s nm jako koka s my. Byl by to tak patn k, kdyby jednal jinak. Kdy prvn vlna slan vody zmela bolav kopyta mho kon, podval se na mne vytav. Zase v jeho hlav vznikla pochybnost o rozumu jeho pna, kter ho vede do Neznma do drav a slan vody, kter tak pl do bolavho masa kolikt u pochybnost od tch dob, co mne nosil na hbet? Ale pak k pokval hlavou, pohodil hvou a vykraoval si, jako by z nho vechna nava spadla. Zase nov zkuenost se pidala ke zkuenostem dvjm, rozehnala pochybnosti a zvtila nae ptelstv. Ne mj jezdec nen blzen!

- 13 -

Prvn vlna plila v bolavch nohou, ale u dal chladila a zahnala bolest. Zde ve vod u nebyl sypk psek vlny jej udusaly a uhladily, take se po nm krsn a pohodln lo; Po nkolika krocch se dala zvata sama do klusu. Ctila blzkost lidskch obydl, blzkost odpoinku a vydatnho jdla. Kde jsou lidsk obydl, tam bv kukuice, ba i njak suchar. Stejn nadje mli jsme tak my. Alespo njak ten suchar, njakou konzervu, kdy u ne erstv ryby! Ale luny byly vytaeny u na beh a po rybch a jejich stch nikde ani stopy. Nebylo tak divu. Bylo u jist poledne nebo snad i po poledni. Nad komny nebylo vidt ani oblek koue. K obdu jsme pili pozd, na pozvn nebylo mono u spolhat. Ale snad aspo promnm tu proklatou stovku a budu moci koupit njak kue, ne bude as k vydatnj veei. Nebo alespo njak bann. Pmo proti vesnici, snad ani ne kilometr daleko, se z moe zdvhal kuelovit ostrov a zelenal se hustm porostem bann. Dokonce se nm zdlo, e i na tu vzdlenost vidme zlat, pezrl hrozny plod mezi irokmi listy. I kdy vichni obyvatel vesnice nyn jist sp siestu, d se snad nkter z nich vyburcovat, kdy ne nim jinm, tedy aspo zvdavost. O takovch nadjch jsme hovoili celou cestu, zatmco jsme se blili k vesnici. Ale nadje vyprchvaly stle vc a stejnou mrou se hlsily nae aludky, oznamujc, e u by bylo naase nco pojst. A zrove zaaly pobolvat i nae hbety, touc po odpoinku. Vesnice se zdla bt jako po vymen. Jen nkolik ps se po ns ln ohldlo. Nestli jsme jim ani za tknut. Jen jedin slepice vyskoila na plot, aby se na ns podvala, ale hned zase seskoila a schovala se do kov. Dlouh ada dom se thla rovnobn s moskm behem. Projeli jsme podl nich a zvolna jsme se zas vraceli. Vechny dvee byly zaven, nikde ani lovka. Konen v jednom domku vrzla zadn vrtka. Za domkem vyhldla hlava, pak se objevil cel lovk a dal se do veselho smchu. Byli jsme sice unaveni, mli jsme ps hlad a nemen vztek, ale pesto jsme se dali vichni ti tak do smchu. Tak divn se vyjmala postavika jedinho bdcho lovka ve spc vesnici. Rozbit slamn klobouk bez dnka ml posunut - 14 -

dozadu, aty mstsk, ale potrhan, a na bosch nohou nov lakrky. V tch byly vyznuty velk tvercov otvory a z tch vykukovala zancen ku oka. Jist chpal, pro se smjeme jemu, ale my jsme nechpali, pro se smje nm. Vdli jsme, e nevysvtl-li nm to brzy, pejde ns urit smch. Pomalu se k nm blil, prohlel si ns, pak sal klobouk, podval se na ns jeho dravm dnkem a vysekl nm hlubokou poklonu. Dobrou siestu a dobr zait, cavalheiros! Nemuste mi kat, kdo jste, pnov, a tak se m neptejte, kdo jsem j! Chcete-li mi njak kat, jmenujte mne senhor Pndega pan Legrace! Mete mi vit, e dnou legraci nepokazm, a proto vs pichzm uvtat v tomto pohostinnm slavnm mst a jako velkou milost si od vs vyprouji, abych vs sml provzet po celou dobu vaeho pobytu. Zejm se nm vysmval, i kdy mluvil s ohromnou vnost a ve spisovn ei, kter se naprosto nehodila mezi venkovsk lid. Z o mu pi veker t jeho vnosti hledlo ibalstv. Ve mst mezi studenty by jist byl nelnkem prma, vtiplk, a znamenit by se k nim hodil. Odpovdl jsem mu se stejn strojenou vnost: Ctn pane Legrace! Rd vm udluju danou milost a nadto vs pijmm za prvodce a cicerona v tto zaklet vesnici, v kter, jak se zd nm bude Vae Veselost velice uiten. Jist ns asi povaujete za nkoho jinho, ne jsme, ale myslm, e se nemlm, tvrdm-li, e jste zbhl student, zaklet do tohoto msta, e neoplvte bohatstvm, a proto, jako i z jinch dvod, se tu dokonale nudte. Ukrt vm tedy sluba u ns dlouhou chvli a jsem si jist, e neodmtnete dt nm dobr rady v nhradu za nejlep pit, jak zde bude mono dostat. Nue kde bychom se tu mohli najst? Pekvapen naslouchal a jeho chovn se za m ei zmnilo. Odpovdal ji s vt vnost: Vy umte opravdu dobe hdat, ale j jsem se ve vs, jak se zd, pece jen zmlil. Vy nejste fiscales? Nu, u jsem se tedy zmlil a to mi kaz vecku radost. Til jsem se, jak vs odtud bod vesnian poenou kusy dev z nedostatku kamen. Bylo by to trochu zmny v t zdej nud a takov zbava by alespo zahnala nepjemn kruen aludku. Za podnm jdlem a pitm se zde pdm stejn - 15 -

marn jako vy. U mne je to vak pro nedostatek prostedk, kdeto vm to zavinili fiklov, vbrci, kte tu ped nkolika dny hrozn dili. Kdy mme u podobn osud, musm k vm bt upmn. Mli jsme tu nco jako hostinec ovem relativn k vznamu vesnice. Nebyl to hostinec v pravm slova smyslu, ale kdy sem nhodou nkdo zapadl, dostal tu i dobr jdlo. Obstarval to vborn kucha, kter bval kuchaem na velkch zmoskch lodch. Nedlejte nm laskominy celmi jdelnmi lstky! Zemel snad u ten dobr lovk? Nezemel a t se vbornmu zdrav, ale neva te pro nikoho jinho ne pro sebe a pro dva psy. Dokonce m i star kulenk a neml by nic proti tomu, kdyby u nho nainec, i kdy je bez penz, - 16 -

zabil trochu asu. Ale bilir je te zaven a nesm se na nm hrt. Inu, byli jsme poctni nvtvou daovch fikl. Pochopte, e ten dobr mu musel na dobr obdy kupovat ppravy a e jdlo nemohl rozdvat zadarmo. Spokojil se s malm vdlekem, vail spe jen ze sportu, a stailo mu, e se pi svch hostech sm obas najedl dobe upravenho jdla. Ale pni fiklov, kdy se u nho dobe najedli, zjistili, e nem hostinskou licenci, e z n neplat dan, a pedepsali mu pokutu, tak velkou pokutu, e na ni nesta cel jeho majetek. Opatil jim jet ne vdl, kdo jsou nco k pit. Sm si na to vypjil a oni se ptali, nem-li nco ostejho. Tu jim nabdl nakldanou papriku, ale neml na lhvi daovou znmku a neml ani povolen k epovn lihovin. A proto zase pokuta a opt nov pokuta. Potom se vypravili do vsi. Vude nco vyebrali, tu krabiku sirek, tam suenou rybu na cestu; kad jim rd nco dal, ale oni nechtli nic zadarmo, vude zaplatili njak niklek a pak li zpt a pedpisovali vem pokuty pro nedovolen obchodovn. Jsme poben lid co mme, kupujeme od paerk, a kad ml njakou tu nezdannou vciku ke sv poteb. Jakmile ji vak prodal hned tu byla pokuta. Celou vesnici zabavili, vechny st a vechny luny, kter prv nebyly na moi. Jen ve dvou domech nepochodili: u m macechy a u Ramose Portugufsa. To jsou takov lakomci, e jim ani vodu nepodali, a prosili, jak umli nejlpe. Proto tady nedostanete te od nikoho nic. Zaal jsem chpat. Jak je odtud daleko do nejbli vesnice? S odpoinutmi komi tam mete dojet za den. Vidte, e nae kon nejsou odpoat. Snad byste pro ns mohl nkde vypjit knoi. Zajedeme na ostrov a natrhme si tam banny. Na to jsem pomlel u dvno a asto, kdy mi m lakom macecha oddl mlo ztuchlch fazol. Ale na ostrov nikdo neme. Jak jen druh jedovatch had ije v Brazlii, kad tam najdete. Asi ped mscem se tam jeden lovk vypravil. Nevrtil se, a ani Ramos se neodvil zajet si pro jeho lun. Radji jej nechal rozbt pbojem a ten chudk lovk byl Ramosovi dluen! km vm, e se tam

- 17 -

neodv ani Ramos Porlugus, a to je lovk, kter obdv v zsuvce stolu! Chpete? Nechpu. Je to jist nepohodln uklzet pak drobty. Je vidt, e jste cizinec. Piamos nenech ani drobty, vyzobe vechno do poslednho. Ale tolik asi vte, e v na zemi, kdy nkdo pijde na nvtvu v dob jdla, nepotebuje ekat na pozvn, nbr pisedne ke stolu a j s majitelem domu. To se Ramosovi nezamlouvalo. Dal si proto udlat u stolu hlubokou zsuvku a v t obdv. Kdy mezi jdlem nkdo zatlesk pede dvemi na dlan, zaoupne zsuvku a je po jdle. Nemus nikoho hostit. Velmi dmysln zazen. Ale my se te potebujeme najst Pokejte. Na druh stran ostrova jsou strm skaliska a na tch jsou stice. Pi jist opatrnosti bychom njak mohli natrhat. Nebojte se ralok? Je jich tam dost. A zajmte-li se o kuriozity, pak tam na druh stran najdete velikou jeskyni. Je vak zavalena velikm balvanem a na tom je njak indinsk npis. Jeden z obrazc pedstavuje dvojity k a zdej lid mysl, e je to znamen, ukazujc, kde jezuit zanechali sv poklady, kdy je csa Pedro narychlo vypovdl ze zem. Je to ovem nesmysl! Jen na vyryt tch obraz by bylo teba mnoho msc prce, inu, lid tomu v. A te si pedstavte: ostrov pat Ramosovi a ten se domnv, e je tam zahrabn poklad ze zlata, slonoviny a drahch kamen; Ramos tam m plante bann, kter pezrvaj a erou je tukani a papouci, a on neme nikoho najt, kdo by mu tam pro n doel a kdo by mu pomohl vykopat poklad. Slibuje hory doly, ale kad se boj had. Zajmav. Meme se tam podvat my, co kte? Vy se nebojte ani had, ani tubarlo-ralok, senhore? Nu, pokusit bychom se o to mohli. Ale lun by nm mohl pjit jen jeden chud ryb a tomu by bylo nutno zaplatit. J u nevidl hezkch pr msc ani mk. Tak byste mi snad mohl ci, kdo by mi promnil tohle. Coe? Vy mte celou slovku? To jste po Ramosovi a po m macee nejbohat lovk v dalekm okol. Snad Ramos by vm promnil, ale jen proto, aby se zbavil potrhanch a pli upinnch penz. Jen bude-li vit, e je bankovka prav! Nemte jinou, kter by nebyla tak nov? Nu, s tou u to pjde jist! - 18 -

A na ostrov byste se mnou tedy el? ekl jsem vm, e nezkazm dnou legraci, a tak pojedu s vmi. Ale na ostrov nevkrom! U bm pro vesla. Vte, ten chud ryb, kter m nezabaven lun, jsem toti j sm. Je to jedin, co mm, a neukod mi trochu si pivydlat. Chpete? Chpu. Tak jen u bte pro vesla! Byl s vesly zpt jet dve, ne jsme povolili sedla a pivzali zvata ke kivmu stromku u plotu. Chtl jsem jet sm, ale stak si usmyslel, e je odpovdn za mou bezpenost a e pojede s sebou. U zvat zstal hoch, ktermu jsem slbil, e se brzy vrtme a pineseme mu ve, co ulovme. Cel se sloil u koene stromu, aby zmenil bolesti hladovch vnitnost. Pan Legrace sloil dva pry dlouhch vesel vedle nejlepho lunu a ekal, a mu pomeme loku obrtit a seoupnul na vodu. Pliv zatm sloupl hezky vysoko, take nm to nedalo mnoho prce. Pak si zul sv lakrky a peliv je pivzal pod pdi. Staka jsme posadili ke kormidlu a my dva jsme se chopili vesel. Mli jsme proud plivu proti sob. Je nevhodn doba k cest na ostrov. Te mme proti sob i pliv, a a se budeme vracet, budeme mt odliv. Jet tst, e ns nklad nebude velik. Na ostrov bylo dle, ne se na prv pohled zdlo. Za stejnot mrnho vrzn vesel jsem se se senhorem Pndegou sptelil. Nezdrel jsem se, abych se nevyptal, jak je mon, e m lak krsn lun a pitom nak na svou chudobu. lun a st u moe neznamenaj sice jet bohatstv, ale obstojn ivobyt pece. To mte pravdu, ale to neplat pro mne a pro mou smlu. Jako dt jsem byl vc na moi ne na soui vak jsem zdej rodk ale te mi u zmkly ruce. Uvidte, a se vrtme, e budu mt ruce sam puch. A nebt toho krsnho poas, nebyl bych s vmi jel. kaj rybi, e duch m matky mi vzal odvahu a lsku k moi. Vdycky se o mne bla, u jako capaila m honila od behu, a kdy jsem povyrostl, nechtla mne pustit s rybi, akoli to byla moje nejvt radost. Snad proto, e jsem to ml zakzno. Ale kdy zemela, pestalo m to tit, ani nevm pro. To u jsem byl na studich ve Florianpolisu a ani jsem nepozoroval, e jsem pestal chodit do - 19 -

pstavu. Od tch dob, co mi macecha a moe vzaly otce, u se vody bojm. Zbyl mi jen ten lun jako ddictv a jako pina m bdy. lun je tak dobr, e ho nikdo zdej neme zaplatit jinak bych jej byl u dvno prodal a vrtil se do msta. Kdy vs tady dr jen ten lun, tedy jej nkomu darujte; nebo jej nechte rozbt v pboji! Zd se mi, e se pro zdej ivot vbec nehodte. I na to jsem pomlel, ale a kdy u bylo pozd. My Brazilci jsme takov lehkomysln lid. k se o ns, e kdy je otec negramotn ryb, pole syna na studie a z toho se stane advokt, vnuk u se pak stane statkem a pravnuk je nakonec zase rybem, protoe mu nezbude nic jinho ne zase jen ty ruce, ktermi by si z prout upletl vr a chytal do n raky; z toho, co vydl, si koup st, pak pozdji lun, aby se mohl oenit a uivit rodinu, a kdy ji m, pole zase synka na studie do msta. Je pr to takov vn kolobh, a proto se u ns; pravch Brazilc, nikdy nenahromad velik bohatstv. Vdycky dovede nkter generace veselm ivotem rozhzet to, co dvj poctiv nebo nepoctiv nashromdily. To se dobe poslouch, jen vypravujte dl! Inu, tohle povdn njak zaslechl mj tatnek. Kde na to nabral penze, aby m poslal do msta, to mi vdycky zstalo zhadou. Snad se tehdy rybaen lpe vyplcelo, nebo snad fiklov dln lid tolik nesuovali. Nestaral jsem se o to. il jsem vesele a studie m tily. Pak zemela matka a penze njak as nepichzely, ale protloukal jsem se pesto pece. Vude mne mli rdi, a nebylo dne, abych se u njakho kamarda nenajedl. Pak zas pily penze, vce ne jindy, a s nimi zprva, e se otec oenil podruh. Nelo mi to na rozum. Vdy se mli s maminkou rdi! Jak na ni mohl zapomenout tak brzy po jej smrti? A kdy jsem se vrtil, vyprvli mi, e se oenil s oklivou, ale bohatou vdovou jen proto, abych mohl bt advoktem nebo poslancem. Obtoval se pro dobro ptch dvou generac. Chudk! To byly tak posledn penze, kter mi poslal. Dostal je pi svatb, ale po n u mu m macecha odpotvala ri a fazole do hrnce, sama pebrala lovek a ani podnou rybu mu nepla; co bylo lep, usuila a prodala a jeho ivila jen odpadky. Ani ptele mu nenechala, rozetvala ho s celou vesnic, a tak musel na moe - 20 -

sm. Byl zeslbl a tvala ho do takovho neasu, e ho jednou v bouce tarafov s strhla do moe. To mi vzalo i jeho. Penze u pak nepily vbec. Pomhal jsem si, jak to lo, jen abych se udrel. Nejvc mi pomhaly karty. Ale kde se hraje, tam se tak pije, mus se mezi veselou spolenost bohatch synk mezi takov chlapce, z nich se asi zase stanou rybi nkdy jsem tak prohrl a byly z toho rznice. Mj ivot se nechtl lbit uitelm. Pr svdm bohat synky k pitkm. Krtce a dobe: vyhodili m ze koly. Prv v t dob piel od m macechy vzkaz, e je naase, abych pevzal ddictv po otci. Na cestu mi penze neposlala, a proto jsem se vypravil dom pky. Dovedete si pedstavit, jak to byla cesta? Bez groe v kapse a v mstskch atech, u dost selch, ale pesto jsem stle jet budil zdn mstskho lovka. I o nocleh jsem se stydl podat, kdy jsem nemohl dti hostiteli sebemen drek. Penocoval jsem v kov, jedl jsem stice, kdy jsem piel na skalnat beh, a u dve jsem zatleskal, jen abych poprosil o trochu vody. ekal jsem vdy a na dobu po jdle, abych nemohl vyut pohostinstv. Jen to, co jsem ml na sob, byl cel mj majetek, a i to chtralo den ze dne. Jen tyhle stevce jsem si uchoval, protoe jsem el bos a nesl je na zdech. Pestal chvli veslovat, nahnul se k pdi, poloil si stevce na kln a smutn si je prohlel. Byly jako nov, ale j bych si je nebyl v tch dobch obul ani v divoin. To, co vypravuji, se udlo v dobch, kdy u ns byl cech poctivch evc a kad si dval t boty na mru podle sv nohy. Jinak vak bylo u tehdy v Brazlii. Tam bylo emeslnk mlo a nemohli soutit s tovrn dovenou obuv. Ale ani v t nebyl velk vbr. Koupilo se, co bylo, teba i o njak slo vt nebo men. Kad tovrn obuv je vyrobena nevm pro tak, aby dokonale mrzaila nohy a dlala velkovrobu kuch ok. Vak i my, Evropan, tm trpme od tch dob, co u ns vymraj poctiv evci. Poznali jsme proklet tovrn vroby a tak nm se stala obuv mucm nstrojem, kter nm kaz nladu a in ns neschopnmi jak prce, tak i mylen. Ale Brazilec, i kdy je sebevt pardnk, ned se jen tak muit. Docela klidn si do nov lakrky vyzne pravideln tverhrann dry, tak pravideln, aby bylo zejm, e pokozen je mysln, a otvorem nech potom prokukovat - 21 -

snhov blou ponoku. N neastn ptel u dvno ponoky neml a nosil jen velk mozoly na mstech, kde ml ku oka. Myslte, e bych mohl takhle pijt do msta a sehnat tam ivobyt? Mm jen ty stevce. Ostatn bylo u tehdy cestou tak seden, e bych se byl stydl vrtit se v tom dom. Cel m ddictv byl jen lun a vesla, a to jen proto, e soused macee nedovolili je prodat. Kdy se o to pokouela, pihlsil se ryb, kter kal, e lun zachrnil, a poadoval za svou prci vce, ne ml lun ceny. Jen proto pro mne tehdy poslala. A te m krm jen tak, abych neumel hlady, a j s n vedu boj, abych pomstil otce, a ekm na njak zzrak, kter mi odtud pome. Mon, kamarde, e se njak zzrak stane. U chvli o tom pemlm. Bylo by zl, kdybychom nic nevymysleli, ale te musme pemlet o tom, eho se najme, ne budeme za chvli tak zeslbl, e nedoveslujeme zpt. Blili jsme se pomalu k ostrovu. Pliv dostupoval vrcholu a proud u nebyl tak siln. Ostrov byl vt a vy, ne se ze behu zdlo. Mezi bujnou tropickou vegetac prosvtaly velik balvany, pokryt splet lin jako pavuinou. U jist nkolik let nevkroil nikdo na ostrov a rostlinstvo se zase ujalo nad nm vldy. Ale pesto mezi hustm porostem prohledaly leskl irok listy zdivoelch bann a nad koviska se zvedaly thl kmeny dapaj s prstnatmi listy na dlouhch stoncch, pohybujcch se za sebemenho vtrku. Na jejich kmenech byly zaveny velik melounovit plody, zelen, zral i pezrl a rozklovan ptky. Nemohli jsme najt msto, kde by bylo mono pistat. Poben les byl za plivu pokryt vodou. Je pr tady nkde hol kmen, po kterm je mono vylzt, a tam, kde kon, byla pr stezka k dvjm plantm. Nebude u asi schdn, jist ji zarostla. Vak mm s sebou maetu, abych ji vyistil. Tak tedy do toho! J tak pomohu, pihlsil se stak, i kdy mm jen krtk loveck n. Jen zstate oba ve lunu! ekl jsem. Se svmi vysokmi botami se nemusm had bt, jsou-li tady opravdu. Pli vak t povdace nevm! - 22 -

Ujiuji vs, e tu hadi jsou. Myslte, e by Ramos nechal takovou rodu nesklizenu? Nebo e by mu sem neli v noci rybi? Vdy u lta zde lid neokusili ovoce, a na to m lovk podn hlad, kdy j pod sam ryby. Jsem jist, e Ramos a snad cel vesnice se dv, co tady kutme. Podval jsem se zpt k pevnin a opravdu se mi zdlo, e vidm na behu lidi a njak vt hlouek kolem naich kon. Snad pece jen nkdo nabdne naemu chlapci nco k jdlu. Co myslte, e by zde ti hadi jedli? Pece se nebudou ivit tm, e by poral jeden druhho! Podvejte se! ukzal Pndega na vtev, visc nad vodou. Visel na n krsn zelen linov had a kval se ln ve vzduchu. Domorodci se ho boj vc ne cheste, akoli je stejn nekodn jako nae uovka. Ale byl to tak podn kus, e jsem tak velkho hada toho druhu jet nevidl. Zavesloval jsem jednm veslem a zahnul lun pod vtev. Pro jistotu jsem zachytil hada pmo pod hlavikou. Pndega na mne zden hledl, ale j jsem u zatm sedl opt ve lunu a otvral noem hadovi hubu, abych se pesvdil, nen-li to njak mn neznm odrda s jedovatmi zuby. Byl to vak zcela nekodn had. Ten se tu snadno uiv. ere jen by a podobnou hav. Jen pokejte! Uvidme tu brzy jin, kte se neboj kousnout i kesany. Pak m asi nekousne, protoe na kesana nevypadm, zaertoval jsem a zavesloval lunem k ikmmu balvanu, kter sliboval monost vstupu. Pirazili jsme tsn ke skle a j jsem se na ni vykrbal. Byla bodn ikm, ale pesto bylo mono po n vystupovat. Ale tam, kde konila, byla stna rostlinn spleti. U jsem se chtl do n pustit maetou, kdy se blzko m nohy ozvalo dobe znm zachestn. Mohla to bt zcela dobe cikda, ale mohl to bt prv tak dobe chest. Pro vechny ppady musil jsem bt opatrnm. Svlkl jsem si proto kabt a ovzal si rukvy kolem pasu, take m chrnil jako suknice proti monosti, e by njak vt had na mne skoil. Pak teprve jsem se dal do prosekvn picady smrem k vysok dapaji, kter se mi nezdla bt daleko. Pesvdil jsem se, e hadi, a to jedovat hadi, na ostrov opravdu byli a e jich bylo - 23 -

hodn, i kdy dodnes nechpu, z eho tam byli ivi. Ale chovali se pomrn dosti slun: odplazili se mezi kameny dv, ne jsem si k nim prosekal cestu, take jsem z nich vtinou zahldl jen konce ocas. Ale u nkolika jsem pece jen zahldl chestaky. Byla to tk prce, ne jsem se prosekal ke kmeni dapaje. Pokouel jsem se zatst kmenem, ale spadlo jen nkolik od ptk dokonale vyklovanch slupek. Sliny se mi sbhaly v stech, ale plody byly pli vysoko a nikde nablzku nebyl dosti dlouh klacek. Bylo to sice barbarstv, co jsem udlal, kdy jsem nkolika rozmachy maety podal cel kmen, ale hlad je hlad. Kmeny dapaje jsou dut a jejich devo mkk, take je lze snadno peseknout. Byl jsem ovem na ciz planti a u peliv esn ovoce byla krde, ale okolnosti a hlavn hlad donut lovka k velijakm nepknm inm. Kmen i s velkmi plody se ztil do kov, zral plody se rozpleskly a j jsem jimi hned nasytil nejhor hlad. Nkolik polozralch plod jsem nabral do kabtu a stejn opatrn jsem se vrtil ke lunu. Ta radost! Jen nm ji kalilo to, e chlapec bude muset jet njakou hodinu pokat, ne se k nmu vrtme. Pozval jsem staka, aby za mnou vylezl a na vrchol hladkho balvanu. Tam se nemusel bt had a mn uspoil st cesty. Tm se urychlilo sebrn vtho mnostv plod dalch dapaji, kter jsem podsekl. Ba i pezrl plody jsem mu mohl pinst. Teprve pak jsem zaal vysekvat dal cestu k zarostl bannov planti. Dalo to velikou prci, ne jsem pivlekl postupn ti velk hrozny bann. Byly skoro tak velk jako j sm, a musel jsem si na kad z nich podit sn z vtv kovin. Jet t vak byla otzka, jak je spustit po holm kameni. Natst bylo vude dosti lin, a nakonec to lo pece. Po ovoci jsme dostali jet vt chu na nco masitho. Kdy u jsme zde, objeme ostrov a podvejme se na zapadl poklad, navrhoval Pndega. Nechtlo se nm, protoe jsme vzpomnali na hladovho chlapce, ale kdy Pndega pipomnl, e tam roste hodn stic, dali jsme se bez odporu pemluvit. Vak si u hoch njak pome! Inu, kdo se nasyt, snadno zapomn na hladovho.

- 24 -

Na druh stran ostrova rostlo jen spor kov, ale mou pozornost upoutalo nco jinho. Na celm behu, jet zaplavenm plivem, vynvaly z vody velik kopce sticovch lastur. To jsou sambaqui, vysvtloval Pndega. Tuil jsem to. U velikost nkterch lastur dokazovala, e jde o druhy dnes u vymel, prv jako ped mnoha tisci lety vymeli obyvatel, kte je nahromadili. Tedy snad pece zde budou njak poklady! Ne ovem takov, o jakch snil lakom Portugalec, ale takov, o nich sn kad etnograf. U dvno jsem ml chu pustit se do vykopvek v sticovch kopcch, ale vdy mi chybl bu as, nebo penze. Te jsem ml asu dost a penz tolik, e my ti jsme zde mohli t nkolik tdn, kdybychom se uskrovnili a doplovali potravu tm, co by nm poskytl ostrov. Pesto se mi tento podnik zdl pli velik na moje prostedky. Ani jsem si neviml, e jsem spustil vesla a nechal je plout po vod a e Pndega vesluje sm. Tady je ta ucpan jeskyn, vyruil m vesla z mylenek. Vidl jsem obrovsk balvan, velik jako dvouposchoov dm. Dve asi vynval vodorovn nad vchodem do jeskyn a pak se zlomil a ucpal vchod. Na jeho hladkm povrchu byly v relifu vytesan obrazce. Povstaly asi tm, jak si na kamenu dvj obyvatel brousili kamenn sekyry. Zpotku jsem byl na rozpacch, nejsou-li to nhodn pirozen tvary skly, jak byly zvtral, ale pak jsem uznal, e nemohly bt jen pouhou hkou prody, protoe tm tyt obrazce jsem dve nalezl tisce kilometr na severovchod na hranicch Mato Grossa a Bolvie. Nejvznamnj obrazec pedstavoval velik dvouramenn k. Jak by mohl vit zdej zbon lid, e nco takovho vytesali pohant pralid, snad jet pololid, mnohem, mnohem dve, ne byl stvoen svt, jak oni vili? Nevili tak, e by jejich pedkov byli mli tolik vytrvalosti k proveden tak velikho dla. K emu tak by to byli dlali? A tak utkvlo podezen jen na jezuitech. Ale ti mli jen lhtu 24 hodin k tomu, aby opustili zemi. Co vak lovk neudl, aby si poznamenal msto, kde zakopal poklady? Poklady! Tm kadmu lovku stra v hlav touha zmocnit se vsledk prce nkoho jinho. Nedivil jsem se proto Portugalci - 25 -

Piamosovi, lovku, kter jedl v zsuvce stolu, jen aby nemusel nabdnout sousto pocestnmu nebo sousedovi. Jak ten ml asi hrozn sny o skrytch pokladech! Ale i mne zanala ta mylenka lkat. Propotval jsem, kolik bych asi poteboval dynamitu, abych prorazil alespo zk vchod ze strany do jeskyn. Na rozbit balvanu nebylo ani pomylen, nehled k tomu, e bych se nikdy neodhodlal zniit pamtn npis. Kolik zajmavho mohl nm ci vnitek jeskyn o ivot praobyvatel? Vdy se tam mohli dokonce schovat ped nepohodou, prv kdy se vchod zavel, a snad tam mohly bt nalezeny jejich cel, neporuen kostry, nad, kamenn nstroje. Snil jsem tm tak jako Portugalec Ramos. Na tak velk podnik nestaily vak m prostedky. Ale snad pece jen bych mohl najmout nkolik dlnk a prohrabat nkter z tch mulovch kopc. Ostrov ovem pat Ramosovi a ten by jist ml nmitky a podezval by ns, e mu chceme vybrat jeho poklad. A pak ti hadi! Nenael bych zde lidi na prci, leda bych je pivezl odjinud. Z stic nebude nic, ekl jsem. Je pli vysok pliv a stice jsou hluboko pod vodou. Museli bychom ekat nkolik hodin. Potpt se pro n tak nememe. Podvejte se na ty trojhrann ploutve! e jsme s sebou nevzali hky a udice! Slun lovk sice raloka nej, penechv ho ernochm, ale to in jen len, kdo nev, co je dobrho. Pojedeme zpt. .. Vak se sem jet vrtme, poznamenal jsem po chvli a zase jsem zapadl do svch mylenek. M vesla nevykonala pli prce. Zvedal jsem je jen mechanicky a myslel pitom na nco docela jinho. Jak divn pitalivou moc maj pro kadho lovka tajemn zakopan poklady! Neunikl jsem jim, ani kdy lo jen o poklady vdeck. Jak asi teprve ovldnou lovka propadlho mamonu! Stle se mi vracel npad, kter mi probleskl hlavou, kdy jsem vlekl druh hrozen bann a rozhodl se, e se vrtm jet pro tet. Bojoval jsem sm se sebou, abych tu mylenku zahnal. Ani jsem si neuvdomil, e myslm nahlas, kdy jsem vykikl: Vdy by to byl docela sprost podvod!

- 26 -

Nevm, pane, co myslte, e by byl podvod, vmsil se do mho hlasitho mylen Pndega, ale mm-li mluvit upmn, musm vm ci, e jsem se ve vs zklamal. Kdy mne u nouze donut, abych el krst, pak ukradnu jen tolik, kolik potebuji. Na jste se tedy del s tmi ohromnmi temi hrozny? Vdy by jeden shnil, ne bychom jej mohli vichni tyi snst, za pedpokladu ovem, e byste m tak pozvali. To mte pravdu. Ale nemyslte, e si vai soused tak rdi pochutnaj na bannu? Pro ty jsem vzal ten druh. A tet? Pro Portugalce Ramose. Je to jeho plant, a i kdy se bude ctit okradenm o to, co nedovedl zuitkovat, pece jen bude mn lteit, kdy bude mt na na krdei podl. Nemyslte? To by m nikdy nenapadlo, pinst tomu lichvi tak dreek! Myslm, e oba budeme potebovat i jeho lakomost. Bude to opravdu podvod, ale podvedu jej, a dokonce docela podle zkona. Koneckonc mu to ani neukod. A jak chcete donst ten hrozen a k jeho domku? Mohl bych jej sice naloit na mezka, ale doneseme jej tam my dva. Polome si na rameno veslo a na to banny piveme. Ano, my dva: vy a j. Pokusm se udlat zzrak, na kter tady u dlouho marn ekte. Vak bych si ho tak zaslouil! Pndega ukzal dlan pln puch, sedench veslem. Ruce zvykl jen na mchn karet nedovedou vldnout tkm veslem. Ta slova patila mn. Proud odlivu se dral siln proti nm a j jsem se dosud jen tvil, jako bych vesloval. Te jsem zaboil rychle a dn vesla do vody, abych nahradil, co jsem promekal. Kdy jsme se blili ke behu, stlo tam nkolik ryb po ps ve vod a ekali, a jim hodme provaz. Co t to napadlo, Pndego, pustit se na moe? Chce, aby t zahubilo, jako zahubilo tvho otec? Tak vtali mladka. Vichni mli tverka rdi, mli o nho starost, a kad se chopil lunu, aby nm jej pomohl vythnout na beh. Pndega byl chud a otrhan, ale byl to pece jen ,,jejich student. Vynesli ho z lunu, zhrozili se jeho rukou a teprve pak zaali prohlet, co jsme pi nesli. - 27 -

Odneste nkdo jeden hrozen chlapci ke konm a druh, ten vt, si mezi sebou rozdlte za to, e jste nm pomhali! A vy, Pndego, pojte se mnou k Ramosovi! Je u as, aby ns pozval na veei. Nedviv se vichni dvali na nae ppravy a na to, jak jsme nejvt hrozen pivazovali na veslo a pokoueli se jej nst. Na sanch z rot byla doprava bann pro jednoho mnohem snadnj ne nesen pro dva, ale kdy se Pndega rozesml svm starm elmovskm zpsobem a ekl: Vak vte, e j dnou vandu nepokazm proto se pece jmenuji Pndega, chopili se nejsilnj z nich vesla a nesli je ped nmi. Jist u byli pesvdeni, e nejsme fiklov, a jsme-li snad jimi pece, e mme asi nameno na starho lichve. Nebyl to patn npad, dodat mu jeho vlastn banny, ukraden mu zaplatit a pak ho pokutovat pro nepovolen prodej. Konen by se nkomu povedlo ho naplit. Z komna nad Ramosovm domkem se kouilo. Star Ramos dnes zase va. On toti va fazole a ri vdycky na nkolik dn najednou, aby uspoil dv. Pak to zahnte natvrdo mandiokovou moukou a j to lak dlouho, dokud to nezplesniv. Ale v den, kdy va, j skuten dobe. Vzal jsem si naeho tverka stranou a ekl jsem mu cestou k domku: Doufm, kamarde, e dovedete hezky jadrn nadvat. To dovedu, a hlavn kdybych ml nadvat tomu starmu lichvi. Ne, prv naopak! K tomu muste bt velice slun nadvat muste mn a muste dokonce sehrt malou scnu. Mete se pokusit i uhodit mne a budete na mn vymhat neprosn zaplacen njmu za lun eknme dvacet milreis a neslevte nic, naprosto nic! Potom pijmete takov penze, jak vm dm, a bez e. Star mi jist vyplat drobn v hodn potrhanch bankovkch. To jist! Pijm potrhan penze vdycky s njakou srkou a bude vm je chtt promnit za plnou cenu. V Americe si lid necen penze tak jako v Evrop. Penenka je tam vc skoro neznmou. Penze se nos zmuchlan bu v kapse, nebo v pase, kde se popin i potrhaj. Mlokdo si d prci s tm, aby - 28 -

bankovky slepil, a mnohdy nen ani m. Zvl v Brazlii byly v obhu penze, na kterch bylo mnohdy tko poznat jejich hodnotu. Nkdy mvaj lid sloen kousky bankovky vloeny mezi dva paprky naten mdlem, a i k takovm penzm je vt dvra ne k novm. Za mch dob kolovalo mezi lidmi mnoho falench penz a cel rodiny se ivily tm, e je pinily a zamazvaly. Dokud bylo na bankovce znateln slo a srie, vymovala je banka, i kdy chybly cel kusy. Obchodnci vak od venkovan vynucovali srky za pokozen. To bylo st plnu, kterm jsem doufal pimt Ramose, aby mi pomohl provst na ostrov vykopvky ve velkm mtku. Doli jsme k domku. Nezatleskl jsem na dlan, jak je v kraji zvykem, nbr zaklepal jsem na dvee rukojet sv maety. Tak klepe bu vojk, nebo nezkuen cizinec, kter nezn zdej zvyky. Kupodivu se dvee hned odevely a huben stak ns vechny zval dl. Na tvch mch prvodc bylo vidt div. Zaslechl jsem, jak si eptaj: Ten se njak vyoil! Ani si nepamatuji, jak dlouho jsem ho nevidl tak pkn obleenho. Vstoupil jsem sm a zavel ostatnm ped nosem. Stak bval jist za svho mld velik a siln mu, ale te byl sam vrska. Na prv pohled bylo vidt, e je zvykl chodit shrben, i kdy se te pede mnou snail stt vzpmen. Zabodl do mne pichlav oka, ale nenabdl mi idli. Usadil jsem se proto sm bez vyzvn pohodln do houpac idle z tlaenho deva, kter nechyb v dnm brazilskm dom. Ve mn vzbuzovaly takov idle vdycky pjemn dojem, ponvad to byly krajanky. Vechny ty miliny idl, kter vrzaj v tolika domech po cel Brazlii, pochzej z eskoslovenska a jsou vyrobeny z beskydskch buk. Posame se, senhore Ramosi! Pijel jsem, abych vm nabdl obchod. Mm urit zprvy o vaem ostrov a chtl bych jej od vs koupit. Nebudu vm ho hant, protoe vy vte stejn jako j, e kdo han, rd by ml. Jmenujte rozumnou cenu a uzaveme koupi hned! Mm rd rychl jednn. Snad jsem el na nho pli rychle a pepotal jsem se v jeho lakot. Ostrov nebyl k niemu, nikdo se na neodvil vystoupit, a kdyby ho byl chtl Ramos opravdu prodat, byl bych z toho ml jen - 29 -

ostudu. Bylo teba poskytnout mu vce asu na rozmylenou, aby jeho lakota mohla lpe pracoval proti jeho zdravmu rozumu. Pithl jsem k sob sousedn idli tak hlun, abych dal Pndegovi znamen, e jeho vstup mue zat. Student vrazil bez zaklepn do svtnice, a a na nm bylo znt, e je rozzloben tak, e se neovld, obrtil se nejprve s omluvou k majiteli domu. Promite, senhore, e vs rum jen lak bez formalit, ale vy jste spravedliv lovk a jist pochopte, e jsem rozilen! Nic vm nezatajm! Tenhle podvodnk si najal mj lun, m vesla a mou prci. Slbil mi dvacet milreis a kal, e se chce jen projet kolem ostrova, ale pak na ostrov vystoupil, nakradl vm tam banny a dapaje a nakonec okukoval dlouho ta znamen na sklch. To se mi zd bt vechno moc podezel! A te mi nechce zaplatit, e pr nem drobn, a schoval se zde u vs. Nezaplat-li mi hned! Hrl svou lohu dosti dobe a slun improvizoval, jako by byl prohldl cel mj pln, ale pece jen se mi to vechno zdlo ne dost pirozen a trochu pehnan. Bylo teba dodat tomu vce reality. Proto kdy naphl ruku, jako by m chtl uhodit, dostal upmnou, dobe menou a ne jen napodobenou rnu, kter ho odhodila a ke zdi, take sotva popadal dechu jak bolest, tak pekvapenm. Ale psobilo to hezky pirozen. Sotva vydechl, spustil takov vbr avnatch nadvek, e mnoh byly i pro mne, kter jsem il u mezi velijakou sebrankou, nov a neznm. Tvil jsem se, jako bych si ho nevmal, a obrtil jsem se na Ramose: M docela pravdu, i kdy by nemusel bt zrovna tak neurval. Mohl byste mi promnit penze, abych tomu chlapovi zaplatil? Stovka je nejmen penz, kter mm u sebe, a za tu ta jeho prce nestoj. Lichv odcupital do vedlej mstnosti a vrtil se s drobnmi penzi, zabalenmi v balicm pape. Jist v nm byla dobe odpotan stovka. Akoli jsem ekal, e penze budou v patnm stavu, byly jet hor, ne jsem si mohl vbec pedstavit, ale na okrajch nahoe a dole byly bankovky jet pomrn dost ist a cel. Zatmco lichv peliv zkoumal moji stovku, vybral jsem zprosted

- 30 -

balku ty nejhor, odpotal jsem dvacet milreis a vyplatil je studentovi. Ramos provedl sice pokus zashnout a usmlouval nco v mj prospch, ale zarazil jsem ho oste: Mm zvykem je zaplatit pesn, co jsem ujednal, a splnit do puntku kadou mluvu, ale kdy ji druh strana nespln, nem nadji na dal obchody! A obrtiv se k lichvi, dodal jsem: Kdy u byl ten lovk takov mluvka a zkazil mi pekvapen, musm vm ci, e mi bylo lto pezrlho ovoce na ostrov, kter nikdo nezuitkuje, a myslel jsem, e vm bude pjemn, kdy njak banny pivezu tak pro vs. Tady pede dvemi jsme sloili jeden hrozen, a dapaje budou jet v lunu. Oveme jsem natrhal njak i pro sebe. Nemyslete si, e za to, co jste natrhal pro sebe, pijmu njak penze, vpadl mi do ei staroch. Opravdu mu tedy straili v hlav fiklov a zaal m podezvat, e na nho chystm njakou past. Ani mi nenapadne vm za to nco nabzet, pospil jsem si ho uklidnil. Mm na mysli zcela jin obchody a na ty jsem si vzal jen zvdavek. Ale to nemus poslouchat kad veteka Pndega mi kamardsky poklepal na rameno: Ty vae obchody m vbec nezajmaj, jen kdy jsem dostal zaplaceno. Senhor Ramos je u te varovn a ned se od vs naplit.. , Zmil jsem si ho od hlavy a k pat. Hlete, a u jste venku! Ramos ho vak zarazil otzkou, kterou nedokonil: Ale jak jste mohli na ostrov trhat banny, kdy jsou tam cesty zarostl a je tam tolik Myslte hady? odpovdl Pndega. Inu, hady se to tam jen hem, jsou na kadm kroku. Oteli se mu kolem nohou a skkali na nho ze vech stran, ale senhor m snad njak za kvn nebo amulet, e ho ani jeden neutkl. Ale te u jdu! Kdy jsme osamli, zeptal se m zvdav Piamos: Mle opravdu njak kouzlo proti hadm, senhore? Nesmysl! Hadi tam jsou, to je pravda, ale nen to tak zl a lovk se jich nesm bt.

- 31 -

Stak pokval hlavou a vidl jsem, e ve je na dobr cest. Mluvil jsem tak k nmu, protoe jsem vdl, e kad skrblk je nchyln vit pove a e jet vce jim v kad hleda poklad. Nechci vs nijak nutit k pli kvapnmu rozhodnut, pokraoval jsem. O tom vem si vak promluvme a po veei; budete mt dost asu si to rozmyslet. Ale te byste mi mohl poradit, kde bych se zde mohl se svmi lidmi dobe naveeet a kde se na njak as ubytovat. A tu se stal prv zzrak, kter jsem hodlal uskutenit. Mm voln dm, senhore, nikdo jej neobv, a ne se naveete, dm jej upravit. Veeet budete u mne a povaujte se-hmpovaujte se i se svmi lidmi za m hosty! vyhrkl senhor Ramos. Nic nemohlo vzbudit ve vesnici vt div, ne kdy jsem vyel ke konm a ohlsil svm prvodcm, e je pro ns pipravena veee u Ramose. Pithli jsme popruhy sedel a krokem jsme zajeli k jeho domku. Veee byla dokonal. K ri a fazolm nechybla vaen slepice, vajka natvrdo, nkolik konzerv se zavaenm ovocem a sardinkami, a msa nejjemnj mandiokov mouky krtce hostina, jak bv na venkov zdka. Jedna z dapaji, kterou jsem pivezl, byla oloupna, rozkrjena a posypna cukrem, a ke konci jdla n hostitel odskoil, aby slil erstvou kvu. Ped kadm talem leela hrst cigaret, zabalench v kukuinm listu, a uprosted stolu jich byla nakupena dal zsoba. Chutnalo nm vem po tak dlouhm postu a zdlo se, e nae hltavost nepokazila chu ani naemu hostiteli. Dlalo mu asi dobe, kdy zase po dlouh dob jedl na stole, nikoli v zsuvce, a snad tak piel na kloub tajemstv, e lpe chutn, mme-li u stolu hosty. Pi jdle se mnoho nemluvilo nae elisti byly pli zamstnny a o ostrov se nemluvilo vbec. Nemlo se o nm mluvit ani po jdle: sotva jsme si zaplili cigarety, pekvapil ns hostitel pozvnm, e ns zavede do naeho domu, abychom si udlali pohodl. Jen si dobe odpoite! A se probudte, pinese vm chlapec erstvou vodu a d mi znamen, abych pro vs pipravil kvu. Boa noite! Dobrou noc!

- 32 -

V domku byly dva pokoje, oddlen chodbou, a na kadm jejm konci byly dvee. Jedny v prel vedly ku behu a druh do oputn zahrdky. I v ptm bylo znt, e ji u divoina tak pomalu zachvacuje. Liny se piblily a k domku a zaaly se zachycovat jeho stn. Zadn vchod zajmal zvl naeho guriho. Sotva jsme odsedlali a zanesli sedla do pedsn, pustil se chlapec svou maetou do kovisek v zahrdce. Musm to trochu vyistit mohli by tam bt hadi, prohlaoval. Ml by ses radji postarat o kon! napomenul ho otec. Ped domem je psek a tam hadi nepolezou, a za domkem nem v noci co dlat! Kon u kdosi odvedl na pastvu. Star Ramos ho poslal. Ale co kdybychom museli narychlo vybhnout zadnmi dvemi? lovk nikdy nev Jen ho nechte! chlcholil jsem staka. Kdy jste byl v jeho letech, ml jste jist tak velijak podivn npady; mon e jste se tak nkdy bl had nebo pavouk, kdy jste ml jt potm a bos kovm. Co se v mld lovk nau To neme k st potebovat, odsekl mi. Radji si upravme postel a podvme se, nen-li v n njak men hav, kter by ns nenechala spt. V takovch dlouho neobvanch domech bv plno psench blech. Zd se, e tady za dvemi je svtlo. Opravdu: pod prahem prosvcoval zk prouek. Okenice musely bt dobe ucpan, nebo jsme zven nic nevidli, a tak dobe pilhajc dvee jsem jet na vesnici nevidl, lnu, domek lichvv si potrp na soukrom a nedotknutelnost a dovede se brnit zvdavm pohledm. Pokoj byl prostorn a skoro przdn. Byla v nm jen postel, mal stolek a jedna idle. Na stolku stla rozsvcen petrolejov lampa, kter hoela naplno. Takov pepych? vrtl stak povliv hlavou. e by snad ty ei o Ramosov lakomstv byly jen pomluvou? Jsou ppady, e se i lakomec stane marnotratnkem. Mm takov tuen, e podobn zzrak proijeme a e si zde jak my, tak i nae zvata njak tden odpoineme.

- 33 -

Prohldka domku ns uspokojila. V druh mstnosti jsme nali sice jen dv lojov svky domc vroby, ale i to je v brazilskm vnitrozem pepych, zato podlaha tu byla jet vlhk, jak byla peliv vymetena kravincem a potom splchnuta vodou. Takov procedura zaruuje klidn spnek a hlavn zdrav nohy. Stak to ekl sprvn: v takovch dlouho neobvanch domech bv nejen velik mnostv obyejnch blech, ale i blech psench. A psen blecha by mohla bt kolnm pkladem matesk obtavosti: zavrt se lovku pod nehty nebo do zhyb prst pod ki dokonce jsem ji jednou ml i na lokli. Je tak malik a zakousv se tak etrn, e ji ani nectte; teprve po nkolika dnech vs pi chzi cosi tla, tla a tla stle vc, a k sv velk nelibosti zjistte pod k ernou skvrnu, velkou jako hrch. To ta malik bleka, sotva okem viditeln, narostla vlastn narostla v n jej vajka, kter ji stle vce a vce roztahuj, a z cel maminky zbude jen prhledn blanka, kter konen pukne a bdn zahyne, aby dala ivot nkolika stm potomk. Nezbv ne naznout ki, celou blechu s dtky opatrn vyoperovat a rnu dobe vydezinfikovat, aby do n nepila neistota, nebo snad dokonce nkaza. Ale dezinfekn prostedky nebvaj vdy po ruce a napaden msta se patn obvazuj, nehled ani na to, e jich po takovm noclehu v oputnm dom bv zavrtno nkolik pod kadm nehtem, nkolik tuct v kad noze a e postupn nabobtnvaj, take se snadno stane, e napaden lovk neme nkolik dn, ba i tdn vbec chodit. Nen dk ani ppad, e zeme na otravu krve. lovku zvyklmu na pokraj divoiny psen blechy tolik nevad, jsou jen bolestiv a nepjemn. Odkoukal toti jinm zkuenm lidem, e nejlep a zaruen steriln dezinfekn prostedek je popel z cigarety. Rozzne jen ki, vynd bicho-p, jak se psenm blechm k v Brazlii, nebo pique, jak se jim k v panlsky mluvc tropick Americe, a zbyl otvor vypln jemnm popelem z prv vykouen cigarety silnho tabku, zabalenho do listu z kukuinho klasu. Nacpe-li do rny popel jet hork, je to tm lep. Pl to sice a chvilku tpe, ale za hodinu u na to zapomene a po tdnu se vyloupne popel ze zhojen rny sm.

- 34 -

A te o kravskm trusu. Je to jedin prostedek, kter zahn vechny druhy blech z neobvanho domu. Nen to sice prostedek pli estetick, ale zato inn, a lovk z pokraje divoiny nen na takov malikosti choulostiv. Bylo zejmo, e se n hostitel o ns vemon postaral a e dbal jak o nae pohodl, tak o nae zdrav. Ani jsme nepozorovali, e zatmco jsme prohleli sv nov obydl, n guri zmizel. Vlastn se dosud nevrtil. Stak ho volal, ale nedostal odpov. Inu, v jeho letech vak se dost vyspal, kdy hldal kon Snad nm pinese zprvy, jak se na ns dvaj obyvatel vesnice. Bude jim asi mnoh proti srsti a ledacos jim bude nepochopiteln. Nespal jsem dlouho alespo se mi tak zdlo, protoe jsem po tolika mscch zase poprv spal v posteli a navou jsem usnul natvrdo kdy jsem se probudil tm, e jsem nemohl dobe dchat. Ml jsem cosi na stech. Probral jsem se rychle ze spnku a hned jsem poznal, e mi na stech le si ruka. Nekite, senhore, to jsem j, v guri! Nechci, aby se vzbudil tatnek a aby nco vdli lid, kte poslouchaj venku. Poslal mne Pndega, abyste zael pokud mono tie vzadu do kov. Poeptal mi, abych vs nezapomnl ujistit, e pipravuje velikou vandu. Jinak mluvil hodn nahlas, jako by to ml nkdo slyet, a pak zase eptal, e vy tak jist dnou vandu nezkazte. Jen aby mi svou vandou nepokazil kousek, kter chystm j! pomyslel jsem si, kdy jsem se oblkal. Obujte si hned za dvemi boty! radil mi guri. Mohli by tam bt pece jen hadi. Vysekal jsem zkou pinku. Poslechl jsem jeho rady. Vyel jsem tie, neslyn jsem zavel dvee, a usednuv na schdek pede dvemi, obul jsem si sv vysok boty. Hvzdy svtily tak jasn, e bylo skoro ero. Kdy jsem vyel z pokoje a oi si pivykly na tmu, mohl jsem dobe vidt, e na pokraji kov na mne nkdo ek. Byl to Pndega, ale i v t tm jsem vidl, e byl docela jin, ne jsem ho poznal ve dne. Byl obleen v pknch atech alespo nikde na nm neprosvtaly trhliny. Tak na hlav neml svj mstsk slamek bez dnka, nbr tmav plstn klobouk. S prstem na stech se ke mn piblil a eptal mi tajemn: - 35 -

Nezkazte mi tu vandu? Uvidme! Nedivte se tomu, co budu kat! Poslouch ns nkdo, zaeptal a dodal nahlas: Pojte se mnou do kov, aby ns nikdo neslyel! Musel jsem se hodn sehnout. Cestika vysekan lesem nebyla dlna pro lidi m dlky a klikatila se, jak se vyhbala padlm kmenm nebo jinm pekkm, kter asi u dvno zmizely. Konen jsme doli k velkmu kameni vedle hustho kov, a tam jsme se usadili. V kov byl asi ten nkdo, kdo ns ml, sm nepozorovn, vyslechnout. Ale u prv Pnclegova slova mi staila, abych pochopil, kdo ten nkdo je. Mm vm vydit od sv maminky, (ekl tak nn o sv macee to slvko maminka, e jsem hned pochopil, e by mnohem radji ekl: Ta zatracen baba), abyste nebydlel u Ramose a pijal radji jej pohostinstv. M tak pkn domek, dala jej vyistit a vymt kravincem, jsou v nm postele a houpac idle a tak jdlo by vm sama vaila Nedal jsem mu dokonit vychvalovn nabzenho pohostinstv. Jak rd bych mu byl odpovdl, e nm asi tak jako jemu bude odpotvat fazole a ri, ale nechtl jsem kazit pln, dokud jsem teprve jen tuil, co m vlastn za lubem. To vechno mm u Ramose tak, a na ty houpac idle, a jist by mi je tak zapjil, kdybych o n stl, ekl jsem odmtav. Myslm ostatn, e nebudu mt prv mnoho asu se na nich houpat. ek ns velk prce. Ale mluvme radji o nem jinm! Jak i potm vidm, oblkl jste se velmi pkn. Jste vy opravdu divn lovk! Ve dne chodte jako hastro lidem na posmch, dlte ostudu sv matce, a pak se v noci nastrojte jako na svatbu! To jsou svten aty po otci, senhore. Maminka mi je peliv schovala s jinmi vcmi, kter jsem zddil, abych to zbyten neutahal. Te, kdy vidla, s jak slovutnmi lidmi se stkm, mi to vecko teprve vydala. Jsem rd, e se vm mohu ukzat jako lovk. Ale pece jen byste si ml rozmyslet, zda byste nepijal pohostinstv m drah matky! Vte, ten Ramos je pna, pot fazole do hrnce a va na tden naped. erstv jdlo jste dostal jen proto, e ml prv navaeno. - 36 -

To nebylo jdlo, ptelku, to byla hostina! Ostatn, i kdyby se Ramosovo hotn asem pokazilo, myslm, e si budeme vait sami. Chtl jsem vs podat, abyste promluvil s tm slavnm lodnm kuchaem, zda by nechtl vstoupit do mch slueb. Zstanu zde asi dle a bude nutno vait pro mnoho lid. Zatm se od Ramose neodsthuji, protoe s nm hodlm uzavt obchod, vhodn pro ob strany. Z koviska se ozvalo zasyen mlo to bt asi znamen a j je neml slyet. Neslyel jsem je tedy. Pndega se hned zaal vyptvat, jak obchod to bude. Jist bude vhodnj pro Ramose ne pro vs, senhore. Nechtl byste ten obchod uzavt radji s mou matkou? Oba jsme st zadrovali smch a zachovvali vnost v hlase. To by dobe nelo. Vte, je to tajemstv, a spolhm, e je nikomu neeknete. Nabdl jsem Ramosovi, e od nho koupm Had ostrov. Mysl, e je to pro nho vhodn. Ostrov pro nho nem ceny, neme tam sklzet ani banny, ani se po nm neme prochzet. Jak by z nho mohl mt uitek? Jist tedy rd vezme hotov penze. A k jakmu uitku by vm byl? Mn, j se had nebojm to jste vidl a dovedu od nich ostrov vyistit. Myslm, e by tam bylo pkn bydlen a prce pro njak tucet lid. Zajmm se o ten npis a o ty kopce mul. Dal bych to cel vyistit a podval bych se, nen-li tam takovch npis vc U vm! Chcete najt zakopan poklad! Ticho, kamarde! O takovch vcech byste ani zde v lese, kde jsme sami, neml mluvit nahlas! Snad si domyslte, e jsem sem jen tak nadarmo nepijel! Mm urit zprvy, kter jsou o tom npise v starch anlech a zde jsem snil hlas, e mi i Pndega, ktermu jsem eptal vechno tsn do ucha, tce rozuml. Nesmjte se! Opravdu jsem o tch petroglyfech etl v anlech Musea Nacionl v Rio de Janeiru a jsou tam dokonce zobrazen, pokraoval jsem hlasitji. Ale tehdy jet nebyly obrazce tak zvtral a ostrov se jmenoval jinak, ne se na nm rozmohli hadi.

- 37 -

To mte pravdu. Jet nedvno se vesnice jmenovala Aldeia dos lubares, Vesnice ralok. Sprvn, a tak se tak jmenovala cel ztoka a ostrov byl bezejmenn. Ale pece jsem ho nael! To ovem ani Ramos, ani nikdo jin nev. Proto myslm, e mi ostrov prod, kdy dobe zaplatm. Jsou tam jist jet jin npisy, ale budou asi zarostl lesem. Vak j si je najdu, protoe jsem etl jejich podrobn popis. Ale te u dost o tom! Nevte, kde bych zde nablzku sehnal njak kozy? Hezk stdeko koz ml ped nkolika lety Ramos, ale prodval hostinskmu vc kzlat, ne se stailo rodit. Tehdy jet astji pijeli do na vesnice lid a popli si trochu dobe upravenho masa. Nakonec tu zbylo jen nkolik starch smradlavch kozl a ti se potuluj v lese. Jsou jen na obt a Ramos m s nimi mrzutosti, kdy nktermu sousedu rozbij plot a seerou zeleninu na zahrdce. Kdy mu za n nabdnete po milreis, velmi rd vm je prod. Ale k jdlu nejsou! Pchnou na dlku. m vc pchnou, tm lp. Daj se snadno chytit? Kdy jim nasypete trochu soli, vlezou za vmi a do postele a nepostate je odhnt. Na sl jsou jako div, ale mosk soli se boj. Chcete-li si nco vydlat, kupte je od nho po milreis! Nedojde-li k obchodu, zaplatm vm, co za n dte! Co z toho budu mt? Uvidte. Nic neztratte a budete na n moci chytat raloky. Budu-li je potebovat sm, dm vm za n po tech milreisech. Kolik jich vlastn je? Bylo jich pt, ale jednoho jsem u del as nevidl. Snad nkde le, nebo u poel. Kupte jich vech pt! I kdyby se nkter nemohl u ani hbat, snad se i ke z nho k nemu hod. Vyite tedy sv matce, e j pkn dkuji za pozvn a njak mne omluvte! Vte, kdy ona by se byla tak rda astnila obchodu s vmi! Vdy tady nem do eho vloit penze, a j mm tak na tom zjem, aby se jej kapitl trochu zvtil. Jsem jej jedin pbuzn a ona mne m tak rda! Komu jinmu by vechno odkzala, kdy by, nedej bh - 38 -

Nu, do rna snad nco vymyslme. Mon e udlm s Ramosem jin ujednn, nebude-li chtt ostrov prodat. Ale pro by neprodal? A kdyby pece nechtl, pak bych mohl pijmout vai matku za spolenici. Dobrou noc!

KAPITOLA TET
SMLOUVA O POKLADECH Mnoho jsem se u nevyspal, kdy m budil mal ernouek s umvadlem, istm runkem a dberem studen pramenit vody. Bylo pjemn splchnout nejen prach, ale i krystaly soli, kter nm zanesl do pr slan mosk vzduch. Teprve k rnu se mi podailo odbednit okenice, ale pi myt jsem je nechal piven. Prv chtl ernouek odbhnout, aby uvdomil patrona, e je as slt kvu, kdy jsem zahldl na behu staenu, svin cupitajc smrem k Ramosovu domu. Byla dlouh a huben jako tyka z plotu, ale obleena byla v tmav hedvbn aty s ernm slamnm kloboukem, kter vypadal jako pestr zahrada, tak byl pokryt umlmi kvtinami. Takov aty snad mohly budit obdiv ped sto lety, ale dnes a v tomto prosted byly jet smnj ne ptel Pndega ve svm dravm mstskm slamku. Jako by si v t rybsk vesnici daly dostavenko nejsmnj postaviky fantastickho karnevalu. Nemohl to bt ovem nikdo jin ne Pndegova macecha. Naslouchala vera naemu hovoru v kov, a kdy selo z jej nabdky, snaila se alespo zastnit se hlavnho obchodu myslil jsem si. Jet vas jsem ernouka zadrel a poruil mu, aby vydil svmu patronu, e nepijdu dve ne za pl hodiny. Kluk odbhl jako vtr. Poslal jsem ho pry prv vas. Sotva zmizel, vkradl se dovnit zadnm vchodem Pndega, vystrojen jako na poheb. Vte opravdu tm povdakm o tom jezuitskm pokladu? A chcete vskutku ten kus skly v moi koupit? Ani mi nenapadne! zasml jsem se. Vak se u vae macecha postar, aby Ramos ostrov neprodal. Te bte pkn za n a varujte Ramose, aby si dal pozor a nedal se njak naplit! O pokladu vak ani slovo! To u mu ekne vae macecha. Ale jen a udl krsnou - 39 -

psemnou smlouvu, pkn jasnou a podepsanou svdky! m vce ho budete varovat, tm spe vs ustanov svm zstupcem a dozorcem nad pracemi. Sm na ostrov nepjde, bude se nanejv dvat z lunu. Ped nm i ped va macechou ns chrn hadi. Uvidte, e jsou tak k nemu dob Mn se tak na ten ostrov pli nechce. Vidl jsem, e vs jen taktak neutkli. Nemjte starost, njak si u s hady poradme. Jen dejte hodn vysok plat za tak odpovdnou a nebezpenou slubu, a kdy pak hodn slevte, on bude spokojen a vy si vydlte na cestu do msta a na trochu vhodnj odv pro veselho mldence! Hlete to ve vyjednat dve, ne pijdu! Za svtla vypadal domek jet tulnji ne v noci. Oba moji prvodci pijali s radost zprvu, e dopadne-li ve dobe, odpoineme si zde njak ten tden. Chlapec se til na vpravu s rybi a stak se spokojil s vyhldkou na odpoinek a na sticov hody, a se dostaneme na ostrov pi odlivu. Rozloili jsme sv vci tak, e bylo kadmu zejm, e se chystme na dlouh pobyt. Zmakan aty jsme vyvsili na plot, aby vyvtraly, a nemli jsme obav, e by je nkdo ukradl. Na takovou vc by v tch krajch nikdo ani nepomyslel. Msto bot jsme si obuli pltn stevce, a msto tkch manestrovch at lehk pltn. Z naeho zevnjku bylo te kadmu zejmo, e se tu ctme jako doma a mezi svmi. Ani tvrd lmeek jsem si nevzal byl z vaku pli pomakan abych vdom pestoupil etiketu, vyadovanou pi tak vn pleitosti, jako je ujednn smlouvy. Jen ten, komu na vci zle, nebo kdo je si se svou vc zcela jist, me tak jednat. A promine se mu to jen proto, e jako poutnk neme mt ve potebn s sebou. I guri se chtl vyfintit, protoe vdl, e ze vech dve budou po ns pokukovat, ale pro tentokrt jsem mu to zakzal. Vak bude mt jet pleitost, hoku, ukzat se ped zdejmi krskami! Plhodina dvno minula a minula i druh, ale j jsem stle ekal, a se v Ramosov domku dohodnou, pak e pro mne jist vzk. ernouek pibhl udchn, e je u podruh pipravena hork voda

- 40 -

na erstvou kvu. Brazilci jsou toti tak rozumn, e by ohvanou kvu nepili. Zato pt kvu teba i v nejchudm brazilskm domku je opravdov poitek. Jen j, zvykl tak z jinch kraj, jsem dval pednost mat, ale i mn byla tato zmna mil. Hned jakmile jsem vstoupil, spustil jsem zhurta: Tak co, senhore Ramosi, prodte mi ten svj Had ostrov? Tvil jsem se pitom, jako bych vbec nepozoroval, e je ptomen Pndega a jeho macecha. O obchodech budeme mluvit a pozdji, senhore! Dovolte, zde sinh Maria. Ach! To je jist matka toho mladho vtroplacha, kter ns vera provzel kolem ostrova a kter m tak mkk ruiky, e mu vesla za tu chvilku sedela puche. Vak tak celou cestu nemluvil o niem jinm ne o sv matce. Pndega slye to trnul strachem, ale hned se uklidnil, kdy jsem dodal: Kdo by byl ekl, e m tak roztomilou matinku? Pi kv se hovoilo o tom, jak se sinh Maria starala o synovo ddictv, pestoe byla jen nevlastn matkou nu, a macechy maj vdycky patnou povst, kad je pomlouv a tak podobn. Star Ramos byl jako u vidn. e by Pndega svou macechu skuten hjil? e by byla opravdu takovou dobrckou? Eh kdy se v poslednch dnech dly sam takov divn vci! Dve by se byl vysml kadmu, kdo by tvrdil, e on, Ramos, bude vystrojovat hostiny lidem, kter v ivot nevidl, e jim zdarma propj dm, e jej sm d peliv vyistit a upravit, nebo e jeho, vemi nenvidnho lichve, navtv nemn nenvidn sinh Maria, e ho bude varovat, aby neutrpl velikou kodu, e mu d dobr rady, a dokonce e ten jej vtroplach bude jevit tolik zjmu, aby ho snad nenaplili. Tak njak rychle vyjel z kolej navyklho ivota, a dokonce se mu to zdlo bt hezk. Jindy, kdy s nkm mluvil, zavral okenice a za blho dne zapaloval lojovou svku bylo mu sice lto toho vydn, ale nikdo nemohl nic z jeho jednn vyslechnout, nebo byl vude obklopen pehy a te beseduje s veselmi lidmi pi otevench oknech, vnek od moe pin erstv, vlhk vzduch dosud nikdo od nho nechtl penze a te - 41 -

mu je ten dlouh cizinec dokonce chce vnutit za bezcennou sklu. Ale sinh Maria mu povdla, co vyslechla, a Pndega to potvrdil. Cizinec vyptral tajemstv starch anl a v o pokladu. Ramos u nemohl naptm vydret. Nezaplil sice svku jako obyejn, ale rozsvtil petrolejovou lampu. U lta se v n nesvtilo, knot byl okoral a prskal, a pi slunenm svtle nebylo svtlo lampy ani vidt ale co dlat? Pod okny se potloukaly obyvatel vesnice, jako kdyby nemli nic jinho na prci. Litoval te, e si nepodil sklenn okna. Zatmco ostatn hovoili, zavsil na okna alespo - 42 -

pikrvky a peliv zabednil okenice. Sedli jsme pak za blho dne jako spiklenci v tmavm sklepem. Pemlel jsem celou noc o va nabdce, ale te rno jsem se rozhodl, e ostrov neprodm, pravil Ramos uvliv. Je to ddictv po mch pedcch a mm tu sklu rd. Tak? Nu, pak bylo skoro zbyten rozsvcet tu adivou lampu a zavrat okenice, usml jsem se nepatrn. Star lichv si pozd uvdomil, e chybil, ale j jsem mluvil dl: Neprodte-li, nemohu nic dlat. Pojedu tedy dl, jet ne zane plit slunce, abych se do veera dostal do nejbli vesnice. Jednomu se vak divm; tomu, e nejste zvdav ani na cenu, jakou jsem vm chtl nabdnout? Co byste ekl, kdybych vm dal conto de reis, tisc milreis? Zavrtl hlavou. Pokraoval jsem: Nen to posledn nabdka, co kdybych nabdl dv conta? Ani pak ne? Nu, a co kdybych dal ti? Byl na vahch, byl zejm rozilen, ale pak ze sebe prudce vyrazil: Ani za deset tisc ostrov neprodm! Nezpronevm se odkazu svch pedk! Drah senhore, tu se ovem s va milou spolenost musm rozlouit, akoli je mi to velice lto. Vae ulechtil rozhodnut nutno vak ctt. Zbv jen jet, abyste ekl, co jsem dluen za verej hostinu a za pjen domu zaplatm a pospme si s odjezdem. Snad se sem jet nkdy podvm a budu alespo vdt, e zde mm ptele. Byla to opravdu krsn podvan na to, jak star Maria kopala pod stolem Ramose do nohou. Senhor se vyjeven dval ped sebe a v jeho mysli se odehrval tk boj. Co mu asi probhalo v t chvli mozkem? Ten dlouh cizinec mu nabzel dv a dokonce ti conta. Je si tedy jist, e je na ostrov poklad, a v o nm vc ne jin. A nakonec se zcela klidn sm s odmtnutm a jet ekne, e se sem snad nkdy vrt. Me se vrtit po moi, me pistat teba v noci na mosk stran, me se tam teba utboit a kopat a nikdo o tom nebude nic vdt, nikdo ho neuvid. A a poklad najde a vyzvedne, pak jet - 43 -

pijde navtvit sv ptele. Po velkm duevnm boji ze sebe Ramos vyrazil: Jste pece mm hostem, senhore, nemuste tolik pospchat. Vae zvata jsou jet unavena a na m pastvin je jim dobe. Prohldl jsem staka. Chytal se kad nadje, jak si mne zajistit a nco na mn vyzvdt. Bylo teba mu hodit dal udici. Ctm vae rozhodnut, senhore Ramosi. Nechcete prodat ostrov z cty k svm pedkm, co je chvalitebn. Co byste tomu ekl, kdybych chtl od vs ostrov najmout? eknme na msc nebo teba jen na dva ti tdny? Rozum se, e bych za to tolik nenabdl, jako kdybyste mi ostrov prodal. Musel bych se jet jednou na ostrov podvat, ale snad bych dal i cel conto jako njemn. Zato bych si na ostrov mohl dlat, co bych chtl, a cel roda ovoce by patila mn. Co byste ekl takovmu nvrhu? Conto de reis bylo v tomto kraji velmi mnoho penz a reprezentovalo asi vbec vechno, co jsem ml v opasku i v bance. Tolik penz za njem bezcennho ostrova, na kter se nikdo neodvil po cel lta! To vecko za pezrvajc a zdivoel banny a za nkolik tdn volnho pobytu! Od cizinc mono sice oekvat velijak blzniv npady, ale tohle pesahovalo chpavost milho Ramose. Hra pod stolem zaala znovu. Star lichvka kopala svho souseda stle bolestivji, ale Ramos to hrdinn snel. Jen chvilkami zasykl. A co byste si na ostrov poal, senhore? Po tom by nikomu, ani vm, nic nebylo. Tak bych nikomu, krom mnou najatch lid, nedovolil na ostrov pstup. Mon e bych poslal do msta pro trochu dynamitu, teba k tomu, abych vyhodil nkolik hadch hnzd do povt, ale ani po tom by nikomu nic nebylo. Bute ujitn, e bych v ostrov pry neodvezl! Nejv njak to kamen a podobn malikosti, ale to by sotva naplnilo jeden nebo dva nklady lunu. Banny a ovoce bychom ovem sndli na mst. Ne, ne, ani pronajmout bych vm ten ostrov nemohl, kdy nevm, co byste tam dlal!

- 44 -

Hm. Nu, nemohu tedy ne jet jednou litovat, e ztrcm tak dobrou spolenost. Jinji odtud je pr nkolik zcela podobnch ostrov a snad si ledy odpoinu tam. Tm sp vak musm spchat. Dkuji vm, senhore, za vae skvl pohostinstv a budu rd na vs vzpomnat. Obrtil jsem se k svm prvodcm: Jdte naped, ptel, pivete zvata, zabalte ve do vak a hlete, abychom za hodinu byli v sedle! Zastavte se zde pro mne! Pobeseduji jet trochu s milmi pteli. Oba moji prvodci i stak vstali bez odmluvy a zamili ke dvem. Rozloume se a podkujeme, a pojedeme okolo, poklonili se a odeli. Te, kdy jsme ukonili obchodn jednn, mohli bychom snad zase otevt okna. Zan tu bt dusno. Sinh Maria se vtom velice rychle zmnila. kraboka dobromysln staenky zmizela a baba vyjela prudce jako harpyje na svho konkurenta: Jste blzen, senhore Ramosi, jestlie pipustte Pokejte chvilku! zabreptal Ramos. Snad bychom jet mohli nechat okenice zaven. Vte pece, e na ostrov je poklad otc jezuit a e je tam dvojit k jako znamen, kde je zahrabn. Slyel jsem o tom povdat. Ale pro tedy poklad nevykopete, kdy je tak dobe oznaen? Kdyby nebylo tch had! Nikdo se tam neodv pracovat a j jsem na takovou prci pli star. Dokonce jsem koupil u ti dynamitov patrony, ale tady s tm nikdo neum zachzet. I podloudnci se bli mi je pivzt a zaplatil jsem za n hn penze. Doutnky a rozbuky mm tak, ale nejsou mi nic platn, kdy jimi neumm rozbt ten velik kmen, kter zavr vchod do jeskyn. Ti nboje by na to byly mlo. Myslm, e by nestaily ani na rozbit stny ze strany. Ale co zkusit by se to mohlo. Nejsou vm beztak k uitku a ijete v nebezpe, e jednoho krsnho dne vylette do povt i s domem a uspote tak vlohy za poheb. Vak jsem to vdl, e chcete vyzvednout poklad! Piznejte se alespo te, kdy u z obchodu selo! - 45 -

Kdybych vm ekl, e tm povdakm o pokladech nevm a e ten k nen prce jezuit, ale Indin, kte zde ped staletmi bydleli a brousili si tam sekyry, nebudete mi stejn vit. Slyeli jste to u jist mnohokrt od rozumnjch a chytejch lid, ne jsem j. Jet mn byste mi asi vili, e to, co tam hledm, jsou kosti, zuby a vseli jak kameny Te se zase na mne Pndega pekvapen zadval a myslel si asi, jak to, e tak krsn vypracovan pln, kter ji tm vidl uskutenn, chci nyn sm opustit. Vechny jeho nadje a sny, e se zase bude moci vrtit do msta a t ivotem, po jakm touil, se hroutily. Msto, kde jsou knihy, kde je monost vzdln, ivot ve spolenosti a styk se vzdlanmi lidmi to ve se mu najednou rozplvalo a mizelo v mlhch. Jinak to vak chpal Ramos. Pkn jste si to vymyslel! Zuby a kosti! Slyel jsem, e tam jsou poklady ze slonoviny, z marfimu, a co je marfim? Polozub, polokost. A kamen? Ano, drah kamen, rubny, safry a diamanty! Ostatn i zlato mono nazvat kamenm. Mm pro vs proto jin nvrh: Podniknte na ostrov vykopvky a pokuste se vniknout do jeskyn! J dm ostrov, vy dejte prci, a rozdlme se o to, co najdete! A kdy nenajdu nic z toho, po em toute? Pak se rozdlme o to nic. Vak j u se o to postarm, abych vdl o vem, co tam vyhrabete! Mm vrnho lovka a ten bude stle u vs. Co tomu kte? Sinh Marii se tohle een nechtlo nijak lbit. Zdlo se j, e bude vyazena z podlnictv na obchod. Mne vak tato star dma zanala bavit, a spe z ertu ne pro nco jinho, jsem j chtl pomoci k astenstv. Myslel jsem si, e si tak zaslou trochu trestu za svou lakotnost. Co km? e hledn poklad je velice nevdn prce. Snad jeden z tisce, nebo snad jeden z deseti tisc hleda poklad ml nkdy spch. J sice rd hraji vysokou hru a podnikm rizika, ale vhra mus stt za to a musm ji mt pro sebe. Kdy se mm s nkm dlit, mus bt rozdleno tak riziko. Jsem jedin, kter se neboj had a kter od nich dovede ostrov vyistit. I kdy se nic nenajde, budete vy mt ostrov, z kterho budete moci sklzet rodu, a j - 46 -

nebudu mt nic. A beze mne nebudete mt ani to. J dm svou prci, sv vdomosti a zkuenosti vy dte jen prvo pracovat na ostrov, kter je pro vs bezcenn. Kdybyste mi ostrov prodal, tu bych jej vyistil, udlal obyvatelnm pro sebe a ml z nho uitek, i kdybych nenael nic z toho, co jsem hledal. A snad bych mohl hledat nkdy pozdji, teba po letech, a mt vc tst ne te. V tom ppad bych najal snad deset, snad dvacet lid, platil bych jim slunou mzdu, aby lpe pracovali, dl bych jim dobe vail, aby mli slu k prci, a snad bych i poslal do msta pro vce dynamitu. Ale kdybych pijal v nvrh, vyel bych mon naprzdno jak nyn, tak v budoucnosti. To se mi nehod. Kdybychom se mli dlit, kdo bude platit a ivit dlnky? J sm pece ne! Bu platm vechno j, a pak je mj cel vsledek, nebo se dlme, a pak mus podnik financovat podlnk. To jsou m podmnky a myslm, e jsou spravedliv. Senhore, senhore Pokejte! A to si jet mm dt lbit, e ke mn nemte dvru a e njak vtroplach m na mne dvat pozor, abych vs neoidil? Chpu vs ovem. Neznte m, a na ostrov jt nechcete, ale pjemn to zrovna nen mt nad sebou dozorce a jet k tomu takovho, kter byl na mne prv den tak hrub, to vm km upmn! Vak nikdo nekal, e tm dozorcem budu j, vskoil mi do ei Pndega, a nikde tak nen psno, e bych se o takovou slubu zajmal, e bych chtl bydlet na Hadm ostrov. Pitom se mladk opatrn, ale trochu pli okat zadval na mou ruku, kter mu pedelho dne dala tu docela upmnou rnu. Eh bt tam s takovm arodjem, kter se neboj ani had! Kdo v, jak m kouzla a dovede-li jimi chrnit ped hady tak mne! Pod deset milreis denn bych takovou odpovdnou a nebezpenou prci vbec nepijal! Co kdyby se nael velik poklad? Hroudy zlata dovedou pokazit i nejlepho lovka! Mohlo by se najt tolik zlata, e by to stlo i za njak ten ivot! Jen klid, mladku! Zatm jet nevme, budeme-li vbec na ostrov nco hledat, protoe jsme se nedohodli, kdo bude platit dlnky. Kad by musel dostvat plat nejmn dva milreisy denn a stravu, jakou maj negi na stavbch eleznice, to je litr fazol, litr

- 47 -

re a tvrt kila sdla a za to est, nejv osm hodin prce. Co si dlnci mimo prci nalov v moi, bude jejich. Sinh Maria vzala opt na sebe vzezen hodn a dobr staenky. Snad bych plat dlnk a potraviny mohla vzt na sebe j a mt za to tak podl. J bych jim sama vaila, a j umm vait dobe! To by se nehodilo pro takovou pan, jako jste vy! ekl jsem. Je pr zde jaksi star lodn kucha a ten by ml za vaen t plat jako dlnci. Vae prce se neme cenit na dva milreisy a tak by se pro vs nehodilo il mezi velijakm dlnm lidem. Ovem, penze bych vyplcel kad den j a sm bych tak pebral zsoby. Vte, lid mnohem lpe pracuj, vd-li, e se o n nkdo star. Zdlo se, e je ve na dobr cest, ale te se zase Ramosovi nechtlo lbit dal dlen. Snad by si byl vechno rozmyslel, kdyby mne venku nebyl zvtil mj k a nezaehtal. To mu pipomnlo, e jsem to s odjezdem myslel vn a e bych se nedal zlkat ani nabzenm bezplatnm pohostinstvm. Ramos jist znovu pomyslel na monost, e bych mohl pijet tajn zptky a vybrat mu jeho poklady, ani tomu mohl zabrnit. Senhore, vte co? ekl vhav. Porute svm lidem, a se vrt, odsedlaj a polou kon na pastvu! Vdy my se spolu dohodneme a j se zase dohodnu se sinh Mari. A pro bychom se nemohli dohodnout vichni ti najednou a vechno to sepsat a dt svdky potvrdit, aby to bylo pkn podle zkona? To bych musel sepsat j, ekl Pndega, dvaje tm najevo, e bude hjit zjmy svho klienta, aby snad nebyl smlouvou njak zaskoen. Nemm nic proti tomu. Moji lid vak mohou pokat v sedlech. Nevm, dohodneme-li se, jak podl komu pipadne. Najde-li se zlato, ekl Pndega a velice se pemhal, aby se nedal nahlas do smchu Pak zlato dostaneme my, jako podlnci, prohlsila Maria u v mnonm sle. My se u dohodneme, jak se podlme. Kdo dostane kosti a zuby? pokraoval Pndega. To zase dostanu j, prohlsil jsem, abych je neodradil malm zjmem. - 48 -

Ovem, mimo slonovinu! reklamoval Ramos, a Maria dodala: Ta tak pipadne nm. Tak to pkn sepime! Zaalo sepisovn smlouvy. Pihlel jsem u v ivot sestavovn velijakch smluv, ale tak smn nebyla dn, akoli jsme se vichni tyi tvili nadmru vn. Mn a Pndegovi dala velikou prci. Bylo pesn stanoveno, e smm najmout deset a dvanct dlnk, e mi pro n bude denn vyplaceno po dvou milreisech a vydno mnou poadovan mnostv potravin, tebae Ramos namtal, e s takovou zsobou vydr tden. Vyvrtil jsem jeho skromnost poukazem na verej hostinu, a jsem dobe vdl, e z jeho na tden navaench zsob u sotva co zbylo. U bylo ve sepsno, kdy si Pndega vzpomnl: A komu bude patit kamen? Vru, na to nejdleitj bych byl sm zapomnl, ale te jsem musel svst prav boj. Moji spolenci mysleli ovem na drah kamen, a bylo proto teba pesn stanovit, co vlastn pipadne mn. Oba podlnci chtli vechno kamen brouen a mn chtli penechat surov. Ale za brouen a opracovan by bylo mono povaovat i kamenn sekyry a podobn pedmty, a j jsem doufal v nalezen takovch pedmt. Penechal jsem jim tedy vechny kameny surov, ale vymnil si za to poloopracovan, kter nebudou mt tvar krystal. Ramos si vzpomnl, e i krystalick drahokamy se nachzej v prod, a proto rozhodnuto, e mn pipadnou jen kameny neprhledn, zatmco vechny vci z jakhokoli kamene, kter mly formu soek, a lidskch nebo zvecch, opt s vjimkou, e to nebudou soky svatch, mly pipadnout mm spolenkm. Mezi lidmi se toti vykldalo, e jezuit zakopali v jeskyni sochu Madony v ivotn velikosti z ryzho zlata a zlato je koneckonc tak nerost. Konen byla smlouva sepsna a podepsna. Oddechl jsem si, kdy jsem el otevt okenice a vpustit dovnit ist vzduch. Stydl jsem se za to, jak jsem oba lichve podvedl. Tak oni si oddechli, ale uspokojenm a jistotou, e se jim podailo podvst mne cizince, kter si o sob mysl, kdov jak je chytr.

- 49 -

Teprve pak jsem ekl svm prvodcm, aby se znovu usadili v domku a zvata pustili na pastvu. Poslechli bez odmluvy, ale domc lid jist nemohli pochopit, jak je jim mono poslouchat tak blznivho lovka, kter kadou chvli dv jin rozkazy.

KAPITOLA TVRT
DYNAMIT Te se pjdeme vykoupat do moe. Jsem u uvnit i zven docela prouzen. Vykouili jsme vm hromady cigaret a vae lampa naoudila vc ne my vichni dohromady. Ml byste ji dt do podku a astji j uvat. Pacincia, pane! Mjte jet trochu trplivosti jen chviliku! Musm vm nco odevzdat. Ne, prosm, to u neme ekat. Jist mi to neodepete. Pi tch slovech odemykal Ramos tk zmek na malch dvkch, kterch jsem si dosud vbec neviml, jak byla peliv zamaskovna ve zdi. Pak se postavil tak, abychom nevidli, co dl, a otvral jaksi tajn zvory. Za dvky byla temn dra, v n zmizel s hoc lampou v ruce, ale hned se zase vrtil, postavil lampu na stl a zhasl ji. Chvilku stl zamylen, jako by se nemohl rozhodnout, pak pohodil hlavou, pokril rameny, jako by se v duchu s nkm hdal, a vrtil se znovu do otvoru. Nechal dvka pooteven a bylo slyet, jak vytahuje rouby. Co tam tak tajemn kutil? Bylo zejm, e tam byla jeho pokladna, nejposvtnj msto celho jeho domu, msto, kam dosud nedovolil nikomu ani nahldnout. Takov opaten v zemi, kde nikdo nekrade, kde nikdo nezavr jinak ne petlic na provzku, mohlo jen pilkat lupie, pied odjinud. Ale ani lupii by to nemuseli bt. Jist by i fiklov jevili o tento kryt velk zjem, kdyby nebylo psnho zkona o posvtnosti rodinnho krbu, kter nedovol nikomu, ba ani policii, vniknout do soukromho obydl. Ale ani v Brazlii nejsou dk ppady pekroen edn moci, hlavn na pokraji divoiny, kde je tko se dovolat zkon. Jist by tam nali mnoho kontrabandu. - 50 -

Okenice pi otvrn bolestiv zaskpla. Kolik let nebyla u otevena! Pojte se mnou, pane! prosil m Ramos. Jak est pro mne, e mne zve do sv pokladnice! Byl jsem zvdav, co ho k tomu pimlo. V komoe jsem nevidl nic, ne e jedno prkno z podlahy bylo vytreno a v otvoru byl mal balek. To si, prosm, vezmte a odneste do svho domu! To je mj prv pspvek k naemu spoleenstv. Ale opatrn, prosm! Mohl jsem si hned domyslet, co to je. Byl to dynamit. Vzal jsem balek a krabiku rozbuek, nkolik nepli dlouhch kus doutnk, a s balkem pod pa jsme vyli z komory. Te mne laskav omluvte! pokraoval Ramos. Mm jet jednn se sinh Mari. Jen to, prosm vs, rychle odtud odneste! Pro s tm tak najednou spchte? Kdy to tu leelo nkolik rok, mohlo to tak pokat do ztka. Rozmyslel jsem si to, pane. Vdy j vlastn nemm vbec dvod k tomu, abych spoil na pohebnch vdajch. Nemm ddic, a kdybych zemel, pak ve, co mm, zhltnou ady a v nejlepm ppad pbuzn, kter ani neznm, nebo ij v zemi, kterou mj otec vidl jen jako mal chlapec. Jen to, prosm vs, hned odneste! Co v tom je? ptala se zvdav Maria. Nic tak stranho jen ti dynamitov nloe. Kdyby to vybuchlo, mli bychom vichni o poheb postarno. Nic by z ns nezbylo a rozplynuli bychom se ve vzduchu. Staena hystericky vykikla a skoro v mdlobch se pitiskla k Ramosovi, jako by u nho hledala ochranu. koda e tu skupinu nevidl mal nebo jet radji socha! Jak by to bylo souso, krsn svou ohyzdnost souso Hrzy. Oba huben, ba a vychrtl lakotou, chvjc se huben prsty a iroce rozeven lakotn oi s pichlavm pohledem. A jsem se otsl, kdy jsem se podval na babic, jak se tiskne na Ramose. Ale jemu, jak se zdlo, to bylo pjemn. Pitiskl ji nn na prsa. Dost mon, e to byla prvn a jedin ena, kterou kdy objal. Jak divme si proda zahrv s osudy lid! Inu ropuku se lb i ropucha. Nemohl jsem odolat, abych je trochu nepokdlil. Pohazoval jsem balkem v ruce a nic jsem nedbal na jejich ustraen pohledy. - 51 -

Nen teba mt tolik strachu. Dokud jsou rozbuky a doutnky v kapse, je dynamit nekodn. Kdybych jej zaplil, hoel by jako svka a snad jet trochu rychleji. Ale te, panstvo mjte tak vy trochu trplivosti rd bych se vs zeptal na nco vnho. Tady sinh Marii docela chpu. M pro koho spoit, m studovanho syna, i kdy jen nevlastnho, ale m ho rda, jinak by pro nho tak peliv neschovvala jeho ddictv. Chpu, e je spoiv, aby mu zajistila dobrou budoucnost. Jsem jist, e u m napsanou zv v jeho prospch. Ale vy, senhore Ramosi, pro koho vy spote a stdte mk k mku? Pemlejte trochu a pohovote si o tom! Rd bych slyel, kdybyste mi to pak ekli. S tmi slovy jsem odchzel. Pokejte na mne! kiel za mnou Pndega. Tak j musm s vmi nco dojednat. Jen pojte se mnou a nepekejte tady! Trvalo vak jet dosti dlouho, ne vyel. Nemli bychom se zatm pli stkat, ekl jsem mu tie. Ne, pane! kiel hodn nahlas. Mne se te nezbavte budu se vs dret jako klt carrapato! Vte, co se dl s klaty? Takov klt se opatrn vytrhne a hod do ohn pro jistotu, aby dl u nikoho neobtovalo. To je patn pirovnn, pane! Budu se vs dret jako stn na kadm kroku, ponvad jsem k tomu ustanoven s platem mli milreis denn, z eho polovic plat Ramos a polovic m matka. A stnu se pece nedovedete zbavit, ani jej nehodilo do ohn. Ale potm se ho pece jen zbavm. Te mi vak eknte jak je to s nkupem kozl! Koupil jste je? S tm je to zl, pane, a mea culpa nemohl jsem tomu zabrnit, abych nepokazil cel pln. Nemohl jsem sv drah matce, te u to kal ironicky, protoe jsme byli z doslechu, odept a ta je koupila od Ramose sama po pl milreis a nechce vm je prodat levnji ne po pti. Zkm se vdlku, kter jste mi nabdl, take nesete kodu jen deseti milreis. Vyplatil jsem mu 25 milreis, dokonce v bankovkch, kter byly co nejmn potrhan.

- 52 -

A m babice radost, pomyslel jsem si, ponvad jsem ml obavu, e bude chudinka nam podvodem nejvc postiena. Pl jsem j proto ten mal vdleek. Uleh to mmu svdom, kdy tak pispji na cel ten podnik alespo malou stkou. Te se ale postarejte, ekl jsem, aby nkdo kozly schytal a svzal! Mus bt pipraveni, abychom je mohli vylodit na ostrov za nejniho odlivu, kdy budou odkryty nejir behy. K emu je tam vlastn potebujete? Jak to druh kouzelnictv? Neml bych vm to kat a byl byste alespo pekvapen, a se pokus poda. Ale bude teba to ohlsit vem obyvatelm, aby se pipravili. Kozlov budou prvnmi obyvateli ostrova. Pro to? km vm znovu, e k jdlu nejsou. Chcete-li kozlm masem krmit sv dlnky, budu radji jezdit na jdlo k sv macee. Jen pokejte! Projezdil jsem hezk kus svta a piel jsem na msta, kde bylo hodn had. Uprosted jedn takov krajiny, do kter se kad bl vkroit, bydlel jeden star samot s kozlem. kdlil jsem ho tak dlouho povstmi o jeho kouzlech, o nich jsem slyel, e mi nakonec prozradil sv tajemstv. Hadi pr nesnej puch starho kozla, a proto lovk je mezi nimi v bezpe, dokud m nablzku kozla. Zato pr ho hadi doposud dobe chrnili ped veteky, jako jsem j, kte ho jen obtuj v jeho poustevnien. Zdrel jsem se u toho kozlho ddka nkolik dn a nauil jsem se od nho mnoh moudrosti. Takov poustevnci, kte hovo jen s prodou, se umj na ivot dvat z docela jinho hlediska ne ostatn smrtelnci, a dovedou vm ukzat krsy prody, kolem kterch jste chodil cel ivot jako slep. Te se mi naskt pleitost vyzkouet, zda to je s tmi kozly skutenost nebo jen povra. Pndega se zaal smt. Byl to smek a veselost ho neopoutla, ani kdy mu kruelo v bie. Co teprve te, kdy zskal ddictv a ml na njak tden zajitn slun pjem i budoucnost. Sml se tak, e rozesml i mne, akoli jsem stle jet nevdl, emu se smje. Vte, e by ten vtip stl za to, i kdyby bylo z celho podniku selo? Umte si pedstavit, co by moje macecha dlala s pti starmi kozly? Na Ramose se nikdo pli neodvil, ale z n by byli lid sthli teba ki. Na ubohou vdovu si kad trouf! tak by byla lamentovala, ale platila by pece a pod. Byl by to krsn dchod - 53 -

pro celou vesnici a jet by byla vem pro smch. Nikdo by ty jej kozly nezabil, stali by se posvtnmi zvaty, a sama by je tak nezabila, kdy za n zaplatila hotov po pl milreis. Sm jsem to vidl na vlastn oi. Ramos se ani neptal, k emu je chce, a jist se v duchu til na to, co z toho vznikne. U jen to by bylo stlo za to, aby vs sem dobr duch zavedl a abyste doslal npad podniknout vlet na Had ostrov. Tak krut bych ji byl pece jen netrestal, zasml jsem se, kdyby se byl podvod nepovedl. Mn osobn vae matka nic neudlala a nemm pro mstt kivdy spchan na vs. To je vae starost. Nejve bych byl na njak ten den zneuil jejho pohostinstv, a za to bych j dokzal, e ivot lpe chutn a je krsnj, mme-li u stolu hosty. Takov pouen stoj u za trochu re a fazol. Ale nakonec bych j byl kozly odkoupil a provedl svj pokus. Vdy se tak hned nenaskytne vhodn pleitost k tak praktick zkouce. Vm, Pndego, za vae kodolib mylenky ulom pokn. Vyda-li se pokus a kozlov to v hadm hnzd peij, pak za pokutu opatte nkolik koz a pustte je na ostrov, aby tam kozlm nebylo smutno. To mi muste slbit! Ruku na to! Doma ns ekalo nkolik lid, zvdavch na to, zda je pravda, e budu najmat lidi na prci na Hadm ostrov a e tam budeme hledat poklady. Nic tedy nebyly platn zaven dvee a zabednn okna. Nkde pece jen zstala njak docela nepatrn skulinka, kterou se do naeho spikleneckho jednn vplila lidsk zvdavost a kudy se dostalo ven nae peliv steen tajemstv. Bod rybi byli na rozpacch, maj-li se celmu tomu blznovstv smt, nebo maj-li znovu vit starm povrm. Kratik doba staila, aby se ze zapomenut opt vylhly star povsti o sktcch a dracch, chrncch poklady, a rybi vzpomnali, e kdy se za noc vraceli z rybolovu, vdali na ostrov svtlka. Jeden chytrk mi dokonce chtl lacino prodat tajemstv, kde se mu svtlko ukzalo, ovem ukzat to chtl jen ze lunu, nebo na ostrov nevkro ani nohou. Byla to hezk beseda ve stnu verandy. Nemli jsme nic na prci, ekali jsme, a ns d Ramos zavolat k obdu. Nevdli jsme, udlli to vbec, protoe to nebylo v podmnkch smlouvy, ale mli jsme - 54 -

dostatek bann a rybi pinesli kok stic. Dokonce i nkolik citrn pinesl kdosi z lesa. Vtk si pohrval suchm pskem a nesl nm od moe chldek. Zas-perer, ekl jeden star ryb a ukazoval k mstu, kde si vtk zatanil do koleka a zdvihl ve vru nlevku psku. Vichni ztichli a zadvali se tm smrem. Zas-perer!! opakovali ostatn. Pro tomu tveraivmu vtku, kter si hraje s pskem, kte starm indinskm jmnem? ptal jsem se, abych pivedl hovor do proudu. Zas, pokud jsem vdl, znamen msc v star lngua geral, kterou se dorozumvaly zdej indinsk kmeny jet v dobch, ne pili prvn Portugalci. Co vak m vtk co dlat s mscem? Domorod povry pitaj msci mnoh vlivy nejen na poas a rostliny, nbr i na lidi, vlivy, kter vda jet donedvna poprala. Tko vda pijmala do svch dogmat pozorovn zkuench ryb, e msc dl pliv a odliv moe; tm mn tedy uznvala zkuenosti sedlk a zahradnk, e pliv a odliv je vyvolvn mscem tak ve vch rostlin, ba i v krvi zvat. Najdu zde njakou povru, kter mne snad upozorn na jin vslednice msn pitalivosti, nebo to bude vechno jen hezk bchorka? Zas-perer nen vtr, rozpovdal se jeden ryb. Je to prost duch, syn msce. Vt vm dobr vsledek podniku, senhore. Kdy je v dobr nlad, postav se na jednu nohu, zato se jako amburna a zv prach na silnici nebo psek na suchm behu. Ale kdy je ve patn nlad, kdy se rozzlob, tu se zvedne moe i s rybami, ba i s luny i s jejich posdkami a vysoko do nebe a nic se pak u z toho veho nevrt na zem. Zajmav rozhovor byl peruen ernoukem, kter ns zval k obdu. Ukonil jsem proto besedu: Dnen noc budu potebovat tyi luny. Kdo si chcete nco vydlat, pihlaste se po obd! Chci pistat u ostrova v dob, kdy bude nejni odliv, a nasbrme si tam stice. Teprve ztra budu najmat na prci. Obd, obohacen sticemi a nkolika druhy erstvch ryb, byl prv tak dobr jako pedelho dne. My jsme vak u nebyli tak - 55 -

hladov jako vera. Hladov lovk, by sebezkuenj, nem nikdy rozum. Tak my jsme se pejedli mnostvm bann, kdy jsme na n tak neekan padli po dlouh dob postu. Proto jsme jedli velice mlo. Zato Ramos byl v dobr nlad a jedl s takovou chut, e jsme mu mohli zvidt. Rozhodl se snad, e nebude spoit pro neznm pbuzn v neznm zemi? Pjde-li to tak dl, vyhynou vechny slepice ve vesnici, a don Ramos zaal si toti kat don ztrat vrsky, ztloustne a bude se lesknout jako msek v plku. Kdy jsme pili dom pespat siestu, ekalo ns pekvapen. Pod verandou stly ti houpac idle z toenho deva. Byly jako nov, jist nebyly nikdy pli pouvny. Sinh Maria je etila tak, e ani sob nedopla pohodl. Kdyby tak byla vdla, jak jich za na neptomnosti vyuily dti chudch ryb, kter, jak ns zahldly, s pskotem utkaly

KAPITOLA PT
INOCNCIO
Sotva jsme se usadili v houpacch idlch a zaplili do kukuinho listu zabalen cigarros caipira, piblil se k nm obrovsk ernoch. Ramena ml irok, a na jeho pach poskakovaly svaly jako ndory. Postavil se uctiv ped ns, sal zkrouen irok klobouk, nahnul hlavu stranou a zaal, jako kdy kolk pedkv nauenou skldanku: Ilustrsimos Senhores slovutn pnov jsem Inocncio da Silva Prado sbado dispensado domingo proveitado matador por um testk enlerro por um cruzado estou a seus ordems Vces.

- 56 -

Ve volnm pekladu jeho zbsnn jmno a pjmen znlo: Jsem Inocncio da Silva Prado, v sobotu nedlm, nedli vyuvm k prci, zabjm za niklk, ale za pohben dm tyi mky a jsem k slubm Vaim Milostem - Tu se dal do veselho smchu a pokraoval: ,,Kmotr Pndega mi kal, e hledte dobr pracovnky a e vichni, co tu jste, jste stejn pndegov jako on a j, e rozumte ertu a dovedete ocenit dobrou pracovn slu prv tak jako veselho lovka. M jmno, kterm jsem se pedstavil a to jet zdaleka nen cel je vm zrukou a za ostatn ru Pndega a mj druh kmotr, od nho jsem si kvli rmu vypjil zatek jmna, opravdov Silva da Prado, tamhle prv pichz! Prohldl jsem si chlapka a nekal jsem nic. Jsem jist, e mne pijmete do svch slueb, mlel obr dle svou, a proto mi mete kat krtce Inocncio. ernoch se dal do smchu, jak se um smt jen ernoch, a j jsem mu odpovdl v tme stylu: Takov Nevitko, Inocncia, meme docela dobe potebovat. Zabjet bude sice nejve hady, spe vyhrabvat mus ne zahrabvat, a dva mile denn a stravu dostane, jak se na takovho blondna pat. Dojednno, ztra me nastoupit i se svm lunem. A te co um ten tvj kmotr? Nov pchoz byl jako soudek sdla, kulat a mastn, e mu bylo sotva znt v tuku zarostl malik oka. Vlastn jsem se nemusel ani plt, protoe cel jeho zevnjek hlasit kiel, jak je jeho povoln. Byl jsem lodnm kuchaem a povauji se za vaeho tlesnho kuchae, hlsal. Zkouku jsem u sloil. Jak vm chutnal dnen obd? Ten jsem vail j! Dobr. Plat pro kuchae jsou dva mile, ale dal dva dostane jet ode mne. a za to se postar, aby vem chutnalo a aby nikdo nenakal, e se nenajedl. J bych vail teba zadarmo, duoval se kucha, jen kdy vbec mohu vait. Je to m ve. Hlete, senhore, od tch dob, co mi zaveli hostinec, vihled hubnu. Radji jsem lidi hostil zadarmo, ne abych vail jen pro sebe a sedl u stolu sm. Tak pokraovalo najmn dlnk. Vichni, kte ke mn pili, byli vlastn u najati Pndegou a znali podmnky. Krom dvou - 57 -

prvch mi vichni dali otzku: Jak to bude s hady? A kadmu jsem musel odpovdat: Budu hledt se jich njak zbavit. Upravm si leen na holm kameni. Kdo se boj, me spt v lunu. Okol vyplme a ve dne mus dvat kad pozor. Byla jet tma, kdy lun vyplul na moe, abychom vyhledali a pipravili msto k pisln ostatnch pti lun. Na kadm ml bt svzan kozel. Na naem lunu kozel nebyl, protoe jsme vezli kuchysk ndoby a zsoby, a kucha nechtl, aby naichly kozlinou. koda e nedovedu popsat noc na klidnm moi tropickch ek. Kdo neproil, nepochop, jak trapn pocit bezmocnosti se lovka zmocuje, vid-li a vnm-li krsu a nem pitom schopnosti vyjdit ji slovy. Dojmy se nabjej do mozku jako do leydensk lhve, hlava je na prasknut a nemete si ulehit tm, e byste to nkomu druhmu ekli nebo v knize napsali. Zvidm tm, kte to dovedou; rd tu jejich len, ale dosud dn mne pln neuspokojilo, nikdo nedovedl napsat to, co jsem vidl a ctil. Vtinu lidi moe rozvesel, mne vdy rozesmutnilo, roztesknilo. Zatmco jsem pozoroval svtlkovn, co jsem sledoval ve tm pohyb rybiek, kter za sebou zanechvaly pruhy svtla probuzench mkk, zatmco kad kapka vody, kter spadla z vytaenho vesla, rozzila vodu pestrmi barvami svtluek, ani trojhrann ploutev jindy obvanho raloka nepsobila na mne dojmem hrzy. Nectil jsem, e by mi po ptei probhala hejna mravenc, kdy jsem ji spatil; snad proto, e za sebou nechvala svteln chvost tak jasn, e se v nm ztrcely zelen svtlkujc oi vodnho tygra. Pndega lil cestou kuchai se vemi podrobnostmi cel nae vyjednvn a sepisovn smlouvy. Chvilkami m vbuchy smchu vyruovaly z mho zasnn, ale vtinou jsem jim naslouchal jen jako ve snu. Snad jsem si ani neuvdomoval, e jsem se s nimi tak zasml. Kdy jsem se na to nyn dval ze vech stran, napadlo mi, e to vlastn ani nebylo pli velik umn naplit Ramose. Spolhal se jen na svou chytrost, byl hloup a myslel, e je hrozn chytr. Tak se v nm vyvinula mazanost, ale jen ve smru shromaovn penz, a kdy pak u penze ml, u moudrost nepoteboval. Byl to Portugalec jak z otcovy, tak z matiny strany, a akoli se u narodil zde, - 58 -

povaoval se vdycky za Portugalce. Bval to pr velik silk. O jeho mld se vypravovaly velijak historky, zejmna ta o jeho oslu, kterou dal k lepmu kucha. Kostnat je sice dosud, ale slu bych v nm nehledal, mnil Pndega. Te u ne, ale dve ano! tvrdil kucha. Jet ne jsem se j vydal na moe, byl nejvtm silkem v okol. To hladem a ze samho spoen tak seel, e vypad jako kostra. Chtl jsem vak vyprvt o jeho sle. Ml pr osla, velice jankovitho osla, a s tm bylo vdycky plno prce, kdy ml jt pes vodu. Bl se vody, a a ho Ramos mltil jak mltil, osel ne a ne jt. Proto jezdil vdycky sm, e se mu lid tak smli. Jednou vak musel pece jen jet s ostatnmi. Nevm, zda zn cestu odtud na sever. Vede tsn podl skly a za plivu se voda pevaluje kousek pes cestu. Vichni se tili, jak to msto Ramos pejede. Sami pejeli naped, zastavili se a ekali, co se bude dt. Nu, Ramos slezl s osla, chvli ho tahal za uzdu a chvli ho postrkoval ped sebou, ale osel se vzepel nohama a nehnul se. Nedlal si nic z ran a stl, jenom stl. Kdy u byl Ramos cel ochraptl a kdy se mu vichni hrozn smli, povd pr oslovi: Em inteligncia me pods ganhar, mas em forca a no v inteligenci to nade mnou vyhraje, ale v sle ne! a chytil osla, hodil si ho na ramena a penesl ho pes vodu. Nepomlouvejte, kamardi, neptomnho! Nen to hezk, a to tm spe ne, e to, co povdte, nen pravda, okikl jsem je. Jen se zeptejte kohokoli z vesnice! Kad to v, a ije jet dosti lid, kte byli pi tom. Jak mete tvrdit, e by to nebylo pravda a podezvat mne ze li, kdy jste tu cizinec, brnil se kucha. A pece to nen pravda, protoe mi tut historku od slova k slovu vyprvli daleko odtud v Argentin o jednom Baskovi. Tam se na Basky svdj vechny hlouposti, jako tady na Portugalce. J jsem sice jet chytrho Portugalce nepotkal, ale nezapomnejte, e v imperador Pedro I. byl tak Portugalec a e Portugalci maj adu dobrch bsnk! Mon, ale Ramos nebyl chytr nikdy. Snad bude tedy pravdiv ta druh historka, kter se o nm vyprv. V dobch, kdy ho popadla - 59 -

lakota, zaal spoit nejen na svm jdle, ale i na krmen mezka. Ml tehdy vozk a dovel zbo do msta. Mezek hubl rychleji ne on, protoe ho neudrovala na svt lakota. m vce mezek hubl, tm vc mu Ramos nakldal, a mezek nemohl vyjet tam, kde cesta stoupala do kopce. Ramos tak stle vce slbl, take vozk st vyjel i tehdy, kdy se sm zaphl vedle tahouna. Ramos si myslel, e je nemocen jak on, tak i jeho mezek. Jednou jel tudy veterin to je takov lovk, kter l dobytata a Ramos si ho k sob povolal. Dal se nejdv prohldnout sm a pak dal prohldnout mezka. Doktor vdl hned, na em je, e oba maj vysoko do labu, a kdy Ramos na nm chtl lk proti nemoci, poradil mu, aby, a pijede ke kopci, vstril mezku pod ocas papriku, takovou tiplavou papriku, a e mezek vyjede Pokejte! Dopovm vm sm, jak to dopadlo. Slyel jsem v Mato Gross o jednom lakomm Armnovi. Pijeli ke kopci a mezek nemohl nkladem ani hnout. Armn mu vstril pod ocas papriku a mezek se dal do bhu, vyjel na kopec a ujdl dl. Armn bel za nm, ale nemohl mu stait, tm mn mezka dohonit. A tu si ekl: Co je dobr pro mezka, bude dobr i pro mne, a vzal druhou papriku Ale Ramos svho mezka tehdy pr opravdu dohonil. Alespo je pak nali oba uhnan u cesty vedle rozbitho vozku a rozhzenho nkladu. Nemte s sebou nhodou tak papriku? Mon e j bude teba, nechopte-li se vesel dve, ne ns odliv zaene na ostrov. Pi odlivu byl ostrov mnohem rozshlej. Kopce sticovch skopek vynvaly vysoko z moe, ped zavalenou jeskyn byl irok pruh psitho behu a na nm rozhzeny velik balvany, pokryt sticemi; dle do moe se thla ada mench ostrvk, oddlench jen mlkou vodou; tu rychleji, tu pomaleji se mezi nimi provlo valy vlny odlivu, kter se ml brzy promnit v pliv. Nepamatoval jsem se, e bych ty ostrvky byl za prvn prohldky vidl. Snad jen jejich nepatrn vrcholky vynvaly tehdy nad pliv, take jsem je ani nepozoroval. Te za noci vak dlaly dojem velikch ostrov. Vude bylo vhodn msto k pistn. Tak se u blil prv z naich lun s ivm nkladem. Vtr vanul od pevniny a ich nm - 60 -

jeho pjezd ohlsil dve, ne jsme zaslechli nrazy vesel. Vchodn obzor na moi se zaal rozsvcovat. Nebylo ani daleko od vchodu slunce. lun pirazil zrove s nam a vichni jsme vyskkali do mokrho psku. Chudk kozel! Pestoe moe bylo docela klidn a e luny se ani nezahoupaly, trpl kozel moskou nemoc. Leel nehybn na dn lunu a nohy ml svzny zcela zbyten. Nepohnul se ani tehdy, kdy jsme mu rozvzali pouta. Zvracel tak, jako by zvracel lovk na rozbouenm moi tak jako zvrac na moi stle ijc albatros, kdy je navou donucen zapadnout na lo. Dokud je na rovn palub, nedovede vzltnout a houpn lodi psob na jeho aludek docela jinak, ne kdy se houp na sebevych vlnch ocenu. Na vlnch pi nejvt bouce je vesel a vznese se z jejich vrcholk do vzduchu, kdykoli se mu zlb, ale na palub u pi trochu silnjm vtru je zcela bezmocn a trp moskou nemoc stejn jako lidsk novek. Znal jsem lidi, kte dostali moskou nemoc u v pstavu, hned jak vstoupili na palubu, a neopustila je po celou cestu. Jakmile vak uctili pevnou pdu pod nohama, nemoc z nich spadla jako zzrakem. Stejn se vedlo naemu kozlovi. Kdy jsme ho vynesli z lunu, vyskoil na vechny tyi, a ne jsme se nadli, udlal nkolik skok a zmizel v kov capoeiry. Kdy se v Brazlii zakld plant, vykc se prales, nech se trochu proschnout a zapl se. Je to nejrychlej mcen les, jedin mon mcen ve vnitrozem, i kdy se tak zni mnoho vzcnho dv, kter m mnohem vt cenu ne plodiny, je na jeho mst narostou za nkolik desetilet. Jsou to vzcn deva a velmi dobe je plat na evropskch trzch, jene nen dobe mono je tam z vnitrozem dopravit. Tam, kde je jich dostatek, nen pro n odbyt. A jednou bude odbyt, a budou vude zavedeny eleznice, nebude u zase dv. Pralesy se zatm promn v plante. Ale i kdy je prales vyplen, je teba s nm dl bojovat. Vdy se chce znovu vrtit na msta, z nich byl vypuzen; po desetilet je teba stle a stle vysekvat bujnou vegetaci, aby nezadusila uitkov plodiny.

- 61 -

Jak je tropick vegetace bujn, tak tvrd je s n boj. Sta jedno obdob de, nkde, zvl pobl moe, kde je stle vlhk vzduch, sta jen nkolik msc, a plant, kter zstala bez dozoru, se promn v neprostupnou houtinu. Ale je tu docela jin vegetace, docela jin rostlinn druhy a rody, kter v tch mstech nikdy pedtm nerostly. Odkud se vzaly, nikdo nev. ekala snad jejich semena po cel desetilet hluboko v zemi, ne k nim klenbou pralesa proraz slunen paprsky, kter je probud z dlouhho spnku? k se, e jejich semena pin vtr. Ale odkud? Vdy daleko iroko takov druhy nerostou. Kdo v, zda nkdo nkdy rozlut tu zhadu! Takov nov neprostupn vegetaci na bvalch oputnch plantch se k capoeira. Zatmco list pralesn vegetace je tvrd a koovit, bv list capoeiry avnat, a je proto pravou pochoutkou pro bloravce. Toho kozla dve neuvidme, dokud nevyplme capoeiru na celm ostrov, soudil jeden ryb, ale sotva to doekl, u jsme kozla uslyeli. Nebyl to kozl mekot, byl to ev, jak nikdo z ns dosud nikdy neslyel. A pece to mohl bt jen n kozel! Bylo to vyzvn k boji, nebo vkik strachu? Druhho kozla piveme na provaz, radil Pndega, jinak nebudeme moci pozorovat, jak se k nmu budou hadi chovat. J to radji budu pozorovat z lunu a vekerou ostatn radost penechm vm. Tak se zd, e se to na pokraji kov njak podezele hbe, ekl kucha a sthoval rychle do lunu zpt pnvice, kter u ml vyloeny na psku. Pomozte mi nkdo podat ten pytel s fazolemi, nebo tu zstane a odnese jej pliv! Mon e jsem udlal chybu, kdy jsem rozkzal, aby luny pijdly s kozly jeden po druhm. Druhou chybou se mi zdlo, e jsem nevolil phodnj dobu, za plnho svtla. Kdy pijel dal lun, pliv u zaal stoupat a psina ped sklou se zuovala. Nkolik had se objevilo na pokraji kovin. V ptm nebylo mono dobe poznat, jak druh had to je; a j jsem byl obut jen v pltnch stevcch. Podnikme-li nov pokus s neznmm vsledkem, je opatrnost vdycky na mst. Z kov se stle ozval bojovn ryk a voda rychle stoupala.

- 62 -

Pustili jsme proto dal dva kozly bez provazu, tvrtho jsme u jen vhodili do vody, aby se dostal na sklu sm. Ten posledn byl vak nejstar a byl u tak lhostejn, e nejevil ani znmku ivota. Jedin Inocncio se dal pemluvit, aby mi pomohl kozla donst a k pokraji kovisk. Neprobud-li se vas, splchne ho pliv. Vce jsme pro nho nemohli udlat. Nebylo kdy k pozorovn krs vchodu slunce. Zilo u naplno a mohl jsem dobe vidt, e se hadi odvaovali z kovisk ven, a docela blzko k pboji. Nejevili tonou nladu, spe byl mezi nimi patrn zmatek, ale pesto mi ani nenapadlo zjiovat, zda to jsou hadi jedovat nebo nekodn uovky. Radji jsem zahjil rychl stup do lunu. Ostatn luny u byly v slun vzdlenosti, i ten, v kterm jsem pijel s Pndegou a kuchaem. Musel jsem vzt zavdk malm lunem Inocnciovm. Chyblo mlo, e jsme jej nepevrhli pi rychlm naloovn. Rychle jsme zaboili do vody oba pry vesel, ale ostatn luny se u tak hnaly plnou rychlost na oteven moe. Tak blzniv pece nebudeme utkat, ekl mi Inocncio. Takov podvan nen kad den a chci o tom jednou vyprvt, jak jsme nauili hady plavat v moi. Pojeme se tedy podvat na poben stranu ostrova. Tam budeme mt lep pehled. Z rznch mst ostrova se ozval ryk naich kozl. Snad se mi to jen zdlo, ale pipadal mi ten jejich kik njak vesel, jako by je boj bavil. Nkolik nekodnch linovch had plavalo v moi a snaili se zachrnit se na naem lunu. Vylovil jsem jich nkolik a pustil do lunu: pivezeme je na ukzku Ramosovi. Tady vichni v, e jsou moc jedovat, ale vy to budete, patrone, lpe znt, vykldal mi Inocncio. Kdy se jich nebojte vy, tu se jich nebojm tak. Slbil jsem, e dnou vandu nezkazm, ale tady to zan bt u skoro nepkn. Podvejte se, tamhle plave nco ernho a silnho to nebude mt v zubech jist limondu! Nebyl bych vil, e se jedovat tc hadi pust do moe, ale kdy jsem se lpe rozhldl, spatil jsem druhho a oba smovali k pevnin. Zanalo to bt opravdu nepkn. K pevnin bylo sice daleko, ale pliv stoupal a proud byl pzniv. Vyplil jsem ti rny, smluven znamen nebezpe. Platilo jak naim lunm, tak lidem ve - 63 -

vsi. A hned jsme se oba chopili vesel a nejvt rychlost jsme jeli ke behu. Tak ostatn luny obrtily a uspodaly zvody, kdo doraz dv. Obyvatelm se to asi lbilo a jist dn nezstal doma. Nevdli sice, co se dje, ale pobhali po behu a pro kad ppad obraceli luny a spoutli je k vod. Jakmile jsem se dostal na doslech, kiel jsem, aby luny zase vythli z dosahu plivu a kad aby popadl kdejak klacek. Sm jsem vyskoil do vody a volal na sv prvodce, aby pomohli Inocnciovi vythnout lun, a bel jsem k n, abych nasekal zsobu prut. Vypadalo to h, ne tomu bylo ve skutenosti. Pliv pinel stle vce had vech monch druh a velikost. Ale doplavali vyslen a bylo snadn je dobjet. Nakonec jsme tu prci penechali jen dtem pod vedenm Ramose a star Marie. Bval konkurenti a neptel te rukou spolenou a nerozdlnou tloukli do polomrtvch had s tout energi jako do utopench plaz, kter vyhodil na beh pliv. Dostali najednou zjem o dobro vesnice, nebo je snad sblil spolen zjem o ostrov? Zdlo se mi, e tu jde o nco vce. Nae dlnky jsem rozestavil po behu, daleko nad i pod vesnic jako strce pro ppad, e by nkter had pece jen doplaval iv ku behu. Kluci a veker drobotina v tom nali velikou zbavu. Zatm jsem se s Inocnciem chystal na przkum ostrova, jakmile pliv dostoup nejvyho bodu.

KAPITOLA EST
LEHKOMYSLNOST NEN ODVAHA
Najednou se vichni obyvatel vesnice hlsili jako dobrovolnci k przkumu ostrova, kolem kterho dve objdli ve velikm kruhu a kam by se ped nkolika hodinami nikdo neodvil ani vkroit. Jak snadno lid zapomnaj na utrpn pko, na bolesti i na vrady svch ptel! Vdy nkolik lid z vesnice se odvilo na ostrov bu ze zvdavosti, nebo proto, e je tam poslal Ramos, aby pracovali na jeho plantch. Zpotku bylo had mlo a hrozilo mal nebezpe, ale pozdji znamenala cesta na Ramosv ostrov - 64 -

jistou smrt, a to ne jen obyejnou smrt, ale dlouh umrn v bolestech a mukch. Ale pesto se vdy znovu nael nkdo, koho dovedl Ramos k cest na ostrov donutit, nebo to dovedl svmi machinacemi zadit tak, e mu byli vichni dluni a e byli vichni skoro zotroeni. Vichni nenvidli Ramose, nenvidli ostrov a bli se had. Jak se vlastn hadi na ostrov dostali? To nikdo nevdl. Nasadil je tam nkdo, aby se pomstil Ramosovi? Nasadil je tam snad Ramos sm v nadji, e mu budou hldat banny a e odrad zlodje? A to byl vak kdokoli, jist neekal, e se hadi rozmno tak, e se nakonec sami ujmou vldy nad ostrovem. Te vak, kdy vesnian vidli hady pemoen, kdy stailo nkolik kozl na to, co bylo nad lidsk sly, kdy mal dt mohlo beztrestn a bez nebezpe prutem utlouci vyerpan a poloutopen nejjedovatj a nejnebezpenj plazy tu pojednou zmizela hrza, kterou z nich dve mli, zapomnli na muka a na smrt svch ptel a nejblich pbuznch, zapomnli, e je slibovali vyhubit do poslednho, zapomnli na vechnu pomstu, kterou hadm slibovali a kter se v nich po lta nahromadila to ve zmizelo a nyn jich skoro litovali. Vdy jsou mezi nimi tak nkter druhy docela nekodn, nejedovat a ty jist nikoho nezabily. Jist vak ped nkolika hodinami byl by v nich i nejnevinnj slep vzbudil tut hrzu jako nebezpen chest, a nejedovat hadi u tm, e zvtovali svm mnostvm poet jedovatch, pomhali znemonit kad pokus o vyitn ostrova. Pouze tm, e jsem psn poruil naim dlnkm, aby udrovali hldky na pobe, a tm, kte nebyli v naich slubch, jsem slbil odmnu za kadho ubitho hada, za jedovatho stejn jako za nekodnho jsem doshl, e se nktermu pozdjmu uteenci st podailo obivnout na pobe. Mon e jsem tm zachrnil nkolik lidskch ivot. Pndega i kucha Silva chtli s sebou na ostrov, ale nedovolil jsem to. Vezmu s sebou jen Inocncia. Vy vichni jste camarada (v Brazlii se k kadmu za plat pracujcmu dlnku camarada snad je to peitek z otrokskch dob, aby byl vyjden rozdl mezi volnm dlnkem a koupenm otrokem), ale Inocncio dokzal, e je - 65 -

vc, toti ptel. Kdy jste vichni utekli ped hady do lun, on jedin zstal na mst a pomohl mi tam, kde bylo nebezpe. Nen divu pi jeho sle. Proti hadmu utknut nen sla nic platn. On je negr a v, e by ho nebylo koda. Bylo to ovem jen vtipkovn, kterm chtli zakrt stud, a n ernoch to tak chpal a rozesml se, ale pro mne to byla pleitost k zskn oddanho ptele. Poslyte, Pndego, je sice pravda, e m ern tlo, ale ptelstv mu vyblilo dui. Za tch slov jsme odrazili lun a nestaral jsem se zatm o to, jak dojem m slova udlala. Vak mi o tom budou moji prvodci vyprvt. Inocncio zabral tak, e div nezlmal vesla. Veejn pochvala ho zmtla. Nevdl, m-li se hlasit smt, nebo se dt do zpvu anebo se radji rozplakat jako mal dt. Slchal jsem u od dtstv, e slvko ty m dvoj vznam, a e se proto samo vnucuje lidsk vli tam, kde je na mst. Me znamenat ponen a opovren prv tak jako ctu a nezmrnou lsku. Tyk se psu, otroku, zlodji a darebkovi na znamen ponen. Ale prv tak, jak mi kal mj dobr tta, tykme synu, otci, krli a bohu. Inocncio m pesvdil o pravd tohoto starho poekadla; Se slzami v smjcch se och a s oddanm pohledem, jakho jsou schopni jen ernoi a dti, se m zeptal: Co bych mohl pro tebe, patrone, udlat? Poru mi a vechno vykonm! Jist by mu nikdy nebylo napadlo, aby mi tykal, leda snad v opilosti. Stalet ponen jeho otrockch pedk ddin kolovalo v jeho krvi. I pro sv sousedy tebae byl mezi nimi svou silou, obratnost a odvahou nejschopnj a svou veselost a vrozenou dobrotou nejpjemnj soused, byl pece jen negrem. Vichni mu tykali, on sm netykal nikomu. Mn, Evropanu, by se nebyl odvil tykat ani studovan Pndega, tm mn bohat Ramos. Ale Inocncio mi pojednou tykat musel; asi nevdomky mi tykal nahlas tak, jak mi od toho okamiku tykal v mylenkch. V takovm okamiku jsou lid schopni na rozkaz provst zloiny i hrdinstv. koda e jsem neml pleitost k tomu, abych mu pidlil njak velk, dleit - 66 -

kol. Byl by jist provedl nadlidsk vkon. Proto tak cel situaci a nlad odpovdalo, e jsem mu nco musel poruit. Dobe, Inocncio, slib mi, e u nikdy v ivot nevypije za den vc ne jednu malou skleniku koalky! ekl jsem man. Ani tehdy ne, kdy pijedou paerci a budou kupovat suen ryby a budou ti nabzet zadarmo, kolik vypije! Vyptal ses na mne? Pomluvili m? Ale je to pravda! Pracuji vc ne tyi jin, nalovm nejlep ryby, nejlpe je vysum, a pece jsem chud a mm nejmen lun, protoe mne vdycky opij a pak oid. Je to m jedin radost, ale slibuji ti, e vc ne sklenku u nikdy nebudu pt. Chvilku vesloval tie a byl zamylen. Pojednou zdvihl vesla z vody a podval se na mne upen. Slib, kter ode mne chce, je jen pro m dobro. Chci nco pro tebe vykonat, nco, co by ti bylo k uitku. Vak se u nco najde a pak t o to podm. Zatm mi sta, cos mi slbil. U hladkho kamene, na kterm jsme poprv pistali, kdy jsme li krst banny, byla voda tentokrt mnohem ni. Kdy jsem zakormidloval k ikm skle, chtl Inocncio vyskoit prvn, aby mi pomohl nahoru, ale zastavil jsem ho. Zsta v lunu a pomoz m jen vysadit na kmen! Pjdu se podvat sm, jak to na ostrov vypad. Nech m jt naped! Slyel jsi, jak kali, e negra by nebylo koda. Projdu celm ostrovem nap i po dlce, a kdy se mi nic nestane, pak teprv me jt ty. Facilitar no coragem! Lehkomyslnost nen odvaha, mil Inocncio! J mm vysok boty a irok bombachas, podhrnut kalhoty, a mimoto znm zvyky had. Potebuji tvou pomoc, abych se v tch botch vykrbal na kmen. Tob bosmu by to bylo hrakou, ale do bosch nohou a holch ltek by se hadi mohli zakousnout jedna radost a nebylo by to k dnmu uitku. Jen bys nm dal prci s pohbem. Radji pokej ve lunu, aby nm jej voda neodnesla! Inocncio uposlechl, ale nerad, a stle si potichu opakoval: Facilitar no coragem. Ml pleitost o nem pemlet. Tak to zddil po svch africkch pedcch: pijmat ivot tak, jak - 67 -

pichzel, bez starost, bez pemlen, a pekonvat pekky jen svou vlastn silou a vytrvalost. Najednou narazil na nutnost mylen. Jist e pro nho bylo namhavj hodinu o nem pemlet, ne cel den veslovat proti pboji a vtru. Kad nezvykl prce je namhav, teprve cvikem se stv snadnou, pestane bt prac a stane se nejen zbavou, ale potebou. Je kupodivu, jak mlo potkme v ivot lid, kte si takovou zbavou, jako je mylen, dovedli zpjemnit ivot. Hlavn mstt lid, jim by uvaovn mlo bt povolnm, zapadnou do emeslnho mylen ve vyjetch kolejch a jejich duevn ivot nen pli odlin od mylenek kon s onmi klapkami a jist mnohem nudnj ne dosavadn ivot Inocnciv. To nen ddin zaten po dvnch prapedcch; ablonovit ivot z nich udlal duevn kastrty, i kdy si vysedli pedn msto mezi vdeckou hierarchi. Jsou lid v mstech, kte nemysl na nic jinho, ne jak by vykoistili co nejvce prci jinch, jak by vynali uskok, jak koho piskpnout, jen aby zvtili tu svou chrobckou kuliku, kterou val a nevd kam a k jakmu elu; ti se zle hor a dovolvaj se zkon, kdy nkdo proti nim v obran pouije tak njakho triku, vid v tom tk pko, kdy se jim nepovede obejit mluvy, jej pesn dodren vyaduj od jinch, ale jist jsou neskonale astn, kdy se jim poda urvat hezk kus duevn ciz prce a pilepit jej na svou kuliku. Tak se mal kdysi kulika ciz duevn prce mn ve velikou kouli, stle vt a vt, e perst jejich sly, ale ti chrobkov ji stle zvtuj a jsou pitom astni. Pesto mi vak jsou milej ne uenci, kte se stali slavnmi tm, e cel ivot opisovali a chlubili se cizmi mylenkami ani si nedali prci, aby pezkoueli, zda jsou pravdiv jen aby byla jejich paprov koule kradench mylenek hodn velik. Inocncio zstal v lunu a potil se te tkou mozkovou prac. Jako kad ernoch provdl ve, co zaal, poctiv a dkladn. Od tch dob jsem u nezaslechl nikdy jeho divok smch. Zvnl, stal se mlenlivm a zamylenm. asto jsme ho pak zaslechli, jak si bruel: Facilitar List vtvek, kter jsem pesekal za prvho vletu, abych vyistil cestu k planti, bylo u dosti vyschl a hoelo jako slma. Plamen - 68 -

pede mnou rychle bel tunelem v podrostu jako v ikmo stoupajcm komn. Nebylo teba opatrnosti. Ohe istil ve pede mnou. Teprve na planti, kde ohe uhasl v ostici, kterou jsem pomakal, kdy jsem thl hrozny bann, musel jsem si vmat pozornji okol. Ale a jsem poslouchal sebebedlivji, nezaslechl jsem dn syen ani zvuk had chestaky, kter m poprv tak pronikav varoval. Pozorovn starho samote bylo tedy pravdiv. Hadi nesnej kozl pach a radji se vysthuj. Co se asi stalo s naimi kozly? Hadi se asi nevzdali bez boje a jejich zbran jsou smrteln. Po nkolika krocch jsem ml dostat odpov. Mezi vysokou trvou prosvtaly bl a ern chlupy jednoho z naich kozl. Jeho tlo bylo nehybn, nadmut. as byl pli krtk, aby byl ctit rozklad, akoli v tropickch krajch postupuje velice rychle. Avak srst kozlova nedlala na mne dojem srsti mrtvho zvete. Byla pli najeen a chvilkami se mi zazdlo, e se chlupy dokonce pohybuj, akoli bylo pln bezvt. Byl by snad jet iv? Vzpomnal jsem, e od pchodu na ostrov jsme nezaslechli ani zameen, ani bojovn ryk, kter se tak rozlhal, kdy jsme ostrov opoutli. D nm asi hodn prce vyhledat zdechliny a zanst je do vody, aby nm hnitm nezamoily vzduch. Ale tak marn jsem ptral po stnech sup, kte by nm nejrychleji ukzali msta, kde zdechliny le, i kdyby byly sebelpe ukryly v hout. Supy jsem nikde nevidl, a prosekval jsem si proto cestu dl. U jsem nebyl vzdlen ani cel krok, a zve se stle nehbalo. Rozhrnul jsem posledn houtinu. V povstal mezee jsem vidl smnou kozl hlavu s povytaenm kozlm pyskem. Pr modrch obdlnkovch o se na mne dvalo docela vesele a spokojen. Tomu plachmu, stle honnmu a pronsledovanmu zveti ani nenapadlo, aby vyskoilo a uteklo do houtiny; Byl to obrzek tst a blahobytu. Kozel mi nemohl utci ne snad proto, e by byl v poslednm taen, utknut jedovatm hadem; vedle nho leel povalen bannov kmen a na nm zbytek stonku pezrlho hroznu bannu. Cel hrozen byl v kozlu. Pocit sytosti a spokojenosti zahnal jeho plachost. Nebyl si vdom dn viny, protoe neproboural dn plot, a nevidl proto dvod, pro by ho lovk vyhnl z tak - 69 -

dobrho msta, kam ho sm zavezl, z msta, kter si vybojoval. Je sice velice pochybn, e by byl kozel takto filosofoval, ale byl by ml pravdu, kdyby to byl udlal. Ostatn nemohl ani vyskoit, ani utci, protoe byl pern banny. Kdo si jednou koupil cel hrozen bann a byl na to sm, aby je sndl dve, ne pezraj, ten pochop. Mn se to stalo, kdy jsem jako hoch poprv vstoupil na brazilskou pdu. Na lodi jsme dostvali po jdle jen jeden bann denn, ale mysleli jsme,. e bychom jich sndli na tucty, i kdy to byly polozral plody, nakoupen na ostrov Madeie. Jel jsem tehdy na malm a pomalm parnku, a na tom se spoilo i s jdlem. Peprava byla lacin, a proto asi bylo teba etit. Stevard ns utoval, e a dojedeme do Bahie, bude bann vc ne masa, jsou tam pr lacin. A byly. Tak lacin, e jsem si jich koupil cel hrozen a hodn zralch. K mmu podivu byly levnj ne nezral. Lodn personl se usmval, kdy na lodn mstek za mnou krel ern nosi s hroznem bann. Povsil jsem si hrozen ve sv kabin, ale u druh den byla kabina pln muek. Banny zrly, mkly a ernaly. Byl jsem vak tehdy jet pli Evropanem, abych byl hrozen vhodil do moe. Vdy jsem za zaplalil cel dva milreisy! Myslel jsem, e banny musm spotebovat. Pestal jsem chodit ke stolu v ase spolenho jdla, hostil jsem svho spolubydlcho, jedli jsme jen a jen banny. A vsledek? Po dal ti roky jsem se zdaleka vyhbal tritm a ovocnskm krmm, protoe u pouh vn bann ve mn budila cosi podobnho, jako je mosk nemoc. A tm zpsobem, jakm jsem se banny pejedl, nauil jsem se je zase jst. Bylo to o nkolik rok pozdji, kdy jsme hnali stdo dobytka, tropu, na hranicch Bolvie a Malo Grossa. Nemli jsme u daleko do msta. Spotebovali jsme posledn zsoby masa a nestlo za to zastavit tropu, porazit krvu a zdret se nejmn den suenm masa, nehled k tomu, e to znamenalo penn ztrtu. Blzko msta ml u vl mnohem vt cenu ne daleko ve vnitrozem, odkud jsme dobytek hnali. Tam bychom nebyli tak potali. K cen dobytka byla u pipotena cena na cesty a na nmahy. Te u to snad njak vydrme, mysleli jsme si. Mimoto jsme se utovali, e za nkolik hodin pijedeme k domku kolonisty, kter byl proslul jakost uzenin, kter sm vyrbl. Pejdalo se nm jst vn jen - 70 -

poloupeen suen hovz a tili jsme se na dobe upraven jdlo. Vpadli jsme ke kolonistovi jako kobylky. Hej, star, ven se svmi zzraky! Dobe ti zaplatme! Ale kolonista se k tomu neml. Zstal sedt na prahu svho domku a klidn pokuoval ze sv proplen devnky, vyspravovan hlnou. Pijeli jste ve patnou dobu, hoi. Nic nemm, vechno jsem vyprodal. Mte hlad? Nemohu vm nic dt. Ale podvejte se, tady po cest do lesa nen to ani celch pt set krok tam mm banny. Dojdte si tam a natrhejte si! Hoi byli hned ochotni, ale j jsem zakroil. Nemohu vm pustit takov kobylky na plant! Vdy by vm ji zpustoili a jak bychom to pak ztovali? I jen je nechte! Ale kdy myslte, tak a sem njak len hrozen pinesou a pak to u njak spotme. Vdy dva a dva se chopili bidla a beli do lesa. Jen j s jednm honkem jsme zstali u tropy a mj kamard druhm pipomnal, aby na nho nezapomnli. Plant byla vzdlena vc ne pt set krok, protoe trvalo pl hodiny, ne pila prvn dvojice s ohromnm hroznem. Pipomnalo mi to obrzek z dtsk biblick djepravy, znzorujc nosie obrovskch hrozn ze Zaslben zem. Pak pili i ostatn a sloili hrozny, ale stak na tom trval, aby je povsili na verandu, e se to bude lpe potat. Honkm koukaly banny z kapes nakradli je z jinch hrozn a jist jich hodn sndli cestou, ale kolonista se tvil, jako by si toho vbec nevmal. Kdy ns vystdali a byli jsme sami, ekl mi: Nejezte mnoho tch bann, kamarde. Mm pro vs schovan uzenice. Na tch si pochutnte. Nemohu pece jst nco, co nedostali moji soudruzi! Na vechny se dostane, jen chvilku pokejte! zabruel a ibalsky na mne pomrkval. Mnoho jsem tedy nejedl, u proto, e se mi banny protivily. Ale pi hladu, kter jsem ml, jsem pece jen njak sndl a piel jsem jim zase na chu. Konen se vichni nasytili a u jen ekali na kvu, aby nasedali k dal jzd, kdy kolonista zmizel ve sklpku a pinesl dv msy - 71 -

jaternic, jeltek a tlaenek. Vem se sbhaly sliny v stech, ale byli tak najedeni, e ani dobe nevdli, jak se dostanou do sedla. Pece jen se vak nakonec nalo jet v aludcch trochu msta. Pro jsi nm kal, e nem uzeniny? Byli byste mi to vechno sndli Vak bychom to tak dobe zaplatili! To zaplatte te tak, ale hltav huba nedovede nikdy ocenit jakost jdla. Vdy jste jedli banana de terra, ktermi j krmm prasata, zrovna tak hltav jako nejjemnj banana enana, kter pat na stl teprve po dobrm jdle. Pilo tovn. Potal uzenice skuten hodn lacino, ale za banny nechtl nic. Banny jste si, hoi, vydlali tm, e jste mi jich nanosili zsobu na tden jak pro mne, tak pro m prasata. J jsem star a musm kad hrozen rozezat na nkolik dl a nosit jej na nkolikrt. Vdl jsem, e mte hladov oi, e pinesete ty nejt hrozny a ty nejvt banny. Inu, vyuil jsem vaeho hladu. Opravdu, a ns bylo patnct hodn hladovch lid, sndli jsme vichni dohromady banny z jednoho hroznu a z druhho jen nkolik poschodek. Tak mazan bvali tehdy kolonist, ztracen daleko na pokraji divoiny. Jak se tehdy stydli moji hoi za kraden banny, kter jim ouhaly z kapes, kdy nemli pleitost je nkam nepozorovan odhodit. Mnoh z nich vyprzdnil obsah svho opasku a zastril trochu penz do njakho kouta, aby je hostitel nael, a budeme u hodn daleko, a poznal, e nvtvnci mu byli vdni za jeho dobrotu a za to, e nevykoistil n hlad, aby potal pemrtn ceny. Jak jin je svt na pokraji divoiny, jak jin jsou tam lid, kterm je teba se odmovat jen tajn za jejich pohostinstv. Myslel jsem, e jen lovk se dovede jdlem pecpat, ale nai kozli to dovedli prv tak jako lid. Nael jsem tyi, a vechny v stejnm stavu nehybn spokojenosti. Pt kozel zmizel. Asi ho strhl pboj a serali raloci.

- 72 -

KAPITOLA SEDM
VOLBA STAROSTY Vylezl jsem si na hol kmen, odkud jsem ml vhled na vesnici. Nejen nai camaradas, ale vichni lid z vesnice byli na behu, a to ne jednotliv, nbr v hloucch. Dvali pozor na hady, jak jsem pikzal, ale pitom o nem rokovali. Vak maj o em rokovat, myslel jsem si. Do jejich dosud klidnho ivota pilo tolik novho, e to rozeilo celou jeho hladinu. Nemohl jsem tuit, e za m neptomnosti jet nco pibylo. V prplavu jsem vidl Pndegv lun, na kterm jeho majitel pracn vesloval smrem k ostrovu. Chudk se neodvil pibrat si bez mho dovolen pomocnka-veslae. Dal jsem mu tedy vstely smluven znamen, e vichni maj nastoupit prci. Sotva rny doznly, hned se lid rozbhli k lunm, spustili je na vodu a do t lun se nalodilo deset mu. Ale nevypluli hned. Pozoroval jsem, jak nkte beli k svm domkm a jin k Ramosovu domu, aby pinesli nad. K tomu jsem zapomnl dt rozkaz, ale oni mysleli za mne. Pozorovali asi kou mho ohn a vidli, e jsem se dostal a do stedu plant. Na nebezpe ze strany had u nikdo nemyslel. Kdy jsem se vrtil k naemu lunu, pijdl Pndega. Pistoupil jsem do jeho lunu, protoe na mladkovi bylo znt, e je unaven, a objeli jsme ostrov k jeskyni dvojitho ke, abychom vyhledali msto pro tboit. Cestou mi Pndega vyprvl, e ze sousedn vesnice pijel posel na plachetnici se zprvou, e se fiklov vrtili a e tam zase d. Protoe z obyvatel nemohli vymakat pedepsan pokuty, usadili se tam jako doma, dvaj si slouit a v pravm smyslu slova vesnici vyjdaj. V nejblich dnech se chystaj udlat tot u ns, konil Pndega svou zprvu, ale j nemm chu si to dt lbit. Vbrci jednaj zejm nezkonn a vyuvaj nevdomosti nainc. Hodlm to zadit tak, aby dostali podn vprask. To by nebylo moudr. Maj pece za sebou zkon, tebae ho zneuvaj. Jim by se vdycky vilo, a i kdyby poslala vlda njakho komisae vc vyetit, pak vrna vrn oi nevyklove. Je - 73 -

vce ne podobno pravd, e by s nimi vyetujc thl za jeden provaz. Ale nememe se pece nechat tak terorizovat! Alespo dokud j zde budu, urit se to nestane. Vte co? Penechte to mn! Jsem cizinec, a a zde ukonm svou prci, pojedu do msta, kde si promluvm s guvernrem. Zatm je potrestme, ale docela podle zkona. Kdopak je tady ve vesnici starostou? Vlastn nikdo. U alespo dvacet let zde nebyly volby. Pokud se pamatuji, byl starostou Miguel, ryb; to byl tehdy jedin lovk, kter zde uml st a pst. Ale nepoteboval to. My jsme zde ili klidn a nepotebovali jsme nikoho, aby ns podal. Byl-li njak spor, nikdo se do toho nemchal a soupei se asem zase smili. Nepotebovali jsme ani soudce, ani rychte. Kdy byly provinciln nebo celosttn volby, pijeli sem dva ednci, sebrali pln moci, kad na n udlal ti kky a bylo dobe. Jet posledn Miguel potvrdil, e byly volby sprvn provedeny. To bval tak jedin jeho edn vkon. Ale te u je pli star, tak star, e ztrc zrak a tese se mu ruka. Nelp Miguel na svm ad? Bylo by mon ho pemluvit, aby se ho vzdal? Jist. Boj se, e ho zase pijdou obtovat. Pak posta jen promluvit s Ramosem a s Mari, aby nedlali pote. A vyistme msto pro tboit, udlme prvn volebn schzi. Moje jmno ru za to, e nezkazme dnou vandu, zasml se Pndega, a tohle vanda bude! Ale nebyla. Chtl jsem rybm vysvtlit, jak je teba ve zadit, ale odpovdli mi, abych zadil sm, co za dobr uznm. Rozdlil jsem jim tedy prci. Polovina istila les kolem jeskyn a nad n a druh polovina mla vyistit plant. Pi poledn pestvce jsme se seli vichni nad jeskyn, kde zatm u kucha pipravil sv ohnit a ekal ns s pipravenm obdem. Ji dlouho rybi nejedli tak dobe pipraven jdlo; snad dosud nikdy nemli takov obd. Mnoho smchu pinesli s sebou ti, kte istili plant.

- 74 -

Myslm, e budeme muset kozly odnst, a budeme plit uschl koviny. Nechtj se ani hnout, uhoeli by snad, chudci. Jsem zvdav, zda se kozli pejedli tolik bann, e je u nechaj na pokoji, zaal rozumovat Inocncio. Musme je na ostrov nechat, ponvad jsou naimi ochrnci, ale budou-li rt banny dl, museli bychom udlat kolem plante ohradu. Ramos by jinak chtl kozly odvzt. Ale jeden pokus musme pece jen udlat! poznamenal Pndega. Dobe e jsi nm to pipomenul. Slyte, kdy se eristo pej bann tak, e nesnese ani jejich vni, a kdy se peere i to bo hovado, chtl bych vdt, jak se zachov lakomec. Lakomec je docela zvltn druh lid a jedn jinak ne ostatn. Udlejme si tu vandu a zavezme Ramosovi cel bark pezrlmi banny! Prodat je nebude mt komu, rozdat je nebude chtt, a banny mu budou pezrvat jedna radost. A na mou macechu bychom tak nemli zapomenout s njakm tm hroznem! Byl by to zajmav pokus, odpovdl jsem, ale vy, Purdego, nemete rozdvat z cizho. Proto a dnes nikdo neodnese ani jeden bann dom! Vechny banny donesete Ramosovi a nezapomete mu kat don Ramos! To si vezmou na starost ti, kte ist plant. Ostatn postav kuchai pevnou stechu nad kuchyn a pak pojedou na rybolov. Vecko, co ulov v dob, za kterou jsou placeni, dodaj kuchai, Ramosovi a Marii. Jist i pro sebe nachytaj dost. Ped zpadem slunce se vichni u Ramose sejdeme. Rozeli jsme se. J s Pndegou a Inocnciem jsme jeli na Pndegov velkm lunu na pevninu. Uvidte, Pndego, ekl jsem mu cestou, e volby nebudou dn vanda! Je to spe k pli, jak se lid mlo staraj o sv prva a jak rdi se zbav kad odpovdnosti. Vru, jsou rdi, kdy nkdo jin mysl a jedn za n. Jedin, kdo z toho bude mt prospch, budete vy. Tady mte pleitost zauit se na svou budouc kariru. Coe? Kdo, myslte, aby byl zvolen za starostu? Snad j? Hoho, ani npad! Nehodlm se tu zahrabat, i kdy to te zan bt zbavn. A odjedete, neml bych u z toho radost a nemohl bych si s nikm o smnosti tohoto adu ani popovdat. Ostatn jako ednk bych nemohl naprskat fiklm! - 75 -

Starostenstv je estn, neplacen ad a ten me zastvat jen lovk, kter se dovede uivit. Proto se pro vs nehod. Vy naopak potebujete placen ad, kter by vs uivil. Bude-li souhlasit don Ramos, myslm, e nejvhodnjm kandidtem bude Inocncio, prohlsil jsem. J? uasl Inocncio. Senhore, jsem pece ernoch a neumm pst! Bude mt sekrete, tady Pndegu! Hahaha! A co kdy se pan starosta opije? Inocncio se neopije. Vi, e se neopije? Slbil jsem. Inocncio neekl nic vc, ale to, co ekl, vyslovil takovm tnem, e se Pndega na nho zadval s otevenmi sty. To se ale dj zzraky! Jet bych vak rd vdl, co by tomu ekl Ramos. A nebude mt do volby co mluvit tak moje macecha? Eh co! Co urte, m zajitnu vtinu a oni mus poslouchat. Je vidt, hochu, e jste v politice docela nezkuen a e jste si v mst mlo vmal, jak se politika dl. Rd vm, e jste dlal ve volbch kortee, mon e jste si snad peetl i program sv strany, ale to jste u nevidl, e se mnoh strana svm programem ned? Tady si zahrajeme na politiku v malm a hned v n dostanete prvn lekc. Nue: jak don Ramos, tak i vae macecha do toho maj nejvce co mluvit, protoe oni jsou a budou nejvtmi a snad jedinmi poplatnky, od kterch budete dostvat svj plat. Jejich opozice by sice proti vtin nic neznamenala, ale penze z nich dostanete jen tehdy, budou-li platit dobrovoln. Pak bude ten mj plat asi jen ideln. J vm nco povm z tch nedostanete dobrovoln ani mk! Z Ramose byste snad nco jet vymakal, kdybyste ho navrhl za starostu, ovem jen tehdy, kdyby mu to nco vynelo. Ale e by dal nco mn? Kdepak! Myslm, e don Ramos a navyknte si mu kat po panlskm zpsobu don, kdy mu to dl radost! radji pijme msto smrho soudce, co je tak estn ad, a doufm, e se mi poda pemluvit vai macechu, aby vs jako sekrete navrhla sama. Jak si to pedstavujete? Aby m navrhla a jet mn mla platil, by i jen nejmen stku? To by bylo docela proti jej pirozenosti!

- 76 -

Lid se asem mn a vy nedovedete ty zmny pozorovat. Dejte lovku mylenku, zane o n hloubat, a ta mylenka ho zavede na docela jinou ivotn kolej. Podvejte se. jak se zmnil Inocncio! Slyel jste, e by se byl v posledn dob zasml? A pece se ehtal po cel ivot! Te peml! A jak jsou vae mylenky, pane budouc starosto, smm-li se ptt? Facilitar no coragem, odpovdl mu vn ernoch, ale zamlel, co mu asi nejvce leelo v hlav: e m sice ern tlo, ale due e mu zblela pravm ptelstvm, a pak to, e mi sm tykat. Pozoroval jsem, jak malikosti mohou pedlat lidi, kdy si postav modlu, kter se mohou klant. A jakou to mylenku jste podstril donu Ramosovi a don Marii, e jste si tak jist. e je pln pedlala? Tum, e jste byl pi tom. Pemlejte trochu! ..Kdybych si hlavu rozlmal, nerozumm tomu o nic vc ne smyslu Inocnciova poekadla.

- 77 -

..Neviml jste si, jak dostali strach o ivot, kdy jsem pohazoval v ruce balkem s dynamitem? Jak se doa Maria pitulila k donu Ramosovi a jak ji Ramos kryl ped nebezpem svm tlem? Byl byste kdy vil v monost neho takovho, e by se Maria dala pod ochranu kohokoli, a zejmna svho soupee, nebo e by Ramos byl chtl nkoho v nebezpe chrnit? A vidte, stalo se to. A j jsem vyuil jejich nlady a pipomnl jsem jim, e nemaj pro koho spoit. To byla jedna z mch hek. Vm se zdlo bt smnm, kdy jsem jim pipomnl, e me spoit jen pro vs, ale ona to vzala vn. Prv tak jsem j mohl nasugerovat, aby cel sv jmn odkzala njak spolenosti darebk, kterm se pod roukou dobroinn innosti dobe da, nebo aby postavila ve vesnici kostel. Z jejich pohled jsem vidl, jak jsou pekvapeni a e o tom zaali pemlet. Zatm nechm ve uzrt a budu pozorovat, jak se to vyvine. Vy si dlte z lid blzny a nemte z toho uitek, kdeto j se bavm na et jinch a pitom je pozoruji a sbrm zkuenosti. Myslm, e pitom nhodou prospji vm, vy ibale! Hlete se tedy tak nemu piuit! Inocncio zatm piln vesloval a zdlo se, e ns ani neposlouch. A kdy jsme se blili ku behu, zeptal se m: Mne tak tak pozoruje? V jeho slovech byla vitka, e v nm snad nevidm ptele, nbr jen pedmt pozorovn. Dobe jsem vyctil a snail jsem se, abych na sob nedal znt, jak m ten ernoch pokoil. Myslm, e se mi to v jeho och nepodailo. Tak t tak pozoruji a budu pozorovat. Pndega mi o tob jist bude pst, i kdy budu v jinch krajch. ernoch si jen smutn vzdychl, sloil vesla do lunu a vyskoil do vody, aby lun vythl na beh. Dm doni Marie byl ble, a zamili jsme proto k nmu. Ale dm byl uzaven a nikdo neodpovdl na nae tleskn. Dti pobhajc na behu nm ekly, e staena la k Ramosovi, avak i tam bylo zaveno a ticho. Odeli pr do lesa sbrat citrny. li jsme tedy k nm dom. Inocncio rozdlal ohe a postavil konvici s mat. Bu odkoukal m zvyky, nebo vytuil, e se mi stsk po tykvici horkho aje. Chvilku jsem hovoil s Pndegou a pak jsem ho poslal vyetit, - 78 -

zda nebude star Miguel dlat tkosti. Kdyby se zdrhal vzdt se starostenstv, zhatil by nm vechny plny. Museli bychom ekat, a nastane den novch voleb. Voda se stle jet nevaila. Zael jsem si za domek do zanedban bval zahrdky. Na pokraji houtiny sedl ernouek, kter ns vol val na kvu. Kdy jsem se k nmu blil, chystal se vykiknout. Pro chce kiet? podivil jsem se. ..Musm kiet! Mm rozkzno kiet, kdyby sem nkdo el. Ale ty nebude kiet! ozval se za mnou Inocncio. Nebudu, kmotriku, kdy nechce, ale budu za to bit. Nebude bit! Kdy k, e nebudu bit, tedy nebudu. Jsi sice silnj ne Piamos. ale proto pece radji uteu. A chlapec vzal do zajech; zdlo se mu to jistj ne vechny zruky silckho kmotnka. Byl jsem zvdav, co ml ernouek hldat, a proto jsme se plili neslyn pinou mezi hustm kovm. Byla to t pina, po n m v noci vedl Pndega a ml jsem tuen, e nepjdeme dle ne k paezu, na kterm jsme sedli tehdy veer. A nemlil jsem se. Na paeze sedli Ramos a Maria, dreli se za ruce a velice horliv si vyprvli. Jeden naal vtu, druh mu vskoil do ei. aby ji doplnil, hovoili o starch zalch asech, o pleitostech, kter se u nikdy nevrt, o ale nechtl jsem u dle poslouchat. Ml jsem velikou obavu, e se Inocncio d do rvavho smchu, ale kdy jsem se k nmu opatrn obrtil s prstem na stech, vidl jsem, e plakal. Nepohnul ani svalem ve tvi, ale z o mu tekly velik slzy. Chpal jsem to. Oba lichvi ho po cel ivot obrali o vsledek jeho prce a on neml dvod mt je njak rd ale te najednou je uvidl z jejich lidsk strnky. Prv lak neslyn jak jsme pili, jsme se zase vrtili, a Inocncio bel shnt svho kmoteneka, aby ho posadil zase na kraj cesty. Na ernouka jsme se mohli spolehnout, e ns neprozrad, protoe by byl tak vyzradil sm sebe, e neposlechl pkazu svho patrona. A bit se bl stejn jako hnvu svho kmotra.

- 79 -

Na mysl se mi dralo poekadlo o ropue, kter se lb ab kavalr, ale zdlo se mi te nepimen a nevhodn. Ti dva ohyzdn, hladem vyhubl upi najednou njak zkrsnli. Jejich pichlav, nedviv oka se zdla bt njak zamlen, dobrck a pojednou se mi zdli dobrmi, sympatickmi starouky. Zaalo m hryzat svdom, e jsem se pokusil ty dva lidiky podvst. Eh, co! Njak to dopadne! Konen vdy nikomu neukodm, i kdy pocuchm jejich iluze o pokladu. Piamos bude mt svj ostrov oitn od had a na vydn za dlnky i stravu sta penze, kter jet mm. Mohu je Marii vrtit, a kdy uvid, e ji zklaman nadje na podl z pokladu nic nestla, bude nakonec jet rda. Moji prvodci se zatm ujali ohnit. Kou z komna jim oznmil, e jsme doma, a guri mi el naproti s tykv mat. Dostali jsme i nkolik nvtv. Mezi jinmi se pioural i star ryb Miguel. Byl jako pra nad hrncem a jevil radost, e se zbav starostenskho adu. Nevdl dosud, e se ho mohl kdykoli vzdt, kdyby se podkoval. Sal jsem mu z beder tk bm odpovdnosti, nebo si chudra myslel, e skuten odpovdnost m. Kolem houpacch idl jsme rozloili sedla, snesli kdejakou bedniku, rozsedli jsme se do kruhu a tykev mat kolovala od st k stm. Museli jsme ekat, e se don Piamos vrt ze sbru citrn. Mezi jinm jsem se tak dovdl, e Ramos i Maria zmnili zpsob ivota. Oba obdvali spolu u Marie a veeeli u Ramose. Nevaili u jen jednou na cel tden, Ramosova zsuvka zstvala zaven a rybi, kte zstali ve vesnici, museli shnt vechny lahdky, kter poskytuje moe, nebo byli poslni do okolnch vesnic pro slepice, ovce a kzlata. Ramos dokonce poslal jednoho mue do hor, aby koupil dojnou krvu a nkolik telat. Uinn zzraky se tu dj od dob, co jste k nm piel, senhore! Ti dva jsou zcela jin a my jsme se tak njak zmnili. Mj kluk dnes v noci ukradl Marii slepici a vybral nkolik vajec z kurnka. Jindy bych se byl zasml a til se, jak bude star marn hledat zlodje, jak bude podezvat kdekoho a muchat po vech chatrch, ale dnes jsem mu dal pr pohlavk a poruil mu, aby slepici i vejce vrtil a pkn se omluvil. Nedalo se to jinak provst, protoe kluk slepici zadusil, aby pr nekdkala. Bl se, e bude od Marie bit, ale strach z - 80 -

vprasku byl vt. Maria mu pkn podkovala, slepici mu darovala, e se j nehod, protoe je zaduen a maso by nebylo bl, a jet mu pidala nkolik cukrtek. Nco takovho se nestalo, co ji znme. Vdycky jen drdila dti rapadurou, cihlou neitnho ttinovho cukru, a dti nm nedaly pokoj, dokud jsme jej od n draho nekoupili, promluvil jeden z ryb. tst e u nem tolik slepic, nebo by j je kluci vechny pokrtili, jen aby dostali slepici i rapaduru. Njak se j te vechny dti pestaly bt, a kdy va, m jich plnou kuchy. Kdy va Ramos, pesthuj se zase k nmu. U je ani nebav hldn na behu, oznamoval druh. U jdou, prohodil ryb, kter vidl ven otevenmi dvemi. Vskutku, Ramos a Maria pichzeli, ale nikdo nedal na sob nic znt. Nechali jsme je obejt dm, a teprve kdy se mohlo zdt. e pichzej od Mariina domku, zvolal jsem na n: Bom vindos! Bute vtni! Nevypijete s nmi tykev mat? Guri, nalij erstv! Moji oba prvodci uvolnili msta na houpacch idlch a Ramos s Mari se posadili mezi ns. Jak jsem ekal, nikdo se jich nezeptal, kde maj citrny, kter li do lesa hledat. lovk z okraje divoiny m vyvinuly jemnocit a nikdy neporu etiketu divoiny. Ale jist ns vechny ta otzka svrbla na jazyku, a nejvce mne a Pndegu. Tak ostrov je u od had ist, povdm. Ztra zanou prce s vykopvkami a j sm zanu vrtat sklu pro nlo dynamitu. Pochybuji, e je dynamitu dost k tomu, aby prorazil bon stnu do jeskyn, a nemohu se rozhodnout, mm-li pout vech t nboj najednou, nebo mm-li to zkusit natikrt. Nechtl byste se tam pijet ztra k veeru podvat? Ne, ne, dejte mi pokoj s celm ostrovem i s poklady! zabruel Ramos. Byl jsem pkn blzen a vichni jste se mi asi hodn vysmvali! Tady z vaeho prvodce, nevm, jak mu kte, jsem vythl, e nehledte vbec poklady, e jezuit nemohli mt as k vytesn toho znamen na sklu a e hledte jen zbytky dvno vymelch indin. A co je mi po tom? Kopejte si tam a hledejte, jak se vm lb!

- 81 -

Ale to pece nejde! kiel ve smchu Pndega. To bych piel o sv msto dozorce a nemohl bych ty podezel lidi hldat, aby vm nezatajili nlez. Vdy senhor o tom pece v ze starch anl! J vm. Jsou to anales do Musea do Rio de Janeiro. V prvodce, senhore, mi ukzal seit, kter je ve vaich zavazadlech, a vidl jsem tam nakreslen kamenn nstroje a figurky. Sm jsem kdysi za mlada nasel takovou figurku ze zelenho kamene; jeden uen lovk mi ji potom dobe zaplatil a kal, e se to jmenuje Muiraquita. Takov vci vy tedy hledte! Budi! Roztrhm svou smlouvu a tady doa Maria roztrh tak svou, a ji omrz platit a krmit dlnky. Mn sta, kdy mi obas pivezete njak banny a kdy mi vai rybi chytnou njakou rybu. Opravdu? Nue, jako na zavolanou tady mte prvn spltku. luny u pijely a vidte, e rybi nesou na veslech hrozny bann. Lidiky, zblznili jste se? Co s nimi budu dlat? Vdy ten hrozen, kter jste pinesli vera, nesnme ani za tden a dnes je u pezrl. V dom mm plno much! Tam na ostrov pezrvaj tak a nejsou vbec k uitku. Ostatn jsou to banny vae. Lidiky, smilujte se! Jsem u star lovk a nemm takov aludek jako zamlada. Kdy s nm ti nebo tyi banny denn, mm jich vc ne dost, a tady doa Maria prv tak. Nenoste mi to u do domu! Vdy je ve vesnici tolik dt a ty se u o n postaraj. Jen jim je povste doma hezky vysoko, aby na n nemohly a nepejedly se! Podvali jsme se s Pndegou na sebe. N pokus dopadl jinak, ne jsme si pedstavovali. To jste zas na mne jist chystali njakou past! usml se Ramos. Nu, nemm vm to za zl vak je toho jet mlo na to, co jsem si zaslouil za sv blznovstv. Te ale pojte ke mn vichni na veei. Kdo se tam nevejde, bude jst pede dvemi. Dal jsem dnes vait pro vechny. Zatm k nm doli nai dlnci s koi. Kam mme sloit to mosk ovoce? Mli jsme tst, patrone, nikdy jsme u ostrova jet tolik nenachytali. I nkolik rak a hlubinnch chobotnic se nm zapletlo do taraf. Asi je vylkali hadi, nebo ten posledn ztracen kozel. - 82 -

Doa Maria byla hned na nohou: To nejlep nesmte prodat nikomu jinmu ne mn! Zaplatm dobe, ale musm si vybrat! Na byste kupovala, patrona? Vdy jsme to vechno nachytali ve va slub. Platte ns za to a dvte nm jet vait jako o slavnosti. Vechno, co jsme nachytali, je vae. Pes toto prohlen cupitala doa Maria k lunm, aby si sama vybrala. Jen ji nechte! pochechtval se Ramos. Chce ns ztra pohostit nm lepm, ne seenu j. Ale j ji pekvapm erstvm skopovm. Muste mi na ztek pjit svho kuchae! K Ramosovu domu jsme li v celm prvodu a tak tam jsme nali velik zmny. Vechny okenice byly odbednny, pokoj ist vymeten, podlaha umyta a pohzena aromatickmi vtvkami. To byla prce zjednanch en z vesnice. Stl se zsuvkou zmizel a msto nho stly v mstnosti ti stoly s ubrusy a kolem nich mnostv idl. Prosteno bylo alespo pro tucet host. Stl v ele byl postaven nap; tam zasedli Ramos a Maria, jako hostitel. K velkmu pekvapen vech se Inocncio posadil vedle mne. Mluvil mlo, ale kdy ml pleitost mn tykat, ztlumil hlas, aby to ostatn neslyeli, nebo to zamumlal tak, e nemohli rozumt. Stle si jet nebyl jist, zda svolen, kter jsem mu mlky dal, plat tak na veejnosti. Viml si, e mi nikdo jin netyk, ba e si to ani mj stak-prvodce, kter pece byl se mnou v divoin, nedovol. Vtin host bylo nevolno, kdy spatili pbory, s ktermi neumli zachzet. Mnohem radji by byl kad pouil svho noe a prst, ale ped kadm talem stla sklenka prhledn, siln cachacy, ttinov koalky, a po jejm ochutnn vechny rozpaky zmizely. Jen Inocncio se sklenky ani nedotkl. Byla to vesel, drun hostina, zvlt kdy se vrtila do kolej v zemi obvyklch. Pbory se nemnily, kosti odhodil kad pod stl, odkud si je odnesli psi, a kouit se mohlo i mezi jdlem. Teprve ke konci hostiny kdosi pokazil nladu zmnkou o fiklech. Tu se Pndega chopil pleitosti k sv prvn politick ei. Vysvtlil ptomnm, e je teba zvolit obecn ednky, aby zkon chrnil obyvatele ped zvl zkona. Rozptlil pochyby, zda bude mono vas ve provst, tm, e ohlsil rezignaci starho Miguela, kter byl - 83 -

vyzvn, aby sv rozhodnut potvrdil. Potom u bylo mono provst volbu hned. To si jist mysl, ty darebo, e zvolme starostou tebe! zaal mu protektorsky tykat Ramos. Ne mohl Pndega protestovat, zakroil jsem sm. Nejprve musme zvolit smrho soudce. To mus bt lovk zkuen a nestrann a tak mus bt na vech nezvisl, a k tomu se, myslm, hodte pouze vy, done Ramosi. Myslm, e s tm budou vichni souhlasit a e neodmtnete prokzat cel osad tuto slubu. M slova byla veobecnm souhlasem schvlena. Ml-li kdo v duchu nmitky, nechal si je po dobr veei pro sebe. Tato neoekvan dvra oban Ramose zejm dojala. Chtl se nejdve dlouhou e podkovat, ale pak provedl moudrou vc tm, e se vyslovil docela krtce: Pijmm. Ale kdo bude starostou? Pndega by i ze starostenstv udlal jen vandu. Je to vtroplach. Nebude jm vn, ale za starostu se opravdu nehod. Tm mus bt nkdo, kdo stoj na vlastnch nohou, aby mohl vykonvat neplacen ad, a tak daleko n ptel Pndega jet nen, tebae ho ek velik budoucnost. Myslm, e by se k tomu nejlpe hodil mj ptel Inocncio. Starostenstv je ad odpovdn, a on u na svch ramenou nco unese. ekal jsem to pekvapen, kter bylo nyn znt na vech ptomnch. Brazilci sice tvrd, e se u dvno zbavili pedsudk z dob otrokskch, ale v podvdom jim pece jen jet nco z nich zstalo. Kdy Brazlie poslala sv vlen lodi na nvtvu a manvry do Spojench stt severoamerickch, vyadili z mustva vechny ernochy, akoli z jejich ad pochzej nejlep nmonci. Vak tak tehdy Brazilci nesklidili vavny, kter ekali a kter mohli sklidit. Tak zde, v zapadl vesnici, se lid zarazili nad tm, e by je mohl zastupovat starosta-ernoch. Nikdo vak nahlas neprotestoval. Jen don Ramos piel s nmitkou, na ni jsem ekal: Ale senhore, Inocncio neum pst! Co kdy pijde od ad nco psemnho? Dosud se to sice nestalo, ale me se to stt. Nebo kdy bude muset potvrdit pi volbch totonost voli?

- 84 -

K tomu bude mt tajemnka, odpovdl jsem pevn. Toho bude ovem obec platit, d mu slun byt, a bude-li svobodn, tak stravu. Ml by to bt lovk chytr, vzdlan a studovan, aby mohl tak vm, done Ramosi, vypomhat. Budete se muset poohldnout v hlavnm mst, zda by se nkomu chtlo do va vesniky. Mezi vzdlanmi lidmi se snad najde nkter, kterho u unavilo msto a chtl by si tady odpoinout. Pozoroval jsem, jak je doa Maria jako na jehlch a jak se jen tce zdruje, aby mi neskoila do ei. Jakmile jsem skonil, vybuchla: Pro bychom nkoho hledali v mst? Vdy mj nevlastn syn se k tomu tak dobe hod. Byt m u mne, stravu tak, a dobrou stravu, studovan tak je, a plat bychom mu mohli dvat stejn jako te, kdy ztratil msto dozorce na ostrov. Zaplatme mu my, vi, Ramosi, a soused dodaj za to st lovku pro nae kuchyn. Pro nai kuchyni, opravil Ramos, a rozhldl se sebevdom. Nemohl jsem se tomu ubrnit, ale pipomnl mi kohouta, kter vysko na plot a zakokrh. Bylo to oficiln prohlen zasnouben. Bylo pijato mlky. tst je teba pt jednotliv a soukrom, jak je v kraji zvykem. Ramos se obrtil k Pndegovi: Jet ty, ibale, m k tomu ci sv slovo! ekme na tvou kandidtn e! Osloven vak sedl a dval se jako u vyjeven. Pojednou vstal, vzal do ruky przdnou sklenku, ale jaksi mu to dobe nelo. M jmno ru za to, e ne, tak jsem to nechtl ci. Snm svj slamn klobouk bez dnka, kdy Ne, tak to tak nejde te jednme o vn vci a na tak dleitou e se mus kad enk pipravit; proto volm bez dlouhch e: Pijmm! Ovem, ale pouze na njak as, doplnil jsem. A se urovn ta zleitost s fikly, dte mu dovolenou, aby dokonil v mst sv studia. Slyel jsem, e kad msteko i vt vesnice poslaj chytr chlapce na studia, aby proslavili rodnou obec. Pro nejbli as zde ovem mus zstat a bude mt dost a dost prce. Mte te starostu i tajemnka vs jmenuji a nakonec, pane smr soudce, protoe sm budete vbrzku potebovat obou. Jakmile sepeme protokoly o - 85 -

rezignaci Miguelov a volb novho starosty Inocncia, uspote si cestu do msta a mete se dt oddat pmo zde na mst. Star Maria se zaervenala jako dvtko, a Ramos, aby zakryl rozpaky, zaal provolvat slvu novmu starostovi. Starosta Inocncio, to se mus zapt! vyskoil jako mladk, dobhl do sv pokladnice a pinesl hned nkolik lahv star, naloutl cachacy. Dnes se mus pt a n mil pimenlo de rei (doslovn pep a je to narka na kulikovit kudrnat vlas ernoch) se dnes opije do nmoty a dn pk ho pi lom neokrade. Vichni se touebn zadvali na star zapren lhve. Ale Inocncio zavrtl hlavou. Abych vs vechny neurazil, prohlsil vn, vypiji s vmi skleniku, ale nic vc. A kdy pozoroval nedviv pohledy, vysvtlil na omluvu: Udlal jsem promessu, e nevypiju za den nikdy vc ne jednu sklenku. Promessa je posvtn slib, uinn v kostele njakmu svatmu, a je vude ve velik ct. Sm jsem j asto pouil jako dobr vmluvy, abych se vyhnul njak nepjemnosti nebo omluvil sv podivnstv. Bylo by smrtelnou urkou odmtnout pohostinstv v dom, kde je mnoho blech, nebo kde leel tce nemocn, jeho choroba byla nakaliv, ale kdy jsem vysvtlil, e jsem udlal svatou promessu spt celou cestu pod irm nebem, zskal jsem obdiv a vnost. Jemnocit zakazuje ptt se, ktermu svatmu byl slib uinn, nebo za jak hch podstupuje lovk pokn. Nemn obtn mi asto bylo vysvtlovat domorodcm, pro sbrm po horch kaktusy, podle jejich nzoru neuitenou plevel. Snad by se mi po dlouhch eech podailo jim vysvtlit, e v jinch zemch ta plevel m jistou cenu, e tam jsou podivni, kte kaktusy pstuj za okny, nebo pro n stav vytpn sklenky, ale nsledek takovho vysvtlen by se projevil v tom, e by domorodci chtli nepimen podl na mm zisku a e by nesmrn stouply poadavky za pracovn sly, za soumary, ba i za stravu. Vymluvm-li se vak, e podnikm tak tkou prci jako pokn za spchan hchy, tu je tm vysvtleno ve a vude najdu ochotn pae, kter rdy pispj ubohmu kajcnku. Promessou mono vysvtlit i nejnesmyslnj vc. ba asto i darebctv. Je ovem mono promessu jako kad zkon a kad pikzn obejt, a i ti - 86 -

nejzbonj si uvdom asem, e to, co v okamiku tsn slbili svmu svatmu, je pro n pli krut. Pndega hned pipomnl podobn ppad. Jeden nmonk spadl do rozbouenho moe. U ztrcel sly a zdlo se mu, e utone, kdy zaal zkostliv volat: Patronko tonoucch, zachrn-li m, koupm ti svku velkou, jako je stor na lodi! Sotva to doekl, stal se zzrak. Nco ho uchlo do zad, a mu to vyrazilo dech. Ohldl se a vidl kus zlomenho storu. Zachytil se ho a odpoval. Kdy zase po chvli nabral sly, zaal smlouvat: Svat patronko, dkuji ti! Sama jsi mi naznaila, e svka me bt men, e sta tak velk, jako je kus tohoto storu. Stalo se, e se piplavil k mnohem vtmu kusu storu, na kter u by byl mohl vylzt a pohodln si sednout jako na kon, ale potal, kolik by bylo teba vosku na tak velikou svci. Pidrel si proto vt kus storu rukou a jen se o opral. Pak si vak vzpomnl, e prv zzrak byl znamenm a to e plat. Pelezl rychle na velk kus a mal si jen pidroval, aby ml mru na svku. Ale kdy v dlce zahldl potom plachtu a vidl, e se bl lo, pustil prvn kus, aby mohl lpe mvat rukama a upozornit na sebe. Vak si bude mru pamatovat. Kdy ho plachetnice zachrnila a dostal se do pstavu, nemohl si dobe na mru vzpomenout. el tedy k voskai a dal si udlat svci, docela obyejnou svci, ale takovou, aby vypadala jako stor, navsil na ni kladky a rhna a postavil ji do

- 87 -

kostela. A patronka vech nmonk byla tak spokojena, nebo svatm sta pouh dobr mysl. Tob, Inocncio, ekl Pndega, nezbv nic jinho, ne abys pil rovnou z lhve. To je tak sklenka, a kdy vypije jednu, sta ti to u na podnou opici. koda e nejsem mal a nedovedu namalovat Inocnciv pohled, jakm si Pndegu zmil! Napsal bych pod tento obraz: Apage satan! Tolik vnosti a zrove tolik opovren bylo v jeho pohledu, kdy ekl: Moje promessa nebyla uinna svatmu, ani jsem ji neudlal v nebezpe. Udlal jsem ji z vdnosti k mmu pteli a takov promessa se neobchz! Inocnciova zdrenlivost byla nakaliv. Mlokdo vypil vce ne jednu sklenku, a teba ns bylo hodn, nebylo ani nutno nanat druhou lhev. Ostatn lhve mohl Ramos zase odnst do sv skre a schovat je pro jinou pleitost.

KAPITOLA OSM
TAJEMSTV STICOVCH MOHYL Od asnho rna dopadalo moje kladivo pravideln. Rna za ranou prela na ocelov vrtk. Po kad rn se zarel o milimetr, nkdy jen o dleek milimetru do tvrdho kamene bon stny jeskyn. Rny zmlkly jen tehdy, kdy jsem zahnutm, na konci rozklepanm drtem vybral z otvoru drobouk lomky skly, a pak zase pravideln rz na rz. Mezi jednotlivmi nrazy bylo jen tolik asu, co bylo teba k pozvednut kladiva a natoen vrtku. Nejt prac je zatek, dokud vrtk nedostane veden a je teba jej dret stle ve stejnm smru. Teprve kdy byl asi tvrt metru hluboko, mohl jsem si odpoinout. Ale to m zase volali dlnci, kte motykami a lopatami odkrvali vrchn vrstvy sticovch kopc. Kdyby bylo podle jejich, byl bych musel bt pod u nich. Stle m odvolvali od prce s njakou novinkou. Neekal jsem pli velk nlezy v nejvych vrstvch. Za velkch bou je jist vlny divokho pboje dkladn proesaly a pehzely, - 88 -

vyplavily z nich ve, co bylo leh, a doufal jsem, e prv z toho si budu moci udlat njak sudek o ivot praobyvatel ostrova. Poruil jsem tedy, aby ve, co najdou mimo stice, zatm dvali stranou, a budu mt as ve prohldnout. Nejradji bych byl stl u nich a jet radji bych byl sm kopal vdy jejich pozornosti mohlo ujt nesmrn mnoho, ale neml jsem, komu bych svil vrtn otvoru pro nlo dynamitu. Kdybych to byl svil Inocnciovi, bylo nebezpe, e svou silou peraz ocelov vrtk, za kter nebylo nhrady. Pndegovi chybla jak sla, tak vytrvalost, a ostatnm bych nebyl mohl prci vysvtlit tak, aby ji provedli dobe. Nikdo z nich neml zkuenosti v takov prci; akoli j sm jsem k n a dosud jen pi rznch pleitostech pihlel, byl jsem pece jen jako jednook mezi slepmi krlem. Pece jsem vak neodolal, kdy jsali nad njakm neobyejnm objevem. Co vzbudilo jejich pozornost, byla neobyejn velik sticov skopka. Mila vce ne metr. Vrstva tchto obch stic se zdla bt neobyejn siln. Jedna keble vt ne druh a vechny promseny zbytky devnho uhl a popela; take prce byla velmi obtn. Jen sochory bylo mono otevt slepenec tvrd jako cement. Byla by to bvala skvl koist pro odbornka zoologa, ale nemn by zajmala rybe. Nejvt lasturu moji lid peliv vylomili, oistili a omyli. Zdla se jim tak zajmavou, e m nkolikrt volali od prce a nemohli se dokat, ne pijdu. Byli velmi zklamni, kdy jsem neprojevil zjem, jak ekali. Mysleli jsme, e bude mt radost, ekl Inocncio. Nikdy jsme nevidli tak velikou stici. Jist by to zajmalo odbornka moskch tvor, ale j tomu nerozumm. Jeden lovk neme rozumt vemu. Lastura je pli tk, abych ji vzal s sebou. Dovoz by stl mnoho penz a pak by se snad nakonec ukzalo, e je to u dvno znm druh. Spokojm se tedy jen fotografi a tm, e lasturu zmm. Nechcete ji? Pak bychom z n mohli udlat svatebn drek donu Ramosovi. Myslte, e by ml zjem o takovou zvltnost? K emu by mu byla? Mon e by se jet zlobil.

- 89 -

Pro? Te zrovna bude nco takovho potebovat. Bude mt hodn host dve je nemval a proto jist nem vhodnou msu na myt nohou. Sm jednou vyprvl, e v biskupskm palci mli takovou velikou muli k stejnmu elu. Pijde mu vhod, kdy se bude moci pochlubit jet vt stic, ne ml biskup, a kad si j bude muset vimnout. Myt nohou je krsn soust pohostinstv brazilskho vnitrozem. Vyvinula se asi z praktick poteby. Jak jsem ji ekl, jet dve ne host sestoup s kon, je uvtn koflkem hork kvy nebo sklenkou cachacy. Pak je uveden do nejkrsnjho pokoje a je mu nabdnula nejlep idle. Nen-li idle, je to paez nebo bedna, pokryt sedlovmi soustkami a ov koeinou. V lovcov dom pouij nejlep ke, kter v dom je, zpravidla jagui. Ani host, ani hostitel nemluv, dokud nen pinesena velik, ze deva vydlaban msa s teplou vodou. Hostitel zpravidla sm pome unavenmu poutnku zout boty, podstr mu msu s vodou a pod mu ist blou osuku. To ve je znakem pohodl nabzenho hostu. Teprve pak zane hovor. Nai rybi se tili, e lasturou udlaj Ramosovi radost. Peli se o to, kdo mu lasturu odevzd, zda ten, kdo ji vykopal, i ten, koho to napadlo. Ped nkolika dny by jim nco takovho nebylo ani pilo na mysl. Dt nenvidnmu Ramosovi drek? Chtt mu udlat radost, pemlet, m mu ji zpsobit? Inu, milej jeden napraven hnk ne sto spravedlivch. Tak njak to stoj psno. Don Ramos bude asi nucen najt njakho pomocnka svmu ernmu guri, poznamenal jsem. Bude nucen pijednat k nmu takovho obra, jako je jeho kmotr starosta. Kdo jin by mohl pinst tak tkou msu a k tomu jet naplnnou teplou vodou? Jku, nevte, zda neml ten biskup lasturu na kolekch? Povzte nm, patrone, m to je. e u te nejsou tak velk stice! Ani nejstar z ns se nepamatuje, e by teba v dtstv byl nasel i desetkrt men lasturu. Te nemm kdy na povdn, rapaziada*). A ns pliv vyene, meme si o tom popovdat, ale te musm zpt k sv prci. Chtl bych ped plivem odstelit prvou nlo.
* Hoi tak se k spolupracovnkm, i kdy i jsou star ne jejich pn i zamstnavatel

- 90 -

Se mnou el jen Pndega. Nebyl zvykl na lak tkou prci, jako byly vykopvky v sambaqui. Ml bych k vm tak otzku, senhore, pravil mi. Studoval jsem s nadenm prodn vdy mli jsme vbornho profesora ale ti nai rybi si dovedou vmat vc, na kter lovk ani nepomysl. Zahnali m do zkch a stydm se, e jim nedovedu odpovdt. Tak ven s tm! Mohu pitom klidn pracovat. Zatmco moje kladivo opt zapoalo sv pravideln rny do vrtku, lutili jsme s Pndegou mezi dery, kter dopadaly rz na rz, zhady prody. Jak km, nam nejlepm a nejmilejm profesorem byl prodozpytec. Vykldal ve tak jasn, e se nm zdlo, e proda u nem vbec tajemstv, kter by nebyla prozradila. kal nm, e nebt rostlin, kter ze vzduchu a z vody vyrbj iviny, nebyl by na zemi mon zvec ivot. Kdy jsme mu namtali, e by se zvata mohla porat navzjem, vyprvl nm starou historku on toti rd mchal anekdoty do vnho vyuovn a tm sv hodiny zpjemoval i tm, kte o jeho vdu nemli zjem inu, vyprvl tedy, e si jeden Yankee zdil dv farmy. Na jedn pstoval myi, tmi krmil koky, s koek stahoval ke na prodej a koim masem opt krmil myi. Pihlaste se, kdo dovede vysvtlit, pro s tm jeho podnik nevystail! Pihlsil se jeden spoluk se ztrtou koich k, kter pr onen mu odebral kolobhu. J jsem se pihlsil po nm a vysvtloval jsem nemonost podniku ztrtou energie, kterou spotebuj jak koky, tak myi k dchn, k obhu krve a pohybu krtce vyjmenoval jsem vechnu ivotn energii, kterou je teba potravou doplovat a jet jsem k tomu pipoetl ztrty nedokonale strven potravy, pletl jsem do toho vyzen a vydchan teplo, vypaovn vody a tak dle. Vechna takto spotebovan energie mus odnkud bt, a masoravm zvatm ji dodvaj zvata blorav a tm zase rostliny, kter pomoc slunen energie vyrbj kroby a cukry. M pednka trvala pes hodinu, doslal jsem pochvalu, profesor mi opatil nkolik kondic v bohatch rodinch, a j jsem myslel, e budu moci vystudovat bez podpor z domova. koda e to nebylo alespo o msc dv! Vechno to pilo u pli - 91 -

pozd. Jin profesor se mezitm postaral o mj vyhazov ze koly. Doslechl jsem se, e n prodozpytec pestal pak vyprvt historky, jeho vklady byly od tch dob suchoprn, etl jenom z uebnice, stal se zdumivm a pi vyuovn stle jen potal a potal, kolik kalori lovk denn spotebuje a kolik energie vyrob. Njak mu to nechtlo souhlasit. Vychzelo mu, e lovk a kad teplokrevn zve vyd ze sebe vce energie, ne kolik j pijme potravou. Vzdal se proto radji profesury a kali mu potom naturalisla perpetuum mobile. A pece to, co nm vykldal, bylo vem jasn a pochopiteln. Vidte, a kdy jsem to jednou vykldal naim rybm, aby vidli, jak jsem uen, najednou se vytasili s otzkou, jake to je s ivoichy v moi. Tam pr ere jeden druhho, nkdy velk malho, ale tak mal velkho, a nejsou tam dn louky, dn lesy nebo dokonce pralesy, kter by vyrbly kroby a cukry a kter by zvaty vydchanou kyselinu uhliitou zmnily na kyslk. Moje kladivo s jednotvrnou pravidelnost zpvalo sv uk, uk, uk rz na rz, rna za ranou. Nekal vm v profesor nic o moskch asch? Ani o chaluhch, dlouhch nkolik kilometr? kal. Nco takovho mohl ovem kat studentm, kte pili do kol z hor, ale to bych se neodvil povdat naim rybm. Ti znaj chaluhy a vd, e je to sam voda a jen takov tenoulik mzdika. Celmi tmi kilometry by se nenaral ani jeden krlk. Nai rybi vd, e je teba nkolika nklad lun, aby se z chaluh, kdy uschnou, vyrobila jedna malik tyinka toho, co prodvaj lidem v horch, aby si lili vole. Ne, to bych se jim neodvil vyprvt, ani kdybych jim zamlel, jak mlo chaluhy asimiluj a jak nepatrn mnostv krob a cukr obsahuj. A nevykldali vm nic o planktonu, o tch skoro neviditelnch asikch, kter pr pokrvaj cel povrch rozshlch ocen a ktermi se iv ta nepatrn zvtka, je nm za noci svtlkuj a jimi se pesto, e jsou tak nepatrn, nakrm tak velik zve, jako je velryba? Kdybyste jim to vykldal, vypadalo by to alespo uen a zachrnil byste si reputaci studovanho lovka.

- 92 -

A zase m kladvko zpvalo sv pravideln uk, uk, uk, ale Pndega neodpovdal. A kdy jsem pestal s uknm, abych likou z rozlepanho drtu vykrbal z otvoru ve skle lomky kamene a dr, chytil m za ruku a promluvil vniv: Poslouchejte m chvilku! Nebude to dlouho trvat a snad s vmi te u mluvm naposled To jet nen dvod, abych pitom nemohl dlat svou prci. To, co te dlm, vs nebude ruit hlukem. Dra je u dost hlubok, a jakmile ji vyistm, vlom do n dynamit s rozbukou a doutnkem a budu jej docela nehlun zatloukat mazlavou hlnou. Nebude vs to ruit, ledae by vm snad vadilo pomylen, e byste za ei mohl i se mnou vylett do povt. J toti s dynamitem nemm zkuenosti a jen jsem se kdysi dval, jak se to m dlat. Je docela mon, e jsem si veho dobe neviml. Ale kdy vm to nevad, mluvte! K ertu s vam dynamitem! To je mi docela lhostejn, jen kdy mne nechte mluvit a budete poslouchat. Je tomu jen pr dn ale mn se zd, jako by to bylo u mnoho let. Jeli jsme spolu ve lunu a vy jste si nco huel pro sebe. Jedin, emu jsem rozuml, bylo: Ale vdy by to byl podvod, vyloen podvod! Nevdl jsem, na co jste myslel te u to vm, kdy jste to provedl ale podvod to nebyl. Nikomu jste tm neublil, spe jste vem prospl, nikdo si na vs neme nakat. A pece jste se rozmlel to udlat! Vechno mohlo dopadnout docela jinak Neperuujte m! Kdyby to dopadlo jinak, byl by to jen ert; mohl jste vydn zaplatit sm a jen byste byl pozlobil nkolik lid, kte byli tehdy patn. Ale to, k emu mne navdte, byl by opravdu podvod, podvod na dobrch a dvivch lidech, kte mi v tak, jako j jsem vil svmu profesoru. A byl by to nepoveden podvod, protoe by se mi vysmli oni, rybi, kte neumj ani cist, ani pst. Zeptali by se m, zda jsem pro takovou uenost utrcel tce naspoen penze svho otce. Vdy kad z nich m oi a vid, co je na pevnin les a co trvy. A to jet nemaj ani tuen o mikroskopickch rostlinkch, kter jsou na zemi a kter tak asimiluj tch je na zemi tolik jako planktonu na moi. Ale bez t zelen, kterou vid. by nemohla t zvata. A rybi vd jet lpe, e v moi je mnohem, mnohem vce zvat ne na zemi, e moe je - 93 -

mnohem oivenj a e jeho zvata spotebuj mnohem vce energie ne pozemsk. A s takovm podvodem bych jim ml pijt? K tomu mne navdte? K niemu vs nenavdm, pteli. Vae jmno ru za to, e nepokazte dnou vandu a te se najednou rozilujete, kdy se vs ptm, emu vs ve kole uili. Mnohokrt jsem u peplul velikou loui a na kad cest jsem za lod thl jemn hedvbn st a zkoumal jsem mikroskopem, co se do nich chytilo. Vm, e dle od behu bylo asimilujcch rostlinek pranepatrn, a vm tak, e to, co jsem vylovil u beh, neodpovdalo ani milintin t energie, kter se stle spotebovv na ivot moskch tvor. Vm dobe, e povdn o planktonu je vmluva z nouze, vmluva kouzelnk, kte chtj v och poslucha vypadat uen, nebo tch, kte bezmylenkovit v, emu je nauili, nebo co etli napsno. Mte jen ti monosti, a ty m kad z ns: bu budete papoukovat, co k vda, i kdy vte, e to nen pravda, nebo e je to jen st pravdy nebo se pustte do hledn pravdy, zanete bojovat proti vdeckm povrm, a budou na vs pokikovat doktor perpetuum mobile. A tet monost: muste mt odvahu ci sob i jinm pouze jedno poctiv slovo. Je mlo lid, kte by mli odvahu to slovo vyknout a mezi tmi, kte jsou z vdy ivi, jich myslm vbec nen Jak slovo? Nebezpen slovo nevm. Sm je ci jen ten vdec, kter se dovede uivit i jinak ne vdou. Vte, je teba mnoho odvahy piznat to jen sm sob, nebo v lovku se probouz zoufalstv, kdy to jednou vyslov a zane mu padat kulisa vdeckch l a povr, kterm dosud vil, kter mu byly posvtn. Musel by si zoufat, povdm, kdyby neml jistotu, e alespo jedno takov nevm se jednou po tk prci promn ve v vm. Ale jak by mohl emesln vdec ci veejn: Nevm nebo vda nev. Pestal by bt v och veejnosti uencem. Jeho konkurenti by se u o to postarali. Sm jste kal, jak to dopadlo s vam profesorem. Ten vil ve vdu, vil poctiv a vy sm jste nhodou podkopal jeho vru; ztratil dvru, e jednou vda bude vdt, a nadji, e snad bude vdt dokonce i on sm. Chpu ho. Byl jednm z mla poctivch uitel, tak poctivch, e odepel vyuovat nemu, o em nevdl, e je pravda. Je mlo - 94 -

tak poctivch lid! Jist ho navtvm a pokusm se vrtit mu vru v monost spchu opravdovch hleda pravdy. Zvidm vm! Jak mus bt v pocit, kdy na svch cestch pijdete na msta, kam lidsk noha dosud nevkroila! To je lacin frze vyten z njakho cestopisu, Pndego! Touil byste po tom? Zadm vm to. Byl to vdy sen mho ivota. Ale takov zzraky pece jen nedovedete. Zaruuji vm, e splnm vae pn, ale nesmte o tom nikomu povdat. Postarejte se te, aby vichni nasedli do lun a odjeli bu hezky daleko na voln moe, nebo zajeli za sklu na severn stranu. Postarejte se, aby lo ve rychle! Za pt minul zaplm nlo. Vy na moe neodjedete? Ne. Doutnk je pli krtk. Pky se dostanu za sklu rychleji. Hlavn dbejte, aby Inocncio odjel co nejdle! Je pli zvdav, a j sm nevm, jak bude nlo inkovat. Kdyby nco nebylo v podku, vystelte, abych pokal! Z msta, kde zaplm, nebudu vidt na beh. Pt minut mus stait k nalodn i k odjezdu. Pliv rychle sloup, pozdji by mi mohl odznout cesiu, a ve vod se patn utk po kluzkch kamenech. Pndega odbhl a j potal do t set. Pokal jsem jet chvilku a zaplil jsem pak doutnk. Hoel rychleji, ne jsem ekal. Utkal jsem podl skly, kdy jsem zaslechl vstel Pndego va revolveru. Ohldl jsem se, zda bych mohl jet doutnk uhasit, ale ohe byl u nedaleko otvoru. Ne bych tam dobhl, neml bych u za zachytit. Nemohl jsem nic dlat. Sotva jsem zahnul za roh skly, zaznla detonace. Kamen zafielo vzduchem a padalo do moe. Pak nastalo ticho. Nic se kolem nehbalo, ani hlsku nebylo slyet, a pece se muselo nco pihodit, jinak by nebyl Pndega stlel. Dve ne jsem se podval na inek dynamitu, el jsem smrem k vstelu. Zpotku jsem tam nic nevidl ale pece! Za jednm balvanem vynvala bos noha ern noha! Pedvdal jsem to. Za kamenem leel nehybn Inocncio a z ela mu vytkal pramnek krve. kal jsem Pndegovi, e se obvm jeho zvdavosti, ale spe

- 95 -

jsem se ve skutenosti bl jeho oddanosti. Ml jsem pece jen pokat a pesvdit se o vem osobn. Kdy jsem doel ble, vidl jsem, e na zemi le dva lid. Za ernochem leel Pndega, stejn nehybn jako Inocncio. Prv ve chvli, kdy moje starost o n dostoupila vrcholu, kdy jsem si v duchu dlal hok vitky, pohnuli sebou oba. Nebyli tedy mrtvi! ernochova hlava u nco vydr. Kdy se hb, tu jeho zrann nebude pli vn. Ale jak k tomu piel Pndega? Kdyby ho zashl kmen, bylo by s nm jist he. Ale ve se vysvtlilo a skonilo vesele. Inocncio, jak jsem pedpokldal, nechtl odjet a chtl bt v dob nebezpe u mne. Co kdybych pr uklouzl? Pak by m byl ovem donesl do bezpe. Pndega mu chtl zabrnit v jeho blznovstv, a kdy to nelo jinak, chytil ho za nohu. ernoch si pdem rozrazil elo o kmen, ale ml jet tolik asu, aby kopl Pndegu do bicha a krsn ho uspal. Vlna plivu je vak oba oplchla a pivedla k vdom. Dve ne se vrtily - 96 -

luny, mli kdy se domluvit, e ped ostatnmi poml o tom, jak se to ve pihodilo. Vichni se nyn pihrnuli, aby si zblzka prohldli vsledek vbuchu. Zadrel jsem je ovem vpovzdli a jen Pndegovi jsem dovolil, aby mne provzel. Vsledek nebyl valn. Krom drobnch lomk, kter odletly daleko do moe, odtpil se od matesk skly jen jedin vt balvan. Byl sice dosti velik, ale nebyla to ani desetina toho, co jsem poteboval prorazit. Byl tak velik, e se odvalil jen pouhch nkolik krok. Pndego, vylezte na ten odtpnut kmen! Ale dejte dobr pozor! Me to bt meznk ve vaem ivot! Pndega, jet zpitoml kopancem, kter dostal od Inocncia, poslechl bezmylenkovit, vylezl na balvan po tyech a hledal, co by na nm mlo bt tak dleit. Snad njak zvltn druh kamene, nebo snad njak la v nm? Postavte se pece podn, jak se slu, a podn se rozhldnte! Nevidm nic zvltnho, a nevm vbec, co mm vidt, rozhlel se nechpav. Povzte mi upmn, jak mte pocit? Pocit? Bol m aludek a je mi k zvracen patn, jak m starosta kopl. Dovede kopat jako ptros. A pitom stle jet nevm, co tady mm vidt. Zapomnl jste u na to, co jsem vm ped chvilkou slbil a na co jste se tak til? Vdy stojte na mst, kam lidsk noha ped vmi dosud nevkroila. Jak vadte, psob to na kadho jinak. Vm je k vrhnut, ale a o tom budete pst cestopis, nezmiujte se o tom! Zkazil byste tenm iluze. A pro jsem neml nikomu vyprvt o vaem slibu a o svch nadjch? Nu, ovem jen proto, aby se vm nevysmli. Vae jmno je zrukou, e inu, e se postarte o to, aby kucha zaal podval obd. Pliv znemonil dal vykopvky a j se u dnes nepustm do vrtn druh dry. Zasloum si odpoinku. Mosk maso a mosk ovoce, pokud se nej syrov, nebo se nepipravuje ve vlastnm tuku, m se smait jen a jen na oleji, - 97 -

omlouval kucha sv vrobky. I patn olej je vhodnj ne nejlep sdlo a slanina. Ale kde bych j, chudk, tady sehnal olej? Prv tak mi schz koen a zelenina. Nejkrsnj humr nechutn potom jinak ne jako kus obyejn hovziny, zvl kdy nen ani trochu petrele, lsteek celeru a hrstka kmnu. To vak je koen, senhore, kter zde neznaj ani jmnem. Vy je vak znte, senhore, a proto se stydm za sv kuchask umn. Jak rd bych zdejm rybm dokzal, jak dobr vci tahaj z moe! Vdy si toho nedovedou vbec vit, neumj to ani pipravit, ani jst. Jet tak stice, ale ty zhltnou jen z hladu. Kdy je utrhnou ze skly, pozou je bez soli, bez petiky pepe, a jsou dokonce ln si dojt do lesa pro njak ten citrnek. Nem to vbec chu, jenom to napln aludek. Sem tam njakou tu vt stici hod do ohn a uva ji ve skopce, ale to jen tehdy, kdy je pli velk a nedovedou ji jinak otevt. A j bych po cel msce mohl stice pipravovat kad den na jin zpsob. Rybu, tu nejkrsnj rybu vhod do horkho popela nebo ji upeou na havm uhl. Jak km, nemaj z toho dn poitek. Mohli by mt znamenitj jdla ne nejvt boh, a zatm se nacpvaj r a fazolemi, protoe nejlep pochoutky hzej zptky do moe a chytaj jen to, co se me suit a prodat. Jak tm svm tupm krajanm mm dokzat, co ztrcej svou hloupost, kdy nemm ani nejnutnj vci k dobr pprav? Nijak se tm nermute, senhore Silvo! Pozoruji, e vichni dohromady nesnme re a fazol ani tolik, co Ramos vaval na tden, a Ramos bval tuze spoiv! Zsoby se hromad v mm domku a my vtinou ijeme jen z toho, co d moe. Don Ramos chce, abych si nael jinho kuchae, a vs poaduje pro sebe. tst e vs mm zajitnho smlouvou. A net se na to, co ti povd nae ensk, a nebudeme spokojeni s jejich kuchaenm a budeme je poslat k tob do uen! zasml se jeden ryb. Vm, jak to zadme, ozval se druh. ,,A zde ukonme prci, vezmeme si tvou hospodu i s tebou do njmu a bude nm vem spolen vait. Beztak eny na to nebudou mt kdy. Vera dona Maria kala, e se j to vyplc, kdy ns vechny vezme za stl plat do prce. U to, co nalovme ve volnch chvlch, je vc, ne co by za - 98 -

ty penze nakoupila, a a pijde druh vlna tanch losos, vezme vechny eny i dti do prce a budou suit ryby ve velkm. Vyplat se to pr, i kdy bude nepohoda. Opravdu, pipojil se dal ryb, co jsme z naeho rybolovu zuitkovali? Nkdy bylo ryb tolik, e shnilo ve, co jsme z moe vzali, a jindy jsme nemli v dom ani kus suen ryby. Te chtj zaruit cel vesnici pravideln plat a foijoadu (fazole s r a mandiokou), k tomu celoron zamstnn a stl pjem. Ne zde dokonme prci, postav Ramos velikou surnu. Poslal u velkou plachetnici ze sousedn vesnice do msta pro zsoby soli. Slyel jsem, e dokonce sm chce plachetnici koupit a v severnm zlivu chce pro ni zdit pstav, kde by byla chrnna i za boue. Dve si toho nikdo neviml, jak je to krsn ztoka. Jen jsme proklnali, kdy nm pliv odzl cestu a museli jsme cekat, a odpadne. Nikdo nevidl, e by do n patilo nkolik velkch lod a e vedle cesty je hlubok voda, take lodi mohou pirazit a ku behu. Nikomu tak nenapadlo, e by se mohly ryby suit ve velkm a e se nemusme dt okrdat od paerk, kdy nm ten troek milostiv odkoup. Pro jsme dve nevidli ty vci, kolem kterch stle chodme? Povm vm to, ekl Pndega. Nevidli jsme to, protoe to dv k niemu nebylo. Nemli jsme penze a nemohli jsme nic podniknout. Te byly odkryty zakopan poklady, piel arodj z pohdky a zbavil kouzla dva zaklet draky, kte oba poklady hldali; ty se uvoluj a my vichni, kte jsme byli zakleti, budeme nyn t v blahobytu. Pohdky se nkdy tak provaj, jenome n arodj odjede s przdnem, nenajdeme-li v sticovch kopcch nco lepho ne dosud. Tch nkolik odtpk kamen, kter jsme vyhrabali, byly by pro nho hrozn patnou odmnou. Podvejte se! Jede sem star Miguel na sv malik lodice. Jist veze dleit zprvy, jinak by se sem nebyl vypravil. Ale nevyptvejte se ho, hoi! Nepov, dokud nebude sm chtt, i kdyby teba hoelo. Je u staecky podivnsk, a m vce byste se ptali, tm dle by to trvalo. Nebudete-li jevit zjem, zane sm. Miguelv lun byl tak malik, e bylo s podivem, jak se na nm mohl nkdo odvit na moe. Byl tak mal proto, aby ho mohl i - 99 -

zeslbl staeek ovldnout a veslovat na nm proti pboji. Co chyblo lunu na velikosti, to nahrazovala zkuenost a obratnost plavce. Moe bylo dosti rozhoupan vtkem, kter u od rna vytrvale narel, ale mal lunek skkal z jedn vlny na druhou, hnn malou, zkou plachtou. Jete mu nkdo naproti, ekl jsem, a vezmte ho do vleku! Vdy se ta skopka me co chvli pekotit. Ne, nedlejte to! Vce byste ho nemohl urazit! Do smrti by vm to neodpustil! Vak on dojede! Nezdlo se mi to prv rozumnm, nebo radji bych vidl ddu rozhnvanho ne utopenho, ale lunek u nebyl daleko a trojhrann ploutve nebyly v dohledu. raloci mli asi za vtru lep lovit nkde jinde. Pesto jsem si oddechl, kdy lun pirazil. A zase nikdo nevstal, aby mu pomohl lun pivzat. Jen na nho zamvali, a j ho pozval, aby pisedl k zbytkm obda. Zlobil by se, e ho povaujeme za tak starho, e by se nemohl u postarat sm o svj lun. Co se te starostenstv, v tom uznval sv st u ped mnoha lety, ale na vod se ct stle jet mladkem. Hal, mosk mldene! opakoval jsem sv pozvn. Pirazte k naemu ohniti! Vak u jdu! Jen se podvm, jakou stici jste to vylovili. Nikdy jsem takovou jet nevidl. Prohlel bedliv ulitu, dobe vyitnou a oplchnutou, kterou moji lid vythli nad nejvy pliv. Nainec tu lov cel ivot, a hle! Pijde takov chlapec, jesle dt nic ve zlm, pane! a hned najde nco, co jsme nikdy nevidli. Kde jste to nali? Ml byste tady s nmi kopat a nael byste jich celou horu. To je z tch sambaqui a pitom jet nejsme docela uvnit. To jsou vci! A co tohle hladk kamen? Vypad to jako lidsk prce tohle by mohla bt sekyrka a to zde kus zlomenho tlukadla z mode. Za mch mladch let sem jet chodvali indini z vnitrozem a ti mli takov vci. Ale tak dobe hlazen nebyly. To u mus bt dvno, co zde ti lid bvali, snad sto let, snad dv st, a snad jet dve, ne pili prvn Portugalci. - 100 -

Poj si pisednout! Patron nm slbil, e nm pov, pro stice zdegenerovaly a pro nejsou u tak velik. I to si rd poslechnu, souhlasil Miguel a pisedl k mse, kterou mu kucha podal. Bylo na nm vak znt, e je sm nabit novinkami, kter by rd vyprvl. Kdy jsem byl jet mlad chlapec, pravil, nael jeden lovec v horch v jedn zcen barrance ohromn kosti. Musela bt kdysi na svt asi velik zvata, vt ne nynj velryby. Nael byste to msto, Migueli? zaal jsem sthat uima v nadji na dleitj nlez, ne v jak jsem mohl doufat v sticovch kopcch. Nael, kad by to msto nael, ale kosti tam u dvno nejsou. Byl tu jeden, takov jako vy, a ten ns najal na prci; kosti jsme vytahali z jlu a pivezli sem ku behu. Nakonec pak nevdl, jak je odtud doprav dl; doly mu asi penze. Proto spoil, najal si jen jeden lun, naloil jej a po sam okraj a pospchal, aby s nkladem byl ve mst. Nechtl poslechnout zkuench ryb, kdy mu nabzeli vce lun, a to prosm zadarmo, jen z vdnosti za to, e dobe platil a nikoho v prci neoidil. Radili mu, aby pokal njak den, ne se vyas, a nabzeli mu, aby zatm byl jejich hostem. Nechtl ani slyet, byl pli hrd a i noc pespal ve lunu. Stalo se, jak jsme kali: vlna pevrhla lun se vm vudy. Ale ani pak se nepustil kost, doufal, e alespo s njakou doplave ku behu ale kdepak! Kosti byly jako kamenn a sthly ho na dno. Jen zzrakem se zachrnil lun se svm majitelem. To byla tehda boue! Lid vili, e pravk netvor ji pivolal, aby se pomstil za to, e ho nenechali na pokoji. Dobe jsem chpal svho pedchdce v hledn pravdy! Nechtl opustit svj lovek, kter mohl mnoho povdt o dtskch dobch prody. Jednal bych stejn jako on? Te u jsou vechna zvata men, ne byla za mch dtskch let, rozumoval Miguel. Pak se zaala zmenovat a degenerovat. Co myslte, Migueli, kdy se zaala zmenovat? Od tch dob, co m tta zaal brt s sebou na moe, a to je u ns doba, jako kdy zaneme chodit.

- 101 -

Tak si myslm, Migueli, e se mlte. Zvata se vbec nezmenuj, ta stle rostou a jsou v kad generaci vt. Zato vy jste vzrstal, a proto se vm zdla men. To by mohlo bt. Ano, mte pravdu, protoe si tehdy tta tak podil vt lun, kdy jsem mu zaal pomhat, vte, aby se do nho velo vc ryb. Ale suili jsme je stle na stejnm trmu a byly stejn daleko od zem. Ale takov stice, jako tahle, u jist nejsou jist vc ne sto let Sto je mlo a tisc tak. Nevm, jak vm to mm vysvtlit. Vte, e milreis je tisc reis. Dve byl reis penz, kter nco znamenal, ale potom ztratil na cen. Vy sta se asi jet pamatujete, e bvaly mdn patky, a ty platily tyicet reis. Te u nejsou dvno v obhu, protoe penze ztratily tolik na cen, e kov ml pak vt cenu, ne kolik platil penz. Anglian vyvezli vechny mky a nadlali z nich soustky parnk nebo z nich ulili zvony, snad dokonce dla. T osud mly tak brazilsk stbrn mince. Platily milreis, ale cena kovu byla trojnsobn; proto vymizely z obchodu a na jejich msto nastoupily niklky. Nejmen penz, kter je te v obhu, je testo, sto reis. Myslete si, e byste mli msto nich sto kamnk a milreis e by byl tisc. Tisc milreis se jmenuje conto de reis, a to je milin reis. Nevm, dovedete-li si pedstavit takov mnostv kamnk. Mlo lid to dovede. A te si myslete milin let, snad deset milin let a to by tak asi byla doba, kdy zde ili lid, kte pojdali ty velik stice. Rybi poslouchali s otevenmi sty. Chpali, e nemm dvod si z nich dlat blzny, a e to, co km, myslm vn. Jedin Pndega se na mne dval trochu nedviv. Vm se to zd bt podivn? Nedivm se tomu, vdy ani vda nechce uznat, e ped vce ne ticeti miliny let pobhal na pampch pedek lovka, kter u znal ohe, ml kamenn zbran a nstroje, ktermi lovil ohromn zvata a schovval se za nepohody do krun obrovskch psovc. Ale ta velk zvata nebyla pedky nynjch zvat ta vymela prv proto, e byla pli velik, take nenachzela dost potravy. Prv tak te vymraj velryby a v lesch tapi, na prrich ptrosi, v Africe sloni, nosoroci a irafy. Ve v prod stle vzrst. Tvor, kter by z nedostatku potravy nebo jinch - 102 -

podmnek nemohl vzrstat, nedegeneruje, nezmen se, ale v nkolika generacch vyme. V dobch, kdy ili obrovt jeti, byl lovk jet docela malik, sotva metr vysok a mon jet men; tehdy byl pedek nynjho kon mal jako pes a ml nejprve pt prst, pak ti kopyta, a mu srostly ti prsty v jedno kopyto. V dobch, kdy ily velik stice, byli pedkov nynjch stic mal jako pouh fazole To je na ns moc uen musme si to promyslet, peruil mou pednku Miguel. Stle poposedval a j jsem podvdom ctil, e jsem se dal unst mylenkou a zapomnl, e mi posluchai nemohou rozumt, a kdyby i chpali, e je nerozumn jim to vykldat, kdy jim nemohu ukzat doklady na fosilnch zbytcch vymelch zvat. Vdy ta zejm fakta popraj i uenci, kte maj monost o vem se pesvdit, ale popraj to, protoe to odporuje tomu, emu je jin uili. Abychom to pochopili, k tomu potebujeme mnoho asu, a toho te nemme nazbyt, pokraoval star ryb. Proto vm nejprve eknu, pro jsem pijel: sousedn vesnice nm poslala vzkaz, e se sem vracej fiklov. Opravdu? koda e jste to neekl hned! Pndego, vsednte do lunu a jete plnou plachtou do vesnice! Vichni rybi a sem pijedou se svmi zabavenmi luny! Ve vsi a zstanou jen eny a dti a ty a se zavou v domech. Pak tam zstate tak vy a svj lun nechte na behu. Jedin v lun nen zabaven. Kdyby se ptali, eknte, e vichni lid jsou na ostrov; Svj lun jim nepronajmejte za dn sliby, a zaite to tak; aby si jej vzali nsilm a donutili vs, abyste je sem pevezl! J se u s nimi tady vypodm sm. A neprovete dn nerozum, nevyvolejte dnou hdku, nbr jen protestujte! Vae jmno je mi zrukou Posledn slova jsem za veobecnho vesel volal za Pndegou, kdy u zvedal plachtu. Don Ramos a doa Maria a s nimi ani nemluv! kiel jsem za nm, ale vtr st asi donesl m slova a k nmu. Tak, hoi! A my si zde zatm ve pipravme k pknmu pivtn. Mli jsme u dvno prosekat pohodlnou cestu na pedn

- 103 -

stranu ostrova! J projdu kovm, a vy si pospte vysekvat za mnou cestu k planti! Doufejme, e mme jet dost asu.

KAPITOLA DEVT
NEDOTKNUTELNOST KRBU A OHNIT Ptel Pndega byl ve svm ivlu. Ml za kol dlat si z lid blzny, a ta loha mu sedla. Snad jsem ekl u dve, e dvojice bvalch lakomc a on byli jedin, kterm bern vbr nepedepsali pokutu a kterm nebyl zapeetn majetek. Prv dva zachrnila ped fikly vrozen podezvavost lakomc, Pndegu zase ochrnila povdavost. Na nedviv bohe prv tak jako na vesel a povdav chudky, kte nemaj co ztratit, se neodv dn ednk, hlavn ne takov, kter vdom zkon pestupuje. V, e tyto dva druhy poplatnk jsou neobyejn vytrval v podvn stnost a e jim nakonec bv uveno. Pndega ml prv jet as vypravit vechny rybe na ostrov, poradit jim, kam maj ukrt luny, a upozornit Ramose i svou macechu, aby nikomu neotvrali a s nikm nemluvili. Sm se pak pevlkl do svch starch at, nasadil si slamek bez dnka a v oekvn vc ptch hrl si s dtmi na behu. Dt dovede mnohem lpe ne dorostl lovk vyctit zmny povahy svho blinho; ivot mu jet neotupil vlohy, kter m spolen se zvtky. Tak dti z vesnice vypozorovaly zmnu v Pndegov povaze a v posledn dob se ho stranily. U nebyl tm rozpustilm tverkem, kter dil jejich vpravy za kadou darebainou. Ale prv tak rychle dti nyn rozpoznaly, e se mu zase vrtila dvj nlada, a uvtaly jeho rozbit slamek s nadenm. Na jakou vpravu ns povede, kmote Pndego? Nepodnikneme dnes dnou vpravu, dti. Bude to jen domc zbava bez dozoru starch. Ani maminky vs nebudou dnes okikovat, a dokonce se smte chovat nezdvoile k pnm, kter oekvme. Jeho prohlen bylo pijato s pokikem souhlasu. - 104 -

Opravdu si smme nco dovolit k zlm fiklm, kte zase pijedou? ptal se jeden hoch. Ano? To tedy potej se mnou, kmote! J jsem kvli nim dostal od otce pohlavek. Dve nm doma poroueli, abychom byli k pnm pozorn, e by se pr mohli mstt, a co to bylo platn? Pobrali, kde co bylo, a donesli to do skladu k starostovi. Ale posly, kmote smme jim lht? Lht jim zrovna nemuste, ale budou-li zvdav, mete jim ci, co vs zrovna napadne. A kdy vs nikdo nebude pozorovat, neukod, hodte-li po nich nm, a kdy budete stlet bodoquem*) po ptcch, mete to zadit tak, aby kulika trefila nkterho fikla. Ale nedejte se pak chytit, dti! S velikou radost odbhly dti k lesu, aby si opatily vci, jimi je mono hzet. Na psitm behu nebylo oblzku, zato jich bylo dost na vybranou na pat skal. V lese byly tak uschovan bodoque a jin dtsk zazen k lovu ptactva. Chlapci vdli, e bylo mono nadejt si lesem na cestu z jihu a jt nvtvnkm vstc. Pndega jim sice nic lakovho neporuil, ale dal jim volnost ke kad darebain, pokud dovedou uniknout trestu. A co me bt doucnjho, co me vc povzbudit vynalzavost kluka? Pndega se prochzel po behu s nkolika dvtky a docela malmi caparty, kte se jet nemohli astnit vpravy. Ml obavy, aby se hoi nedali zlkat lovem a nezapomnli na nvtvnky, kdy v tom zaslechl od jihu podivn zvuky, kter se blily zrove s kotouem prachu. Kter blzen to jede suchm pskem, kdy me jet po tvrdm mokrm behu? uvaoval Pndega, ale brzy zpozoroval, e jezdcm nezbvalo nic jinho. Opravdu nezbvalo, nebo byli od behu zatlaovni etou kluk, kte plaili jejich kon hlasem trubek a pal, narychlo zhotovench z bambusu. Pestoe se kon plaili, nemohli jezdci postupovat rychleji. Nohy se jim hluboko boily do suchho psku, ale nemohli se tak ani zastavit. Kdykoli nkter jezdec zathl s podobnm myslem za uzdu, poimral dobe men kamnek slabiny jeho kon, a jezdec byl rd, e se vbec dr v sedle. Pndega stl na pokraji vesnice, ruce podepen v bocch, a sml se tak hlasit, jak se dovedl smt jen on. Kdy prvod dojel a k

*Luk, kterm se stl dvojitou ttivou hlinn kulichy

- 105 -

nmu, obstoupili vesnit kluci jezdce v kruhu, a zatmco nvtvnci sotva popadali dechu, ptal se nejstar chlapec: Kmote Pndego, pivtali jsme hosty dost dstojn? Vak mi to tak splat! vykikl jeden z fikl, rozbhl se a chytil kluka za lmec u koile. Kde je tvj tatk? Vak on ti za to pivtn naprsk a pak se zase budeme smt my! To nepjde, senhore! Tatk nen doma a dm je zaven. Kde je tvj tatk? Vyjel si s lunem na lov do hor. Teprve kdy se vichni dali do smchu, pochopil fikl, e si z nho chlapci dlaj blzny. Popadl pevnji lmec koile, ale ten mu zstal v rukou. Chlapec odskoil a koile se petrhla. Neml byste dlat zdejm obanm kodu, pane, zachmuil se Pndega. Takov ryb tko vydl na novou koili. Mm obavu, e budete muset za tu koili zaplatit, pipojil vn, pozoruje s uspokojenm, e jeho e vyvolala mezi hochy smch. Fikl koup koili, fikl koup koili! pokikovali kluci, a fiklov pochopili, e zde nic nepod. Obrtili proto kon k prvmu domku. Hned po obou stranch se utvoila ada kluk a hudebn nstroje zaaly znovu vskat. dost fikl o vodu nebylo ani slyet. Rmus vak brzy ztichl. Domek byl zevnit zaven a odtamtud zaznla nevldn odpov: Jdte svou cestou! Mu nen doma. Chceme trochu vody! Jdte, nebo vystelm! Stejnou odpov dostali i v dalch domech. K asu, pece zde nezajdeme zn a hladem! Ty ensk se zblznily! Ostatn, m chtj stlet, potrhl bby? Nenali jsme pece u nich dnou zbra, a kdyby tu snad i njak byla, maj ji muov na lovu. Hm. Vynali asi zas njak nov zpsob, jak na ns vyzrt. Jist to organizuje ten zbhl student! Vak my je naume a hlavn si podme jeho! tak se fiklov radili a umlouvali. Konen jeden z nich seskoil s kon a el k domku. Zabouchal rukojet bie na dvee, ale dostal tut odpov, provzenou rovn pohrkou. Vbrmu se zdlo, e petlice nen pli pevn, kopl do dve nohou a dvee se otevely ale pesto dovnit nevstoupil. Zevnit byl na nho vychrstnut proud mosk vody a zrove mu na - 106 -

zda a hlavu zabubnovaly hlinn kuliky z bodoque. V t chvli se zaali tak plait ti kon a oba druhov fiklovi se proti sv vli octli v psku. Poplaen kon odbhli k lesu. Ale pnov, pnov! zabouil Pndega. Obvm se, e jste se dopustili poruen domovnho majetku a pepaden osaml eny. Vdy je to skoro vloupn! Takov vci se psn trestaj. Mte tst, e tu u nkolik dn mme zvolenho soudce, jinak by vs soudil Lynch. A tak se mi zd, e vm ulekli kon a na jednom sedle jsem vidl pouzdro se stelnou zbran. Doufm, e nen nabila, pro ppad, e by pila do nerozvnch rukou njakho chlapce. Mohlo by se stt netst! To vechno Pndega odkval se smrteln vnou tv. Chyte pece ty kon! zaval na nho fikl, Pndega kikl na nejbliho kluka, ten pak na dalho, ale nikdo se k tomu neml. Fiklov, poueni prvou phodou, si uvdomili, e by bylo nemoudr odlouit se od sebe. Ve tech se pece jen clili bezpenj. Stailo vak Pndegovo mrknuli a nkolik kluk se s nleitm evem rozbhlo chytit kon a zmizet s nimi v lese. Fiklov byli te opal, nemli zbran a doufali u jen, e je uchrn autorita jejich adu. Od povstnho blzna Pndegy nemohli ovem oekvat respekt, zvlt kdy nebyl poplatnkem; pamatovali si dobe, e si z nich dlal blzny u za prv jejich nvtvy ve vsi. Ale od kluk tak nemohli ekat rozumnou odpov. Obrtili se proto radji opt na Pndegu: Kde jsou vichni rybi? Ti kluci povdaj, e jeli s luny do hor, ale my chceme vdt pravdu. Dvme vm edn formou jako edn vykonavatel otzku; Kde jsou rybi? Vdy vm povdm, e odjeli! Ptm se vs jako edn osoba, kam odjeli! zvil fikl hlas. A j vm to jako edn osob odmlm ci, zasml se Pndega. Poznali, e ani tak s nm nepod. S blzny pr vyjdeme nejlpe, jednme-li s nimi jako s rozumnmi lidmi. Fiklov asi pili k tmu nzoru, a proto se mu hned pizpsobili. Jeden z nich zaal po dobrm: - 107 -

Pece ns nenechte, pteli, zajt zn a neodepete nm trochu vody! Jak bych vm mohl odprat vodu? Cel moe vody je vm tu k slubm jen si poslute a napijte se podle libosti! Je to sice jen mosk voda, ale jin nemm. Vte, bydlm u macechy a ta nen doma, jej dm je zaven. V ostatnch domech, jejich obyvatele jste oidili, nejste, jak pozoruji, vtni. Ale dm vm radu: vykoupejte se v moi! To vs osv a snad vm to tak ochlad hlavy. Bude vm to jen ku prospchu. Hra ertujete! Prve jste se zmnili o soudci. Nechtl byste nm ci, koho jste si vlastn zvolili? Soudce je ednk a ten nm jist neodepe pomoc a podporu. Ani bych vm neradil, abyste se obrtili na naeho soudce. Don Ramos je velice psn pn a vimli jste si dobe, e z okna pozoroval vechny vae nezkonn iny. Ale myslte-li, meme to zkusit. Ramos e je soudcem? Ale to je pmo vborn! Fiklov se chvilku radili, a pili k nzoru, e Ramos a Maria nepotaje ovem Pndegu jsou jedin, s nimi zde nemli spor nebo srku, proto doufali, e jim pece vyhov. Snad by se tak naskytla pleitost vydat si Ramosovo pohostinstv a napait mu njakou pokutiku, kdyby pi tom nco nezkonnho zahldli. Zamili proto k jeho domu. Ale ani nemli kdy zatleskat dlanmi, kdy na n u Ramos volal z okna: Senhores, jako soukromnk bych vm radil, abyste honem nasedli na sv herky a hledli co nejrychleji odtud odjel, protoe jakmile se vrt starosta, musel bych vs jako zdej soudce dt zatknout. Coe? Nasednout na kon? Blznte! Vdy nm vai zpropaden kluci kon splaili! Vskutku! Po konch ani po klucch nebylo nikde ani pamtky. Poslyte, senhore! Jako ednk se ns muste zastat a pomoci nm v naem postaven. Je to vae povinnost! Jako ednk dm zatknout kadho, kdo poru zkon, i kdyby to byl teba president Unie. Neudlal jsem to dosud jen proto, e nemm po ruce vkonnou moc. Znovu vm vak radm, abyste si - 108 -

nali sv kon a ujdli tak, e vs ani plachetnice nedohon. Bute ujitni, e jakmile se rybi vrt, vydm na vs zatyka a polu za vmi starostu, provzenho dobe vyzbrojenou hldkou. Bylo zejmo, e se jich Ramos chce rychle zbavit. Co kdyby se jim podailo zjistit njak ten obchdek, kter nebval v dvjch dobch vdy zkonn? Ale to se zase nehodilo do plnu Pndegovi. Vdl sice, e fiklov kon nenajdou, nebo kluci zavedli zvata hodn daleko do lesa, ale chtl fikly svst jet k dalm nezkonnm inm a nakonec je zlkat na ostrov. Proto se zadval upen na dm, kter nm Ramos pidlil, a kdy vidl, e si jeho pohledu fiklov vimli, zahledl se podezele rychle opt jinam, do przdna. Jeho manvr zapsobil. Podvejme se! Ten oputn domek tamhle je obydlen? Kdopak lam bydl? Tam bydl mocn arodj, kter pln pevrtil zvyky cel vesnice, znla zhadn odpov. Na arodje nevme, zasmli se fiklov. To bude jist njak podloudnk, ktermu Ramos domek pronajal, usoudil jeden z nich dvtipn. Nu, senhor Ramos lacino jist domek nepronajal, zvl kdy jej dal tak skvle vyistit, rozumoval druh. Tam bude jist pkn skladit zbo! Pojme tam! Ano, pojme se tam podvat! Pimhoume-li nad paerctvm toho lovka oi, pome nm snad najt nco proti Ramosovi. Jist ho m v aludku, protoe ho Ramos nepochybn dkladn okradl. Fiklov mluvili mezi sebou tak, jako by jim Pndegova ptomnost nijak nevadila. Vdy to byl nekodn blzen. Byli si jisti tm, e vichni obyvatel vesnice jsou proti Ramosovi a e jim proti nmu vdy pomohou. Nemli tuen o zmnch, kter se v nkolika dnech udly ve vesnici, a nemohli vdt, jak se zmnilo Pnclegovo postaven, pestoe ml na hlav stle svj slamek bez dnka a star vetch aly jako dv. Znali jen jedin recept vyuvat mstn evnivosti a tit z n. S tmto krsnm myslem li k naemu domku. Pndega jm el v patch. Dvee nebyly zameny na zmek, byly jen zaveny

- 109 -

vnitn petlic, kter se snadno otevela provzkem, jeho konec vynval z drky. Takov petlice nebrn zlodjm o nic vc ne klika naich dve, ale jej oteven bez vdom a svolen majitele znamen v och zkona tot jako vloupn. A v och lid z pokraje divoiny to znamen dokonce vc ne rozbit nejpevnjch zmk. Kdo si zavs na dvee velk zmek, dv najevo, e nedvuje svm spoluobanm a v v monost, e jsou mezi nimi zlodji. Kdo vak zave svj oputn byt jen na zvoru, dv oividn znt svou dvru v poestnost lid a jistotu, e nikdo tuto dvru nezklame. Proto zathnut za provzek a vstoupen do cizho domu je nejen zloinem, ale urkou vech obyvatel vesnice, lidu hrdho na to, e nem mezi sebou zlodje. Je to zneuit dvry projeven k celku. Tak by se na takov in dval soudce znal domcch zvyk a jet psnji by se na to dval soud lidu v soudcov neptomnosti. Ani jeden, ani druh by nebral ohled na vy moc, na hlad nebo ze. Omluvou by snad bylo, kdyby lo o nemocnho, vyhladovlho nebo vyslenho pocestnho, ale fiklov, kte vyjedli jednu vesnici a chystali se to v druh opakovat, nemohli se na nic takovho odvolvat. Byli prost pli zhkni spchy, je mli a dosud u nevdomch ryb, take nepotali s monost, e by je tito dobromysln lid mohli za njak ten pestupek sthat a dovolvat se zkon zem. Co se jim mohlo stt? V nejhorm ppad by odjeli, ztrative tak monost vymhat jinak nedobytn pokuty. Vypisovali smn velik pokuty jen proto, aby z chudk vydeli to mlo, co z nich vbec mohli dostat, a to vechno lo do jejich kapsy, a nikdy do pokladny sttu. Vdy ady jsou daleko a mnoh nepatrn vesnice nestoj ani za to, aby v n innost vbrk nkdo kontroloval. stedn ady dobe vdly, e mnoz ednci provdj sv posln nepoctiv, a bylo to znmo tm spe, e na ta msta byli odjakiva dosazovni protekn hejskov, kterch se jejich vlivn rodiny chtly zbavit. Na vedoucch mstech vak panoval nzor, e i kdy jejich innost nic sttn pokladn nevynese, pece jen strach ped fikly omez innost podloudnk a znemon paerctv provdn ve velkm mtku. - 110 -

Nue, snad to byl nzor sprvn, protoe jak jinak by bylo mono hldat tisc mil dlouh pobe? Kde nebylo alobce, nemohlo bt soudce. Paerci nemohli alovat a suovanm rybm k tomu chybly monosti. Proto fikly tak snadno zmmila zvle a zdnliv beztrestnost. A v tto chvli zapomnl n trojlstek i na to, e jejich zbran zstaly na sedlech a sedla na zabhlch konch. Jeden z nich bez rozmylen zathl za uzlk, vykukujc ze dve, napjal provzek, kter zvedl zvoru, a vichni ti se vrhli dovnit. Pndega zstal stt ve dvech. Dval se, jak se nejprve vrhli na velik hlinn chladi s pitnou vodou, aby uhasili ze. Dval se na to zpotku klidn, kdy vak vidl, jak si v chladii omoili tky, aby splchli prach s obliej, a jak si dokonce potom v chladii umyli ruce, ohldl se po nem, co by po nich hodil. Uvdomil si, e toto jejich oividn hrubstv je mysln a zmrn. Ukazovali tak svou zpupnost, kterou jindy zastraovali bezmocn eny ryb. Nad jeho zlost vak zvtzila zvdavost; jak se asi na jejich ponn budu dvat j. Kdy uhasili ze, zaali se fiklov rozhlet, m zahnat hlad. Nali nkolik konzerv, kter nm poslal Ramos, kterch jsme vak dosud nepouili, majce dost erstvho jdla. Vida, a jsou tu i ti houpac idle, jako by byly pro ns pipraveny. A tady stoleku, prosti se jako v pohdce. Chyb jen nco k pit, libovali si vetelci. Pndega se jako v zamylen zadval na polici, na kter stla lhev cachacy. Postehli jeho pohled a vzpt se lhve zmocnili. Nali tak plechovku s kvou, odborn upraenou a utluenou v modi. Znamenit! Uvame si dobrou kvu a pokme tady pkn v chldku, ne se rybi vrt. To se pkn ekne, uvame kvu, ale kde vezme vodu? namtl jeden z nich. V chladii je j pece dost! To je pravda, ale ty sis v nm umyl ruce a my dobe vme, e m nepknou nemoc. Nemm chu po tob pt a dostat praivinu. Pevaen to neukod a j si to neoklivm.

- 111 -

K Pndegov radosti se hdka stupovala. A byl si jist, e se vystupuje jet vc, protoe po konzervch, sucharech a koalce se brzy dostav ze. A nezklamal se ani v domnnce, e fiklov pjdou jet dl. Zaali prohlet nae zavazadla, a m vc je prohleli, tm byli zvdavj. Nenali sice dn kontraband, ale zato pstroje, o jejich elu nemli pont. Jejich zvdavost rostla. Kdepak je ten v kouzelnk, miste veteko? obrtil se jeden z fikl na Pandegu. Ten, jako by se nemysln podekl, odpovdl: S rybi na ostrov a odkrv tam eh co j vm! Vdy vm pece kluci ekli, e rybi jeli se luny na lov, snail se horliv zakrt sv domnl podeknut. Ale fiklov u vdli, na em jsou. Odkrt co? Poklady? Na tch by stt ml mt podl a oni by mli vkopy sledovat; hlsit i poppad nlez zajistit. Zdlo se jim, e nali nov vhodn pole psobnosti a pitom monost dostat se mezi lid. Kde jsou lid, tam je jist i zsoba pitn vody. Ale stle jet mli jaksi pochyby. Na ostrov? Na Hadm ostrov? Tam pece nikdo neme bt. Slyeli jsme, e je pln had. Inu, to mohou bt jen povdaky starho Ramose, aby mu tam nikdo nevybral poklad, uvaoval jeden z fikl. Nevidte tady na verand ten hrozen bann? Ten je jist z ostrova. Sotva uvidli banny, hned se do nich pustili k Pndegov velik radosti, nebo te si byl jist, e po nich budou mt jet vt ze. Kde jsou luny ryb? Vdy vm to u kluci ekli, ne? Pojedeme na ostrov, rozhodli se. Jsem vru zvdav, jak tam pojedete, uklbl se Pndega: Chcete snad plavat? To by byl pkn vkon. Nesmysl! Vidme pece tam na behu przdn lun, a je to dobr lun. Opravdu dobr, nejlep v cel vesnici, ale m jednu nevhodu, e nen v a e jeho majitel nen ochoten jej pjit.

- 112 -

Hloupost! Zabavili jsme ve prospch fisku vechny luny a mme prvo pout jich ve slub Ano, vechny, ale ne ten, na kter se dvte. Nenali jste dvod, pro pedepsat jeho majiteli pokutu, a tm majitelem jsem j nemte-li nic proti tomu. To je lhostejn. Kad oban je povinen bt nm npomocen v na slub. Pndega se rozkohoutil. To mete povdat zdejm rybm nebo sv babice, ne mn! Jakpak jste si to vymysleli nov zkony? Ty na mne neplat, a j vm lun nepjm! lun se zabavuje! Nezapomnejte, e jsme edn vykonavatel! Poslyte, a jakoupak mi dte zruku, e mi s lunem neuplchnete? A jak mohu vdt, e jste opravdu ednky, za kter se vydvte? Meme se vm legitimovat ale hrome, pokat! Doklady jsou v branch sedel! No nevad, mte v zstav nae kon, ale lun si vypjme. Kdovkde kon jsou, a kdo mi ru za to, e to jsou vae kon a e jste si je nevypjili prv tak, jak si chcete vypjit lun? V posledn dob se tu potlouk velijak eldka. Ta slova vs budou mrzet, senhore! Bojte-li se o lun, pojedete s nmi! Nepojedu! Nemm chu na vlety v takov spolenosti! love, mjte rozum! Uvate, e jsme ti, a vy jste sm! Ah tak! Chcete ut nsil! Dobr, nsil se podrobm, ale myslm, e vm to d pknou prci. Akoli byli ti proti jednomu a akoli Pndega mnoho nevil, dalo jim opravdu prci donst ho k lunu, protoe se brnil, kopal a pokikoval. Vdl, e kad jeho pohyb je pozorovn kuktkem z ostrova, tebae jeho hlas a tam nedolehl. A kdy ho u mli u lunu, dalo jim zase hodn prce ho ohldat, zatmco spoutli lun k vod. Jeden na hldn mladka nestail, a kdy hldali dva, nestaily sly tetho na prci s lunem. Po dlouhm tahn rozeili vc tak, e

- 113 -

pitiskli Pndegu na z a strkali zrove jak pnem, tak jeho lunem. Jakmile se vak dostali k vod, omrzel Pndegu ert, vskoil do lunu, opel se veslem a dlal, jako by jim chtl ujet. Doshl tm toho, co zamlel: vichni ti fiklov skoili do vody, aby zadreli lun, a dkladn se vymchali. Teprve kdy se cel mok vykrbali do lunu a zatm ml Pndega monost uhodit veslem jednoho po druhm, jako kdyby se jich byl chtl zbavit usedl na z a zaal zpvat posmn popvek o pozemnch krysch, kter spadly do moe. S temi dobrmi veslai mohl lun jet hodn rychle, ale fiklov nebyli veslai, a proto to lo hodn pomalu, i kdy vlny rozveselenho moe nebyly pro dobr lun pli velik; spe se zdlo, e vtr, kter rno zaal foukat rychleji, se zan uklidovat, ale zkuen rybi dobe vdli, e klidn poas dlouho nepotrv. ekali bouku, ne-li veer, tedy jist pt den. Vechny pznaky tomu nasvdovaly. Protoe vak vechno m svj konec a protoe se Pndega v jejich spolenosti zaal nudit a nenpadn jim pomohl svm kormidlovm veslem, dojeli konen k ostrovu. Jet ne dorazili, vyskoil Pndega do vody, pebrodil se na beh a zmizel v kov. Bel po prv vysekan cest a nemusel bet daleko. Potkali jsme se cestou, ponvad jsem se u vracel z plante, odkud jsem cestu lunu pozoroval. Uvtal jsem Pndegu slovy: Najdou tady vechno pipraven a budou mt pleitost k dalm nezkonnm inm. V kuchyni je Silva sm a ek na to. Nen toho u ani teba, zasml se mladk. Natropili u tolik zloin, e Ramos na n chce pst zatyka. Sta je jen pochytat, zajistit a dovst do vesnice. Myslte, e u mme dost dvod k vydn zatykae? Vechny, kter si mete pt: nsiln vniknut do domu, v nm byla ena, pokozen majetku a tak dle. Ramos to vechno vidl z okna. Dvali se na to s mou macechou a mme tedy svdky. Ale je toho jet vc, ne jste ekal: vnikli do vaeho domu, pehrabali v majetek, umyli se ve vaem chladii na vodu. Pitom vylo najevo, e jeden z nich m nakalivou nemoc. - 114 -

Neist chlapi! Nu dobr, zd se, e u neteba vc odkldat. Silva se u s nimi chytil. Hlas naeho kuchae se rozlhal nad kovm, a nebyla to nijak pjemn mluva. Lodn kuchai bvaj misti v nadvn a Silva se nedal nijak zahanbit. Do jeho zloeen se msil smch fikl. Moje psknut mlo dvoj vsledek. Prv, e se na okraji kovin vynoili ti rybi se svmi tarafami, a e fiklov vybhli z kuchyn. Jeden z nich ml v rukou mou dalekonosnou opakovaku, kterou jsem vzal s sebou na ostrov, abych se trochu pocviil ve stelb na moi. Zkusil jsem to ji. Moe nepkn zkresluje a novkovi je zatko odhadnout sprvn vzdlenost. Trojhrann ploutve ralok mi sktaly krsn pohybliv cl. Prv rny dopadaly hodn daleko, ale cvikem jsem postupn nabval zrunosti a nkolik vodnch tygr jsem zashl tak dobe, e se ostatn hned postarali o jejich poheb. Tm, e se jeden z fikl zmocnil zbran, zanala vc dostvat mn ertovnou tvnost. Byl jsem sice pesvden, e zbra je zajitna, a bylo velice nepodobn pravd, e by s n uml zachzet, ale byla pece jen nabita pti patronami s explozivnmi kulemi. Eh, pomyslel jsem si, co je platn nejlep opakovaka proti taraf? Tarafa je hzec s asi takovho tvaru jako nae eeny, jene obrcen pleten a nejmn dvakrt tak velkho prmru. Uprosted je pipevnna na siln provaz, na okrajch m olvka a kraje zahnut dovnit. Je teba velk zrunosti ve vratkm lunu rozhodit s na hladinu. Jakmile vak s dopadne a taena olvky zane klesat ke dnu, zane se automaticky zavrat a uzave vechno, co je pod n, a u jsou to ryby nebo jin mosk hav, zkamenl kmen nebo balvan na dn. Proto se j me uvat jen nad velikou hloubkou nebo nad psitm dnem. Ale ani na pevn zemi nen bez uitku. Dve ne ml fikl as zvednout puku, vznesla se nad nm tarafa, obalila ho a prudkm trhnutm ho povalila na zem. Podobn se stalo jeho druhm, a ne se nadli, sedl u na kadm z nich jeden ryb a s velikou obratnost jim prohledvali kapsy. Obsah jejich kapes je zajmal mnohem vc ne m opakovaka. Pozdji jsem se zastydl, e jsem podezval rybe z nepoctivch mysl, ale psobilo na mne nepknm dojmem, kdy jsem vidl, - 115 -

jak prohledvajce zajatce zamotan v stch, jako by je chtli okrst o jejich majetek. Ale dve jet, ne jsem ml kdy zakroit, dostalo se mi vysvtlen. Musme je prohldnout, zda u sebe nemaj kapesn noe ekl kvapn jeden z ryb. Takov tarafa je drah vc, tko se spravuje a i pi nejlep oprav se pokaz tak, e se s n pak u ned pesn hzet. Tm chlapkm by mohlo napadnout nae st proezat. e je neprokouou, o to nemm obav. Prosolen provzky by jim poezaly jejich sprost huby. Tato opatrnost mla skuten vsledek. U dvou zajatc rybi nahmatali mal kapesn noe a s velikou obratnost jim je mezi oky st vythli z kapes. Zavrac kapesn n je u ryb v opovren; zd se jim zbran jednak titrnou, jednak ponkud zkenou, ale i ve vnitrozem jsou kapesn noe mlo uvny. m vt a viditelnj - 116 -

m kdo maetu, tm vt bud vnost u lid v divoin. Kapesn n je nstrojem mstskho lovka. Teprve kdy byli fiklov zbaveni no, odebrali jsme jednomu z nich mou opakovaku. Bylo to obtnj, protoe bylo nutno otevt s. Paba by nebyla prola jejmi oky. Fikl byl neekanm vpadem tak vyden, e se ani nepokusil o vyprotn. Tarafy, pkn dole zavzan, byly potom poloeny do ady vedle sebe, take bezpen chrnily nezvykl lovek. Pndega byl nedokav a chtl ze sebe vychrlit obaloby nepknch in zajatc, ale odkzal jsem ho na pozdj dobu, a pijde z plante starosta. Probh, senhores, co ns tu nechte takhle svzan jako lososy! hoekoval fikl uprosted. Jen trplivost! O tom, jak a kdy se dostanete ze st, rozhodnou pslun ady. Nejprve starosta, kter je nhodou ptomen na ostrov, a pak soudce, a se vrtme do vesnice. S lidmi, kte kradou ciz zbran, nen mono jednat bez opatrnosti. Dojdte nkdo pro starostu! obrtil jsem se na ptomn. Nen teba pro mne chodit, ozval se Inocncio, kter prv vychzel z kovin, a tak nen teba vyprvt mi o chovn tchto bandit. Pozoroval jsem je vlastnma oima. Jako starosta ustanovuji, e zstanou v stch, ne pijdou do atlavy. Vzpt za nm pibhl Miguel: Nemate as zbytenm povdnm. Senhore! Vtr se zved, a chceme-li se ped pchodem bouky doslat ku behu a zajistit luny, musme si pospit! Pokejte chvilku, starosto! kiel na Miguela do st zabalen fikl. Nemete ns pece svzan pevet pes rozbouen moe. Kdyby se lun pevrhl, byla by to vrada! Pro vs to bude sebevrada, budete-li protahovat odjezd. Ostatn j u nejsem starostou a nov starosta Inocncio rozhodl, e pojedete v stch. Proto nevate a mlte! Ze svho obalu se nedostanete dve ne na pevnin, a to jet nen tak jist. Nezdroval se u u udivench fikl a bel k svmu lunu. Byla radost se dvat, jak obratn na vratkm plavidle vztyil ste, vythl zkou plachtu a u jeho lunek poskakoval za rostoucho vtru z jedn vlny na druhou. Teprve pi tom pohledu jsem si uvdomil, e - 117 -

se moe zan bouit. Ale nebylo teba dvat rozkazy; vichni u byli u lun a pipravovali je k plavb. Kucha sthoval nad, jako by se chtl z ostrova odsthovat na del dobu, a konen dola ada i na fikly,kter si vzali na starost rybi a odneli je do svch lun. Nebezpe a strach psob na kadho lovka jinak. Jevil se tak rznm zpsobem u kadho z fikl, jakmile se octli; zabaleni v stch, na dnech houpajcch se lun. Nebylo tak divu, e se bli. Vlny se zvedaly co chvli v a v. Rybm to nevadilo, ale nm, tvorm suchozemskm, vyvolvalo houpni lun nepjemn imrn na ptei a stakovi dokonce i aluden pote. Tm he bylo tem fiklm, kte se nemohli ani hnout a pro n ztroskotn znamenalo zaruen utopen. Z jednoho lunu se ozval zoufal, skoro dtsk pl, kter budil posmch ryb. Druh fikl odkval hlasit modlitby a tet se nejprve dal do hysterickho smchu, nae zaal pust zloeit. Teprve kdy vyerpal celou zsobu nadvek, pokouel se obyvatele vesnice zesmnit. Umte si vybrat starostu! pokikoval. Nejprve jste mli slabomyslnho ddka, a te si zvolte negra matador por um testo Jak je to dl, ty kudrnat hlavo? Inocncio se tvil, jako by urku neslyel. Zaboil veslo do vody, take n lun odboil daleko od ostatnch, plachta se napjala a my se rychle dostali z doslechu. Nic si z toho nedlej, Inocncio! uklidoval ho Pndega: Jet bude mt pleitost mu to splatit! Nemm, za bych se mstil. Neekl nic ne pravdu, protoe jsem opravdu kudrnat jako moji pedkov. Ostatn bych se nikdy nemstil na svzanm mui. Z tch t darebk je pece jen nejlep alespo nen tak zbabl jako ti ostatn. Bude mt asi rybctv v krvi po pedcch nebo m zkuenosti a v, e i kdybychom se pevrtili, rybi by ho zachrnili. U proto; aby nepili o svou tarafu. Ostatn mm docela jin starosti; poteboval bych si te prodlouit jmno. Posly, Inocncio, ekl jsem, te, kdy jsi starostou obce, mohl bys u nechat tch hloupost. To se pro tebe hodilo, dokud jsi byl neodpovdnm rybem, kter sm sebe mohl zesmovat verky pro obveselen jinch, ale te by to mohlo zesmnit celou obec. - 118 -

Mysl, pane a pteli, odpovdl zamylen, e by to obci kodilo? Pak ale nen sprvn, es m ustanovil starostou! J t starostou neustanovil byl jsi pece zvolen hlasy svch spoluoban, pokouel jsem se zjistit, jak dalece mu u vdom adu popletlo zdrav rozum. Ale Inocncio m pesvdil, e to na nho nezapsobilo. O to se nebudeme pt. dn z tch, kte m volili, by na to nebyl ani pomyslel, kdybys to ty nenavrhl. Nejve jen tady Pndega, a to jen proto, aby si z druhch udlal blzny. Tak budu starostou jen tak dlouho, dokud m budou druz potebovat. Ale tukan bude krkat stejn jako dv, i kdybys mu nalepil pe ze slavka-sabi, a mn proto, e jsem starostou, ke nezbl, ani se mi vlasy nenarovnaj. Podrm si sv jmno a prodloum si je podle dleitch udlost, kter jsem proil, jak je to zvykem u lid m pleti, a kdyby to kodilo osad, nech si zvol jinho starostu. Byl bych sm sob mnohem smnj, kdybych si chtl hrt na blocha. Jak zdravou a nezkaenou logiku maj tito primitivov! Jak asto jsem si vzpomnal na dobrho negra Inocncia, jak mnoho jsem pemlel o jeho slovech, kdy jsem se v ivot setkal s nepatrnmi ednky, kte se nuzovali a trpli i se svmi rodinami hlad, jen aby si o nich druz mysleli, e jsou pni, protoe dostali ad! Jak smn byli velijac ti poveni, kte zkili m cesty, a myslili si, e jmn nebo hodnost z nich udlala jin lidi; jak smn se snaili potlait zakoenn zvyky a opiili se po jinch! Jak mnohem ve nad nimi vemi stoj takov negr, kter v, e negrem zstane, kter jm chce zstat, a radji se vzd adu, kdy by pozoroval, e nen uitenm jinm, nebo e by jeho ad mohl zastvat nkdo schopnj. Pozdji jsem se dovdl, e i Pndega se z t rozmluvy nauil nemu, co bylo jemu, jeho vesnici i jeho vlasti prospn v pozdj dob. Nauil se pravd, e jen dva druhy lid maj spch: velic herci-podvodnci a lid, kte si nenasazuj dnou masku a jdou oteven a pmo za svm clem. Ale ti prvn ij v stlm nebezpe pdu pi kadm mylnm kroku, kdykoli by se nkter z lnk jejich podvod nezdail. Milej ne tv pochvala, pokraoval Inocncio, by mi bylo, kdybys mi pomohl zverovat m jmno. Nael jsem tuze pkn ver: - 119 -

Passa espigo seco, carrega virado to znamen, e mohu jt po suchm horskm hebenu, ani shnu na sv zsoby jdla, na sv virado a zna to spolehlivost, protoe jen takov prvodce na cestch je dobr. Rd bych vak k tomu pidal jet jednu nebo dv dky, kter tam mus bt, a nejde mi to ani do rmu, ani do ver. A mus to tam bt, protoe to zmnilo pln mj cel ivot. Copak je to tak dleitho? Snad ne to, es pestal pt? vyhrkl nedokav Pndega, protoe jsme se u blili ku behu a on ml strach, e mu nezbude as, aby se to dovdl. Ne to, e jsem pestal pt, ale pro jsem pestal pt: e mm sice ern tlo, ale dui vyblenou, a pak to, e facilitar no coragem lehkomyslnost nen odvaha. Jet ne domluvil, narazil lun na psit dno a nastala nm prce s vyvleenm velkho lunu daleko na beh, tak daleko, aby k nmu nedoshly vlny rozbouenho moe. Poas se zaalo opravdu povliv zhorovat. Mraky zernaly a zanalo pret. V tropickch krajch nepichz po dlouh pohod nikdy drobn, mrn detek. Po dlouhch teplch dnech, za kterch se stle vypaovaly pry z velik plochy ocenu, se voda najednou sraz v oblacch, a jako by mohla nco zamekat, spch, aby se opt vrtila do moe, z kterho vyla. Tak to alespo ekl Pndega, kdy jsme jet vas dobhli pod verandu naeho domu. Kapky pospchaj zptky do moe jako kon, kdy se vracej domu. Ani se nesta jedna druh vyhnout a kad kapka se mn ve vzduchu v cel proud. N lun byl sice nejvt a nejbachratj, ale tak jeho plachta byla nejvt a stor nejvy. Proto jsme dostihli behu a domu prvn, krtce po Miguelovi, z jeho domku se u zvedal kou. Tak na naem ohniti u plpolal ohe, a guri m pivtal tykv horkho mat. Pro ostatn rychle slval vac kvu. He bylo ostatnm rybm, a nejhe fiklm, protoe rybi je sloili v nejvtm lijku na beh a nejprve se starali o sv luny, aby byly co mono nejdle od pboje. Teprve pak se vrtili pro fikly, kter u chvilku oplachovaly vlny. Vdy dva a dva rybi vzali za konce st, aby je penesli do naeho domu. Voda tekla jak z nosi, tak i z

- 120 -

nesench, take prvn pipomnali vodnky a druz se leskli jako velik ryby, uloen v sti. Kam ten nklad slome, patrone? Myslm, e don Ramos nebude nic namtat, kdy pouijeme druhho pokoje jako vzen. Je tam mono rozdlat ohe, aby se alespo trochu osuili. Ostatn o tom rozhoduje starosta. J jsem jen alobce, svdek, a dlm ten nvrh proto, e mn byl tento dm propjen. Co k, starosto? Kdy dovol, pane, tedy je sem slome, ale jinak bych je radji nechal na deti, aby se z nich splchla mosk voda. A oschnou, bude je to krbat. Ostatn si mohou sami vybrat, kde se jim to bude vc zamlouvat. Z fikl ji spadly obavy ped utopenm a ve vesnici se clili tak vce v bezpe. Nejenj z nich se rozkikl: Podle zkona jste povinni ns okamit pedvst ped soudce! Inocncio se na mne rozpait podval. Nevdl dosud, jak jsou jeho prva a povinnosti, ale rychle pochopil mj pohled, kdy jsem mu ukzal na Pndegu a pipomnl mu tak, e m tajemnka, znalho zkon. Penechal proto jemu, aby zaten ni vyloil, jak se ad dv na jejich protest. Podle zkona jsme povinni vs pedvst ped soudce do dvaceti ty hodin po zaten a k tomu jet chyb hezky dlouh doba. Pestane-li do t doby pret, pedvedeme vs. Nepestane-li, pak jde o vy moc, protoe nikomu nenapadne lzt do toho lijavce. V tom ppad by byl pslun soud podle zkona soudce Lynche. Svolme jej, seeneme-li padest oban a budete-li na svm prvu trvat. Bute vak ujitni, e vs nepustme do t doby, dokud o vs soudce nerozhodne a dokud se nebudete houpat na trmech verandy. Mnohomluvnho fikla to rozzuilo. Dlejte si blzna ze sv babiky! Nechte tu starou pan na pokoji! Nedlm si z vs blzna, ale mluvm k vm vn jako mluv adu, protoe jsem tajemnkem starosty a jeho poradcem v prvnch vcech. Trvte-li na tom, bude vm to starosta opakovat. Zatm u guri rozdlal v pokoji ohe, jeho kou unikal otevenm oknem smrem k zadn zahrdce, kde se ho chopil vtr a - 121 -

zanel ho k horm. Ani se koho ptal, pinesl guri kadmu ze zajatc kvu, a pozdvihnuv jednomu po druhm hlavu, snail se jim ji nalt do st skrze oka st. Akoli je v tch kch d tepl, roztesou kadho promoenho aty, a to tm spe, je-li odsouzen k nehybnosti. Hork kva pila proto zajatcm velice vhod. Stejn jako strach tak tak zoufalstv psob na kadho jinak, ale u mnohomluvnho fikla vzbuzovalo oboj jen zvenou drzost. Kva, kter zahnala mrazen, ho zrove vzpruila, a proto zaal znovu Inocncia uret. Nikdo by nevil, e me jet bt nkde tak zaostal vesnice, kde by ml ernoch prvo zatkat a kde by mu bloch dlal sluhu. V, ty zabijku za estk, jak vbec povstal ernoch? Vte to vy ostatn, kte jste si ho zvolili za starostu? Nevte to? Tak vm to tedy povm! Kdy se Pnbek v rji chystal stvoit lovka a mchal si na to hlnu, dval se.na jeho prci ert z kov. ert je jako opice a hned tak nabral blto z kalue a zaal lepit podobnho panka, jakho stvoil umleckou rukou Pn. Ale figura se mu nedaila, a m vc ji opravoval, tm mn se mu lbila. Konen se rozzlobil, uchl do panka a ten spadl na zem, a se mu rozplcl nos. ert se o dl nestaral a el se radji dvat, jak pokrauje dlo Pn. Pn vdechl hln nesmrtelnou dui a Adam oivl. To vichni asi vte, ale nevte, co se dlo polom. Bh dobe vdl, co ert v kov kul, a vybdl ho: Kdy u jsi stvoil lovka, dej mu tak dui! ert musel poslechnout, ale nevdl, jak dui udlat. Zvedl tedy ocas a vdechl figue dui, ale ne sty, nbr zadem. A figura oivla, ale byla zl jako vean a spala se na svho stvoitele. ert, aby si svho syna udobil, hladil ho po hlav, ale protoe m havou ruku, splil ernochovi vlasy, take jsou kudrnat jako zrnka pepe. Proto maj ernoi takov vlasy, proto jsou ern jako jejich stvoitel a proto tak tak smrd! Vyprv ekal ode vech ptomnch vbuch smchu a jet vt vbuch zuivosti ze strany Inocncia. Ale zklamal se. Vichni, starostu v to potaje, nehnuli ani brvou, jako by nic neslyeli. Jen se mi zdlo, e Inocnciovy oi se jet vce lesknou, zatmco se jeho - 122 -

jindy leskl ern ple stvala stle matnj, jako by ji posypval popelem. Vdl jsem, e neztrest drzho mluvku, dokud je svzn, a byl jsem zvdav, jak si asi bude ponat, bude-li s nm sm. Zd se, e u tak nepr, podotkl jsem, abych zaal o jinm. Myslm, e by bylo lpe, kdybychom doli k soudci a ohlsili mu, co se pihodilo. On rozhodne, zda bude vslech proveden zde nebo bude-li nutno penst zajatce k nmu. Dal jsem zmysln draz na slovo penst, aby si zajatci uvdomili, e zstanou v stch. K mmu pekvapen s tm fiklov souhlasili. Snad se jim zdlo jistjm zstat v stch ne se voln postavit proti uraenmu ernochovi. Ale jejich obavy zase stouply, kdy jsem pronesl dotaz, kdo u nich zstane na stri, a kdy se k tomu nabdl Inocncio. Pi odchodu jsem zpozoroval, e jim na elech vyvstv pot, mleli vak. Pebhli jsme v silnm deti k soudcovu domu, kde ns v otevench dvech ekali don Ramos i doa Maria, Msto abychom mu hlsili, co se stalo, zaal sm vyprvt, co vidl ze svho okna. Pak teprve mohl podat hlen Pndega. Poslouchal jsem jen na pl ucha. Vce m zajmalo, neuslym-li z naeho domu zvuky, kter by dokazovaly, e ernoch trest urku na svzanch zajatcch. Mlokdo by odolal tak svdn pleitosti. Ale neslyel jsem nic podezelho. Pak mou pozornost upoutal Ramosv vkik rozhoen, kdy mu Pndega dopodrobna lil, jak fiklov zachzeli s pitnou vodou v chladii. Za to, e zhanobili pohostinstv, dme je odvzt svzan a do hlavnho msta. Nemyslte? obrtil se na mne. Myslm, e by s tm byly obte, ekl jsem. Za prv, e nemte vzen, do kterho byste je bezpen zavel, ne bude mono je odvzt, a za druh ani dobe nevm, kdo by je tam eskortoval. Starostova pravomoc kon na hranicch obce a v sousedn obci by ustraen starosta dal teba fikly propustit. A jakou mm tedy pravomoc jako soudce? K emu je mi titul, kdy nemm monost zloince potrestat? Prozatm ovem nemte pravomoc dnou, zvl mimo hranice sv obce. Nejprve by bylo teba vae zvolen ohlsit provincilnm

- 123 -

adm a vykat, a bude schvleno. Teprve pak byste si mohl vydat provinciln policii, kter by zajatce odtud eskortovala. A po celou tu dobu bychom je zde museli ivit a hldat? Bohuel! A nejen e byste nesmli nechat vzn zajt hlady, museli byste ivit i policii, kter by si pro n pila. A pak nejen vy, ale i vichni svdci by byli povolni do hlavnho msta, z eho by vznikla ada nepjemnost, nemluv ani o nkladnosti takov cesty. Spravedlnost je v tto zemi trochu drah vc. Don Ramos se zamyslel, a kdy mu nechtlo nic napadnout, hledal pohledy radu u doni Marie. Ta se nedala dlouho pobzet. Kdy se mohl ze starostenstv podkovat Miguel, me se i ty vichni si povimli, e mu u tykala podkovat ze soudcovstv. Nebude-li mon pedvst zaten do dvaceti ty hodin k soudci, nastoup zkon soudce Lynche. Bude-li se po soudcch nkdo shnt a bude-li guvernrovi stt jejich potrestn za to, zaplat kad po pti milreisech pokuty a bude to odbyto. A j sama zaplatm za ty, kte by platit nemohli. Tento nvrh se nechtl lbit ptomnm rybm, tebae byl Ramos ochoten jej schvlit. Nikdy jsem nechtl vit zkuenm, e eny jsou vdycky mnohem chtivj pomsty a e jsou krvelanj ne mui, ale te jsem se o tom pesvdil. Povaoval jsem proto za rozumn zakroit dve, ne by jej nvrh doel veobecnho souhlasu. ekl jsem: Z takovch podmnek se prv v divoin a na pokraji divoiny vyvinul zkon Lynche, ale m vce se zem civilizuje, tm vce je teba opoutt vjimen zkony. Podle zkona mus bt vze pedveden do tyiadvaceti hodin ped soudce. Po t dob mus bt proputn na svobodu, ale m se na pedvoln ped soudce dostavit. Opravdov zloinec by se jist dobrovoln k soudci dostavil! vykikla bojovn doa Maria. Jist ne, a proto tak byl v divoin zaveden zvyk lynchovn, kter chrn ivoty a majetek ped zloinci. Ale my zde soudce mme a jeho podkovn by bylo jen obchzenm zkona. Tomu teba pedejt a najt njakou formu. Obrtiv se k Ramosovi, dodal jsem: Jiste jste dal zajistit jejich kon a viml jste si, jakou maj znaku? - 124 -

Ovem, a to hned, jak vsedli do lun. Sel jsem se na kon dokonce podvat sm. Jsou to sttn kon a dal jsem je zavst do lesa na pastvu. Jejich sedla jsou zde a prohldl jsem u jejich obsah. To bylo pedasn, dokud nebyla vznesena aloba. Ale kdy se to u stalo, eknte nm, jsou-li opravdu bernmi ednky, nebo snad jen podvodnky, kte se za n vydvaj? Ramos se pokrbal ve vlasech. Vte tu alobu by snad mohla podat ena, kter vyvrtil dvee, ne? Nu, nepodala, ale snad se me ci, e ji podala, e jsem vystavil zatyka a e krom doni Marie byl pi oteven zavazadel jet jeden svdek. Co se te otzky, jsou-li opravdu fikly, musm pisvdit. Listiny maj v podku. Jeden m dokonce psan denk cel jsme jej sice neetli, jen to, co v nm bylo o na vesnici, a tam je popisovno, jak koho naplili, aby mohli pedpisovat pokuty. Listoval jsem chvilku v denku. Byla to krsn sbrka velijakch darebain. koda e si tu kneku nemohu ponechat, ekl jsem. Byla by to pkn upomnka nebo drek pro nkterho opozinho novine. kal jsem to jen jako pro sebe, ale vichni to dobe slyeli. Jak trest bychom tedy mohli vykonat? Myslm, e za nynjch pomr bude nejrozumnj, nechmeli je utci, mnil jsem. Nedovolm, aby ti darebci uli bez trestu! kiela dona Maria. Takov zloinci! Nu, tak velkmi zloinci pece jen nejsou. Musme se na to dvat tak, jak to skuten je: nastraili jsme jim celou adu past, a oni do nich spadli. To jet nen zloin, prv tak jo neplat ty jejich velijak vyprovokovan pokuty. A pak oni neujdou jen tak docela bez trestu. Nechtl bych bt v jejich ki ani te, nato v nejblich dnech! Ramos se pokouel zprostedkovat. Jemu osobn fiklov neukodili, a to mu trochu lichotilo. Jak v tom vidte vhody, kdybychom je nechali utci? Nememe je alespo na njak den uvznit? To je mon, ale kde? Jedin pevn stavn mstnost by byla jen vae pokladnice. - 125 -

Na Ramosov tvi se objevilo zden. Vidte, ekl jsem, vdy jsem si hned myslel, e by vm nebylo mil zavt fikly zrovna tam. Ostatn domy jsou jen z bambusu a z hlinn omtky. Obyejn jdeln n sta, aby ti lid se probourali ven za necelou hodinu; a kdyby nemli n, snad by jim to trvalo o hodinu dle. Nemyslm, e byste je chtl nechat nkolik dn svzan, a pitom je jet krmit, donet jim pitnou vodu a starat se o n. To by byl vt trest pro hldae ne pro n. Vichni ptomn pikyvovali, ale stle se s tm jaksi nemohli smit. Proto jsem pokraoval: Potrestal bych je tak, aby to bylo pro jejich stre spe zbavou ne obt, a tak, aby se sem u nikdy nepokusili vrtit. Tak bych rd, aby od nich a od jejich pokut byly osvobozeny ostatn vesnice. Prozrate nm, jak to provst! prosil Pndega. Zd se mi, e to bude prce pro mne. Bude to prce pro Inocncia, pro vs a jet pro jednoho nebo dva, kter si vyvolte. Pedstavuji si to tak: Vy, done Ramosi, jako soudce je odsoudte k pokut a k trestu vzen, dejme tomu na ti tdny. Na hradu pokuty jim zabavte jejich zavazadla a zadrte kon. Vme sice u, e kon nejsou jejich, nbr vldn, ale to nevad. Neperuujte mne, dokud nevypovm cel svj pln! Dte je zavt pod silnou hldkou v pokoji domu, kter jste mi propjil, protoe je krom vaeho nejpevnji stavn. Budou pod dobrou str ale kter str nkdy neusne? Jist usne snadnji ne hldan delikvent. A oni se probouraj a uteou. koda s probouranou stnou nebude tak velik Nedm ji vbec opravit. Zstane na pamtku naich prvnch delikvent a pro postrach vem budoucm trapim osady. To tak nen patn npad. Ale fiklov nemaj kon, a luny si rybi po tu jednu noc uhldaj. Nezbude jim proto nic jinho ne uprchnout pky. Bude to velmi nepjemn cesta. Nvrh se zamlouval. Ryb, zvykl na svj lun, a jezdec, zvykl na kon, bvaj patnmi chodci. Vichni si iv pedstavovali, jak se bude zajatcm lapat ve vysokch botch v sypkm pobenm psku. e se potm neodv blzko k pboji, kde je psek tvrd a uhlazen, tm si byli jisti. Ale don Marii to nestailo. - 126 -

Daleko pky nepjdou, nejv do sousedn vesnice, a tamj ustraen rybi to budou mt o to hor, o vt budou mt fiklov zlost. Vylij si ji na nich, uvidte! Nemyslm, e bychom nco podobnho dopustili. Inocncio a jeho eskorta je budou pronsledovat. Budou to pece uprchl vzov a ty mohou pronsledovat po celm svt. Oveme pojedou na konch a pijedou do vesnic mnohem dve ne pronsledovan. Budou mt tedy dost asu, aby vyprvli, jak se zde fiklm vedlo, a rybi se s vtmi luny odklid na moe, aby je nemohli zrekvrovat. Ostatn myslm, e jim i k tomu pejde chu, a jim nkdo prozrad, e po nich ptr velik ernoch s eskortou. Budou radji honem utkat dl. Pro ppad, e by se nkde pece jen minuli, pojede Pndega na lunu podl behu a vude jim piprav podobn uvtn. Ne se doslanou do msta, odevzd u Pndega jejich majetek adm, popovd si o cel phod s njakm zvdavm urnalistou, eskorta odvede jejich kon do sttn stje a vichni se vrt dom v Pndegov lunu. Vborn! Tak se mi to lb, zvolal Pndega. Po zkuenostech ve vesnicch, pokraoval jsem, se jim mon ani nebude chtt do msta. Co je tam jedin dothne, bude mylenka, e jste jim proti prvu zabavili kon a zabrali jejich soukrom majetek a e se vm tam budou moci pomstt. Zatm vak u bude vechno odevzdno a cel vc vylena v novinch. Vyvznou sice bez trestu, ale s takovou ostudou, e Stj! Neslyte nic? Vichni cosi slyeli, stejn jako j, ale nevnovali tomu tolik pozornosti, aby si uvdomili, odkud hluk pichz a co je jeho pinou. Teprve kdy jsem peruil e, vzpomnli si vichni, e se zajatci zstal Inocncio. A prv odtamtud bylo slyet bolestiv vkiky. Nikomu nevadil siln lijk a vichni hned beli k zajatcm. Ale kik zatm utichl, jako by se v dom nic nedlo. Na prahu sedl Inocncio a klidn si pokuoval. V houpacch idlch se pokyvovali mj prvodce a guri. V mm pokoji plpolal vesel ohe, za otevenmi dvemi pokoje zajatc byla tma a zilo tam jen nkolik uhlk. Jedinou zmnou, kterou jsem cestou postehl,

- 127 -

byly ti tarafy, zaven na verand, aby uschly. Na Inocncia se hrnuly otzky ze vech stran a vechny stejnho obsahu. Snad jsi je nerozvzal a nenechal utci? Neutekli, ujioval negr. Le uvnit, ale musel jsem je na chvli rozvzat. Se svzanmi lidmi nelze o nkterch vcech hovoit. Nebyl jsem u zvdav na to, co se stalo. Rozsvtil jsem lampu, podal ji soudci a usedl na tet houpac idli. Zatmco jsem popjel mat, vyprvl guri, co se pihodilo. Ano, senhorov! Inocncio rozvzal tarafy a jednm trhnutm vysypal vechny ti fikly na hromadu. Chtli se na nho vrhnout, ale on jim poradil, aby pokali, a se jim opt rozproud krev a a si zvyknou stt na nohou, ekl jim, e teprve potom si to s nimi vypod jako prav ertv syn. Dlouho snel klidn jejich vyhrky, a teprve kdy se mu zdlo, e si u dost odpoinuli, ohlsil jim, e za chvilku pijde dovnit. Vrazil tam potom, zabouchl dvee, a co se dlo dl, to jsme si mohli myslet jen podle toho, co jsme slyeli. Ani to netrvalo pli dlouho , strachu jsme o nho mli dost, vdy tam vbhl s przdnma rukama a oni mli na ohniti polena. Ale Inocncio pojednou otevel dvee, vynesl tarafy, rozvsil je na verandu, a sotva byl hotov, pibhli jste vy. Ramos i Maria vyli v t chvli z pokoje s docela spokojenm vrazem v tvi. Mleli. Inocncio se obrtil na Ramose prv: Pane soudce, zpsobil jsem vm men kodu. Vlastn jsem to ani nebyl j, ale zd se mi, e ob idle jsou rozbit. Budu vm muset udlat nov. S tm si nelam hlavu, Inocncio! Byly u star a rozviklan; Zato jsi nm uspoil prci a myslm, e pro njak as nebude teba zajatce vzat. Jednu podmnku si vak pece kladu: po celou dobu, co zde budou, nesmj dostat jinou vodu ne z chladie, v kterm si umyli ruce. Ne, to nedovolm, mil soudce! protestoval jsem. Vle, e jeden z nich je postien vyrkou a e ti druz to vd. Nevm sice, e by se mohla nemoc penst studenou vodou, ale oklivost dovede zabjet lidi nkdy rychleji ne nemoc.

- 128 -

Tak by to nebylo ani mon, protoe jsem vodu z chladie na n vylil, kdy jsem je chtl pivst k vdom. Teprve pozdji jsem si na to vzpomnl a nanosil jsem erstvou. Oni o tom ovem nevd, piznal se Inocncio. Nu, alespo jeden den jim to nepovme. Trochu zn jim neukod za to, e vypili mou koalku, pimlouval se dobromysln stak. Jet jsem ji ani sm neochutnal. A pi tom zstalo. D a bouka trvaly pln dva dny. Jak tehdy prelo! Mosk pboj stle sloupal. Pohnl jej rostouc vtr, kter divoce foukal od moe k pevnin. Nebylo tm ani znt rozdl mezi plivem a odlivem, a piky vln olizovaly luny, pestoe byly vytaeny skoro a k domkm. Velik vesel bylo mezi rybi shromdnmi kolem naeho ohn, kdy se guri otzal: Pane, nen nebezpe, e se z toho stlho det rozvodni moe tak, e zaplav beh a k pat hor? Snad by bylo dobr, kdybychom si vysekali cestu pohodlnj lesem. Tak oblek vech obyvatel se zmnil. Tk vlnn poncha byla pi takovm deti stejn bezcenn jako mj gumov pl. I tch nkolik destek krok od jednoho barku k druhmu stailo, abychom promokli a na ki. Proto se vichni oblkli docela nalehko a - 129 -

nosili pouh pehozy, pleten z palmovho list. Byly pleteny docela dce, ale jednotliv stky list odstvaly daleko od tla, skoro vodorovn, take voda stkala z jednoho listu na druh. Velice praktick odv pozdji jsem podobn vidl u venkovan na pobe Mexika ale lid v nm vypadaj jako dikobrazov. Dikrobraz ulisu, kdy je hodn rozzloben, rozep ostny na vechny strany. Tko se v takovm plti projde dvemi, ale kdy se odlo, je at pod nm such. Protoe ve vech chatch stle hoel velik ohe, stail lehk oblek, i kdy vtr profukoval stnami z bambusu, obor zenmi bltem. Pebhali jsme v takovch pehozech od domku k domku a ubjeli jsme as besedovnm. O fikly nebylo obav. Okenice jejich vzen byly zven bezpen zabednny a na dvech visel velik zmek, kter se otvral, jen kdy jim byla dodvna potrava a dv na ohe. Jedli vak mlo. Netrpli hladem, zato tm vce zn, tebae v kout stl velik hlinn chladi erstv pitn vody. Nemohli se odhodlat k tomu, aby si z vody, o kter mysleli, e je t, v n se myli, uvaili kvu nebo mat. as si krtili tm, e se hdali, vzjemn si vytali sv hchy a svdli vinu jeden na druhho. Tm vychzelo najevo stle vt mnostv lotrovin, kter spchali v rznch mstech. U jejich dve stle nkdo sedl a bavil se poslouchnm. Ponejvce se tm zabval Pndega a piln si ve zapisoval. Jednou se mi svil: Vte, senhore, il jsem dosti dlouho ve mst, ale byl jsem slep ke vemu, co se dje ve veejnm ivot. Teprve te vidm, jak pinav vc je jist druh politiky a jak asto je politick vliv zneuvn. Ani kdybych v hlavnm mst sedl nkolik rok na universit, nenauil bych se tolik jako tady poslouchnm za dvemi. Ml jsem v myslu vnovat se politice a pracovat pro dobro svch spoluoban, ale te ztrcm vechnu nadji. A pesto si myslm, e se pro politiku docela dobe hodte a e mete bt sv vlasti uiten. erta! Takov pinav prce! Jak by nkdo mohl bojovat proti takov spleti korupce, podvod, uskok a finannch vliv nkolika

- 130 -

bohatch rodin, kter maj zem jakoby zpachtovanou? Myslte, e je lidsk sobectv vykoeniteln? I to je mon, pteli! Byl jste nkdy v hlavnm brazilskm mst? Je to nejkrsnj a nejist msto na svt. Asfaltovan ulice, na nich nen ani prku, vude krsn parky, zahrady, pln kvt a vn. A to ve je prce nkolika mlo let. Znal jsem Rio de Janeiro jet pedtm, ne se stalo tak krsnm mstem. Tehdy byla sice proda stejn krsn jako nyn. ale msto bylo pinav, zamoen lutou zimnic. Takzvan lep lid bydleli vysoko v horch, a bylo trestem, musel-li nkdo z nich bydlet v horkch mscch dole u moe. A co myslte, kdo m zsluhu, e se msto tak zmnilo, e se stalo nejen nejistm, ale i nejkrsnjm velkomstem, obvanm milinem zdravch lid? Kdo je nejdleitjm obanem v takovm mst, bez nho by se brzy vylidnilo a zarostlo v nkolika letech pralesem? Kdo by jm mohl bt? Pedseda municipality? President republiky nebo snad ministr financ? patn, kamarde! Nejuitenjm lovkem, nejuitenjm pracovnkem v takovm mst je cidi stok. Ano ten. Umte si pedstavit, co by se stalo, kdyby se stoky ucpaly? pinav prce, hrozn pinav, ale nkdo ji dlat mus. Padne-li dlnk pi t prci, hned mus nastoupit na jeho msto druh. Jeden velk fantasta, kter chtl zreformovat svt, prohlsil, e je to prce tak dleit a tak bohulib, e by se j mli vnovat mnii a jeptiky jako slub bo. A prv tak je tomu i s politikou. Dobr politik stejn jako pokrokov inenr me plnovat a prosadit politickou kanalizaci a svst do n vechno bahno, kter se nashromd asem v kad takov mlad zemi, jako je vae, stejn jako v zemch starch, kde se pestalo dbt o istotu. Zd se to bt prce pinav a nadlidsky velik, na kterou sla jednotlivce nesta, ale slyel jste to u ve kolch o star eck bji o Augiov chlv? Tak se zdlo bt nemon jej vyistit, a potom k tomu stail jedin obratn lovk, kter to provedl velice snadno tm, e do chlva zavedl reku ist vody. Byl za to prohlen bohem. Tak je tomu i v politice, kdy do n zavedete eku veejnho mnn, kdy povzbudte vechny ty

- 131 -

roztrouen dobr a poctiv, ale ustraen rybe a venkovany a spojte je v proud, kter vechno bahno prospch vyplav. Tady jste mohl pozorovat, jak je mono dlat dobrou politiku. Pouil jsem k tomu snad i nepknch uskok, tch, jakch je pouvno v politick praxi, ale vechno to smovalo k dobru. A vidl jste vsledek. Myslte, e by zde mohli njac fiklov opakovat nkdy jet sv neplechy? Pndega mlky naslouchal. Oistili jsme Had ostrov od had. Stlo to ivot jednoho starho, nepotebnho kozla. tyi kozli tam zato ij a tloustnou, ale cel ddina bude mt v budoucnu bohat uitek z plant, kter nebude muset ohrazovat ani proti kodn zvi, ani proti kom a jinmu domcmu dobytku. A budou-li ti tyi kozli dlat pli velkou kodu, ned mnoho prce je pochytat a zavzt zpt do hor. Ztunli tak, e se daj snadno polapit. Stejn jsme oistili osadu od fikl, ale nejen nai osadu: zvst o tom se roz daleko iroko po pobe i hluboko do vnitrozem a tam vude si lid uvdom sv prva. Prv proto jsem vs vyvolil, abyste jel se svm lunem stle ped fikly a vude il zvst o tom, co se zde stalo, abyste dojel do msta dve ne oni a tam u koene znemonil nejen innost jejich, ale vech jim podobnch. Cestou budete mt pleitost sbrat pramnky a spojovat je v eku, kter jednou vyist politick bahno zatm teba jen ve vaem okresu ale kdovco ve me pinst budoucnost? Svou pednkou jsem snad nadchl Pndegu, ale s plnm nespchem jsem se setkal u Inocncia. Odepel jasn a rozhodn pronsledovat fikly. Kdy jsem na nho nalhal, skoro se rozplakal. Nenute mn, pane, k vci, k n se nehodm! Pro mi najednou vyk? Protoe nemm u prvo na vae ptelstv, kdy musm odept splnit tvj rozkaz. Jakpak to, Inocncio? Co mysl, e ptelstv je nco jako otroctv? Jsi svobodn oban jako j a nikdo ti neme dvat rozkazy. To bys mi mohl vypovdt neptelstv i tehdy, kdybych j nechtl poslechnout tebe. - 132 -

To je nco docela jinho. Ty mi me vzt sv ptelstv, ale negr, kdy je nkomu ptelem, zstane jm do smrti. To, cos mi ekl, zstane navdy zapsno v m hlav a ned se u nikdy vymazat. Ty si tedy mysl, e m ptelstva je na vpov, protoe mm blou ki? Mysl, e se me nkdy smazat, es mi dvoval a e jsi el se mnou do nebezpe tam, kde se ostatn bli? Bv tak mezi lidmi, pane! Tedy si mysli, e jsem ernoch, kter m nhodou blou ki! Nemluvme u o tom! Nechce-li jt nepjde. Ale povm ti, pro jsem vybral prv tebe. Chtl jsem, aby vichni vidli, a hlavn aby sis to uvdomil sm, jak m prva jako starosta, a abyste vichni, ty i oni, pestali myslet na rozdly rasy a barvu pleti. Ale povz mi alespo, pro nechce jt! Boj se, e by se ti snad nkdo posmval? Oh, senhore, i kdyby ostatn na to nemysleli, budu na svou barvu myslet sm. Nebojm se posmchu, ale bojm se sm sebe. Nevm si, e bych je cestou pece jen nezabil. M jmno, pane, nen ert je pravdiv na puntk: zabjel jsem. Bylo to za mho mld, sebrali m a byl jsem zaazen do poprav ety generla Pinhera Machady za revoluce v Rio Grande. Nikdo nedovede vypovdt, jak to byla krvav revoluce, jak nenvistn to byly boje bratra proti bratru, v nich syn vradil a muil otce, v nich muili vzn, zajatce i docela nevinn lidi. Lid se promnili ve zvata. J musel zabjet, nebo by byli zabili mne. Je tomu u dvno, ale nkdy se mi o tom v noci zd, a takov noc je hor ne horeka. Zapshl jsem se, e u nikdy nezabiju bezbrannho lovka, ale toho jednoho fikla, prv toho, kter plakal ve lunu a volal po sv mamince, toho nejzbablejho, bych zabil. Neudrel bych se. Vdy chyblo mlo a byl by on zabil mne. Myslel jsem, es pecenil trochu svou slu, Inocncio. Ti proti jednomu byla pece pesila! To, e byli ti, mne zachrnilo, pane! Kdybych byl stl jen proti nmu, byl by m utloukl nadosmrti, ale ti druz dva mu pekeli a pletli se mu, a tak vlastn potloukl sm sv kamardy. Kdybych mu nebyl dal nhodou rnu, kter ho uspala, vedlo by se mi asi he. On je toti capoeira a dovedl to zatajit. Ani na jeho chzi to nebylo znt. - 133 -

Inocncio se odmlel. Capoeira bval brazilsk nrodn zpas, nco jako diu-ditsu u Japonc. Vynikali v nm hlavn nmonci, menci ernochu a Indini. Byl jsem za sv prv cesty ptomen sportovnmu zpasu, v nm jeden capoeira zvtzil v dvancti zpasech za sebou nad rznmi ampiny jinch nrod v jejich nrodnch zpasech. Porazil stejn anglickho mistra boxu jako Japonka nebo portugalskho bastonra, erme avl, fleretu i kavaleristy na koni. Sm jsem se pokusil o tst, a pestoe jsem myslel, e jsem velice obratn v ermu fleretem i dkou, octl jsem se na zemi, ani jsem vdl jak. Capoeira bojuje bitvou a pikami vech svch konetin. Pi sportovnm zpase m msto bitvy ttec namoen v barv, a tm zna rny, kter dostv jeho protivnk. Sm se bez obav vystav pstem boxera, na dv strany tlukoucmu klacku bastonra, avli erme, nebo palai kavaleristy a kopytm jeho kon. Pi jednom kole s bastonrem pouil capoeira sv bitvy, ale zaruil se, e protivnka nezran. S nepopsatelnou zrunost odsekal protivnkovi jeden knoflk na kabt za druhm a ukonil zpas tm, e mu odsekal tak knoflky u kalhot, ani sm byl jen jedenkrt zashnut hol. Jinak se capoeira svho protivnka zpravidla ani nedotkne. Jen velice rychlm mvnutm ruky nebo nejastji nohy tsn ped protivnkovma oima vylek soupee tak, e upadne vdycky smrem, kter si capoeira vybral. Pi opravdovm zpase dopadne zpravidla na nco tvrdho. Tento zpas, spovajc ve virtuozit, rychlosti a obratnosti, se mohl proslavit v celm sportovnm svt, kdyby ho nebylo zneuito. Politick strany brazilsk zaaly najmat bandy capoeir k svm elm. Nejprve k dosti nevinnm ertkm: kdy protivn strana pi volbch vyla s hudbou do ulic, poslali capoeiry, aby bitvou prozli buben a pokazili hlavn efekt. Zesmnit protivnka v zemi tak horkokrevnch oban, lid s tak velice vyvinutm smyslem pro humor, znamen vyhran volby. Ale druh strana najala hned dv bandy capoeir, jednu na obranu svho bubnu, druhou pro tok na buben protivnkv. Politick projevy staly se tak pro publikum podobnou zbavou jako bci nebo kohout zpasy. Byly uzavrny szky, kter strana buben zachrn a kter bude proznut. Pi - 134 -

takovch rozvnnch pleitostech se capoeirov neomezili jen na ezn bubn, jejich bandy si zaaly podezvat navzjem i krky a brzy pak nebylo vzcnost, kdy v tlaenici dostal eznou rnu i nezastnn chodec. Ob strany volaly po policii, ale capoeirov se vymkli asem svm zamstnavatelm z rukou a nestaila proti nim ani povstn brazilsk jzdn andarmerie. Stalo se sportem, e capoeira podbhl pod konm kavaleristy a bitvou prozl podpnu sedla, take jezdec za veobecnho smchu sletl na zem. Protoe vak i mezi policisty byli lid obratn, jejich palae obas pece jen zashly ne dosti obratnho capoeir, zaali capoeirov proezvat konm bicha. Slyel jsem vrohodnou zprvu, e tyi opil brazilt nmoncicapoeirov dlali neplechy v pstavu v Marseilli. Kdy s nimi policie nic nemohla svst, byla proti nim vyslna setnina vojska s nasazenmi bodky. Capoeirov je donutili k stupu a na sam kraj nbe a nahzeli je do vody, nae sami peplavali na sv lodi a tam se ukryli. Zd se to bt fantastick, ale kdo poznal capoeiry v innosti, ten tomu uv. Capoeirov se stali veejnm nebezpem, a musela bt na n uspodna honika. Byli odstelovni vude, kde se objevili. Protoe je lze poznat podle lehkho a houpavho kroku, stalo se i cvien v tomto zpase nebezpenm a v mlo letech byli vyhubeni pln. Pro svtov sport je to opravdu koda, prv takov jako u ns znik na nrodn hry paka. Snad se to bude zdt teni smnm, ale jakou senzaci by vzbudila v sportovnm svt nae hra pakov jedenctka! Jist by ns proslavila vc ne vechny propagan instituce. Inocncio zdvihl svenou hlavu. A proto, pane, nechci za nimi jt. Kdy je nechme uprchnout, budou bezbrann a jet k tomu oslabeni zn. Nebo oni zn dl. Nic nebylo platn ujiovn, e jsem vodu vymnil. Hubnou a slbnou vihled, a j pitom vm, e bych se neudrel a e bych toho chlapka cestou zabil. M pravdu, pisvdil jsem. Bude tedy lpe, kdy sm nepojede, ale pesto si vypjm tv jmno a tvou povst. Pndega bude vude vyprvt, e je hon eskorta, kterou vede velik ernoch, - 135 -

a tv jmno je bude stejn dsit, i kdy se mnou bude zatm na ostrov pekopvat sticov kopce.

Konen d ustal, mraky zmizely a slunce plilo za plnho bezvt na irou moskou pl. Jen moe samo se jet nechtlo uklidnit a nezbedn skotailo. Byly to vak jen dlouh, pomal vlny, kter se valily k pobe a srely se s tmi, kter se vracely. Zdlo se, e bude velmi obtn spustit luny na vodu, ledae by se vichni dkladn promeli. Pesto se rybi chystali nastoupit v obvykl as svou prci na ostrov. Zamstnvali se tm, e odhrabvali psek, kter nanesla voda na jejich luny, a snaili se je vyprostit. N kucha Silva penel do blzkosti lun zsoby v pytlch, elezn hrnce, pnve a ostatn kuchysk ndob. Takov obrzek jsem vidl, kdy jsem vyel na verandu, abych dohldl na potek prce. Ale obrzek se pojednou zmnil. Silva se prv chystal shodit pytel s fazolemi, kter nesl na ramenou, ale neudlal to. Vzpmil se, podval se k horm, zdlo se, e chvilku pozorn poslouch, pak se obrtil a stejn rozvn krel s pytlem zpt. I ostatn rybi zanechali prce a shlukli se v hlouek, obrceni k horm. Zdlo se, e o nem vn rokuj, ale jaksi se nemohli rozhodnout. Zatm Silva doel a ke mn a pytel shodil. Ml asi na srdci velikou starost! Konen si dodal odvahy a vn zaal: Pane, je mi lto, ale dnes a v nejblich dnech nemete potat s mmi slubami. Ostatn jich ani nebudete potebovat; protoe rybi nebudou na ostrov pracovat. Pro? Nejste spokojeni s platem, nebo mte zas njakou povru? Ne, pane, tak dobe zde jet nikdo nebyl placen a tak tu lid nemli nikdy tak dobrou stravu. Ani povra se tu nevyskytla. Nev vbec, jak to vechny mrz, ale rybi musej na moe, a kdo nejede na lov, je zamstnn ve vsi. Povinnost k sousedm je pednj ne vdlek. Tv prce nespch, ale zanedlouho budeme muset pispt mnoha lidem ku pomoci. Doufm, e se proto na ns nebude zlobit. Nerozumm ti. Ped chvilkou jste se chystali do prce a te najednou mnte rozhodnut. Co se vlastn stalo? - 136 -

Neslyel jsi dut stromy, pane? Neslyel, a nevm, co to m bt. Silva chvilku poslouchal, pokvl hlavou a ekl: Zde pod verandou nejsou slyet. Pojme ven, a tam porozum, pro te mme dleitj povinnost! Sel jsem za nm. Jakmile jsme vyli ped dm, kter zabraoval pohledu na hory, uslyel jsem tlumen rny, stle pravideln opakovan, jakoby z velik dlky. Ale ani te jsem nebyl o nic moudej a nedovedl jsem si vysvtlit pvod a pinu ran. Dval jsem pozor a zjistil jsem, e rny pichzej zblzka i z velik dlky a ze vech stran poho. Nejprve znly pouze ze severu, pak se roziovaly k jihu, ani ty prv ustvaly. Dlo se nco, co bylo vem srozumiteln, a proto jsem se ostchal ptt se pmo. Zaal jsem oklikou: Myslel jsem, e hory jsou neobydlen, ale podle pravidelnosti ran se zd, e to dlaj lid. V horch ije mnoho lid, pane, a nikdo by o nich nezvdl, nebt takovch phod. Dalo se ekat, e se daj do pohybu po tak silnch detch. Vyberou si na to vdycky takov as a vyenou z les vechny lidi a vechna zvata. Vak u tak bylo naase. J jsem, pane, rd chodval do les na lov, abych trochu zmnil jdeln lstek svho hostince, i kdy jsem byl vtinou bez platcch host, ale posledn dobou bylo skoro nemon tam jt pro zplavu klat. Vrtil jsem se posledn poset klaty jako mln drha hvzdami. Po tch slovech vykroil smrem k lunm, aby pokraoval v sthovn kuchyskho nad, a nechal mne na stejnch pochybch jako dve. K m radosti vak pichzel soudce s Pndegou, od kterch jsem doufal vyzvdt vce. Ji z dlky na mne volali: Je to mrzut, ale musme peruit prci na ostrov I svatbu musme odloit, pispchala doa Maria. Prv jsem vs chtla podat, abyste mi pjil kuchae, a te ho nemte ani vy. Jist oteve zase svou hospodu vak u tam nos hrnce. Kikni na nho, Pndego, aby tam odnosil tak vechny zsoby, kter byly pipraveny pro ostrov! Co by se nedostvalo, a vezmou u mne nebo

- 137 -

u Ramose! To bude lid! A rybi a sebou trochu hnou a vyjedou na moe lovit! Pijdou vichni hladov. Nechtli byste mi vysvtlit, co se vlastn dje? Kdo pijde hladov a jak jsou to rny, kter se rozlhaj z lesa? No pece kuraissoni. Myslte tan mravence? Co jinho? Obyvatel les dvaj znamen dery na dut stromy. Jsou to vstran znamen, a kad, kdo je usly, je povinen bet k svmu dutmu stromu, aby varoval ostatn, e thnou kuraissoni. Myslte, e dojdou a k moskmu behu? Asi ne. Jet jsem nikdy neslyel, e by doli na beh. Co by zde tak hledali? Ale vyenou z lesa vechno, co je iv, a je to zv nebo cristo. Nebudete se hnvat, e rybi nebudou pro vs nkolik dn pracovat? ptala se m doa Maria. Pijde mnoho lid a bude vru teba nalovit hodn ryb a nasbrat mosk ovoce. Kdy se i star pan rozhodla odloit svou svatbu, tu bylo asi vru teba kad pomocn ruky. Takov sebezapen zasluhovalo odmny. Ovem, e nic nenamtm. Vzal bych vm jen Inocncia, ale nahradm jeho lovek tm, e pivezeme z ostrova banny. Tak Pndegu bych vzal s sebou. Beztak by k dn velk prci nebyl, ale potebuji jeho lun. Nechci se plst do cizch vc, ale jednu vc by snad bylo mono provst hned, dokud se nepim hrnou lid, a to je vae svatba. Co kdyby pak Inocncia napadlo podkovat se z adu starosty? Pak byste nemli, kdo by vs oddal. Star pan se ta mylenka zalbila. Bylo j to znt na och, ale pece mla nmitku: Za tak krtkou dobu nen mono uspodat hostinu pro svatebany, a tm mn nyn, kdy se zakrtko musme starat o tolik lid. Svatebn obad mono provst v nkolika minutch v soudcov byt, a za svdky si mete vybrat dva, kte mnoho prce nenadlaj, jako ptele Pndegu, a hodilo-li by se vm, teba mne. Na hostinu je dost asu, a se ve zase uklidn. Vru, zd se mi, e nemete mt lep pleitost k tak slavn svatb, jakou jet zdej kraj nevidl. kte, e pijde mnoho lid a e budou hladov. Bude teba je - 138 -

nakrmit. Budou to chud lid, uteenci ped ivelnou pohromou, kter je vyhnala z jejich pbytk. To je jasn, ale jak dalece znm zdej lid, myslm, e pohostinstv jim bude trapn, nemaj-li monost vm je oplatit. m chud, tm hrdj. Nelo by to zadit tak, e byste je uvtali jako svatebn hosty? Pozoroval jsem oba zvdav. Pece jen v nich zstal alespo zbyteek dvjch nzor, a hlavn na Ramosovi bylo znt, e pot. Svatebn hostina znamenala velk vydn, kter se mu zdlo zbyten, a s radost proto uvtal mj nvrh na proveden obad bez okzalosti. Hostina se mohla odloit na pozdj dobu. Kdy se vak zadval na Marii, pochopil, e s tm nen spokojena a e by na to nepistoupila. Zbyten vydn, docela zbyten, ale nutn. Hledl tedy, aby na sob nedal znt, e nem z mho nvrhu radost. Prv tak nepjemnm vydnm bylo krmen benc. Podobn vahy jist promnuly i hlavou doni Marie. Snad tak bojovala sama se sebou; netrpily ji vdaje svatebn hostiny, ale pohotn, bezplatn pohotn tolika lid, to byl pece jen trochu rychl pelom od dosavadnho zpsobu mylen a ivota. Zde se jim vak nabzel npad, kter oba nutn vdaje spojil v jeden, a k tomu jet poskytoval monost uspodat tak slavnou svatbu, o kter se bude jet po desetiletch vyprvt v celm kraji. Chopili se ho proto. Jen tak, aby se nezdlo, ml Ramos nmitku: Mm jen obavu, zda bude ve vsi dost koalky pro tolik lid. Nepomluv ns pak nakonec? Z toho nemm strach. Za danch okolnost nebude mt nikdo stnost. Bude to alespo prvn svatba, pi kter nebude opilc. I do novin bude moci Pndega napsat jej popis. To rozhodlo, a doa Maria hned dlala dal plny. Lid s sebou jist pienou tak svj dobytek, ovce, slepice. Bude mono od nich koupit jalovici, a drbee bude tak dost, i prastek. Co kte, senhore, nemohl byste pro ns obstarat nkup, aby lid nemysleli, e chceme vyut jejich zl situace? obrtila se na mne. Nebudu to kupovat sm, protoe bych platil pli draho, ale obstar to Inocncio. Na na svatb nebudeme pece spoit vi, Ramosi? - 139 -

Nu, dobr, vezmu si to tedy na starost. A te, ne bude jet vt poplach, mohli bychom se postarat o proveden obadu. Souhlaste? Inocmci! Starosta pibhl a li jsme k soudcovu domu. Pndega mu cestou vyprvl, k emu ho potebujeme, a pipravil ho na jeho prvn edn vkon. Pndega napsal v nkolika minutch svatebn smlouvu, kterou podepsali novomanel, j s Pndegou jako svdci a pro jistotu soudce ovil hned vechny podpisy. Mysleli jsme, e tm je ve skoneno, a don Ramos chystal sklenky, abychom to vichni zapili sklenikou jeho nejlep a nejstar cachagy. Inocncio si to vak usmyslil docela jinak. Chtl hrt svoji roli doopravdy. Podrel ruce obou manel ve sv, dlal, jako by jim nasazoval snubn prsteny, a zaal: Dali jste m zavolat, abych provedl svatebn obad. Jsem starosta, vy jste to chtli, a proto jsem to udlal. Jsou mimodn pomry, a proto mono hostinu odloit o njak den, ne se dostav host zvan i nezvan. Stejn je mono pimyslet si prsteny. Obad je proveden a zapsn Pndegou. etn knka; do kter satek zapsal, je sice jen prozatmn, ale m plnou platnost. J vak myslm, e bylo jet teba - 140 -

provst jin obad, a kdy nebyl proveden dve, jak ml bt, je to tak vina mimodnch pomr. Oddychl si, ne pokraoval: Obad, kter mm na mysli, je zpis nov narozench, je to kest vs obou, kte jste se stali manely. Neperuujte mne. Nejsem te ernoch, ale starosta. Vy dva jste se narodili vlastn teprve ped nkolika dny. Znme vs sice od dtstv, ili jste mezi nmi, ale nikdo vs neml rd a vy jste nemli tak nikoho rdi. To, co jste ili, nebylo mono nazvat ivotem ili jste jako stice v tvrd skopce. Pak mezi ns piel hleda poklad. Nenael sice poklady na ostrov, zato vak nael poklady v ns vech, nael je i ve vaich sticovch skopkch a vy jste se znovu narodili. Takov novorozeata je teba poktt, a proto vs ktm a zapisuji vs do matriky srdc ns vech. Jmnem vech obyvatel ddiny vm peji mnoho tst! Na zatku tto podivn ei se nm zdlo, e u enka zvtz ernochm vrozen dtsk hravost; ekal jsem, e nakonec propukne v hlasit smch a tm celou vc zesmn. Ale Inocncio se dval vn a mluvil srden, e stejn vn jsme naslouchali. Kdy pi poslednch slovech vylil na hlavy novoktnc obsah pro nho nalit sklenky cachagy, zamlily se oi vech a don Marii tekly po tvch velik slzy. Kdy ukonil, objal ho Ramos a star nevsta mu nastavila tv, aby ji po starm zvyku polbil.

KAPITOLA DEST
POKLAD NA OSTROV Duniv hlasy dutch strom pozvolna umlkaly jeden po druhm, a zmlkly docela. Bylo to znamenm, e u vichni obyvatel les opustili sv bydlit a nastoupili cestu k moskmu behu. luny ryb byly staeny k okraji pboje a jejich majitel nakldali na n rzn poteby podle toho, jak byl el jejich dnen prce. Nkte pineli sv tarafy, jin velikou spolenou s, kterou mli zathnout velik kus moe, a jin se vyzbrojovali maetami s foisemi, srpovit zahnutmi sekyrami, aby ze vzdlenjch ztoin - 141 -

pivezli dostatek pce a pinesli z pokraj lesa palmitos, jedl den pralesnch palem, kter v blim okol vesnice byly u vyhubeny. Rychle byly vztyeny story, vytaeny plachty, a luny se rozjely rznmi smry v houfcch i jednotliv. Jen my ti v Pndegov lunu jsme nevythli plachtu. Nechali jsme se zvolna houpat moem a odnet klesajcm odlivem k ostrovu. Pouze chvilkami se nkter veslo namoilo, aby trochu napravilo smr lunu, s kterm si nezbedn moe chtlo pohrvat. Co myslte, kdy asi pijdou lid z les? zeptal jsem se. Tak kolem poledne se zanou trousit. Posledn pijdou snad a rno, a ti, kte si budou pli dvovat, dojdou a ztra k polednmu. Zd se mi, e by to byla dobr pleitost, provst soupis vech obyvatel. Myslte, e pijdou vichni? Z thle strany hor ano. Snad nkte, mn zkuen, zstanou, anebo ti, kte v, e vynali njakou novou ochranu proti mravencm, ale s tmi se u neme potat. Z tch se sotva nkter zachrn, pjde-li hlavn proud blzko jeho bydlit. Myslm, e trochu pehnte. Poznal jsem kuraissony, tan mravence, hned za sv prvn cesty v horch za pstavem v Santos. Dkladn m vydsily ppravy, kter podnikal mj hostitel, a mravenci by m byli mlem dostali. Byl jsem tehdy zelen; vechno, co jsem vidl, bylo pro mne nov, na vechno jsem se chtl podvat zblzka, a vechna nebezpe prales, o kterch jsem slyel vyprvt, mi byla smn a vynalezen jen pro postraen novk. Piel jsem k nzoru, e postrach z kuraisson je t jednou z takovch povdaek. Byl jsem tehdy hostem jednoho kolonisty, kter se ped mlo roky usadil v pralese a zaloil tam ttinovou plant. Sedli jsme u obda, kdy pibhl mulatsk kluk od souseda a kiel jako pominut: Kuraisson, kuraisson! a utkal dl Tam neznali signalizovn dutmi stromy? Ne? Z toho tedy vidte, e v tom kraji nejsou pli velk armdy kuraisson. Ve zdejm kraji jsou jejich tahy tak poetn, e by bez dutch strom zniili vechny obyvatele les. Nebylo by vbec mon tam t. Ale vypravujte dl! Rd bych vdl, jak se tam lid brn.

- 142 -

Moji hostitel nechali jdla a nemli ani kdy mi vysvtlit, co se dje. Sneli kdejakou ndobu, umvadla i plechovky od petroleje, naplnili ve vodou a stavli je pod kadou nohu stolu, idl a postel, na nich se pak usadili a ekali. Zadil jsem se podle jejich pkladu a usadil jsem se na jednom menm stole. Teprve kdy se vichni usadili, viml si mne hostitel, e pr jsem pli blzko stny a ikm stechy a e se musm pesthovat doprosted pokoje. Pesthoval jsem se, ale stle jsem jet nevdl, o jde. Bylo mi divn, e nikdo neslezl, aby mi pomohl. Slyel jsem podivn zvuk, takov ustn, skpn, kvikot, ani nevm, jak bych to pojmenoval, a nemohl jsem zjistit, odkud to vechno pochz. Potom se mi zdlo, e se cel dokov krytina pohybuje a kad stblo e se krout, jako by hoelo, ale nebylo vidt ani plamen, ani kou. U jsem chtl slzt, abych se el podvat, co se dje, ale hostitel mi hrub poruil, abych zstal sedt, kde jsem, a ani se nehbal. Houkl jsem si na nho podobnm zpsobem: e vm stoj za to dlat takov komedie jen proto, abyste m vystrail! Nevte, co mluvte! zaval na mne. Podvejte se na podlahu! Opravdu podlaha, kter byla z udusan hlny a tvrd jako mlat, se jemn vlnila a z podlahy pichzel stejn zvuk jako z dok stechy. Lehl jsem si na stl a nevmaje si varovn hostitele, shl jsem si na ten pohybliv koberec, abych vdl, co to vlastn je. Ale nramn rychle jsem zase sthl ruku zptky. Na dvou prstech jsem ml zakousnutch nkolik kuraisson Jak vypadali? Byli to mravenci jako mal vosy, ale tenouc, asi dva centimetry dlouz, s velikou tvrdou hlavou a na t mli pr dlouhch, na konci do pravho hlu proti sob zahnutch kusadel s jedovatou lzou. Do eho se zakousnou, toho se nepust. Nechaj si radji hlavu utrhnout, a ty mi tak zstaly viset na prst jet dlouho potom, ne jsem nael lkaskou lancetu, abych roztpl hlaviky a vythl je z ke. A po celou tu dobu se mi zdlo, jako by ty mrtv hlaviky stle jet do rny stkaly jed. Byla to bolest mnohem hor ne bodnut srn. Takov vtrav bolest, kterou bylo ctit a v morku kost. Asi jsem hodn kviel a svjel se, protoe hostitel na mne kiel, abych se - 143 -

hledl udret na stole a nespadl na zem, protoe by pro mne pak u nemohl nic podniknout. Zdlo se mi, e v mstnosti ki vichni najednou. Potom mi kali, e jsem ml velk tst, e jsem nespadl a e stl ten mj tanec vydrel a nerozsypal se. Trvalo dost dlouho, ne bolest pestala alespo natolik, e jsem zase mohl myslet, a ne m zvdavost nad n zvtzila. Cucal jsem si prsty i s hlavikami mravenc a zaal jsem se dvat kolem sebe. Vichni sedli na stolech jako opice a dvali pozor, aby njak mravenec na n nespadl se stropu. Kdy se tak stalo, honem ho chytili do hadru a zmkli ho. Po prv zkuenosti jsem uznal, e je to docela moudr, a zadil jsem se podle toho. Nebylo to snadn. Ty potvrky jsou velice tvrd, a protoe jsem ml jen kapesnk, peloil jsem jej nkolikrt, co vak nepomohlo. Mravenci, kte na mne spadli, prokousli kapesnk a snaili se zahryznout se mi do ke. Teprve pak jsem si jich mohl lpe vmat. Dm ml stny z bambusu, ohozen hlnou, ale ty byly cel rozpraskan, take skulinami foukal vtr. Mravenci vlezli do kad skuliny, a nikdy bych byl neuvil, co velijakch zvtek v tch stnch a v dokov stee ilo. Vechny vytahali, od blech a k velkm ploticm, pavoukm, ba i jetrkm, a jakmile nkter vythl svou zmtajc se koist, hned ji obalili ostatn mravenci a ve chvilce z n zbyla jen kostika nebo kousky krune a krovek. A nic vce nezbylo, jak jsem pozdji zjistil, ani z malho unka, kterho lid zapomnli v chlvku. Zdlo se mi, e jsem zaslechl jeho docela krtk kvikot. Ostatn prasata, kter kolonista ml, zabhla nkam do lesa a vrtila se a za nkolik dn, obalen bahnem. Kolonista u s nimi nepotal. Nemyslel, e se kdy vrt. Jet dlouho, kdy u nebylo mravence slyet, jsme sedli na stolech. Mn to ale nedalo. Vzpomnl jsem si, e jsem si v rozilen zapomnl chytit nkolik mravenc pro svou sbrku. Sbral jsem tehdy vecko mon. Slezl jsem, abych ptral po njakm opozdilci, a nedbal jsem hostitelova varovn. Pr bych se mohl srazit s njakm rojem, kter se opozdil nkde u vt koisti, ekl jsem jim, e takov oddl u bude jist naran a d mi pokoj, ale kuraissonov pr se nikdy dost nenasyt. Snad mli pravdu, protoe jsem se s takovm rojem potkal, - 144 -

a mravenci m dkladn prohnali. Najednou jsem kolem sebe slyel ustot, a a jsem utkal kam chtl, ustilo to kolem mne na vech stranch. Natst jsem dobhl k potoku. Byla to takov horsk bystina a v tch mstech tvoila men vodopd, do kterho jsem skoil. Patrn i prasata se zachrnila podobnm zpsobem. Prudk voda odnesla mravence, kte se mi zachytili na aty, a u mne nekousl dn, ale tak jsem dnho neulovil pro svou sbrku. Nelituji toho, protoe m tehdej sbrky stejn pily vechny nazmar. Neml jsem potebnou vzbroj a tak jsem pak pestal prodniny sbrat. Pak mravenci odeli, jak pili, a prce a ivot v pralese zase pokraovaly v obvyklch kolejch. Ale sbratel hmyzu by byl plakal nad vdlkem. Krom komr a ostatnho hmyzu, kter se rod ve vod, vymizelo vechno. Spalo se nm ovem mnohem lpe. Ani jedin blecha ns neruila ve spnku a ani jedin klt jsme nemuseli dobvat ze zancen ke. V naem kraji byste takov pozorovn nemohl dlat. Zde by vs neochrnilo dn umvadlo naplnn vodou. Objev-li se kuraissoni, pijdou v takovch mnostvch, e je nezadr ani irok baina, ani ohe. Jdou na vodu, top se v celch rojch a pes most mrtvol jdou jin dl, ohe udus svm mnostvm, na hoc deva nalezou, obal je a sekva se na nich, ale lezou pes sekvaen dl. erou a erou ve, co je zve, erou ve dne, erou v noci, thnou v pruhu irokm nkolik set metr, ale jednotliv zvdov se rozthnou v linii a nkolika kilometr, a jakmile na nco vtho naraz, hned pivolaj ostatn. Rd bych vdl, jak je pivolaj! Povzte nm, odkud pichzej a kam zas najednou zmiz! Nkdy se neobjev po mnoho msc, nkdy i nkolik rok o nich nen vbec slyet, a pak jsou zde zase najednou v nespoetnch milinech. A co bych nejvce chtl vdt, m se iv po celou tu dobu, co o nich nevme, ty miliny a snad miliardy tak ravch zvat. Nejste asi sm, kdo by to rd vdl. Je to s nimi asi jako s kobylkami, kter pilet v ohromnch mranech a seerou celou rodu rozshlch kraj. Kobylky mono lpe sledovat, ale pokud je zjitno, pilet ze suchch pout, kde nen traviky, kterou by - 145 -

mohly rt. A v severn Evrop se as od asu objevuj lumci a v nesetnch proudech zaplav celou krajinu. O tch se alespo v, kam zmiz. Po takovm rojen, po tak nesmyslnm a bezelnm rozmnoen udlaj hromadnou sebevradu a naskkaj do moe. Kobylky, kdy nakladou vajka, se vznesou a asto tak zapadaj do moe nebo vyhynou morem. Jejich pt generace, kter se vylhla z vajek, nadl sice mnoho kody, ale i kdy ji lovk umle nevyhub, vyhyne sama. Nen znmo, e by se vracely tam, odkud pily, alespo nikoli v mranech snad jen jednotliv. U kuraisson to snad bude nco podobnho. Sta zkuen lid vypravuj, e se mravenci objevuj vdy po deseti letech a ve zvl velikch rojch po dvaceti letech. Snad. Snad je to t deseti a dvacetilet rytmus jako velik povodn ek. Kdo to me zjistit a kdo zn pinu? Jak etn tajemstv m proda! Moji oba spolenci by si byli rdi jet dlouho povdali o zhadch prody, aby je eili neplodnm hdnm, ale bylo teba chopit se vesel a zatoit kolem ostrova. Velik boue pinesla mnoho divnch vc, kter uvzly mezi balvany, a odliv je pomalu odkrval. Mnoho vak tak odnesla. Na prv pohled jsem vidl, e se nco stalo s sticovmi kopci, u kterch jsme krumpi a lopatami rozruili vrchn, staletmi udusanou vrstvu. Jako by moe rlilo na nai prci a chtlo samo odnst poklady, po kterch jsme ptrali vlna za vlnou narela na sticov ulity, rozviklala je svmi nrazy a smetala jednu po druh. Zejmna nejir mohyla, na kter jsme nejvce pracovali, se snila o nkolik metr. Na jejm povrchu Pane a pteli! Nevid, co je tam na tom sambaqui? Nkdo tu byl, pomhal nm a nechal tu pro tebe drek. Jak lehk bylo pro vcho lovka, pro mysl snadno nchylnou k povrm, uvit v zkrok njak nadpirozen mocnosti. Inocnciova mysl k nemu takovmu nchyln byla; i kdy se tornu brnil, ml to v krvi, zddil to po dvnch africkch pedcch. Snad m takov vc lovk krsnj ivot, kdy v, e tolik velikch dobrch bytost se star o jeho ivot a svd boj s jinmi bytostmi, kter mu chtj kodit. Jak pohodln je vymyslet si sbory otrok, - 146 -

kte se o lovka staraj a spokoj se za odmnu nepatrnm drekem, vzpomnkou ve form modlitbiky. Ale stzliv lid, jako j a Pndega, k sv velik ltosti vme, co je te, a e hladk vc skt vod men odpor ne hranat a kostrbat stice, proto jsme chpali, e dreek nm tu nenechala dobr vla, ale rozbouen voda, kter odvalila ulity a uprosted prohlubeniny, ji vymlela, zanechala nkolik kamennch seker z hlazenho kamene, asi pl metru dlouh hlazen tlukadlo a nejkrsnj pedmt, jak jsem kdy nael: kamennho papouka s roztaenmi stylizovanmi kdly a prohlubeninou na prsou, kter slouila jako mlk ndobka. Nebyl to prv podobn pedmt, kter vydalo sambaqui vd, ale byl nejkrsnj a nejumletji proveden ze vech, kter jsem znal a vidl v rznch muzech. Nu, nemte radost, pane? ekl Pndega. J kdybych nco takovho hledal a tak snadno bez prce nael, postavil bych se radost na hlavu, tepal ve vzduchu nohama a pak bych jet udlal adu kotrmelc. J z toho radost nemm. Mnohem radji bych tu vciku pracn vykopal sm. Je to sice krsn prce, vt a krsnj ne jin dosud vykopan, ale vdecky je prv tak bezcenn jako vecky ostatn, kter jsou v muzech a kter nali hlupci irou nhodou. Nic nm nek, k emu slouila, a co nm mohla ci, to odplavilo moe. Co by kus skly mohl kat? K emu ten sochor mohl bl? Snad Zase snad. To je slvko, kter nejvc nenvidm ze vech slvek. Jsou lid, kte je maj velice rdi. Hlavn uenci, kdy sed ve svch kabinetech, si vymlej celou adu takovch snad. Nalo se u nkolik takovch ndobek ve form ptk, ab i jinch zvat a vechny maj takovou docela mlkou prohlube jako misku, do kter se mlo vejde. O lidech, kte je vyrbli, nevme skoro nic, mme z nich jen nkolik kost, njakou rozmakanou lebku, to je vechno. A pece si uenci vymysleli mnoho vc, napsali hromadu uench knih, a protoe se do tch misek mlo vejde, tvrd, e to byly obtn misky, do nich pozstal ronili slzy na hrob velikho nelnka. Jin v nich vid idoly, modly a dokldaj to rovn vymylenmi dvody. A j zde najdu nejkrsnj ze vech, dostanu se k n po - 147 -

tdenn prci tolika lid a nemohu pispt vdomostem o lidech, kte ji vyrobili, o nic vc, ne kdybych o ni byl zakopl nkde na behu, kam ji voda vyplavila. A co byste mohl ci, kdybyste ji byl vykopal sm? Mon mlo, mon mnoho. Vykopal jsem u jednu severnji odtud, ve stt Pran, ne vak sm, nbr s pomoc nmonk, kter mi pjil guvernr. A ti ji nali, prv kdy jsem ml zchvat zimnice, a oni pitomci m nechtli ruit a chtli mi udlat radost tm, e m pekvap. Kdy m zchvat peel, nael jsem vedle svho lka hezky zpracovanho kamennho holuba s prohlubeninou, pkn umytho, e na nm nebylo ani prku z vrstvy, z kter ho vykopali. Tehdy mi alespo ukzali vrstvu, ve kter ho nali. Ale z naden nad nlezem kopali vniv dl, nakopali toho hodn a nali velijak pkn vci, vechny z hlazenho kamene. Ale to jsou zase jen pouh snad! Snad mi ukzali sprvnou vrstvu, snad se zmlili. V te vrstv, ve kter, jak kali, udlali ten nlez, jsem pak kopal sm po nkolik dn. Zjistil jsem prapodivn vci. Byly tam lidsk kosti, ale vechny roztpnut. Nebylo to tedy pohebit, ale zbytky hostin lidojed. Rozbjeli kosti, aby z nich vybrali morek. Alespo nco jsem tedy vdl o lidech, kte utvoili vrstvu, v kter jsem kopal. Ale povdla mi jet mnohem vc. V jinch vrstvch nad n i pod n, jsem mezi sticemi nael popel a kousky devnho uhl, hrub nstroje z otloukanho nehlazenho kamene, a prv v t vrstv, kde byly pr objeveny hlazen a jemn zpracovan kamenn nstroje, ve vrstv, v kter byla nalezena krsn zpracovan soka holuba, nenael jsem ani uhlek. ani prek popele dkaz, e lidoroutsk lid, kter tam tehdy odbval sv orgie, neznal nebo pesnji eeno neml ohe. Ani jedinou oplenou kost jsem nenasel v t vrstv a byly tam kosti velryb a zvpenatl ptee velikch ralok, a to ve jedli ti lid syrov. Bylo by mono, e by pralovk doel k tak vysok kultue bez znalosti ohn? Nebo to byla jedna z tch velikch tragdi lidstva, kdy jim uhasl vn ohe, stle udrovan po cel pokolen privilegovanou vrstvou, a lidstvo zstalo bez ohn a nedovedlo si jej udlat?

- 148 -

Znechucen jsem tehdy zanechal prce. Neslouilo mi zdrav, dochzely mi penze. Vyuil jsem zde pleitost v nadji, e pece jen budu moci pesnji zjistit pravou vrstvu a e snad nkter z nich pov vc. A te, kdy jsme se pracn prokopali tak blizouko k n, odneslo mi ji moe a jako na posmch mi zde nechalo jen nkolik ukzek. Pro muzeum, kter je dostane, to budou pkn kousky, ale pro mne je to jen inventrn slo bez vdeck ceny. Dojdte s Inocnciem na plant a nanoste banny! J se zatm budu bavit pozorovnm moskch zvtek, abych si spravil pokaenou nladu.

KAPITOLA JEDENCT
K LEHKOMYSLNOSTI JE TEBA ODVAHY

Je mezi mmi teni nkdo z tch astnch lid, kte ili u moe? Nemyslm turistu, kter hnn programem cestovn spolenosti pestupoval z vlaku do parnku, nechal se okrdat ve patnch hotelch, kde ho patn obsluhovali, nemyslm lzeskho hosta, kter se njak as povaloval v moskch lznch, il v pepychovch hotelch nebo ve vilch, musel se pevlkat nkolikrt denn, nudit se na promendch, nechat se obrat v hernch a pitom vidt moe pln lidskho hmyzu, mezi nm se koupal obleen, za kiku a vskotu, e ani nevnmal tu stlou pse moe myslm nkterho z toho mla slastnch jedinc, kterm osud dopl t u tropickho moe mezi dobrmi, spokojenmi rybi, kde nemusel potat ani s penzi, ani s asem, kde mohl pozorovat moe v jeho kadodenn se mnc krse a ivit se jeho rozmanitm, stle se stdajcm ovocem. Tm nkolika astnm by bylo zbyten popisovat, jak je to krsn ivot a tm ostatnm? Darmo jim o tom pst vdy by nepochopili. A kdyby co bych to vbec uml popsat? Myslm, e je mlo lid, kte proili ivot tak krsn jako j. A nejkrsnj proitky mi dalo moe a prales. Byly krsn ty - 149 -

nebetyn ledovce na vrcholcch Kordiller, ale byly tich, mlenliv, a kdy se pece rozezpvaly, hovoila nad nimi bl smrt, proti kter se marn brn nepatrn a nemotorn tvoreek, jakm je lovk. Tak moe zn smrt v nejrozmanitjch formch, ale tm me lovk vzdorovat v dobe stavnm lunu, svmi zbranmi se me brnit dravcm, svm dmyslem se chrnit ped nebezpem. A jak ept, hovo, zpv i ve moe, kter nikdy nen docela tich a nm! I nejastnj tulk m chvle rozmrzelosti, chvle, kdy by nejradji nikoho, ba ani sebe nevidl, ale sv-li svj al moi, jako by jej svil pteli al zmiz a on na zapomn. Uke mu tolik krs a tolik zajmavost, e odvede jeho pozorovn, d zapomenout na nespchy, na zklaman nadje i na as. Tak se stalo i mn. Pebrodil jsem se pes mlk prplavy z jednoho ostrvku na druh, a jsem si vyhledal pkn msteko na velikm plochm kameni. Poloil jsem se pohodln na bicho, nechal jsem ht sv zda pjemnmi slunenmi paprsky a ovvat se jet pjemnjm vnkem, sehnul jsem se na hladinu, ani ne metr vzdlenou, a dval jsem se. Ve tam dole zdlo se bt mrtv. Zavinil to snad mj stn? Ale mezi kameny se zaaly pohybovat bodliny moskho jeka, tam hvzdice pomalouku nakrucovala jeden ze svch paprsk, lam zase vyletlo z dry klepeto kraba a zachytilo njakho nevinnho tvora a najednou vechno zmizelo, voda zhndla, zakalila se. To peletla spie pozptku velikou rychlost a rozstkala kolem sebe svj inkoust. Pestvka! Po chvilce bude dal jednn. Zpotku zvolna se vynouje podmosk krajina jako z mlh. Je vidt jen hrub obrysy kamen, ale obraz se rychle jasn, inkoust spie se rozpout, rozptyluje, nebo jej poraj miliny mikroskopickch tvorek, a hol kameny ponaj opt rozkvtat. Sasanky vystrkuj sv chapadla v nejzivjch barvch a nejfantastitjch tvar. Koutkem oka pozoruje dosud neznm jev. Jen kousek dl, tam trochu v hlubch vodch, je nehybn, obrovsk, prhledn, jakoby sklenn zvon, stle mnc barvu jako velik mdlov bublina. A pod nm krajkov vlken v nnch odstnech barev se mncch a stdajcch. A ve to, a zdnliv nehybn, se pomalouku pokyvuje, vlknka se chvj, cel ta podivn bytost se - 150 -

pojednou rozechvje a stahuje krajkov vlken do svho nitra s njakm neviditelnm lovkem. A hned zase je spout dol, aby hledala jinou potravu. Vdal jsem asto mosk medzy velijakch tvar, ale jen z dlky, z paluby lod, vdal jsem je vyhozen plivem na mosk beh, ale to ji nemly svou krsu, to byla jen hromdka bezbarvho slizu. Nkolikrt jsem chtl spustit st, vylovit ten mosk pzrak a dt si jej do sklenn ndrky, abych jej mohl pozorovat zblzka, ale vdy jsem byl varovn zkuenmi nmonky, abych se stehl se jich jen dotknout: jejich splen pr na ktermkoli mst ke zpsob kee v celm tle. Nebylo by m odstrailo takov varovn, ba ani ppad nejlepho plavce v Riu, kter se pi zvodu dotkl medzy, zahnan do pstavu boukou, a utopil se mezi zchrannmi luny. Ne, neodstrailo by m, ale neml jsem nikdy dostaten velkou sklennou ndobu, v kter bych medzu mohl pozorovat. Nebylo teba varovn, kter by m odradilo od prohlen medz, vyvrench na beh, umrajcch a za velkho zpachu se rozkldajcch. Dostaten m pouila nehoda psa, kter si k medze zvdav piichl a za hlasitho vyt po dlouhou dobu se svjel a vlel po zemi. Zde jsem ml konen pleitost dvat se pohodln, zblzka a bez nebezpe. A as utkal. Kdo nevidl, nepochop, e se lze dvat dlouh hodiny na tvora zdnliv nehybnho, zavenho v mosk vod jako baln ve vzduchu. A pece nen nehybn, jen velice pomal jsou jeho pohyby nahoru a dol. Pomalu, pomalouku, jako by kynula, nabv medza na objemu a sloup do ve, zase se zmenuje a stejn pomalu kles. Myslm, e to jsou jej jedin monosti samovolnho pohybu jinak mus jen spolhat na mosk proudy, e ji zanesou do mst, kde je potrava. Zanesou-li ji do takovch mst, ije, zanesou-li ji do studench kraj, nebo vyhod-li ji na beh, hyne a neme si nijak pomoci. Smutn dl, spolhat jen na nhodu, kter znamen bu ivot, nebo smrt, nemt monost sm urovat svj osud. A pece i takov slizovit medza m sv krsn dny, m sv vn, i kdy to uenci popraj. Medza se najednou znatelnji zachvla a cel se rozhoupala, jako kdy zvon zan vyzvnt. Houpala se pravideln napravo, - 151 -

nalevo. Mla by tedy pece jen monost jinho pohybu? V jednom rozkyvu se pohyb pojednou zastavil, nedobhl a prudce se vracel zase zpt. Dve napjat leskl povrch pojednou cel zkrabatl, pomakal se a ztratil sv krsn barvy. A skoro se mi ztratil, a byla voda stejn jasn jako dve. Ale byl jen o kousek dl, bezbarv a docela prhledn. Marn jsem ptral, jak to medza provedla. Provedla to vbec? Me nco takovho provst? Brzy mi moe dalo odpov a nebyla to odpov prv pjemn. Medza neprovedla svj pohyb samovoln, jen podle sv vle odloila njakm zpsobem sv krsn barvy a stala se neviditelnou. Pohyb provedl vodn proud a vodu rozhbala trojhrann ploutev, kter se mihla v kraji zornho hlu mho oka. Jak rychle dovede nkdy lovk myslet! Snad ani neuplynula vteina, kdy jsem si uvdomil, e hladina, kter dve byla metr pode mnou, se ji skoro dotk mho sklonnho ela, e pliv stoupl a e prv o tolik stoupla voda tak v mlkch prplavech mezi ostrvky, e skla, na kter jsem leel, je odznula od ostrova tak hlubokou vodou, e mliny u nezabrauj volnmu pohybu ralok. V druh vtein jsem ji stl na nohou. Na jedn stran se ploch skla trochu zvyovala snad hodinu, snad jen pl hodiny bude trvat, ne i tu pokryje pliv. Do t doby se snad budou po mn shnt, snad pijdou s banny na tu stranu ostrova, odkud m uvid, a pijedou pro mne lunem. Pijdou-li vas, vysmji se raloku. Ml bych jim dt znamen! Ale m? Nevzal jsem s sebou dnou zbra. Ani n jsem u sebe neml! Ve zstalo v lunu. Ani voln kmen nebyl po ruce, abych mohl dravce poplait. Snad by bylo lpe pokusit se pebrodit a sten peplavat na nkter z vych ostrvk. Ale ty byly dosti daleko. Vechny ostatn ostrvky mezi mnou a jimi byly u pokryty vodou, tebae byly jet znateln, protoe nad nimi jinak vila voda ne nad hlubmi msty. A i tak bylo nad nimi dost vody, aby m dravec mohl srazit do vody, kdybych si tam chtl odpoinout. Snad pece jen bude lpe se o to pokusit ne spolhat na nejistou pomoc. Ale ralok, jako by znal m mylenky, hned zaal krouit jedinm smrem, kterm jsem mohl pomlet na stup. Obeplul kmen z mosk strany jako ipka, aby plul pak docela pomalouku inou. Ml mne u tak jistho? Snad pome kiet! Zkusil jsem to. - 152 -

Bezvsledn. Hoi asi nkde ve stnu usnuli. Nanosili dost bann a ekali, e je pijdu vzbudit. Vdli, e nechci bt ruen, dokud se mi nevrt lep nlada. Snad spali, snad si nkde za sklou povdali o mm podivnstv. Vodn tygr krouil stle kolem; ploutev v pravidelnch kruzch rozrvala vodu. Dosud se nepokusil o tok. Ml as, a voda stoupne jet vc. Pak sta jedin jeho nraz, aby m srazil do vody. Kdybych si byl nechal alespo boty! Mohl bych ho kopnout, a by se piblil. Ale zul jsem je, kdy jsem se musel pebrodit inou. Nechtl jsem si je zmet, a te tam vis na strom. Jsou sice such, neztvrdnou slanou vodou, ale kdov, budou-li mi kdy k uitku. Sta rna ocasem, sta, aby se ralok otel o m nohy, aby mi z nich sedel ki. Kruhy se stle zmenovaly. U netrela z vody ostr ploutev, u plaval na boku, otral se tsn o sklu a ukazoval sv bl bicho. tal jsem o podobnch phodch, tal jsem o zlm pohledu jeho zlch zelench o, kter pr lovka hypnotizuj. Nic takovho jsem nepozoroval, a ml jsem k tomu vru asu dost. Nad jeho hlavou, tam, kde by mly bt oi, se eila voda a nebylo je vidt. Chtl jsem je vidt, chtl jsem se do nich zadvat prv tak jako do o jagura. Tak pr ds lovka, ale mn vdy dodvaly klidu. Bylo do eho upt zrak, na em soustedit vli ale zde ne, zde ve bylo v pohybu, vude rozven voda, stle vce pny, a jedin, co bylo vidt, bylo bl bicho stle rychleji a rychleji krouc a j se musel stejn rychle toit za nm, a se mi motala hlava. Vdy jsem musel stle bt k nmu elem, chtl-li jsem se alespo uhnout toku. Nejhor ze veho byl pocit naprost bezmocnosti. Kdybych ml alespo nco sebemenho, in bych mohl bodnout do toho blho bicha, teba jen kapesn n, byl bych se toho odvil. Jak smn jsem tehdy myslel! Kdybych ml n, teba jen perozek, poklekl bych, omotal bych si levici kabtem, nechat ho na ni zatoit a pokusil bych se ho bodnout. Vdl jsem, e n nemm, daroval jsem jej nedvno rybi, ktermu se lbil, a pesto jsem prohledval jednu kapsu za druhou. Marn! Nael jsem jen provzek s malou udikou. Co s tm? Ale teba ho tm alespo trochu potrpm, snad ho rozzlobm nebo si pinejmenm rozptlm trochu sv mylenky. Rozmotal jsem provzek a hzel udiku do mst, ktermi musel - 153 -

projet. Sklouzla po jeho tle hzel jsem znovu. Zaalo m to bavit. Alespo jsem se netoil, a proto pestvala zvra. Konen udika zachytila, provzek prudce trhl a projel mi mezi prsty. Splil mi ki. tst e jsem si jej neomotal kol ruky! Byla to pece jen dost siln hedvbn rka a byla by m strhla do vody. Pro raloka to bylo mn ne pro jagura kousnut komra, ale pece ho to njak znepokojovalo. Provzek mu snad pekel. Zaal dlat vt kruhy, chvilkami sebou trhal a zejm znervznl. A j jsem se zaal smt jako kdysi Inocncio. Dobe tak! Dostane-li mne, netvore, bude za trest thnout za sebou provzek a do smrti, a chytne-li t njak rybk do sv st, jak ten se bude asi smt. e njak blzen chtl chytat raloka na udiku, na kterou se chytaj drobn rybky na vnadidlo. Tak ertovnm mi pipadal ten npad, e jsem se sml jet vc! Bylo by mon, e ryba sly, nebo e si uvdomuje vsmch? O pozemskch dravcch to vm s jistotou. Byl jsem pi tom, kdy bezbrann lovec zahnal vsmchem nebezpenho dravce. Ale ryba? A pece te stle krouila. Nebo se j zapletl provzek do zadnch ploutv? Ale voda stoupala, pomalu sice, ale pravideln. Such u bylo jen mal vyven msto, snad jen jeden tveren metr, a to msto se rychle zmenovalo. U mi voda dosahovala k nohm, u se mi zaala pevalovat pes prsty. Najednou se zlomil oblouk velkho kruhu a ralok zamil pesn ke mn. Narazil bokem na sklu, pesunul se pes ni a zapadl zpt do vody. Zkouel asi hloubku. Ale pitom ukzal nad vodou svou tupou, zakulacenou hlavu a ukzal mi tak svou otevenou tlamu, plnou zub. Nepjemn pocit! Tak jsem neekal prv takov zpsob toku. Neznal jsem zvyky tch potvor ani jejich zpsob boje. Stoj za to je pozorovat? Bude mi to kdy k uitku? Pochyboval jsem o tom. Vyvznu-li, pak se jist v budoucnu opatrn vyhnu kad pleitosti, potkat se s nm beze zbran. Tak jsem si umioval, e dostanu-li se z toho tentokrt, bude mezi mnou a raloky vypovzen boj. ekal jsem nraz ze strany, vihnut ocasem. Tak jsem slchal, e ralok to na mlk vod. Ale ten zde si nejsp usmyslel mi naped odt nohy. Bude lpe pejt na rovnj msto, i kdy tam je hlub voda. Na obloukovitm vrcholku bych patn mohl uskoit. - 154 -

Dobe e jsem to udlal, protoe hned nato zaal tanec. Myslel jsem na to, jak by se asi sml kad, kdo by se na mne dval, jak by to byla podvan pro Pndegu, kdy jsem pi kadm toku hledl vyskoit tak vysoko, abych dopadl teprve tehdy, kdy ji ryba pejela sklu. Jak dlouho to vydrm? Jak vysoko jet stoupne pliv? Dovedu dost vysoko vyskoit, sloupne-li jet voda? Kdo z ns dvou se dve unav? To byly otzky, kter mi probhaly hlavou. Nevm, jak dlouho jsem skkal, jako bych peskakoval obrovsk vihadlo. Ale najednou jsem se zarazil, protoe za mnou se ozval divok vkik: Hta diablo! a nsledovalo plesknut, jako by velik kus skly spadl do moe. Kdyby byl ralok v t chvli zatoil, byl by m jist srazil. Ale ralok nezatoil. Zmnil smr a hnal se k mstu, odkud dolehlo plouchnut. Pohldl jsem tm smrem a uvidl Inocncia, jak le ve vod nebo spe na vod, protoe mltil do vody rukama i nohama a pitom val, jak dovede jen ernoch. To ve dlal proto, aby raloka pilkal k sob. Pokud jsem mohl vidt, neml ani on u sebe dn zbran. Bylo by to sice bezeln, ale pece bych se byl musel hanbit ped ernochem, kdybych se alespo nepokusil jt mu na pomoc. Mohl jsem cestou najt njak ostr kmen. Chystal jsem se rozbhnout se smrem k nmu, zaal jsem se u brodit vodou, kdy se za sklou vynoil bachrat lun, kter se Pndega marn pokouel protlait mezi dvma vodou zakrytmi ostrvky. Poda se mu to? Pijde vas? Pndega tak pochopil, e to nebude mon, a odhodil veslo daleko do vody, aby polekal raloka a odlkal ho jinm smrem. Podailo se mu to. Zase na nkolik okamik oddlil tok a tch nkolik okamik sm dobe vyuil. Sehnul se do lunu, vzal mou opakovaku a zalcil. Opt jsem se pesvdil, jak v nkterch okamicch dovede lovk rychle myslet. Napadlo mi, zda dovede Pndega se zbran zachzet, zda se mu poda ji odjistit. Ale zrove jsem si vzpomnl, e po phod s fiklem se o zbra zajmal a e jsem mu tehdy ukzal jej zazen. Tak mi probleskla hlavou mylenka na trhav koule, ktermi byly nabity prv dv patrony. To ve mi projelo hlavou v nepatrnm ase mezi zalcenm a vstelem, a pitom jsem se brodil stranou, abych nestl ve smru stelby a nepekel. Vstel - 155 -

jsem neslyel, ale vidl jsem tsn vedle Inocncia sloup vody a vymrtn raloci tlo v posledn kei. Inocncio pestal kiet, postavil se a zvolna se obrtil smrem, kam dopadlo veslo. Vylovil je a krel k lunu, jako by m nebyl vbec vidl. Pndega pozorn zajistil zbra a uloil ji na dno lunu. Pak skoil do vody a za pomoci Inocncia vyprostil lun mezi sklami. Oba do nho naskoili a jeli pro mne. Jako by se nic nebylo pihodilo, ekl mi Inocncio, kdy dorazili: Nemohli jsme se t dokat, a tak jsme ti jeli naproti. Pokusil jsem se jim pizpsobit, kdy jsem se usadil v bezpe lunu, a odpovdl jsem mu: Pemlm o tom, jak bude obtn doplnit tv jmno, aby to bylo ve veri i v rytmu. Te to bude jet obtnj ne dve. Byla to od tebe velik lehkomyslnost, pustit se beze zbran do boje se ralokem, ale dokzal jsi, e v nkterch ppadech je i k lehkomyslnosti poteba velice odvahy. Dovedete to, Pndego, zrmovat? J ne! Nebt toho, e jsem na tom trval, abychom vylovili zabitho raloka, nebylo by se o t cel phod dl mluvilo. Takov jsou lid z pokraje divoiny a takov jest jejich etiketa. O ptelsk slub a o vlastnm hrdinstv se nemluv. Snad je to proto, e se tm mn na oboj zapomn. Pndegova rna byla mistrn. Mil sprvn na piku hlavy, ale hlavu jsme nenali. Vbun koule ji roztrhla, a proto jsem si nemohl vzt na pamtku obrovsk chrup, kter ml na moje maso takov laskominy. Zatmco jsme prohleli raloka, Inocncio z nho stahoval kusy ke a vyezval maso. ralo maso jed sice pouze ernoi, ale pesto je ralok jednou z nejchutnjch ryb, a proto jsme si vydali, aby ns oba k peeni pozval. Vtom k nm dolehly z moe dlouh smutn zvuky. To se rybi dorozumvali s lidmi z pevniny svmi lasturovmi troubami. Narazili na tah losos, pekldal mi Inocncio. Volaj vechny lidi na palubu, co znamen, e kad, kdo rozum rybaen, m nechat kad prce a pipravit se na moe A vstraha: uvzat vechny psy! To asi boue zahnala do ztoky medzy. - 156 -

Vidl jsem jednu a jej pozorovn m zabavilo tak, e jsem zapomnl na nvrat a pekvapil m pliv, ekl jsem sue. Medza vdycky pin netst tomu, kdo se s n potk. Ve vesnici bylo ivo. Co tu bylo podivn vypadajcho lidu, co velijak vystrojench en a co dt! Zpotku byli vichni zaraeni, jako bvaj lid nezvykl na styk s lidmi a ijc o samot v lesch. Ale brzy roztli, kdy vidli, jak pijet jim pichystali lid z pobe. Jak je asi pekvapilo, e sotva pili, byli ve vech chatch pozvni k jdlu. Ze vech komn se kouilo jako o velik slavnosti. Host se chtli nejprve postarat o sv zvata, aby snad nenadlala kody, ale tu zas je pekvapily hromady navezen pce, take mohli u jen pomoci dodlal narychlo postaven ohrady na pokraji lesa. Mui se chopili t prce, a kdy uklidili sv zvata, zaali stavt nov ohrady pro ty; kte mohli jet pijt z kraj vzdlenjch. Zatm se rybky postaraly o eny a dli, a i ty nemluvn, stydliv a z rozpak zamraen lesn nky brzy roztly pod vlivem lak necekanho pijet. Co tu bylo tbetn ve vsi i zpvu na pokraji lesa, kde se do rytmu msily rny seker, nebo mezi domky, kde vdy v mezerch mezi dvma stavli stechy, kryt ostic a palmovmi listy pro ppad nepohody. Ukzalo se, e jich bylo teba, protoe chaty by byly pro vechny nestaily. Bylo kupodivu, jak rychle ti lesn lid rozvzali. Ostchali se pijmout tak okzal pohostinstv, kdy nemli nadji, e by je mohli oplatit, nebo sami, jak tvrdili, pili s przdnma rukama. Ale domc jim to vymluvili zdvoilou l: Prv jsme se chystali poslat do les s pozvnm, kdy jsme zaslechli dut stromy. Pak to bylo ovem u zbyten, a proto jsme se radji vnovali ppravm. Kdybychom i my mohli podat takovou slavnost a pozvat vs! Ale kdo kdy slyel, e by ryb odeel od moe dl, ne by se mohl jet t den vrtit. Nebudeme vm moci oplatit! Vak oplatte, a budete mt takov dvod k slavnosti jako my. Slavme svatbu soudce Ramose s doou Mari a zvn je kad soused. m vzdlenj, tm lpe. - 157 -

Nu to byly novinky! A hluboko do les pronikly zvsti o lakot tch dvou a o tom, jak je kad nenvid. A te najednou pchylnost k nim iela z vyprvn kadho mue. Kdo to kdy slyel? Bylo dlouho o em mluvit. Nakonec se ukzalo, e lid z les nepili pece jen s tak docela holma rukama. Na sedlech jzdnch i nkladnch zvat byly poveny kusy bambus, plnch medu divokch vel, kty dobe vyuzen zviny a velijak lahdky. Jak slast zila z o dt, kter si olizovaly prsty slepen medem! Hlad po sladkosti je pro lidi ivc se vtinou moskm ovocem vt ne hlad po mase. A jet zbylo dosti medu, aby se naplnila kdejak plechovka, v kterch do dvou dn vykvasila medovina. I posledn obavy dona Ramose o zdar slavnosti se rozptlily. Na jeho svatb pece jen bylo dosti opilch. Ale svatebn slavnost bylo nutno zase odloit. Bylo tolik jin prce, bylo tak nutno vykat vech pchozch, kte se jet trousili. Sotva dolehly zvuky lasturovch trub ku behu, zastavili rybci prci. Vysvtlili svm lesnm sousedm, e se te mus sami postarat o sebe, nebo na rybe cek mnohem dleitj prce. Tah losos nen mono promekat. Opakuje se jen jednou do roka, a jet tst, e ne najednou, nbr v nkolika oddlech, co pro rybskou vesnici znamen tot jako n pro sedlka. Jo teba nalovil tolik ryb, kolik je mono usuit, a radji jet o trochu vc. Vdy suen ryby jsou hlavnm platidlem, za kter rybi dostanou aty, provazy na st, olovo na jejich zatkvn, noe, hrnce a vbec ve, co potebuj. S tm, co sklid za tah, nutno pak vystait na cel rok. Lesn lid to pochopili: akoli oni mohli lovit koeiny a udit maso po cel rok, pece jen vdli, e i pro n jsou nkter msce nejvhodnj. Z lun byla narychlo vyhzena pce na beh a si ji lesci odnos luny, sputn na vodu a naplnn vm potebnm, odrazily. Zatm eny brousily noe, shledvaly hky a provazy a opravovaly leen, na kterch se ryby v. Mezitm pirazily u prv luny naloen rybami. To byl teprve shon! Kdo ml ruce, pomhal odnel lovek k chatm. I mal dti pomhaly. Ty, kter nemohly velikou rybu unst, j ovzaly ocasn ploutev provazem, zaphly se

- 158 -

do n a vlekly zmtajc se rybu po psku. asto ryba byla vt ne dti, kter ji vlekly. Tak lesci se chut pustili do prce a piln pomhali, ale kdy se hromada ryb zmenila, penechali mui prci enm, a kdy se vyptali nkolika staek, odeli do hostince k Silvovi. Rybt obyvatel tm byli zaraeni. Nebylo vak kdy o tom pemlet, nebo u zase pijdly nov naloen luny. Byly naloeny nejen lososy, ale tentokrt i dvma nemocnmi. Jejich nemoc byla neopatrnost: ve spchu vyhazovali holma rukama ze st medzy, poplili se a doslali kee. Nikdo se o n nestaral. Vak ono to pejde. Zatm, ne se vzpamatuj, mli mt dozor nad lesckmi dtmi. Ty neznaly nebezpe moe a mosk pboj u zaal vyhazovat medzy na beh. Co dorostlho mue na nkolik hodin ochromilo, mohlo by zvdav dt zabt. Tak byla rozdlena prce i na mn schopn, a dokonce i staekm bylo sveno hldn dt, jak je tomu nauila nutnost a zkuenosti po stalet ddn. Ale lesn mui tak nelenili. li za Silvou, protoe se od starc dovdli, e je nejzkuenjm lovcem a znalcem okolnch les. Silva se neastnil prce, nehnul se od svch hrnc, ale kdy s lesky promluvil, vyel ped dm a tak dlouho kiel, a se dovolal Ramosova ernouka. Poslal ho pro dou Marii, aby rychle pila. Pibhla cel udchan. Copak tak naspch? Neho snad? To neho, ale bude hoet nkde, a proto vs potebuji. Zatmco j budu jinde zamstnn dleitj prac, prosm vs, abyste mi pokala u mch hrnc. Kad m te njakou dleitj prci a zanedbv svou. Copak mte tak dleitho? Vak se dokte, a te se u chopte prce, kter pslu vm sp ne komukoli jinmu! Bude to ostatn vae svatebn hostina, a ne moje! S tmi slovy se Silva pipojil k leskm, kte na nho cekali, a vyzbrojeni sekyrami zmizeli pinou v lese. Netrvalo dlouho, a u se nkte z nich objevili u lesa a peliv roziovali cestu, vysekvali podrost i men kmeny, aby ji napmili v mstech, kde se pli oste klikatila. - 159 -

Jet nebyli hotovi, kdy za hlasitho pokikovn vyjel na beh siln dlouh kmen, posunovan na vlecch. Postrkovali jej lesci, jako kdy mravenci thnou velikou, tlustou housenku. U jedin zbvajc prostory mezi dvma domky zastavili a zaali kopat v psku hlubokou jmu. Do otvoru svezli silnj konec a pomoc klack a provaz zaali kmen vztyovat. Soudce je se zjmem pozoroval a slyel, e pi kadm nrazu vydv kmen duniv zvuk. Pokal, a byl kmen vzpmen a pda kolem nho udusna, a teprve pak se zeptal: To nemte nic jinho na prci, ne do vesnice pivlci dut strom? Kuraissoni sem nepijdou, aby bylo teba vyslat varovn signly. To nen dut strom na signly, to bude udrna na lososy! Nenaskytne se hned takov pleitost, aby sem pili lesci, zrovna kdy je tah ryb, a aby byli ochotni ns nauit svmu umn. Po tch slovech se Ramos zaal o jejich ponn zajmat. Pozoroval, jak jedni hrabali v psku dlouhou tolu, kudy ml bt pivdn do pece kou, jak jin dlabali do dutho stromu otvor, a jakmile byl trochu oteven, u vzplanul ohnek, aby byl vyzkouen tah, ale hned byl zase uhaen. Nejprve bylo teba udlat zven jaksi schodit a k vrcholu stromu, schodit velice dmysln proveden a propleten mezi kolky, zatluenmi do otvor navrtanch do stromu. Teprve kdy si nanesli na vrchol komna dostatenou zsobu mosk vody v pytlch z kozch ko, dali znamen, aby dob zaplili velik ohe, aby shoela uvnit zetlel dr a stky deva provrtanho termity. Vysok sloup dmu vyrazil k nebi. Po nm nsledoval za silnho hukotu jazyk ervenho plamene. Komn ml sprvn tah. Na horn ploin schodit lesci pozorn sledovali vni koue a barvu plamene. Podle nich poznali, zda ji neho zdrav devo. Kdy chytalo, tm smrem ulili ohe a hned spchali po schoditi pro novou zsobu vody.

Konen byl ohe uhaen a zaala prce uvnit komna. Otvor dole byl u dosti velik, e jm mohl prolzt jeden mu za druhm. - 160 -

Navrtvali dovnit dry a zareli do nich kolky, po zaraench vystupovali v, aby zarazili nov, a tak a k sammu okraji. Kdy vylezli na horn ploinu, byli ern jako Inoconcio a prv tak svtilo i blmo jejich o. Jen zuby nemli tak pravideln, ani tak bl. V nkolika hodinch byla postavena udrna na nkolik set losos. Zatmco se nkte zamstnvali rozvovnm vykuchanch losos na kolky, vypravovali se ostatn, a s nimi tak Miguel, do lesa, vyhledat sprvn druhy deva, vhodn na uzen. Rybi pozorovali jejich ponn s nedvrou. Jejich ddov i praddov po tolik generac vdy jen ryby suili. Novota je nijak nemohla nadchnout. Tak se jim pli nezamlouvalo, e maj z daleka nosit dv a pikldat cel den a celou noc. Je to pli pinav - 161 -

prce pro lovka, kter se po cel ivot mch v mosk vod. Jedin Inocncio jevil o udrnu zjem a plnoval u stavbu men udrny pro dobu, kdy nen takov pebytek ryb jako za lososch tah. Vdy je mono i men ryby udit a nestlo by za to roztpt tak velikou udrnu. Dohovoil se s lesky, e mu, a bude po shonu, pomohou postavit malou udrnu z bambusovch prut, propletench a omtnutch hlnou, v kter se nespotebuje tolik deva. Rybi ale kuchali dle lososy, aby je suili po starm zpsobu. Na se dt s noenm dv a pinit se sazemi, kdy se o ve postar slunko a vtr? Ale nebrnili nijak novmu pokusu. Co jim selo na nkolika stech losos, kdy kolem plavaly statisce? Ale kdy ptho rna vynesli lesci prv do zlatov vyudn lososy, kdy nabdli prv sousto enichu a nevst a pak teprve ostatnm hostitelm, uvdomili si, e nikdy nepoznali, jak dobrou chu mohou mt jejich lovky a co soli, kterou tak draho museli kupovat, se uspo uzenm. A co teprve kdy vykvasila medovina a mui mohli splchnout rybinu, kter se poprv v ivot nacpali vc, ne mohli snst! Pak teprve zaala svatebn slavnost a dostoupila nejvtho vesel. Mal byla tenkrt e suench ryb, tebae tah losos byl vydatnj ne jindy. Vt st lovku rozdali rybi svm hostm jako vsluku, ba vnutili jim tolik, kolik jejich zvata unesla, a se upejpali, jak chtli. A zase brzy pijdou kuraissoni! volali za nimi. Nebojte se, nebudou vs obtovat fiklov, mme je dobe schovan ve vzen!

KAPITOLA DVANCT
HONBA ZA FIKLY Ve shonu slavnosti, tahu losos, stavby udrny a pln do budoucna, docela jsme zapomnli na sv vzn, fikly. Nebt ernouka, kter se o n staral, byli by snad umeli hlady. ernoukovi to nikdo nenadil, nikdo ho o to nepodal, ale kdy se - 162 -

k tomu nikdo neml, uznal, e to bude prospn prce pro nho. Zajatci sami se nesnaili na sebe upozornit. Bli se, e by jim to nebylo zdrvo. Ves byla pln lid, a to jsou docela jin chlapi ne rybi. Ryb sed ve sv vesnici, jako v n sedl jeho dd a pradd; a ani ve snu mu nenapadne, e by mohl pesdlit jinam. Sed ve vsi a v, e by ho tu zkon snadno nael, kdyby o to stl. Ryb by el radji na dlouh lta do vzen, ne by utekl a ml t mezi cizmi lidmi. Docela jin jsou obyvatel les. I kdyby za nimi zkon el; jist je nenajde. Ani by nemuseli utkat sta jen nkolik krok do neznmho pralesa, a u je nikdo nenajde. Les je uiv jako uchrn; sta jen pokat, a policie odejde. V lesch ije lid potuln, kter nelp na svch sdlech. Pravda, maj sv polka na mtinch v pralesch a dalo jim mnoho prce, ne je vyistili, ale pole mohou zstat njak msc bez dohledu, nen-li prv doba sklizn, nebo mandioka roste dl a ttin nevad, pezraje-li. Dleitj je pro leska stav lovn zve. Prodne-li zv, nebo pesthuje-li se jinam, opust lesci s lehkm srdcem sv bydlit a thnou za zv. Nkdy je pinut i mnostv klat-carrapat, aby se pesthovali dve, ne si proda sama od nich pome. Ostatn m kad obyvatel lesa nkolik chat na rznch mstech a u kad men nebo vt polko, kter pin zmnu jdelnho lstku. Je teba alespo jednou za rok je obejt, sklidit a snst, co na nich zatm narostlo. lovk, kter nen vzn na jedno bydlit, m mnohem mn cty k psanm zkonm. Pro nho plat jenom zkon divoiny, podle nho kad kivda mus bt ztrestna, zatmco psan zkon se vdy neprosad. Lesn lovk se proto d jen zkony, kter mu pedpisuje jeho svdom. I s tmi lesnmi lidmi, kte tak zdkakdy vychzej ze svch les, pili fiklov do styku. Tu je zastihli na cest, jindy na nich vydrali poplatky a pokuty, kdy pili do msteka prodat sv lovky a nakoupit si stelivo. Nktermu bezohledn zabavili koeiny, vsledek mnohamsn prce. Oba, fikl i postien, vdli, e se stala kivda, oba vdli, e na ni postien nezapomene, zvl kdy byl pipraven o prci mnoha msc a musel se vrtit s

- 163 -

przdnou k en a dtem ale oba tak mysleli, e se sotva najde pleitost, aby podobn kivda mohla bt pomstna. A te se takov pleitost pece jen naskytla. Vesnice byla plna mu a mezi nimi byli mnoz, kterm fiklov ukivdili. Lesn lid je povaovali za kodnou a jako se kodnou by s nimi naloili bez ohledu na to, jak ad zastvaj. Zkon divoiny je jasn: Nejlepm lkem proti hadmu utknut je zabt hada dve, ne utkne. Neutkl mne, ale utkl mho ptele a je ochoten utknout kdykoli i mne, naskytne-li se mu k tomu pleitost. Pozd je dt krat, kdy u rozbilo dbn, prav jedno jejich poekadlo. Svdom dnho z tchto lid by se ani trochu nepohnulo, kdyby kterkoli fikl byl oben. A vichni ti lid byli ozbrojeni, vichni byli vborn stopai a po ertech vytrval, kdykoli se vypravili za kodnou. Ani drahou koeinu nemusela mt. Stailo, e to byla kodn. Proto byli fiklov zticha, jen aby si na n nikdo nevzpomnl. Proto se tak nepokusili o tk, akoli se k tomu naskytla mnoh pleitost. Bylo tu pece dost kon, kter nikdo nehldal. Ovem, byli to kon lesnch lid, ijc osamle jako jejich pni a nesnejc jezdce, kter neznaj. Jsou krotc jako ovce a me na nich jezdit i dt jejich pna, sotva se nauilo chodit, ale velice dobrm jezdcem mus bt lovk, kter by se chtl udret v jejich sedle. Snad si to uvdomovali i fiklov. Ale slova na rozlouenou, volan za prvmi odjdjcmi lesnmi lidmi, dolehla a k nim. Pda se jim stvala horkou pi pomylen, e by se host mohli o n zajmat. A host tak opravdu projevili zjem. Odjdjc se zastavili, a ti, kte se chystali k odjezdu, zpomalili tempo svch pprav. Co to povdte? e mte fikly ve vzen? Nic ve zlm, ale kdy pestali bt rybi ustraen a chytaj fikly? Na to se musme podvat! Podivn, ale bylo tomu tak. Bylo tolik novinek, kter si navzjem museli vypovdat, o pokladu na ostrov, o oitn ostrova od had, dosazen novho starosty a soudce, o lepm zuitkovn ryb tolik bylo tch novinek, e se docela zapomnlo na pravou pinu - 164 -

toho veho: na strach z fikl, kter nedovolil, aby lesn lid prodali kus jdla hladovjcm poutnkm. Nebylo myslitelno, aby se lesci bez dkladn znalosti tak dleit noviny vrtili do svch les, kde o n o samot budou lta vypravovat jeden druhmu. Musme je vidt a trochu si s nimi popovdat! To bylo pn vech. Ale kdy dav piel k domu a kdy byl sat velk zmek z dve, nali mstnost przdnou. Za nimi! stalo se heslem vech. Hned odsedlali nkladn zvata a odpnali zbytenou pt ze sedel jzdnch kon. Musme vs podat jet na njak as o pohostinstv! Jen zstate, jak dlouho chcete! Jste rdi vidni a moe d dost jdla pro vechny, znla odpov, a kad si odvdl do svho domu rodiny svch host. Done Ramosi, podal jsem soudce, polete na svou mtinu nkoho, aby se pesvdil, jsou-li tam kon fikl! Jejich sedla jsou zde a hostm se jist tak dn neztratilo. Mon vak, e odjeli na holch konch. I tak je vak bude mono snadno dohonit. Jdou-li pky, je asu dost, kdy vyjedou nai lid a ztra. Jet ne jsem to doekl, utkal ernouek k lesu. Pr se podv na kon. Ale ml njak tuze naspch. Byl to asi on, kter fikly pustil, a nechtl bt pi tom, a se bude vyetovat, jak se vlastn dostali ven. Pozdji, kdy jsem se ho na to zeptal, plaky se mi piznal. Jsou to patn lid, stoval si. Slbili mi, e odtrhnou alespo okenice, aby se myslelo, e utekli oknem, a uspoili mi tak vprask. Ale jakmile byli venku, nikdo se u o mne nestaral a upalovali jako div do lesa. Opravdu nevdn lid. U za to si zaslouili vprask. Kon byli na mst, a kdy fiklov utekli pky, nebylo teba spchat. Bude lpe ve dobe promyslet, aby jejich trest byl sprvn. Penechal jsem Pndegovi, aby ostatnm vyloil n pln. Dalo mu to hodn prce. Lid divoiny dvuj spe innosti trestu, kter provedou sami a pmo, ale maj smysl pro humor a Pndega jim to dovedl zabavn a vesele podat; lil, jak budou fiklov provat strach, kolik vytrp hladu a zn a jak bude jejich konec a vechno to bude provedeno pesn podle zkona, kterho

- 165 -

zneuvali, a e vechna ta muka budou muset pipsat jen a jen na et sv zbablosti. Tak byl n pln nakonec pijat. Pndega se od t chvle stal milkem vech. Byli by ho nsledovali, i kdyby jim doporuil sebevt hloupost, ale on jim natst radil jen dobr a uiten vci. Sepsal u kadho, kde a jak dlouho bydl v lesch, a tu vylo najevo, e mnoz z nich u dvno mli prvo usedlk na pozemky, kter obvali v oputnch lesch bez majitele. Bylo jen teba dt si pozemky zaregistrovat a svdecky dosvdit. To ve bylo jejich dvnm pnm. Jen proto, aby se stali vlastnky pozemk, vysthovali se do les, kde si vlastnictv mohli zajistit bez penz jen svou prac, ale kdy to ve provedli, kdy v lesch ili, teprve pak si uvdomili, jak jsou s tm spojeny tkosti. Vdli, e maj prvo dt si pozemky pipsat, ale nevdli, jak se to provd. Vdli, e je teba svdk k zajitn jejich prv, ale kde ty svdky vzt v mst? Na jak ad se obrtil? Nkte to ped lety zkusili a vykonali obtnou cestu do msta, ale nakonec narazili na netenho a lnho ednka, kter je pod njakou zminkou odbyl, jen aby s nimi neml prci. Te bylo ve jin. Jejich rodiny byly v dobrch rukou, mohou jet vichni najednou a jeden druhmu dosvdit a psen potvrdit dobu dren a uvn pozemk. Povede je vesel a uen starostv tajemnk, poslan soudcem, a ten u dovede zatoit s ednkem. Pojedou tedy a poenou ped sebou, za sebou nebo mezi sebou fikly pro obveselen vlastn a pro povzbuzen pobench vesnic. Naden bylo veobecn, ale pekka se vyskytla pece. Nechtli toti ani slyet, aby Pndega jel naped v lunu. Ztrceli dvru ve zdar sv vci, kdyby je nevedl ten, ktermu dvovali. Musel jsem zakroit. Co budete jst cestou a zptky, muov? Njak penze vm snad pj Ramos, ale ty budete potebovat v mst. Nemete pece spolhat na pohostinstv chudch rybk! To byl dvod, ktermu rozumli, ale nevdli, jak tu zhadu rozeit. Vzt s sebou na tak dlouhou cestu zsoby na kon nebylo dobe mono. Rybi ovem mli zsoby suench ryb, ale host se zdrhali je pijmout.

- 166 -

Nu, vechno je mono vyeit docela jednodue. Jsou zde jet njak uzen kty, kter jste pivezli. Ty jsou vae. Je zde tak zsoba uzench losos, e se ani do lunu nevejde. Na ty mte prvo, protoe jste nauili rybky udit lososy a tm jste pro budoucno zvili jejich pjmy. Pndega napln lun a nech pro vs zsoby cestou v kad vesnici, kterou muste projet. Budete tedy jst ze svho. Piveze tak s sebou nco do msta. Uzen maso bude nejlepm dkazem, e jste skuten lovci. V mst je takov divok jdlo vzcnost. A snad vm njak ten uzen losos oteve dvee, kter by vm jinak zstaly zaven, a popoene mnohho liknavho ednka. Mete poslat lososa a kan ktu guvernrovi, a zapomenete-li tak njak v redakci, nap o jakosti zdejch losos i zpsobu ppravy takovou chvlu, e zdej rybi budou mt prodny vtky vech ptch tah za nejlep ceny, obchodnci si sem pro n budou jezdit sami a nebudou se muset dt idit od paerk. Vdycky stoj za to zaplatit za zbo sprvnou da, bude-li jej ve sprvn. Ale to vechno mus provst lovk, kter um jednat s mstskmi lidmi, a k tomu se hod jedin Pndega. Tm se dali pesvdit. Na dno lunu naloil Pndega m poklady, nalezen na ostrov. Nikdo o n nestl a kamen bylo pro lun dobrou pt. Pak naloil pln lun zsob, vztyil stor, vythl plachtu a zamil k jihu. Dvali jsme se za nm tak dlouho, a nm plachta zmizela z dohledu. Asi za hodinu za nm vyjela prv rychl eta pronsledovatel.

KAPITOLA TINCT
ROZLOUEN Pojednou bylo ve vesnici smutno. Vude bylo sice mnoho kiku, ukn a ivota, ale vesel zmizelo. Chybl Pndega. Mon e to mlo i jin piny, a jednou z nich snad bylo, e jsme byli pejedeni, jak tvrdil kucha Silva de Prado. Vak j vs zase pivedu k ivotu! prohlsil a dal se do peen pepovch placek. Upekl tak trochu erstvho chleba. Vru, chyblo nm trochu mounho jdla, ale ani to nepomohlo zlepit nladu. Oi - 167 -

by byly jedly, aludek u nemohl. Dti nakonec sndly vtinu kuchaova lku. Silva rozmrzen zavel svou hospodu a pidruil se k nm v chat, kde jsme opt zabrali ob mstnosti. Tak Ramos se k nm pipojil se svou chot a se svmi houpacmi idlemi; nudili jsme se spolen. Mat se stdalo s kvou, a tak lahviku prastar cachagy vytrachal Ramos ve sv skri. Po dvjm ruchu padla na ns nava. Tak to dl nejde, ptel! ekl jsem konen. Co nm pome, je jenom prce. Hned ztra pojedu na ostrov pokraovat ve vykopvkch a pokusm se odstelit jet druh dv nloe dynamitu. Bude to asi zbyten, ale pece se o to pokusm. Snad najdu rybe, kte mi budou chtt pomhat v kopn, i kdy kaj, e si hodlaj po tahu losos odpoinout. Jsem jist, e jejich patn nlada nen z navy, nbr z nedostatku za mstnn. A co mme dlat my? zvolali tm souasn oba novomanel. Vy mte nejmn piny k dlouh chvli! Podvejte se jedin, kdo je mezi nmi il, je n guri! Mezi dvaty je ve svm ivlu a jist mu nen smutno. Jak si tedy vy mete nakat? Zmnil jste n ivot, zamylen povdal Ramos jakoby pro sebe, ale nejste takov kouzelnk, abyste nm byl vrtil nae mld. Pro jste nepiel ped ticeti lety? Z toho jednoduchho dvodu, e jsem tehdy jet nebyl na svt. koda! Kdybyste byl piel, byl byste nm udlal dobrodin. Kdy nyn o vem pemlm, bojm se budoucnosti. A Maria tak. Zd se nm, e jste nm vzal dvod k ivotu. ili jsme jen proto, abychom hromadili penze. Bylo to nesmysln, ale mli jsme z toho radost. Vy jste nm ji vzal. Mysleli jsme, e ns bude tit, a budeme naspoen penze vydvat, nutili jsme se do toho, ale radost nm to nedlalo. Vydvme ty potrhan paprky, abychom se jich zbavili, ale vydvme je smutn. Vru radostnji se ukldaly. Nevte, jak to dalo pemlen, ne se podailo vymakat takov paprek z chudch ryb, co tu bylo teba uskok a pemlouvn, aby paprek piel do m skre, a ne do truhlice Mariiny. Te se penze spojily a - 168 -

smchaly, net u je hromadit, net je ani vydvat. Dv m bavilo idit lidi a omlouval jsem fikly, v nich jsem vidl stejn chytrky, jako jsem byl sm. Te mm rd rybe i lesky a zlobm se na fikly. Byl jsem pro to, aby je obsili ale kdyby to byli udlali, zdlo by se mi, e bych ml viset vedle nich. Vi, e mm pravdu, Marie? Tak, tak! Do pkn loue jste ns to zavedl, senhore! Chcete-li, abychom na vs nevzpomnali patn, porate nm, jak z toho ven! Co o to, poradit vm mohu, jene nevm, jak se vm to bude lbit. Nen mono zmnit najednou cel zpsob ivota. Proto myslm, e budete muset penze hromadit dl, a to, jak se zd, ve velkm. Jen je teba zadil to tak, aby vs to zase tilo To je to! Ale jak? Teda za prv: Zbavte se vech penz, kter mte a na kterch lp vae vzpomnky! Coe? Vechno, co jsme za dlouh lta ukudlili? Ale ne! Jen je pkn spotejte, dejte do balk, ulote do truhly, truhlu nalote na vozk a udlejte si vlet do msta! Vak jste tam u lta nebyli. Ve mst ulote penze do banky a za pinav - 169 -

cry, na kterch lp vae vzpomnky, dostanete krsnou, istou ekovou knku a pkn nov bankovky. Tak se zbavte vech nepknch upomnek. Oba staci projevili zjem, jejich oblieje hned oivly. Nov penze se vm budou leheji vydvat, pokraoval jsem. Doa Maria a si koup aty, zazen do pokoje, hrnce do kuchyn, nov tale a kdovco vechno se j jet bude lbit. A vy, Ramosi, potebujete rmy a sklenn okna do svho pokoje, aby se vm tam za vtru netoil vtr. Mon e uvidte tak njakou pknou plachetn lo. Poradil bych vm, abyste si sehnal odbornka v konzervovn ryb, ale vy ho nenajdete a nkdo by vs mohl naplit. Bude proto lpe, kdy zpotku budete udit primitivn, jak vs tomu nauili lesci. Kdepak je vlastn Inocncio? Byl bych rd i jeho uvdomil o nvrhu, kter mohl bt pro spn cel vesnici, a te teprve jsem si vzpomnl, e jsem ernocha nevidl od chvle, co zmizeli fiklov. e by byl pece neodolal a pustil se za nimi? ekl jsem si, e ernouek bude nejlpe vdt, kam se podl jeho kmotr, ale i ernouek zmizel, hned jak jsem se zmnil o Inocnciovi. Zanedlouho se vak vracel, cel udchn: Kmotr starosta thne z lesa celou horu dlouhch bambus, takhle moc dlouhch. Podej ho, aby sem piel! Netrvalo dlouho a Inocncio vrazil do chaty. Sedl na zem ve dvech, opel se o veeje a stral si s ela pot. Lesci mi slbili, huboval, e mi pomohou postavit men udrnu, ale ne chtl jsem jim to pipomnat, kdy odjdli honit fikly: Nebudu na n ekat a postavm si ji sm! Senhore, nedbejte ho a pokraujte dl ve svch radch! vloila se do toho Maria, obracejc se ke mn. Udrna me pokat. Co vm mm dl radit? Vidte, e Inocncio je moudej ne my vichni dohromady. Byl prv, kdo nael proti nud sprvn lk, a nejen to, hned se tak dal do prce, zatmco my se jen radme. ite se jeho pkladem: stavte udrny! Jeho mal udrna bude uitenj ne ta velik. V t bude mono dlat pokusy v malm, bude mono vyzkouet, jak druhy ryb se k uzen nejlpe hod. Stavte udrny z bambusu pozdji si opatte cihle a postavte je z cihel, otevte do - 170 -

les vozov cesty, abyste mohli snze svet vhodn dv, otevte pralesy, zalote tam plante, kupte lodi a vozte na nich ryby do mst! V nadji na velk zisk se vm snadno budou vydvat penze, nov penze se vm pohrnou a bude se vm vesele t stejn jako dv, jene to bude vechno ve vtm mtku, nikomu tm neukodte, naopak, mnohm prospjete. Zase penze, zisky, mnoho penz ekl Ramos, kte, e se opt budou hromadit, ale k emu? Sm jste ekl, e nemme pro koho spoit. Nemohli jsme utratit ani to, co jsme mli dv, a co tedy s novmi zisky a pjmy? Nikdy nen dost pjm, aby je nebylo mono utratit. Dovede to nejvt hlupk i kdy snad patn a pro by to nedovedl moudr a zkuen lovk? Mysleme si, e se ve vyda, e rybi budou mt lep vdlky a nebudou vdt, co s penzi! Kad m jen jedna sta k jdlu a me spt jen na jedn posteli, ale myslte, e by nebylo dobr, kdybyste si tu postavili kolu a podili dobrho uitele pro vesnickou drobotinu? A co kdybyste nejchytej dti poslali do msta do koly? Smli jste se Pndegovu otci, e chce mt z chlapce advokta. Nu, nestail na to, Pndega se musel nuzovat, nedokonil studia, ale pece vm byl dobr a jet prospnj bude, a dostuduje. Kolik je tu stejn chytrch chlapc! Nezd se vm to pknm clem? Dobe tedy, rozveselil se Ramos. Nadlme ze syn naich ryb sam advokty a jejich vnukov budou fazendeiry statki. A jejich pravnukov budou zase rybi a tak vae udrny nebudou mt nedostatek pracovnch sil a losos tahy nepoplavou moem bez uitku. Nue, te pojme vichni pomhat Inocnciovi postavit bambusovou udrnu! J pjdu ztra na ostrov, a vy, Ramosi a Marie, si osedlejte kon, projete se k severnmu zlivu a prohldnte si pstav pro svou prvou plachetnici! Zase bylo veselo ve vesnici u Hadho ostrova. Kad pomhal, i eny a dli. I rybi, kte mysleli, e odpoinkem zaenou navu poslednch dn, se nakazili veobecnou nladou. Dti snely z lesa liny k svazovn bambus, nosily such kravsk a kosk trus z pastviny a msily jej s hlnou na ohlazen stn. Zeny donely vodu a

- 171 -

rybi dobhli do lesa, aby pivlekli dostatek bambusovch ty, kter tam Inocncio pipravil. Prce rychle postupovala. Toit schody byly pevnj a bezpenj ne u velk udrny, protoe je zven podpralo leen z bambusu a ve bylo pevn spoutno a sklnno. Jen ohnit a podzemn tunel nebyly dosud dohotoveny. Na ty si chtl Inocncio pivzt z ostrova velik ploch kameny, aby je vyuil. Nebylo naspch, protoe hlinn komn musel nejprve vyschnout a jeho stny musely rozpraskat, aby byly kvry znovu dkladn vymazny. Pak teprve bylo mono poprv zatopit, aby se hlna na povrchu vyplila, ne se zane s provozem; Druh den ml Inocncio volno, a proto jsme se s nkolika rybi vrtili na ostrov. Silva jel s nmi, ale nae spolen prce byla marn. Vrchn vrstvy, kter vynvaly vysoko nad pliv; jsme u mli prokopny a moe nm z nich znanou st za boue odneslo. Te jsme mohli pokraovat v prci jen pi plnm odlivu. A pece m hloubji jsme li, tm mly bt nlezy zajmavj. Kad vrstva, kad decimetr znamenal stalet, tiscilet, ktermi jsme se prokopvali zpt k naim stle primitivnjm prapedkm, a jet hloubji, snad tam, kde byly prvn sticov skopky pohozeny na mosk beh, tam jsme mli najt stopy primitivnho nroda, ne takovho, kter zapomnl pikldat na ohe, ale takovho, kter stejn jako jeho pedkov ohe vbec nepoznal nrod nikoli lid, ale pedk lovka. Slab vak byla nadje, e a se tam dostaneme, najdeme nco, co by naznailo, jac to byli asi tvorov. Mli vbec njak nstroje, kter by petrvaly vky? Sotva! Snad jen tpek kamene, snad jen prodou ohlazen kmen, kter se hodil do ruky, aby rozbjel stice. Byl by to vc ne zzrak, kdybychom nali pod krytbou milin let zkamenlou kostru tvora, nebo teba jen jednu, jedinou jeho kost. I nepatrn monost takovho zzraku m vak hnala, abych pokraoval v prci, kdykoli nm to odliv dovolil. Kdy voda stoupla, vrtil jsem se k svmu ocelovmu vrtku a zase se pravideln rozlhaly nrazy mho kladiva: klap, klap, klap. Dlnci vyjdli na moe na lov nebo istili capoeirov porost na ostrov. Pda tam byla - 172 -

dobr, odpoinut, a bylo hchem ji nevyut k zzen plante chrnn vodou proti vem kdcm. Druh nlo zklamala stejn jako prv. Zase se uloupl balvan, zase se rozstkla po moi t, ale to vecko bylo jen pouh krbnut do boku velik skly. Ale co kdyby nhodou prv ve smru, kudy jsem hodlal prorazit, byla dutina, co kdyby se tam otevela trhlina, kterou by se mohl lovk prothnout a podvat se, co jeskyn skrv? Snad tam jsou odpovdi na vechny otzky. Nemohl jsem nevyut t monosti. Vdy takov rozshl jeskyn musela pmo vyzvat tvora, ne velik balvan zavalil jej vchod, aby se v n ukryl ped nepohodou. A tak u potet zaalo m kladivo dopadat na ocelov vrtk. Kad jiskika nadje vak uhasnala. Bylo zejm, e sticov kopce nm u nepovd nic ze svch tajemstv. Ti prvn lid, nebo zvata, kte hzeli prvn skopky na behu do moe a zaloili tato sambaqui, hzeli je na psek; pod pskem bylo bahno, a m vce rostl sticov kopec, tm vce se svou vhou boil do bahna. Kdovkolik metr hluboko pod moskm dnem je zklad sticovho kopce? A vemi tmi vrstvami se stle prodrala voda za dennch i nonch pboj, po stalet, po tiscilet odplavovala vecko, co bylo leh, a nechvala propadat ke dnu ve, co bylo t ne ulity. Snad tam, tam hluboko pod dnem moe nco bude, ale moe nedovol prohrabat se a tam, kdy u nad vodou byla nae prce bezcenn. Co jsme za odlivu pekopali, to nm za plivu voda pehrabala. Nebylo mono stanovit vrstvy nic nm nekaly. Nedobr msto jsem si vybral pro svou prci. Mnohem lpe bych byl asi pochodil jinde, kal jsem si. Znalci mosk zveny tvrd, e brazilsk pobe se stle vynouje z vody, a to o deset centimetr za kadch sto let. Pr to pesn vypotali podle otvor, kter mosk mule navrtaly do ulovch skal na Cabo Frio. Nevm, jak se takov vci potaj, ale vda to tvrd. M-li pravdu, jak star muselo bt sambaqui na Cabo Frio, kter se vypnalo vce ne deset metr nad zem, je jsem nael ve stt Pran, nkolik kilometr od moskho behu? Kdy se tvoilo, bylo jist na behu, ale do moskho bahna se boilo svou vhou, m vce - 173 -

rostlo, a jen jeho vrek vynval nad pliv. Ale pak, kdy po tisciletch beh stoupl, moe se daleko odsunulo, det splachovaly bval bahno a cel ta obrovsk mohyla se dostala vysoko nad zem. Jak modern bylo proti nmu skoro povrchov sambaqui na Hadm ostrov! Snad ve vnitrozem byl bych se mohl prokopat a k zkladm, tam by bylo vce nadje, e najdu neporuen vrstvy a dovm se nco o naich prapedcch. Tak jsem tam s nkolika najatmi dlnky zaal kopat a nael jsem tam krsn pedmty, ale zez, kter jsme provedli, bylo jen povrchov krbnut. Na vc m prostedky nestaily. Jak koda, e jsem se tam nepotkal s takovm lakomcem, jako byl don Ramos! To ve jsem vyprvl Inocnciovi a rybm v pestvkch mezi prac, abych alespo trochu omluvil svj podvod. Nemyslel jsem, e mi porozum, ale kupodivu se ti prost rybi nesmrn zajmali o zhady prody. Takov pochopen, jak o n mli, nenael jsem ani u lid uench, kterm je ptrn po pvodu lovka ivotnm povolnm. A kdy j sm jsem u ochaboval, nutili m, abych v prci pokraoval, nabzeli se, e budou pracovat bezplatn! Co kdyby se pece jen nco nalo, co by mne odkodnilo za nmahu? Dojemn bylo jejich porozumn, ale pesto jsem musel v bezvsledn prci ustat. Jet jsme se na jejich nalhn pokusili podhrabat se pod balvan jeskyn, ale to, co jsme za odlivu vyhrabali, nm pliv zanesl, a tak jsem se rozlouil s Hadm ostrovem bezvslednm vbuchem posledn nloe a pesthoval jsem se do vesnice, abych se i s n vbrzku rozlouil. Ale jet ne jsme vypluli ku behu, obepluli jsme vemi luny velik kruh kolem ostrova. Ml jsem si vypodat jet jeden et a poslal jsem na rozlouenou nkolik taskavch kul pod trojhrann ploutve ralok.

KAPITOLA TRNCT
NEMON LOVK Vsledek naich vykopvek na ostrov byl tak nepatrn, e kdybychom jej byli rozdlili na ti sedla, byla by jej nae jzdn - 174 -

zvata snadno unesla. Vdy ped nmi byla rovina a nemuseli jsme s sebou vozit zsoby. V kad vesnici jsme mohli potat s pohostinstvm. Nebyli jsme v zemi u cizmi lidmi. Tak nae dvj zavazadla se zmenila. Vichni ti jsme rozdali ve, co nebylo docela nutn a co jsme mohli v mst levn nakoupit. Ale nebylo mono odmtnout dar doni Marie: nkladnho mezka, aby pr se naim konm ulehilo. Pojedeme s przdnem, posteskl jsem si k svmu staikmu prvodci a ani nevm, co s mezkem budu dlat. Na lo ho s sebou nevezmu. Nemjte starost! odpovdl staroch. Kdybyste chtl naloit vechny zsoby a dreky, kter pro ns chystaj, musel byste se poohldnout nejmn jet po tech nkladnch zvatech. Ostatn to nen nkladn mezek, je to nejlep mimochodnk, jakho jsem kdy vidl. Hodil by se pod nemocnho nebo pod dmsk sedlo sp ne pod nkladn postroj. Bratru stoj za nkolik set a ve mst se o budou prt, budete-li ho chtt prodat. Tak vidte, jak se vci velijak vytvej! A j ml nejlep mysl tu dobrou enu podvst, vyut jej chamtivosti a podniknout velk vykopvky na jej traty. A te mi nakonec dv dary, kter nemohu odmtnout. Vyjeli jsme asn rno. U veer jsem se rozlouil se soudcem a s jeho chot, vypili jsme posledn sklenku cachagy, stiskl jsem ruku Inocnciovi a pohladil ernouka. Za tmy jsme osedlali a byl jsem rd, e jsme vyjeli tak asn, dokud cel vesnice jet spala. Kon po dlouhm odpoinku a dobr pastv klusali vesele. Tak mezek, o kterm jsem myslel, e d gurimu hodn prce, bel ped nmi bez pobzen, nebo zdrel-li se u njakho lepho sousta, kde cesta hraniila s pralesem, dohonil ns za veselho hkn. Nemluvili jsme cestou. Kad ml sv mylenky a sv vzpomnky. Snad pece jen jsem neudlal dobe, e jsem se v noci neel rozlouit se starm Miguelem, a byla to jist nevdnost, e jsem nestiskl ruku naemu vbornmu kuchai. Ale stejn by si to byli zaslouili vichni ostatn. Myslme-li na nkoho, nebv obyejn daleko. Mosk beh prudce zahbal, aby se vyhnul skle, kter strm zapadala do moe, a - 175 -

v eru svtn se zdlo, e na kameni nkdo sed. Byli to oba nai ptel, na kter jsem prv myslel; bval starosta a lodn kucha. Pedeli ns, kdy ns vidli sedlat, aby se s nmi rozlouili o samot. Sesedli jsme, pohovoili a poplcali se po ramenech pi odejmut. Jak hezk to od nich bylo! Zase ulehili mmu svdom. Ale ti druz, s ktermi jsem se nerozlouil, jak tm to bude asi lto! Ale jet s mnohmi jsme se mli sejt. Vyhali si ns na cest, jednotliv i v hloucch. U tch, kte byli sta, museli jsme sesednout, a mlad beli vedle ns, a je vystdala nejbli skupina. Proto byla ddina tak tich, kdy jsme vyjdli! Ani eny nezstaly doma, o klucch ani nemluv. Ti nm dlali estn prvod po celou cestu, ale jejich hudba neplaila nae kon tak, jako kdysi poplaila kon fikl. Snad volili jin rytmus, protoe o melodii se nedalo vbec mluvit. Zapomnl jsem si vimnout, co bylo pinou toho, e nae jzdn zvata pijala jejich klukovsk projev tak vldn. Dost mon, e chpala jejich dobr mysl. A co teprve dvata, jak ta by byla mohla zapomenout na naeho guriho? Mnoh slzika asi skpla do psku moskho behu! Ale to jsme nevidli. Poradil jsem chlapci, aby se trochu zdrel, e se postarm o mezka sm. Zdrel se a dohonil ns a za druhou vesnic. Snad i v t prv vesnici ho nco zdrelo nebo snad nemohl najt nai stopu. Inu, co se lovk v mld nau To v st neme potebovat, mvl stak rukou. Zdreli jsme se hodn, ne jsme se rozlouili s poslednmi rybi a s nejvtmi vytrvalci. Ale utovali ns, e nemme naspch, protoe v poledne pijedeme k potku, kter se vlv do moe a m velice dobrou horskou vodu. A je tam krsn msto k odpoinku a dobr pastva pro kon. ubezpeovali ns. Vru, nemli jsme naspch. Velk prce byla za nmi kdovjak na ns ekala! Nen dobe pli rychle se hnt za neznmem. K polednmu jsme ji z dlky vidli koryto, kter si potok vyryl do pobenho psku. Tam ledy pespme poledn r. Prales se tlail a ku behu; jist tam bude pkn. Ale nkdo u ono msto zabral ped nmi. Nad lesem vystupoval kou. Na pobe nm vyel vstc Inocncio. - 176 -

Chtl jsem se s tebou podn rozlouit, pane, a o samot si s tebou naposledy pohovoit. Proto jsem vyel ped plnoc, ale ti darebov mi to pekazili. Na koho se to zlob? Vyeneme kadho, kdo nm bude peket. Kdyby to lo! Sami by rdi utekli, kdyby mohli. Poj se podvat! Zavedl m do lesa, kde ve stnu leeli ti potrhan chlapci. Nepohnuli se pi naem pchodu a ani hlavy nepozvedli. Jen dohadem jsem poznal, e to jsou nai uprchl fiklov. Co s nimi? zeptal jsem se. Jsou polomrtv hlady. Nemohl jsem je nasytit, protoe jsem s sebou nevzal zsoby. Vdl jsem, e se najm s tebou, pane, a e mi to sta na cestu zpt. Nezbylo ne ekat, a pijede. Zatm mi usnuli hladem a vyslenm. Musme vybalit tv zsoby. Slbil jsem jim tvm jmnem, e jim d nco na cestu. Budou potebovat hodn, protoe se naped mus zotavit. Douek koalky je probudil rychleji, ne jsme doufali, a pak jsme se jim obdivovali, jak dovedli jst. Mezitm mi Inocncio vyprvl, co od nich vyzvdl. V prv vesnici je pijali patn. Ani vody jim nedali napt. Pndega u vude pipravil vesniany na jejich pchod. Jedin, co se dovdli, bylo, e jsem jim v patch. Pospchali do druh vesnice, protoe mysleli, e tam jet zprva o nich nedola, cestou je vak pedjela eta lesk. Mysleli, e je stopai nevidli, kdy se jim schovali v hout. Ale pesto li stle vped. V druh vesnici je hnali dl, ve tet je hnali zase zptky, a tak se stle museli schovvat, protoe se vude potkvali s ostatnmi hlouky lesk. Vrtili se proto lesem a houtm a sem, protoe tady byla alespo voda. Chtli vykat, a budou jisti, e jsem se za nimi opravdu pustil; v tom ppad se radji chtli vrtit do vzen, ale padli mi tu do rukou. Co s nimi chce udlat, Inocncio? Nejdve jim vezmu jdlo, a hned to tak provedl nebo se peerou k smrti. Pak tady s nimi den pokm, aby si trochu odpoinuli. Co budou dlat pak, je jejich vc. Radm jim, aby se pustili podl potoka do hor. Nen to sice dobr cesta, ale za den se - 177 -

mohou dostat na nhorn rovinu a na silnici. Prv zde je prales neju, je dost mon, e tam nahoe je nikdo nezn. Kuraissoni a sem nedoli, a proto z tch hor tak nikdo neseel k moi. Nepozn-li je tam nikdo a nebudou-li se sami chlubit, e jsou fikly, dostane se jim pohostinstv u pastevc. Cestou budou mt dost asu, aby si vymysleli njakou dojemnou historku. Teba e zabloudili na lovu, nebo nco takovho. Kdyby vypravovali, e utekli do houtin, protoe slyeli dut stromy, doprav je pastevci ze soucitu a do msta. Ale myslm, e nemaj chu tam jt, protoe vidli, e eta vedla jejich kon a e se o nich v mst dovd dve, ne by tam doli. Ale co! Nemaj u daleko na hranice sttu Pran, a kdo chce pracovat, ten se vude uiv. Budou-li se ovem chtt ivit nepoctiv, pak a je tam povs. Mm jen zlost, e jsem je nael v tak ubohm stavu, e je nemohu podn zprskat, a jet se o n musm starat. Hlavn na toho capoeru bych ml chu! Te, kdy vm, co um, u bych si s nm vdl rady. Pojedli jsme, odpoinuli si a jeli jsme dl. Inocncio el jet kousek s nmi. Sesedl jsem, rozlouil jsem se s nm a nkolikrt jsme se objali, jak je v zemi zvykem, nae jsme oba pokraovali v cest opanm smrem. Neohldl jsem se a jsem si jist, e Inocncio tak ne. Vdl jsem, e se s nm u nikdy neuvidm. Jel jsem nkolikrt parnkem kolem pobe, kde il, ale tak daleko, e vysok poho se mi jevilo jen jako zk ra. Domnval jsem se, e tak fikly u nikdy nepotkm, ale s jednm jsem se pece nedlouho potom seel. Bylo to ve stt Pran, na rozcest zapadlch cest. Na vtvi silnho stromu visel obenec a na kmeni byl neuml npis, vyryt do kry: Ladro e ainda capoeira! Zlodj a jet k tomu capoeira! Nae dal cesta byla skoro triumfln. V kad vesnici se k nm pidvali lid, a m ble k mstu, tm jich pibvalo. Vude byli lid, kte si chtli vyjednat v mst nco s ady. Pndega jim doporuil, aby se pipojili ke mn, a tudy pojedu. Chtl naped vyjednat vci lesk, ale sm si jet nedvoval. Zda-li se mu to, bude mt pipravenou cestu pro rybe. Nezdr-li se, pomohou mu rybi zatlait. - 178 -

A tak, jak jsme se blili k mstu, dostvali jsme stle uritj zprvy, e se Pndegu v podnik zdail na cel e. Pijel v pzniv as. Nadchzel as voleb, a tebae pijel sm, byla mu dobrm doporuenm zprva, e s nm pijd nkolik tuct voli. V dob voleb je kad voli vzcnou osobnost, teba den nato pro nho nikdo u ani prstem nehne. Pndega tak dovedl dobe hospodait jak s uzenmi lososy, tak s mnostvm zajmavch zprv pro mstn noviny. Byly psny tak vtipn, e je pevzaly i velk urnly v hlavnm mst. Sm guvernr se zajmal o lesky a pijal je v audienci. m vce jich pijdlo, tm vce rostla cta k nim, a kdy ady na rozkaz z nejvych mst ochotn vyhovly prvm, musely, i kdy neochotn, vyhovt potom vem. Nae proces pijelo k mstu u k veeru. Doporuil jsem rybm, aby se zatm utboili ped mstem, a jel jsem se svmi dvma prvodci s nkladnm mezkem naped. Sotva jsem se ubytoval v hotelu a vychzel z koupele, ekala m u ada nvtv. Vichni moji ptel a znm se objevili, pili reporti se dost o intervievy, a proto, aby si ovili neuviteln zprvy o probuzen nejzaostalejho distriktu, kter pinesl Pndega. Jen Pndega se neobjevil. Byl nkde na venkov, kde podal volebn schze. Padl sprvn do proudu a ploval jako dokonal plavec. Zato jsem dostal jinou ohlenou nvtvu, kter si vydala soukrom rozhovor. Byl to federln sentor ze Santa Calariny a politick f nejmocnj vldn strany. Nechal jsem sv ptele a urnalisty, aby tahali rozumy z mch prvodc, a setkal jsem se se slavnm politikem ve svm pokoji o samot. Senhore, namchal jste nm pknou kai tam na pobe a v horskm kraji, uvtal mne znamenit ten mu. Nikdo nevdl, e tam vbec ij tak lid. A pece jste tam poslal fikly, aby je suovali. Nu, nejsem si naprosto vdom, e bych vm cokoli provedl. Staral jsem se o sv vykopvky a jen jsem se zjmem pozoroval, jak rychle me stoupnout sebevdom oban, kdy se dovd, e maj tak njak prva. Bylo to zajmav. Ostatn mne provz asi dv st lid z

- 179 -

vesnic, ktermi jsem proel. Zatm se utboili ped mstem. Nikdy jsem je pedtm nevidl, ani jsem s nimi nemluvil. Ano, o tom vem velice dobe vm. A chci vs podat; abyste vyuil svho vlivu na ten lid ve prospch na strany. J, pane sentore? podivil jsem se. Jsem pece cizinec, a bylo by svrchovan neslun, kdybych se mchal do politiky va zem. Ale poznal jsem zde jednoho velice obratnho chlapka nevm vlastn ani dobe, jak se jmenuje, kali mu, myslm Pndega, a jeho jmno Vm, vm; jeho jmno ru za to, e nepokaz dnou vandu. To neslym teprve te, ale u ped lety, a pro ty jeho vesel kousky jsem se tak postaral, aby ho vylouili ze kol. To byla chyba, drah sentore! Je to talentovan lovk. Doufm, e nev, e za peruen svch studi m co dkovat prv va intervenci. Nu, ode mne se to nedov chpu, toto je soukrom hovor. Jsem si jist, e jeho vliv, dobe pouit, by byl spe na mst a mnohem innj ne mj. To je prv to! Ten chlapk nen jen pndega, je to maluco uinn blzen. Jednal jsem s nm nkolik hodin, abych ho piml k spoluprci, a co byste ekl? Nejprve si vydal program na strany. Musel jsem se dvat, jak jej pozorn te a dl si vpisky. Byl programem naden a ochoten nejinnji spolupracovat, dokonce pr nezitn. U se mi to zaalo nelbit. Pak ekl, e by ml dv podmnky, dv docela nepatrn a samozejm podmnky. To u se dalo lpe poslouchat. Chtl jsem znt tu stku a byl jsem zvdav, jak vysoko se takov zbhl student, bez korteovsk praxe, sm ocen. Vdy to je pouh zatenk! A vte, senhore, vyhrkl sentor, vte a dovedete si pedstavit, jak byly jeho podmnky? Jsem opravdu zvdav, usml jsem se. Jen poslouchejte, co se zrodilo v jeho hlav! Za prv: kad n kandidt a pr podepe prohlen, e se okamit vzd mandtu, jakmile by jednal nebo hlasoval v nesouhlasu s programem strany. Za druh, a se okamit podkuje, jakmile se pokus sebe nebo sv pbuzn a ptele obohatit politickm vlivem, lnu, maluco povdm vm, maluco! A sentor se sml z plna hrdla. - 180 -

Chpu, drah sentore je to pln nemon lovk. Jist jste s nm hned peruil jednn. Pak ale myslm, e vm nezbude jin cesta ne zskat si pze tch lid pmo. Pokud mohu soudit, jsou jejich poadavky celkem oprvnn, rozumn a zkonn. Hm. Mte, jak se mi zd, tak trochu nihilistick nzory. Zd se vm bt zkonn a rozumn rozdvat takovm leskm a rybm zadarmo tolik pozemk, e by z toho byl v Evrop slun mal stt? Pro ne. Maj-li na to prvo. Kdy osdlili a vzdlali svou prac pustinu Ovem, ovem, ale jednou to bude mt milinovou cenu! Ale senhore. vdy jsou to vldn lesy a vldn pisciny nejde to z va kapsy. A to jednou bude mt velkou cenu, bude to jen jejich zsluhou a vy zde pak u nebudete, take vm to me bt pln jedno. Tak pravda, tak pravda. Ale rute mi za to, e kdy se o to postarm, aby jim bylo vyhovno, e nedaj potom sv hlasy stran naich odprc, nebo snad dokonce tomu blznu, kter chce kandidovat na svou pst a kter u ve dvou dnech zskal velice rozen asopis? Opravdu m Pndega takov spchy? kal jsem vm hned, e jste udlal chybu; je to velice nadan lovk. Kdyby byl nepoctil kivdu na vlastnm tle, kdyby byl pod vedenm dobrch profesor vystudoval, nebyl by jist pomlel na samostatnou politiku. Dobr kola dovede nejlpe spoutat i ta nejodvnj kdla, ale ivot na osaml vesnici, mezi volnmi, neodvislmi lidmi je nkdy docela uvoln. Velik chyba se stala, drah sentore! Nevm, zda si slavn politik viml ironie v mm hlase, nebo snad chybu uznval a nerad byl na ni upomnn bu jak bu, vracel se stle k tmu tmatu: Rute mi za to vy? J? Cizinec? Jak bych mohl ruit? Ostatn vdy ztra odjdm parnkem z tto zem! Ale pokud jsem poznal v lid; jsem jist, e budete-li s nm jednat po prvu, upmn a nezludn, zachov se k vm poestn. Na lidu se osvduje pslov: Jak se do skal vol, tak ozvna odpovd. Dobe e jsem se panu sentoru nezaruil. Kdy jsem pijel do Buenos Aires, doetl jsem se v novinch, e volby ve stt Sana - 181 -

Catarina vyhrl ve svm distriktu velkou vtinou zvolen v samostatn kandidt Pndega a e bylo zvoleno tak nkolik jeho ptel, vichni na politickm kolbiti docela neznm lid. O mnoho let pozdji jsem byl v diplomatickch slubch v hlavnm mst Rio de Janeiru. Ml jsem mnoho prce, ale jednou jsem pece nael volnou chvilku k nvtv tamnho Nrodnho muzea. A tam jsem se s nm potkal prv ped sknmi vykopvek ze sambaqui. Nejmenoval se u Pndega a nebyl u veselm smkem jako kdysi, ale vnm muem ustaran tve. Nebyl bych ho poznal, jak se zmnil, ale poznal m sm a hlsil se ke mn. Udlal velikou kariru. Byl nyn v hlavnm mst, aby dojednal prohlen sv kandidatury na msto federlnho poslance za svj rodn stt. A zase jako samostatn kandidt, jeho programem byla zsada istch rukou. Vzpomnky ns zavedly na Ilha das Cobras, Had ostrov. U se tak nejmenoval ani ostrov, ani vesnice. Vichni obyvatel chtj, aby jmno vesnice bylo zmnno na podivn Ilha sem Cobras Ostrov bez had. Zatm ji tak jmenuj sami a soudce u dal tak zhotovit raztko pro edn listiny. Tak potovn ad tak raztkuje. Potovn ad? Ano. , tam se velmi mnoho zmnilo. V pstavu se stav velik tovrna na ryb konzervy A co nai kozlov? Hahaha! Ti u neij, ale zato se tam hem jejich vnukov a pravnukov. Splnil jsem dan vm slib a dal jsem jim tam kozu. Kdy zaali kodit planti, dal tam Ramos dovzt cel stdo a nakoupil jet jin kozy velijakch plemen. Soused ns zlob, e mme koz ostrov, ale Silva m odtamtud zsobu erstvho masa, kdykoli dostane hosty. A hosty m te asto. A Inocncio? iv a zdrv. Stle je starostou a cel okres je hrd na nejvtho, nejsilnjho, nejmoudejho, nejpoctivjho a zrove nejernjho starostu v zemi. Nikdo nen tak dobe na svm mst jako on. Ml jste opravdu astnou ruku Nenadsazujete? Vsadil bych se o hrozen bann, e jste mu nezveroval jeho jmno, jak jste slbil. - 182 -

Vyhrl byste. Vm, e po tom tou, e nezapomnl na mj slib, ale dosud mne nikdy o to neopomenul. Jen se na mne vytav dv, kdy mysl, e to nevidm. I j jsem se o to mnohokrt pokouel, ale nikdy se mi to nepodailo. Pozdravujte ho, a ho uvidte! At outro dia! Nkter den na shledanou! Oba jsme byli velice zamstnni, oba jsme mli velmi mlo asu, a tak jsme si ani neprohldli vykopvky. Jen jsme se po venkovskm zpsobu objali a poplcali se navzjem po zdech, a pak jsme kad el po sv prci.

- 183 -

TISC A JEDNO DOBRODRUSTV ALBERTA VOJTCHA FRIE Doetli jste vyprvn o Hadm ostrov, o dobrodrustv s hady, raloky a lidmi pralesa, kter nejen napsal, ale i proil autor lto knky. Alberta Vojtcha Frie ovem vdycky vc ne hadi, ne raloci, zajmali lid. Jeho ptel, ti, kter potkval v brazilskch pralesch, v nepstupnm paraguayskm Gran Chaku, na mexickch nhornch planinch, i ti, kter potkal tady na Illha das Cobras. ernoch Inocncio, vesel a moudr Pndega, Ramos a Maria, kucha Silva. Krsn, spravedliv a hlavn obyejn lid. A proto o nich tak Alberto Vojtch Fri napsal tuto knku. Knku nehledanch dobrodrustv a hlubokch osobnch proitk a zkuenost. Osu pbhu tvo vzpomnky na przkum jihobrazilskch sambaqui (slovo sambaqui pochz z jazyka mstnch Indin, kte vrazem samba oznaovali muli, stici, a slovem qui kopec, pahorek). Sambaqui jsou tedy esky doslova mulov kopce (nebo jak jim Fri esky kal sticov mohyly). Skuten kopce pozstatk veho, co nm po sob odkzali pedkolumbovt velmi jednodu indint obyvatel jihobrazilskho pobe: kamenn nstroje; kosti ryb a ralok, a tak kosti tch, kte tu kdysi tyto obrovsk mulov hory navrili. esk spisovatel se za tajemstvm mulovch kopc vypravil pi sv tet cest do Ameriky. To u ml za sebou dlouh, nebezpen expedice do jihoamerickch prales, pi nich se seznamoval se zpsobem ivota ady souasnch indinskch kmen. Fri vak brzy poznal, ze pln obraz hmotn a duchovn kultury pvodnch obyvatel Ameriky mu neposkytne jen takovto jak odbornci kaj ternn vzkum, pouh poznn souasnho stavu, ale e se mus seznmit i s minulost, s kulturou dvnjch pedk tchto Indin. A tak poprv ve svm ivot zan Alberto Vojtch Fri provdt i archeologick vzkumy. Pekopv postupn tyi vysok sambaqui v sousedstv jihobrazilskho pstavu Antonna. Vsledky tchto vykopvek nebyly vak pli bohat. Pesto ale byly ve sv dob dleitm pnosem k tehdy velmi sporm znalostem o dvn minulosti Brazlie. Navc byl esk cestovatel vlastn vbec prvnm, - 184 -

kdo v Evrop o mulovch kopcch zveejnil tiskem njakou zprvu. (Vyla tehdy v nmeckm nrodopisnm a cestopisnm asopise Globus.) Zprvu o przkumu indinskch sambaqui zveejnil cestovatel brzy po nvratu ze sv tet cesty v roce 1908. Ve vzpomnkch a rozhovorech se svmi pteli se vak Fri k tomuto svmu dobrodrustv na pobe Brazlie asto vracval. A nakonec o nm napsal celou knku; svou, el posledn knku, jejho vydn se u ani nedokal. Had ostrov vyel toti a ti roky po cestovatelov tak pedasn smrti. Za dvaaedest let ivota, pi svch nkolika cestch do Ameriky, proil Alberto Vojtch Fri tisc a jedno nejpodivuhodnj dobrodrustv. Nebyla to vak jen plan, zbyten, neuiten dobrodrustv. Jen svka, kter zaz a potom vyho. Kad z Friovch dobrodrustv bylo dobrodrustvm poznn. Fri, i kdy to mnoz jeho souasnci poprali, byl vdec, badatel. Vdycky se chtl dopdit samho jdra oku. Ano tisc a jedno bylo tch dobrodrustv. Had ostrov llha das Cobras byl jenom jmnem jednoho z nich. A ta ostatn? Ta naplnila od chlapeckch let po pedasnou smrt plodn, krsn ivot tohoto lovka-vdce, cestovatele a tak spisovatele. Prv jste doetli jedno jeho vyprvn. A te bych chtl vyprvt zase j autor doslovu o autorovi tto knky. Nebo o Albertu Vojtchu Friovi vme ve skutenosti velmi mlo. Mu, jen tak peliv zapisoval kad daj tkajc se Indin, kter navtvil, i kaktus, kter sbral, nm sm o sob zanechal jen velmi skromn zprvy. A protoe jsem na svm pracoviti v eskoslovensk akademii vd zpracovval Friovu pozstalost (to je vechno, co cestovatel napsal a zapsal a co zstalo vtinou jen v rukopisech pro zamlen, el vak nikdy nevydan vbor z prac velikho eskho badatele), musel jsem si nejprve sm sloit z destek nejrznjch zprv a vzpomnek mozaiku ivota Alberta Vojtcha Frie. ivot autora Hadho ostrova byl prudk a naplnn. Ano tisc a jedno dobrodrustv se do nho velo. A protoe mlad teni Hadho ostrova shnou jist i po jinch knkch, kter pro n n cestovatel a kaktus napsal, nebude jist na kodu, kdy se te seznm s celm dobrodrustvm ivota Alberta Vojtcha Frie. - 185 -

Vojtch Fri (zatm jen Vojtch, prvn jmno Alberto, kter je panlskm pekladem eskho Vojtch, si zaal Fri pst po nvratu ze sv prvn cesty do Latinsk Ameriky, kde se mluv panlsky, ppadn v Brazlii portugalsky), se narodil 8. z 1882 v Praze v bohat esk rodin. Jeho tatnek byl nmstkem praskho primtora. Vce ne otce a matku obdivoval vak mlad Vojtch dva sv strce. Prvnm chlapcovm vzorem byl revolun bojovnk za prva eskho nroda, Josef Vclav Fri, druhm roudnick bratr Vojtchovy maminky Max vagrovsk. Jako dsledn odprce rakouskho reimu musel odejt za hranice a il pak v Polsku, Panam a ve Spojench sttech americkch. Tady Roudnian, ktn Vltavou, vstoupil na velrybskou lo a stal se pak, pokud vm, prvnm eskm lovcem velryb. Nejmlad syn Dr. Frie a jeho peliv pan Rosalie se vak neml podobat svmu svobodomyslnmu nebojcnmu strkovi, o kterm se v rodin smlo mluvit jen eptem. A pece se u v deseti letech vyzbl chlapec poprv zan seznamovat s vyslanci dalekho svta, kter tolik uaroval jeho strku Maxovi. Vlastn nhodou zskal Vojtch od amatrskho pstitele kaktus jinak obuvnka ve tpnsk ulici mal phylocaelus. Prvn kaktus od praskho evce tak zaujal mladho chlapce, e Vojtch rzem zapomnl na vechny sv jin zliby a konky. K prvnmu kaktusu pak pibyl brzy druh, tet a za nkolik msc m u Fri slunou sbrku rostlin. A nejenom sbrku. Se stejnou nruivost se Vojtch zan seznamovat s odbornou kaktusskou literaturou. Protoe um dobe nmecky, doke si pest asopisy a katalogy dochzejc do Prahy z Berlna, Vdn a zejmna z msta Erfurlu. kde je v t dob hlavn svtov stedisko obchodu s kaktusy. Chlapec si dokonce zan s jednou velkou erfurtskou firmou vymovat dopisy. A prv sem do Erfurtu podnikl budouc velik cestovatel tehdy svou prvn zahranin cestu, o n pozdji rd vyprvl Vedouc firmy, kter se v dopisech s praskm kaktusem, kterho osobn neznal, asto radval o novch odrdch, kter as od asu dostval od svch americkch dodavatel, se jednou na Frie obrtil se dost, aby pmo na mst v Erfurtu posoudil nkter sporn, nov dol rostliny. A tak se kolk Vojtch Fri, pod zminkou, e tda - 186 -

podnik vlet do eskosaskho vcarska, vypravil tajn na nkolik dn do Erfurtu. Tam se chlapci vysmli. ekali proslulho znalce, a zatm pijel kluk v krtkch kalhotch. A tak mohl Fri dokzat svou totonost a ve sklencch. spch tto prvn zahranin cesty velice zvil chlapcovo sebevdom. Te zaal Fri budovat svj velk sklenk a doplovat sv sbrky jet s mnohem vtm silm. Vechen svj mimokoln as vnoval tedy Fri v tto dob dobudovn 13 metr dlouhho kaktusskho sklenku na horn ploe vodojemu v dnen Sokolsk ulici. Zadil si tu dokonce i stedn topen, kter Friv velk sklenk vyhvalo. O vytpn se staral Friv stejn star ptel, jen bydlel v sousedstv Karel Vikr. Sbrka kaktus, kterou bhem svch kolnch let shromdil te u vythl student prask relky, byla odbornky povazovna za nejlep soukromou kolekci v celm Rakousko-Uhersku. Prask botanick zahrada ji chtla od chlapce odkoupit. Ten vak neprodal. Teprve dal nabdku soukromho kupce ze severnho Nmecka, kter studentkovi nabdl tehdy zvratn vysokou stku 10 000 zlatch, mlad Fri neodmtl. Den ped pjezdem kupce vak cel sbrka kaktusu v jedn zvl studen norov noci zmrzla. V kotli se sice topilo, avak kohouty do vhevnch rour byly uzaveny. Pro a jak dolo k t neastn udlosti se u asi nikdy nedovme. Snad to bylo jen kamardovo lajdctv. Nkte cestovatelovi ptel vak vili, ze celou sbrku zniil Friv kamard mysln dokonce za odmnu z nvodu Vojtchovy matky, kter se nelbila synova nebezpen romantick a pitom neuiten zbava. Friovi rodie si toti pli, aby chlapec pokraoval ve studich na nkter prask vysok kole. Vojtch se tedy nakonec pihlsil na techniku. Avak u po nkolika mscch vysokou kolu opustil, aby uskutenil mylenku, kter ho pronsledovala u od onoho neastnho dne: Opat si novou sbrku kaktus! A ne u v obchodech i vmnou s jinmi kaktusi. Vyprav se za tropickmi rostlinami tam, kde je jejich domov do Jin Ameriky! Rodie, kte zpotku nechtli o zamlen synov cest ani slyet, se nakonec nechali obmkit, a dokonce synovi sami zaplatili lodn lstek do Brazlie. A tak u v kvtnu roku 1900 sotva osmnctilet student nased v Hamburku na lo, kter m do Brazlie. Prvou zkladnou - 187 -

v Brazlii se Friovi stv msto Sao Paulo a skupina naich krajan, kter v tomto velikm brazilskm mst tehdy ila. Po pedbnch sbratelskch cestch pak osmnctilet badatel zahjil svou prvn opravdovou vzkumnou expedici. Jej cl svm zpsobem pedstihoval vechny vzkumn cesty podniknut do t doby prv do tto oblasti. Fri se toti chtl spolu se svmi prvodci plavit ze Sao Paula po ece Tiet na zpad, dostat se pak k ece Pran a dle po ptocch Pran ekch Verde a Verdinho proniknout a do samho srdce nejmn dosud probdanho brazilskho sttu Malo Grossa, jeho rozshl zem bylo ve sv dob jednou z nejmn poznanch st zemkoule. Expedici nakonec krom Vojtcha Frie tvoili jen dva lid prvodci. Na vt vpravu Friovy prostedky nestaily. Tak vstroj, kterou si mlad cestovatel vzal s sebou na svou prvn vpravu, odpovdala jeho omezenm monostem. Dnes se zd bt a neuviteln, e tato mal, patn vystrojen vprava, veden osmnctiletm (!) cestovatelem, splnila v podstat troufal cestovn pln, kter si pedsevzala. Cestu, trvajc dle ne est msc, vykonal Fri spolu se svmi prvodci v malm dlabanm indinskm lunu kacibeu. Cestovn pln vpravy ledy byl splnn. Jihoamerick proda vak Frie pi jeho prvn cest zklamala. Vechny rostliny, kter nalezl, objevili a popsali ped nm u jin badatel. V divokm Malo Gross vak Fri tehdy poprv narazil na stopy zdejch Indin. Byli to nebezpen Savantov. Otrven trny, kter Savantov umisovali na pralesnch stezkch, aby ochrnili sv vesnice ped nevtanmi nvtvnky, stly oba Friovy psy, kte vpravu doprovzeli, ivot. Mladmu cestovateli vak Savantov neublili. Na Friovo zdrav ale zatoil neptel mnohem zkenj malrie. A pi lovu v pralese jagur cestovateli nebezpen poranil nohu. Rny, utren v zpase s pralesn elmou, nakonec Frie donutily, aby se vrtil do sv pracovn zkladny do Sao Paula, a odtud po krtkm odpoinku zpt do Prahy. Rodie vili, ze trapy prv cesty odrad jejich syna od dalch dobrodrustv. Mlad cestovatel se vak chtl do prales Jin Ameriky vrtit. Tentokrte ne u za jejich rostlinstvem, ale za Indiny. A pln jeho nov cesty byl snad jet odvnj ne Friova - 188 -

vprava do Mato Grossa. Mlad cestovatel chtl tentokrte navtvit mlo znm Indiny v rozshl pralesn oblasti Gran Chaka, lec v samm srdci Jin Ameriky. Vedle tchto nrodopisnch zjm lkala vak Frie do divokho Gran Chaka i jedna velice zajmav a do t doby nezodpovzen otzka zempisn: Chtl rozlutit zhadu toku eky Pilcomaya, nejvznamnjho ptoku mocn La Platy z prav strany. Vce ne dv destky vprav se u vrtilo z cesty za tajemstvm Pilcomaya s nepozenou. A mnoz badatel se nevrtili vbec. Z bezprostednch pedchdc Friovch, kte pi een pilcomayskho problmu zahynuli, musm pipomenout alespo, francouzskho cestovatele Julese Creveauxe a zejmna panlskho zemmie Ibareltu. Jednm z vedlejch kol, kter chtl Fri pi tto sv nebezpen expedici naplnit, bylo prv objasnn okolnost Ibarettovy smrti. Pi tto vprav Fri dokonce dlouhou dobu il pmo ve vesnicch Ibarettovch vrah, Pilagskch Indin, kter se mu tak podailo odhalit. Fri byl tak prvn badatel, kter sestavil slovnk pilagskho jazyka. Vedle Pilag se cestovatel bhem tto sv odvn cesty za tajemstvm toku eky Pilcomaya nejlpe seznmil s pslunky kmene Toba. Pobyt mezi tmito dvma zajmavmi, a pitom tehdy tak mlo znmmi indinskmi kmeny pivedl mladho badatele na mylenku sestavit pehled o vech indinskch kmenech, kter obvaj Gran Chaco. Njak as se tedy seznamoval se zbytky kmene Payagu Indin, kte pvodn obvali zem, na nm se te rozloilo hlavn msto Paraguaye Asuncin. A pak se Fri vypravuje proti proudu eky Paraguaye malm parnkem a do pstavu Puerto Casado. Odtud se, s jedinm konm, kterho se mu podailo pracn zskat, vydv za mocnm chakonskm kmenem Sanapan. Po nvratu z vpravy k Sanapan se vak Fri dlouho v Puerto Casadu nezdrel. Po krtkm ase odejel jet dl na sever na vpenici Calera Marsal, lec nedaleko soutoku eky Paraguaye s Rio Aquidabn. Jmnem tto vpenice poktil pozdji cestovatel svou prvn knku pro dti (vyla pak nkolikrt pod nzvem Strek Indin). Na protjm behu eky proti Calee Marsal leela v dobch Friovch indinsk vesnice obvan pslunky mlo znmho - 189 -

kmene Angait. U Angait objevil badatel podivn obrzkov psmo zvltn znaky ryt do tykv. Od Angait pokraoval pak osaml cestovatel po ece Paraguayi a tam, kde se stkaj brazilsk, bolivijsk a paraguaysk hranice. Dlouh as tu il u kmene, s jeho pslunky se potom zvlt sblil u amakok. A nakonec se Fri vydal znovu do Brazlie, tentokrte ke kmeni Bororo. A tak, kdy se mlad cestovatel po dvou letech, kter strvil v Americe pi tto sv druh cest, vrtil znovu do Evropy, mohl tu do nrodopisnch muze odevzdat na dva tisce pedmt, kter sebral u jednotlivch kmen Gran Chaka a pralesn Brazlie, a mohl tak uveejnit nkolik velmi pozoruhodnch nrodopisnch lnk o rznch rysech kultury tchto Indin. I mck Praha pijala tentokrte spnho mladho mue, kterho jet ped dvma lety nikdo neznal, ptelsky, a ve Zhoelci, na mezinrodnm antropologickm kongresu, mu dokonce naden tleskali badatel z ady zem. A nakonec Friovi nabdlo zamstnn proslul berlnsk nrodopisn muzeum v Dahleinu. Fri pijme, brzy vak Berln i Evropu zase opout, aby se znovu vydal do prales Jin Ameriky za svmi nejlepmi pteli Indiny. Tato tet americk cesta pivedla badatele po nvtv Argentiny a Paraguaye tam, kde se odehrv i pbh knky, kterou jste prv doetli na jih Brazlie. Zatm vak nikoli na pobe, ale do vnitrozem jihobrazilskch stt Pran a Santa Catarina. Prv v dob Friova pchodu zaali tu toti nmet osadnci, usedl v jihobrazilskch kolonich Blumenau a Santa Catarina, pipravovat pln vyvradn mstnch Indin. Lovy na Indiny mly ryze ekonomick podklad. Prvo na zem tchto jihobrazilskch kmen zskali u dve podvodnm zpsobem rzn pozemkov spekulanti. Pda, kter jim te na pape patila, byla ale bezcenn, pokud se na n pohybovali jej skuten vlastnci Indini. A tak kolonist podaj skuten lovy na lidi. A zabjej tak zv, kter slou Indinm za potravu. Proti tomuto barbarskmu vyvraovn Indin esk cestovatel rozhodn vystoupil, zskal dokonce od brazilsk vldy 30 000 hektar zem v poho Serra do Mirador a tady v tomto zem, do nho nemli mt dn jin bloi pstup, chtl sv ptele jihobrazilsk Indiny usadit. Fri sice skuten - 190 -

doshl toho, e lovy na Indiny byly zastaveny, ale vytvoit takov nezvisl indinsk zem, jak si to pvodn pedstavoval, se mu nakonec nepodailo. Cestovatel tehdy tady na jihu Brazlie navtvil tak velmi zajmav indinsk kmen Kaingn, s nm se pak vypravil k dalm jednoduchm Indinm, pslunkm kmene Set, kter tak pro vdu poprv objevil. A konen pi tto sv tet cest pekopal esk badatel na jihu Brazlie i ona tyi santoaqui. A prv dobrodrustv, kter proil pi przkumu tchto mulovch kopc, mu dala pozdji podnt k napsn Hadho ostrova. Na zvr tto sv cesty se pak Fri vypravil znovu k amakokm k Indinm, ke kterm ho poutalo zvl hlubok a trval ptelstv. Kmen vak tehdy suovala jaksi zvltn choroba, se kterou si ani n cestovatel, kter pi svch vpravch musel asto i lit, nevdl rady. Odvedl proto jednoho z nemocnch pslunk kmene, nelnkova syna ervie Pioaa (Pioada) s sebou na len nejprve do Asuncinu k tehdy slavnmu paraguayskmu lkai de Gasperimu, a kdy ani ten si s neznmou nemoc nevdl rady, zavezl Fri ervie do Buenos Aires. Avak ani zdej universitn klinika mladmu Indinovi nepomohla, a tak nakonec na lodi Sophia Hohenberg, na n se po dvou letech strvench v Americe vracel Fri v ervenci roku 1908 ze sv tet americk cesty do Evropy, byl i amakoksk Indin ervi Pioa. erv, kterho ei rychle pektili na ervka, se v Evrop skuten vylil a usadil se pak s Friem v jeho rozshlm pechodnm byt v Nplavn ulici, kde badatel prozatmn uloil nrodopisn sbrky, zskan pi tto sv tet cest do Ameriky. erviovy ervkovy phody v Praze by si samy zaslouily celou knku. Indin, pochzejc z kmene, kter pe pchodem bloch il vlastn jet na kulturn rovni mlad doby kamenn, reagoval v prvnch dnech svho praskho pobytu na nov, zpotku mu mnohdy zcela nepochopiteln prosted, asto vskutku osobit. Potkal napklad na schodech domu, v nm v Praze s Friem bydlil, nadpirozenou bytost, ern obleenou i ern tve, a tak se vrtil do bytu, ozbrojil se kamennou sekerou, kter byla uloena ve Friovch sbrkch a chtl podezel stvoen znekodnit. - 191 -

Komink, kter nco takovho tuil, natst se radji rychle ukryl. Jindy se erviovi, kter byl dlouho ve Friov dom zcela sm, zas lesklo, a vyel tedy ped dm, posadil se na chodnk, a zaal amakocky zpvat o svm smutku. Chodci neobvyklmu ebrkovi pochopiteln hzeli penze, a tak, kdy se Fri potom vrtil, leela u vedle ervie mal hromdka drobnch minc. ervi doprovzel Frie tak na mezinrodn amerikanistick kongres (amerikanistika je vda o djinch a kultue Indin). Na tomto kongresu cestovatel znovu veejn odsoudil nmeck osadnky, kte v jin Brazlii vyvraovali tamj Indiny. ervek, obleen v barvit kroj svho kmene, byl tak velkm lkadlem na Friovy pednky, ktermi si chtl badatel opatit prostedky na dal u tvrtou cestu do Ameriky. Vydal se na ni v roce 1909. Pi tto cest, kter trvala cel tyi roky, pobval Fri v Argentin a Paraguayi, navtvil znovu amakoky, zbavil kmen nebezpen choroby, avak sm v Gran Chaku tce onemocnl, nedal o sob dlouh as dnou zprvu a tak ho u jeho ptel zaali oplakvat. V evropskch novinch tehdy dokonce vylo i nkolik vzpomnkovch lnk nekrolog za mrtvho cestovatele. Fri se vak z Gran Chaka dokzal vrtit, uzdravil se a mohl pak podniknout i cestu na studen jih Argentiny, a navtvit dokonce na irokch jihoamerickch pompch posledn Ranhelsk Indiny. Dom do Prahy se cestovatel vrtil a v roce 1912. Za penze zskan z vsledk tto tak dlouh cesty, si v Praze Koch, na bval Bozi vinici, postavil vilu Bonku, kter se pak stala doivotnm pbytkem cestovatele i tch st jeho sbrek, kter neodevzdal muzem. V roce 1914 vypukla prvn svtov vlka. Ta pirozen znovu zmnila a bohuel vlastn u navdycky Friovy plny. Po cestch za jeho Indiny je na dlouh as veta. A tak se badatel pomalu zan vracet k svmu pvodnmu zjmu o kaktusy. Zrove zan v tto dob pipravovat i sv prvn knky. V poslednch dnech vlky vychz konen prvn z nich, A. V. Fri mezi Indiny. A zanedlouho po n nsleduje i krtk soubor pohdek Bylo, jest a bude. - 192 -

Svobodn eskoslovensk stt, kter se 28. jna 1918 narod, nabdne Friovi velmi dleit posln: aby spolu s nkolika dalmi delegty zastupoval eskoslovenskou republiku pi mrovch jednnch v Pai. Kdy pask jednn skon, jmenuje tehdej ministr zahraninch vc Dr. Edvard Bene A V. Frie prvnm eskoslovenskm velvyslancem v Brazlii. Po nkolika letech se vak badatel (kter se navc asi ani pli dobe nect v problematickm a asto povrchnm svt diplomacie), rozchz s vedoucmi pedstaviteli republiky, vzdv se svho vyslaneckho adu a vrac se na svou koskou Bonku. Doprovz ho tentokrte pan Draga Friova, vrn ivotni druka a vydavatelka nkolika jeho knek (prvn z nich Kalera Marsal vychz u v roce 1921). Ve stejn dob vydv Alberto Vojtch Fri i soubor indinskch pohdek Zkon pralesa, pipraven k publikovn u ped del dobou. Fri sm se v t dob u o Indiny pli nezajm. Vechen jeho zjem je znovu, jako v chlapeckch letech, obrcen ke kaktusm. Alberto Vojtch Fri ovem vlastn vt sbrku nem a z Ameriky v povlench zmatcch kaktusy zatm nedochzej. A tak se Fri rozhoduje, ze uskuten svj dvn sen a pojede hledat nov druhy kaktus do Mexika. Nejprve ovem navtvil Nmecko a s mstnmi kaktusskmi firmami uzavel nkolik dlouhodobch smluv. Tyto firmy se zavzaly odebrat od Frie vechny jm nasbran i vypstovan nov kaktusy. Z Nmecka odejel vak Fri tentokrt, el, naped do Severn Ameriky. Aby zskal prostedky na vstavbu modernch velkch sklenk, odhodlal se toti prodat velkou st svch nrodopisnch sbrek. Cenn vsledky jeho vprav odkoupilo potom newyorsk Muzeum americkch Indin. Z USA odjel badatel do Mexika. A nalezl tu skuten cel destky do t doby neznmch a nepopsanch druh kaktus. Pekvapuje vak, e cestovatel, kter se tolikrt vypravil za Indiny hluboko do prales Brazlie a Gran Chaka, tentokrte tady v zemi May a Aztk o souasn Indiny Mexika vbec neprojev zjem. A stejn tak pi dalch dvou kaktusskch vpravch do Ameriky. Vsledky tchto t kaktusskch vprav byly ovem tak bohat, e nakonec badateli umonily, aby svou novou sbrku kaktus - 193 -

vybudoval na mnohem irm zklad. asem pesdlila Friova sbrka vechny jin sbrky v Evrop. Pitom badatel sm objevil celkem na sto dvacet do t doby nepopsanch odrd. Vypstoval tak adu kenc, kterm dal zpravidla jmno svho msta pragochamaecorosy, pragolobivie a podobn. Sv mnohalet studia kaktus korunuje pak Fri vlastn, pln novou systematikou rozdlen kaktus. Tato systematika vychz v roce 1935. Fri v t dob zan zejm znovu pomlet na dal cestu do Ameriky. Ale zanedlouho pichz Mnichov, 15. bezna 1939 je pak cel zbytek ech a Moravy okupovn Nmci a Fri, rozhodn odprce nacismu, se radji uzavr na Bonce. Veker pochzky a nkupy ve mst mus za nj vyizovat pan Draga nebo syn Ivan. Prvn vlen zima uhl je mlo zni znovu celou sbrku kaktus. Tragdie z mld se opakuje. Fri se vak ani tentokrte nemn vzdt. Kaktusy z Ameriky nedochzej, zane tedy pstovat zeleninu. On cestovatel, kter proel peklem prales a zahrdk? Pro ne? Vil, e Nmecko, faismus ve vlce prohraje. A chtl nov eskoslovensk republice pinst do vnku doslova destky novch rostlin. Sv rozshl botanick znalosti dopluje stejn bohatou fantazi. A tak se pokou kit kedlubny s kapustou, brambory s rajskmi jablky, k jahody s malinami, vypstuje hrachooku a hrachov lusky dvacet centimetr dlouh, pstuje tak sju a zejmna se zabv kenm stedoasijsk kauukonosn rostliny koksaghyzu s na pampelikou. A pitom se ve vzpomnkch zan zase znovu vracet ke svm dvnm ptelm z jihoamerickch prales. Pe pro Pestr tden lnky o Indinech Jin Ameriky. lnky pak sead do knky stejnho jmna. Pe i knku Dlouh lovec, k n mu dal podnt jeho pobyt mezi Kaduveji v okol fazendy Baranco Branco. A jist si u plnuje dal cestu za Indiny! Tu vak u nikdy nepodnikne. V listopadu 1944 se pchne rezavm hebkem do prstu. Ranku si najodoval a na mal zrann u ani nepomyslel. Za osmatyicet hodin ho zaala ruka bolet a zanedlouho ochrnul. Tetanus! Lkai u nemohli pomoci. lovk, kter zpasil s jagury, kter proel stralivmi jihoamerickmi pralesy, podlehl nsledkm malho

- 194 -

krbnut na vlastn zahrad! Zemel 4. prosince 1944, ani se dokal osvobozen sv vlasti, kter chtl vdy a ve vem vrn slouit. Po velikm cestovateli a badateli nm zstalo jen nkolik prac. (Rukopisy jeho jinch, vtinou dosud nezveejnnch odbornch prac, napsanch zpravidla v cizch jazycch, kter opatruje pan Draga Friova a cestovatelv syn znm eskoslovensk kameraman Ivan Fri byly v stavu pro etnografii a folkloristiku eskoslovensk akademie vd peloeny do etiny, zpracovny a pipraveny k ppadnmu vydn, ke ktermu vak zatm nedolo.) Jednu z Friovch zveejnnch knek jste vak prv doetli. A tak v tch dalch, kter pro vs cestovatel napsal, poznvme Alberta Vojtcha Frie nejenom jako velkho vdce, ale zejmna jako velikho lovka. lovka, kter tolik miloval svou vlast, kter ale pi svch cestch poznal, ze vichni lid na svt jsou vlastn stejn, a kter proto cel sv velik nadn, sv spravedliv srdce i sv spisovatelsk pero dal na sklonku ivota do rozhodnho boje proti rasistm neptelm lidstva, kte v t dob zavradili miliny id i pslunky destek jinch nrod ve jmnu vlastnho nroda, vlastn jak oni kali rasy. A proto tak Had ostrov i vechny jin knky, kter pro vs cestovatel napsal, obsahuj v prvn ad poselstv, kter bylo vyznnm celho Friova ivota a kter pak umstil spisovatel do zvru jedn z nich, nazvan Strek Indin: Milujte sv rud bratky a sestry, dvejte se na n jinma oima ne vai otcov a pochopte, e nikdo z ostatnch nen mncenn jen proto, ze m jinou barvu pleti a mluv jinou e. Dr. Miloslav Stingl

- 195 -

POZNMKY A VYSVTLIVKY str. 1 mezek = kenec hebce a oslice; mu1 = kenec kobyly a osla milreis = 1000 reis; rei, mnon slo reis = star portugalsk penn jednotka v Brazlii; milreis byl pvodn raen ze zlata; pozdji byly v obhu znehodnocen milreisy paprov 3 caboclo ti: kaboklo 4 Florianopolis = hlavn msto sttu Santa Catarina (ti santa katarnn), rodn oblasti v jin Brazlii 5 doutor = doktor egyptsk hrnce = znamen hojnosti a blahobytu; obraz pevzat z Psma z lcen tku Izraelit z egyptskho zajet Besta! Vai direito! cti: Beta! Vaj dyreito! 6 pedovka = paln zbra nabjen odpedu, tj. od st hlavn, tm e se naped vprav do hlavn prach a polom stela 7 mandiokov mouka = mouka z velmi cenn tropick rostliny rostouc v Jin Americe. Ve svm popisu cesty kolem svta napsal prodovdec Charles Darwin o tto rostlin: Na tto rostlin je ve uiten: listm a lodyhami se krm kon a koeny se rozemlaj na kai. kter vylisovna do sucha a upraena dv farinhu, nejdleitj potravinu v Brazlii. formalita = vnj ustlen podoba ednch nebo spoleenskch kon etiketa = spoleensk zvyklost, zdvoilost

- 196 -

3 devn porto ohrady = zvora cachaca ti: kaaca praia ti: praja = pl, ploch psen pobe 4 Ilha das Cobras ti: ilja das kobra rezignovan = odevzdan verba mat = jihoamerick rostlina hojn rostouc i v Brazlii; pipravuje se z n aj doidinho ti: dojdiu

6 spt siestu = odpovat po njakm jdle; obvykle poledn siesta odpoinek po obd senhor ti: seor = pn; mnon slo senhores ciceron = prvodce, kter podv cestujcm zrove i vklad; odvozeno od jmna znmho mskho enka Cicerona (106-43 ped n. I.) 4 fiscales ti: fiskales 16 relativn = v pomru bilir = kulenk hostinsk licence = edn povolen k provozovn hostinsk ivnosti 17 Ramos ti: ramu 18 kuriozita = zvltnost, ojedinlost - 197 -

jezuit = lenov psn vojensky organizovanho nboenskho katolickho du. zaloenho roku 1534 Igncem z Loyoly a potvrzenho roku 1540 papeem Pavlem III. lenov tobolo du, zaloenho na obranu papesk moci a na boj proti reformaci, se vyznaovali nejen svou psnou disciplnou a houevnatost, ale i svou lstivost, potmilost, piclovnm a pronsledovnm lid csa Pedro I. = roku 1822 prohlsil Brazlii samostatnm csastvm: roku 1824 dal zemi demokratickou stavu a tm omezil moc crkve vre = prastar, svm pvodem jet prvobytn proutn koe, slouc rybolovu. Sestvaj z dvou st, z nich vnitn st je zena tak, e ryba, kter j propluje do velkho koe, neme se ji z pasti vrtit. Vr se pouvalo k rybolovu i u starch Slovan

20 tarafov s = velk hzec s tvaru naeho eenu: uprosted je pipevnna na siln provaz, na okrajch m olvka a kraje zahnut dovnit. Jakmile s dopadne na vodn hladinu, zane klesat ke dnu, protoe je taena olvky, automaticky se uzavrat a zadrovat ve, co je pod n 22 lina = tropick popnav rostlina maeta = dlouh irok n s rukojet, oste nabrouen 23 picada ti: pkada = stezka prosekan divoinou, pralesem 24 sambaqui ti: sambak = kopec sticovch mul etnograf = badatel zabvajc se djinami kultury a zpsobu ivota jednotlivch kmen, nrodnost a nrod. Jeho hlavnm zdrojem poznn jsou vlastn vzkumy ivch kultur, znalosti zskan bezprostednm nzorem. Proto jsou etnografov namnoze i cestovateli - 198 -

25 v relifu vytesan obrazce = plasticky tesan obrazce 30 improvizovat = tvoit bez ppravy, spatra; zde hrt bez ppravy, ale hodnovrn 31 amulet = ochrann pedmt, kter se nos stle pi sob a o nm se z povrivosti v, e zabrauje zlu a netst 32 guri = chlapec, hoch steriln 34 dezinfekn prostedek = prostedek ke znien nakalivch choroboplodnch zrodk estetick = krsn, hezky psobc 37 an1y = letopisy; spisy, kter zaznamenvaj historick udlosti v chronologickm sledu kroniky petroglyf = vtvarn ozdoba kamen, vtinou tesan, ryt nebo malovan 40 sinh ti: sin = pan 43 reprezentovat= pedstavovat 44 harpyje = divok, zlostn ena; Harpyje byla drav, nestvrn bytost eckho bjeslov

- 199 -

47 k1ient = zkaznk, chrnnec; lovk, kter se d zastupovat prvnkem 49 pacincia ti: pasjensja 50 kontraband = zbo zskan od podloudnk hystericky = chorobn podrdn nebo zkostn 51 carrapato ti: karakalu mea cu1pa = doslova moje vina; latinsk ren, kter znamen je to moje vina 52 ironicky = posmn, utpan lingua geral cti: lingva eral = doslova veobecn jazyk, tj. jazyk, kterm mluv a ktermu rozum vtina lid v urit velk oblasti 54 dogma = tvrzeni pokldan za zcela jist, mnn amburna = toc se hraka, znm t pod pojmem vlk 55 don = panlsk lechtick a estn titul pro mue pn Inocncio li: inosensj doslova nevinnost cigarros caipira ti: sigaru kajpira = cigarety ubalen ze suench list tabku 56 mil = zkratka pro milreis

- 200 -

59 B a s k o v = vlastnm jmnem Euskaldunak, jsou horskm nrodem sdlcm po obou stranch Pyrenej. Ve panlsku jich ije kolem 60 000, ve Francii piblin 180 000. Znan st Bask se vysthovala do Jin Ameriky (piblin 250 000 lid) 61 capoeira ti kapucjra = nov neprostupn vegetace na bvalch oputnch plantch vegetace = porost rostlinstvo 63 energie = sla 64 machinace = pletichy, pikle, uskoky, tajn, nedovolen ponn 66 bombachas ti: bombacas = irok kalhoty 67 duevn kastrti = lid hloup, omezen, bez rozumu vdeck hierarchie = soustava, stupnice vdeckch hodnost chrobck kulika = brouk chrobk ukld sv vajka do hromdky trusu, kterou neustle bedliv opatruje, jako by to byl poklad. Proto jmn lakomc bv nazvno chrobckou kulikou 69 stevard = lovk uren k obsluze cestujcch na lodi nebo v letadle tropa = stdo, tlupa nosii obrovskch hroznu ze zaslben zem = pipomnka obrazu z Psma, kdy vdce Izraelit Moj vyslal dva mue, aby pinesli dary prody Bohem jim zaslben zem 71 banana de terra = druh malch bann hor jakosti banana enana = trpasli bann: druh malikch bann - 201 -

73 terorizovat = psobit na nkoho nsilm, zastraovat guvernr = nejvy vldn pedstavitel v jednotlivch sttech brazilsk federace: jinak m t vznam jako zstupce vldy matesk zem v podrobenm zem, obvykle v kolonich provinciln volby = volby provdn v uritch sprvnch zemch, nap. v krajch 74 eristo = kesan, lovk karira = spn ivotn drha 75 korte = placen volebn nhon, agittor, kter pemlouv volie, aby volili stranu, kter ho plat opozice = odpor, nesouhlas s protivnkem 77 doa ti: dona = panlsk lechtick a estn titul pro eny pan nasugerovat = vnuknout, namluvit 79 patron = pznivec, velitel, pn 80 Bom vindos! ti: bom vindu! 81 Muiraquita ti: mujrakila 82 patrona = pznivkyn, velitelka, pan aromatick vtvky = voav vtvky - 202 -

rezignace = zeknut se funkce, adu 84 oficiln = veejn, edn

85 promessa = slib 86 Apage satanas! = Odstup, satane! (latinsky) 90 Yankee = Amerian ze Severu; prav Amerian kondice soukrom vyuovn za plat

91 nturalista perpetuum mobile = prodozpytec, kter zkoum spotebu a vydvn energie nezbytn k zachovn ivota; perpetuum mobile znamen vlastn stroj nepotebujc ke svmu chodu dodvn energie asimilovat = schopnost rostlin pijmat kyslink uhliit a uvolovat kyslk a s pomoc chlorofylu (zelen listov) a slunenho zen vytvet uhlovodky (buniinu, kroby, cukry apod.) plankton = souhrn rostlinnch a ivoinch organism neinn se vznejcch ve vod reputace = dobr povst, dobr jmno, vnost 94 detonace = vbuch iluze = klamn pedstava, mylenka 99 degenerovat = rodov, vvojov upadat, zvrhat se - 203 -

barranca ti: baranka = str, srz 101 conto de reis ti: kontu dy rej = tisc milreis = milin reis 102 fosiln zbytky = zkamenliny 103 bodoque ti: bodoki organizovat = eln uspodat 105 Lynch ti: lin = okamit lidov soud vynejc trest hned po inu, na mst; odvozeno od jmna Johna Lynche, farme z Virginie, jen v 17. stolet takovm nhlm soudem mstiv trestal iny uprchlch otrok 106 autorita = vnost respekt = ohled 107 president U n i e = president Spojench stt brazilskch 108 manvr = obratn jednn recept = pedpis, nvod, ponauen 109 protekn = tc se podpoe, pzni v divn osoby fiskus = sttn pokladna; pvodn ko na penze 114 explozivn kule = kule, kter se pi dopadu roztrhne

- 204 -

117 matador por um testo = vrah za estk tukan = exotick ptk jihoamerickch prales. Vyznauje se obrovskm, krsn zbarvenm zobkem 122 eskortovat = ozbrojenm prvodem doprovzet provinilce provinciln = krajsk 124 civilizovat = pevdt na vy stupen hospodskho a kulturnho ivota Opozin = projevujc nesouhlas, odpor; zde patc k jinmu politickmu smru 125 delikvent = provinilec zrekvrovat = zabavit 127 poncho ti: pono = pl bez rukvu z pravohlho kusu ltky uprosted s vystienm kruhovitm otvorem pro hlavu. Poncho je tradin musk odv z Jin a Stedn Ameriky, kter nos Indini a menci 129 korupce = podplcen, pijmn platk, platnost municipalita = mstsk rada zreformovat = provst npravu 130 praxe = innost 131 capoeira spravn jogoda capoeira ti: ogu da kapuejra = brazilsk nrodn zpas diu-ditsu = japonsk zpsob - 205 -

sebeobrany, kter spov na obratnosti pohybu a pohotovosti mylen 132 ampin = vynikajc sportovec, u nho se pedpokld jist vtzstv pala kavaleristy = tk me jezdce na koni virtuozita = mistrovstv, dokonal ovldnut njak innosti efekt = innost 133 jzdn andarmerie = jzdn policie, etnictvo podpna = emen na podpnn jezdeckho sedla propagan instituce = stavy, ady, kter roziuj znalost o na zemi v cizin 139 matrika = edn kniha, do kter se provdj zpisy o narozen; satcch a mrt 140 mu1at menec blocha a ernocha signalizovn = pedn zprvy pedem smluvenmi zmmenmi 141 lanceta = lkask nstroj, esky zvan kopiko 144 stylizovan = umlecky zpracovan reklamovat = doadovat se toho. co nm pslu 146 orgie = bezuzdn dn privilegovan vrstva = spoleensk vrstva s uritmi vsadami a estnmi koly inventrn = zapsan v soupisu majetku - 206 -

151 hypnotizovat = uvdt do umlho spnku, kdy jsou smysly a vle spcho pod vlivem jinho lovka, hypnotizra 152 Hta diablo! Hybaj, ty ble! 160 carrapat ti: Karpat 163 zaregistrovat= edn zapsat, zaznamenat 167 primitivn = jednodue, neumle 172 mimochodnk = jinochodnk; nkter zvata maj kolbav chod, kter vznik chz souasn levma a pak pravma nohama, ne kem 176 triumfln = vtzoslavn audience = slyen interview = rozhovor s vynikajc osobou, obvykle uren pro zveejnn v tisku distrikt = okres, obvod federln 177 sentor = poslanec zvolen do federlnho parlamentu. Krom toho existuje zkonodrn shromdn v kadm ze Spojench stt brazilskch 178 Santa Catarina ti: santa katarna - 207 -

intervence = zsah, zkrok, pmluva koteovsk praxe = zbhlost v innosti placenho volebnho nhonho kandidt = uchaze o veejnou funkci, nap. o funkci poslaneckou uchaze o lenstv v politick stran, ve spolcch, svazech apod. mandt = oprvnn zastupovat politickou stranu v parlamentu nihilistick nzory = nzory, kter popraj vechny hodnoty mravn, spoleensk apod. kandidovat na svou pst = uchzet se o msto poslance bez vlivu a v zastoupen nkter politick strany 179 ironie == skryt posmek, mysln uit slov, kter vyjaduj opak toho, o jde ve skutenosti tma = nmt diplomatick sluby == edn zastupovn matesk zem v mezinrodnm styku

- 208 -

- 209 -

- 210 -