UNIVERZITA PALACKHO V OLOMOUCI

PRODOVDECK FAKULTA

KATEDRA EXPERIMENTLN FYZIKY










Pojmov mapy

Bakalsk prce










Autor: Pavlna Keprtov
Studijn program: B1701 Fyzika
Studijn obor: Fyzika Matematika
Forma studia: Prezenn
Vedouc prce: RNDr. Renata Holubov, CSc.
Termn odevzdn prce: duben 2009

















Prohlauji, e jsem bakalskou prci vypracovala samostatn pod vedenm
RNDr. Renaty Holubov, CSc. za pouit literatury uveden v zvru prce.


V Olomouci
Podpis



















Rda bych podkovala vedouc bakalsk prce RNDr. Renat Holubov, CSc.
za cenn rady, kter mi pi plnn zadanho kolu poskytla, a veden Gymnzia
amberk za poskytnut prostoru pro realizaci praktick sti tto prce.

BIBLIOGRAFICK IDENTIFIKACE

Autor: Pavlna Keprtov
Nzev prce: Pojmov mapy
Typ prce: Bakalsk prce
Pracovit: Katedra experimentln fyziky
Vedouc prce: RNDr. Renata Holubov, CSc.
Rok obhajoby prce: 2009
Abstrakt: Pojmov mapy jsou grafick nstroje pro znzorovn a organizovn znalos-
t. Jejich specifickm prvkem jsou spojovac slova, kter charakterizuj vztahy
mezi dvma pojmy. Teorie pojmovch map zahrnuje jejich zkladn vlastnosti
a prvky, kroky konstrukce a tak program na vytven pojmovch map. Tyto
mapy lze pout jako vukov prostedek, kter me pomoci studentm a
uitelm jako zptn vazba a pi vuce fyziky me pispt k hlubmu poro-
zumn fyziklnm pojmm a vztahm mezi nimi. Pouit pojmovch map pi
vuce zahrnuje monosti jejich zadvn a hodnocen. Na zklad teorie
pojmovch map byla vytvoena vlastn pojmov mapa a navren hodnotc
systm, kter byl vyzkouen v praxi. Vsledky ukzaly, e studenti nemaj
velk problmy s konstrukc pojmovch map, a proto je vhodn je zaleovat
do vuky. Studenti by vak mli bt vce seznmeni s jednotlivmi kroky a
skalmi konstrukce.
Klov slova: pojmov mapa, pojem, spojovac slovo, konstrukce pojmovch map,
vukov prostedek, hodnotc systm.
Poet stran: 39
Poet ploh: 11
Jazyk: esk






BIBLIOGRAPHICAL IDENTIFICATION

Author: Pavlna Keprtov
Title: Concept maps
Type of thesis: Bachelor thesis
Department: Department of Experimental Physics
Supervisor: RNDr. Renata Holubov, CSc.
The year of presentation: 2009
Abstract: Concept maps are graphic tools for visualizing and organizing knowledge.
Their specific components are linking words that characterize the relations be-
tween two given concepts. The theory of concept maps includes the basic
properties and components, construction steps and also a computer program to
create concept maps. In teaching physics, these maps can be used as an educa-
tional instrument which can help students and teachers as the feedback and it
can contribute to a deeper understanding of physical concepts and relations
between them. The use of concept maps in teaching includes the possibilities
of assigning them and their evaluation. An own concept map was created on
the basis of the theory of concept maps. An evaluation system was proposed
and subsequently tested in practice. The results showed that students do not
have a lot of trouble with creating concept maps, and therefore it is suitable to
include the concept maps in teaching. However, students should be informed
more about particular steps and the difficulty of construction.
Keywords: concept map, concept, linking word, construction of concept maps, the mean
of education, evaluation system.
Number of pages: 39
Number of appendices: 11
Language: Czech
OBSAH

1. vod ................................................................................................ 7
2. Nov metody.................................................................................... 8
3. Pojmov mapy.................................................................................. 9
3.1 Pojem ...........................................................................................9
3.2 Psychologick zklady pojmovch map....................................10
3.3 Vlastnosti pojmovch map.........................................................10
3.4 Funkce a typy pojmovch map..................................................11
3.5 Konstrukce pojmovch map ......................................................12
3.5.1 Zkladn kroky konstrukce .................................................. 12
3.5.2 Chyby pi konstrukci ........................................................... 14
4. Internet ve vzdlvn .................................................................... 16
5. Pouit pojmovch map pi vuce fyziky...................................... 19
6. Hodnocen pojmovch map ........................................................... 21
7. Sestaven vlastn pojmov mapy, zadn studentm...................... 24
7.1 Vlastn pojmov mapa ...............................................................24
7.2 Zadn studentm.......................................................................25
8. Hodnocen studentskch map a jejich rozbor ................................ 28
8.1 Hodnocen studentskch pojmovch map .................................28
8.2 Rozbor studentskch pojmovch map.......................................31
9. Zvr............................................................................................... 35
Seznam pouit literatury a ostatnch zdroj...................................... 36
Seznam ploh...................................................................................... 39
Plohy ................................................................................................. 40

1. VOD

Pi vuce fyziky, i ostatnch prodnch vd, se klade velk draz na porozumn
probranm pojmm a jevm. Studenti asto preferuj pamov uen na kor porozu-
mn dan problematice. A pitom veker nae znalosti se skldaj z pojm, kter
vhodn spojujeme do tvrzen, a tato spojen se ukldaj do naeho mozku. Nov infor-
mace se v mozku neukldaj v linern form, jak jsou pedkldny v uebnicch, ale ve
form pojmovch st. Nov pojem se zalen do pamti pouze v ppad, e lze najt
vhodn vazby mezi novm pojmem a njakmi stvajcmi pojmy v tto sti. Na podob-
nm principu pracuje i vukov prostedek s nzvem pojmov mapa. S jej pomoc m-
eme sti pojmov st z na mysli penst na papr a tak vidt, jak pojmy jsou
sprvn zalenny a jak ne. Vhodou pojmovch map je skutenost, e kad vztah
mezi dvma pojmy je doplnn spojovacm slovem, kter nejvstinji charakterizuje
jejich vzjemn vztah. Tento vukov prostedek me pomoci uitelm i studentm
jako zptn vazba, zda vechny pojmy a jejich vztahy pochopili studenti sprvn. Uitel
me ze studentskch map diagnostikovat, kter pojem je patn zaazen a tud i ne-
sprvn pochopen. V esk republice se vak pojmov mapy ve vuce neobjevuj tak
asto, jak je tomu v jinch zemch. Zalennm pojmovch map do vuky fyziky, i ji-
nch vyuovacch pedmt, lze doclit vt mry porozumn obsahu vuky.

Clem tto bakalsk prce bude shrnout stvajc teorii pojmovch map, tedy
jejich zkladn vlastnosti, kroky konstrukce a jejich mon pouit pi vuce fyziky.
S pojmovmi mapami, jako vukovm prostedkem, se tedy poj i monost jejich vy-
hodnocovn. Soust tto prce bude t praktick vyuit pojmovch map. Na zkla-
d proveden reere se pokusm navrhnout vlastn pojmovou mapu a hodnotc systm.
Pot bude nsledovat zadn pojmovch map skupin student, jejich vyhodnocen a
oven monosti pouit navrhnutho systmu hodnocen v praxi.






7
2. NOV METODY

Stle jsou vyhledvny nov monosti pro zefektivnn vzdlvn na vech ty-
pech kol [8]. Vyvjej se nov metody a pstupy ke vzdlvn, jako napklad, kon-
struktivismus nebo integrace [3]. Jednou z modernch metod je i mapovn vdomost.
Jsou znmy rzn nzvy pro tuto metodu. Meme se setkat s nzvy jako pojmov ma-
py, mentln mapy, mylenkov mapy, kognitivn mapy, smantick mapy, vdomostn
mapy, slovn pedivo, pavuina, mapy mysli apod. Nkte autoi vak tyto nzvy neroz-
liuj a nazvaj je souhrnn mentln mapy [1, str. 71]. Je dleit uvdomit si, e mezi
tmito oznaenmi je rozdl. Zatmco mentln mapy, mylenkov mapy, kognitivn
mapy a mapy mysli vyjaduj grafick znzornn mylenek, tak pojmov mapy jsou
grafick nstroje pro organizovn a znzorovn znalost. Vraznm prvkem, kter
odliuje pojmov mapy od ostatnch, je pouit spojovacch slov mezi pojmy, a tm spe-
cifikovn jejich vzjemn vazby [2].

V modernch pstupech ke vzdlvn se klade velk draz na aktivitu studenta.
Je velice dleit, aby se do vzdlvacho procesu zapojoval aktivn, protoe pasivn
pijmn informac vede jen k povrchnmu zapamatovn a reprodukci znalost bez
vnitnho pochopen probran ltky. Proto je snaha najt takov metody, kde student
aktivn pracuje se svmi dosavadnmi znalostmi a propojuje je s novmi, jak meme
vidt napklad v konstruktivismu [3].

Projekty v rmci Slovensk republiky [7, 8] ukazuj, e je nutn dvat vt d-
raz ji na ppravu budoucch uitel, ponvad jejich kolem bude vst studenty
k tvoivmu, samostatnmu a kreativnmu mylen, tedy dleitm vlastnostem pro je-
jich profesn praxi, a tak nauit studenty vyuvat informan technologie [7].






8
3. POJMOV MAPY

Pojmov mapy vznikly bhem vzkumnho programu v Cornellu v roce 1972,
kde se Joseph D. Novak snail porozumt zmnm v dtskch znalostech prodnch
vd. Z nutnosti najt lep zpsob znzornn dtskho pojmovho chpn se objevila
mylenka znzornit dtsk znalosti v podob pojmovch map. Takto se narodil nov
nstroj nejen pro pouit ve vzkumu a ve kolstv, ale i v jinch oborech [2].

Joseph D. Novak je v souasn dob emeritnm profesorem na Cornell universi-
ty a vedoucm vdeckho vzkumu v Institute for Human and Machine Cognition (In-
stitut pro lidsk a mechanick poznvn, dle IHMC) na Florid. Jeho souasn vdec-
k prce zahrnuje studie studentskch pedstav o uen a metody pouit vzdlvacch
npad a nstroj, jako jsou pojmov mapy, a rozvoj odbornch pojmovch map ke
konstrukci uen vyuitm pojmovho mapovn s internetem a ostatnmi zdroji. Vyvi-
nul teorii vzdlvn pro prvodce vzkumem a vukou, kterou poprv zveejnil v roce
1977 a aktualizoval ji v roce 1998. Je autorem nebo spoluautorem 27 knih a vce ne
130 kapitol knih a lnk v odbornch knihch a asopisech [2].

3.1 Pojem

Pojem m mnoho definic. Pedagogick slovnk uvd Pojem - zobecnn ped-
stava o nem, vyjden jednm i vce vrazy pirozenho nebo formlnho (nap.
chemick vzorec) jazyka. [6, str. 168] Podle Roberta Fishera [1] je pojem mylenka,
kter vn d; je to abstrakce, kter spojuje adu fakt a pokou se vysvtlit je tm, e
je pod do kategori nebo td. Fisher tak uvd, e pojmy jsou oznaen, kter d-
vme mylenkm. [1] Joseph D. Novak a Alberto J. Caas definuj pojem jako vnma-
nou pravidelnost v udlostech nebo objektech oznaenou vtinou jednm nebo vce
slovy, pop. symboly [2]. Studentovi vak meme jednodue vysvtlit, e pojem je
takov slovo, kter si me v duchu zobrazit a nco znamen. Tedy nejsou to spojky
nebo neurit zjmena jako ten nebo njak [1].




9
3.2 Psychologick zklady pojmovch map

Pokud chceme vytvoit efektivn nstroj ke zkvalitnn vuky a zjiovn zna-
lost student, je nutn pochopit, jak zskvme, uchovvme a pouvme vdomosti.
Pam je zaloena pedevm na vytven vazeb mezi novou informac a ji existujc-
mi strukturami znalost [1]. V pamti se neuchovvaj informace v podob celch vt,
ale ve form propozic, zkladnch prvk smantick pamti. Propozice chpeme jako
spojen klovch pojm, kter vyjaduj uritou ideu [4]. Jsou-li tyto klov pojmy
dobe zapamatovny, pechzej z krtkodob do dlouhodob pamti. Pokud jsme po-
chopili sprvn vznam pojmu, meme ho sprvn zaadit do existujcch vdomost,
tedy spojit uritmi vztahy s pojmy, kter jsou nm u velice dobe znm, a tak si nov
pojem sprvn zapamatovat [1].

Jak uvd Joseph D. Novak a Alberto J. Caas [2], zkladn mylenka
v Ausubelov poznvac psychologii je, e poznvn se kon pizpsobenm novch
pojm a tvrzen k existujcm pojmovm a vrokovm konstrukcm ve studentov moz-
ku. Prvn pojmy si osvojuj dti od narozen do vku t let, kdy poznvaj zkonitosti
svta kolem nich a piazuj jim jazykov oznaen a symboly. Tyto znalosti zskvaj
procesem objevovn, kdy piazuj k objevenm zkonitostem slova a symboly, kter
pouvaj star lid k jejich oznaen. Po tetm roce vku dtte jsou nov pojmy zpro-
stedkovny zejmna jazykem a procesem vnmn, kdy nov vznamy dt zskv
dotazovnm a objasovnm vztah mezi starmi a novmi pojmy [2]. Pro takov ue-
n je velice dleit konkrtn zkuenost a vysvtlovn [1].

3.3 Vlastnosti pojmovch map

Zkladn stavebn jednotkou pojmovch map je pojem. Pojmy jsou vtinou
zobrazeny v polkch ve tvaru kruhu, ovlu nebo obdlnka. Vztahy mezi dvma
pojmy jsou vyjdeny spojujcmi arami nebo ipkami. Nad tmito arami se uvd
spojovac slovo jako specifikace vztahu mezi dvma pojmy, co je charakteristickm
prvkem prv pro pojmov mapy. Dva pojmy spojen vhodnm spojovacm slovem
tvo dohromady tvrzen, ze kterch se skldaj nae znalosti [2].


10
Dleit vlastnost je hierarchick uspodn pojm v pojmov map,
s nejobecnjmi a nejzkladnjmi pojmy v horn sti mapy a se specifikovanjmi
pojmy umstnmi ne. Hierarchick struktura pro pesnou oblast znalost zvis tak
na kontextu, ve kterm jsou znalosti pouvny nebo pedpokldny. Nejlep je proto
stavt pojmov mapy se vztahem k njak konkrtn otzce, na kterou hledme odpo-
v. Prv k nalezen odpovdi nm m pomoci konstrukce pojmov mapy. Pojmov
mapa se me tkat i njak situace, kterou se sname pochopit skrze organizaci zna-
lost ve form pojmov mapy [2].

Dal dleitou vlastnost je zahrnut pnch vazeb. To jsou vztahy mezi pojmy
v rznch stech pojmov mapy. Pn vazby nm pomhaj vidt, jak jsou pojmy
z jedn oblasti znalost, znzornnch na map, pbuzn k jinm pojmm v jin sti
mapy [2]. Dv charakteristick strnky pojmovch map jsou dleit v usnadnn tvoi-
vho mylen: hierarchick struktura, kter je nedlnou soust kad dobr mapy, a
schopnost hledat a specifikovat nov pn vazby [2]. Do pojmov mapy mohou bt
pidny tak konkrtn pklady jev nebo objekt, kter pomohou objasnit vznam
danho pojmu, avak nejsou soust polka s pojmem. Proto mohou bt v pojmov
map zastoupeny i obrzky, odkazy a jin pomcky [2].

Vechny poznatky tto podkapitoly shrnuje pojmov mapa s nzvem Co jsou
pojmov mapy? v ploze . I. Prostednictvm pojmov mapy je nzorn vidt, z eho
se skld (pojmy, spojovac slova, vazby), jak vypad a co ve lze vyst z dobr
pojmov mapy na dan tma. Tato mapa byla peloena z anglickho originlu a vytvo-
ena v programu CmapTools (popsanm v kap. 4) [10, 15].

3.4 Funkce a typy pojmovch map

Pojmovou mapu vytv zpravidla student a ne uitel, a proto m metoda pojmo-
vho mapovn specifick funkce [9] :
a) autodiagnostickou, kdy pojmov mapa pomh studentovi zjistit uspodn a za-
chycen pslun probran ltky a sledovat vlastn postup uen


11
b) diagnostickou, kdy je studentova pojmov mapa pro uitele prostedkem identifika-
ce vchoz situace (co student u zn) a rovn studentova porozumn novm po-
znatkm
c) intervenn, kdy se pojmov mapa stv organizanm a obsahovm zkladem pro
postup uen, kter zaruuje smyslupln zaleovn novch pojm.

Kadmu studentovi me vyhovovat jin typ grafickho znzornn pojmov
mapy. Je vak dleit zachovat hierarchickou strukturu a pouit mnostv pnch
vazeb. Pro ilustraci je uvedeno nkolik jednoduchch typ pojmovch map.







Obr. 1 Jednoduch typy pojmovch map [16].

3.5 Konstrukce pojmovch map

Pojmov mapy jsou dleitm diagnostickm a zptnovazebnm prostedkem ve
vuce. Podstatou tohoto prostedku je poadavek na studenta, aby v uritm vymeze-
nm ase vytvoil strukturu z jist skupiny pojm [4].

3.5.1 Zkladn kroky konstrukce

Pi konstrukci pojmov mapy je velice dleit zat s oblast znalost, kter je
velice dobe znm osob konstruujc mapu. Je velice dobr konstruovat mapu
v zvislosti k njakmu problmu, experimentu nebo otzce, kter se sname porozu-
mt. To nm vytvo kontext, kter nm pome pi hierarchickm strukturovn mapy.
Pro konstrukci prvn pojmov mapy je uiten vybrat si omezenou oblast znalost. Nej-
lepm zpsobem pro vytvoen kontextu je konstrukce stedn otzky. Tato otzka


12
jasn specifikuje problm, kter by pojmov mapa mla pomoci vyeit. Kad pojmo-
v mapa odpov na stedn otzku a dobr stedn otzka me vst k bohat map.
Pi een problm je vdy nejdleitj, a mlo by to bt prvnm krokem, zeptat se
sprvnou otzkou. Jednm z prvnch komplikac pi konstrukci mapy je odchlen se od
stedn otzky. Zkonstruovan pojmov mapa me bt vztaena k oblasti, na kterou
se ptme, ale neodpov nm na poloenou otzku [2].

Startovacm bodem pro konstrukci pojmov mapy me bt jen stedn otzka.
Je dleit, jak je otzka poloena. Nen vhodn zadvat pojmovou mapu pomoc tma-
tu, nap. vytvote pojmovou mapu o rostlinch, protoe prv stedn otzka pom-
h studentm zaostit na podstatu jejich pojmov mapy. Napklad na otzku Jak m-
me as? mohou studenti odpovdt pomoc konstrukce pojmov mapy. Ale otzka
Co jsou rostliny? povede k vysvtlujc pojmov map. Lep otzka by byla Pro
potebujeme rostliny? Je dokzno, e nejen stedn otzka, ale i zklad (jdro, kl-
ov pojem, startovac bod) pojmov mapy m vznamn vliv na kvalitu vsledn ma-
py [2].

Struktura rozpracovan od klovho pojmu m adu vhod [1]:
a) klov pojem je jasn definovn
b) relativn dleitost pojm lze jasn vyznait zvraznnm i umstnm ble jdru
c) lze jasn vyjdit souvislosti mezi pojmy
d) nzorn uspodn umouje snadnou orientaci v map a zopakovn
e) vytvoen struktura je prozatmn a umouje dal pipojovn a pizpsobovn
f) kad struktura je jedinen a individuln, co usnaduje zapamatovn, vybavov-
n a opakovn.

Pokud mme vybranou oblast znalost a definovanou stedn otzku, dalm
krokem je urit klov pojmy, kter se pouvaj v tto oblasti, obvykle 15 20 pojm.
Tyto pojmy mohou bt napsny do seznamu a v tomto seznamu uspodny od nejz-
kladnjch pojm nahoe, k specifikovanjm v zvislosti na konkrtnm problmu.
Pot z tohoto seznamu sthujeme pojmy do mapy. Ale nkter mohou zstat v seznamu


13
i po pedbnm dokonen mapy, pokud konstruktr vid, e v map u nen dobr spo-
jen s jinmi pojmy [2].
Startovacm bodem pro konstrukci pojmov mapy me bt prv seznam
pojm. Uitel me tmto seznamem upesnit, jak pojmy maj bt zastoupeny ve stu-
dentov map. Student pot v, e jeho mapa m odpovdt na zadanou stedn otzku
a m obsahovat pinejmenm pojmy ze seznamu [2].

Dalm krokem konstrukce je vytvoen pedbn pojmov mapy. Je dleit si
uvdomit, e pojmov mapa nen nikdy dokonen. Po zkonstruovn pedbn
pojmov mapy je vdy poteba opravit mapu nebo pidat dal pojmy. Dobr mapa vy-
plv obvykle ze t nebo i vce oprav. Je-li pedbn mapa postaven, je mon hledat
a navrhovat pn vazby. Tyto vazby pomhaj ilustrovat vztahy mezi rznmi oblast-
mi znalost na map. Pn vazby jsou velice dleitm prvkem v konstrukci mapy,
ponvad ukazuj, zda studenti rozum vztahm mezi pojmy, kter se nachzej v rz-
nch vtvch mapy. Je dleit studentm pomoci, aby pochopili, e vechny pojmy
jsou v njakm vztahu s ostatnmi. Proto je nezbytn, aby byli vybrav v urovn spo-
jovacch ar a velmi pesn ve vbru spojovacch slov, upesujcch vztahy mezi
pojmy [2].

3.5.2 Chyby pi konstrukci

ast chyby, kterch by se studenti mli vyvarovat, jsou vty v polkch, te-
dy cel vty uit jako pojmy. To obvykle poukazuje na to, e cel st mapy me bt
konstruovna z daje v polku. Dalm ukazatelem nepochopen ltky a nepimen
restrukturalizace mapy je tzv. provazov mapa (viz obr. 2).







Obr. 2 Jednoduch pklad provazov mapy [2].


14
Studenti asto upozoruj, e maj problmy s pidvnm spojovacch slov nad
spojovac ry, kter vyjaduj vztah mezi pojmy. To poukazuje na patn pochopen
vztah mezi pojmy nebo vznamu pojm. Sousted-li se studenti na sprvn spojovac
tvrzen a uren nejvznamnjch a nejuitenjch pnch vazeb, uvid, e kad
pojem je v njakm vztahu s jinm pojmem. Tento proces hodnocen a sjednocovn
znalost je povaovn za vysokou rove poznvacho vkonu. Pojmov mapovn je
jednoduch zpsob, jak povzbudit proces hodnocen a sjednocovn znalost, pokud je
tento proces dln dobe. Proto me bt pojmov mapovn velmi mocn hodnotc
nstroj. Meme vidt, e pojmov mapy nejsou jen vznamn nstroj pro zskvn,
pedstavovn a uchovvn znalost studenta, ale i mocn nstroj pro vytven novch
znalost [2].

Vechny uveden poznatky o konstrukci pojmov mapy jsou pehledn zobraze-
ny v podob pojmov mapy na tma: Jak jsou kroky pi stavb pojmov mapy? (viz
ploha .II). Tato mapa je jednoduchm nvodem, jak postupovat pi konstrukci jak-
koli pojmov mapy. Byla peloena z anglickho originlu a vytvoena v programu
CmapTools (popsanm v kap. 4) [10, 15].












15
4. INTERNET VE VZDLVN

V dob, kdy internet a informan technologie zasahuj do kad oblasti naeho
ivota, je nutn zaadit je i do vzdlvn. Internet me pomhat pi vuce napklad,
pi hledn novch informac, pi demonstraci pokus pomoc simulac, pi pouit
vhodnch pklad [8].

Velice dleitou schopnost, kterou by ml ovldat kad student, je schopnost
hledat informace, a u v knihch, uebnicch nebo na internetu. Ale i tak nalezen in-
formace, mus umt k sprvn pout a zalenit do svch dvjch znalost. Je vak
otzkou, jak je tam zalen. Pokud si nevytvo vztahy s informacemi, kter u zn, no-
vou informaci brzy zapomene. Je velice nutn, pro zapamatovn a pozdj sprvn
pouit nauench informac, utvoit vazby mezi novmi a dosavadnmi pojmy [1, 2, 9].

Jak uvd Jana Burgerov [5] zvyujc se podl vyuvn informanch a komu-
nikanch technologi ve vzdlvn je dvodem, pro je nutn pehodnotit star a pou-
vat nov metody a pstupy. Tyto nov metody je zapoteb dkladn analyzovat, a tak
zachovat hlavn lohu tchto prostedk, tj. pomoc uitelm i studentm. Pedpokld
se, v rmci inovace vzdlvacho procesu, e spch pouvn internetu ve vuce zvi-
s na [5]:
a) zpsobu, jakm student e problmy a lohy (existence dostatenho mnostv
strategi pi een problm)
b) studentovch zjmech a sklonech (existence dostaten vnitn motivace k uen
a een loh)
c) ptomnosti metod vuky (zohledujc styl uen jednotlivch student)
d) schopnosti vyuvat individuln zkuenosti z tmov prce.

Je tedy zejm, e internet je prostedek, dky ktermu se rozvj aktivita, tvoi-
vost, samostatnost a motivace studenta. Samostatn prce s vyuitm internetu vyaduje
jak schopnost vykonvat urit mylenkov operace, tak i znalost vpoetn techniky a
prce s internetem, pouit konkrtnch pracovnch postup i aplikace poznatk do kon-
krtnch situac. K takov aktivit je nutn studenta vst, podporovat a vychovvat. In-


16
ternet by ml snit pasivn pstup studenta, kter se stle objevuje v klasickm vzdl-
vn. Internet podporuje studenta ve jeho snaze zamit se na zvldnut technik efektiv-
nho zskvn a upevovn vdomost, a ne na interpretovn encyklopedickch zna-
lost. Od internetu se oekv, e pispje k rozvoji studentovy inteligence, mylen,
schopnosti eit problmy, ke zven zjmu o uen, poznvn, k socializaci studenta
(etice, ke schopnosti komunikovat, spolupracovat s ostatnmi), k vytvoen schopnosti
studenta pevzt zodpovdnost za sebe a svoji prci, k tvoivosti studenta a k tvoivmu
een problm [5].

Avak zaveden novch technologi, a tedy i Internetu, do vzdlvn, pineslo
prvotn problmy. Pro pouit tchto technologi je teba vybavit koly potai
s pipojenm na internet, vypracovat metodick materily pro pouvn internetu
v jednotlivch pedmtech a t i vykolen uitel pro prci s novmi technologiemi.
Nen e jen o potaov gramotnosti, ale i schopnostech uitele vybrat materily a
hlavn organizovat pstup a prci s informacemi. Uitel mus pout vhodn metody
vuky, kter vedou k poadovan efektivit, aby nedochzelo k bezclnmu vyhledv-
n informac studentem. Vyuovn s podporou internetu v rznch pedmtech, poui-
tm nap. virtulnch laborato nebo nvrh projekt, pome pekonat izolovanost n-
kterch pedmt a tak pispje k integraci ve vzdlvn [5].

Z tchto poznatk vyplv, e je vhodn pouvat internet ve vzdlvn. Spo-
lenost IHMC vytvoila program CmapTools, kter pomh v prci s pojmovmi ma-
pami. Tento program je zdarma k dispozici na strnkch spolenosti IHMC a je vytvo-
en pro kohokoli, komern i nekomern ely. IHMC povzbuzuje zejmna koly a
univerzity, aby si jej sthli a nainstalovali na co nejvce pota, kde by byly
k dispozici studentm i uitelm, a tak se mohly pojmov mapy lpe vlenit do vzdl-
vn. Program CmapTools byl peloen do 17 rznch jazyk, vetn etiny. Pomoc
tohoto programu mohou studenti jednodue vytvet sv vlastn pojmov mapy, hledat
na internetu pouiteln informace k map a t sdlet znalosti a nzory s jinmi uivateli
tohoto programu na serverech (CmapServers) kdekoli na internetu [10].



17
Pouvn programu je velmi jednoduch (viz obr. 3). Pojmov mapy vytvoen
v tomto programu jsou uvedeny v tto prci. Pro lep orientaci v uit a vlastnostech
programu CmapTools je v ploze . III uvedena pojmov mapa odpovdajc na otzku:
Co je CmapTools? Tato mapa i ostatn pojmov mapy z ploh . I - IV jsou peloeny
z anglickho originlu a vytvoeny v programu CmapTools [10, 15].















Obr. 3 Ukzka programu CmapTools [10].









18
5. POUIT POJMOVCH MAP PI VUCE FYZIKY

Pojmov mapy lze vyut pi vyuovn v mnoha ohledech. Je mon pomoc
pojmovch map zanat vuku jako motivaci a startovac mstek. Pojmov mapy vy-
pracovan na zatku vyuovanho celku mohou uiteli ukzat, na jak rovni je stu-
dentovo porozumn ltce ped zatkem novho vkladu, a tedy na jakch zkladech
me stavt. Uitel me t pomoc konstrukce jedn spolen pojmov mapy (nap.
na tabuli) na zatku vyuovn namotivovat studenty a ukzat jim, co ve je ek. Ze
studentovy pojmov mapy me uitel vyst jeho myln pedstavy o uritch pojmech
i to, jak byl nov vklad zalenn do jeho pedchozch znalost. Vce uvan je vak
pouit pojmovch map pi zjiovn pijatch vdomost na konci vyuovacho celku.
Zde me uitel zhodnotit pojmovou mapu vytvoenou studentem z hlediska sprvnho
pochopen probran ltky a zmn v pojmovm uspodn [13].

Nov poznatky jsou v uebnch materilech a uebnicch pedkldny v linern
form, ale do studentovy mysli jsou zalenny zcela jinak, s jistou kontextovou hierar-
chi pi tvorb pojmov st v jeho mysli. Tento zpsob zaleovn novch pojm ko-
responduje s podstatou tvorby pojmovch map. Uitel tak me podle studento-
vy pojmov mapy odhalit jeho intuitivn a chybn mylen. Pojmov mapa umon stu-
dentovi schmaticky ilustrovat, co se nauil, jak se to nauil a do jakho rozsahu oboha-
til sv dvj znalosti [12].

S pojmovmi mapami se setkalo jen velmi mlo eskch student [13]. Z vlastn
zkuenosti pi douovn student jsem nabyla dojmu, e vtina student dv ped-
nost pamovmu uen ped proniknutm do podstaty uritch pojm, pedevm fyzi-
klnch. Nau se potebn vdomosti a typov pklady k psemce a u nad novmi
poznatky nepemlej a neumj si je dt do vzjemnch vztah s pojmy, kter by u
mli znt z pedchozho studia. Pojmov mapy by mly studenty nauit vzjemn pro-
vzanosti jednotlivch oblast jejich znalost. Vizualizac pojmov struktury jejich mysli
na papr rozvjej svoji tvoivost a t kombinovn vzjemnch vazeb mezi pojmy a
pojm samotnch. Studenti se u ji na zkladn kole o nadazenosti a podazenosti
uritch pojm. Pi konstrukci pojmovch map mohou tuto znalost uplatnit. Je dleit


19
studenty seznmit s podstatou pojmovch map a postupy k jejich konstrukci. Pokud se
studenti nau pouvat tento prostedek ve vuce i mimo ni, usnadn jim to pochopen a
prci s jejich znalostmi.

Je dleit zaleovat pojmov mapy do vuky postupn. Uitel by ml jako
prvn krok ukzat na jednoduchm pkladu studentm, jak se tento nov prostedek
vytv. Na zatek je dobr pout jednoduch, vemi znm pojem a napsat jej do-
prosted tabule. Pot podat studenty, aby kali vechny npady a mylenky, kter je
k tomu pojmu napadaj. Uitel tyto pojmy nape na tabuli a me je u podle svho
mnn uritm zpsobem rozprostt okolo zkladnho pojmu. Potom me uitel se
studenty diskutovat o nadazenosti i podazenosti uritch pojm a postupn doplovat
vztahy, a tud i spojovac slova, mezi jednotlivmi pojmy a do dokonen mapy. Na-
konec by ml uitel tento cel proces shrnout a vysvtlit studentm, e to, co prv spo-
len vytvoili, se nazv pojmov mapa. Po tomto vodnm pedstaven tto nov me-
tody je poteba nkolikrt zalenit do vuky konstrukci pojmov mapy k danmu
pojmu, i astji k zadan otzce, na kterou m pojmov mapa odpovdt. Tyto pojmo-
v mapy, kter vytv studenti samostatn k procvien nov metody, by nemly bt
zsadn hodnoceny, jen by se mlo se studenty diskutovat o jejich problmech
pi konstrukci i o zejmch mylnch pedstavch o nkterch pojmech. Pokud se stu-
denti nau konstruovat dobr pojmov mapy, je pot vhodn, je zapojit do vuky zcela
bn a uitel me ji studentovy znalosti hodnotit podle jeho vypracovan pojmov
mapy na dan tma [1, 9, 14].

Pojmov mapa CmapTools ve kolch, kter je uvedena v ploze . IV, ilustruje
rzn hlediska pouit tohoto prostedku ve vuce na kolch. Tato pojmov mapa je
peloena z anglickho originlu a vytvoena v programu CmapTools [10, 15].






20
6. HODNOCEN POJMOVCH MAP

Pomoc pojmovch map meme t hodnotit studentovo porozumn probran
vukov ltce. O zpsobech hodnocen pojmovch map je v literatue jen nkolik zm-
nek. Jak uvd Miroslav Proka [4] pojmov mapy jsou jak diagnostick, tak zptnova-
zebn prostedek, proto jejich hodnocen m vznam pro uitele (diagnostika i zptn
vazba) i pro studenta (zptn vazba). Formln vyjden od rznch student me bt
rzn, ale podstata by mla bt prakticky shodn a na tu se mus uitel pi hodnocen
zamit. Meme se tedy dvat na pojmov mapy z kvantitativnho a kvalitativnho hle-
diska. Co si ukeme na pkladu:









Obr. 4 Pojmov mapa podle Miroslava Proki [4].

Z kvantitativnho hlediska meme kad zaazen prvek ohodnotit: poet zaa-
zench pojm (7), poet spojen (6), poet hierarchickch rovn (3), poet pnch
vazeb (0). Z kvalitativnho hlediska tato pojmov mapa ukazuje u chpn pojmu
rodina. Zaazenm nap. pojmu bratranec by dolo ji k rozen tohoto pojmu na cel
pbuzenstvo. Pi hodnocen map je dleit vzt v vahu i souvislosti doprovzejc
konstrukci samotnch map, jako asov a prostorov podmnky, prci jednotlivce i
skupiny atd. [4].

Miroslav Proka se touto teori bli k prci Novaka a Gowina [11]. Ti pi vvoji
pojmovch map zavedli tradin zpsob hodnocen, kter je zaloen na slokch a
struktue map. Novakv a Gowinv systm pidluje body za:


21
platn tvrzen....................................... 1 bod za kad
hierarchick rovn............................. 5 bod za kadou rove
poet vtven ....................................... 1 bod za kadou vtev
pn vazby........................................ 10 bod za kadou platnou pnou vazbu
konkrtn pklady............................... 1 bod za kad pklad.

Poet hierarchickch rovn ukazuje stupe zaazen informac, mnostv vtv
naznauje logick tdn a poet pnch vazeb oznauje stupe zalenn znalost.
Nevhodou tohoto systmu hodnocen je asov nronost, zato vak odkrv velk
mnostv informac o struktue znalost studenta [11].

Dal metody hodnocen byly vyvinuty jako variace i rozen tohoto systmu
od Novaka a Gowina. Nkte maj pro sloky jin bodov ohodnocen, jin se sna o
automatizovan porovnvn struktur map. Ruiz-Primo a Shavelson [11] pouvaj me-
todu porovnvn studentovy mapy s mapou odbornka (me bt i uitel), kter byly
vypracovny na stejn tma. Odbornkova mapa me bt vytvoena uitelem, vdcem,
skupinou uitel i vdc. Tato metoda mus mt vak tak definovan pravidla a po-
stup. Meme porovnvat mapu jako celek nebo porovnvat postupn jednotliv tvrze-
n. Avak pi celkovm porovnvn zle i na lidskm sudku. Z tchto metod vznika-
j rzn kombinace, kdy nejastj kombinac je pouit tradinho bodovn jednotli-
vch sloek mapy (Novak a Gowin) a porovnvn map podle urenho mtka (stu-
dentova mapa versus odbornkova mapa) [11].

Podle mho nzoru je nejlepm zpsobem hodnocen porovnn studentovy ma-
py s mapou vytvoenou uitelem v kombinaci s bodovm ohodnocenm jednotlivch
sloek mapy, jako nap. pojm, tvrzen, spojovacch slov, vazeb, rozvtven, pnch
vazeb a t celkovho dojmu, zda student porozuml zadanmu kolu a podstat pojm.
Myslm si, e je dobr k hodnocen pipojit koment od uitele hodnotcho mapu, kde
by bylo upozornno na pojmy, kter byly nesprvn pochopeny. Z tchto vech kritri
a koment by ml mt student dostatenou zptnou vazbu. Pokud by se u vce studen-
t objevovaly myln pedstavy o uritm pojmu, ml by bt tento pojem znovu vysvt-
len uitelem. Pot me bt napklad spolen se studenty znovu prodiskutovno, kam


22
by se v jejich map dal zalenit lpe tento pojem, ktermu ji lpe porozumli a tedy
budou schopni najt sprvnj vzjemn vztahy mezi tmto pojmem a ostatnmi. Je vak
pravdou, e je tento postup nron na as i uitelovy diagnostick schopnosti.

Podle pedchozch poznatk jsem se pokusila navrhnout vlastn hodnotc sys-
tm, podle kterho bych sama hodnotila pojmov mapy student.

Nvrh vlastnho hodnocen:
sprvn tvrzen .................................... 3 body (1 za kad pojem, 1 za spojovac slovo)
rove hierarchie ................................ 2 body
sprvn pn vazba........................... 5 bod
pklad (obrzek, graf, apod.).............. 2 body
+ bonusov body za dal tvrzen, kter nejsou obsaena v uitelov map (+ 1 bod).















23
7. SESTAVEN VLASTN POJMOV MAPY,
ZADN STUDENTM

Pojmov mapy jsou do vuky na zkladnch a stednch kolch v esk repub-
lice zaazeny jen velmi zdka a vtina student se s konstrukc pojmov mapy jet
nikdy nesetkala [13]. Zavdn pojmovch map do vuky by mlo bt pozvoln, aby se
studenti dostaten seznmili se vemi kroky konstrukce a t s monmi chybami pi
konstrukci (viz kap. 3.5). Soust tto prce je proto i vytvoen vlastn pojmov mapy
a nsledn zadn studentm. Oslovila jsem studenty 7.A (osmiletho studia) a 3.B
(tyletho studia) na Gymnziu v amberku, abych zjistila, jak si porad s tmto vu-
kovm prostedkem.

7.1 Vlastn pojmov mapa

Pro vytvoen vlastn pojmov mapy jsem si vybrala oblast fyziky, kter je dobe
znm vtin student ji v prvnm ronku stedn koly. Hlavnm objektem popiso-
vanm ve fyzice je fyzikln ltka, kterou studenti chpou jako formu hmoty, tleso,
kapalinu i plyn. Podle zkladnch krok konstrukce (viz kap. 3.5) a pojmov mapy
z plohy . III jsem se pokusila vytvoit pojmovou mapu odpovdajc na otzku: Co
ve charakterizuje fyzikln ltku? Tato mapa zahrnovala zkladn pojmy, kterm by
ml student rozumt a umt je sprvn zaadit do souvislost (tj. urit nejvstinj
vztahy mezi pojmy). Postupovala jsem po jednotlivch krocch konstrukce (viz ploha
. III) a nejprve zformulovala stedn otzku v tomto znn: Co ve charakterizuje fy-
zikln ltku? Dle jsem navrhla nejdleitj pojmy, kter se v k danmu zkladn-
mu pojmu fyzikln ltka. Mezi n pat napklad pojmy skupenstv, molekuly, objem.
Seznam pojm, kter maj vztah k zkladnmu pojmu, inil 25 pojm (viz obr. 5).


Obr. 5 Seznam pojm vytvoen v CmapTools [10].


24
Pojmy byly seazeny do skupin z hlediska uch souvislost a pot zaala vlast-
n konstrukce mapy. Pojmy byly rozmstny na papr, tak aby byla zachovna hierar-
chie. Postupn byly doplovny spojovac ry s pslunmi spojovacmi slovy, kter
vystihovala vztahy mezi pojmy a utvela z nich tak tvrzen. Nakonec jsem hledala
vhodn pn vazby mezi jednotlivmi vtvemi mapy. Vsledn mapa je uvedena ne
(viz obr. 6).














Obr. 6 Pojmov mapa odpovdajc na otzku: Co ve charakterizuje fyzikln ltku?

7.2 Zadn studentm

Pro studenty, kte se jet nikdy nesetkali s pojmovou mapou, jsem musela vy-
pracovat zadn, kter by v nkolika vtch vystihlo celou teorii pojmovch map a
usnadnilo studentm pochopen sloit struktury konstrukce. Bylo by lep vysvtlit
studentm tuto teorii a zkladn pravidla postupn a a pot jim zadat k vypracovn
pojmovou mapu. Avak v zvislosti na osnovch vuky a poskytnutm ase ze strany
vyuujcch na gymnziu, jsem zvolila asov mn nronou variantu vkladu zklad-
nch pravidel konstrukce pojmov mapy na zklad malho pkladu. Na vod jsem
studentm vysvtlila, e ve, co se u, je sloeno z pojm, kter spojuj pomoc spojo-


25
vacch slov do tvrzen. Pomoc pkladu (viz obr. 7) jsem jim ukzala, co je to pojmov
mapa a jak jsou nejzkladnj kroky konstrukce. Pojmov mapa z pkladu (viz obr. 7)
obsahuje tato tvrzen: Slunce je soust vesmru, Slunce poskytuje teplo, Slunce posky-
tuje svtlo.







Obr. 7 Ilustrativn pklad pojmov mapy.

Pojmov mapy mohou bt zadny pomoc stedn otzky a seznamu pojm.
Proto jsem vytvoila ti rzn typy zadn podle obtnosti:
Zadn A pomoc stedn otzky, seznamu pojm a przdn pojmov mapy.
Zadn B pomoc stedn otzky a seznamu pojm.
Zadn C pomoc stedn otzky a pti pojm.

Zadn C by mlo bt zadno jen pomoc stedn otzky, ale pro studenty, kte
nikdy netvoili pojmovou mapu, by toto zadn mohlo bt pli obtn, a proto jsem se
rozhodla uvst jim alespo pt pojm, aby vdli, jak zat. Pokud by byla tato metoda
pojmovho mapovn u student ji velmi dobe znm, je mon zadvat variantu C
pouze stedn otzkou.

Kad ze t zadn bylo uvedeno tmto textem: Pojmov mapa je grafick vy-
jden toho, co si mysl a zn, ukazuje vztahy mezi pojmy, kter jsi se u nauil/a a
jsou uloeny ve Tv pamti. Sta je jen penst na papr. Tento text ml bt pro stu-
denty jistou motivac a vysvtlenm, co jsou pojmov mapy. Jednotliv zadn jsou
uvedena v plohch . V - VII. Kad student dostal na prvnm papru malho formtu
(velikosti A6) slovn zadn a pot na dalm istm papru (velikosti A4) byla uvedena
pouze stedn otzka a seznam pojm (viz plohy . V - VII). Velk mnostv volnho


26
msta umouje studentovi rozvinout jeho tvoivost, a tak schopnost navzat co nejvce
pojm.

Studenti byli podni, aby na zvr sv prce zodpovdli tyi otzky, kter
byly soust slovnho zadn na malm papru. Tyto otzky mi dotvoily pehled o tom,
jak vchoz znalosti o pojmovch mapch studenti mli a zda mli s konstrukc njak
problmy. Posledn otzka poukazovala na oblbenost a zajmavost fyziky z pohledu
student.

Byly to tyto otzky:
a) Vytvel/a jsi pojmovou mapu poprv?
b) Slyel/a jsi u dve o pojmovch mapch?
c) Ml/a jsi problmy s vytvenm pojmov mapy? Jak?
d) Je pro Tebe fyzika zajmav?

Studenti dostali na vypracovn pojmovch map celkem 30 minut. Tento as byl
pimen k rozsahu mapy a zkladnm znalostem, kter se pojily k zadanm pojmm.
Vymezen as lze upravovat podle typu zadn a tak podle aktivity student.












27
8. HODNOCEN STUDENTSKCH MAP A JEJICH ROZBOR

Pi zadvn pojmovch map studentm jsem pedpokldala, e zadn A je nej-
jednodu a asov nejmn nron, zadn B stedn obtn a vce asov nron a
zadn C jsem povaovala za nejobtnj a tedy i asov nejnronj. V nsledujc
tabulce jsem znzornila poty student, kte vypracovvali jednotliv zadn
v uvedench tdch.

Tab. 1 Jednotliv zadn a odpovdajc poty student.

Tda
Zadn 3.B 7.A Celkem
A 9 10 19
B 10 8 18
C 10 8 18
Celkem 29 26 55





8.1 Hodnocen studentskch pojmovch map

Pojmov mapy od student jsem hodnotila podle vlastnho hodnocen, kter
jsem navrhla v zvru kapitoly . 6. Nejprve jsem pomoc uvedenho systmu hodnoce-
n obodovala vlastn pojmovou mapu, kter je uvedena na obr. 6. Vzorov vyhodnocen
pojmov mapa je uvedena v ploze . VIII. Kad sprvn tvrzen, obsahujc dva
pojmy, kter spojuje vhodn spojovac slovo, jsem ocenila temi body (1 za kad po-
jem, 1 za spojovac slovo). Ty jsem vdy napsala nad polko pojmu, kter dokonoval
urit tvrzen (v ohodnocen map oznaeno jako modr slo ti). Za kadou rove
hierarchie jsem pietla dva body (kad rove oznaena zelen) a za sprvn zaaze-
nou a platnou pnou vazbu jsem pipsala navc pt bod (cel pn vazba erven).
Body u jednotlivch vtv mapy jsem seetla (jednotliv bodovan vtve oddluje pe-
ruovan ra) a zapsala do krouku. Vsledn poet bod za celou pojmovou mapu
jsem napsala do spodn sti mapy do krouku a dvakrt podtreno. Pojmov mapa
z obr. 6 je nakonec ohodnocena 77 body, jak je vidt v ploze . VIII.



28
Pi hodnocen studentskch map je tak dleit vlastn uven hodnotitele, kte-
r mus bt schopen obodovat i pojmy a spojen, kter nejsou v jeho odborn map,
podle n hodnot. Je nutn, aby byl t schopen vechny studentsk mapy
s jednotlivmi zvltnostmi ohodnotit se stejnm pohledem na vc, co vyaduje od-
born diagnostick schopnosti uitele hodnotcho mapu. Tento pohled na vc se ve
ke kadmu zadn. Jako hodnotitel jsem musela jinm zpsobem hodnotit zadn A, B
a C. Zkladnm podkladem pro hodnocen byla prv ji ohodnocen vlastn mapa z
plohy . VIII, ale kad zadn mlo sv specifick strnky.

V zadn A ml student za kol sprvn doplnit nabzen pojmy do pedtitn
przdn pojmov mapy. Musela jsem zvit a analyzovat, zda student pouze dosazoval
a kombinoval pojmy nabzen v seznamu, nebo opravdu chpal jednotliv tvrzen a
vztahy mezi pojmy. Napklad pokud student doplnil jen pojem vlastnosti na sprvn
msto, ale ji nedoplnil spojovac slovo mezi pojmy fyzikln ltka a vlastnosti, potom
jsem ohodnotila pouze pojem vlastnosti jednm bodem. Podobn u pojmu skupenstv a
molekuly (umstn pojm je patrn z mapy na obr. 6 nebo v ploze . VIII). Jestlie
student doplnit dal pojmy jako atomy, tvar nebo plyn na sprvn msto, tedy pod po-
jem vztahujc se k nmu, ale neuvedl spojovac slovo, pak jsem tuto vazbu ji hodnotila
dvma body. Z dvodu, e student si uvdomil, e pojmy molekuly a atomy spolu sou-
vis, pojem skupenstv je nadazen pojmu plyn a pojem vlastnosti zahrnuje pojem tvar,
ale nebyl ji schopen tuto vazbu vystihnout slovn prostednictvm spojovacho slova.

V zadn B a C student ji nedosazuje pojmy do przdn mapy a vychz tedy
jen z pedloenho seznamu pojm a uvedenho zkladnho pojmu fyzikln ltka. Pro-
to nen nutn posuzovat, zda dosazen pojm bylo jen nhodn nebo ne (jako v zadn
A), a tak hodnocen je, z tohoto dvodu, jednodu. Z jinho pohledu je ale sloitj,
ponvad student se nedr dnho schmatu, a proto me bt jeho mapa uspodna
trochu chaoticky. Pro hodnotitele je komplikovanj naleznout vechny vazby mezi
pojmy a pozdji je ohodnotit. Spoj-li student urit pojem s nkolika dalmi pojmy,
mus bt ohodnoceny vechny sprvn vazby. Za kad pojem, kter nen uveden
v seznamu pojm a tud ve vlastn map hodnotitele (viz obr. 5 a 6), se pidv jeden
bod navc. Pokud student sprvn zaad takov pojem do vztahu k jinmu pojmu


29
v map, pipsala jsem nad tento pojem 2 + 1 bod (2 body za vazbu obou pojm bez spo-
jovacho slova plus bod navc za pojem, kter nen v seznamu). Pokud student sprvn
vyjdil i vztah mezi pojmy prostednictvm spojovacho slova, potom dostane za toto
spojen 3 + 1 bod (3 body za cel sprvn tvrzen plus jeden bod za pojem navc).

Pojmov mapa, kter byla sestavena jako vchoz (viz obr. 6), byla vzorov vy-
hodnocena s bodovm skre 77 bod (viz ploha . VIII) jet ped zadnm pojmo-
vch map studentm na gymnziu. Po vyhodnocen vech studentskch map podle vy-
hodnocen mapy v ploze . VIII, tm pdem i podle hodnotcho systmu v zvru
kapitoly . 6, jsem vechny bodov vsledky zanesla do tabulky . 2, kde je uveden po-
et student, kte mli bodov skre v rozmez jednotlivch bodovch kategori. Pon-
vad vzorov mapa byla ohodnocena 77 body, je v tabulce zvraznna bodov katego-
rie, kam se toto skre ad. Z toho je zejm, kolik student se pohybovalo se svm
skre v tto kategorii a nejvce se tak blilo skre vzorov mapy. Tabulka je rozdlena
podle typu zadn a podle td.

Tab. 2 Poty student v jednotlivch bodovch kategorich.

3.B 7.A Celkem
Tda

Zadn

Bodov kategorie A B C A B C A B C
21 30 bod 0 0 1 1 0 0 1 0 1
31 40 bod 0 0 3 0 0 0 0 0 3
41 50 bod 0 0 1 1 0 2 1 0 3
51 60 bod 2 3 1 1 0 0 3 3 1
61 70 bod 2 4 0 5 1 0 7 5 0
71 80 bod 4 3 2 2 3 1 6 6 3
81 90 bod 0 0 0 0 3 0 0 3 0
91 100 bod 0 0 1 0 1 1 0 1 2
101 a vce bod 1 0 1 0 0 4 1 0 5
Z uveden tabulky je zejm, e vtina student se pohybovala se svm skre
v rozmez 51 80 bod, tedy blzko oznaen kategorie. Nkolik student mlo
s vytvenm pojmov mapy vt problmy a nedokzalo najt sprvn spojen, a tud
zskalo jen mlo bod. Na rozdl od nich, bylo i nkolik velice ikovnch student, kte
se rozepsali a vymysleli mnoho dalch spojen, a tak se dostali a nad hranici 100 bod.


30
Nejvce tvoivho mylen prokzali studenti, kte mli zadn C jen s nkolika pedlo-
enmi pojmy v seznamu. Jeden student dokzal vytvoit nejrozvinutj pojmovou
mapu, kter obsahovala 46 pojm a byla ohodnocena 191 body.

8.2 Rozbor studentskch pojmovch map

Pi hodnocen studentskch map bylo nejdleitj sprvn vyhodnotit platnost
kadho tvrzen v map, tj. zda pojmy spojen uritm spojovacm slovem maj ve fyzi-
ce obecnou platnost. Pokud student vytvoil tvrzen, kter nen obecn platn, potom
jsem pi vyhodnocovn u druhho pojmu tohoto tvrzen napsala kek bez udn bod.
Tak bylo zejm, kter pojmy student nepochopil.

Dal rozpor nastal pi hodnocen velice rozvtvench map. Bylo nutn posou-
dit, zda zapojen velkho mnostv pojm do mapy nepoukazuje na odchlen se od
hlavnho kolu mapy, tedy vytvoit pojmovou mapu jako odpov na stedn otzku:
Co ve charakterizuje fyzikln ltku? Z dvodu, e studenti se s vytvenm pojmov
mapy setkali poprv, a tedy nebyli zcela zasvceni do vech skal konstrukce (popsa-
nch v kap. 3.5), nedvala jsem pi hodnocen takov vznam tomuto odchlen. Velmi
jsem oceovala, e studenti zapojili do sv pojmov mapy co nejvce pojm, kter je
napadly, a tm i mnoho sprvnch vzjemnch vazeb. Tento problm jsem eila nap-
klad prv u mapy s nejvce pojmy, o kter jsem se zmiovala na konci pedel kapito-
ly 8.1. Z mapy bylo zejm, e studenti v obdob, kdy jim byla zadna k vypracovn
pojmov mapa, probrali ve vuce fyziky elektinu a magnetismus. Z toho dvodu se
v mnoha mapch objevovaly pojmy jako elektrick proud, elektrick vodivost, kationt,
kladn nboj a jin. V ji zmnn map jsem proto ohodnotila i mnoho pojm z oblasti
elektiny, kter se zcela nevztahuj k stedn otzce, ale ocenila jsem zde, e student
byl schopn zapojit prv nauen pojmy do struktur ze zkladnch pojm pouitch
v map.

Na potku vytven jednotlivch zadn jsem povaovala zadn A za nejjed-
nodu. Po vyhodnocen vech studentskch map se vak ukzalo, e studenti si nejlpe
poradili s variantou zadn B, kde je nesvazovala pedtitn przdn pojmov mapa a


31
mohli tak lpe tvoit vtven a vztahy mezi pojmy ze seznamu. Nkterm studentm se
podailo velmi rozvtvit pojmovou mapu a vymyslet mnoho dalch vazeb na znm
pojmy ze seznamu.

Z vslednch pojmovch map je velmi dobe vidt, e studenti sprvn rozum
stavb molekul, kde dlali nejmn chyb. Nkte dvaj pojmy atomy a molekuly na
stejnou rove a neuvdomuj si, e pojem molekula je nadazen pojmu atom, protoe
molekula je sloena z atom. Skupenstv rozliuje na pevn, plynn a kapaln 84% stu-
dent. Zbylch 16% rozliuje skupenstv na pevnou ltku, plyn a kapalinu, co maj
vce zait. Z uvedench 84% student, kte rozepsali skupenstv na pevn, plynn,
kapaln, jen deset student jet sprvn dopsalo do pojmov mapy, e ltka v pevnm
skupenstv je pevn ltka, fyzikln ltka v plynnm skupenstv je plyn a ltka
v kapalnm skupenstv je kapalina. Pojem plazma mezi druhy skupenstv zalenilo 71%
student. Pnou vazbu zahrnujc pojem krystalick mka (uvedena erven
v pojmov map v ploze . VIII) sprvn vystihlo jen pt student, a to pouze ti stu-
denti, co mli zadn A, kde byla tato vazba vyznaena v przdn pojmov map.
V mapch ostatnch student se vyskytovalo sprvn tvrzen, e krystalick mka je
obsaena v krystalick ltce, ale ji vztah mezi pojmy molekuly a krystalick mka
vtin student unikal. V ostatnch zadnch se pn vazba s pojmem krystalick
mka nikde neobjevila, protoe studenti pesn nevdli, co to je pn vazba. Pro
vysvtlen by bylo teba delho pouvn pojmovch map a tedy detailn vysvtlen
vech prostedk a chyb, kter souvis s konstrukc pojmovch map (viz kap. 3.5).
Avak nkte studenti i bez tchto znalost spojovali rzn vtve svch pojmovch map
a pomoc sprvn vystiench vztah mezi pojmy z rznch st mapy vytveli pn
vazby, i kdy ani nevdli, e to, co tvo, se nazv pn vazba.

Studenti do svch map asto doplovali k nzvm jednotlivch veliin i jejich
oznaen a oznaen jejich jednotek. Napklad meme z map vyst tato tvrzen: Ob-
jem se zna V. Hmotnost se udv v kg. Tak vyznaovali vzjemnou souvislost mezi
pojmy hmotnost, hustota a objem a vpisovali do mapy vzorce typu =m/ V.



32
V plohch . IX XI jsou uvedeny vybran pojmov mapy, kter vytvoili stu-
denti z Gymnzia amberk. V ploze . IX je ukzka vypracovn zadn A od student-
ky z 3.B, v ploze . X je pojmov mapa (zadn B) od studenta ze 7.A a v ploze . XI
je uvedeno zadn C v podn studentky ze 7.A.

Na zvr vytven pojmovch map, mli studenti vyplnit otzky na malm pa-
pru, kter byl soust zadn. Byly to tyto otzky:
a) Vytvel/a jsi pojmovou mapu poprv?
b) Slyel/a jsi u dve o pojmovch mapch?
c) Ml/a jsi problmy s vytvenm pojmov mapy? Jak?
d) Je pro Tebe fyzika zajmav?
Odpovdi na otzky jsou uvedeny pehledn v nsledujc tabulce.

Tab. 3 Poty odpovd na otzky v jednotlivch tdch.

3.B 7.A Celkem
Odpov ve
td

Otzka ANO NE Trochu ANO NE Trochu ANO NE Trochu
a 29 0 -- 26 0 -- 55 0 --
b 5 24 -- 3 23 -- 8 47 --
c 13 11 5 11 9 6 24 20 11
d 4 21 4 11 10 5 15 31 9
Z tabulky je zejm, e vichni studenti vytveli pojmovou mapu poprv. Jen
osm student si uvdomilo, e nkdy u slyelo o pojmovch mapch. Na otzku c)
odpovdlo vce student, e mlo problmy pi vytven map. U zadn A uvdli, e
mli nejvt problmy s roztdnm pojm, aby pojmy sedly do polek, a
s nalezenm spojovacch slov. Je pravda, e u tohoto zadn studenty svazovala pedti-
tn przdn pojmov mapa s vyznaenmi vazbami bez spojovacch slov, tedy pokud
studenti kombinovali pojmy, dokud jim nesedly vechny vazby, mohli tak ztratit hodn
asu, kter mohli vyut na hledn vstinch spojovacch slov. V zadn B mli stu-
denti nejvt problm se seazenm pojm, kter spolu souvis, a tedy i s pehlednost
mapy. Pi konstrukci mapy tohoto zadn se studenti nemohli chytit dnho schmatu
jako v zadn A, a tud mli problmy s pehlednost. Studenti se zadnm C napsali, e


33
mli problmy s neznalost danho tmatu, se spojovacmi slovy, s pehlednost a s tm,
zda to sprvn pochopili. Z dvodu, e v zadn C byl uveden pouze zkladn pojem
fyzikln ltka a tyi dal pojmy, od kterch studenti mohli zat konstruovat mapu,
mli problm vymyslet dal pojmy, se ktermi by mohli navzat vztahy na pojmy dan
v seznamu. Pro celkov dokreslen vztahu student k tmatu mapy, potamo k cel fy-
zice jako vyuovacmu pedmtu, jsem jim poloila i otzku d). Jak je vidt z tabulky,
vce ne polovina student odpovdla, e pro n nen fyzika zajmav. Nkte uvedli,
e pro n je fyzika zajmav jen obas, piem zle na oblasti fyziky a uiteli. Odpo-
v ano uvedlo jen 15 student z 55, ale i to je dobr vsledek, kter ukazuje na sku-
tenost, e i fyzika je mezi prodnmi vdami docela oblben.





















34
9. ZVR

Bakalsk prce se vnuje pojmovm mapm, jako vukovmu prostedku, kte-
r by mohl pomoci studentm i uitelm pi vuce na zkladnch i stednch kolch
v esk republice. Pomoc pojmovch map lze rozvjet tvoivost i hlub porozumn
fyziklnm pojmm u student zkladnch i stednch kol. Pokud se uitel seznm
s tmto vukovm prostedkem ble a porozum jeho zkladnm vlastnostem a krokm
konstrukce, k emu by mla tato prce napomoci, potom mohou postupn zaleovat
pojmov mapy do sv vuky, a tak rozvjet tvoiv mylen svch student. Soust
prce bylo i navren vlastn pojmov mapy a hodnotcho systmu. Popsan kroky kon-
strukce i uveden pklady pojmovch map mohou bt jednoduchm nvodem a inspi-
rac pro uitele i studenty. V ploze . VIII je uvedeno i vzorov hodnocen pojmov
mapy, kter byla vytvoena bhem prce na toto tma. Pi praktickm pouit pojmo-
vch map mezi skupinou student mne pekvapilo, e studenti si s pojmovmi mapami
dok dobe poradit, i kdy je nikdy pedtm nekonstruovali. Dvodem byla nejspe
velk podobnost mezi pojmovou st v jejich mozku a strukturou pojmov mapy. Z v-
sledk praktick sti tto prce jsem tedy odvodila, e studentm tento vukov pro-
stedek docela vyhovuje, ale je nutn je vce zasvtit do vech vlastnost map, krok a
skal jejich konstrukce. V zvislosti na tom by bylo mon tuto teorii dle rozpracovat
v diplomov prci, kde by bylo mono navrhnout pojmov mapy pro jednotliv oblasti
fyziky.









35
SEZNAM POUIT LITERATURY A OSTATNCH ZDROJ

[1] FISHER, R.: Ume dti myslet a uit se: praktick prvodce strategiemi vyuovn
[z anglitiny peloil Karel Balcar], Praha: Portl, 1997. s.71-86.
ISBN 80-7178-120-7

[2] NOVAK, J. D. CAAS, A. J.: The Theory Underlying Concept Maps and How to
Construct Them, Technical Report IHMC CmapTools, Florida Institute for Human and
Machine Cognition, (online) 12.9.2008 (cit. 22.11.2008). Dostupn z:
http://cmap.ihmc.us/Publications/ResearchPapers/TheoryUnderlyingConceptMaps.pdf.

[3] NEZVALOV, D.: Moduly pro profesn ppravu uitele prodovdnch pedmt
a matematiky. Olomouc, UP, 2008, (online) 28.9.2008 (cit. 22.11.2008). Dostupn z:
http://esfmoduly.upol.cz

[4] PROKA, M.: Pojmov mapy ako sptnovzbov prostriedok. Aula, 1998, 6, 4, s.6-
12.

[5] BURGEROV, J.: Vznam informanch a komunikanch technolgi vo
vzdelvan. In: Modernizace vuky v technicky orientovanch oborech a pedmtech.
Olomouc : PdF UP, 2002. s.81-83. ISBN 80-7198-531-7.

[6] PRCHA, J. et.al: Pedagogick slovnk. 5. vydn. Praha: Portl, 2008. 332 s. ISBN
987-80-7367-416-8.

[7] BEISETZER, P.: Technologick otzky rozvoja kompetenc organizova a riadi
edukan proces. In: Zbornk refertov z medzinrodnej vedeckej konferencie pod
nzvom: 10 rokov Technolgie vzdelvania. PF UKF Nitra, 7.-8. novembera 2002,
s.325-328. ISBN 80-967746-6-2




36
[8] HOLEC, S. RAGANOV, J.: New Approaches to Science Education in the Slo-
vak Republic. In: Didactics of Science and Technical Subjects. Hradec Krlov: Peda-
gogical Faculty University of Education, Volume 1, 1999, s.22-28. ISBN 80-7041-
147-3

[9] PUPALA, B. OSUSK, .: Stimulcia uenia det pomocou pojmovho
mapovania. Pedagogick revue, asopis pre otzky pedagogickej terie, praxe a
psycholgie, 1997, ro. 49, .5-6, s. 210-218, ISSN 1335-1982
[10] IHMC CmapTools, Florida, Institute for Human and Machine Cognition, IHMC
CmapTools Downloads, IHMC CmapTools version 4.18, (online) 12.9.2008 (cit.
9.2.2009). Dostupn z: http://cmap.ihmc.us/download/index.php

[11] CAAS, A. J. et.al.: A Summary of Literature Pertaining to the Use of Concept
Mapping Techniques and Technologies for Education and Performance Support, Florida
Institute for Human and Machine Cognition, (online)7.10.2008 (cit. 14.2.2009), s.26-27.
Dostupn z: http://cmap.ihmc.us/Publications/

[12] VALADARES, J. FONSECA, F. E SOARES, M. T.: Using conceptual maps in
physics classes, Concept Maps: Theory, Methodology, Technology Proc .of the First
Int. Conference on Concept Mapping, A.J.Caas, J.D.Novak, F.M.Gonzlez, Eds. Pam-
plona Spain 2004, (online) 7.2.2009 (cit. 16.2.2009). Dostupn z CmapServers:
http://cmapspublic3.ihmc.us

[13] NEZVALOV, D. SVEC, M.: Using Concept Maps in the Science Classroom,
XVI International conference DIDFYZ October 2008, Slovakia

[14] KOUDELKOV, I.: Kapaliny a plyny mapa mysli, Metodick portl, Rmcov
vzdlvac program pro zkladn vzdln. Vzkumn stav pedagogick v Praze, 2005
2009. ISSN: 1802-4785 (online) 5.11.2008 (cit. 18.2.2009). Dostupn z:
http://www.rvp.cz/clanek/1527




37
[15] IHMC CmapTools, Florida, Institute for Human and Machine Cognition, (online)
12.9.2008 (cit. 22.3.2009). Dostupn z: http://cmap.ihmc.us/conceptmap.html
Pojmov mapy:
Co jsou pojmov mapy? Dostupn z:
http://cmapskm.ihmc.us/servlet/SBReadResourceServlet?rid=1064009710027_1483270
340_27090&partName=htmltext
Jak jsou kroky pi stavb pojmov mapy? Dostupn z:
http://cmapskm.ihmc.us/servlet/SBReadResourceServlet?rid=1064009710027_2791313
82_27088&partName=htmltext
Co je CmapTools? Dostupn z:
http://cmapskm.ihmc.us/servlet/SBReadResourceServlet?rid=1064009710027_1637638
703_27098&partName=htmltext
CmapTools ve kolch: Dostupn z:
http://cmapskm.ihmc.us/rid=1064009710027_1634000801_27109/CmapTools%20in%
20Schools.cmap

[16] Kinds of Concept Maps, College of Agricultural, Consumer and Environmental
Sciences, University of Illinois at Urbana Champaign, (online) 2.9.2008 (cit.
23.3.2009), Dostupn z: http://classes.aces.uiuc.edu/ACES100/ (v odkazu Mind Module
a Concept Maps Tutorial)











38
SEZNAM PLOH

Ploha . I ...................................................................................... 40
Ploha . II..................................................................................... 41
Ploha . III ................................................................................... 42
Ploha . IV................................................................................... 43
Ploha . V .................................................................................... 44
Ploha . VI ................................................................................... 45
Ploha . VII.................................................................................. 46
Ploha . VIII ................................................................................ 47
Ploha . IX................................................................................... 48
Ploha . X .................................................................................... 49
Ploha . XI ................................................................................... 50




























39
Ploha . I


40
Ploha . II



41
Ploha . III




42
Ploha . IV




43
Ploha . V















































P
O
J
M
O
V

M
A
P
Y

z
a
d

A

P
o
k
u
s

s
e

d
o

p

i
p
r
a
v
e
n

p
r

z
d
n

p
o
j
m
o
v

m
a
p
y

d
o
s
a
d
i
t

s
p
r

v
n

p
o
j
m
y

z
e

s
e
z
n
a
m
u

a

d
o
p
l

s
p
o
j
o
v
a
c

s
l
o
v
e
s
a

n
a

r
y

m
e
z
i

n
i
m
i
,

t
a
k

a
b
y

k
a

t
e
v

v
y
j
a
d

o
v
a
l
a

p
r
a
v
d
i
v

t
v
r
z
e
n

.

T

m
t
o

z
p

s
o
b
e
m

v
y
t
v
o

p
o
j
m
o
v
o
u

m
a
p
u
.

V
y
t
v
o

p
o
j
m
o
v
o
u

m
a
p
u

o
d
p
o
v

d
a
j

n
a

o
t

z
k
u
:


C
O

V

E

C
H
A
R
A
K
T
E
R
I
Z
U
J
E

F
Y
Z
I
K

L
N

T
K
U
?

S
e
z
n
a
m

p
o
j
m

,

k
t
e
r

p
o
u

t
:



44
Ploha . VI















































P
O
J
M
O
V

M
A
P
Y

z
a
d

B

V
y
b
e
r

z
e

s
e
z
n
a
m
u

p
o
j
m
y
,

k
t
e
r

s
p
o
l
u

s
o
u
v
i
s

,

a

s
p
o
j

j
e

r
o
u
.

D
o
p
l
n

m

s
l
o
v
e
s
a
,

k
t
e
r

v
y
s
t
i
h
u
j
e

j
e
j
i
c
h

v
z
t
a
h
,

n
a
d

t
u
t
o

r
u
,

d
o
s
t
a
n
e

t
v
r
z
e
n

.

D

l
e

n
a
v
a
z
u
j

n
a

p
o
j
m
y

d
a
l

v
z
t
a
h
y

a

v
z
n
i
k
n
e

v

t
v
e
n

.

T

m
t
o

z
p

s
o
b
e
m

v
y
t
v
o

p
o
j
m
o
v
o
u

m
a
p
u
.

V
y
t
v
o

p
o
j
m
o
v
o
u

m
a
p
u

o
d
p
o
v

d
a
j

n
a

o
t

z
k
u
:

C
O

V

E

C
H
A
R
A
K
T
E
R
I
Z
U
J
E

F
Y
Z
I
K

L
N

T
K
U
?

S
e
z
n
a
m

p
o
j
m

,

k
t
e
r

p
o
u

t
:



45
Ploha . VII















































P
O
J
M
O
V

M
A
P
Y

z
a
d

C

P
o

p

t
e
n

o
t

z
k
y

s
i

z
a
p
i

p
o
j
m
y
,

k
t
e
r

v

s
o
u
v
i
s
l
o
s
t
i

s

n

n
a
p
a
d
n
o
u

(
n
a

o
k
r
a
j

s
t
r

n
k
y
,

k
d
e

j
i
c
h

m

k
o
l
i
k

u

k

d
i
s
p
o
z
i
c
i
)
.

Z

t

c
h
t
o

p
o
j
m

v
y
b
e
r

t
a
k
o
v

,

k
t
e
r

s
p
o
l
u

s
o
u
v
i
s

,

a

s
p
o
j

j
e

r
o
u
.

N
a
d

r
u

n
a
p
i

s
l
o
v
e
s
o
,

k
t
e
r

v
y
s
t
i
h
u
j
e

j
e
j
i
c
h

v
z
t
a
h
,

t
a
k

d
o
s
t
a
-
n
e

t
v
r
z
e
n

.

D

l
e

n
a
v
a
z
u
j

n
a

p
o
j
m
y

d
a
l

v
z
t
a
h
y

a

v
z
n
i
k
n
e

v

t
v
e
n

.

T

m
t
o

z
p

s
o
b
e
m

v
y
t
v
o

p
o
j
m
o
v
o
u

m
a
p
u
.

V
y
t
v
o

p
o
j
m
o
v
o
u

m
a
p
u

o
d
p
o
v

d
a
j

n
a

o
t

z
k
u
:


C
O

V

E

C
H
A
R
A
K
T
E
R
I
Z
U
J
E

F
Y
Z
I
K

L
N

T
K
U
?

N

k
o
l
i
k

z

k
l
a
d
n

c
h

p
o
j
m

,

k
t
e
r

p
o
u

t
:



46
Ploha . VIII
























47
Ploha . IX




48
Ploha . X




49
Ploha . XI






50