FOURIEROVA TRANSFORMACE

Fourierova transformace je uite cn transfor-

mace, kter pomh reit radu loh tm, e je pre-
transformuje na jednodu lohy, ty vyrema a
vsledky pretransformujeme zp et.
M jednu slabinu. Zkladnm prostredm pro ni
jsou komplexn csla.
FOURIEROVA V

ETA
V kapitole o Fourierovch radch byla dokzna Fourierova v eta (pripome nte si, e

f(x) = (f(x
+
) +
+f(x

))/2):
V

ETA. Necht f je po cstech hladk na R a

_
R
|f| konverguje. Potom

f(x) =
1

_

0
_

f(t) cos(u(x t)) dt du.

Vsledek je mon nyn preformulovat s pouitm komplexnch funkc. Fourierova rada
a
0
2
+

n=1
_
a
n
cos(nx/l) + b
n
sin(nx/l)
_
lze prepsat do tvaru
+

n=
c
n
e
inx/l
, kde c
n
=
a
n
ib
n
2
pro n 0 , c
n
=
a
n
+ ib
n
2
pro n < 0 .
Odtud snadno vyplv, e pro vechna cel n je
c
n
=
1
2l
_
l
l
f(x)e
inx/l
dx.
Pokud znovu provedete postup, kter vede k rovnosti ve Fourierov e v et e, a pouijete predchoz modikovan
zpis Fourierovch rad, dostanete Fourierovu v etu v nsledujcm tvaru:
V

ETA. Necht f je po cstech hladk na R a

_
R
|f| konverguje. Potom

f(x) =
1
2
_

_
_

f(u)e
itu
du
_
e
itx
dt .
1
Rozum si to dobre s komplexnmi csly.
Na zklad e tto v ety se denuje Fourierova transformace:
DEFINICE. Pro relnou funkci f denovanou na R se denuje
F(f)(t) =
_
+

f(x)e
itx
dx, F
1
(f)(t) =
1
2
_
+

f(x)e
itx
dx.
Funkce F(f) se nazv Fourierova transformace funkce f, funkce F
1
(f) se nazv inverzn Fourierova
transformace funkce f.
Fourierovu v etu lze nyn formulovat ve tvaru:
Necht f je po cstech hladk na R a
_
R
|f| konverguje. Potom
F(F
1
(f))(x) = F
1
(F(f))(x) =

f(x) .
Nenechte se mlit. Je to opravdu tak asn e jed-
noduch.
Sinov a kosinov Fourierova transformace
Je-li funkce f sud, lze Fourierovu transformaci funkce f vyjdrit jinm zp usobem:
F(f)(t) =
_
+

f(x)
_
cos(tx) i sin(tx)
_
dx =
_
+

f(x) cos(tx) dx = 2
_
+
0
f(x) cos(tx) dx,
F
1
(f)(t) =
1
2
_
+

f(x)
_
cos(tx) + i sin(tx)
_
dx =
1
2
_
+

f(x) cos(tx) dx =
1

_
+
0
f(x) cos(tx) dx,
Podobn e lze vyjdrit Fourierovu transformaci lich funkce:
F(f)(t) =
_
+

f(x)
_
cos(tx) i sin(tx)
_
dx = 2i
_
+
0
f(x) sin(tx) dx,
F
1
(f)(t) =
1
2
_
+

f(x)
_
cos(tx) + i sin(tx)
_
dx =
i

_
+
0
f(x) sin(tx) dx,
2
Jedn se o podobnou situaci jako u Fourierovch rad sudch nebo lichch funkc: ve vsledku se vyskytovaly
nenulov koecienty jen u cos, resp. u sin.
Tzv. kosinov Fourierova rada funkce f byla Fourieriova rada funkce, kter se rovnala f na [0, ) a byla
dopln ena na sudou funkci na zpornch cslech.
Podobn e sinov Fourierova rada funkce f byla Fourieriova rada funkce, kter se rovnala f na (0, ) a byla
dopln ena na lichou funkci na zpornch cslech.
Stejn e lze postupovat u Fourierovy transformace.
Aby nebylo nutn si pamatovat dv e r uzn konstanty pred integrly, zm en se jedna konstanta na 1 a druh na
2/:
DEFINICE. Pro relnou funkci f denovanou na (0, ) se denuje
F
c
(f)(t) =
_
+
0
f(x) cos(tx) dx, F
c
1
(f)(t) =
2

_
+
0
f(x) cos(tx) dx.
Funkce F
c
(f) se nazv kosinov Fourierova transformace funkce f, funkce F
c
1
(f) se nazv inverzn ko-
sinov Fourierova transformace funkce f.
F
s
(f)(t) =
_
+
0
f(x) sin(tx) dx, F
s
1
(f)(t) =
2

_
+
0
f(x) sin(tx) dx.
Funkce F
s
(f) se nazv sinov Fourierova transformace funkce f, funkce F
s
1
(f) se nazv inverzn sinov
Fourierova transformace funkce f.
Z Fourierovy v ety se dostv:
V

ETA. Necht f je po cstech hladk na (0, ) a

_

0
|f| konverguje. Potom
F
c
(F
c
1
(f))(x) = F
c
1
(F
c
(f))(x) =

f(x) ,
F
s
(F
s
1
(f))(x) = F
s
1
(F
s
(f))(x) =

f(x) .
Ani trochu se to neplete . . .
Poznmky 1 Prklady 1 1
VLASTNOSTI FOURIEROVY TRANSFORMACE
Nsledujc vlastnosti jsou i s d ukazy (krom e posledn vlastnosti o sou cinu a konvoluci) podobn t em z teorie
Laplaceovy transformace.
3
Nsleduje odvozen vlastnost. Jsou to jenom
hrtky s integrly.
V nsledujcch vzorcch lze predpokldat, e uveden funkce jsou po cstech spojit absolutn e integrovateln.
Posunut
Posunut funkce f o a je funkce f(x a).
Fourierova transformace posunut funkce a posunut Fourierova transformace (oboje posunut o a) se spo ct
snadno:
F(f(x a))(t) = e
iat
F(f(x))(t)
F(f(x))(t a) = F(e
iax
f(x))(t) .
Zv eten
Zv etenm (nebo zmenenm) funkce f se mn funkce f(ax) pro a = 0. Nsledujc vpo cty jsou velmi
jednoduch (druh rovnost plyne z prvn):
F(f(ax))(t) =
1
|a|
F(f(x))
_
t
a
_
F(f(x))(at) =
1
|a|
F(f
_
x
a
_
)(t) .
Derivace
Vztah derivace a Fourierovy transformace je podstatn pro pouit na reen diferencilnch rovnic.
Rovnosti se dok snadno pomoc integrace po cstech. Je nutn predpokldat, e vechny uveden integrly
konverguj. spojit.
F(f

(x))(t) = itF(f(x))(t)
d
dt
F(f(x))(t) = F(ixf(x))(t) .
Indukc se dok rovnosti pro derivace vych rd u:
F(f
(n)
(x))(t) = (it)
n
F(f(x))(t)
d
n
dt
n
F(f(x))(t) = F((ix)
n
f(x))(t) .
Integrace
Vzorce na integraci Fourierovy transformace se zskaj z predchozch vzorc u pro derivace:
Je-li g primitivn funkce k f na R takov, e lim
x
g(x) = lim
x+
g(x) = 0, pak F(g)(t) = F(f)(t)/(it).
4
Funkce F(f)(t) je primitivn k funkci F(f(x)/(ix))(t) na R.
Konvoluce
Na rozdl od Laplaceovy transformace prevd Fourierova transformace sou cin funkc na konvoluci obraz u. V
prpad e funkc na R se konvoluce denuje trochu jinak:
DEFINICE. Konvoluce na R dvou funkc f, g je funkce
(f g)(t) =
_
+

f(x)g(t x) dx .
Vlastnosti konvoluce jsou probrny v Otzkch.
Plat
F(f g) = F(f) F(g)
F(f g) =
1
2
F(f) F(g) .
D ukaz. Prav strana prvn rovnosti se rozepe pomoc denice transformace a ve vzniklm dvojnsobnm inte-
grlu se d substituce x + y = u
F(f)(t) F(g)(t) =
_

_
_

e
it(x+y)
f(x)g(y) dy
_
dx =
=
_

e
itu
_
_

f(u)g(x u) dx
_
du = F(f g)(t) .
Pouijete-li predchoz postup pro F
1
, dostanete rovnost F
1
(f) F
1
(g) = F
1
(f g)/2. Kdy se do tto
rovnosti dosad F(f) msto f a F(g) msto g, dostane se rovnost f g = F
1
(F(f)F(g)), odkud pomoc inverze
plyne druh dokazovan rovnost. 3
Pouit Fourierovy transformace na hledn reen diferencilnch a integrlnch rovnic je podobn pouit
Laplaceovy transformace viz prklady.
BTW, neznm jednoduchou aplikaci Fourierovy
transformace.
Prklady 2 Otzky 2 2
KOMPLEXN FOURIEROVA TRANSFORMACE
Na rozdl od Laplaceovy transformace, kter se d pout i pro funkce neomezen v nekone cnu, Fourierova
transformace (jako reln funkce) nelze aplikovat ani na nenulov konstantn funkce. Tento nedostatek se d od-
stranit umon enm komplexnch hodnot.
Denice Fourierovy transformace m smysl i pro komplexn funkce reln prom enn f a pro komplexn csla
t. Dostane se pak komplexn funkce komplexn prom enn (zm enme ozna cen prom enn):
5
F(f)(z) =
_
+

f(x)e
izx
dx.
To je jzda!
Kde je tato funkce denovna a kde je holomorfn?
V

ETA. Necht f je po cstech hladk a |f(x)| ke

ax
pro x > 0 a |f(x)| ke
bx
pro x < 0 a pro n ejakou
konstantu k. Potom F(f)(z) je holomorfn v psu b < (z) < a.
D ukaz. Pro x > 0 je zrejm e
|f(x)e
ixz
| |e
x(iz+a)
| e
x((z)a)
a posledn funkce je integrovateln na (0, ) pro (z) < a.
Podobn e pro x < 0:
|f(x)e
ixz
| |e
x(iz+b)
| e
x((z)b)
a posledn funkce je integrovateln na (, 0) pro (z) > b.
Protoe funkce xf(x) m stejn exponenciln omezen jako f (a na jinou konstantu k), lze F(f)(z) derivovat
v uvedenm psu za integra cnm znamenm, take F(f)(z) je tam holomorfn. 3
Jak to vypad s inverzn transformac pro F(f)(z)?
Obecn e ji nelze denovat jako pro reln funkce, protoe F(f)(z) nemus bt na reln ose (tj. pro (z) = 0)
v ubec denovna.
Necht je F(f)(z) denovna na prmce (z) = c. Potom F(f)(t + ic) je denovna na R a rovn se
F(e
cx
f(x))(z). Tedy plat
e
cx
f(x) =
1
2
_
+

F(f)(t + ic)e
itx
dt =
e
cx
2
_
++ic
+ic
F(f)(u)e
iux
dt
kde pro posledn integrl byla pouita substituce u = t + ic a uveden meze zna c integraci po prmce (z) = c.
Po zkrcen vrazem e
cx
se dostane inverzn transformace pro uveden prpad, take

f(x) =
1
2
_
++ic
+ic
F(f)(u)e
iux
du,
jakmile je F(f)(z) denovna na prmce (z) = c.
Zatm tam nevidm v ubec nic t ekho ani leh-
kho, nevm o cem se povd.
6
Shrneme predchoz vsledky do v ety:
V

ETA. Necht f je po cstech hladk a |f(x)| ke

ax
pro x > 0 a |f(x)| ke
bx
pro x < 0 a pro n ejakou
konstantu k. Potom pro libovoln c (b, a) je

f(x) =
1
2
_
++ic
+ic
_
_
+

f(x)e
ixu
dx
_
e
iux
du,
Opravdu to funguje!
Poznmky 3 Prklady 3 3
INVERZN LAPLACEOVA TRANSFORMACE
Laplaceova transformace se d vyjdrit pomoc Fourierovy transformace:
L(f)(t) =
_
+

f(x)e
tx
dx = F(f)(it) ,
jestlie denujeme f(x) = 0 pro x < 0.
Stejn e jako u Fourierovy transformace je v denici Laplaceovy transformace mon chpat prom ennou t jako
komplexn cslo a L(f) je tedy komplexn funkce komplexn prom enn.
Pokud je f exponenciln e omezen, tj. |f(x)| ke
bx
pro n ejak reln csla k, b, je podle predchoz csti
funkce F(f)(iz) holomorfn pro (z) > b (ukate to). Pouitmpredchoz csti na zskn inverze pro F(f)(it)
se dostane nsledujc tvrzen.
V

ETA. Necht f je po cstech hladk komplexn funkce reln prom enn, kter je rovna 0 pro x < 0 a |f(x)|
ke
bx
pro n ejak reln csla k, b a pro x > 0. Potom L(f)(z) je holomorfn funkce na polorovin e (z) > b a pro
libovoln c > b je

f(x) =
1
2i
_
c+i
ci
L(f)(u)e
xu
du.
Uveden integrace je po prmce kolm k ose x v bod e c.
Nyn je mon po ctat inverzn Laplaceovu transformaci pomoc uvedenho vzorce. Nicmn e, prm vpo cet
tohoto integrlu m ue bt komplikovan.
V n ekterch prpadech je mon s vhodou pout reziduovou v etu. Integrace po uveden prmce se spo cte
limitou integrl u pres zv etujc se intervaly, kter se dopln (v etinou polokrunic) na uzavrenou krivku.
Nsledujc v eta popisuje velkou trdu funkc, pro kter je mon takto inverzn Laplaceovu transformaci spo-
ctat.
V

ETA. Necht g je holomorfn funkce v C \ {z

1
, ..., z
n
} a existuj k, p > 0 tak, e |g(z)| k|z|
p
pro x
C \ {z
1
, ..., z
n
}. Potom pro c > max{(z
1
), ..., (z
n
)} je
1
2i
_
c+i
ci
g(z)e
xz
dz =
n

i=1
res
z
i
(g(z)e
xz
) .
7
Rezidua se prost e nemohou nepouvat, kdy
jsou tak roztomil.
D ukaz. Necht C je krivka skldajc se z se cky C
1
= {c+it; t [R, R]} a z polokrunice C
2
= {c+Re
it
; t
[/2, 3/2]}. Zvol se R > 0 tak, e vechny singulrn body z
1
, ..., z
n
le uvnitr C.
Podle reziduov v ety je
_
C
1
g(z)e
xz
dz +
_
C
2
g(z)e
xz
dz =
_
C
g(z)e
xz
dz = 2i
n

i=1
res
z
i
(g(z)e
xz
) .
Posledn vraz nezvis na R a limita prvnho integrlu pro R je po ctan integrl
_
c+i
ci
g(z)e
xz
dz.
Sta c tedy ukzat
lim
R
_
C
2
g(z)e
xz
dz = lim
R
_
3/2
/2
g(c + Re
it
)e
x(c+R(cos t+i sin t))
Rie
it
dt = 0 .
Pro posledn e integrovanou funkci plat pro R > c odhad (dokate)

g(c + Re
it
)e
x(c+R(cos t+i sin t))
Rie
it

Rke
xc
R c
p
e
xRcos t
.
Integrl z posledn exponencily lze odhadnout nsledovn e:
_
3/2
/2
e
xRcos t
dt = 2
_
/2
0
e
xRsin t
dt 2
_
/2
0
e
xR2t/
dt =

xR
(1 e
xR
) .
take vsledn odhad je

_
C
2
g(z)e
xz
dz

ke
cx
x(R c)
p
_
1 e
xR
_
a posledn vraz konverguje k 0 pro R . 3
Preformulovnm predchoz v ety se dostv tvrzen o vpo ctu inverzn Laplaceovy transformace:
D

USLEDEK. Necht g je holomorfn funkce v C \ {z

1
, ..., z
n
} a existuj k, p > 0 tak, e |g(z)| k|z|
p
pro
dostate cn e velk |z|. Potom
L
1
(g(z))(x) =
n

i=1
res
z
i
(g(z)e
xz
) .
Tak jsme se na to podvali. Laplaceova i Fourie-
rova transformace dv z komplexnho pohledu
dobr smysl.
8
Ale nesta c mi na to m uj est (reln) smysl.
Vzn se tady komplexn mlha.
Poznmky 4 Prklady 4 Otzky 4 4 5 6
POZNMKY
Poznmky 1:
V denicch Fourierovy transformace a jej inverze se pred integrlem vyskytuj i jin konstanty. Jedin podmnka
je, e sou cin t echto dvou konstant je
1
2
. Pro lep pamatovn se n ekdy ob e konstanty vol stejn a to
1

2
.
Podobn e je to s konstantami u kosinov a sinov transformace.
Fourierova transformace m mnoho pouit. Napr. ve fyzice pri zkoumn frekvence a argumentu kmit u nebo nyn
pri zpracovn obrzk u na po cta cch.
Existuje i diskrtn Fourierova transformace pouvan v algebre.
Konec poznmek 1.
Poznmky 3:
Pomoc Fourierovch a Laplaceovch transformac se re i parciln diferenciln rovnice tyto transformace je
prevedou na oby cejn diferenciln rovnice.
Jako prklad lze ukzat rovnici veden tepla
g(x, t)
t
= k

2
g(x, t)
x
2
, g(x, 0) = f(x), |g(x, t)| < M .
Na tuto rovnici (na prom ennou x) se aplikuje Fourierova transformace; po ozna cen F(g(x, t))(s) = y(x, t) se
dostane oby cejn diferenciln rovnice rovnice
dy
dt
= ks
2
y s reenm y = Ce
ks
2
t
,
kde C = F(f(x))(s).
Protoe
e
ks
2
t
= F
_
e

x
2
4kt
2

kt
_
(s) ,
d se reen rovnice napsat jako konvoluce
g(x, t) = f(x)
e

x
2
4kt
2

kt
,
co se d po vhodn substituci vyjdrit jako integrl
g(x, t) =
1

f(x 2z

kt)e
z
2
dz .
9
To je parda!
Konec poznmek 3.
Poznmky 4:
Uv edomte si, e podmnka |g(z)| k|z|
p
implikuje, e g m jen ply v bodech z
i
. Nsledujc slab podmnka
2 ji tuto situaci neimplikuje.
Podvte-li se pozorn e na d ukaz tvrzen o vpo ctu inverzn Laplaceovy transformace pomoc rezidu, zjistte, e
lze podmnky zna cn e zeslabit:
1. V d ukazu nen nutn brt vechny oblouky C
R
, sta c jen posloupnost C
Rn
kde R
n
roste k +.
2. Podmnku |g(z)| k|z|
p
sta c vyadovat jen na obloucch C
Rn
.
3. Msto podmnky |g(z)| k|z|
p
sta c poadovat
limmax{|g(z)|; z C
Rn
} = 0 .
4. Nen nutn brt za C
Rn
oblouky krunice, je mon brt jin vhodn krivky, na nich je spln ena predchoz
podmnka 3.
Tvrzen o vpo ctu inverzn Laplaceovy transformace pomoc rezidu lze dokzat i pro prpad, kdy g m nekone cn e
mnoho singulrnch bod u:
V

ETA. Necht g je holomorfn funkce v C \ {z

n
}

1
, pri cem vechny body z
n
le v polorovin e z < c. Necht
C
n
jsou jednoduch disjunktn krivky s nsledujccmi vlastnostmi:
1. C
n
za cn a kon c na prmce z = c v bodech a
n
, b
n
a le v polorovin e z c;
2. {a
n
} roste k +, {b
n
} kles k ;
3. C
n
a {z
n
} jsou disjunktn a kad z
n
le uvnitr n ekter krivky [b
k
, a
k
] + C
k
.
4. limmax{|g(z)|; z C
n
} = 0.
Potom
L
1
(g(z))(x) =

i=1
res
z
i
(g(z)e
xz
) .
Konec poznmek 4.
P

RKLADY
Prklady 1:
1. Najd ete Fourierovu transformaci funkce
f(x) =
_
1, pro |x| < a;
0, pro |x| a.
Na vsledek pouijte inverzn Fourierovu transformaci a dostanete zajmav integrl.
10
2. Najd ete Fourierovu transformaci funkce e
ax
pro a > 0. Protoe na zporn ose jde funkce k , je nutn vzt
jen hodnoty pro kladn x a doplnit funkci na zporn ose na sudou nebo lichou funkci, take se po ct kosinov
nebo sinov Fourierova transformace. Vypo ct ete kosinovou transformaci.
3. Najd ete Fourierovu transformaci funkce e
ax
2
pro a > 0. [Pomoc pravy exponentu v prslunm integrlu na
ctverec dostanete integrl z e
z
2
po prmce (z) = p; ukate integrac pres obdlnk s vrcholy (R, 0), (R, 0), (R, pi), (R, pi)
a limitou R , e tento integrl je roven
_

0
e
x
2
dx. Vsledn Fourierova transformace se rovn
_
/a e
t
2
/(4a)
.]
4. Najd ete reen y nsledujc integrln rovnice
_

0
y(x) sin(tx) dt =
_
1 t, pro t [0, 1];
0, pro t > 1.
5. Vypo ct ete kosinovou Fourierovu transformaci funkce
_

x
cos u
u
du.
6. Vypo ct ete kosinovou Fourierovu transformaci funkce
f(x) =
_
1 x
2
, pro |x| < 1;
0, pro |x| > 1.
Konec prklad u 1.
Prklady 2:
1. Vyrete integrln rovnici
_

0
y(x) sin(tx) dx =
_
_
_
1, pro 0 t < 1;
2, pro 1 t < 2;
0, pro p 2.
2. Vyrete integrln rovnici
_

y(u)y(x u) du = e
x
2
.
3. Vypo ct ete Fourierovu transformaci funkce
x
x
2
+b
2
.
4. Vypo ct ete sinovou Fourierovu transformaci funkce 1/

x.
5. Vyrete pomoc Fourierovy transformace diferenciln rovnici pro x > 0
y

+ 3y

+ 2y = u(x) sin x
spl nujc podmnky lim
x0
+
y(x) = 0, lim
x0
+
y

(x) = 0. Funkce u je rovna 1 pro kladn x a 0 jinak.

6. Vyrete pomoc Fourierovy transformace diferenciln rovnici
y

y = e
x
2
.
[Je vhodn pout vyjdren prav strany jako inverzn Fourierova transformace jist funkce a pak po prav e pout
konvoluci. Vyjde, a na konstanty,
_

e
|x|
e
(tx)
2
dx.]
Konec prklad u 2.
Prklady 3:
V nsledujcch p eti prkladech najd ete i deni cn obor zskanch transformac.
1. Najd ete Fourierovy transformace funkc xu(x), 1/x, 1/(x a).
2. Vypo ct ete Fourierovu transformaci funkce u(x) cos(ax). Derivac spo ct ete Fourierovu transformaci funkce
u(x) sin(ax).
3. Pomoc posunut a predchozho vsledku najd ete Fourierovu transformaci funkce u(x)e
kx
cos(ax).
4. Pomoc derivace vsledku z prvnho prkladu spo ct ete Fourierovu transformaci funkce xu(x) sin(ax).
11
5. Spo ct ete pro funkci
1
z(z
2
1)
jej inverzn Fourierovu transformaci, kter bude nulov pro zporn x.
6. Vyrete diferenciln rovnici y

+ 2y = 3 e
|x|
s podmnkou y(0) = 1. [Po aplikaci Fourierovy transformace
bude y roven inverzn transformaci, co bude jist integrl, kter snadno vyrete pomoc reziduov v ety pozor
pri rozliovn kladnch a zpornch x.]
Konec prklad u 3.
Prklady 4:
1. Ov erte, e L
1
(1/t
2
)(x) = x, L
1
(1/t)(x) = 1.
2. Pomoc rezidu najd ete inverzn Laplaceovy transformace funkc
z
(z a)(z b)
,
z
(z
2
+ a
2
)
2
,
z
3
(z
2
+ a
2
)
3
,
z
2
+ a
2
(z
2

2
)
2
.
3. Inverzn Laplaceova transformace funkce e

t
/t nelze po ctat podle posledn v ety (pro c?).
Vezm ete krivku C
R
, kter se skld z t etivy na (z) = 1 v krunici o stredu 0 a polom eru R, z levho oblouku tto
krunice od t etivy k zporn ose x, ale kon cc ve vzdlenosti 1/R nad osou, pak pokra cuje nad osou x k po ctku,
kter obejde po oblouku krunice (se stredem v 0 a polom erem 2/R) jen ke vzdlenosti 1/R pod osu x a pak podle
tto osy zp et k velk krunici a po jejm oblouku ve 3. a 4. kvadrantu k t etiv e.
Ukate, e pouitm reziduov v ety pro tuto krivku a limitou R dostanete hledan vsledek.
4. Vyrete pomoc Laplaceovy transformace diferenciln rovnici
y

+ y =
_
sin x, pro x [0, ];
0, pro x .
za podmnek y(0) = y

(0) = 0.
5. Pouijte zobecn en podmnky 2 a 3 (nebo obecnou v etu) z Poznmek na funkci
1
z(e
z
+1)
. [Tato funkce m
nekone cn e mnoho pl u sta c vzt oblouky krunic o polom erech 2n.]
6. Ukate, e pro funkci
e

z
+e

z(e

z
e

z
)
(vezm ete hlavn v etev odmocniny) je vhodn ej pout msto oblouk u
krunic oblouky parabol z = (t +(2n+1)

2
i)
2
. Uv edomte si tak, pro c m uveden funkce ,,jen" spo cetn e mnoho
singulrnch bod u, prestoe odmocnina nen spojit na zporn ose x).
Konec prklad u 4.
OTZKY
Otzky 2:
1. Dokate vechny vlastnosti Fourierovy transformace.
2. Dokate obdobn vlastnosti kosinov a sinov Fourierovy transformace. [Pri derivaci a integraci se kosinov
transformace zm en na sinovou a naopak.]
3. Dokate obdobu Parsevalovy rovnosti
_

f
2
(x) dx =
_

_
F(f)(t)
_
2
dt .
12
4. Dokate, e konvoluce je komutativn, asociativn a bilinern.
Konec otzek 2.
Otzky 4:
Upravte d ukaz tvrzen o vpo ctu inverzn Laplaceovy transformace pomoc rezidu pro slab podmnky uveden
v Poznmkch (i pro nekone cn e mnoho singulrnch bod u).
Konec otzek 4.
CVI

CEN
Cvi cen 1: Prklad. Spo ct ete Fourierovu transformaci funkce
f(x) =
_
1, |x| ,
0, |x| > .
,
kde > 0.

Reen. Fourierova transformace je denovna jako integrl

F(f)(t) =
_
+

f(x)e
itx
dx =
_

e
itx
dx
=
_

(cos tx i sin tx) dx =

_
2 sin tx
t
_

0
=
2 sin t
t
.
Pri vpo ctu jsme vyuili toho, e integrl lich funkce pres symetrick interval je nula a integrl sud funkce
pres symetrick interval je roven dvojnsobku integrlu od nuly.
J mm zase rda panenky.
Konec cvi cen 1.
Cvi cen 2: Prklad. Spo ct ete Fourierovu transformaci funkce
f(x) = e
x
2
,
kde > 0.

Reen. Podle denice budeme po ctat integrl

F(f)(p) =
_
+

f(x)e
ipx
dx =
_
+

e
x
2
e
ipx
dx,
kter si pro jednoduchost ozna cme I(p).
Zderivujme funkci I(p).
13
Nezapome nte si od uvodnit, e derivace existuje,
a e lze provst zm enu s integrovnm.
Potom
I

(p) =
_
+

ixe
x
2
e
ipx
dx =
nyn pouijeme integraci per partes, cm dostaneme
I

(p) =
_
i
2
e
x
2
e
ipx
_
+

_
+

i
2
(ip)e
x
2
e
ipx
dx =
_
+

p
2
e
x
2
e
ipx
dx.
Posledn integrl je ovem a na nsobek roven I(p). Zskali jsme tak diferenciln rovnici
I

(p) =
p
2
I(p).
To je linern diferenciln rovnice 1. rdu s konstantnmi koecienty, jej reen se snadno spo ct.
Nebo uhodne!
I(p) = Ke

p
2
4
,
kde konstantu K ur cme z
K = I(0) =
_

.
Fourierova transformace f je tedy
F(f)(p) =
_

p
2
4
.
Konec cvi cen 2.
Cvi cen 3: Prklad. Necht pro funkce f, g je denovna konvoluce. Dokate, e je to asociativn a komutativn
operace.

Reen. Poadovan vlastnosti konvoluce lze dokzat prmo z denice pomoc Fubiniovy v ety. My ale s v-
hodou pouijeme Fourierovu transformaci. Konkrtn e toho, e Fourierova transformace prevd konvoluci
na sou cin.
14
Dokazujme asociativitu. Tedy e pro f, g, h plat
(f g) h = f (g h).
Na levou stranu aplikujeme Fourierovu transformaci:
F((f g) h) = F(f g)F(h) = F(f)F(g)F(h) = F(f)F(g h) = F(f (g h)).
Pouitm inverzn Fourierovy transformace dostaneme presn e poadovanou rovnost
F
1
(F((f g) h)) = F
1
(F(f (g h))) ,
(f g) h = f (g h).
Podobn e se uke komutativita konvoluce.
F(f g) = F(f)F(g) = F(g)F(f) = F(g f).
Z inverzn Fourierovy transformace mme
F
1
(F(f g)) = F
1
(F(g f)) ,
f g = g f.
Nezapome nte ovem ov erit, e uveden operace
jdou pout.
J v ed el, e to nebude zadarmo.
Konec cvi cen 3.
Cvi cen 4: Prklad. Spo ct ete Fourierovu transformaci funkce
f(x) =
_
cos x, |x| ,
0, |x| > .
.
15

Reen. Budeme po ctat integrl

F(f)(t) =
_
+

f(x)e
itx
dx =
_

cos xe
itx
dx
=
_

cos x(cos tx i sin tx) dx =

= 2
_

0
cos xcos tx dx =
_

0
cos(x + tx) + cos(x tx) dx
Integrl na prav stran e se snadno spo ct linern substituc.
Prenechme to tedy laskavmu ctenri jako cvi-
cen.
Vsledek pak bude
F(f)(t) =
_
sin((1 + t))
1 + t
+
sin((1 t))
1 t
_
.
Konec cvi cen 4.
Cvi cen 5: Prklad. Najd ete reen nsledujc integrln rovnice
_

0
(x) sin xy dy = e
x
, x > 0.

Reen. Budeme tedy hledat neznmou funkci = (y) denovanou pro vechna y > 0.
Lev strana rovnice ale nen nic jinho ne sinov Fourierova transformace, tedy
F
s
() = e
x
.
Zrejm e sta c na ob e strany aplikovat inverzn sinovou Fourierovu transformaci. Na lev stran e dostaneme
F
s
1
(F
s
()) = ,
a na prav
F
s
1
_
e
x
_
=
2

_

0
e
x
sin xy dx.

Reenm zadan integrln rovnice je proto funkce

(y) =
2

_

0
e
x
sin xy dx =
2y
(1 + y
2
)
,
kde y > 0.
Konec cvi cen 5.
Cvi cen 6: Prklad. Spo ct ete Fourierovu transformaci funkce
f(x) =
1
x i
.
16

Reen. V tomto prpad e nelze po ctat Fourierovu transformaci prmo integrlem, ale m ueme ji spo cst
jako limitu
F(f)(y) = lim
R
_
R
R
e
ixy
x i
dx.
Budeme postupovat ve dvou krocch. Nejprve ur cme Fourierovu transformaci pro y < 0.
Funkce
e
izy
zi
je holomorfn pro z = i, speciln e tedy v polorovin e Im z 0. Necht

R
je kladn e
orientovan krivka sloen z se cky [R, R] na reln ose a z p ulkrunice C

R
: |z| = R, Im z 0.
Podle Cauchyovy v ety plat
_

R
e
izy
z i
dz =
_
C

R
e
izy
z i
dz
_
R
R
e
ixy
x i
dx = 0.
Protoe ale
_
C

R
e
izy
z i
dz 0, pri R ,
je
F(f)(y) = lim
R
_
R
R
e
ixy
x i
dx = 0.
Zbv spo ctat Fourierovu transformaci pro y > 0. Podobn e jako pred chvl zvolme kladn e orientovanou
krivku
+
R
, kter se skld z se cky [R, R] na reln ose a z p ulkrunice C
+
R
: |z| = R, Im z 0. Pro
R > 1 dostvme z reziduov v ety
_

+
R
e
izy
z i
dz = 2i rez
z=i
_
e
izy
z i
_
= 2ie
y
.
Jeliko op et
_
C
+
R
e
izy
z i
dz 0, pri R ,
dostaneme
F(f)(y) = lim
R
_
R
R
e
ixy
x i
dx = 2ie
y
.
Konec cvi cen 6.
17