Sie sind auf Seite 1von 92

TECHNICK

UNIVERZITA

LIBERCI

Fakulta textiln, Katedra textilnch technologi

Elika Chrpov

TECHNOLOGIE TKAN

Liberec 2005

OBSAH O. KAPITOLA VOD DO STUDIA 0.1 Pouit symboly 0.2 Doporuen literatura 1. KAPITOLA DLKOV TEXTILIE PRO VROBU TKANIN 1.1 Zkladn pojmy 1.2 Pze 1.3 Hedvb 1.4 Kompozitn nit 1.5 Tvary niovch tles 2. KAPITOLA - TECHNOLOGIE TKAN 2.1 Zkladn pojmy 2.2 Technologick postup vroby tkanin 2.2.1 Vrobn pedpis 2.3 Tkac stroje 2.4 Kritria vbru tkacch stroj 2.5 Funkce tkacho stroje 2.5.1 Kruhov diagram innosti tkacho stroje 2.5.2 asov diagram hlavnch st tkacho stroje 3. KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ 3.1 Rm a pohon stroje 3.2 Veden osnovy a tkaniny 3.2.1 Osnovn brzdy 3.2.2 Osnovn regultory 3.2.3 Osnovn svrka 3.2.4 Kov inky 3.2.5 Rozpnky 3.2.6 Odtah a navjen tkaniny 3.3 Vzorovn tkaniny osnovou - prolupn mechanizmy 3.3.1 Prolupn mechanizmy 3.4 Prohozn mechanizmy 3.4.1 Prohozn mechanizmy lunkovch tkacch stroj 3.4.2 Prohozn mechanizmy bezlunkovch tkacch stroj 3.4.2.1 Prohoz skipce 3.4.2.2 Prohoz jehly 3.4.2.3 Prohoz mdiem 3.4.3 Vceprolupn tkac stroje 3.5. Mechanizmus prazu 3.6 Vzorovn tkem 3.7 Vkony tkacch stroj 4

5 6 10 11 12 13 16 25 26 27 25 27 27 30 32 32 34 35 37 37 39 41 43 53 54 56 59 61 63 65 67 70 73

4 KAPITOLA - KONTROLA A ZEN TKACCH STROJ 4.1 Bezpenostn a pomocn zazen tkacch stroj 4.2 Kontrola kvality tkanin 5. KAPITOLA SPECILN STAVY 5.1 Stavy na dvojit plye 5.2 Stavy prutov 5.3 Stavy smykov 5.4 Stavy na vrobu perlinkovch tkanin 5.5 Stavy kruhov 5.6 Stavy stuhask 6. KAPITOLA VPOTY 5.1 Vpoet spoteby materilu 5.2 Vpoet hmotnosti tkaniny 7. KAPITOLA ZVR Pouit literatura

74 76 78 79 80 81 84 85 87 89 91

0. KAPITOLA VOD

0. KAPITOLA VOD DO STUDIA

0.1 Pouit symboly

Pouit symboly:
Kontroln otzky Pklady Poznmky Opakovn

koly

Dleit

0.2 Literatura

Zkladn literatura Zklady textiln a odvn vroby Dostlov M., Kivnkov M., TUL, Liberec 1998 Doporuen literatura Tkac stroje lunkov a bezlunkov Talavek O., SNTL Praha 1988 Teorie tkan Pril, V., TU Liberec 1981 www strnky uveden v textu

1.

KAPITOLA DLKOV TEXTILIE PRO VROBU TKANIN

1. KAPITOLA DLKOV TEXTILIE PRO VROBU TKANIN


Tkanina je plon textilie vytvoen ze dvou vzjemn kolmch soustav nit, kter se provazuj podle zvolen vazby. Zkladem tkaniny jsou tedy dlkov textilie - nit. Zkladn pojmy Pze Hedvb Kompozitn nit Tvary niovch tles

1.1 Zkladn pojmy


Dlkov textilie textilie, obvykle kruhovho prezu, kde rozmr dlky pevyuje mnohansobn rozmr prezu. Dlkov textilie jsou zhotoven z textilnch vlken, nebo eznm fli, apod.

!
Nit je vyrobena ze spadatelnch vlken uspodanch do podlnho smru a zpevnnch zkrutem nebo z vlken nekonen dlky se zkrutem nebo bez zkrutu. Nzev nit se pouv tehdy, je-li teba obecn vyjdit tvar vrobku bez zetele na zpsob vroby, strukturu, konstrukci a druh suroviny. Rozdlen nit podle konstrukce: Jednoduch nit dlkov tvar se zkrutem nebo bez zkrutu, kter me bt rozkroucen v jedn operaci. Druen nit dv nebo nkolik dlkovch textili uloench vedle sebe a spolen navinutch. Skan nit dv nebo nkolik dlkovch textili spolu zakroucench v jedn pracovn operaci, podle potu dlkovch textili rozeznvme dvojmo skan, trojmo skan, aj.

Niti vyroben z nespadatelnch materil se oznauj nzvem nit, nap. kovov nit, paprov nit, pryov nit. Pze je dlkov textilie vytvoen ze spadatelnch vlken pirozen nebo dlen dlky, jejich soudrnosti je dosaeno zkrutem. Hedvb je dlkov textilie z jednoho nebo vce nekonench vlken spojench zkrutem nebo bez zkrutu. Monofil chemick hedvb z jednoho nekonenho vlkna. Kablek nit zhotoven z velkho potu vlken nekonen dlky.

1.

KAPITOLA DLKOV TEXTILIE PRO VROBU TKANIN

1.2 Pze
Pze jsou dlkov textilie, piblin kruhovho prezu vyroben ze spadatelnch vlken, vlken pirozen nebo dlen dlky. Pze se vyrb v pdelnch na pdelnickch strojch. Vrobn proces oznaujeme - peden. Vlastnosti pz zvis na druhu a vlastnostech pouitch vlken jejich dlce, jemnosti, pevnosti, charakteru povrchu a na technologickm postupu peden. Vlastnosti pz vrazn ovlivuj kvalitu plonch textili z nich vyrobench.

!
Ch a r a k t e r i s t i k a p z e Pze je vytvoena z pomrn krtkch spadatelnch vlken. Aby byla dostaten pevn a nemohla se rozpadnout na jednotliv vlkna, mus bt vhodnm zpsobem zpevnna, mus bt zakroucena. Nejdleitj daje o pzi jsou: druh pouitch vlken, dlkov hmotnost (jemnost, slo) pze, zkrut pze. Druh pouitch vlken Pze mohou bt vyrobeny z jednoho druhu vlken nebo ze smsi nkolika druh vlken. elem smsovn je vyrobit pze s lepmi uitnmi vlastnostmi, ne jak m pze z jednoho druhu vlken, poppad nahradit prodn vlkna. Dlkov hmotnost (jemnost, slo) pze Dlkov hmotnost vyjaduje, kolik gram (g) v jeden kilometr pze (km). Udv se v jednotkch tex: Tex = g . km-1 Pro zjitn dlkov hmotnosti pze je teba zmit jej dlku l a venm stanovit hmotnost m. Napklad pze dlky l = 100 m v m = 5 g m dlkovou hmotnost (jemnost) 50 tex, co vyplv ze vztahu: Ttex = m/l = 5 g/ 0,1 km = 50 tex Zkrut pze Pze mohou bt zakrouceny dvojm zpsobem, a to: pravotoiv, levotoiv.

Na zklad toho rozliujeme dva smry kroucen, kter se podle podobnosti s velkmi psmeny oznauj S a Z.

1.

KAPITOLA DLKOV TEXTILIE PRO VROBU TKANIN

Mru zakroucen pze popisuje poet zkrut. Vyjaduje poet otoen, kter musme vloit na 1 m nezakroucenho svazku vlken, aby vznikla zakroucen pze. m vce zkrut na uritou dlku pze m, tm je pevnj, ale tak tvrd. Poet zkrut nesm pekroit optimln hodnotu potu zkrut, protoe po pekroen tto hodnoty pze smykuje a je obtn zpracovateln. Rovn cena pze souvis s potem zkrut. Druhy pz Podle pouit suroviny rozeznvme pze bavlnsk, vlnask a lnsk. Bavlnsk pze se vyrb bu pouze z vlken bavlnnch (s oznaenm 100 % ba), nebo ze smsi bavlnnch a chemickch vlken (s oznaenm nap. 65/35 PESs/ba, tzn. 65 % PESs a 35 % ba), nebo ze syntetickch vlken s charakterem bavlnnho vlkna (s oznaenm nap. 100 % PESs). Podobn je tomu u pz vlnaskch a lnnch. Podle dlky vlken a zpsobu vroby rozeznvme pze mykan a esan. Mykan pze se vyrb z vlken stednch a kratch dlek, jsou mn kvalitn a hrub. esan pze se vyrb z kvalitnch, dlouhch vlken a tak vrobn postup je nronj a zdlouhavj. esan pze se vyrb ve vysokch jemnostech a pouvaj se na vrobu velmi kvalitnch tkanin. Podle zpsobu dopdn rozeznvme pze peden klasickm zpsobem peden klasick - a pze vyroben rotorovm pedenm - rotorov. Podle pouit rozeznvme pze tkalcovsk a pletask. Tkalcovsk pze, uren do osnovy tkaniny, mus bt pevn a hladk, zpravidla jsou velmi kroucen, skan. tkov nit mohou mt men poet zkrut, bvaj hrub ne osnovn nit. Pletask pze mus bt mkk a ohebn, proto maj men poet zkrut. Podle konstrukce rozeznvme pze jednoduch nebo skan. Skan pze jsou na rozdl od jednoduchch pz stejnomrnj, pevnj a maj hlad povrch. Ke skanm pzm je mon adit i efektn pze. Efektn (zdobn) pze se vyznauj barevnmi a strukturlnmi efekty tlust a tenk msta, smyky a zrnit povrch. Efekt se dosahuje seskvnm dvou nebo i vce jednobarevnch i rznobarevnch pz rznch jemnost, pidvnm st pstu nebo pz v uritch secch k zkladn pzi, rozdlnou rychlost podvn zkladn a efektn pze pi skan a potem a smrem spdacch a skacch zkrut. Podstatnou slokou pi vrob efektnch pz jsou chemick vlkna. Druen nit elem sdruovn je spojit dv nebo vce nit a pi stejnm napnut je navinout na cvku. Pi sdruovn se niti ist podobn jako pi soukn. Podle potu nit se tyto niti oznauj jako dvojmo, trojmo nebo vcensobn druen. Sdruovn se provd jako ppravn prce ped skanm. Zajist se vroba kvalitnjch skanch nit, hladch a bez smyek. Sdruuje se na sdruovacch strojch, kter pracuj podobn jako soukac stroje. Skan nit Na dopdacch strojch se vyrbj jednoduch pze, kter se podle poteby seskvaj na skacch strojch. Skan spov v zakrucovn dvou nebo vce jednoduchch pz. elem skan je dosaen vy stejnomrnosti hladkosti pz, zskn barevnch strukturnch efekt a pevnosti. Pro nkter ely pouit, nap. u icch nit, se nkdy skaj u jednou skan nit.

1.

KAPITOLA DLKOV TEXTILIE PRO VROBU TKANIN

Skan nit se vyznauje: 1. stejnomrnost, 2. odolnost v odru, efektivnjm provznm povrchovch vlken, vy objemovou hmotnost. 3. pevnost, 4. vym krycm faktorem, 5. umouje pravu omaku a vzhledu, 6. tuhost v ohybu, 7. hor splvavost a vy mkkost, 8. snenou molkovitost. Poet zkrut Poet zkrut se mn s dlkou vlken, slem pze a elem pouit. Zvyujc se poet zkrut zvyuje soudrnost (kohezi) vlken a pevnost pze. Velk mnostv zkrut me zpsobit stihov efekt mezi vlkny a proto pze ztrc pevnost. Poet zkrut m vznamn vliv na lesk. Mal poet zkrut hladkho hedvb znamen zachovn lesku, zatmco vysoce kroucen pze jakmi jsou krepov pze, jsou bez lesku matn, jsou iv, vytv zasenou tkaninu. Nulov zkrut Existuje pouze u prodnho hedvb. Velmi nzk poet zkrut 1-2 zkruty na centimetr nebo 3 5 zkrut na palec, je mon u kterhokoli hedvb, kde pevnost nezvis na potu zkrut a soudrnosti (kohezi) vlken, jako je tomu u pedench pz. Pouv se k zachovn soudrnosti (integrity) mezi hladkmi fibrilami pze. 1 a 2 zkruty na centimetr je tzv. ochrann zkrut, zabrn se oddlen jednotlivch fibril. Poesvac zkrut Poesvac zkrut se vytv u mkkch pz (6 8 zkrut na anglick palec). Obvykle se pouv u tkovch pz tkanin, kter se poesvaj. Vyesnm osnovy staplovch pz vytvome mkk, chlupat povrch. Stedn poet zkrut 8 10 zkrut na centimetr nebo 20 25 zkrut na palec se pouv u vtiny staplovch pz. Velmi zdka se pouije u hedvb. Tyto pze jsou asto trvanliv. Pze mohou bt vytvoeny z dlouhch vlken s paralelnm uspodnm jako je tomu u vochlovanch a esanch pz, nebo z vlken krtkch s mn paralelizovanmi vlkny. Hodn kroucen pze 12 17 zkrut na centimetr nebo 30 40 zkrut na palec dodv pzi tvrdost. Twist on twist pze se pouvaj pro vysoce jakostn zclonoviny, jsou to vysoce kroucen pze vytvoen kroucenm ve stejnm smru jako jednoduch pze. Krepov zkruty 17 30 zkrut na centimetr nebo 40 75 zkrut na palec, nejvy poet zkrut vbec. Jsou vytvoen ze staplovch pz nebo hedvb. Tyto pze jsou oznaovan jako nevyrovnan pze, protoe maj tendenci k pekroucen a vzniku uzl. Tyto pze jsou iv, proto se mus zafixovat jejich tvar ped tkanm nebo pletenm.

1.

KAPITOLA DLKOV TEXTILIE PRO VROBU TKANIN

Efektn zdobn nit

!
Obvykle jsou tvoeny ze 3 sloek: - zkladn nit (core) - zdobn efektn nit (effect) - vazn nit (binder) Jednotliv sloky se mohou liit barvou, tloukou, strukturou. Zdobn nit se mohou vytvoit kombinac peden pze a hedvb. Pklady zdobnch nit: Tsov Pekroucen pze vytv smyky po obou stranch pze. Vyuv se tendence k rozkroucen pze zkruty nejsou stabilizovny.

Obr. 1 Vzhled tsov nit Bukl Charakterizovan upevnnmi smykami vystupujcmi s tla pze v pravidelnch intervalech. Meme je vyrbt tvarovnm vzduchovou tryskou. Vtinou se vak tvo ze t nit jdrov, efektn a vazn. Efekt me bt tvoen hedvbm nebo pedenmi pzemi.

Obr. 2 Vzhled nit - bukl inylka Prav inylka vznik ze tkaniny utkan v pltnov vazb, kter se potom rozsth na psky. Dlka vlasu me bt jednotn v dlce nebo se me vka vlasu mnit pouit v nbytkskm prmyslu.

Obr. 3 Vzhled inylky Pokoven pze Pouvaj se tisce let. Pokoven pze mohou bt monofilem nebo kombinovan s efektn pz nebo se hlinkov vrstva vkld mezi polyesterov flie, kter se potom rozee na psky. Flie je obvykle bezbarv. Laminovn se provd parou pod vysokm tlakem.

1.

KAPITOLA DLKOV TEXTILIE PRO VROBU TKANIN

Obr. 4 Vzhled pokoven nit Smykov nit Obdoba bukl pze. Smyky se vytv v pravidelnch intervalech. Jako efektn pze se pouv mohr, viskzov nebo acettov hedvb.

Obr. 5 Vzhled smykov nit

1.3 Hedvb

!
Charakteristika hedvb Hedvb je vytvoeno z velmi dlouhch vlken, jejich dlka dosahuje nkolik destek metr, proto hovome o nekonench vlknech nebo o vlknech neomezen dlky. Hedvb nen nutn zakrucovat a tm zpevovat. Ke zven soudrnosti se do hedvb vkld nzk poet tzv. ochrannch zkrut. U hedvb jsou nejdleitj nsledujc daje: druh pouitch vlken, jemnost hedvb, poet fibril.

Druh pouitch vlken Dve se pouvalo pouze prodn hedvb. V souasn dob se pouv hlavn chemick hedvb, kter je dostupnj, lze jm napodobit vlastnosti pravho hedvb a dodat speciln poadovan vlastnosti. Vlkna pravho hedvb jsou rovn a hladk, stejn jako vlkna chemick hedvb, proto se nazvaj hladk hedvb. slovn hedvb Dlkov hmotnost hedvb se udv v jednotkch dtex (1 dtex = 0,1 tex). Asi 25 % z vyrbnch pz se vyrb jako skan pze. Dvodem pro skan hedvb je jejich ochrana vi zmnm napt pi tkan a pleten. V odvn vrob se obvykle nepouv hedvb jako skan, nebo se tm snuje kryc faktor. Poet fibril Souasn s slem hedvb se udv poet jednotlivch fibril. Hedvb se li potem a jemnost fibril. Hedvb vytvoen z jemnch fibril a mikrofibril je pevnj. Textilie z nich vytvoen jsou rovn pevnj. Odolnost v odru se sniuje se zvyujc se jemnost fibril. 10

1.

KAPITOLA DLKOV TEXTILIE PRO VROBU TKANIN

Hedvb se uplatuje pi vrob tkanin, jako nap. dmsk atovky, halenky, sportovn zimn oacen, podvkoviny, padkoviny apod. ve vrob pletenin se z hladkho hedvb vyrb dmsk spodn prdlo. Textilie vyroben z hladkho hedvb maj adu dobrch vlastnost, ale postrdaj mkkost, objemnost a omak textili vyrobench z prodnho hedvb. Z tohoto dvodu se chemick hedvb kade, obloukuje i jinak tvaruje. Tvarovan hedvb Tvarovan hedvb se vyznauje objemnost, porznost, prunost, roztanost, plnost a mkkost. asto rozhodujcm kritriem pro pouit tvarovanho hedvb do uritho sortimentu je elastick roztanost vysoceroztan (VR), nzkoroztan (NR) a neroztan. Stupe roztanosti je dn systmem tvarovn podl osy vlken.Tvarovan hedvb nachz ir uplatnn. Zpsoby tvarovn hedvb Hedvb meme tvarovat podl osy vlkna nebo v prezu vlkna. Tvarovn nit Podl osy vlken S vysokou roztanost - pravm zkrutem - nepravm zkrutem - taenm pes hranu S nzkou roztanost Neroztan V prezu vlken - vlkna profilovan - vlkna dut - v. bikomponentn

- pchovnm - proudem vzduchu - pletenm a prnm - srenm vlken - nepravm zkrutem

1.4 Kompozitn nit


Nit sloen nejmn ze dvou pz. Jedna vytv osu (jdro) nit a druh obal. Kompozitn nit jsou relativn hladk a vyrb se ve stejnch jemnostech jako peden pze a hedvb.

Obr. 6 Pklady rznch typ kompozitnch nit

11

1.

KAPITOLA DLKOV TEXTILIE PRO VROBU TKANIN

1.5 Tvary niovch tles


Z dvod rozdln produktivity pdelnickch a tkacch stroj je obtn tyto dv technologie spojit a zajistit kontinuln vrobu tkaniny. Charakteristickm rysem vroby tkanin je oddlen pprava nit s clem. Pze se pevj na vhodn tvar niovho tlesa, tvar vhodn pro dal zpracovn. Rozeznvme nsledujc druhy cvek: Kotouov cvka s okrajovmi kotoui. Vlcov - pouv se pi sdruovn pz. Pze se odvj pomalu, pi odvjen se ot cel cvka. Kuelov - (knick), nachz nejastj vyuit v tkalcovnch. Terov - na rozdl od vlcov cvky se pi odvjen cvka neot, to umouje rychlej odvjen. Biknick pouit nachz zejmna v hedvbnickm prmyslu. Varioknick pouit zejmna v pletaskm prmyslu. Od kuelov se li vtm kosem. Raketov - minimln vyuit.

akotouov, bvlcov, ckuelov, dterov, ebiknick, fvarioknick, graketov Obr. 7 Tvary niovch tles

Kontroln otzky
1. 2. 3. 4. m se li jednotliv druhy dlkovch textili? Pro tvarujeme hedvb? Co je charakteristick pro zdobn a kompozitn nit? Pro pouvme rzn druhy niovch tles?

kol
Zamysli se nad rznmi druhy tkanin- utrka, koberec, potahov textilie, zclona, apod. a uri z jakch nit jsou vyrobeny?

12

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

2. KAPITOLA - TECHNOLOGIE TKAN


Zkladn pojmy Technologick postup vroby tkanin Tkac stroje Kritria pro posouzen vhodnosti tkacho stroje Funkce tkacho stroje

2.1 Zkladn pojmy

!
Technologie tkalcovstv je nauka o vrob tkanin. Tkanina je plon textilie vytvoen ze dvou kolmch a vzjemn provzanch soustav nit (obr. 8). Podln soustava nit se nazv osnova. Pn soustava nit tek. Kad peken osnovn a tkov nit se nazv vazn bod. Pokud je osnovn nit nad tkovou, jedn se o osnovn vazn bod. Pokud je tkov nit nad osnovn, jedn se o tkov vazn bod. Zpsob vzjemnho provzn osnovnch a tkovch nit nazvme vazba tkaniny.

Obr. 8 Osnova a tek Vyrb se nkolik druh tkanin, kter se li: zpsobem zpracovn (bavlnsk, vlnask, lnsk, sklenn tkaniny, ze synt. vlken apod.), vazebnm vzorovnm (akrov, listov tkaniny aj.), barevnm vzorovnm (peste snovan, peste tkan, peste hzen, kombinovan aj.), 13

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

elem pouit (tkaniny pro odvn, technick tkaniny apod.), hmotnost (lehk, stedn tk, tk apod.), obchodnmi nzvy (batist, brokt, kaliko, popeln, samet, satn, taft, sypkovina apod.).

Pi vrob tkanin se uruje ada zkladnch daj, kter oznaujeme parametry tkanin, z nich nejdleitj jsou: 1. Dostava (osnovy a tku) - poet nit na 1 cm (ve smru osnovy a tku). 2. Materil (druh a jemnost nit v osnov a tku). 3. ka tkaniny - rozmr ve smru tkovch nit. Ve vrobnm procesu tkan rozliujeme ku: - v paprsku (vzdlenost mezi prvn a posledn osnovn nit v paprsku) paprskov e - ren (utkan, neupraven) tkaniny, ka tkaniny navjen na zboov vl, - hotov (zulechtn) tkaniny. 4. Dlka tkaniny - rozmr ve smru osnovnch nit. 5. Kraje tkaniny - zakonen tkaniny ve smru osnovy. Prav kraje jsou od vlastnho stedu tkaniny asto odlieny vazbou, barvou a vytv se na lunkovch stavech. Dobr jakost kraj tkaniny umouje plynul tkac proces. Ne na vech tkacch strojch se meme setkat s pravmi kraji (pouze u lunkovch stav). 6. Lc tkaniny - lep vzhled, men nestejnomrnost nit, hlad povrch, vraznj vzor, asto vy lesk aj. 7. Rub tkaniny - vt nestejnomrnosti, vy uvolnn nit, mn vrazn vzor apod. 8. Dlec tkaniny - ucelen dlka tkaniny vyroben tkanm na tkacm stroji. Dlec m na zatku i na konci popisovac prouek. Vznikne tak, e v mst kde chceme oddlit tkaninu zatkme vce tku do spolenho prolupu. Popisovac prouek slou k oznaen tkaniny. 9. Kus tkaniny - ucelen dlka adjustovan tkaniny. 10. Setkn osnovy(So) a tku(S) - rozdl dlky nit ped tkanm (Lvo, Lv) a dlky nit ve tkanin (Lo, L). Vzjemnm provznm osnovnch a tkovch nit dojde ke zvlnn nit. Zvlnnm dojde ke zkrcen nit (rozmr tkaniny + setkn = potebn dlka nit). Udvme setkn ve smru osnovy a setkn ve smru tku. Vyjadujeme jej v procentech z rozmru tkaniny. Zahrnuje se do vpotu spoteby nit pro tek a osnovu tkaniny. L L L LO S = V 100 [%] 100 [%] S o = VO LO L 11. Vzor snovan - stda barevnch nit v osnov. 12. Poad hzen - barevn vzorovn ve smru tku. 13. ez tkaninou - zpsob znzornn provzn tkaniny. ez tkaninou me bt ve smru osnovy nebo tku (obr. 10).

14

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

Technick vzornice

Technick vzornice (obr.9) je soust vrobnho pedpisu tkaniny (zobrazuje stdu vazby a jej opakovn, provzn kraj, nvod osnovnch nit do paprsku, nvod nit do brda, zobrazuje zpsob ovldn listovho brda, schma prolupnch vaek nebo karet pro listov stroj).
Vzornicov papr - je rastr s rznm dlenm, kde svisl mezery pedstavuj osnovn nit a vodorovn mezery tkov nit. Kad tvereek pedstavuje peken osnovn a tkov niti (= vazn bod). Rastr vzornicovho papru 8:8 znamen, e dostava osnovy a tku je stejn. Oznaen 16:8, zna, e dostava osnovy je 2x vy.

Obr. 9 Schma technick vzornice Stda vazby - je nejmen st vazby tkaniny, kter se pravideln opakuje v cel ploe tkaniny. Velikost stdy je dna potem osnovnch a tkovch vaznch bod. Zna se ernou barvou.

Obr. 10 Pltnov vazba vazba, ez, stda

15

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

Opakovn po std - rozkreslen stdy vazby nkolikrt v obou smrech. Zna se ervenou barvou.

U vzork nejrznjch tkanin zjisti dostavu osnovy a tku, zakresli ez po osnov a tku, uri rub a lc tkaniny.

2.2 Technologick postup vroby tkanin

!
Tkanina se vyrb tkanm na tkacm stroji. Princip tkan (obr. 11) spov ve vzjemnm provazovn dvou na sebe kolmch soustav nit, tj. osnovy a tku. Osnova le ve smru dlky tkaniny zatmco tek nap tkaniny. Osnova je na stroji tvoena velkm potem paraleln uspodanch nit, navinutch na osnovnm vlu a pipravena ke tkan tzv. zakldnm stavu. Osnova se do stavu zakld navinut na osnovnm vle, z nho se vede pes svrku do tkac roviny, kde se tvo prolup pro zanesen tku. tek se do osnovy vn v pnm smru jednotlivmi prohozy. Utkan tkanina se z tkac roviny odvd pes prsnk ke zboovmu vlu. douc napt se v osnov udluje souasnm psobenm osnovnho popoutcho stroj a zboovho regultoru. Tato stroj pohybuj osnovou ve smru dlky.

a) tvorba prolupu

b) vkldn tku
Obr. 11 Princip tkan

c) praz

Zpsob vzjemnho provzn osnovy a tku tvo vazbu tkaniny strukturu tkaniny. Vlastnosti nit a vazba spoluvytv vlastnosti tkaniny. Poadavky na vlastnosti nit jsou odlin. Osnovn nit jsou vystaveny velkmu namhn na tah a musme proto stanovit jejich minimln pevnost. tkov niti bvaj mn pevn a maj obvykle men poet zkrut. Ob soustavy nit se li jak pevnost, tak i potem zkrut. Tyto vlastnosti se stanov nad minimln hranici, dvodem je cena vrobku.
Vroba poadovan tkaniny

Vrobu poadovan tkaniny uruje technologick postup a vrobn pedpis. Vlastn vroba poadovan tkaniny zahrnuje ppravu materilu ke tkan, vlastn tkan, dokonujc prce, ppadn zulechovn - meme je znzornit v blokovch schmatech.

16

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

Blokov schma technologickho postupu vroby tkaniny


Pprava osnovy

Vroba pze

Tkan
Pprava tku

Dokonovac prce

Zulechovn

Vrobn rychlost pdelnickch stroj je zcela rozdln od vrobn rychlosti obvyklch tkacch stroj (nap. vrobn rychlost v pdeln in 100 m/min., zatmco osnova je na tkacm stroji zpracovvna rychlost 0,1 m/min a tek rychlost 1000 m/min). Je proto nemon kontinuln zpracovn (peden a tkan) v jedn pracovn operaci. Charakteristickm rysem vroby tkanin je proto oddlen pprava nit od vlastn vroby tkaniny.
Pprava materilu

Clem ppravy materilu pro tkan je pipravit osnovn a tkov nit v poadovanm tvaru a dlce tak, aby byly v co nejvhodnjm tvaru pro vrobu poadovan tkaniny. Kad soustava nit (osnova, tek) mus projt ppravnmi pracemi, kter zvis na form ve kter jsou nit pedkldny tkacmu stroji. Osnova mus bt pedloena tkacmu stroji na osnovnm vle v uritm potu nit na cm, hustot, ce a dlce. tek se pi tkan odvj u lunkovch stroj z kanet, vyt nebo cvek a u bezlunkovch tkacch stroj z kem soukanch cvek. Ppravn prce (pprava materilu ke tkan) se rozliuj podle toho, zda se jedn o osnovu nebo tek na:
Ppravu tku (soukn). Ppravu osnovy (soukn, snovn, lichtovn, navdn do brda a paprsku nebo navazovn). Pi pprav materilu ke tkan uritho druhu tkaniny nemus nit projt vemi operacemi. Technologick postup se stanovuje podle druhu pze, podle tvaru cvek, na kterch byla dodna do tkalcovny, podle druhu a elu pouit tkaniny a podle strojnho vybaven tkalcovny. elem soukn je pevinout pzi z pot nebo jin pedlohy na cvky (obr. 12) vhodn pro dal zpracovn. Pi soukn se zlep kvalita nit tm, e se odstran slab a siln msta, nopky, patn navzan uzly, ppadn neistoty.

Obr. 12 Schma pevjen

17

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

elem snovn je pipravit osnovu o potebnm potu nit, pedepsan dlce, ce, dostavy ppadn vzoru. lichtovnm se dodvaj vlastnosti potebn pro dal zpracovn osnov tkanm. Obecn plat, e m vce m nit zkrut, tm mn lichty je poteba. Uloen lichty na nitech je rzn. lichta me bt vzna na povrchu i uvnit pze.

Pprava osnovy kon zaloenm osnovy do tkacho stroje. Olichtovan osnova se mus navst do lamel, nitnek brda a zub paprsku tkacho stroje. Tuto operaci provdme navazovnm nebo navdnm.
Navazovn osnovy se provd tehdy, kdy se pokrauje ve vrob stejnho druhu tkaniny. Konec kad osnovn niti star osnovy se nave na odpovdajc nit nov osnovy. Tuto operaci lze provst run nebo navazovacm strojkem. Pi navazovn navazovacm strojkem se na tkacm stroji nov i star osnova pipnou do lit a navazovac strojek si odebr z kad osnovy jednu nit a spojuje je dohromady. Navdn (obr. 13) je nzev pro navlkn nit do lamel (idel osnovn zarky), nitnek (ovldaj pohyb osnovnch nit na tkacm stroji) a zubu paprsku (lita vytvoen ze ttin a zub mezer- do nich se nejmn po dvou navd nit, udruje hustotu a sprvnou ku tkaniny). Navdn se provd run nebo strojov, na tkacm stroji nebo mimo stroj.

Obr. 13 Schma navdn

Pi strojnm navdn se nvod do lamel, nitnek a paprsku provd automaticky. Pro strojov navdn maj lamely i nitnky speciln otvory pro jejich jednoznan oddlen. Po naveden osnovy do lamel, nitnek brda a paprsku se osnovn vl s brdem a paprskem doprav pomoc zakldacch vozk ke tkacmu stroji. Osnovn vl se upne do unecch ep tkacho stroje. Listy brda se zasunou do posuvnch veden, zavs na thla prolupnho zazen. Paprsek je uchycen na bidle.

18

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

Tkan

Nsleduje tkan. kolem tkacho stroje je pivst osnovu z osnovnho vlu do oblasti, kde je zanesen tek a dle navinout ji hotovou tkaninu na zboov vl. Po zanesen tku se mn poloha osnovnch nit ped zanesenm nsledujcho tku. Zmnou polohy osnovnch nit se zajist poadovan struktura tkaniny. Poloha tku ve tkanin se zajiuje prazem tku k elu tkaniny.
Dokonovac prce zvis na zpracovvanm druhu tkaniny. Po utkn se kad tkanina mus zmit, zvit, istit, opravit chyby, klasifikovat a pipravit k odesln do pravny.

Vroba poadovan tkaniny je dna nejen technologickm postupem, ale i vrobnm pedpisem. Dodrovnm technologickho postupu zajistme potebn vlastnosti a kvalitu tkaniny a tak cenu poadovan tkaniny. Vrobn program tkalcovny je technicky nron, je rznorod a pomrn asto se mn. Pitom je prbn doba vroby novho druhu tkaniny a nkolik tdn. Proto se tkalcovna ad mezi ekonomicky a organizan nejsloitj textiln provozy. Zkladnm ukazatelem pro posouzen ekonomie tkan jsou vrobn nklady na 1m2. Jejich hodnota peduruje mru zisku pi prodeji tkanin. Pro textiln podnik jsou dleit jet dal ukazatele, jako nvratnost investic, produktivita prce, spoteba energie a jin. Vrobce tkacch stroj mus zkoumat zjmy textilnho prmyslu v rznch ekonomickch oblastech, aby vytvoil pedpoklady odbytu svch stroj.
A. Pklad technologickho postupu v bavlnsk tkalcovn

Do bavlnskch tkalcoven se pze z pdelen dodv na potch nebo terovch kovch cvkch (pze z bezvetenovch dopdacch stroj). V nkterch pdelnch jsou k dispozici i kem soukac stroje, a proto pze me bt i na kuelovch kovch cvkch. Skan pze bv na potch nebo na kovch cvkch.
Technologick postup zahrnuje zpravidla tyto prce: a) ppravu osnovy soukn kovch cvek, vlov snovn, lichtovn, navdn nebo navazovn a lamelovn. b) ppravu tku soukn kovch cvek, paen pze na kovch cvkch (je-li nutn), soukn tkovch cvek (kanetovn), (je-li nutn). c) tkan d) dokonovac prce (itn tkaniny).
Pi vrob pestrobarevnch tkanin je v pracovnm postupu u ppravy osnovy zaazeno jet barven snovacch vl a u ppravy tku barven kovch cvek. el a zpsob provdn jednotlivch operac technologickho postupu jste ji poznali v dvjm studiu. U skanch nit zahrnuje pprava materilu jet sdruovn a skan, pop. i dal soukn.

19

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

B. Technologick postup v hedvbnick tkalcovn Hedvb se do tkalcoven dodv na kovch cvkch knickch, biknickch a vlcovch nebo na kopsech. Barv se bu ve hmot pmo pi vrob vlken, nebo na kovch cvkch. Technologick postup je proto krat o soukn kovch cvek a pprava osnovy zahrnuje pouze snovn, lichtovn a navdn (navazovn). Kov cvky se soukaj jen pi pesoukvn zbytk od snovn a pro barven. Snovn je v naich hedvbnickch tkalcovnch pouze psov. Pi snovn pestrobarevnch osnov se na cvenici nasazuj cvky s ji obarvenm materilem v poad podle pedepsanho barevnho vzoru. lichtovn se uskuteuje na bubnovch lichtovacch strojch. Nkter osnovy ze syntetickch materil, zejmna pitoen, se lichtovat nemus. Rovn se obvykle nelichtuj osnovy uren pro zpracovn na vodnch tryskovch strojch. C. Technologick postup ve lnsk tkalcovn

Lnsk tkalcovny zpracovvaj krom lnnch, jutovch a konopnch pz t pze bavlnn, pze viskzov a polyesterov stie, dle viskzov, polyamidov a polyesterov hedvb a polyolefinov psky. Vzhledem k rozmanitmu sortimentu tkanin i zpracovvanmu druhu materilu pouvaj jednotliv zvody a provozy asto odlin strojn zazen, a tedy i technologick postupy. Pi vrob tkanin o mal a stedn velk hmotnosti z pz lnnch a pz bavlnskho typu je technologick postup podobn jako v bavlnskch tkalcovnch. Je-li pze dodvna na potch, skld se pprava osnovy z tchto prac: Soukn kovch cvek, Snovn, lichtovn, Navdn (navazovn). Snovn je zpravidla vlov. Psov zpsob snovn se uplatuje u osnov, kter se nebudou lichtovat (pze dostaten pevn, nkter druhy skanch pz). Schma znzoruje technologick postup vroby lnnch ubrus na skipcovch tkacch strojch STB. D. Technologick postup ve vlnask tkalcovn Vlnask zvody maj obvykle pdelnu, tkalcovnu i pravnu. Tkalcovny zpracovvaj pze jednoduch a skan, dodvan na potch nebo na kovch cvkch. Pprava osnovy zahrnuje tyto prce: Soukn, Sdruovn, Skan, Snovn, lichtovn, Navdn (navazovn). Pprava tku pro bezlunkov tkac stroje spov v soukn cvek a paen pze. Pro lunkov stroje je teba tek soukat jet na tkov cvky nebo vyte. Snovn je obvykle psov, nkde je mon pout i vlov snovn. lichtuje se na bubnovch nebo horkovzdunch lichtovacch strojch. Pi zpracovn osnov ze skanch vlnnch pz a pz s obsahem syntetickch vlken je zavedeno tzv. lichtovn za polosucha, kter se provd na psovch snovacch strojch pi pevjen osnovy ze snovacho bubnu na osnovn vl (studen lichta, eventuln voskovn). Nsledujc schma znzoruje technologick postup pi vrob vlnn oblekov tkaniny z dvojmo skan pze v osnov i v tku na skipcovch strojch Sulzer.

Vysvtlivky *Dlec je ucelen dlka tkaniny vyroben tkanm na tkacm stroji. Zvis na druhu a jemnosti tkaniny: jemn tkaniny 120 150 m, stedn tk 40 150 m, tk tkaniny do 60 m. **Snovac partie - poet snovacch vl tvocch osnovu pi vlovm snovn. Pi lichtovn se nit z jednotlivch snovacch vl sdruuj a navjej na osnovn vl. ***Vtaek (V) - prstek dlky osnovy pi lichtovn : V=lo lp /lp . 100 [%],lo dlka olichtovan osnovy,, lp dlka osnovy ped lichtovnm. ****Setkn znamen zkrcen osnovy nebo tku v dsledku provzn. *****Hladk tkanina tkanina vyroben v zkladnch vazbch nebo jednoduchch odvozench vazbch tvoench vakovm prolupnm zazenm.

20

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

2.2.1 Vrobn pedpis

Vrobn pedpis pro tkaninu obsahuje vechny technick daje danho druhu tkaniny, jsou to: 1. Nzev tkaniny a slo standardu (druhu) 2. ka tkaniny v cm, a to ka osnovy v paprsku = paprskov e, ka utkan (ren) tkaniny = ren e, ka hotov (upraven) tkaniny = e hotov. 3. Dostava osnovy a tku na 10 cm, a to: Dostava ren tkaniny, Dostava hotov tkaniny. 4. Celkov poet osnovnch nit a poet nit v krajch tkaniny. 5. Jemnost a druh pze v osnov a tku. 6. Spoteba pze v osnov i v tku na 1 bn metr nebo na 100 m tkaniny, poppad na jeden dlec tkaniny. 7. Vazba tkaniny, poet list a nvod do brda. 8. slo paprsku (poet zub na 10 cm) a nvod nit do paprsku, dlka paprsku. 9. U pestrobarevn tkaniny vzor snovan a vzor tkan (poad hzen). 10. Podle poteby se pilo vzorek tkaniny a technick vzornice. 11. V pedpisech nkterch podnik bv uvedena jet dlka 1 dlce tkaniny a snovan dlka osnovy pro jeden dlec tkaniny. Dle me bt uvedena hmotnost 1 m2 a 1 bm tkaniny. 2 12. Hmotnost tkaniny v g/m Vtina vyrbnch tkanin je standardizovna, tj. mus vyhovovat uritm poadavkm kladenm na dan druh tkaniny. Tyto poadavky jsou vyjdeny v popisech standard a jsou pro vrobn zvody vchozm podkladem pro vrobn pedpis. Nkter tkaniny jsou normalizovny a vztahuj se na n pslun oborov nebo sttn normy. Tkaniny se vyrb na tkacch strojch.

Kontroln otzky
1. 2. 3. 4. 5. 6. Podle jakch kritri rozdlujeme tkaniny? Co rozumme ppravou materilu ke tkan? Jak je el soukn, kter operace zahrnuje pprava tku? Jak je el snovn a kter operace zahrnuje pprava osnovy? Jak je rozdl mezi navazovnm a navdnm. Vysvtlete rozdl mezi vrobnm pedpisem a technologickm postupem.

Opakovn pedchozho studia


Zopakuj si technologick postup vroby pz a tkanin z pedchozho semestru. Z oblasti tkan vnuj pozornost jednotlivm operacm ppravy tku a ppravy osnovy, vazbm tkanin a technick vzornici. Uplatn nyn i v nsledujcm textu.
kol Nakresli technickou vzornici pro zkladn vazby pltno, kepr, atlas. Vazby jsou zpracovan v uebnm textu pedchozho semestru vod do textilu.

21

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

2.3 Tkac stroje


Tkaniny se vyrb na tkacch strojch. Princip vroby tkanin je zachovn u vech typ tkacch stroj. Zkladnm typem stroje pro vrobu tkanin je automatick tkac stav (stroj).
as potebn k vrob 100 m tkaniny se bhem poslednch 125 let snil, jednak zavedenm Northropovy automatick vmny cvek v r. 1895. V roce 1950 vyuitm Rossmanova patentu vkldn tku skipcem. V dalch 30 ti letech tkac stroje pracuj na rznch principech zanen tku skipcem, jehlou, vzduchem, vodou, atp.

Kritriem pro rozdlen tkacch stroj je zpsob zanen tku, poet vytvench prolup, uspodn osnovy pro tkan a monost vzorovn (uvedeme v nkter z nsledujcch kapitol). Tkac stroje meme rozdlit napklad takto: TKAC STROJE TKAC STROJE LUNKOV jednoprolupn rovinn run stavy mechanick stavy tkovch cvek vyt vceprolupn kruhov TKAC STROJE BEZLUNKOV jednoprolupn rovinn vceprolupn rovinn kruhov

automatick jehlov skipcov tryskov tkac stroje s vmnou s ohebnmi s tuhmi pneumatick hydraulick jehlami jehlami lunk
Obr. 14 Rozdlen tkacch stroj

Speciln tkac stroje Dal skupinou tkacch stroj jsou speciln tkac stroje, kter jsou vybaveny strojm umoujcm vrobu zvltnch druh tkanin. Na specilnch tkacch strojch se tkaj plye, koberce, dekoran tkaniny, tkaniny s perlinkovou vazbou a rzn druhy stuhaskch vrobk. Ke specilnm tkacm strojm pat: stavy na dvojit plye, prutov stavy, smykov stavy perlinkov a stuhask stavy.

Tkalcovsk zvod m nejmn 200 tkacch stroj, stedn zvod m a 500 stroj, velk potom vce ne 500 stroj. V kadm zvod je velk poet stroj obvykle stejnho typu, asto i stejnch pracovnch ek.
Jak je to s vyuitm tkalcovskch stroj ve zpracovn jednotlivch druh tkanin licch se zpsobem zpracovn?

Odpov najdete po prostudovn nsledujcch kapitol. Nejdve si odpovzme na otzku podle kterch kritri posuzujeme vhodnost tkacch stroj?

22

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

2.4 Kritria vbru tkacch stroj


Pro posouzen vhodnosti tkacch stroj k vrob uritho druhu tkaniny je nutn znt nkter zkladn parametry: Typ prolupnho stroj, podle kterho urme vazebn monosti. Rozsah tkov dostavy, tj. dosaitelnho potu tk na dlkovou jednotku. Typ tkovho vzorovacho stroj barevn zmna. Maximln dosaitelnou hmotnost jednoho metru tverenho vyrbn tkaniny. Druh zpevnn kraj tkaniny. Maximln prmry osnovnch a zboovch vl. Pdorysn rozmry stavu, urujc velikost zastavn plochy. Spoteba energie. Hmotnost stroje. Hlunost stroje.

Tyto parametry mohou bt doplnny jet dalmi hledisky, jako jsou nap. omezen na urit druh nit (hydrofbn, elastomery, lic se v jemnosti a pevnosti), kryc koeficient, maximln i atp. Dalmi kritrii mohou bt univerzlnost, ovldn stroje, spolehlivost, servis, vvoj, atp. Dleitm parametrem, ovlivujcm vkon tkacho stroje, jsou otky hlavnho (klikovho) hdele. Vkon udvme asto v metrech zatkanho tku, v bnch nebo tverench metrech tkaniny za asovou jednotku. Lze jej t stanovit v pepotu na zastavnou plochu.

2.4.1 Vpoet vrobnosti tkacch stroj

Vrobnost (produkc, vkonem) tkacho stroje se rozum mnostv tkaniny v dlkovch jednotkch (nap. v metrech) utkan za uritou asovou jednotku (nap. za 1 hodinu). Rozeznvme: - vrobnost teoretickou, - vrobnost skutenou a - uitkov vkon.

!
Vrobnost teoretick (teoretick vkon) je vrobnost, kter by se doshlo za nepetritho provozu stroje, tj. bez zetele k asovm ztrtm vznikajcm nap. pi zakldn stavu, odstraovn petrh, mazn, itn, seizovn apod. Vrobnost skuten (skuten vkon) je vrobnost dosaen pi praktickm provozu. Je vdy vlivem technologicky nutnch zastvek (prostoj) stroje ni ne vrobnost teoretick. Uitkov vkon je pomr mezi vrobnost skutenou a teoretickou, je vyjden v procentech. Uitkov vkon se vypot podle vzorce:

23

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

Qs Uv = ---- . 100 Qt Vrobnost skuten je dna vztahem : Uv n . 60 Uv Qs = Qt . ------ = ----------- . ---100 du . 100 100

Uv je uitkov vkon v % Qs vrobnost skuten (m.h-1) Qt vrobnost teoretick (m.h-1)

n je poet otek stavu za minutu du dostava tku na 1 cm

Jak se vypot teoretick vrobnost si mete odvodit ze vztahu pro skutenou vrobnost. Zkladnm ukazatelem rychlosti kadho jednoprolupnho stroje jsou jeho otky, kter udvaj poet prohoz neboli poet tk zatkanch za 1 minutu. V tkalcovnch se sleduje vrobnost stroj z daj, kter udvaj poet dosaench prohoz v tiscch prohozech. Vrobnost stavu v metrech tkaniny nebo v prohozech nevyjaduje jednoznan technickou rove tkacho stroje. Stavy zk maj otky vy, stavy irok naopak ni. Kdybychom tedy porovnvali vrobnost zkho a irokho stroje v metrech tkaniny za hodinu nebo v prohozech, zjistili bychom, e zk stroj je vzhledem k vym otkm vkonnj. Ve skutenosti irok stroj me vzhledem k vt pracovn ce zhotovit vt mnostv tkaniny v plonch jednotkch [v m2]. Pro porovnn technick rovn stroj rznch pracovnch a systm zanen tku se v technick praxi vil pojem vkon tkacho stroje v metrech tku za minutu U, kter vypotme podle vztahu: U je tkov vkon tkacho stroje [m.min -1] U=n.b b pracovn ka tkacho stroje [m] n otky tkacho stroje za minutu [min -1] Uitkov vkon tkacho stroje je dleitm ukazatelem pi hodnocen provozu tkacch stroj. Zvis pedevm na asovch ztrtch v prbhu vroby ili na prostojch stroje. m vt jsou prostoje, tm ni je uiten vkon stroje. Prostoje vznikaj jednak z technologickch dvod, nap. zakldn stavu, pi odstraovn petrh, pi itn a mazn stavu, jednak z jinch pin, nap. opravy stroj, ekn na materil, dovolen, energetick poruchy. Uitkov vkon stavu zvis tak na : - technick rovni tkacho stroje a jeho sezen, - na kvalit materilu a jeho pprav, - na organizaci prce, - na zrunosti obsluhy (na jej kvalifikaci) a - na otkch tkacho stroje (s nimi otkami tkacho stroje me uitkov vkon klesat).
Potebn poet stav S pro vrobu zadan dlky tkaniny L v obdob s uritm potem smn ts se stanov ze vztahu: L L dlka tkaniny S= Qs skuten vrobnost Qs . t s ts poet smn

24

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

2.5 Funkce tkacho stroje


Tkac stroj pln vechny funkce potebn k vrob tkaniny (obr. 15). Podln soustava nit (osnova) je navinuta na osnovnm vlu, z nho se odvj a postupuje pes svrku do tkac roviny (plochy mezi svrkou a prsnkem). Za osnovn svrkou osnovn nit rozdluj kov inky do prolupu.

Obr. 15 Tok materilu tkacm strojem

Aby bylo mon do osnovy vnst tek, mus se mezi svrkou a prsnkem vytvoit prolup. To znamen, e se st osnovy zvedne a st sthne. K tomu rozdlovn osnovy slou prolupn stroj. Podle typu ovldn osnovnch nit (jednotliv nebo po skupinch) jsou dle naveden do nitnek uspodanch bu do akrovho (obr. 16) nebo listovho (obr. 17) brda. Vytvoenm prolupem se prohazuje zanae, kter zanese tek do prolupu. Zanae je prohazovn prohoznm strojm. Po prohozu se prolup zavr a bidlo pi pohybu dopedu piraz pomoc paprsku zanesen tek k ostatnm, ji zatkanm tkm v tkanin. (Osnovn nit prostupuj po dvou, tech nebo tyech mezerami mezi ttinami paprsku). Potom se bidlo vrac do zadn vrat, otevr se dal prolup a cel pracovn cyklus se pi dal otce hlavnho hdele stavu stle opakuje.
Obr. 16 akrov (rov) brdo

25

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

Poznmka Do klnovitho prostoru (prolupu, obr. 10) vytvoenho mezi elem tkaniny a paprskem je tek zanen lunkem (lunkov tkac stroje) nebo zanaeem (bezlunkov tkac stroje). Po prazu kadho zanesenho tku paprskem je tkanina odtahovm vlcem posunuta o drhu rovnajc se vzdlenosti mezi dvma tky a tak osnovn vl a navjec vlec se o tento dl pooto. Po prazu se tek v tkanin zvln, a proto je ka uvolnn tkaniny men ne ka osnovy naveden v paprsku. Aby se krajov nit netrhaly, mus bt tkanina udrovna v rozepjatm stavu rozpnkami. Pracovn ka tkacho stroje je nejvt mon ka osnovy naveden v paprsku. ka osnovy bv o 3-7 % vt ne ka nvodu paprsku.

innosti tkacho stroje (obr. 17)

rozdlujeme do jednotlivch fz: 1. Fze oteven prolupu osnovn nit jsou navedeny v nitnkch list, z nich se nkter zvedaj a nkter stahuj podle poadovan vazby tkaniny a tm vytvo klnovit prostor prolup. 2. Fze zanesen tku do prolupu se zanese tek lunkem nebo skipcem, jehlou, proudem vzduchu i vody. 3. Fze zaven prolupu - nitnky (listy) se vracej do sv pvodn polohy a jsou pipraveny pro vytvoen dalho prolupu. 4. Fze praz tku zanesen tek se mus pirazit k poslednmu zatkanmu tku - k elu tkaniny.
Oteven prolupu

Zanesen tku Obr. 17 Fze tvorby tkaniny

Praz tku

Veker funkce automatickho tkacho stroje lze sledovat v kruhovch nebo asovch diagramech. 26

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

2.5.1 Kruhov diagram innosti tkacho stroje

pln pracovn cyklus tkacho stroje probhne minimln za dv otky hlavn hdele. Vzhledem k tomu, e druh otka je pro vtinu mechanizm analogick, meme funkci stroje znzornit v jedn otce na pomysln krunici, kter je urena drhou koncovho bodu B hdele. Potek kruhovho diagramu, tj 0 natoen klikovho hdele odpovd poloze bidla v pedn vrati. seky vyznaen v kruhovho diagramu (obr. 18) odpovdaj innosti tkacho stroje:

Obr.18 Kruhov diagram innost tkacho stroje

V kruhov diagramu meme vyjdit pouze zatky a konce funkc jednotlivch mechanizm. Prbh funkce nelze z kruhovho diagramu rozpoznat. Proto je kruhov diagram vhodn pouze k zznamu hodnot pro sezen stroje.

2.5.2 asov diagram hlavnch st tkacho stroje

V asovm diagramu nanme na vodorovnou osu as t nebo hel natoen hlavnho hdele . Na svisl osy jednotlivch graf nanme sledovan hodnoty: drhu v milimetrech, pootoen ve stupnch, rychlost v metrech za sekundu apod. Prbhy na obrzku zna:
I. Prbh drhy paprsku (s) Prbh zvis na konstrukci praznho mechanizmu a nelze jej sezenm mnit. Proto vechny dal hodnoty vztahujeme k poloze paprsku, jeho krajn poloha (praz) je zatkem asov stupnice ( = 0, t = 0). Hdel, na kterm jsou kliky nebo vaky mechanizmu k prazu tku, povaujeme za hlavn hdel. Prbh drhy paprsku pi pouit klikovho mechanizmu znzoruje kivka B. Pouit vakovho mechanizmu kivka H. kp je doba, kdy je paprsek v zadn krajn poloze v klidu.

27

2.

KAPITOLA TECHNOLOGIE TKAN

II. Prbh zdvihu osnovnch nit (z) Je dn tvarem vaek. Aby se zskal del asov interval pro zanesen tku, jsou pi rozevenm prolupu osnovn nit obvykle po dobu k v klidu. Polohu zstup list (bod R, R) a maximln vku rozeven osnovy zm lze sezenm v uritm rozmez mnit podle poadavku technologickho procesu. Maximln zdvih zm se seizuje tak, aby v zadn krajn poloze paprsku byly nit 2 3 mm nad zanaeem nebo nad prostorem potebnm pro prchod vzduchu nebo proudu kapaliny osnovou. III. Drha zanaee Do grafu nejdve zakreslme ku osnovy b. Zanae me vstupovat do osnovy v mst C a mus z n vystupovat v mst D. Spojnice obou krajnch poloh je prbhem drhy s1 zanaee v zvislosti na hlu pootoen hlavnho hdele stroje (m je dlka zanaee, ppadn jet dlka drhy, kterou mus zanae vykonat a k mstu kontroly jeho doletu). IV. Rychlost zanaee Prbh rychlosti zanaee osnovou v ppad zanen tku lunkem nebo skipcem, je znzornn kivkou P. Prbh rychlosti tku na tryskovm tkacm stroji kivkou J. Obr. 19 asov diagram

Kontroln otzky 1. Vysvtlete princip vzniku tkaniny. 2. Vysvtlete pojem listov a akrov brdo. 3. Jak rozdlujeme tkac stroje? 4. Jmenujte nejdleitj parametry k posouzen tkacch stroj. 5. Jak vyjdte vkon tkacho stroje? 6. Jak je rozdl mezi teoretickm a skutenm vkonem tkacho stroje? 7. Jak je rozdl mezi kruhovmi a asovmi diagramy a k emu slou? Pklady 1. Jak je teoretick vkon skipcovho stroje Sulzer v metrech tku za minutu, je-li pracovn [ L =726 m.min-1] ka stroje b = 330 cm a n = 220 ot.min-1? 2. V tkalcovn je v provozu 40 hydraulickch tryskovch stroj paprskov e 105 cm, na kterch se vyrbj polyamidov tkaniny pi frekvenci otek n = 500 ot.min-1 a du=36 tk.cm-1. Denn produkce pi dvousmnnm provozu (16,5 h) in 4 500 m tkaniny. Zjistte uiten vkon stroj. [Uv=82%] 3. Kolik stav bude teba k vrob 200 000 m tkaniny, kterou mme vyrobit za 3 msce pi dvousmnnm provozu (ts = 156)? Jeden stav vyrob za smnu 23 m tkaniny. [56 stav]

28

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

3. KAPITOLA Mechanizmy tkacch stroj


Rm a pohon stroje Veden osnovy a tkaniny Prolupn mechanizmy Prohozn mechanizmy Mechanizmus prazu Vzorovn tkem

Konstrukci tkacho stroje tvo ada funknch celk (obr. 20), kter meme rozdlit

napklad takto: zkladn mechanizmy a sti nezbytn pro tkan, pdavn mechanizmy a sti, kter usnaduj obsluhu a kontrolu tkacho procesu a roziuj vzorovac monosti, psluenstv tkalcovskch stroj tvo ta zazen, kter podporuj kvalitu a produktivitu vroby tkalcovny.

A-pohon, B-osnovn regultor, C-zboov regultor, D-prolupn zazen, E-prohozn mechanizmus

Obr. 20 Zkladn schma tkacho stroje Zkladn mechanizmy tkacch stroj Kad tkac stroj, kter m plnit svou funkci mus mt tyto sti: 1. Rm stroje, hdele, pohon 2. stroj k uloen a pohybu osnovy: stroj pro povolovn a napnn osnovy (uloen osnovnho vlu, osnovn brzdy nebo regultory, osnovn svrky). stroj pro pohyb osnovnch nit (prolupn stroj) 3. stroj pro pohyb tku: prohozn stroj (zpsob zanen tku) praz tku (bidlo a jeho pohyb) 4. stroj pro pohyb tkaniny: stroj pro odvdn tkaniny a nabalovn tkaniny zboov regultory

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

5. Pomocn zazen: zarky, barevn zmna tku (mnme barvy tku), vmna tku (przdn kaneta za plnou), sbr dat, signalizace.
Pdavn mechanizmy usnaduj obsluhu a kontrolu tkacho procesu. Jsou to: - stroj kontroln a zabezpeovac Psluenstv tkacch stroj tvo rzn zazen, podporujc dosaen kvalitn a vysoce produktivn vroby tkalcovny. Jsou to napklad: - mc pstroje mikroprocesor, - elektroinstalace, - mazac systmy apod., - speciln transportn technika.

3.1 Rm stroje a pohon stroje


Rm stroje Rm stroje je nosnou st stavu, k nmu jsou pipojeny ostatn sti. Rm se skld z lev a prav postranice, kter jsou spojeny nosnky (obr. 21). Modernj stroje maj rm dut, uvnit nho jsou uloeny v olejov lzni oton sti. Pevnost rmovho stojanu zvyuje i prsnk a osnovn svrka, pokud jsou pevn uloeny.

Obr. 21 Rm tkacho stroje

V souasn dob jsou rmy tkacch stroj eeny stavebnicov s oddlitelnm stojanem pro osnovn vl. M to vhodu v tom, e to umon velmi snadn zakldn osnovnch vl a rychlou zmnu druhu vyrbn tkaniny.
Pohon stroje Pohon tkacch stroj zajiuje elektromotor, kter pen pohyb emenic a spojkou na hlavn hdel. Od hlavn hdele se odvozuje pohyb dalch mechanizm. Tkac stroje jsou jedno nebo dvouhdelov (obr. 22). Jednohdelov stavy se pouvaj k vrob tkch tkanin jakmi jsou napklad koberce. Vtina stav je dvouhdelovch. Tyto stavy maj dv hdele uloen nad sebou. Horn hdel oznaujeme jako hlavn nebo klikovou. Hlavn proto, e je pohnn pmo od elektromotoru. Klika zajiuje pohyb bidla - praz tku ke tkanin.

30

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Spodn hdel nazvme vakovou. Jsou od n odvozeny nhony prohoznch mechanizm . Spodn hdel je pohnn hlavn hdel. Horn hdel se ot dvojnsobnou rychlost. Nkter tk stavy, hlavn ve vlnaskm oboru maj pouze jednu klikovou hdel, kter pohn mechanizmus prazu, prohozu a prolupn stroj.

1 horn, klikov hdel 2 spodn hdel stavu 3 ozuben pevody 4, 6, 8 loiska 5 postranice stavu

7 kolo hdele 9 spojka 10, 11 - vaky 12 brzdov kotou 13 pltnov vaky

Obr. 22 Uspodn pohybovch mechanizm tkacho stroje

pln stroj pohonu zahrnuje elektromotor, pevody, spojku, brzdu a zazen pro ovldn pohonu. innost pohonu meme rozdlit na tyi fze: klidovou polohu stroje, rozbh, normln provoz stroje a zastavovn (pomal chod). Pohon tkacch stroj zajiuje elektromotor, kter pen pohyb emenic a spojkou na hlavn hdel, je ovld dal mechanizmy. Zkladnmi poadavky jsou: rychl start, zajiujc dostatenou kvalitu prazu bez nebezpe rozbhovch pruh, rychl zastaven, zastaven pi vypnut proudu. Pohon tkacho stroje dlme do dvou skupin: 1. Pm pohon pen kroutc moment elektromotoru pevodem na klikovou hdel. Od n je pevodovm pomrem 1:2 pohnna spodn hdel. Brzda je umstna obvykle na klikov hdeli. 2. Pohon se spojkou je znzornn na obr.23. Elektromotorem je pes klnov emeny pohnna spojka, voln oton na klikov hdeli. Hnan st spojky s brzdovm bubnem je naklnovna na klikov hdeli. Brzdn je provedeno elist nebo brzdovm psem. Penos kroutcho momentu se uskuteuje tenm. 1 elektromotor 2 klnov emeny 3 spojka 4 brzdov kotou 5 elist brzdy 6 hlavn (klikov) hdel 7 spodn (prolupn) hdel
Obr. 23 Pohon se spojkou

31

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Dnes se k pohonu tkacch stroj pouvaj elektronicky zen motory, kter umouj snadnou zmnu otek a pizpsoben tkac frekvence zpracovvanmu materilu. Novinkou je pohon SUMO (SUper MOtor) pouvan na jehlovch tkacch strojch. Motor je zen elektronicky a jeho otky lze upravovat bhem rozbhu, ustlenho chodu i zastaven tkacho stroje. Motor umouje i zptn chod stroje (hledn chybn zatkanho tku) a pomal chod stroje.

3.2 Veden osnovy a tkaniny


Prvn podmnkou dosaen dobr jakosti tkaniny je dodren stlho tahu osnovy po celou dobu tkan. Napt osnovy a jej popoutn do tkac roviny d brzdy osnovnho vlu nebo osnovn regultory. Navjen tkaniny je vdy provdn regultory. Stl tah osnovy zajiuje stroj k napnn a povolovn osnovy, jm me bt: Pasivn stroj brzdy osnovnho vlu, je-li tah osnovy vt ne brzdn moment, vl se pooto a osnovu uvoln a se doshne rovnovnho stavu, Aktivn stroj osnovn regultory. Regultor poot osnovnm vlem podle tahu osnovy snmanho na osnovn svrce.

3.2.1

Osnovn brzdy

Osnovn brzdy jsou rzn konstrukce umstn na obou stranch osnovnho vlu. Spolenm poadavkem na osnovn brzdu je, e s ubvajcm prmrem nvinu osnovy se brzdn moment bude sniovat. Podle tohoto kritria rozeznvme osnovn brzdy:
Mechanick inek brzdy se bhem tkan mn run (nap. odebrnm zva): Provazov a etzov brzda (obr. 24) innost brzdy je tm vt, m je provaz i etz vce obmotn kolem brzdovho kotoue. inek brzdy lze rovn ovldat velikost zva nebo dlkou ramene pky, na nm je zva zaveno. Psov brzda kolem brzdovho kotoue je ovinut ps. elisov - pouv se pouze tam, kde je teba velkho napt osnovy. Brzdov kotou osnovnho vlu je seven elistmi staenmi roubem. Od velikosti seven se odvozuje innost brzdy. Automatick inek brzdy se bhem tkan samoinn sniuje v pm zvislosti na prmru nvinu osnovy. U psov brzdy se napklad ptlak psu ovlivuje pes pkov pevody od vleku dotkajcho se nvinu.

Princip innosti brzdy se tk vytvoen rovnovhy na brzd. Napt osnovy T se sna otoit osnovnm vlem a odvinout z nho osnovu (obr. 24). Toto napt psob na osnovn vl na ramenu, jeho dlka je rovna polomru navinut osnovy R. Osnovn vl je oten momentem osnovy. Moment je souinitel sly a ramena. Natoen vlu, tj.momentu osnovy, brn moment odporu brzdy, vyjden pomry na brzdc pce, kde psob zva W na ramenu pky y . Aby napt osnovy bylo po celou dobu tkan z plnho i dotkvanho vlu stejn, mus bt oba momenty ve vzjemn rovnovze. Pi tkan se toti polomr vlu zmenuje. Ml-li by moment osnovy zstat stejn, mus se napt osnovy zvtit. To nen ppustn, protoe by se

32

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

tm zmenila (vt odpor osnovy) i dostava v tku. Vzrstn napt se zabrn souasnm zmenenm momentu odporu brzdy v zvislosti na momentu osnovy tm, e se zkrt jeho rameno y. To znamen, e s ubvnm prmru osnovy navinut na vle se mus posouvat zvam W na brzdov pce ble k ose oten o a tak se zmenuje rameno y. Tm se stle udruje rovnovha moment ke stedu osnovnho vlu (1) a momentu na pce (2):
T x R = (Tt Ts) x r Tt x x = W x y Tt = W y/x Tt /Ts = ef. T = r/R.Tt (1 Ts/Tt) = r/R x Wy/x (1 ef .) = W y r/x R T 1/R

(1) (2) (3) (4)

Vztah mezi silou Tt a Ts: Dle plat pro Tt a Ts (1)

(5) (6)

To potvrzuje, e se napt v osnov zvyuje se sniujcm se polomrem navinut osnovy. V praxi to neme nastat a proto se zvyujc napt reguluje zvam k otonmu bodu o, zmenenm vzdlenosti y. Podmnkou pro konstantn napt v osnov je:
y/R = konstanta

(7)

r polomr bubnu R polomr nvinu osnovy x,y rozmry na pce T tahov sla v osnov W zva Tt,Ts sly v provazov brzd

Obr. 24 Jednoduch mechanick brzda

Pohyb zva se me provdt run nebo automaticky. U modernch tkacch stroj se pouv negativnch regultor s automatickou kontrolou napt osnovy. To zajiuje konstantn napt osnovy od plnho a po przdn vl.

33

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

3.2.2 Osnovn regultory

Poadavkm na konstantn napt osnovy bhem tkan vyhovuj osnovn regultory, kter samoinn napnaj a popoutj osnovu. Podle innosti je rozdlujeme na:
Pozitivn, kter dodvaj stle stejnou dlku osnovy bez ohledu na jej napt. Pouvaj se zdka. Negativn, je dodvaj promnlivou dlku osnovy s ohledem na jej napt. Napt je konstantn. Podle zpsobu popoutn osnovy se osnovn regultory rozliuj na pracujc: Peruovan, tj. v rytmu tkan pravideln tek po tku. asto tvoen krokovm mechanizmem rohatka se zpadkou. Plynule, kdy se osnovn vl ot nepetrit a nen zde vliv setrvanosti vlu. innost vyaduje plynule promnliv pevod, kter se zajist nap. hydraulickm pevodem (reguluje se mnostv kapaliny vstupujc do ventilu) nebo emenovm varitorem.

Vtina osnovnch regultor m spolen znaky. Napklad u negativnho osnovnho regultoru pracujcho peruovan meme mechanismus regultoru rozdlit na 3 sti: Pohon regultoru (nap. rohatka se zpadkou pohnn od bidla). Pevod pohybu na osnovn vl (ozuben pevod). Vlastn regulan zazen (napt osnovy je snman na vkyvn osnovn svrce).

Obr. 25 znzoruje princip funkce osnovnho regultoru. Osnovn vl je ovldn nekovm pevodem v zvislosti na pohybu rohatky R. Osnova prochz pes vkyvnou osnovn svrku B. Jestlie napt v osnov kols, zaten svrky kols a ovlivuje pohyb vkyvnho ramena CD. Pohyb ramena ovlivuje innost zpadky s rohatkou R. Zpadka rohatku uvoln nebo uzamkne v zvislosti na napt osnovy, pohybu svrky a vkyvnho ramena.

Obr. 25 Schma funkce osnovnho regultoru

34

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Podvn osnovy lze regulovat elektronickmi osnovnmi regultory (obr. 26), u kterch je osnovn vl pohnn samostatnm motorem. Otky motoru se mn v zvislosti na poloze osnovn svrky. 1 osnovn vl 2 osnovn svrka 3 dvouramenn pka 4 pruina 5 clona 6 snma 7 servomotor 8 nekov pevod
Obr. 26 Princip innosti elektronickho osnovnho regultoru

Poloha osnovn svrky se zjiuje elektronickm snmaem, jeho signl je v stednm lenu porovnn se signlem o poadovan hodnot napt osnovy zadanm obsluhou. Rozdl v hodnot signlu uruje rychlost podvn osnovy.

3.2.3 Osnovn svrka

V irm slova smyslu osnovn svrka pivd osnovu do tkac roviny. Sta tkalci kali, e bidlo tvo tkaninu na stavu vpedu, osnovn svrka vzadu. Poznmka
Ve tkac rovin se tvo prolup a zan se do nho tek. Pokud jde o osnovn svrku, musme si ujasnit, s jakm prolupem tkme, zda s otevenm nebo se zavenm. Tkme-li s otevenm prolupem zstvaj nit, kter maj vzat nad dalm tkem zvednuty a nit, kter maj bt pod nm, zstvaj staeny. Ve stedn poloze jsou v okamiku prazu pouze nit, kter maj s dalm tkem vzat jinak ne vzaly s pedelm. Pi tkan se zavenm prolupem se v okamiku prazu vechny nit z horn i doln roviny prolupu pivedou do stedn roviny a po skonen prazu se prolup znovu otvr. S typem prolupu souvis i svrka. Pi tkan s otevenm prolupem pouijeme tzv. nepohybliv svrky (pevn). Jen tuto svrku meme uloit odpruen. Pi tkan se zavenm prolupem je nutn vyrovnat dlku osnovy pi zaven prolupu. Tuto funkci pebr pohybliv svrka, kter v prazu (v okamiku zaven prolupu) vykvne dozadu. Jakmile se prolup zane otevrat, osnova se napn a svrka ji povoluje tm, e se pohybuje dopedu. Tkan se zavenm prolupem vyaduje tedy pohyblivou svrku.

Je-li tkac stroj vybaven osnovnm regultorem, slou svrka jako idlo napt v osnov a ovlivuje oten osnovnho vlu. Pi regulaci tahu soustavy osnova-tkanina m osnovn svrka na tkacm stroji nezastupitelnou lohu.

35

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Funkce osnovn svrky

Osnovn svrka vykonv na tkacm stroji tyto funkce: Pivd osnovu z osnovnho vlu do tkac roviny, Ohyb osnovy na svrce malho prmru zpsobuje lmn rozvolnn lichty, Svou polohou nebo i svm pohybem ovlivuje napt osnovy jako celku a tak rozdln ve spodn a horn sti prolupu, Pi pouit negativnho osnovnho regultoru kontroluje napt osnovy.
Poloha svrky Postaven svrky se seizuje do osy prolupu. Snahou je, aby ob sti prolupu mly pi prazu piblin stejn tah nit. Pi zmn polohy ve vertiklnm smru se ovlivuje napt osnovy v hornm a spodnm prolupu, tm lze zvraznit charakter vazby tkaniny na lci nebo rubu. Ve svislm smru se seizuje do horn polohy (nad osou prolupu) u pltnov vazby, osnovnch vazeb a pi tkan velmi hustch vazeb. Umouje rovn vy setkn a zabrauje prkovn nit u pltnov vazby. Do doln polohy se seizuje u tkovch vazeb.

Vzdlenost svrky od ela tkaniny (rz osnovy) se vol se zetelem na pevnost a prunost osnovnch nit a na hustotu tk. Pi krtkm rzu se osnovn nit rychleji napnaj pi otevrn prolupu. Se zvtovnm dlky rzu kles tah osnovnch nit. Dlka rzu bv u hedvb 1,2-1,5 m, u bnch osnov 1-1,2 m a u pevn osnovy bavlnsk a jutov piblin 0,75 m. Vliv osnovn svrky na tah osnovnch nit zvis na konstruknm proveden.
Konstrukce svrky Konstrukce svrky zvis na typu tkacho stroje, velikosti napt osnovy, zpsobu popoutn osnovy a ppadn na vazb tkaniny a prolupnm zazen. Konstrukn een osnovn svrky:

Pevn svrka ovlivuje tah osnovy svou polohou. Pouv se na tkacch strojch vybavench osnovn brzdou. Nucen vkyvn svrka -jej poloha zvis na okamitm napt osnovy. Pracuje v zvislosti na innosti prolupnho stroj. Vhodn u stroj s prolupnm strojm na zaven prolup. Pi otevrn prolupu osnovu povoluje, pi uzavrn napn. Pokud nepihldneme k innosti mechanizmu prazu, udruje vkyvn svrka tah osnovy na konstantn rovni. Odpruen svrka - vkyv je zen pruinou, tlumiem nebo torzn ty. Tato svrka se pouv na tkacch strojch vybavench osnovnm regultorem. Vhodn pro stroje s prolupnm zazenm na oteven prolup.

Pi sprvnm vyladn me osnovn svrka svm kmitnm pzniv ovlivnit tah osnovy v okamiku prazu a tm v uritch mezch umonit setkn vych tkovch dostav. Osnovn svrka by mla kmitat v protifzi k prazu. Krom uvedench een se mete setkat se svrkami s nucenm pohybem odvozenm od hlavnho hdele tkacho stroje. K nejnovjm eenm pat elektronicky ovldan popoutn osnovy, kter udruje konstantn napt osnovy pro przdn i pln osnovn vl (obr. 27). Bezkontaktn snmn

36

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

polohy svrky a frekvenn motor udruje napt osnovy pi rozbhu stroje, pi jeho zastaven a znovu sputn. Osnovn svrka je vleek o mal hmotnosti, kter kmit ve fzi s pohybem prolupu a prazem, vyrovnv napt a ru extrmn hodnoty peaks. K regulaci napt se vyuv kroutcho momentu torzn tye, kter se aktivuje napnacm strojm.

Obr. 27 Osnovn svrka

Torzn ty je umstna ve svrkovm vleku. Ovldac zazen je umstn tam, kde se tvo pedpt torzn tye, ovem pouze na jedn stran tkacho stroje. Pesto se poaduje umstn po obou stranch tkacho stroje.

3.2.4 Kov inky

Osnovn nit odvjen z osnovnho vlu se vedou jako celistv ps svrkou. Rozdlen se vedou dle kovmi inkami, lamelami osnovn zarky, nitnkami prolupnho stroj a ttinami paprsku. Tkanina se vede rozpnkami, prsnkem, soustavou vlek, zazenm pro odtah tkaniny a nakonec se navj na zboov vleek nebo skld. Aby se osnovn nit slepen pi lichtovn nebo nit z chlupat mykan pze rozdlily, vkldaj se do osnovy v prostoru mezi svrku a tkac listy dlc tye, tzv. kov inky. Rozdlen nit (niov k) se d nvodem, vazbou a potem tkacch list. Jednonov k, v nm se pravideln stdaj sud a lich nit, se obvykle pouv pro tkan vcelistovch vazeb v osnov. Pro hust, drsn nebo vce kroucen osnovy ze staplovch materil, kde jsou osnovn ke pro 3,4, nebo 6 list, se nkdy pouvaj ti inky. Pi tkan nekonench vlken se osnovn niov k nepouv. Osnovn niov k sice usnadn tkan nkterch osnov, ale bv pinou astjch petrh.
Kov valcha Valchovnm pi tkan se rozum vytven rozdlnho napt v horn a v doln sti prolupu. Valcha se umst za svrkovm vlcem. Dv tye jsou nasazeny na rmu, kter je vkyvn kolem osy.

37

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Funkce valchy 1. Pi otevenm prolupu jsou vdy tye v ose prolupu. Tah obou st prolupu je stejn. 2. Ped nsledujcm prazem tku paprskem se valcha pooto, jedna st prolupu se tm napne a druh spodn zstane uvolnn. 3. Pi dalm oteven prolupu se opt valcha vyrovn. 4. Ped druhm prazem tku se valcha pooto v opanm smru. Tm se uvoln horn st prolupu, kter nebyla v pedchozm prazu voln. Tento cyklus se stle opakuje. tek je vytlaovn stle do jin sti prolupu, kter zapin zven hustoty tkaniny o 15 a 20 %. 3.2.5 Rozpnky

kolem rozpnek je udret tkaninu ve smru ky napjatou (obr. 28) v ce nvodu do paprsku, aby pi prazu paprsku krajov osnovn nit nevyboovaly ze svho pmho smru. Pi formovn tkaniny se tek ohb kolem osnovnch nit a zpsobuje stahovn tkaniny (setkn). Zen je vt pi vce napjatm tku nebo pi tkan s vym naptm osnovy. Zen tkaniny oproti ce nvodu do paprsku velmi namh tenm osnovn nit v krajch a je pinou petrh tchto nit.
Obr. 28 Funkce rozpnek

Podstatou rozpnky (obr. 29) je vleek, oton uloen na nehybnm epu. Pes st jeho obvodu je vedena tkanina pidrovna krytem. Kryt a ep vleku jsou upevnny k drku. Kryt je svoj pedn stranou pistaven na vzdlenost 2 a 4 mm k prazn poloze paprsku. Konstrukce rozpnek je rzn podle druhu tkaniny. Nkter tkaniny z esan pze a lnu se nestahuj a je proto mon je tkt bez rozpnek.
Druhy rozpnek Rozpnky, kter psob pouze v krajch tkaniny, jsou vlekov, kotouov nebo elisov. Druhou skupinu tvo rozpnky psobc po cel ce tkaniny. Obr. 29 sti rozpnky

38

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

3.2.6 Odtah a navjen tkaniny

Od kovch inek, ppadn osnovn zarky je osnova vedena brdem a paprskem, za kterm vznik tkanina. Tkanina je vedena pes prsnk ke zboovmu nebo drsnmu vlu. Zazen pro odtah se skld ze 3 mechanizm: z odtahovho (drsnho) vlce, ze zboovho regultoru a navjecho zazen.

!
Podmnky odtahu 1. Tkanina se nesm pi odtahu pokodit, proto m odtahov vlec na povrchu vhodn potah. Drsnost povrchu se vol podle druhu zpracovvanho materilu a zpsobu odtahu tkaniny. 2. Tkanina nesm na odtahovm vlci prokluzovat, aby byla zachovna pesnost tkov dostavy. Dleit je hel opsn vlce tkaninou, polomr odtahovho vlce, souinitel ten mezi vlcem a tkaninou, drsnost povrchu odtahovho vlce. 3. Odebrn tkaniny za chodu tkacho stroje je nezbytnm poadavkem pro usnadnn obsluhy a pro omezen asovch ztrt. Kdy je tkanina uvolnna na navjecm zazen, pi odezn nvinu, nesm povolit zpt. Zboov regultory

Zboov regultor m spolu s osnovnm popoutcm strojm zajistit pedepsanou rovnomrnou dostavu v tku. Regultor mus umonit vrobu tkanin s irokm rozsahem tkovch dostav. Poznmka
Jednou z dleitch charakteristik tkaniny je jej dostava v tku. Je to poet tkovch nit n na jednotku dlky l: D = n/l [tk/cm] Dlka tkaniny pipadajc na jeden tek je a. Regultor mus tedy pi zatkn tku o prmru d odthnout tkaninu dlky a: a = d + b, kde b je mezera mezi tky, D = l/a Je-li prmr tku d konstantn, bude rozmstn tk ve tkanin konstantn. Mezery mezi tky b budou t konstantn. D bude konstantn. Je-li slo tkov pze nerovnomrn, budou pi stejn vzdlenosti a rzn mezery mezi tky b. Dostava v tku D bude konstantn. Tkanina vak bude nerovnomrn. Aby se zlepil vzhled tkaniny je nutn ukldat tek v zvislosti na linern hmotnosti tk. Dostava tku bude zvisl na tlouce tkov pze a nebude konstantn.

Na tkacch strojch se nyn montuj pevn zboov regultory pozitivn, kter v pravidelnch intervalech odtahuj tkaninu. Zboov regultor se seizuje na uritou hustotu tk ve tkanin a bhem provozu se ji nereguluje. tky le pravideln rozloen ve stejnch vzdlenostech od sebe. Pouv se u tkanin, u kterch zle na pravidelnm (stejnomrnm) vzhledu. Pozitivn regultory mohou tkaninu odtahovat petrit nebo nepetrit. Regultory s petritm pohonem jsou asto jedno nebo vcezpadkov. Pro nestejn tlust tky se pouv negativn regultor, kter odtahuje tkaninu podle prmru zatkanho tku. Zmnu tkov dostavy umouje zmna rychlosti oten drsnho vlce. Jestlie zvme rychlost odtahu tkaniny, zvme rychlost drsnho vlce, tkov dostava se sn a naopak. 39

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

stroj zboovho regultoru meme rozdlit na dva funkn celky, pohon a pevodov stroj. Pohon zboovho regultoru me bt petrit (krokovm mechanizmem) nebo nepetrit (kontinuln) realizovan ozubenm pevodem z hlavnho hdele nebo prokluzem od odtahovho vlce (nemus bt vdy drsn vlec).

Podle innosti rozeznvme: - zboov regultor zpadkov -zboov regultor se nastavuje na uritou hustotu polohou kulisy v kulisovm mechanizmu. Zdvihem zpadky je dn poet zub, o kter se rohatka pooto. Rohatka pohn drsn vlec. - zboov regultor s plynulm odtahem vmnou ozubench kol lze mnit pevodov pomr mezi hlavn hdel a drsnm vlcem. Tm se zmn tkov dostava. - elektronick zboov regultor - poadovanou dostavu zadvme klvesnic ovldacho panelu. Vstup zpracuje dc systm. Nastav otky servomotoru tak, aby odtah tkaniny odpovdal poadovan dostav. Na servomotor je napojeno tachodynamo, kter zjiuje okamitou rychlost servomotoru a pedv informaci dcmu systmu, kter ppadn provede korekci otek servomotoru. Systm je elektronicky propojen s osnovnm regultorem. asto se pi navjen hovo o pmm nebo nepmm navjen (obr. 30). Pi pmm pohonu se zboov vl ot od tanho vlce napklad etzovm pevodem. Do pohonu je vloena tec spojka. U nepmho (obvodovho) pohonu se zboov vl ot tenm o drsn vlec. K drsnmu vlci se pitlauje psobenm pruiny.

Obr. 30 Schma navjen tkaniny

Odtahov vlec m podle druhu zpracovvan tkaniny stanovenou drsnost povrchu. Existuje mnoho uspodn odtahovho vlce. Nejbnj je zpsob, kdy u odtahovho vlce je pevdc vleek, kter svou hmotnost nebo pruinou je k nmu pitlaovn. Dal monost hojn rozen je soustava t vlc odtahovho, pevdcho a ptlanho. Tkanina je v tomto ppad kolem odtahovho vlce opsna ze 7/8 jeho obvodu. Navjen se zdokonalilo vyuitm plovoucho vlce obr. 31. Navjen se uskuten stejnm tahem a s velkou dotykovou plochou bez nebezpe odrn a nslednho pokozen tkaniny.

Obr. 31 Navjen u skipcovch tkacch stroj

40

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Vychylovac vleky se pohybuj nebo jsou v klidu podle poadavku. Kombinovan inek osnovn svrky, kontrola napt osnovy a navjen tkaniny, vznamn ovlivuje kvalitu tkaniny.

Kontroln otzky
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Vyjmenujte zkladn mechanizmy tkacho stroje? Objasni funkci osnovnch brzd a regultor? Vysvtli funkci svrky a objasni jej mon konstrukce? Jak je funkce kovch inek? K emu slou rozpnky na tkacm stroji? Popi funkci zboovho regultoru? Jak znte zpsoby navjen tkaniny?

3.3 Vzorovn tkaniny osnovou - prolupn mechanizmy


Vzorovn tkanin osnovou zajiuje prolupn mechanizmus. Prolupn mechanizmus vytv poadovan prolup a zajiuje tvorbu poadovan vazby tkaniny, kter se vytv zdvihem a stahem pslunch osnovnch nit.

!
Prolup Prolup je prostor klnovitho tvaru, kter vznikne zvednutm sti osnovnch nit (horn prolup) a staenm sti osnovnch nit (doln prolup). Prolupem (obr. 32) se vytvo prostor pro zanesen tku. Zdvih a stah osnovnch nit se d poadovanou vazbou tkaniny. Velikost prolupu je dna polohou kovch inek, polohou brda, zatkem tkaniny a velikost zanaee.

Obr. 32 Prostor pro zanesen tku Geometrie prolupu Geometri prolupu (obr. 33) rozumme schma pracovnho seku tkacho stroje, vymezenho osnovn svrkou a potkem tkaniny (elem tkaniny). Vytvoen prolupu tvo prvn fzi pracovnho cyklu tvorby tkaniny. Vechny parametry prolupu pmo nebo nepmo ovlivuj

41

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

napt osnovnch nit a pmo souvis s velikost zanaee. Vchodiskem pro uren prolupu je vka zanaee. Dlka pohybu bidla je funkc hlu . Fze prolupu a prazu spolu bezprostedn souvis. Mezi parametry prolupu znzornnmi na obr. 33 plat nsledujc H1 = B . tan 1 vztahy: 2 = B .tan 2 h1 = b . tan 1 Tah, kter vznik v osnovn niti pi tvoen prolupu je zvisl na tanosti nit. (1 + 2) hel prolupu (H1 + H2) H1 H2 B b H1 = H2
Obr. 33 Geometrie prolupu

vka prolupu horn vka prolupu spodn vka prolupu dlka pedn sti prolupu dlka prazu symetrick prolup

Vchodiskem pro uren vky prolupu je vka pedn stny zanaee tku, nad kterm pi pln otevenm prolupu vytvej osnovn nit vli 1-2 mm. Poadovan zdvih list se odvozuje z podobnosti trojhelnk urench elem tkaniny, kovmi inkami a vkou prolupu. Tvorba prolupu nastv souasnm pohybem vech nit ze zkladn do krajn polohy, nebo pouze jejich sti, pi souasnm klidu ostatnch nit. Za zkladn polohu povaujeme vchoz polohu pro tvoen prolupu (vechny osnovn nit jsou v jedn rovin, v tzv. zstupu list). Teoreticky lze vytvoit prolup temi zpsoby (obr. 34) - zvednutm a staenm nit (pln prolup = symetrick prolup), pouze zvednutm nit (horn prolup), pouze staenm nit (spodn prolup = nepln prolup).

Obr. 34 Tvary prolupu

Obr. 35 Oteven prolupu

42

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Prolupy se mohou liit podle zpsobu zdvihu list (obr. 35) na: prolup neist (oka nitnek spodn i horn asti prolupu jsou ve vodorovnch rovinch), prolup ist (osnovn nit horn i spodn sti jsou v zkrytu).

Pi neistm prolupu me dojt k petrhm osnovnch nit. Nen proto divu, e vtina tkacch stroj vyaduje vytvoen istho prolupu. ist prolup vyaduje stejnou vzdlenost od ela tkaniny. Ve skutenosti je to nemon, protoe pouijeme-li vce list mus bt v rzn vzdlenosti od ela tkaniny, aby se umonil jejich nezvisl pohyb. U istho prolupu je hel konstantn a proto kad list mus obdret trochu odlin zdvih od listu sousednho. Nit, kter jsou vce namhny navdme do list, kter budou co nejble ke tkalci. m vce list pouijeme, tm vt budou rozdly ve zdvihu. Podle polohy, ve kter se listy nachzej pi prazu rozeznvme prolup:
uzaven (praz v zkladn poloze osnovnch nit), oteven (do zkladn polohy se vracej pouze ty nit, kter pi nsledujcm tku tvo opan vazn bod), polooteven (nit, kter tvoily osnovn vazn bod a tvo i v nsledujcm tku osnovn vazn bod, poklesnou cca do poloviny vky prolupu a po prazu se vrt do zkladn polohy).

3.3.1 Prolupn mechanizmy


Pohyb nit umouje prolupn zazen. Kad prolupn stroj m pohybov a pevodov mechanizmus. Skupiny nit shodn ovldan jsou upevnny v tkacch listech takov prolupn zazen se nazv listov. Na akrovch strojch lze ovldat jednotliv nit samostatn nebo po stech. Prolupn zazen se li podle typu mechanizmu, podle typu vytvenho prolupu a podle zpsobu zdvihu a stahu list. Podle toho jak tkaniny z hlediska sloitosti vazby lze vyrbt rozliujeme: listov prolupn stroj (obr. 10) skupina nitnek stejn vzajcch nit je na spolenm listu. Listy tvo listov brdo. Listy se u nejjednoduch vazeb ovldaj vakami. U sloitjch vazeb kartami listovho stroje. akrov prolupn stroj (obr. 9) jednotliv nitnky se ovldaj pmo nebo v malch skupinkch. Nitnky tvo akrov brdo.

43

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Prolupn zazen mohou pracovat s prolupem (obr. 36): -

uzavenm po zanesen kadho tku se nit vrt do zkladn polohy a teprve pot se tvo dal prolup pro zanesen nsledujcho tku, otevenm po ukonen prohozu se vracej do zkladn polohy jen ty osnovn nit, kter maj v nsledujcm prohozu vzhledem k tku jinak provazovat. Nit, kter v nsledujcm prohozu provazuj s tkem stejn, nemn polohu. s polootevenm po zanesen tku nit, kter maj zstat i pi nsledujcm prohozu ponkud poklesnou a potom se vrac zpt.

Prolup vytv mechanizmy: vakov, listov, akrov.

tyto

prolupn

Obr. 36 Prbh pohybu list

Podle zpsobu zdvihu a stahu list rozeznvme: Negativn stroj (obr. 37) ovld tkac list pouze v jednom smru. V opanm smru tkacm listem pohybuj pruiny (protitahy). Pozitivn stroj ovld tkac list v obou smrech.

44

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Vakov prolupn mechanizmus

Pohyb list se vytv pouitm vaek. Poet vaek a konkrtn tvar vaky je dn vazbou tkaniny. Poet vaek odpovd potu rzn vzajcch list. Podle druhu vaek se rozliuje vakov prolupn zazen: s radilnmi vakami zdvih i stah list je odvozen od povrchu vaky a stah list je zajitn pruinou i jinak (obr. 37), s drkovmi vakami zdvih i stah list je odvozen od tvaru vaky. Tvar vaky je snmn kladkou pohybujc se v drce vaky, s dvojitmi radilnmi vakami jeden list je ovldn dvojic vaek vzjemn pootoench o 180, z nich jedna ovld zdvih a druh stah list.

Obr. 37 Uspodn vakovho prolupnho mechanizmu Konkrtn tvar vaky je dn poadovanou vazbou tkaniny. Jak je to se zkladnmi vazbami a jm odpovdajcmi tvary vaek pro jednotliv tky je znzornno na obr. 38. Vaku meme rozdlit na sek, na kterm dochz ke zdvihu listu ( z hel zdvihu) a sek, kdy list setrvv v horn poloze (k hel klidu).

z + k = 360

z hel zdvihu k hel klidu

Obecn plat pro kad hel: v = ---u

u poet tk ve std 360 v hel na vace

45

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Postup pi konstrukci vaky pro danou vazbu je nsledujc: a) nakreslme dv soustedn krunice (velk prmr stah, mal prmr zdvih) b) na ob krunice vyneseme v pravidelnch vzdlenostech body. Poet bod je dn stdou vazby po tku. c) v okol jednotlivch bod vyzname klidov hel d) podle pslunho tku ozname body odpovdajc osnovnm vaznm bodm na vnj krunici a body odpovdajc tkovm vaznm bodm na vnitn krunici. e) V okol vyznaench bod obthneme pslunou krunici a vznikl seky spojme plynulou arou. Pi navrhovn vaek pro rychlobn tkac stroje je nutn optimalizovat tvar vaek, proto se dnes k navrhovn vyuv potaovho softwaru pro optimalizaci, tak aby se minimalizovali dynamick sly. Nyn si uvedeme konkrtn pklady pro tvar vaek u zkladnch tkalcovskch vazeb pltna, kepru a atlasu:
Tvar vaky pro pltnovou vazbu Pltnov vazba je nejjednodu a nejpouvanj vazba. Na kad niti se std pravideln osnovn a tkov vazn bod. Vaka proto mus zajistit 1/2 cyklu zdvih a 1/2 cyklu stah. Tvar vaky pro keprovou vazbu Keprov vazby jsou charakteristick silnm hlopnm dkovnm. Kepry maj vt uvolnn nit ne pltno. Rozliuj se kepry osnovn a tkov. Nejmen keprov vazba je tvazn, tzn. e vaka mus zajistit 1 zdvih a 2 stahy. Pro keprovou vazbu je zapoteb 3 vaek. Obr. 38 Tvary vaek pro zkladn vazby Tvar vaky pro atlasovou vazbu Tkaniny s atlasovou vazbou maj hladk povrch s nevraznm jemnm ikmm dkovnm rznho sklonu. Vazn body jsou pravideln rozloeny a nesmj se vzjemn dotkat. Rozliuj se atlasov vazby osnovn a tkov. Nejmen atlasov vazba je ptivazn. K tvorb ptivaznho atlasu je teba pti vaek. Zdvih odpovd hlu 72 (360 x 1/5 = 72). Pro ptivazn atlas je nutn 5 vaek a kad mus zajistit jeden zdvih a tyi stahy. Vaky jsou vzjemn posunuty o hel 72.

Dnes se vhradn pouvaj pozitivn bon vaky. Msto drkovch vaek se pouvaj vaky soutov. Vaky mohou bt pohnny vlastnm elektromotorem.Vrobou vech typ prolupnch zazen se zabvaj specializovan firmy.

46

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

L i s t o v p r o l u p n m e c h a n i z m y listov stroje

Skupina nitnek stejn vzajcch nit je na spolenm list. Zdvih a stah list provd listov stroj. Listov stroje jsou vhodn pro sloitj vazby vyadujc vt poet list s nvodem a do 30 list a tak v ppad ast zmny vrobnho programu. Listov stroj m 3 zkladn mechanizmy:
dc mechanizmus (mechanick - kartov ps, elektronick apod., zajiuje pipojen pslunho tkacho listu na pohybov mechanizmus), - pohybov mechanizmus (zajiuje chod listovho stroje. Pohyb vychz od hlavn klikov hdele nebo od spodn hdele, na n jsou uloeny prolupn vaky pootoen o 180. Pohyb vaek je snmn kladkou na vahadle, kter jej pen na noe. Noe konaj posuvn pohyb. - mechanizmus pro ovldn tkacch list, kter dc mechanizmus pomoc platiny nebo zpadky pipojuje na pohybov mechanizmus

innost listovho stroje mus odpovdat vazb tkaniny. Program pro zen listovho stroje je zadvn ve form karet. Na starch strojch se pouvaly karty kolkov (kolek znamen zdvih listu) na novjch strojch se pouv ps z uml hmoty, resp. elektronick nosi dat. Do tchto ps se pomoc vytloukacch stroj vytloukaj otvory podle poadovan vazby (otvor zdvih listu, osnovn vazn bod, pln msto list zstv v klidu, v zkladn poloze, tkov vazn bod). Modern listov stroje jsou zeny elektronicky. Vazbu lze zadat prostednictvm potae nebo pmo z diskety do pamti listovho stroje, kter je zen elektromagnety.

Obr. 39 Zkladn listov stroj

Rozdlen listovch stroj podle nkolika hledisek : a) podle zpsobu innosti Jednozdvin (obr. 39) stroj m jednu adu platin a jednu adu dcch jehel. dc ps se posouv pi kad otce tkacho stroje. Pracovn cyklus se ukon po kad otce stroje (jedna otka jeden zanesen tek).
Dvojzdvin stroj m dv ady platin a dv ady jehel na kartovm psu. dc ps se posouv jednou za dv otky tkacho stroje. Pi pltnov vazb se pracovn cyklus ukon po dvou otkch stroje (za jednu otku dvojzdvinho listovho stroje se zatkaj dva tky).

47

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

b) podle systmu pohybovho mechanizmu Systm Hattersley m hkovit platiny, kter se zavuj na pohybliv noe. Rotan systm m zpadky, kter se zaklesnou do rotujc pohybov sti
Systm Hattersley je velmi pouvan dvojzdvin listov stroj (obr. 40). Tento listov stroj m dv ady vodorovnch platin a dva noe, kter pracuj stdav. Kadmu listu nle dv platiny (spodn a horn), kter jsou pipevnny k vahadlu. Vahadlo je nesen pkou a pkovm pevodem propojen s listem. Noe konaj posuvn pohyb doleva a doprava. Zachyt-li se za nkter platina svm hkem, n ji odthne a pkovm pevodem se tento pohyb penese na list a zvedne se. Pijde-li na kart kolek, dvouramenn vahadlo zvedne svislou jehlu a tm i platinu, kter se svm hkem nezachyt za n a vahadlo zstane v klidu i s listem. 1- obloukov pka 2- vahadlo 3,4- platiny 5,7,8- thla 9,10- noe 11- ohmatavac jehly 12- svisl jehly 13- kolky 14- kartov ps 15- hranol 16,17- nraznky

Obr. 40 Schma dvojzdvinho listovho stroje systmu Hattersley Rotan listov stroj (obr. 41) pouzdro 1 je naklnovan na hlavn hdeli 2, m na povrchu dv protilehl drky 3. Excentr 4 je na pouzdru voln oton, ale me se spojit s pouzdrem zasunutm klnu 5 smrem k ose hdele. Po spojen excentru s pouzdrem se pomoc objmky 6 pen pohyb na prolupn pku 7. Pi vysunut klnu 5 z drky pouzdra se vnj st klnu zasune do drky objmky 6, a tm se zajist poloha excentru. Prolupn pka 7 je v klidu. Kln 5 se pesouv lamelou 8, kter je pomoc thla 9 ovldna nezakreslenm dcm mechanizmem listovky. Cel excentrov jednotka m ku 12 mm, jako dlen tkacch list.

1 - pouzdro 2 hlavn hdel 3 - drky 4 - excentr 5 - kln 6 - objmka 7 prolupn pka 8 - lamela 9 - thlo

Obr. 41 Schma rotanho listovho stroje

48

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

V souasn dob pevldaj rotan listov stroje pozitivn, zen elektronicky. Ojedinle se vyskytuj negativn stroje principu Hattersley nebo stroje s tlanmi noi zen elektronicky a v nkterch ppadech mechanicky pomoc kartovho psu.
akrov prolupn mechanizmy

akrov stroj ovld kadou osnovn nit nebo skupiny stejn vzajcch nit samostatn. akrovmi stroji meme vytvoit tkaniny s velkmi figurlnmi vzory a velmi sloit vzory s velkou stdou, napklad obrazy. Nitnky akrovho brda nejsou uspodny v listech, ale kad je zavena na zdvin e. Zdvin ry jsou navedeny v adnici, kter zajiuje rozte a poad nitnek. Zdvin ry jsou pivzan k platinm. akrov stroje jsou stejn jako u listovch stroj jednozdvin (dnes mlo pouvan) a dvojzdvin. V souasn dob existuj i akry elektronick. akrov stroje se rozdluj podle roztee jehel nebo drek v kartch na: - hrub roztee (6,85 mm), - stedn roztee (5,78 mm), - jemn, Lacassovy roztee (4 mm), - velmi jemn, Verdolovy roztee (2,6 mm). akrov stroje mohou pracovat s polootevenm prolupem nebo se zcela otevenm prolupem.
akrov stroj

Zkladem akrovho stroje jsou vodorovn jehly, platiny a noe. Vodorovn jehly jsou opaten kolnky, ktermi se vertikln platiny piklnj k nom nebo se naopak odklnj od no. Poet platin, no a jehel je stejn. Noe se upevuj v noov skni, kter vykonv pravideln zdvihov pohyb (nahoru a dol). Jehly jsou na stran hranolu v jeheln desce a na druh stran v zmku. Jehly pitlauj k hranolu pruiny.

Obr. 42 Schma jednozdvinho akrovho stroje

49

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Pohyb platin a tedy i nitnek s osnovnmi nitmi je zen kartovm psem nebo elektronicky. Otvor v kart znamen osnovn vazn bod platina je noovou skn vyzdviena ze zkladn polohy. Pln msto znamen tkov vazn bod. (1 karta = 1 zatkan tek). Nitnky se zvaky jsou upevnny na zdvinch rch uspodanch v adnici a jsou pipevnny platinovmi rami, kter prochz platinovou podlokou, k platinm. Platiny jsou uspodan do podlnch ad a pnch dk (400 tystov stroj m nap. 50 dk, 8 no, 400 jehel, 600 estistov stroj m 12 ad, 50 dk, 12 no, vce jak 16 ad akrov stroje nemaj).
innost akrovho stroje - je-li v kart otvor jehla do nj zapadne a svm kolnkem piklon platinu smrem k noi. Noov sk je pohnna a vykonv vratn posuvn pohyb ve smru ipek. Platiny, kter jsou piklonny k nom se pi pohybu noov skn smrem nahoru zavs na noe a jsou vyzdvieny. Tento pohyb se penese pes zdvin ry na nitnky a nitnky se pemst do horn polohy. Nit v nich naveden vytvo osnovn vazn bod, v nad tkem. Jestlie je v kart pln msto, platina se odklon od noe a nen noovou skn zachycena a vyzdviena. Nitnky na ni zaven zstvaj v zkladn poloze a nit v nich naveden v pod tkem (tkov vazn bod). Velmi pouvan stroj je dvojzdvin pracujc s otevenm prolupem s jemnou rozte. Dvojzdvin akrov stroj Jedna nitnka (skupina nitnek je ovldna dvma platinami, dvma noi pohybujcmi se proti sob, a jednou jehlou. U karet s jemnou rozte nelze hranolem pmo ovldat jehly s platinami, ale mus se to provst pes ohmatavac jehly a tyinky. adnice a adn akrovch stroj adnice je deska s otvory, kter slou k veden zdvinch r v uritm poad a v potebn hustot. Otvory jsou uspodan do podlnch ad ve smru tku a dk. Vtinou poet ad, otvor v adnici odpovd potu ad stroje. V adnici me bt nejmn tolik drek kolik je osnovnch nit, platin. (slo adnice udv poet dk na 10 cm. slo adn = ka osnovy u brda). adn akrovch stroj je vlastn zpsob navlkn zdvinch r do adnice. Zvis na velikosti a zpsobu postaven stroje, na povaze tkanho vzoru a na dostav vyrbnch druh tkanin. Obnovuje se zdka. Rozliuj se tyto zkladn zpsoby adn: - Hladk znamen stejn nvod zdvinch r do vech dl adnice. Jejich poet je shodn s potem opakujcch se stejnch vzor po cel ce tkaniny. Pouv se pi pravidelnm opakovn vzoru v ce tkaniny. - Zpten je takov adn, kdy v sousednch dlech adnice provedeme opan nvod zdvinch r. Pouv se pi tkan velkch vzor, soumrnch s podlnou osou. - Smen je kombinac pedchozch zpsob. Pouv se pi vrob tkanin s bordurou, kter maj odlin vzor pdy. - Dvoudov a vcedov adn se pouv pro vce osnov.

akrov stroje se stav v nkolika velikostech, nejastji se pouvaj stroje 400-v, 600-v, 800-v a 1200-v + eventuln jejich kombinace - monobloky. Je to pouze zkladn velikost stroje. Ve skutenosti maj navc 2 12 % tzv. zlonch platin. Pouvaj se na ovldn kraj tkaniny, lunkov zmny, listovho pedbrda apod. Potem zkladnch platin je dan

50

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

i velikost pouitho vzoru. Stda stroje tedy mus bt beze zbytku dliteln potem nit ve std vzoru.
Elektronick akrov stroj

Zkladem elektronickho akrovho stroje je modul, je zajiuje elektronick ovldn zdvihovho mechanizmu. Modul je umstn na pstupnm mst v rmu stroje. Vysok vrobn rychlost je vsledkem kombinace elektronickho ovldn volby a pevodu pohybu na zdvihov mechanizmy. Vechny elektronick akrov stroje pouvaj kladky, otevenho prolupu a zdvinch r. Popis innosti elektronickho akrovho stroje (obr. 43): 1. Spodn prolup: Platina b je ve sv nejvy poloze zachycena hkem d proti elektromagnetu h. 2. Spodn prolup: Platiny b a c se ovldaj noi g a f. Pohybuj smrem nahoru a dol nebo naopak. Kladka vyrovnv pohyb obou platin. 3. Spodn prolup: N g pi svm pohybu nahoru zved platinu c do polohy proti elektromagnetu. Pokud vzor nevyaduje innost magnetu platina c se zachyt v hku. 4. Zmna prolupu: Platina c je zachycen hkem e. Platinu b a souasn zdvinou ru s nitnkou zved pomoc kladky n f pohybujc se smrem k magnetu. 5. Horn prolup: Platina c je stle zachycena na hku e. Platinu b zved n f do ve hku d v postaven proti elektromagnetu. Vzor rozhoduje o innosti elektromagnetu. Pokud nen pivedeno elektrick napt, platina b se nezachyt do hku d. 6. Horn prolup: Platiny b a c zstvaj zaveny na hcch d a e, noe g a f se pohybuj nahoru nebo dol. Elektromagnet ovld pohyb modulu - pohyb platin, no, zaven platin na hky a pohyb zdvin ry prostednictvm kladky. Vsledkem konstruknho een je mal spoteba elektrick energie cca 350 W. akrov stroj m centrln mazn noov skn. Stroj je uloen v pouzde, kter jej chrn proti prachu.

elektromagnet hek platina n kladka

Obr. 43 Schma sekce elektronickho akru

51

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Elektronick ovldn umouje akrovmu stroji pesnou synchronizaci s tkacm strojem. Program je penen magnetickou pskou s kapacitou pro 53 000 prohoz, kter jsou uloeny na pevnm disku potae. Vzdlenost od adnice in 935 mm, co zajiuje stabilitu a minimalizuje vibrace. Novinkou elektronickho akrovho stroje je akrov stroj Unished. Jedn se o pozitivn akrov stroj bez zdvinch r. Zkladem stroje jsou listov pruiny, na kterch jsou pipevnny nitnky. Programov zenm prohbnm listovch pruin dochz k nucenmu pesouvn do horn nebo spodn polohy prolupu.
Kontroln otzky 1. Co je prolup a jak jsou hlavn parametry prolupu? 2. Jak se pouvaj vaky u vakovho prolupnho stroj? 3. Jak souvis tvar vaky s vazbou? 4. Jak zkladn mechanizmy m listov stroj? 5. Vysvtlete princip dvojzdvinho listovho stroje? 6. Popite funkci akrovho stroje. 7. Popite funkci elektronickho akru.

52

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

3.4 Prohozn mechanizmy


Prohozn mechanizmus zajiuje zanesen tku prolupem z jedn strany tkaniny na druhou. Mechanizmy zanen tku pat k zkladnm mechanizmm tkacch stroj. Existuj dva zkladn systmy (obr. 44): lunkov tek je navinut na cvkovm tlese (kaneta, vyt, cvka) uloenm v lunku. Bezlunkov zsoba tku je na kov cvce a do prolupu je zanena zanaeem (skipec, jehla), mdiem (vzduch, voda) nebo setrvanost tku.

Obr. 44 Schma systm zanen tku

Poznmka Konstrukce bezlunkovch tkacch stroj vychz z vvoje a poptvky po tkacch strojch. Vvoj tkacch stroj je mon charakterizovat tymi etapami: 1. mechanizace z runho provazovn nit se pelo na mechanick stav a pozdji na automatick stroje. Bhem tto etapy se postupn lovku odebrala fyzick prce a penela se na stroj.

53

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

2. Zmenovn a odlehovn prohoznch element z prohozu lunku nejdve vvoj smoval k zmenen a odlehen prohoznho elementu. Od lunku se pelo ke skipci pot ke kapce vody a nakonec k proudu vzduchu. Snenm hmotnosti prohoznho prvku se snily nroky na prohozn sly a namhn mechanizm, co podstatn zvilo vkon tkacch stroj. 3. Kontinualizace tkacho procesu snaha o nepetrit pohyb pi tkan. Kontinualizaci pin vceprolupn stroje, na nich obh zanae i praz probh nepetrit. 4. Clem je sejmout z lovka nejen fyzickou prci, ale i prci obslunou i opakujc se prci psychickou. K naplnn cle pomh vyuit pota k zen vroby, nhrada operac automaty, ppadn v kontrole kvality nahradit lidsk oko CCD kamerou. Vechny jmenovan etapy souvis s vvojem spolenosti, stavu techniky a spotebou textili.

3.4.1

Prohozn mechanizmy lunkovch tkacch stroj

Prohoz lunku

Na tkalcovskch stavech udluje lunku pomrn znanou rychlost (v) prohozn stroj. Prohoz lunku vyaduje znan mnostv energie, zpsobuje hluk a otesy stavu. Sousti prohoznho stroj se opotebovvaj a vyaduj ast sezen. lunek pi prletu prolupem pedstavuje voln tleso veden pouze paprskem a lunkovou drhou. Pohyb lunku je sloit. lunek se pohybuje jednak spolu s bidlem, jednak vzhledem k bidlu z jedn strany na druhou. Energie spotebovan na rozbh zanecch prvk je dna vztahem E = 1/2 m.v2. U lunkovch stav je nezbytn prohodit lunek prolupem. lunek m vysokou hmotnost (m), me vit i 1/2 kilogramu, zatmco tek pouze nkolik miligram. Nroky na mechanizmus prohozu jsou proto u lunkovch stroj velmi vysok. Prohoznm strojm se otiv pohyb klikov hdele mn v kvav pohyb prohoznch ramen. Rozeznvme klikov prohozn stroj a vakov prohozn stroj. lunkov prohoz je charakteristick tm, e zsoba tku je uloena v lunku. lunek je v jednotlivch tkacch cyklech stdav prohazovn zleva doprava a zprava doleva. tek je stahovn pi prohozu z tkov cvky uloen v lunku. Do prolupu se lunek zan prohoznm ramenem, kter lunku udl siln rz a lunek pelet na druhou stranu tkaniny do lunenku, kde se ve opakuje. Prohozn vaka uruje pohyb prohoznho ramene. lunek je prohozen rychlost kolem 50 km/h na vzdlenosti cca 0,2 m a na druhm konci zabrzdn. Mechanizmy lunkovho prohozu pat svoj konstrukc mezi balistick.
Zanen tku lunkem lze rozdlit do tchto fz:

1. Zrychlen lunku z klidu na maximln rychlost, kterou lunek vstupuje do prolupu. 2. Fze volnho letu, kdy se lunek pohybuje prolupem a je brzdn tenm s osnovou, paprskem, tahem tku a odporem vzduchu. 3. Dolet do protilehlho lunenku se zabrzdnm lunku.

54

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Prohozn mechanizmus lunkovho stavu

U modernch lunkovch stroj se vhradn pouv mechanizm se spodnm prohoznm ramenem. Cel stroj je vytvoen z mechanizmu pro zrychlen lunku a stroj pro pm veden babky.

Obr. 45 Schma prohoznho mechanizmu lunkovho tkacho stroje

Prohozn vaka psob na kladku upevnnou na prohozn hdeli. Natoenm prohoznho hdele se pen pohyb na prohozn rameno prohozn pkou a thlem. Prohozn rameno s babkou prohazuje lunek prolupem. Pmoar veden babky zajiuje kloubov nebo kolbkov mechanizmus. Stejn mechanizmus je symetricky umstn i na doletov stran lunku, kter prohod lunek v nsledujcm tkacm cyklu. stroj na obrzku pracuje se stdavm prohozem, kter pravideln zan tek z jedn a druh strany stroje. U nkterch stav s lunkovou zmnou lze pout prohozu libovolnho, kter umouje nepravideln stdat smr prohozu.
Brzdn lunku Pi doletu lunku je nutn lunek zabrzdit. lunek je zabrzdn v lunenku, kde na lunek psob doletov zarka, kter sleduje zda lunek doltl sprvn do lunenku. V zadn sti lunenku je lunek dobrzdn pruinou. Pro zven brzdnho inku se pouvaj tlumie.

55

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Obr. 46 Brzdn lunku

Do roku 1962 pevaovaly lunkov tkac stroje. Nejvt vhodou lunkovch tkacch stroj jsou pevn okraje po obou stranch tkaniny. Dal vhodou je rozsah zpracovvan jemnosti linernch tvar, kter in 1 a 3 000 tex. Na lunkovch tkacch strojch lze zpracovvat nejrznj materily uhlkov vlkna, sklenn vlkna, drty, smsov pze, hedvb apod.
3.4.2 Prohozn mechanizmy bezlunkovch tkacch stroj

Jak ji vte na tkacch strojch se zan tek mezi osnovn nit lunkem, kter m zsobu pze pro vce ne jeden prohoz. Stroje se zanenm tku mechanickm elementem bez zsoby tku (jehlou, skipcem) nebo mdiem (vodou, vzduchem) oznaujeme jako tkac stroje. Tyto stroje se uplatuj v textilnm prmyslu asi od r. 1950.

!
Z technologickho hlediska mohou bezlunkov tkac stroje vyrbt tkaniny jednobarevn nebo vcebarevn. Mohou mt prolupn zazen vakov, listov nebo akrov. Tyto stroje maj nsledujc vhody: 1. Vy otky, tedy i vy vrobnost. 2. Zsoba tku je na kovch cvkch. Jejich vmna nen tak ast. Sniuje se pruhovitost tkaniny. 3. Dosahuje se vy produktivity prce. 4. Zanaee tku maj men rozmr. Prolup je ni a osnovn nit se mn namhaj. 5. Zmna barev tku je jednodu. 6. Hlunost je ni.
Jak je to s tkac rychlost? S rstem tkac rychlosti se obvykle e otzky spojen se snenm hmotnosti pohybujcch se st tkacho stroje. Sledujeme-li prohozn stroj stroje, ktermi jsou obvykle vystelovac zazen, sledujme i zmnu hmotnost prohoznch prvk:

lunek . hmotnost cca 500 g.. prohozn rychlost 10 m.s-1 skipec. 50 g.. . 40 m.s-1 voda. 10 g.. ..... 60 m.s-1 vzduch. < 1 g.. ..... 90 m.s-1 Snen prohoznch hmot znamen vdy vzrst prohozn rychlosti.

56

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Se zvyovnm tkac rychlosti tkacch stroj je nutn snit setrvan sly kvajcho bidla, tm i zt rmu tkacho stroje a jeho hnacho stroj. Vyaduj snen hmoty bidla a zkrcen mek, m se ztrc hybnost potebn k udlen praznho impulzu a tkac schopnost stroje kles. Hledaj se proto nov een stroj prazu. V poslednch letech se prosazuje praz pomoc rotanho paprsku, tvoenho soustavou otejcch se kruhovch lamel s praznmi nosy po obvodu. Zkracuje se vak trvn praznch pulz. Sledujeme-li dopady vysokch tkacch rychlost a nezbytnho odlehovn a sniovn hmotnosti prohoznch a praznch stroj zjistme, e dochz k zeslabovn stability procesu formovn tkaniny. Dochz ke zhoren struktury a vzhledu vyrbnho zbo. Vraznji se zde projevuj zmny parametr tkacho procesu pedevm v pechodovch oblastech jako je pi rozbhu a zastavovn stroje, zmny dynamiky systmu podvn osnovy pi dotkvn osnovnho vlu i zmny prosted (vlhkost, teplota). Vznikaj stle astji chyby ve struktue a vzhledu.

Poznmka: Zven spoteba tku na bezlunkovm tkacm stroji se pi jednom prohozu spotebuje dlka tku b1 = b + X [m], kde b je ka nvodu osnovy v paprsku, X je dlka tku penvajc tkaninu, tedy dlka tsn na obou stranch tkaniny a dlka odstihovanho odpadu na doletov stran. Poet cvek C spotebovanch za smnu (8 h) vypotme: C = 8 . 60 . a . b1 . T/103. M, kde T je jemnost tku [tex], M je hmotnost nvinu na cvce [kg], a otky stroje [min-1].

!
Kraje tkaniny u bezlunkovch tkacch stroj

U bezlunkovch tkacch stroj se zan vdy jedna dlka tku. V krajch tkaniny je tek ustien. Tm vznikaj na tkanin kraje, kter oznaujeme jako neprav. Pat to k nevhodm, nebo neprav kraje se mus zpevnit a i tak maj malou pevnost. Neprav kraje lze zpevnit nkolika zpsoby (obr. 47): perlinkovm provznm, zakldnm tku do tkaniny, zakldnm pdavn nit zanen tku ve tvaru vlsenky zatavenm tku slepenm tku apod.

Z dvod zanen urit dlky tku do prolupu a z dvodu dalho zpracovn (pravy) jsou tyto bezlunkov tkac stroje vybaveny odvjecm nebo odmovacm zazenm.
Obr. 47 Rzn proveden kraj tkanin

57

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Pivdn tku na bezlunkovch strojch

!
tek se pivd z kovch cvek. Stle vce se pouv zazen pro ppravu tku ped prohozem, kterm se tek sthne z kov cvky, vytvo se potebn zsoba pze a ta se zan do prolupu. Tato zazen ppravy tku se nazvaj dvkovae nebo odmovae.
Odvjee (dvkovae) pipravuj pzi do zsoby, ale neodmuj pesn dlku potebnou pro prohoz. Toto zazen pedevm sniuje namhn tkov pze pi prohozu a tak tm, e vytvoen zsoby staenm z kov cvky probh ni rychlost ne je zanen tku. Dvkovae mohou bt komorov nebo vlcovho typu (obr. 48).

1 - tek 2 - vodi 3 - brzdika 4 - rozvdc vodi 5 - ptlan koleko 6 - vodi 7 - odmovac kotou 8 - spirlov drka 9 - zub odmovacho kotoue 10 - snmac kotou 11 - vodi 12, 13 - pidrovac zazen 14 - trysky 15 - prohozn mdium

Obr. 48 Monosti snen namhn tkov pze Odmovae tku vytv zsobu pesn odmen dlky tku pro jeden prohoz (obr. 48). Odmovac zazen v prbhu jednoho pracovnho cyklu stahuje z kov cvky 1 tek, odmuje a pipravuje potebnou dlku tku k prohozu. tek se stahuje pes vodi 2, brzdiku 3, rozvdc vodi 4 k ptlanmu koleku 5 a vodii 6. Za vodiem 6 se tek vede do ozubu 9 odmovacho kotoue 7, prochz dalm vodiem 11 a pidrovacm zazenm 12 a 13. Za nm je veden napklad do trysky 14, do n se pivd prohozn mdium 15. Zkladem odmovacho zazen je odmovac kotou 7, kter m na povrchu spirlovou drku 8 a ozub 9. Pevod od hlavn hdele stroje na odmovac kotou je v pomru 3:1. Ve stejnm smru jako odmovac kotou 7 se ot snmac kotou 10. Tento kotou m pevod od hlavn hdele v pomru 4:1, a proto se ot vy rychlost. V prbhu odmovn tku pro 1 prohoz vykon odmovac kotou 3 otky, zatmco snmac kotou 4 otky. Snmac kotou tedy pedbhne kotou odmovac o jednu otku. Odmovae pouvme na tryskovch strojch.

58

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

3.4.2.1 Prohoz skipce Na tkacch strojch skipcovch je tek zanen zanaeem = skipcem, jeho elisti dr konec tku. Skipec pi prohozu thne tek za sebou. Skipec (obr. 49) m nejen mal rozmry ale i malou hmotnost, proto se prohazuje vy rychlost a skipcov stroje pracuj pi vych otkch.

1 tleso skipce 2 elisti skipce 3 tek 4 otevra


Obr. 49 Schma skipce

stroj pro zanen skipcem lze rozdlit dle konstrukce a smru zanen tku na: - mechanizmy s jednostrannm skipcem a jednostrannm zanenm (obr. 50), - mechanizmy s jednostrannm skipcem a oboustrannm zanenm, - mechanizmy s oboustrannm skipcem a oboustrannm zanenm.

1 kov cvka 2 brzdika 3 napna 4 podava 5 nky 6 kletina 7 lamely-veden skipce 8 skipec

Obr. 50 Princip zanen tku na skipcovm tkacm stroji Veden skipce Vzhledem k tomu, e skipec m malou hmotnost a je prohazovn znanou rychlost, mus bt v prolupu veden soustavou vodcch lamel (obr. 50). Lamely jsou upevnny na bidle a ped prohozem pi pohybu bidla do zadn polohy vstupuj do prolupu. Pi prazu lamely klesaj pod tkaninu. Lamely jsou v horn sti oteven, aby se z nich mohl tek ped prazem vysunout. Hlavn vvoj je spojen s ukldnm tku. Skipec je nyn o 30 % leh tj. 25g, pvodn 36 g. Zlehen skipce se doshlo pouitm uhlkovch vlken. Souasn vodc lamely, tzv. typu K, jsou pesazen, vytvoen ze dvou st. Zajiuj men namhn osnovy pi vytven prolupu.

!
Postup pi zanen tku tek se stahuje z kov cvky, prochz brzdikou a napnacm zazenm Pracovn cyklus

59

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

stroj s jednostrannm skipcem a jednostrannm zanenm (obr. 51) m 7 fz:


a). Naveden skipce do pracovn polohy. b) Zachycen tku v kletin skipce. c) Prohoz. d) Vracen kletiny smrem k okraji tkaniny na prohozn stran. e) Seven zanesenho tku u kraj tkaniny, uvolnn tku ze skipce. f) Ustien zanesenho tku, nvrat skipce mimopracovn drahou na stranu prohozu. g) Zaloen konc ustienho tku do nsledujcho prolupu. Obr. 51 Postup pi zanen tku na skipcovm tkacm stroji

Mechanizmy zanen skipcem pracuj s torzn ty (obr. 52), vinutou pruinou nebo s prohozem pomoc stlaenho vzduchu. Funkce mechanizmu prohazovn skipc, kdy se vyuv energie torzn tye, kter se napn (zakrucuje) vakovm strojm, je znzornna na obr. 53. Skipec 5 je prohazovn ramenem 3 uloenm na torzn tyi 1. Torzn ty je upevnna na rmu stroje v pouzde 2 a napn se ramenem 11, thlem a pkou 9. Na kladku psob vaka 12. Vaka je na hdeli 8, kter se pohn kuelovmi koly od hlavn hdele 7 stroje. Tlumen prohoznho stroj zajiuje olejov tlumi 15, resp. 16. 1 torzn ty 2 pouzdro 3 prohozn rameno 4 prohozn patka 5 skipec ve zvedai 6 otevra 7 hdel 8 vakov hdel 9 kolenov pka 10 oton ep 11 oton rameno 12 prohozn vaka 13 kolnko 14 kladka 15,16 hydraulick tlumi

Obr. 52 Prohozn stroj skipcovho stroje

60

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Napnn torzn tye a jej uvolnn je znzornno na obr. 53, kde je prohozn stroj znzornno v poloze po prohozu a ped prohozem. Otoenm vaky se bude pka pohybovat doprava a thlem se torzn ty nakrout tak, e se prohozn rameno nato do lev krajn polohy. Napnn torzn tye skon v moment, kdy je thlo s pkou v jedn pmce. V tto poloze zstv torzn ty pipravena k prohozu a do okamiku, kdy kladka vaky naraz na vstupek pky. Tm se sousti prolom, energie torzn tye se uvoln a dojde k prohozu skipce. Na vech skipcovch strojch se pouvaj dvkovae nebo odmovae tku. Nkter stroje jsou vybaveny systmem brzdiek regulujcch napt tku automaticky v zvislosti na hlu natoen hlavn hdele. Na skipcovch tkacch strojch se pouv pevn prohozn mechanizmus s torzn ty. Barevn zmna je maximln estibarevn a je ovldna elektronicky.

Obr. 53 Prohozn stroj s prohoznm ramenem v poloze napnn a uvolnn

3.4.2.2 Prohoz jehly

Na jehlovch tkacch strojch je tek zanen jednou nebo dvma jehlami pevnmi nebo ohebnmi, s pedvnm smyky nebo konce tku. tek se odebr z kov cvky uloen na stran stroje. Zanen jednou jehlou je nevhodn, nebo jehla kon jeden pohyb prolupem naprzdno a znamen ni vkon. Nevhodou zanen pevnmi jehlami je velk pdorysn ka a vt hmotnost. Z tchto dvod je efektivn zanen se dvma ohebnmi nebo pevnmi jehlami, kter si pedvaj konec tku uprosted prolupu.
Rozdlen jehlovch tkacch stroj:

Jehlov tkac stroje se zanenm tku Jednou jehlou S pedvnm Konce tku Smyky tku Zanaee 61 Dvma jehlami Bez pedvn

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Podle druhu jehel se tkac stroje jehlov dl na: Stroje s jehlami tuhmi (pevnmi, rapry) a Stroje s jehlami ohebnmi. Jehly tuh jsou tenkostnn trubky nebo tye obdlnkovho prezu. Nevyaduj v prolupu veden, nebo se jejich hlavice posouvaj po osnov a paprsku, kter je podepena litou podobnou lunkov drze. V ppad, e tek zanej ohebn psy jsou veden v prolupu soustavou vodcch lamel. Lev jehla zan konec tku do stedu prolupu, kde jej pevezme jehla prav a zathne jej do prolupu. Jehly pohn bubnov vaky. Prohoz tku dvma tuhmi jehlami s pedvnm konce tku je znzornn na obr. 54. tek se odebr z kovch cvek uloench na lev stran 1 stroje pes brzdiku osnovnch nit 2, elektronickou tkovou zarku 3 a barevnou zmnu tku 4, kterou podv do pedvac jehly 5. Stihacm zazenm 6 je tek odstien od kraje tkaniny. Pedn tku 8 se provd uprosted tkaniny, kde dojde k pedn konce tku jehlou pedvac 5 jehle pejmac 7, kter dokon zanesen tku. Zanesen tku je dokoneno jeho piraenm k elu tkaniny. 1 kov cvka 2 brzdika 3 tkov zarka 4 barevn zmna tku 5 stihac zazen 6 pedvac jehla 7 pejmac jehla 8 oblast pedn tku
Obr. 54 Zanen dvma jehlami s pedvnm konce tku

!
innost jehlovho tkacho stroje

Obr. 55 znzoruje pedn tku ve stedu tkaniny. Pedvn zajiuj dva rozevrae 3 a 4, ovldan vakami 1, umstnmi ve stedn sti t hdel 2 spojenmi se dvma pevodovmi sknmi. Pejmac jehla 5 doshne stedu o trochu dve ne pedvac jehla a je otevena rozevraem 3. Pedvac jehla 6 vlo tek do pejmac jehly a uzave se rozevraem 3. Rozevra 4 pot oteve pedvac jehlu a ta uvoln tek. Pejmac jehla 5 dokon prohoz tku a pejmac jehla je souasn vytaena z prolupu. V prbhu vkldn tku zstv prolup oteven a nen dn kontakt mezi tkem a osnovou. Seven tku pejmac jehlou se uvoln v moment, kdy dochz k prazu tku. Tm je tek spolehliv

62

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

uzaven v prolupu. Vkldn tku je nezvisl na uzavrn prolupu. Vznik nestejn dlky vkldanho tku a uvolnn tku z ela tkaniny je zcela vyloueno.

1 vaky 2 hdel 3,4 rozevrae 5 pejmac jehla 6 pedvac jehla

Obr. 55 Schma prohoznho str. jehlovho tkacho stroje s tuhou jehlou (tip-to-tip transfer)

Jehlov stroje se velmi rozily v textilnm prmyslu. Vhodou je jejich pouitelnost, univerzlnost a rychlost. Velkou pednost je snadn a spolehliv pedvn tku jehle. Rychlost jehly pi pedn tku je mal, tm je pro pedn tku dostaten dlouh doba. tek se navd pmo do drhy jehly. Pouitelnost jehlovch tkacch stroj je obdobn jako u skipcovch tkacch stroj. Dnes pevauj stroje s ohebnmi jehlami s pedvnm konce tku uprosted prolupu. Pohon jehel je realizovn ozubenm pevodem, kinetickm kloubem apod. Vyrb se stroje, kter umouj snadno vymnit jehly tuh za ohebn. Barevn zmna je a dvanctibarevn, elektronicky zen.
3.4.2.3 Prohoz mdiem

Na tkacch strojch se v tomto ppad tek zan proudem vzduchu nebo vody. Tyto stroje se nazvaj tryskov tkac stroje. Princip zanen: na tryskovch tkacch strojch je zsoba tku na kov cvce, umstn na lev stran stroje. Dlka tku potebn pro jeden prohoz se nejprve odm odmovacm zazenm, z nho se pak odebr pi prohozu. Do prolupu se tek zan proudem vzduchu nebo vody. Po zanesen a prazu tku se tek u kraje tkaniny nkami ustihne.
Prohozn stroj tryskovch tkacch stroj

Prohozn stroj tryskovch stroj tvo dv sti: - rotan odmovac zazen a - prohozn zazen pro tvorbu paprsku vody (tryska a erpadlo) nebo vzduchu (tryska, rozvod vzduchu), zsobnk vzduchu. Rychlost vzduchovho proudu v otevenm prolupu rychle kles, protoe vzduch unik mezerami mezi osnovnmi nitmi a zuby paprsku a tek nen spolehliv zanen. Rychlost vzduchu je nejvt na vstupu z trysky a se zvtujc se vzdlenost kles. Maximln ka prvnho tkacho stroje tm byla omezena na 45 cm. Ke snen rozptylu proudu vzduchu se 63

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

proto pouv speciln tvarovan paprsek se soustavou pomocnch trysek, kter vyrovnvaj bytek rychlosti zanenho tku nebo lamelovm kanlem (konfuzorem). Prolupn zazen je vnitn pracuje s drkovmi vakami.

!
innost tryskovho tkacho stroje (obr. 56) tek se stahuje ze dvou kovch cvek odmovacmi vleky konstantn rychlost a pedv dvma hlavnm tryskm 3. Vzduch se pivd z regulovatelnch ventil 7 do dvou zench ventil 6. Rychlost vkldn tku je udrovna pdavnmi tryskami 4, kter jsou umstny v intervalech nap paprsku. Pdavn trysky s hlavnmi tryskami jsou ovldny hlavnm procesorem 1, kter pejm informace z dcho terminlu 2. Podvn osnovy 8, snma napt osnovy 9, kontrola prolupu 10, tkov zarka 11 a osnovn zarka 12 jsou vechny ovldan hlavnm procesorem 1. Nky k odstien tku jsou mimo okraje tkaniny na prohozn stran tku. K napnn tku dochz odsvac hubic 5 umstnou na pedvac stran tku mimo kraj tkaniny.

1 hlavn procesor 2 dc terminl 3 hlavn tryska 4 pdavn trysky 5 odsvac hubice 6 zen ventil 7 regulovan ventil 8 podvn osnovy 9 snma napt osnovy 10 kontrola prolupu 11 tkov zarka 12 osnovn zarka
Obr. 56 Schma uspodn tryskovho stroje s pifukovacmi tryskami

Rozptylu vzduchovho paprsku se zabrn speciln upravenm (profilovanm) paprskem (obr. 57), kter pln stejnou funkci jako konfuzor. Sla psobc na tkovou nit lze popsat vztahem: . . d . l (Va Vw), kde - hustota vzduchu - koeficient ten na tku l, d dlka a prmr pze Va, Vw rychlost vzduchu a tkov pze Kdy d l je konstantn, kombinovan inek pdavnch trysek a vzduchovho tunelu paprsku, zstv na hodnot Va. Poet pdavnch trysek zvis na ce vyrbn tkaniny. Nap. pi i 190 cm bude 28 pdavnch trysek 6 trysek na pedvac stran tku s rozte 37 mm a zbylch 22
Obr. 57 Profilovan paprsek

64

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

trysek umstnch s rozte 77 mm. Pi rychlosti tkacho stroje 700 tk za minutu probhne zanen tku za 0, 086 sekund. Stroje na vroby se vyznauj ikmm uspodnm tkac roviny. ikm rovina je vhodn z hlediska obsluhy, protoe umouje pehled po osnov a snadn navdn petrench nit. Osnova se vede z osnovnho vlu, kter je uloen vzadu nad zboovm vlem. Osnova se vede pes pevnou svrku a odpruenou svrku do tkac roviny, kde prochz lamelami osnovn zarky, listovm brdem a paprskem. Tkanina se odvd pes prsnk, kter tvo pevn nebo oton uloen trubka. Za prsnkem je tkanina odtahovna tanm vlcem, vede se kolem ptlanho vlce, mezi napnacmi tyemi a navj se na zboov vl. U vodnch tryskovch stav je krom lisovacho vlce prsnk dut trubka se trbinou. Z trubky se odsv vzduch a strhv s sebou z tkaniny vodu. Pneumatick a hydraulick tkac stroje umouj pout vech typ prolupnch zazen vetn akrovho stroje. U hydraulickch tkacch stroj se pouv maximln dvoubarevn zmna tku. Na pneumatickch strojch lze vyrbt frot tkaniny a tak se zanaj uplatovat ve vrob technickch tkanin. Umouj osmibarevnou zmnu tku. Konkuruj v sortimentu, kde se dve vhradn pouvaly jehlov a skipcov tkac stroje.
3.4.3 Vceprolupn tkac stroje

Na vceprolupnch tkacch strojch se souasn vytv nkolik prolup najednou. V souasn dob dolo k uplatnn vceprolupnho stroje, kter vznikl zdokonalenm patentu podanho ji v roce 1955 firmou Gentilini. Znm vcarsk vrobce tkacch stroj Sulzer Rti seznmil veejnost s novm tkacm strojem s typovm oznaenm M 8 300 v r. 1995, jeho vkon je mnohonsobn vy ne u dosavadnch nejvkonnjch stroj.
Technick parametry stroje: Vkon v metrech zanesenho tku: Zpsob prohozu tku:

Paprskov ka: Vazba: Dostava osnovy: Rozsah dlkov hmotnosti pze: Kraje tkaniny: Prmr osnovnho vlu: Doba vmny osnovnho vlu: Zboov vl:

5000m/min nzkotlak vzduchov souasn ve vce prolupech 190 cm pltno, kepr 2/1 do max. 32 nit/cm 15 a 60 tex zpevnn perlinkovou vazbou 1 600 mm 15 20 minut velkonbal

Prolupy jsou vytvoeny na tkacm rotoru (obr. 58) s prolupnmi lamelami s klnovitm zezem pro osnovn nit a otvorem pro prohoz tku. Lamela pro praz tku je uspodna uprosted mezi prolupnmi lamelami.

65

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

1prohozn lamela

2prazn lamela

Obr. 58 Schma uspodn vceprolupnho tkacho stroje

Souasn prohoz vce tk se provd ve tyech prolupech souasn, nzkotlakm vzduchem, rychlost 20 a 25 m/s (u jednoprolupnch vzduchovch tkacch stroj 70 m/s). Zboov vl a do prmru 2 000 mm je umstn mimo nebo pod strojem. Okamit stav petrhy osnovy nebo tku se za provozu zobrazuje na obrazovce. Petrhy tku na tkovch cvkch v sti ped prohoznm zazenm se odstrauj automaticky. Vtinu pohon realizuj individuln pohony s elektronickm zenm a synchronizac. Podstatn se snily vibrace. Textiln prach vznikajc ve tkacch mechanizmech se odsv, ke tkacmu rotoru se pivd klimatizovan vzduch.
Kontroln otzky 1. Prohozn mechanizmy tkacch stroj. 2. Jak jsou fze lunkovho prohozu? 3. Ze kterch funknch celk se skld lunkov prohozn mechanizmus? 4. Jak jsou fze skipcovho prohozu? 5. Kter mechanizmus prohozu je nejpouvanj u skipcovch tkacch stroj? 6. Jak rozdlujeme jehlov tkac stroje? 7. Jak jsou vhody jehlovch tkacch stroj? 8. Jak jsou vhody a nevhody tryskovch prohoz? 9. Uvete princip tryskovho prohozu. 10. Princip zanen tku u vceprolupnch tkacch stroj. 11. Jak jsou vhody a nevhody jednotlivch zpsob zanen tku?

66

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

3.5 MECHANIZMUS PRAZU


stroj k zanen a prazu tku se skld z bidla, prohoznho stroj a z stroj tkov zmny. tek, kter se do prolupu zanese prohoznm mechanizmem, se mus pemstit k elu tkaniny. Praz lze provst pi uzavenm nebo otevenm prolupu (obr. 59).

!
Obr. 59 Praz v otevenm a uzavenm prolupu

Zatkan tek je nutn pirazit dostaten siln, avak bez nraz. Je nezbytn, aby se bidlo pohybovalo ze zadn vrati do pedn a zpt co nejplynuleji. Nedodren tto podmnky zvyuje namhn mechanizmu pro pohyb bidla a tm i jeho opoteben. Celkov zdvih bidla m bt co nejmen. Zlep se tm kinematick podmnky provozu tkacho stroje a zmen opotebovn nit odrem o paprsek. m vy maj bt otky stroje, tm krat mus bt klidov poloha bidla v vratch a tm rovnomrnji se mus bidlo pohybovat.
sti bidla Bidlo se skld ze dvou mek, pravho a levho. Meky nesou lunkovou drhu s drkou pro uloen paprsku (obr. 60). Horn vazba paprsku je upevnna ve vku paprsku neboli slupce. Doln konce mek jsou uloeny na epech bidla, kter mohou bt uspodan v postranicch stroje. Kolem ep kve cel bidlo dopedu a dozadu. Bidlem pohybuje klikov hdel stroje. Na klikch jsou nasazeny ojnice. Otenm klikov hdele tkacho stroje dostv bidlo nucen kvav pohyb. Na prbh pohybu bidla (CD) m vliv pomr dlky kliky (AB) k dlce ojnice (BC) a poloha klikov hdele vzhledem k bidlu (AD), obr. 60.

67

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Obr. 60 Schma uspodn praznho mechanizmu Paprsek kolem paprsku je udrovat osnovn nit v uritch vzdlenostech od sebe, vst zanae a piret zatkan tek k elu tkaniny. Paprsek se skld ze ttin, mezer a zub. Vzdlenost ttin od sebe je dna potem a tloukou osnovnch nit. m vce je v osnov nit, tm hust mus bt paprsek. Hustota paprsku se oznauje slem, kter udv poet zub na 10 cm a je obvykle vyraeno na sloupku paprsku. Paprsky jsou normalizovan. Dlka ttin a tm i vka paprsku je urena vkou zanaee, hloubkou brda a vkou prolupu.

slo paprsku se vypot z celkovho potu nit osnovy, ze e osnovy v paprsku a z nvodu nit do paprsku. Nvod nit do paprsku zvis na dostav, sle pze a asto i na vazb. Na nvod m vliv namhn osnovy odrem. m jemnj je paprsek, tm lep je vzhled tkaniny, zvyuje se vak i ten osnovy o paprsek. Vdy vak mus nit hladce projt zubem paprsku. Poznmka Vpoet paprsku Pklad 1: M se tkt osnova s 2600 nitmi, naveden v i 180 cm. Nvod 4 nit do zubu. Celkov poet nit x 10 2 600 . 10 slo paprsku = = = 36,1 ka nvodu x nvod 180 . 4 Nejbli normalizovan slo paprsku je 36. Je-li vak rozdl mezi vypotenm slem a normalizovanm slem pli velk, je nutn pepost i nvodu. Pi volb jinho sla paprsku ne sla vypotanho se mus postupovat velmi opatrn, nebo tm ovlivujeme hmotnost ren tkaniny i jej vlastnosti pi prav.
Pklad 2: Celkov poet nit je 4000, ka 180 cm. Nvod 3x4 niti, 1x6 nit a 2x5 nit do zubu paprsku. V 6 zubech bude 28 nit. 4 000 . 6 . 10 slo paprsku = = 47,6 28 . 180 Normalizovan sla jsou 45, 48 a 50. Pouijeme-li paprsku slo 45, zmn se e na: 180 . 47,6 = 190,4 cm 45 paprsek slo 50 dv i 180 . 47,6 = 171,3 cm 50 Z pkladu je zejm vliv sla paprsku na i tkaniny, a tm i na jej hmotnost a ostatn vlastnosti.

68

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Pklad 3: Dostava tkaniny e 180 cm je 216 tk na 10 cm. Jak se zmn dostava pi i 190 cm? 216 . 180 = 204 tk na 10 cm 190 Celkov poet nit se vypot podle vzorce: slo paprsku x nvod x e =c. p.n 10 Podle prvnho pkladu : 36,1 . 4 . 180 = 2 600 nit 10

!
Praz tku
Praz tku a tvoen prolupu, jsou hlavnmi initeli, kter zpsobuj namhn nit pi tkan. Pi tkan vtiny tkanin je napt nit zpsoben prazem vy ne napt pi tvoen prolupu. tek je paprskem piren k ostatnm ji zatkanm tkm. Piraen tek, ani urit poet pedchzejcch ji zatkanch tk, nemus zaujmat definitivn polohu ve tkanin. Prazem se zatkan tek pitlauje k ostatnm tkm. Dostava tkaniny se tlakem paprsku me zvtit. Pi oddlen paprsku od ela tkaniny se mohou tky opt od sebe oddlit, oddaluje se i posledn piraen tek. Toto oddlen tk je tm men, m jsou tky dle od ela tkaniny. Urit poet tk na ele tkaniny, kter maj nestabiln polohu, mohou zpsobit pruhovitost, tvoit tzv. prazov pruh. Vzdlenost, o kterou se vrt elo tkaniny po oddlen paprsku z pedn vrati, oznaujeme jako vrat ela tkaniny. K usnadnn prazu vede i zmna prazovho hlu, tj. hlu, kter svr paprsek v prazu s tkaninou. Vlastn praz tku se provd paprskem, kter m na tkacm stroji tyto funkce: - Pir nov zanesen tek, - Vede osnovn nit, - U lunkovch a nkterch bezlunkovch stroj vede lunek nebo zanae spolen s dalmi vodcmi elementy prolupem. Samotn praz tku lze provst nkolika zpsoby: - Paprskem umstnm na bidle, - Rotanm lamelovm paprskem (vceprolupn tkac stroj ), - Samotnm zanaeem, - Ojehlenm kolekem (kruhov tkac stroje).
Obr. 61 Vakov prazn mechanizmus

69

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

K pohonu bidla se pouv ty nebo estilennho mechanizmu, vakovho mechanizmu nebo specilnho mechanizmu. Pohon tylennho kloubovho mechanizmus je odvozen od hlavn klikov hdele. S bidlem je hlavn hdel spojena klikou a ojnic. Klika kon rotan pohyb uren otkami hlavn hdele. Ojnice kon obecn pohyb, jm se mn rotace kliky na vkyv bidla. Meky bidla nesou lunkovou drhu a paprsek. U tkacch stroj pro vrobu tkch bytovch textili se pouv estilennho kloubovho mechanizmu, kter zajiuje za jednu otku hlavn hdele dvojit praz.
Vakov prazn mechanizmy (obr. 61) se pouvaj u bezlunkovch tkacch stroj, kter pracuj pi prohozu s bidlem zastavenm v zadn vrati. Tvarem vaky se doshne potebn klidov polohy pro prohoz. Tvar vaky snmaj kladky a jejich pohyb se pen na mek bidla.

Kontroln otzky
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Jak vznam m prazn mechanizmus? Jak funkce pln na stavu paprsek? Co rozumme slem paprsku a jak jej vypotme? Jak jsou poadavky na prazn mechanizmus? Jak rozdlujeme mechanizmy prazu? Jakou zvltnost m pouit vakovch mechanizm? Co je prazov pruh a vrat?

3.6 Vzorovn tkem


Jednm ze zpsob vzorovn tkaniny je pouit rznch tk ve tkanin. tky se mohou od sebe liit barvou, jemnost, zkrutem apod. Zmna umouje jejich stdn. Stdn tk zajiuje zazen oznaovan tkov zmna u bezlunkovch tkacch stroj a lunkov zmna u lunkovch tkacch stroj. Poznmka M-li se tkt vce ne jednm lunkem u lunkovch tkacch stav, je k tomu zapoteb tkov lunkov zmny. Zmna umon stdn lunk s tky rzn barvy nebo druhu pze, a tm vytvoen tkanho vzoru. asto se vak pouv lunkov zmny i pi tkan jednou barvou, kter se tk se temi nebo i vce lunky. Dvodem je snaha rovnomrnho rozloen nestejnomrnch tk, nestejnomrnost pze a dosaen lepho vzhledu tkaniny. U lunkovch stav lze mnit tkovou cvku nebo lunek (lunkov zmna).
lunkov zmny tvo tyto mechanizmy: - ovldac stroj, kter d innost zmny, - rozvodov stroj, kter podle impulz dcho stroj nastav urit lunek proti lunkov drze a - lunenky, kter nesou tky.

70

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Podle potu lunenk rozliujeme zmny jednostrann nebo oboustrann. Podle potu sknk ve lunenku rozeznvme dvou, ty, pti nebo estiskkov zmny. Podle monosti pohybu lunenku rozeznvme lunenky omezen, u nich se lunenk me pohybovat pouze nap. o jednu skku nebo libovoln. Hnac mechanizmus me bt excentrov nebo klikov. lunenky mohou bt oton, stoupac nebo posuvn.
Hackingova zmna

K nejstarm zmnm pat pro svou jednoduchost stle pouvan zmna Hackingova (obr. 62). Pro tyskkov lunenk m dva excentry, mal e a velk E, uloen na sob. Na velkm excentru je objmka s thlem, kter pkou ovld stoupac lunenk. Mal excentr zved lunenk o jednu skku, velk o dv skky. Poloha excentr pro jednotliv skky je znzornna na obr. 62. Zmna se d samostatnmi kartami nebo pkovmi pevody od zlonch platin listovho nebo akrovho stroje. Excentry se natej nezakreslenmi ozubenmi koly.

Obr. 62 Hackingova lunkov zmna

Pohon lunkov zmny je rzn a zvis na vrobci. Nejrozenj pohon je Hackingova zmna. Jejm zkladem jsou dva nestejn velik excentry. Excentr malho prmru je pevn uloen na hdeli. Velk m dvojnsobn zdvih a je oton uloen na malm excentru. Vzjemn poloha obou excentr uruje, kter lunenk je ve tkac rovin. Pohyby obou excentr se staj nebo odetaj a vsledn pohyb se pen na objmku thla. Thlo 1 je spojeno s jednoramennou pkou 2, kter ovld ty lunenku 3. Excentr malho prmru provd zmnu o jednu skku, excentr velkho prmru o 2 skky. Je-li proti lunkov drze nastavena 1 skka, smuj oba excentry dol (poloha a). Nato-li se pouze mal excentr o pl otky nahoru, zvedne s sebou i excentr velkho prmru a lunenk se zvedne o 1 skku. Proti lunkov drze se nastav druh skka (poloha b). Stoj-li vak excentr malho prmr a velk se oto o 1/2 otky nahoru, zvedne lunenk o dv skky, tj. do pracovn polohy se pivede 3. skka (poloha c). Pro nastaven 4. skky (poloha d) se mus natoit oba excentry, jejich pohyby se staj. Porovnnm jednotlivch poloh excentr zjistme, e: - natoenm excentru malho prmru nastane zmna bu z 1 skky na druhou nebo ze tet na tvrtou a naopak, - nato-li se pouze velk excentr, zamn se bu 1. skka za 3. nebo 2. za 4. a naopak, - nato-li se oba dva excentry, zamn se bu 1. skka za 4 (pohyby se staj) nebo ze 2. na 3. (pohyby se odetaj) a naopak.

71

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

Automatick tkac stroje maj zmny pouze stoupac, pevn jednostrann s libovolnm poadm prohazovanch lunk. dc mechanizmus pracuje podle barevnho vzoru, urenho vazbou. stroj me bt samostatn nebo se pouije platin listovho i akrovho stroje, vylennch pro funkci zmny.
t k o v z m n a na b e z l u n k o v c h t k a c c h s t r o j c h

Na bezlunkovch tkacch strojch se pouv barevnch zmn s podavai, kter pivdj tek z cvek do zanaee. Na rozdl od lunkovch zmn zde vtinou neomezuj pracovn rychlost tkacch stroj. Na bezlunkovch tkacch strojch se tkov zmna skld z mal cvenice (kov cvky s rznmi nitmi), z vlastnho mechanizmu zmny a pohonu. Tato zmna se bn pouv na skipcovch a jehlovch tkacch strojch. U tryskovch tkacch stroj je navc vmnn odmovac zazen a trysky.
tkov barevn zmna na skipcovch strojch U skipcovch tkacch stroj jsou skipce s rznmi tky uloeny na obloukovm segmentu. Funkce zmny se d bu kartovm psem nebo etzem s rzn vysokmi lnky, samostatnm dcm kartovm strojm s kartovm psem nebo kartami listovho stroje. Pklad tybarevn tkov zmny je znzornn na obr. 63. tek je skipci 1 pedkldn tymi podavai 2 posuvn uloenmi v drkch segmentu zmny 3. Podavae tku pro jednotliv barvy jsou oznaeny a, b, c, d. Segment zmny m vlcov tvar a pedstavuje se ozubenm segmentem 4, uloenm na hdeli 5. Hdel m na zadnm konci rameno 6, na kter psob lnky dcho etzu 7. Ptlak ramena 6 k dcmu etzu zajiuje pruina 8. Vy nebo ni vstupek lnku zpsob natoen hdele 5, a tm i nastaven podavae tku s danou barvou proti skipci. dc etz se pravideln posouv pomoc ozubench kol 9, 10, maltzskho ke 11 a kotoue 12 s epy 13. U souasnch stroj je barevn zmna ovldan krokovm motorem zenm programem od mikroprocesoru.

1 skipec 2 podvae 3 drky segmentu zmny 4 ozuben segment zmny 5 hdel 6 rameno hdele 7 dc etz 8 pruina 9,10 ozuben kola

Obr. 63 tybarevn tkov zmna skipcovho tkacho stroje

Na jehlovch strojch se tek zavd pmo do drhy jehly tzv. podavai tku .

72

3.

KAPITOLA MECHANIZMY TKACCH STROJ

3.7 Vkony vybranch tkacch stroj


O vvoji tkac techniky svd neustl zdokonalovn vrobnch princip, vyvjen novch princip a zvyovn vkon stroj. Porovnnm dosaench vkon tkacch stroj v poslednch tyech letech zjistme, e u vceprolupnch stroj se zvil tkov vkon o 1890 m.min-1, u pneumatickch tryskovch stroj o 332 m.min-1, u hydraulickch tkacch stroj o 390m.min-1. U jehlovch tkacch stroj o 85 m.min-1 a u skipcovch tkacch stroj o 30 m.min-1. V souasn dob se pohybuje tkov vkon tkacch stroj v rozmez jak uvdm v nsledujc tabulce.
Maximln vkony vybranch tkacch stroj (r. 1999) Vceprolupn tkac stroje Vrobce Typov oznaen tkov vkon [m.min-1] SULZER TEXTIL M 8300 6 088 Pneumatick tkac stroje TSUDAKOMA ZAX-190-2C-4S 3 222 PICANOL Omni-4-P 380 2 721 DORNIER LWV 8/J 2 520 TOYODA JA2S-390DE 2 340 SOMET/SUL. TEST CLIPPER 3400/25200 2 363/2900 Hydraulick tkac stroje TOYODA LW1F-190CS-EF-602 2 890 TSUDAKOMA ZW405C-190-1C-4S 2 720 TRUSTFIN CZECHO 190 1 183 Jehlov tkac stroje SOMET Super excel HTP 3600 1 505 VAMATEX Leonardo h 3200 1 440 PICANOL Gamma 4-R 340 1 372 SULZER TEXTIL G6300 B200 N8 SP20 1 330 Skipcov tkac stroje SULZER TEXTIL P 7300 B390 N2 EP R D1 1 400 TEXTILMASH STB U2 220 D 1 080 Poznmka: pracovn e tkacch stroj skipcovch, pneumatickch a hydraulickch se pohybuj od 170 do 190 cm. Jehlov tkac stroje se vyrb v pracovn i max 360 cm.

Kontroln otzky 1. Vysvtlete vznam lunkovch zmn. 2. Kter jsou funkn celky zmn? 3. Vysvtlete funkci Hackingovy zmny. 4. m je zena innost zmny? 5. Jak se provd tkov zmna u bezlunkovch tkacch stroj?

73

4.

KAPITOLA KONTROLA A ZEN TKACCH STROJ

4. KAPITOLA KONTROLA A ZEN TKACCH STROJ


Bezpenostn a pomocn zazen tkacch stroj Kontrola kvality tkanin Maximln vkony tkacch stroj

Se zvyovnm rychlosti tkacch stroj dochz ke zhoren struktury a vzhledu vyrbnho zbo. Vraznji se zde projevuj zmny parametr tkacho procesu pedevm v pechodovch oblastech jakmi je rozbh a zastaven stroje, zmny podvn osnovy pi dotkvn osnovnho vlu atp. Vznikaj stle astji rozbhov pruhy, relaxan pruhy, samovoln pruhy atp. Odchylky struktury tkaniny v dsledku zmn parametr tkacho procesu vyplvaj z rovnovhy vnjch a vnitnch sil a deformac ve tkanin a ze zmn rovnovnho stavu zpsobench sezenm tkacho stroje. Proto je nutn vnovat zvenou pozornost kontrole tkacho procesu. Proto se zvyuje pozornost setkatelnosti tkanin, komfortu obsluhy vce ne produktivit tkacho stroje. Na obr. 64 je znzornn schma mst automatick kontroly funkce tkacho stroje.

Obr. 64 Oblasti automatick kontroly funkce tkacho stroje

4.1 Bezpenostn a pomocn zazen tkacch stroj

K bezpenostnm a pomocnm zazenm tkacch stroj adme: lunkovou, ppadn skipcovou zarku, tkovou zarku, hleda tku, osnovn zarku, rozpnky, pojistky, ochrann kryty, potadla otek, svtelnou signalizaci, zazen pro sbr a zpracovn informac, optick zvora (nelze spustit stroj, kdy m obsluha ruce u paprsku).

4.

KAPITOLA KONTROLA A ZEN TKACCH STROJ

Zarky kolem zarek je zastavit stroj v ppad takov zvady, kter by mohla ohrozit kvalitu vyrbn tkaniny nebo pokodit mechanizmus stroje. tkov zarky slou k zastaven stroje pi petrhu tku. Pevn se pouvaj elektromagnetick a elektrooptick zarky. Zarky mohou bt oboustrann nebo stedov. Nejinnj jsou zarky stedov, kter zastavuj stav ped prazem. Dnes je vtina stroj vybavena systmem automatickho vyprn chybn zatkanho tku pi nedoletu nebo petrhu tkov nit. Osnovn zarky zastavuj stroj pi petrhu osnovn nit. Mohou bt lamelov, elektrick, optickoelektrick. Lamely jsou navleeny na jednotlivch osnovnch nitch v prostoru mezi osnovn svrkou a brdem . Pdem lamely pi petrhu osnovn nit se uvede do innosti mechanizmus zarky, kter stav zastav. Kontrola popoutn osnovy a navjen tkaniny

Kontrola popoutn a navjen tkaniny je dnes samozejmost, rovn i registrace otek klikov hdele (poet zanench tk), men utkan dlky tkaniny, men napt osnovnch nit, kontrola tku pi prohozu atp.
Svteln signalizace

Signalizace rznobarevnmi svtly usnaduje uren poruchy, jestlie se stroj zastavil. Napklad pi dvoubarevn signalizaci udv jedno ze svtel poruchu v osnov, druh v tku.
Zazen pro sbr dat a zpracovn informac

Modern tkalcovny jsou vybaveny zazenm, kter snm daje o innosti zarek a potadel, zaznamenv je a samoinn zpracovv do pehled. Pracovnci tkalcovny jsou tak stle informovni o prbhu vrobnho procesu.

Obr. 65 Schma kontroly centrlnm procesorem u skipcovch tkacch stroj

75

4.

KAPITOLA KONTROLA A ZEN TKACCH STROJ

Kontrola tkacho procesu jako systmu me bt provdna centrlnm procesorem, jak znzoruje obr. 65.
4. 2 Kontrola kvality tkanin

Kad zhoren kvality tkanin m ekonomick dsledky. Proto se kad podnik sna, aby jeho vrobky byly co nejkvalitnj. V prbhu vroby se provd technick kontrola vroby.
Vady tkanin

Hlavnm podkladem pro kontrolu kvality je norma, kter obsahuje nzvy, popisy a piny vzniku vad. Podle piny vzniku je mon vady tkanin rozdlit na vady vznikajc pi pprav materilu ke tkan, pi nesprvnm sezen nebo nedokonal funkci stroje. Nejastj problmy jsou s pruhovitost tkanin, kter vznik z nejrznjch dvod a je stle pedmtem vzkumn innosti. Postupem doby se zdokonaluj kontroln a zabezpeovac mechanizmy tkacch stroj.
Technick kontrola vroby Systm kontroly se mn podle druhu tkaniny, podle strojnho vybaven a velikosti podniku. Technick kontrola se obvykle provd jako kontrola mezioperan a kontrola vstupn. Mezioperan kontrola se zamovala na dodrovn konstrukn technologickch parametr vrobk a na pedchzen vzhledovch vad. Kontrola se provd podle podnikovch smrnic a vrobnch pedpis. Ve smrnicch se uvd zpsob, rozsah a etnost kontrol pro jednotliv operace. Kontrola ped tkanm po zaloen tkacho stroje osnovou, zatkn a vyvzn vech petrench osnovnch nit se utkalo nkolik centimetr tkaniny, zkontroloval se nvod osnovnch nit, dostavy a u peste tkanch tkanin poad barev tk. Zvltn pozornost se vnovala krajm tkaniny. Mila se ka nvodu v paprsku, ka hotov tkaniny a hustota tk.

Kontrola pi tkan - v prbhu tkan se tkaniny na strojch stle kontrolovaly. Kontrolu provdla tkadlena a seizova. Pi jakkoliv zvad se chyba oznaila na tkanin asto reklamanm lstkem, kter se vkldal pod rozpnku. Byl-li nutn zsah seizovae, zapsala se zvada do knihy oprav. Pi nsledujc kontrole se ovilo, jak byla zvada odstranna. Kontrola po tkan asto se kontrola provdla po vyjmut tkaniny ze stroje pedbnou kontrolou. Chyby v nvodu osnovnch nit nebo v poad prohoz, ppadn pouit nesprvnho tku, nejsou na stroji patrn. elem pedbn kontroly bylo zajistit rychl proveden npravnch opaten, nap. pi vzniku celokusov chyby, nebo pi hromadnm vskytu chyb. Vsledky se zaznamenvaly v kusovm lstku, tzv. prvodce.

Vstupn kontrola tato kontrola mla dvoj vznam: a) pedchzet vadm u dalch kus z tho stroje, b) klasifikovat zbo pro odbratele vslednou volbou jakosti. Pro kontrolu tkanin se pouvaly speciln stoly s dobrm osvtlenm. Byly vtinou vybaveny strojm pro pohyb tkaniny vped i vzad a midlem dlky tkaniny. Jednotliv vady se zaznamenvaly do prvodky kus tkaniny, kde byl t uveden rejstk monch vad.

76

4.

KAPITOLA KONTROLA A ZEN TKACCH STROJ

Podstatou klasifikace tkanin je stle ppustn poet vad na uritou dlku tkaniny.

Kontrola tkanin probh dnes automaticky. Jsou vyvinuty rzn druhy idel, kter jsou zkladem zdokonalovanch elektronickch zazen pro zjiovn vzhledovch vad na plonch textilich
Automatick kontrola textili

Automatick kontrola byla nejdve zavedena ve vrob papr a fli. Systmy kontroluj nap. papr pi rychlosti 360 m.min-1. Svteln bod o prmru 2 mm pebh nap psem papru s frekvenc 3 000 dk za sekundu. Kontrola textilie je vak obtnj vzhledem k velkmu mnostv druh vazeb a barev. Dnes se kontroln systmy zavdj do praxe velmi rychle. Systmy vyuvaj CCD kamer i laser a registruj chyby vt ne 0,1 mm. Elektronick zazen jsou nkladn, co zatm neumouje tak velk a rychl rozen. Jejich vhodou je, e zaznamenvaj tm 100 % chyb a dokonce ur jejich umstn.
Poznmka Novinkou jsou metody, kter umouj sledovat vady ve tkanin ji bhem tkan. Na prsnku tkacho stroje je umstna kamera, kter snm tkaninu v cel i a ve zvtenm mtku zobrazuje na monitoru. Systm umouje sledovat vady ve tkanin zpsoben nekvalitn pz a vady vznikl bhem tkan. daje je mon zskat i vytitn. Schma daj elektronickho kontrolnho systmu zobrazuje nsledujc tabulka. Datum: Zahjen vroby: Prmrn ka: Minimln ka: Maximln ka: Chyby Poet 1 2 3 4 Typ Plon Vertikln Horizontln Skvrna Zatek[m] 0,06 0,83 6,25 21,06 Konec vroby: Klasifikace Poet chyb Celkov dlka chyb: Dlka chyby [mm] 42 124 6 14 ka chyby [mm] 35 9 1225 3

Kontroln otzky 1. Uvete oblasti kontroly funkce tkacho stroje. 2. Vysvtli funkci zarek na tkacm stroji. 3. Co rozumme kvalitou tkaniny a jakm zpsobem ji kontrolujeme? kol Na pedloenm vzorku tkaniny provete rozbor tkaniny urete vazbu tkaniny, lc a rub tkaniny, smr osnovy a tku, setkn osnovy a tku, dostavu tkaniny po osnov a tku, rozpis snovanho vzoru, ez tkaninou, na jakm tkacm stroji lze uvedenou tkaninu vyrobit.

77

5.

KAPITOLA SPECILN STAVY

5. KAPITOLA SPECILN STAVY


Stavy na dvojit plye Stavy prutov Stavy smykov Stavy na vrobu perlinkovch tkanin Stavy kruhov Stavy stuhask Stavy pro technick tkaniny (drty, monofil atd.)

Speciln stavy maj vedle obvyklch stroj jet jedno nebo vce zvltnch, specilnch zazen umoujcch vrobu tkanin s efekty. Nejpouvanj speciln stavy jsou:

!
na dvojit plye, prutov, smykov, perlinkov, stuhask.
5.1 Stavy na dvojit plye

Dvojitm plyem nazvme dv souasn nad sebou tkan tkaniny spojen vlasovou osnovou. Tkaniny se od sebe oddluj noem pmo na stavu. Tkanina se skld z osnovy zkladn (vazn) a osnovy vlasov (obr. 66). Zkladn osnova tvo s tkem vlastn vrchn a spodn tkaninu. Me bt navinuta na jedinm vle, ale zpravidla se pouvaj vly dva. Z obou vl se vdy polovina osnovy odvd do tkaniny vrchn, druh do tkaniny spodn. 1 zkladn osnova 2 zkladn osnova 3 osnova vlasov 4 listy 5 paprsek 6 vrchn tkanina 7 spodn tkanina 8 n 9 bidlo 10 horn prolup 11 doln prolup 12 tkac listy 13 stl pro veden 14 pka 15 stl pro veden noe 16 noov ouptko 17 n 18 odvdn tkaniny
Obr. 66 Vroba dvojply

5.

KAPITOLA SPECILN STAVY

Hotov tkanina se na stavu rozezv noem, kter pojd zleva doprava a zpt v prbhu jedn otky klikov hdele stavu. Stl pro veden noovho ouptka m trojhelnkov profil s rybinovitou drkou. ouptko je na koncch pipojeno k tan e, veden po stranch stavu kolem kotou. Jeden z kotou dostv vratn pohyb od ozubenho segmentu vykyvovanho klikovm mechanizmem.

5.2 Stavy prutov

Na prutovch stavech se tkaj tkaniny s vlasem taenm nebo ezanm plyov koberce, nbytkov a dekoran tkaniny (tapestry, bukl, epingl) a tak tkaniny napodobujc koeiny (krymry, astrachny). Prutov stavy jsou tk dvouhdelov stavy se specilnm zazenm k zatkvn prut, tj. kulatch nebo plochch ocelovch drt, pes kter pevazuje vlasov osnova. Po zatkn se pruty vythnou a na povrchu zstanou smyky. Je- li na konci prutu nok, smyky se rozznou a na tkanin se vytvo vlasov povrch. Tkanina m osnovu vaznou, vlasovou a u velvet jet vplkovou. tky rozliujeme vrchn, kter le nad vplkovou osnovou, a spodn, kter le pod touto osnovou. Tkanina me bt ttkov, stdaj-li se dva tky vrchn, jeden spodn a jeden prut, nebo dvoutkov, std-li se jeden tek vrchn, jeden spodn a jeden prut. Vlasov osnova je u vzorovanch tkanin vedena z cvenice a navedena do akrovho brda. U jednoduchch tkanin me bt navedena do specilnho listu nejble u paprsku spolu s osnovou vplkovou. Pi tkan se pi zanen spodnho tku vytv dva prolupy, spodn pro zanesen tku a vrchn pro prut. Osnova vplkov i vlasov se zvedaj v tomto ppad souasn, avak vlasov osnova se zved o vku hornho prolupu ve ne vplkov. Nitnky tetho listu jsou zhotoveny tak, e maj dv oka nad sebou. Vrchn oko pro vlasov nit je mal, spodn oko (prolupn), je vysok 80-100 mm a jsou v nm naveden nit osnovy vplkov. Pi zanen vrchnch tk je prvn nebo druh list s vazn osnovou nahoe, tet list je dole, a tm je tak ve spodn prolupn rovin osnova vplkov a vlasov. Pi zanen spodnho tku se jeden z list s osnovou vazn sthne, druh se zvedne do stedn prolupn roviny a list tet se zvedne tak, e osnova vplkov je uprosted a osnova vlasov nahoe. Listy se zvedaj a stahuj pevody od drkovch vaek.

79

5.

KAPITOLA SPECILN STAVY

a pomr nit jednotlivch osnov b podln ez tkaninou (ttkov velvet) c schma dvojitho prolupu

1 osnova vplkov 2 osnova vazn 3 osnova vlasov 4,5 listy osnovy vazn 6 speciln list pro nit osnovy vlasov a vplkov 7 paprsek 8 osnova vazn 9 osnova vplkov 10 osnova vlasov 11 vrchn tek 12 spodn tek 13,14 listy osnovy vazn 15 speciln list pro osnovu vplkovou a vlasovou 16 bidlo 17 spodn prolup 18 lunek 19 horn prolup 20 prut

Obr. 67 Vroba tkanin na prutovch stavech

stroj pro zanen prut bv s klikovm mechanizmem. Prez prutu je kruhov nebo ploch, podle poadovan vky vlasu. Pi tkan je na stavu pouito podle dostavy 14 20 prut. Vdy prut nejbli ke tkalci se z tkaniny vytahuje a hned se zan do pslunho prolupu.

5.3 Stavy smykov

Smykov tkanina je provzan rypsem a na lci nebo po obou stranch m smyky vytvoen zdrhnutm smykov osnovy. Tyto tkaniny se pouvaj na runky, osuky, koupac plt apod. Smykov tkanina m osnovu zkladn (vazn), je je na stavu siln napnut a osnovu smykovou mlo napnutou. tky se zatkvaj v jist vzdlenosti od tkaniny. Mezera, kter se vytvo, se nazv nedoraz. Jeho velikost se d poadovanou vkou smyek. Vdy po tetm nebo tvrtm tku se skupina nov zatkanch tk piraz ke tkanin (pln praz). tky pitom sjedou po napnutch nitch osnovy zkladn a vezmou s sebou osnovu smykovou, kter na tkanin vytvo smyky. Pro ovldn zkladn osnovy se pouvaj dva listy umstn vzadu. Smykov osnova se navd do list nebo do akrovho brda ble paprsku. Podle poadovanho vzorovn se pouv prolupn stroj vakov, listov stroj nebo akrov stroj. Listy zkladn osnovy maj obvykle pohyb zen vakami.

80

5.

KAPITOLA SPECILN STAVY

a osnova vazn b osnova smykov c dlouh praz d paprsek 1 a 4 tky nleejc jedn smyce
Obr. 68 Schma smykov tkaniny

Tvoen nedorazu a plnho prazu je vyeeno obvykle odklopnm paprskem. Jeho poloha je pi krtkm a dlouhm prazu zena vakou a pkovmi pevody. Smykov efekty mohou bt souvisl nebo se stdaj s hladkou tkaninou. Vzorovat lze tak pestrobarevnm snovnm a tkem. T smykov osnova me tvoit smyky po jedn nebo po obou stranch tkaniny. Setkn zkladn osnovy in asi 6 %, u smykov osnovy 200 600 % v zvislosti na vce smyek.

5.4 Stavy na vrobu perlinkovch tkanin

Perlinka se tvo obtenm tku 2 osnovnmi nitmi. Osnovn nit, v podstat dv soustavy nit stojit (zkladn) a obtec nit (obr. 69). Stojit nit le vdy pod tkem, obtec nad tkem, a to jednou po lev, podruh po prav stran nit stojitch. Perlinkov vazba se me kombinovat s jinmi vazbami. Perlinkov vazba me bt vyuito ke zpevovn kraj nebo k tvorb tkaniny. 1 nit stojit 2 nit obtec 3 paprsek

Obr. 69 Perlinkov vazba

81

5.

KAPITOLA SPECILN STAVY

Perlinkov kraje Perlinkov nit jsou nasoukny na cvkch, vedeny otvory vodie a osnovnmi zarkami, pivdny do oek rotanho zapltae (obr. 70). Perlinkov nit se k podle smru oten rotanho zapltae, vzn a zptn chod jsou pln programovateln podle poadovan dostavy a konstrukce tkaniny. Petrhy pz jsou vznamn sneny. Zatmco jedna perlinka tvo okraj, druh zpevuje tkaninu.
cvky

Lamely osnovn zarky Paprsek Vodc oka

Rotan zaplta

Jehla

Obr. 70 Schma rotanho zapltae Perlinkov tkaniny Charakteristickm rysem perlinkov tkaniny je to, e osnovn nit neprochz tkaninou rovnobn (paraleln), ale jsou obteny v pru nebo skupinch mezi jednotlivmi tky.

Obtec osnovn nit

Stojit osnovn nit

Obr. 71 Vzhled perlinkov tkaniny

Zpsob ken tkovch a osnovnch nit znemouje vzjemn posuv vaznch bod. Perlinka je tvoena 2 listy vodcm a jehlovm. Poprv bylo tto perlinky vyuito na skipcovch stavech. Pi tvoen prolupu se paprsek a vodc ty pohybuj nahoru a dol. Zdvih je krat ne u obvyklho prolupnho stroj a je zen krokovm mechanizmem.

82

5.

KAPITOLA SPECILN STAVY

Princip tvorby perlinky Perlinkov nit se vedou otvory ve vodcm listu a stacionrn niti se vedou oky jehlovho listu. Tvorba prolupu - vkldn tku, vodc list se pohybuje nahoru a jehlov list s oky dol a perlinkov nit jsou nad oky stacionrnch nit (fze 1 a 2). Dle se vodc list pohybuje stranovm pohybem a perlinkov nit je na druh stran jehly jehlovho listu (fze 3). Potom se vodc list pohybuje dol a jehlov list nahoru, nsleduje oteven prolupu pro vloen novho tku (fze 3 a 4). Obten nit se provd vdy po vloen novho tku. Vsledkem tohoto pohybu je, e perlinkov nit le nad stacionrnmi nitmi (fze 5). Po vloen tku se pohyb opakuje avak v opanm smru.

Vodc list Jehlov list

Obtec nit

Stacionrn nit

Obr. 72 Jednotliv fze tvorby perlinkov tkaniny Fze tvorby perlinky (obr. 72)

1. fze Perlinkov niti prochz otvory vodcho listu. Stacionrn niti jehlovm listem. Prolup je oteven pro vloen tku. 2. fze Pro vloen dalho tku se vodc list pohybuje smrem nahoru a jehlov list smrem dol, a se perlinkov nit dostanou nad stacionrn niti. 3. fze Vodc ty s otvory se pohybuje stranovm pohybem a se perlinkov nit dostanou na druhou stranu jehly jehlovho listu.

83

5.

KAPITOLA SPECILN STAVY

4. fze Vodc list se pohybuje dol a jehlov list smrem vzhru. Vsledkem je, e perlinkov nit se polo pes stacionrn niti. 5. fze Prolup se oteve pro nsledujc vloen tku. Po vloen tku se proces opakuje ale opanm smrem. Tkaniny s perlinkovou vazbou jsou obvykle dk, prsvitn. Pouvaj se na zclony, jako tkaniny pro vyvn, jako druh podkladov textilie koberc (osnovu tvo POP psky, tek peden pze). Dal uplatnn nachz v zemdlstv, jako obalov tkaniny a nejrznj technick tkaniny.

5.5 Stavy kruhov

Na kruhovch stavech se tek zan nkolika lunky, kter se plynule pohybuj po kruhov drze. Zanen tku nkolika lunky najednou vyaduje souasn tvoen vce prolup v urit vzdlenosti za sebou. Kruhov stavy (obr. 73) jsou v podstat stavy vceprolupn. Kruhov stavy maj tyto spolen znaky: - lunek 2 se pohybuje po kruhov drze (vrobek m tvar dutiny hadice, pytle). - prolup se tvo ve tvaru postupujc vlny, listy jsou rozdlen do sekc, je se ovldaj vakovm strojm, - lunek nen prohazovn, nbr je unen konstantn rychlost. Pohon je bu mechanick (ozubenmi pastorky 1 nebo hnacmi kladkami), nebo elektromagnetickmi (rotujcmi elektromagnety, - tek se nepir paprskem najednou v celm kruhu, nbr postupn ihned po vloen do prolupu. Praz obstarv bu ostruha zanee, nebo ojehlen kotou 3. Stavy jsou maloprmrov nebo velkoprmrov. Pouvaj se k vrob pornch a prmyslovch vysokotlakch hadic o prmru 20 100 mm a pytl.

1 hnac kladka 2 kladka v lunku 3 ojehlen kotou

Obr. 73 Schma kruhovho tkacho stroje

84

5.

KAPITOLA SPECILN STAVY

5.6 Stavy stuhask

Mezi stuhask vrobky zaazujeme tkaniny od nejuch rozmr a zhruba do 50 cm ky. Stuhaskch vrobk je velk mnostv, jsou zastoupeny v ad prmyslovch obor. Ke stuhaskm vrobkm pat prdlov stuhy (atlasky), stuhy pouvan v odvn vrob k zaiovn a zpevovn okraj (paspulka, lemovka, zistka, poutkovka, pasovka, sametka), kloubounick stuhy, dekoran stuhy (adjustaka, hodnostenka, zloka, etiketovka), technick stuhy (izolan tkanice, kobercovka, popruh, knot), obinadla, prun stuhy apod. Podobn jako pi tkan na irokch stavech jsou i ve stuhastv snahy opustit zanen tku lunkem a nahradit jej strojm, je by dovolovalo dal zven vkonu. Z bezlunkovch stroj se ve stuhastv uplatnily pouze stavy jehlov. Podle potu stuh, kter se na stroji tkaj souasn, rozeznvme stavy jednochod a vcechod. Podle potu stuh tkanch souasn nad sebou rozeznvme stroje jednoetov a vceetov. Na stuhaskch strojch jehlovch se tek odebr z kov cvky a zan do prolupu jehlou ve tvaru vlsenky. V prolupu je tek zdvojen. Jeden kraj tkaniny je pevn, druh se zpevuje zachycovnm tkov smyky (obr. 74 A) nebo pletenm etzku (obr. 74 B). A zpevovn kraje zchytnou nit 1 tek 2 osnovn nit 3 jehla 4 zchytn nit 5 cvka

B zpevovn kraje etzkem 1 zanec jehla 2 podava tku 3 jazek 4 smyka tku
Obr. 74 Proveden kraj stuh

85

5.

KAPITOLA SPECILN STAVY

zanen tku u vzorovanch stuh

1 spodn jehla 2 vrchn jehla 3 pletac jehla


Obr. 75 Schma zanen tku jehlou Zanen tk vce jehlami

Pi vrob vzorovanch stuh se pouv zkladn tek pro tkan pdy a vzorov tek pro vytkvn motivu. Ke zven produkce se oba druhy tk zanej souasn dvma nebo temi jehlami. U rychlobnch jehlovch stroj jsou pi zatahovn smyky do prolupu kladeny velk nroky na pevnost tku. Proto jsou nkter stroje vybaveny odvjecm zazenm, kter pedem odvine z kov cvky potebnou dlku, a tek je tak vtahovn do prolupu s podstatn nim naptm.

Kontroln otzky 1. Popite princip vzniku dvojplyov tkaniny. 2. Nakreslete podln ez smykovou tkaninou a vysvtlete, jak se tvo smyky. 3. Vysvtlete, m se smykov stavy li od ostatnch tkacch stroj. 4. Jakm zpsobem lze vytvoit nedoraz? 5. Princip tvorby perlinkov vazby podle elu pouit? 6. Jak druhy stuhaskch vrobk znte? 7. Kritria rozdlen stuhaskch stav? 8. Princip tvorby kraj na stuhaskch jehlovch strojch.

86

6. KAPITOLA VPOTY

6.

Kapitola Vpoty
Vpoet spoteby materilu Vpoet hmotnosti 1 m2 a 1 bm tkaniny

6.1 Vpoet spoteby materilu Spoteba materilu udv mnostv pze, kter je potebn pro vrobu poadovan tkaniny. Spoteba materilu se vyjaduje v gramech na bn metr tkaniny nebo v kilogramech na vrobu 100 metr tkaniny. Spoteba materilu zahrnuje vlastn hmotnost pze ve tkanin a ztrty (odpad) pi vrob. Skuten spoteba materilu je o tyto ztrty vy. Ve povolenho odpadu se udv v procentech. Ztrty materilu pi vrob (odpad) vznikaj nejen pi pprav materilu ke tkan, ale i pi vlastnm tkan. Vznikaj napklad pi navazovn petrench nit, pi navazovn novho pote a kov cvky, pi vmn cvek na cvenici, pi hledn tku ve tkanin, pi prn tkaniny, pi zakldn a dotkvn vlu. Pinou vzniku odpadu mohou bt pokozen pote, vadn nvin na cvkch, zbytky nvin na cvkch a snovacch vlech ve lichtovn, vlivem kraj u bezlunkovch tkacch stroj. Ve povolenho odpadu zvis pedevm na druhu materilu, na jemnosti pze a jej prav. U rench pz bv procento ztrt ni ne u pz blench, barvench nebo skanch. Rovn u pz jemnjch bv procento ztrt men ne u pz hrubch. Spotebu materilu potme samostatn pro kadou barvu a duh pze. Vpoet spoteby pze vychz ze dvou zkladnch vztah pro hmotnost pze: Hmotnost pze = dlka pze v metrech . tex/ 1000 nebo Hmotnost pze = dlka pze v metrech . tex/ 1 000 . 1 000 [g] [kg]

Tex je slo pze, kter udv hmotnost 1 000 m pze v gramech.


I. Vpoet spoteby materilu v osnov

Spoteba osnovy zvis na celkovm potu nit, na jemnosti pze, na dlce tkaniny, na setkn osnovy a na mnostv odpadu. Spoteba osnovy v gramech na bn metr tkaniny [So] se vypot ze vztahu: So = cpn . (1 + so/100) . (1 + zo/100) . tex / 1 000 Kde: cpn celkov poet nit so - setkn osnovy [%] zo - celkov odpod (ztrty) osnovy pi vrob [%] tex - dlkov hmotnost osnovn pze

6. KAPITOLA VPOTY

Spoteba osnovy v kilogramech pro libovolnou dlku tkaniny [So] So = cpn . lt(1 + so/100) . (1 + zo/100) . tex / 1 000 . 1 000

Kde: lt dlka tkaniny v metrech. Chceme-li vypotat spotebu osnovy, nap. pro 100 m tkaniny, je hodnota lt = 100.

Pklady: 1. Vypotte spotebu osnovy v g/m, je-li cpn = 4 725, jemnost pze 7,4 tex x 2, setkn osnovy so = 10 % a odpad osnovy zo = 1 %.

Vsledn jemnost in 14,8 tex. So = 4 725 . 1,1 . 1,01 . 14,8/ 1 000 g/m Spoteba osnovy je 77,692 g/m.
2. Jak je spoteba osnovy pro 100 m tkaniny, je-li cpn = 8 700, slo pze je 133 dtex, so = 8,3 % a zo = 1,4 %?

So = 8 700 . 100 . 1,083 . 1,014 . 13,3/ 1 000 . 1 000 = 12,707 kg. Spoteba osnovy pro 100 m tkaniny je 12,707 kg.
II. Vpoet spoteby materilu v tku

Zkladn daje pro vpoet spoteby tku jsou dostava tku, ka osnovy v paprsku, dlka tkaniny, slo pze a odpad tku.
Spoteba tku v gramech [Su] na bn metr tkaniny je dna vztahem: Su = du . sp . (1 + zu/100) . tex/ 1 000

Kde: su - spoteba tku v g/m, du dostava tku na 1 cm, sp ka osnovy v paprsku v cm, zu odpad tku v %, tex slo pze.
Spoteba tku v kg pro uritou dlku tkaniny se vypot podle vztahu: Su = du . sp . lt (1 + zu/100) . tex/1 000 . 1 000

Kde lt je dlka tkaniny v metrech.

88

6. KAPITOLA VPOTY

Pklady: 1. Jak je spoteba tku v g/m, je-li du = 26,5; sp = 99,5 cm; pze jemnosti 12 tex; odpad [31,853 g/m] tku zu = 0,67 %? Zmna sla pze Pi pprav materilu me dochzet ke zmn sla pze, nap. pi skan, lichtovn, zulechtn, ale i tkan, uvauje se pi pesnch vpotech a pi kalkulaci ceny vrobku i tato zmna. Spoteba materilu se potom pot se skutenm slem.

Pi lichtovn se nkter druhy pz prodlou (prodlouen se udv v procentech a nazv se vtaek), proto bude skuten slo tex ve srovnn s slem pvodnm ni. Pi skan se pze zkrt a jej skuten slo bude proti slu pvodnmu vy. Skuten slo spotme tak, e procento seskn odetme. Pi tkan dse pze prodlou (vlivem rozdl e paprskov a e tkaniny, opakovanm zvednm nit do prolupu k protaen nit), proto bude skuten slo pze zvisl na poloze nit v osnov a na druhu vazby. Skuten slo pze bude ni.
Skuten slo pze se vypot ze vztahu:

texs = texp/ 1 + vo/100 Kde texs je skuten slo pze, texp pvodn slo pze, vo - vtaek osnovy v %.
Pklady: 1. Pi lichtovn bavlnn osnovy jemnosti 16,5 tex byl vtaek vo = 1,6 %. Urete skuten slo pze. texs = 16,5/1,016 = 16,24 Skuten slo je 16,24 tex.

2. Jak je skuten slo skan pze 25 tex x 2, je-li seskn s = 1,6 %? texs = texp/ 1 s/100 = 50/1 1,6/100 = 50,8 Skuten slo pze je 50,8 tex.

6.2 Vpoet hmotnosti tkaniny

Hmotnost 1 m2 a 1 bm tkaniny (bnho metru tkaniny) je uritm ukazatelem jakosti tkaniny, kter se uvd v normch, v technickch podmnkch a obchodnch nabdkch. Hmotnost 1 m2 tkaniny vypotme obdobnm zpsobem, jako se pot spoteba materilu v osnov a v tku. Zde uvaujeme ku tkaniny 100 cm, dlku tkaniny 1 m a nepotme s odpadem. Pot se vak se zmnami, kter prodlv tkanina pi prav.

89

6. KAPITOLA VPOTY

Hmotnost 1 m2 tkaniny G je soutem hmotnosti osnovy Go a hmotnosti tku G. Udv se v gramech. G = Go + G Hmotnost osnovy se vypot ze vztahu: Hmotnost tku: Go = do . 100 . (1 + s/100) . tex / 1 000 G = d . 100 . (1 + s/100) . tex / 1 000

Kde: do - dostava osnovy na 1 cm, so - setkn osnovy v %, d - dostava tku na 1 cm, s - setkn tku v %, tex slo osnovn nebo tkov pze.

Pklady: 1. Jak je hmotnost 1 m2 bavlnn tkaniny pi dostav 36 nit a 26 tk na 1 cm, setkn v osnov 7 %, v tku 9,5 %, jemnosti pze v osnov i v tku 14,5 tex? Go = 36 . 100 . 1,07 . 14,5/ 1 000 = 55,854 g G = 26 . 100 . 1,095 . 14,5/ 1 000 = 41,282 g

Hmotnost 1 m2 tkaniny G = 55,854 + 41,282 = 97,136 g.


2. Jak je hmotnost 1 m2 lnn prostradlov tkaniny zhotoven v osnov i v tku ze lnn koudelov pze 84 tex a dostav 15 nit na 1 cm? Tkanina ztratila blenm 15 % hmotnosti. Hmotnost neupraven tkaniny: Go = 15 . 100 . 1,07 . 84/ 1 000 = 134,820 g G = 15 . 100 . 1,08 . 84/ 1 000 = 136,080 g G = 134,820 g + 136,080 g = 270,900 g Hmotnost upraven tkaniny Gu: Gu = 270,90 g 15 % = 270,90 40,635 = 230,265 g. Hmotnost 1 bnho metru tkaniny bm: Hmotnost 1 bm = hmotnost 1 m2 / 100 . t

Kde t je ka tkaniny v cm. Hmotnost 1 bm tkaniny meme zjistit zvenm celho dlce tkaniny nebo zvenm vzorku tkaniny a vpotem.
3. Jak je hmotnost 1 bm vlnn tkaniny irok 140 cm, je-li hmotnost 1 m2 300 g? Hmotnost 1 bm tkaniny = 300/100 . 140 = 420 g. 4. Jak je hmotnost 1 m2 a 1 bm vlnn tkaniny dlouh 60 m (dt) a irok 140 cm (t)? Venm jsme zjistili hmotnost tkaniny 25,2 kg. Hmotnost 1 m2 = hmotnost tkaniny v g/ dt . t = 25,2 . 1 000/60 . 1,4 = 300 g Hmotnost 1 bm = hmotnost tkaniny v g/ dt = 25,2 . 1 000/ 60 = 420 g

90

7. KAPITOLA ZVR

7. KAPITOLA - ZVR
Vroba tkanin se stle roziuje, i pestoe je nejdram sekem textiln vroby vbec. Technika ppravy osnovy a tku, jako i technika tkan se dle rozvjej. Zvyuj se rychlosti stroj, pistupuje se k automatizaci a robotizaci vrobnch proces. eskoslovensko se na vvoji nejmodernjch tkacch stav podlelo nemalou mrou a svmi novmi mylenkami v oblasti novch princip vroby tkanin ovlivnilo a stle ovlivuje rozvoj textilnho prmyslu ve svt. Celosvtovou produkci vroby tkanin tvo : 62,2 % Zkladn tkaniny 15,1 % Technick tkaniny 7,8 % Denim, kepr 7,7 % Oblekoviny 5,6 % Koiloviny 1,6 % Tkaniny na runky

V vahch o vvoji tkac techniky znamen zabvat se celm souborem vlastnost stroje podstatnch pro fungovn a uplatnn v provozu: vkonu, setkatelnosti celho spektra tch nebo sloitjch druh tkanin, technick vysplosti, proveden stroje, komfortu obsluhy, vybaven stroje atp. V och uivatel me stt jedin parametr, nap. vkon stroje. Vkon stroje se me z ady dvod stt i clem snaen vrobc. Vechny vlastnosti tkacho stroje se v prbhu asu postupn vyvj jako celek, jednotliv vlastnosti se navzjem ovlivuj, co meme sledovat na rozvoji vkon rostl-li vkon, znamenalo to i pizpsoben ostatnch parametr stroj. Pehled o stavu techniky v oblasti textiln lze zskat na mezinrodnch vstavch. Napklad mezinrodn vstava textilnch stroj ITMA se kon ve tyletch periodch od r. 1951. Jejm poadatelem je evropsk sdruen vrobc textilnch stroj CEMATEX, jeho leny jsou: VDMA Nmecko, ACIMIT Itlie, VSM vcarsko, BTMA Velk Britnie, AMTEX panlsko, GMT Holandsko, SYMATEX Belgie, UCMTF Francie V roce 1999 se tato vstava konala ve Francii na vstaviti PARIS EXPO. Zkladnm clem v oblasti tkalcovsk techniky bylo dosaen co nejvych produknch parametr stroj, kter se hodnot otkami stavu za minutu a dlkou zatkanho tku v metrech za minutu. Jako nejproduktivnj tkac stroj byl pedveden vceprolupn stroj firmy Sulzer Textil typ M 8300 s otkami 3 200 min-1 a s 6 080 zatkanmi metry tku za minutu. Paprskov e inila 188,5 cm, materil v osnov i tku 30 tex, dostava 22,5 na 1 cm v osnov i tku. Firma Grosse se pedstavila s akrovm strojem UNISHED, kter pedstavuje zcela nov princip tvorby prolupu bez pouit platin, magnet a zdvinch r. Firma CORTEX uvedla tkalcovsk stroj LP 240, kter umouje spojen dvou operac tkan a tisku. Pracovn e tkacch stroj jsou 180, 240 a 330 cm. V ppad pneumatickch stroj je snahou vrobc o zven univerzlnosti. Bohat vazebn sortiment tchto stroj je dn monost pouit vech typ prolupnch zazen vetn

7. KAPITOLA ZVR

akrovho stroje. Osmibarevn zmna umouje vytvet vzor hzen. Na pneumatickch tkacch strojch lze dnes vyrbt frot vrobky i technick tkaniny. V oblasti jehlovch tkacch stroj lze pedpokldat nezastupitelnost v oblasti vlnaskch tkanin. Tyto stroje umouj zpracovn nejrznjch materil a zajiuj stl napt tku po cel dlce jeho zatkvn. Hydraulick tkac stroje umouj maximln dvoubarevnou zmnu tk a vazebn monosti zajiuje klikov, vakov nebo listov prolupn zazen. V porovnn s pedchozmi lety u nich dochz k nejvtmu vzrstu vkonu. Jednotliv firmy vnuj pozornost pedevm zvyovn vkonu tkacch stroj spolu s jejich pizpsobenm co nejirmu vrobnmu sortimentu. Na strojch se uplatuj stle ve vt me elektronick prvky spojen s mikroprocesorovm zenm a ovldnm.Rozen poznatk z oblasti technologie tkan zskte na dle uvedench adresch: http://www.vuts.cz http://www.www.lindauer-dornier.com http://www.sulzertextil.com http://www.picanol.be http://www.fcc.co.jp/toyoda http://www.staubli.com http://www.bonas.co.uk http://www.fimtextile.it http://www.muratec.co.jp

POUIT LITERATURA 1. Nosek, S.: Teorie tkacho procesu a formovn tkaniny. VB st nad Orlic. 1997-8. 2. Talavek O.: Tkac stroje lunkov a bezlunkov. SNTL Praha, 1988. 3. Pril, V.: Teorie tkan Pprava materilu. Skripta. TU Liberec, 1981. 4. Hruda, I., Moravec, V.: Technologie tkan. Skripta. VST Liberec, 1985. 5. Dostlov, M., Kivnkov, K.: Zklady textiln a odvn vroby. Skripta. TU Liberec, 1998. 6. Pospil, Z.: Pruka textilnho odbornka. SNTL Praha, 1981. 7. Lord, P.R., Mohamed,M.H.: Weaving: Conversion of yarn to fabric. MTL, 1992. 8. Szab, R.: Szvstechnolgia I-III. Budape, 1999. 9. Vincent, J., J.: Shuttleless Looms. TTI, 1980. 10. Ormerod, A., Sondhelm, W.S.: Weaving: Technology and operation. TTI, 1995. 11. Beith, M., Baulch, K., Oppermann, K.: Textiles and Technology. Cambridge University Press, 1997. 12. Fuka, F.: Technologie tkalcovstv I. SNTL Praha, 1984. 13. Fuka, F., Indra, J.: Technologie tkalcovstv II. SNTL Praha, 1987. 14. Weavers Digest. asopis, Sulzer Textil AG, vcarsko, 1997 - 2005. 15. Melliand Textilberichte. International Textile Reports. BGB Stockhausen, Nmecko, 2000 2005.

92

Das könnte Ihnen auch gefallen