You are on page 1of 92

TECHNICKÁ

UNIVERZITA

V

LIBERCI

Fakulta textilní, Katedra textilních technologií

Eliška Chrpová

TECHNOLOGIE TKANÍ

Liberec 2005

OBSAH O. KAPITOLA – ÚVOD DO STUDIA 0.1 Použité symboly 0.2 Doporučená literatura 1. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN 1.1 Základní pojmy 1.2 Příze 1.3 Hedvábí 1.4 Kompozitní nitě 1.5 Tvary niťových těles 2. KAPITOLA - TECHNOLOGIE TKANÍ 2.1 Základní pojmy 2.2 Technologický postup výroby tkanin 2.2.1 Výrobní předpis 2.3 Tkací stroje 2.4 Kritéria výběru tkacích strojů 2.5 Funkce tkacího stroje 2.5.1 Kruhový diagram činnosti tkacího stroje 2.5.2 Časový diagram hlavních částí tkacího stroje 3. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3.1 Rám a pohon stroje 3.2 Vedení osnovy a tkaniny 3.2.1 Osnovní brzdy 3.2.2 Osnovní regulátory 3.2.3 Osnovní svůrka 3.2.4 Křížové činky 3.2.5 Rozpínky 3.2.6 Odtah a navíjení tkaniny 3.3 Vzorování tkaniny osnovou - prošlupní mechanizmy 3.3.1 Prošlupní mechanizmy 3.4 Prohozní mechanizmy 3.4.1 Prohozní mechanizmy člunkových tkacích strojů 3.4.2 Prohozní mechanizmy bezčlunkových tkacích strojů 3.4.2.1 Prohoz skřipce 3.4.2.2 Prohoz jehly 3.4.2.3 Prohoz médiem 3.4.3 Víceprošlupní tkací stroje 3.5. Mechanizmus přírazu 3.6 Vzorování útkem 3.7 Výkony tkacích strojů 4

5 6 10 11 12 13 16 25 26 27 25 27 27 30 32 32 34 35 37 37 39 41 43 53 54 56 59 61 63 65 67 70 73

4 KAPITOLA - KONTROLA A ŘÍZENÍ TKACÍCH STROJŮ 4.1 Bezpečnostní a pomocná zařízení tkacích strojů 4.2 Kontrola kvality tkanin 5. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY 5.1 Stavy na dvojité plyše 5.2 Stavy prutové 5.3 Stavy smyčkové 5.4 Stavy na výrobu perlinkových tkanin 5.5 Stavy kruhové 5.6 Stavy stuhařské 6. KAPITOLA – VÝPOČTY 5.1 Výpočet spotřeby materiálu 5.2 Výpočet hmotnosti tkaniny 7. KAPITOLA – ZÁVĚR Použitá literatura

74 76 78 79 80 81 84 85 87 89 91

1 Použité symboly Použité symboly: Kontrolní otázky Příklady Poznámky Opakování Úkoly Důležité 0. KAPITOLA – ÚVOD 0.0. TU Liberec 1981 • www stránky uvedené v textu 4 ... V. SNTL Praha 1988 • Teorie tkaní – Prášil.. TUL.. Liberec 1998 Doporučená literatura • Tkací stroje člunkové a bezčlunkové – Talavášek O. KAPITOLA – ÚVOD DO STUDIA 0.2 Literatura Základní literatura • Základy textilní a oděvní výroby – Dostálová M. Křivánková M.

který může být rozkroucen v jedné operaci. trojmo skané. Základem tkaniny jsou tedy délkové textilie . Niti vyrobené z nespřadatelných materiálů se označují názvem nit. obvykle kruhového průřezu. které se provazují podle zvolené vazby. Skaná nit – dvě nebo několik délkových textilií spolu zakroucených v jedné pracovní operaci. pryžová nit. aj. apod. Příze – je délková textilie vytvořená ze spřadatelných vláken přirozené nebo dělené délky. Družená nit – dvě nebo několik délkových textilií uložených vedle sebe a společně navinutých. např.nitě. Monofil – chemické hedvábí z jednoho nekonečného vlákna. Rozdělení nití podle konstrukce: • • • Jednoduchá nit – délkový útvar se zákrutem nebo bez zákrutu. Hedvábí – je délková textilie z jednoho nebo více nekonečných vláken spojených zákrutem nebo bez zákrutu. podle počtu délkových textilií rozeznáváme dvojmo skané. kde rozměr délky převyšuje mnohanásobně rozměr průřezu. • • • • • Základní pojmy Příze Hedvábí Kompozitní nitě Tvary niťových těles 1. ! Nit – je vyrobena ze spřadatelných vláken uspořádaných do podélného směru a zpevněných zákrutem nebo z vláken nekonečné délky se zákrutem nebo bez zákrutu. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN Tkanina je plošná textilie vytvořená ze dvou vzájemně kolmých soustav nití.1.1 Základní pojmy Délkové textilie – textilie. Název nit se používá tehdy. strukturu. konstrukci a druh suroviny. jejichž soudržnosti je dosaženo zákrutem. papírová nit. Délkové textilie jsou zhotovené z textilních vláken. kovová nit. nebo řezáním fólií. 5 . je-li třeba obecně vyjádřit tvar výrobku bez zřetele na způsob výroby. Kabílek – nit zhotovená z velkého počtu vláken nekonečné délky. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN 1.

a to: • • pravotočivě. ! Ch a r a k t e r i s t i k a p ř í z e Příze je vytvořena z poměrně krátkých spřadatelných vláken. popřípadě nahradit přírodní vlákna. kolik gramů (g) váží jeden kilometr příze (km).předení. pevnosti. jemnosti. Příze se vyrábí v přádelnách na přádelnických strojích. vláken přirozené nebo dělené délky. Udává se v jednotkách tex: Tex = g . přibližně kruhového průřezu vyrobené ze spřadatelných vláken.1 km = 50 tex Zákrut příze Příze mohou být zakrouceny dvojím způsobem. číslo) příze. Vlastnosti přízí závisí na druhu a vlastnostech použitých vláken – jejich délce. musí být zakroucena. Nejdůležitější údaje o přízi jsou: • druh použitých vláken. což vyplývá ze vztahu: Ttex = m/l = 5 g/ 0. charakteru povrchu – a na technologickém postupu předení. • zákrut příze. než jaké má příze z jednoho druhu vláken.1. Druh použitých vláken Příze mohou být vyrobeny z jednoho druhu vláken nebo ze směsi několika druhů vláken. Aby byla dostatečně pevná a nemohla se rozpadnout na jednotlivá vlákna. musí být vhodným způsobem zpevněna. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN 1. které se podle podobnosti s velkými písmeny označují S a Z. 6 . Výrobní proces označujeme . • délková hmotnost (jemnost. Na základě toho rozlišujeme dva směry kroucení. Vlastnosti přízí výrazně ovlivňují kvalitu plošných textilií z nich vyrobených. levotočivě. Účelem směsování je vyrobit příze s lepšími užitnými vlastnostmi.2 Příze Příze jsou délkové textilie. km-1 Pro zjištění délkové hmotnosti příze je třeba změřit její délku l a vážením stanovit hmotnost m. Například příze délky l = 100 m váží m = 5 g má délkovou hmotnost (jemnost) 50 tex. Délková hmotnost (jemnost. číslo) příze Délková hmotnost vyjadřuje.

Efektní (zdobné) příze se vyznačují barevnými a strukturálními efekty – tlustá a tenká místa. Družená nit Účelem sdružování je spojit dvě nebo více nití a při stejném napnutí je navinout na cívku. u šicích nití. 65/35 PESs/ba. Při sdružování se niti čistí podobně jako při soukání. aby vznikla zakroucená příze. bývají hrubší než osnovní nitě. Skaná nit Na dopřádacích strojích se vyrábějí jednoduché příze. Ke skaným přízím je možné řadit i efektní příze. Skaní spočívá v zakrucování dvou nebo více jednoduchých přízí. proto mají menší počet zákrutů. získání barevných strukturních efektů a pevnosti. Vyjadřuje počet otočení. Podle použití rozeznáváme příze tkalcovské a pletařské. 100 % PESs). vlnařské a lnářské. nebo ze syntetických vláken s charakterem bavlněného vlákna (s označením např. dlouhých vláken a také výrobní postup je náročnější a zdlouhavější. Pletařské příze musí být měkké a ohebné. Účelem skaní je dosažení vyšší stejnoměrnosti hladkosti přízí. Efektů se dosahuje seskáváním dvou nebo i více jednobarevných i různobarevných přízí různých jemností. které pracují podobně jako soukací stroje. Podobně je tomu u přízí vlnařských a lněných. Sdružuje se na sdružovacích strojích. smyčky a zrnitý povrch. Česané příze se vyrábí ve vysokých jemnostech a používají se na výrobu velmi kvalitních tkanin. rozdílnou rychlostí podávání základní a efektní příze při skaní a počtem a směrem spřádacích a skacích zákrutů. Bavlnářské příze se vyrábí buď pouze z vláken bavlněných (s označením 100 % ba).rotorové. nebo ze směsi bavlněných a chemických vláken (s označením např. tzn.1. Česané příze se vyrábí z kvalitních. Útkové nitě mohou mít menší počet zákrutů. Podstatnou složkou při výrobě efektních přízí jsou chemická vlákna. jsou méně kvalitní a hrubší. Mykané příze se vyrábí z vláken středních a kratších délek. protože po překročení této hodnoty příze smyčkuje a je obtížně zpracovatelná. Podle počtu nití se tyto niti označují jako dvojmo. Tkalcovské příze. skané. který musíme vložit na 1 m nezakrouceného svazku vláken. zpravidla jsou velmi kroucené. Druhy přízí Podle použité suroviny rozeznáváme příze bavlnářské. Zajistí se výroba kvalitnějších skaných nití. 7 . Sdružování se provádí jako přípravná práce před skaním.a příze vyrobené rotorovým předením . pevnější a mají hladší povrch. musí být pevné a hladké. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN Míru zakroucení příze popisuje počet zákrutů. Podle délky vláken a způsobu výroby rozeznáváme příze mykané a česané. trojmo nebo vícenásobně družené. hladších a bez smyček. Počet zákrutů nesmí překročit optimální hodnotu počtu zákrutů. které se podle potřeby seskávají na skacích strojích. přidáváním částí přástu nebo přízí v určitých úsecích k základní přízi. tím je pevnější. Pro některé účely použití. 65 % PESs a 35 % ba). ale také tvrdší. Podle konstrukce rozeznáváme příze jednoduché nebo skané. např. Podle způsobu dopřádání rozeznáváme příze předené klasickým způsobem předení – klasické . Rovněž cena příze souvisí s počtem zákrutů. Čím více zákrutů na určitou délku příze má. Skané příze jsou na rozdíl od jednoduchých přízí stejnoměrnější. určené do osnovy tkaniny. se někdy skají už jednou skané nitě.

3. jsou to vysoce kroucené příze vytvořené kroucením ve stejném směru jako jednoduché příze. Nulový zákrut Existuje pouze u přírodního hedvábí. Příze mohou být vytvořeny z dlouhých vláken s paralelním uspořádáním jako je tomu u vochlovaných a česaných přízí. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN Skaná nit se vyznačuje: 1. 7. Velmi zřídka se použije u hedvábí. 1 až 2 zákruty na centimetr je tzv. Tyto příze jsou často trvanlivé. vyšší objemovou hmotností. Jsou vytvořené ze staplových přízí nebo hedvábí. proto se musí zafixovat jejich tvar před tkaním nebo pletením. Vyčesáním osnovy staplových přízí vytvoříme měkký. jako je tomu u předených přízí. Tyto příze jsou označované jako nevyrovnané příze. efektivnějším provázáním povrchových vláken. 4. nejvyšší počet zákrutů vůbec. Zvyšující se počet zákrutů zvyšuje soudržnost (kohezi) vláken a pevnost příze. Hodně kroucené příze 12 – 17 zákrutů na centimetr nebo 30 – 40 zákrutů na palec dodává přízi tvrdost. zabrání se oddělení jednotlivých fibril. je možný u kteréhokoli hedvábí. horší splývavostí a vyšší měkkostí. vyšším krycím faktorem. „Twist on twist“ příze se používají pro vysoce jakostní záclonoviny. Velké množství zákrutů může způsobit střihový efekt mezi vlákny a proto příze ztrácí pevnost. 8 . pevností. protože mají tendenci k překroucení a vzniku uzlů. Počesávací zákrut Počesávací zákrut se vytváří u měkkých přízí (6 – 8 zákrutů na anglický palec). ochranný zákrut. kde pevnost nezávisí na počtu zákrutů a soudržnosti (kohezi) vláken. Obvykle se používá u útkových přízí tkanin. jsou živé. jsou bez lesku – matné. 6. 2. vytváří zřasenou tkaninu. Střední počet zákrutů 8 – 10 zákrutů na centimetr nebo 20 – 25 zákrutů na palec se používá u většiny staplových přízí. Malý počet zákrutů hladkého hedvábí znamená zachování lesku. odolností v oděru. 5. Krepové zákruty 17 – 30 zákrutů na centimetr nebo 40 – 75 zákrutů na palec. zatímco vysoce kroucené příze jakými jsou krepové příze. umožňuje úpravu omaku a vzhledu. Počet zákrutů Počet zákrutů se mění s délkou vláken. které se počesávají. Tyto příze jsou živé. tuhostí v ohybu. 8. Počet zákrutů má významný vliv na lesk. číslem příze a účelem použití. sníženou žmolkovitostí. stejnoměrností.1. chlupatý povrch. Velmi nízký počet zákrutů 1-2 zákruty na centimetr nebo 3 – 5 zákrutů na palec. nebo z vláken krátkých s méně paralelizovanými vlákny. Používá se k zachování soudržnosti (integrity) mezi hladkými fibrilami příze.

Můžeme je vyrábět tvarováním vzduchovou tryskou. Délka vlasu může být jednotná v délce nebo se může výška vlasu měnit – použití v nábytkářském průmyslu.zdobná – efektní nit (effect) . 2 Vzhled nitě . která se potom rozstříhá na pásky. Obr. Obr. 3 Vzhled žinylky Pokovené příze Používají se tisíce let. 9 . tloušťkou. která se potom rozřeže na pásky. 1 Vzhled třásňové nitě Buklé Charakterizovaná upevněnými smyčkami vystupujícími s těla příze v pravidelných intervalech. Zdobné nitě se mohou vytvořit kombinací předené příze a hedvábí. Pokovené příze mohou být monofilem nebo kombinované s efektní přízí nebo se hliníková vrstva vkládá mezi polyesterové fólie. Využívá se tendence k rozkroucení příze – zákruty nejsou stabilizovány. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN Efektní – zdobné nitě ! Obvykle jsou tvořeny ze 3 složek: . Příklady zdobných nití: Třásňová Překroucené příze vytváří smyčky po obou stranách příze. efektní a vazné. Fólie je obvykle bezbarvá. Efekt může být tvořen hedvábím nebo předenými přízemi. Obr.základní nit (core) .buklé Žinylka Pravá žinylka vzniká ze tkaniny utkané v plátnové vazbě. Většinou se však tvoří ze tří nití – jádrové.vazná nit (binder) Jednotlivé složky se mohou lišit barvou.1. strukturou. Laminování se provádí parou pod vysokým tlakem.

počet fibril.3 Hedvábí ! Charakteristika hedvábí Hedvábí je vytvořeno z velmi dlouhých vláken. jejichž délka dosahuje několik desítek metrů. Hedvábí není nutné zakrucovat a tím zpevňovat. Druh použitých vláken Dříve se používalo pouze přírodní hedvábí. Hedvábí se liší počtem a jemností fibril. Smyčky se vytváří v pravidelných intervalech. Jako efektní příze se používá mohér. Důvodem pro skaní hedvábí je jejich ochrana vůči změnám napětí při tkaní a pletení. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN Obr. Vlákna pravého hedvábí jsou rovná a hladká. ochranných zákrutů. proto se nazývají hladké hedvábí. 10 .1 tex). Hedvábí vytvořené z jemných fibril a mikrofibril je pevnější. Číslování hedvábí Délková hmotnost hedvábí se udává v jednotkách dtex (1 dtex = 0. lze jím napodobit vlastnosti pravého hedvábí a dodat speciální požadované vlastnosti. neboť se tím snížuje krycí faktor. V oděvní výrobě se obvykle nepoužívá hedvábí jako skané. proto hovoříme o nekonečných vláknech nebo o vláknech neomezené délky.1. Počet fibril Současně s číslem hedvábí se udává počet jednotlivých fibril. V současné době se používá hlavně chemické hedvábí. 4 Vzhled pokovené nitě Smyčková nit Obdoba buklé příze. Ke zvýšení soudržnosti se do hedvábí vkládá nízký počet tzv. které je dostupnější. 5 Vzhled smyčkové nitě 1. Textilie z nich vytvořené jsou rovněž pevnější. viskózové nebo acetátové hedvábí. stejně jako vlákna chemické hedvábí. U hedvábí jsou nejdůležitější následující údaje: druh použitých vláken. Odolnost v oděru se snižuje se zvyšující se jemností fibril. jemnost hedvábí. Obr. Asi 25 % z vyráběných přízí se vyrábí jako skané příze.

ale postrádají měkkost. 6 Příklady různých typů kompozitních nití 11 . Tvarování nití Podél osy vláken S vysokou roztažností . ve výrobě pletenin se z hladkého hedvábí vyrábí dámské spodní prádlo. padákoviny apod.proudem vzduchu . Často rozhodujícím kritériem pro použití tvarovaného hedvábí do určitého sortimentu je elastická roztažnost – vysoceroztažné (VR).Tvarované hedvábí nachází širší uplatnění. bikomponentní .pletením a páráním . Stupeň roztažnosti je dán systémem tvarování podél osy vláken. obloučkuje či jinak tvaruje.tažením přes hranu S nízkou roztažností Neroztažná V průřezu vláken .4 Kompozitní nitě Nitě složené nejméně ze dvou přízí.vlákna dutá . dámské šatovky.nepravým zákrutem . Tvarované hedvábí Tvarované hedvábí se vyznačuje objemností.pěchováním . nízkoroztažné (NR) a neroztažné. Kompozitní nitě jsou relativně hladké a vyrábí se ve stejných jemnostech jako předené příze a hedvábí.1. objemnost a omak textilií vyrobených z přírodního hedvábí. roztažností. podšívkoviny. Z tohoto důvodu se chemické hedvábí kadeří.pravým zákrutem . Způsoby tvarování hedvábí Hedvábí můžeme tvarovat podél osy vlákna nebo v průřezu vlákna. Obr. porézností.vlákna profilovaná .srážením vláken . sportovní zimní ošacení.nepravým zákrutem 1. jako např. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN Hedvábí se uplatňuje při výrobě tkanin. Jedna vytváří osu (jádro) nitě a druhá obal.v. plností a měkkostí. Textilie vyrobené z hladkého hedvábí mají řadu dobrých vlastností. halenky. pružností.

b–válcová.na rozdíl od válcové cívky se při odvíjení cívka neotáčí. potahová textilie. Terčová . nachází nejčastější využití v tkalcovnách. při odvíjení se otáčí celá cívka.minimální využití. tvar vhodný pro další zpracování. Příze se převíjí na vhodný tvar niťového tělesa.5 Tvary niťových těles Z důvodů rozdílné produktivity přádelnických a tkacích strojů je obtížné tyto dvě technologie spojit a zajistit kontinuální výrobu tkaniny. f–variokónická. g–raketová Obr. 2. Válcová . e–bikónická. c–kuželová. 4. Čím se liší jednotlivé druhy délkových textilií? Proč tvarujeme hedvábí? Co je charakteristické pro zdobné a kompozitní nitě? Proč používáme různé druhy niťových těles? Úkol Zamysli se nad různými druhy tkanin.utěrka. d–terčová. Charakteristickým rysem výroby tkanin je oddělená příprava nití s cílem. a urči z jakých nití jsou vyrobeny? 12 . Bikónická – použití nachází zejména v hedvábnickém průmyslu. Variokónická – použití zejména v pletařském průmyslu. Raketová . apod. a–kotoučová. 3. 7 Tvary niťových těles Kontrolní otázky 1. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN 1. Od kuželové se liší větším úkosem. Kuželová .používá se při sdružování přízí. to umožňuje rychlejší odvíjení. Příze se odvíjí pomalu. koberec.1.(kónická). Rozeznáváme následující druhy cívek: Kotoučová – cívka s okrajovými kotouči. záclona.

1 Základní pojmy ! Technologie tkalcovství je nauka o výrobě tkanin.). vláken apod. jedná se o osnovní vazný bod. Tkanina je plošná textilie vytvořená ze dvou kolmých a vzájemně provázaných soustav nití (obr. 8). 13 . KAPITOLA . Obr. ze synt.2. • barevným vzorováním (pestře snovaná. pestře tkaná. vlnařské. pestře házená. Pokud je útková nit nad osnovní. listové tkaniny aj. Pokud je osnovní nit nad útkovou. kombinovaná aj. jedná se o útkový vazný bod. skleněné tkaniny. Způsob vzájemného provázání osnovních a útkových nití nazýváme vazba tkaniny.).).TECHNOLOGIE TKANÍ • • • • • Základní pojmy Technologický postup výroby tkanin Tkací stroje Kritéria pro posouzení vhodnosti tkacího stroje Funkce tkacího stroje 2. Každé překřížení osnovní a útkové nitě se nazývá vazný bod. Příčná soustava nití útek. Podélná soustava nití se nazývá osnova. lnářské. které se liší: • způsobem zpracování (bavlnářské. • vazebním vzorováním (žakárové. 8 Osnova a útek Vyrábí se několik druhů tkanin. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ 2.

barevné vzorování ve směru útku. 14 . hladší povrch. 6. Pravé kraje jsou od vlastního středu tkaniny často odlišeny vazbou. Vyjadřujeme jej v procentech z rozměru tkaniny. neupravené) tkaniny. Popisovací proužek slouží k označení tkaniny. těžké apod. že v místě kde chceme oddělit tkaninu zatkáme více útku do společného prošlupu. 8. Dobrá jakost krajů tkaniny umožňuje plynulý tkací proces. obchodními názvy (batist. Vznikne tak. Vzájemným provázáním osnovních a útkových nití dojde ke zvlnění nití. Dostava (osnovy a útku) . 9. sypkovina apod. Ne na všech tkacích strojích se můžeme setkat s pravými kraji (pouze u člunkových stavů). technické tkaniny apod.). Ve výrobním procesu tkaní rozlišujeme šířku: . samet. 13.rozdíl délky nitě před tkaním (Lvo.). popelín. taft. L − LÚ L − LO SÚ = VÚ ⋅ 100 [%] ⋅ 100 [%] S o = VO LO LÚ 11. barvou a vytváří se na člunkových stavech. výraznější vzor. 5. Délka tkaniny . vyšší uvolnění nití. Zvlněním dojde ke zkrácení nitě (rozměr tkaniny + setkání = potřebná délka nití). 10. které označujeme parametry tkanin. Udáváme setkání ve směru osnovy a setkání ve směru útku.v paprsku (vzdálenost mezi první a poslední osnovní nití v paprsku) – paprsková šíře . KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ • • • účelem použití (tkaniny pro odívání. středně těžké.rozměr ve směru útkových nití.režné (utkané. Řez tkaninou . Pořad házení . Materiál (druh a jemnost nití v osnově a útku). méně výrazný vzor apod. Řez tkaninou může být ve směru osnovy nebo útku (obr. Dílec má na začátku i na konci popisovací proužek. brokát. satén. . 7.2. Vzor snovaný . 3.počet nití na 1 cm (ve směru osnovy a útku). hmotností (lehké. Rub tkaniny . 10). Lú). Setkání osnovy(So) a útku(Sú) .způsob znázornění provázání tkaniny.ucelená délka adjustované tkaniny.střída barevných nití v osnově.hotové (zušlechtěné) tkaniny. Zahrnuje se do výpočtu spotřeby nití pro útek a osnovu tkaniny.zakončení tkaniny ve směru osnovy. často vyšší lesk aj. Kus tkaniny .větší nestejnoměrnosti. Kraje tkaniny .lepší vzhled. Dílec tkaniny . Šířka tkaniny . menší nestejnoměrnost nití. Líc tkaniny . kaliko. 4. z nichž nejdůležitější jsou: 1. Při výrobě tkanin se určuje řada základních údajů. 12.).rozměr ve směru osnovních nití. Lvú) a délky nitě ve tkanině (Lo. šířka tkaniny navíjené na zbožový vál. 2.ucelená délka tkaniny vyrobená tkaním na tkacím stroji.

Vzornicový papír . značí. 10 Plátnová vazba – vazba. Označení 16:8. řez.2.je rastr s různým dělením.je nejmenší část vazby tkaniny. střída 15 . provázání krajů. Obr.9) je součástí výrobního předpisu tkaniny (zobrazuje střídu vazby a její opakování. návod osnovních nití do paprsku. 9 Schéma technické vzornice Střída vazby . že dostava osnovy a útku je stejná. schéma prošlupních vaček nebo karet pro listový stroj). návod nití do brda. kde svislé mezery představují osnovní nitě a vodorovné mezery útkové nitě. Obr. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Technická vzornice ! Technická vzornice (obr. která se pravidelně opakuje v celé ploše tkaniny. Každý čtvereček představuje překřížení osnovní a útkové niti (= vazný bod). že dostava osnovy je 2x vyšší. Značí se černou barvou. Velikost střídy je dána počtem osnovních a útkových vazných bodů. Rastr vzornicového papíru 8:8 znamená. zobrazuje způsob ovládání listového brda.

důvodem je cena výrobku. případně zušlechťování . Utkaná tkanina se z tkací roviny odvádí přes prsník ke zbožovému válu.2. Tyto vlastnosti se stanoví nad minimální hranici. Útek se do osnovy vnáší v příčném směru jednotlivými prohozy. tj.2 Technologický postup výroby tkanin ! Tkanina se vyrábí tkaním na tkacím stroji. 11) spočívá ve vzájemném provazování dvou na sebe kolmých soustav nití. Vlastnosti nití a vazba spoluvytváří vlastnosti tkaniny. Značí se červenou barvou. kde se tvoří prošlup pro zanesení útku. vlastní tkaní. 16 . Požadavky na vlastnosti nití jsou odlišné. U vzorků nejrůznějších tkanin zjisti dostavu osnovy a útku. Osnova leží ve směru délky tkaniny zatímco útek napříč tkaniny. zakládáním stavu. Princip tkaní (obr. 2. Osnova se do stavu zakládá navinutá na osnovním vále. Výroba požadované tkaniny Výrobu požadované tkaniny určuje technologický postup a výrobní předpis. 11 Princip tkaní c) příraz Způsob vzájemného provázání osnovy a útku tvoří vazbu tkaniny – strukturu tkaniny. tak i počtem zákrutů. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Opakování po střídě . zakresli řez po osnově a útku. navinutých na osnovním válu a připravena ke tkaní tzv.můžeme je znázornit v blokových schématech.rozkreslení střídy vazby několikrát v obou směrech. a) tvorba prošlupu b) vkládání útku Obr. dokončující práce. z něhož se vede přes svůrku do tkací roviny. Tato ústrojí pohybují osnovou ve směru délky. Vlastní výroba požadované tkaniny zahrnuje – přípravu materiálu ke tkaní. Útkové niti bývají méně pevné a mají obvykle menší počet zákrutů. Žádoucí napětí se v osnově uděluje současným působením osnovního popouštěcího ústrojí a zbožového regulátoru. Obě soustavy nití se liší jak pevností. urči rub a líc tkaniny. Osnova je na stroji tvořena velkým počtem paralelně uspořádaných nití. Osnovní nitě jsou vystaveny velkému namáhání na tah a musíme proto stanovit jejich minimální pevnost. osnovy a útku.

12) vhodné pro další zpracování. aby byly v co nejvhodnějším tvaru pro výrobu požadované tkaniny. 12 Schéma převíjení 17 . útek) musí projít přípravnými pracemi. výrobní rychlost v přádelně činí 100 m/min. podle tvaru cívek. Přípravné práce (příprava materiálu ke tkaní) se rozlišují podle toho. Charakteristickým rysem výroby tkanin je proto oddělená příprava nití od vlastní výroby tkaniny.2. Přípravu osnovy (soukání. navádění do brda a paprsku nebo navazování).1 m/min a útek rychlostí 1000 m/min). zatímco osnova je na tkacím stroji zpracovávána rychlostí 0. šířce a délce. případně nečistoty. na kterých byla dodána do tkalcovny. Příprava materiálu Cílem přípravy materiálu pro tkaní je připravit osnovní a útkové nitě v požadovaném tvaru a délce tak. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Blokové schéma technologického postupu výroby tkaniny Příprava osnovy Výroba příze Tkaní Příprava útku Dokončovací práce Zušlechťování Výrobní rychlost přádelnických strojů je zcela rozdílná od výrobní rychlosti obvyklých tkacích strojů (např. Každá soustava nití (osnova.. vytáčů nebo cívek a u bezčlunkových tkacích strojů z křížem soukaných cívek. zda se jedná o osnovu nebo útek na: Přípravu útku (soukání). • • Obr. které závisí na formě ve které jsou nitě předkládány tkacímu stroji. šlichtování. Při soukání se zlepší kvalita nití tím. Účelem soukání je převinout přízi z potáčů nebo jiné předlohy na cívky (obr. podle druhu a účelu použití tkaniny a podle strojního vybavení tkalcovny. nopky. Osnova musí být předložena tkacímu stroji na osnovním vále v určitém počtu nití na cm. že se odstraní slabá a silná místa. špatně navázané uzly. Je proto nemožné kontinuální zpracování (předení a tkaní) v jedné pracovní operaci. Při přípravě materiálu ke tkaní určitého druhu tkaniny nemusí nitě projít všemi operacemi. Technologický postup se stanovuje podle druhu příze. hustotě. Útek se při tkaní odvíjí u člunkových strojů z kanet. snování.

Ošlichtovaná osnova se musí navést do lamel. Po navedení osnovy do lamel. na tkacím stroji nebo mimo stroj. dostavy případně vzoru. udržuje hustotu a správnou šířku tkaniny). Navádění se provádí ručně nebo strojově. šířce. když se pokračuje ve výrobě stejného druhu tkaniny. Příprava osnovy končí založením osnovy do tkacího stroje. nitěnek brda a zubů paprsku tkacího stroje.2. Konec každé osnovní niti staré osnovy se naváže na odpovídající nit nové osnovy. 13 Schéma navádění Při strojním navádění se návod do lamel. Šlichtováním se dodávají vlastnosti potřebné pro další zpracování osnov tkaním. tím méně šlichty je potřeba. Obr. předepsané délce. Při navazování navazovacím strojkem se na tkacím stroji nová i stará osnova připnou do lišt a navazovací strojek si odebírá z každé osnovy jednu nit a spojuje je dohromady. Paprsek je uchycen na bidle. 13) je název pro navlékání nití do lamel (čidel osnovní zarážky). nitěnek a paprsku provádí automaticky. nitěnek (ovládají pohyb osnovních nití na tkacím stroji) a zubu paprsku (lišta vytvořená ze třtin a zubů –mezer.do nichž se nejméně po dvou navádí nitě. Pro strojové navádění mají lamely i nitěnky speciální otvory pro jejich jednoznačné oddělení. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Účelem snování je připravit osnovu o potřebném počtu nití. Osnovní vál se upne do unášecích čepů tkacího stroje. Listy brda se zasunou do posuvných vedení. 18 . Navádění (obr. Uložení šlichty na nitech je různé. Tuto operaci lze provést ručně nebo navazovacím strojkem. Navazování osnovy se provádí tehdy. zavěsí na táhla prošlupního zařízení. Šlichta může být vázána na povrchu i uvnitř příze. nitěnek brda a paprsku se osnovní vál s brdem a paprskem dopraví pomocí zakládacích vozíků ke tkacímu stroji. že čím více má nit zákrutů. Obecně platí. Tuto operaci provádíme navazováním nebo naváděním.

Účel a způsob provádění jednotlivých operací technologického postupu jste již poznali v dřívějším studiu. Výrobní program tkalcovny je technicky náročný. Dokončovací práce závisí na zpracovávaném druhu tkaniny. Výrobce tkacích strojů musí zkoumat zájmy textilního průmyslu v různých ekonomických oblastech. je různorodý a poměrně často se mění. Technologický postup zahrnuje zpravidla tyto práce: a) přípravu osnovy • soukání křížových cívek.2. • soukání útkových cívek (kanetování). • paření příze na křížových cívkách (je-li nutné). Příklad technologického postupu v bavlnářské tkalcovně Do bavlnářských tkalcoven se příze z přádelen dodává na potáčích nebo terčových křížových cívkách (příze z bezvřetenových dopřádacích strojů). čistit. Poloha útku ve tkanině se zajišťuje přírazem útku k čelu tkaniny. A. jako návratnost investic. Jejich hodnota předurčuje míru zisku při prodeji tkanin. spotřeba energie a jiné. klasifikovat a připravit k odeslání do úpravny. Po zanesení útku se mění poloha osnovních nití před zanesením následujícího útku. Výroba požadované tkaniny je dána nejen technologickým postupem. U skaných nití zahrnuje příprava materiálu ještě sdružování a skaní. Dodržováním technologického postupu zajistíme potřebné vlastnosti a kvalitu tkaniny a také cenu požadované tkaniny. kde je zanesen útek a dále navinout již hotovou tkaninu na zbožový vál. Přitom je průběžná doba výroby nového druhu tkaniny až několik týdnů. (je-li nutné). ale i výrobním předpisem. a proto příze může být i na kuželových křížových cívkách. Při výrobě pestrobarevných tkanin je v pracovním postupu u přípravy osnovy zařazeno ještě barvení snovacích válů a u přípravy útku barvení křížových cívek. aby vytvořil předpoklady odbytu svých strojů. produktivita práce. Skaná příze bývá na potáčích nebo na křížových cívkách. opravit chyby. b) přípravu útku • soukání křížových cívek. Po utkání se každá tkanina musí změřit. Změnou polohy osnovních nití se zajistí požadovaná struktura tkaniny. • válové snování. c) tkaní d) dokončovací práce (čištění tkaniny). 19 . popř. • šlichtování. zvážit. • navádění nebo navazování a lamelování. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Tkaní Následuje tkaní. Pro textilní podnik jsou důležité ještě další ukazatele. Proto se tkalcovna řadí mezi ekonomicky a organizačně nejsložitější textilní provozy. V některých přádelnách jsou k dispozici i křížem soukací stroje. Základním ukazatelem pro posouzení ekonomie tkaní jsou výrobní náklady na 1m2. Úkolem tkacího stroje je přivést osnovu z osnovního válu do oblasti. i další soukání.

Technologický postup ve vlnařské tkalcovně Vlnařské závody mají obvykle přádelnu. Šlichtování. Skaní. C. Technologický postup ve lnářské tkalcovně Lnářské tkalcovny zpracovávají kromě lněných. Křížové cívky se soukají jen při přesoukávání zbytků od snování a pro barvení. které se nebudou šlichtovat (příze dostatečně pevné. dodávané na potáčích nebo na křížových cívkách. Při snování pestrobarevných osnov se na cívečnici nasazují cívky s již obarveným materiálem v pořadí podle předepsaného barevného vzoru.2. Je-li příze dodávána na potáčích. Snování. Sdružování. nebo na křížových cívkách. se šlichtovat nemusí. D. polyamidové a polyesterové hedvábí a polyolefinové pásky. Při výrobě tkanin o malé a středně velké hmotnosti z přízí lněných a přízí bavlnářského typu je technologický postup podobný jako v bavlnářských tkalcovnách. *****Hladká tkanina –tkanina vyrobená v základních vazbách nebo jednoduchých odvozených vazbách tvořených vačkovým prošlupním zařízením. Tkalcovny zpracovávají příze jednoduché a skané. Některé osnovy ze syntetických materiálů. **Snovací partie . skládá se příprava osnovy z těchto prací: Soukání křížových cívek. Rovněž se obvykle nešlichtují osnovy určené pro zpracování na vodních tryskových strojích. Vysvětlivky *Dílec je ucelená délka tkaniny vyrobená tkaním na tkacím stroji. Šlichtování se uskutečňuje na bubnových šlichtovacích strojích. jutových a konopných přízí též příze bavlněné. Navádění (navazování). Navádění (navazování). 100 [%]. středně těžké 40 – 150 m. eventuálně voskování). které se provádí na pásových snovacích strojích při převíjení osnovy ze snovacího bubnu na osnovní vál (studená šlichta. Pro člunkové stroje je třeba útek soukat ještě na útkové cívky nebo vytáče. a tedy i technologické postupy. Šlichtuje se na bubnových nebo horkovzdušných šlichtovacích strojích. Vzhledem k rozmanitému sortimentu tkanin i zpracovávanému druhu materiálu používají jednotlivé závody a provozy často odlišné strojní zařízení. tkalcovnu i úpravnu. Při šlichtování se nitě z jednotlivých snovacích válů sdružují a navíjejí na osnovní vál.. Příprava osnovy zahrnuje tyto práce: Soukání.lo –délka ošlichtované osnovy. Snování. Technologický postup je proto kratší o soukání křížových cívek a příprava osnovy zahrnuje pouze snování. ****Setkání – znamená zkrácení osnovy nebo útku v důsledku provázání. Příprava útku pro bezčlunkové tkací stroje spočívá v soukání cívek a paření příze. dále viskózové. šlichtování za polosucha. Snování je zpravidla válové. Technologický postup v hedvábnické tkalcovně Hedvábí se do tkalcoven dodává na křížových cívkách kónických. Šlichtování.počet snovacích válů tvořících osnovu při válovém snování. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ B. šlichtování a navádění (navazování). Závisí na druhu a jemnosti tkaniny: jemné tkaniny 120 – 150 m. Schéma znázorňuje technologický postup výroby lněných ubrusů na skřipcových tkacích strojích STB. těžké tkaniny do 60 m. Snování je obvykle pásové. bikónických a válcových nebo na kopsech. 20 . zejména přitočené. ***Výtažek (V) . někde je možné použít i válové snování. lp – délka osnovy před šlichtováním. některé druhy skaných přízí). Následující schéma znázorňuje technologický postup při výrobě vlněné oblekové tkaniny z dvojmo skané příze v osnově i v útku na skřipcových strojích Sulzer. Barví se buď ve hmotě přímo při výrobě vláken. příze viskózové a polyesterové střiže. Snování je v našich hedvábnických tkalcovnách pouze pásové.přírůstek délky osnovy při šlichtování : V=lo – lp /lp . Pásový způsob snování se uplatňuje u osnov. Při zpracování osnov ze skaných vlněných přízí a přízí s obsahem syntetických vláken je zavedeno tzv.

6. Dále může být uvedena hmotnost 1 m2 a 1 bm tkaniny. a to: • Dostava režné tkaniny. U pestrobarevné tkaniny vzor snovaný a vzor tkaný (pořad házení). atlas. 21 . Úkol Nakresli technickou vzornici pro základní vazby – plátno. Opakování předchozího studia Zopakuj si technologický postup výroby přízí a tkanin z předchozího semestru. 10. musí vyhovovat určitým požadavkům kladeným na daný druh tkaniny. které operace zahrnuje příprava útku? Jaký je účel snování a které operace zahrnuje příprava osnovy? Jaký je rozdíl mezi navazováním a naváděním. 11. 3. Některé tkaniny jsou normalizovány a vztahují se na ně příslušné oborové nebo státní normy. Dostava osnovy a útku na 10 cm. Z oblasti tkaní věnuj pozornost jednotlivým operacím přípravy útku a přípravy osnovy. Vazba tkaniny. Kontrolní otázky 1. kepr. 6. počet listů a návod do brda. Podle jakých kritérií rozdělujeme tkaniny? Co rozumíme přípravou materiálu ke tkaní? Jaký je účel soukání. • Dostava hotové tkaniny. Podle potřeby se přiloží vzorek tkaniny a technická vzornice. Tkaniny se vyrábí na tkacích strojích. Hmotnost tkaniny v g/m Většina vyráběných tkanin je standardizována. 4. Šířka tkaniny v cm. Název tkaniny a číslo standardu (druhu) 2. Tyto požadavky jsou vyjádřeny v popisech standardů a jsou pro výrobní závody výchozím podkladem pro výrobní předpis.1 Výrobní předpis Výrobní předpis pro tkaninu obsahuje všechny technické údaje daného druhu tkaniny. • Šířka hotové (upravené) tkaniny = šíře hotová. 2 12. a to • Šířka osnovy v paprsku = paprsková šíře. Vysvětlete rozdíl mezi výrobním předpisem a technologickým postupem. Číslo paprsku (počet zubů na 10 cm) a návod nití do paprsku. Celkový počet osnovních nití a počet nití v krajích tkaniny. délka paprsku.2. tj. V předpisech některých podniků bývá uvedena ještě délka 1 dílce tkaniny a snovaná délka osnovy pro jeden dílec tkaniny. 8. 4. 5. popřípadě na jeden dílec tkaniny. 7. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ 2. 3.2. • Šířka utkané (režné) tkaniny = režná šíře. Vazby jsou zpracované v učebním textu předchozího semestru – „Úvod do textilu“. 9. Uplatníš nyní i v následujícím textu. 2. Jemnost a druh příze v osnově a útku. 5. vazbám tkanin a technické vzornici. Spotřeba příze v osnově i v útku na 1 běžný metr nebo na 100 m tkaniny. jsou to: 1.

velký potom více než 500 strojů. jednak zavedením Northropovy automatické výměny cívek v r. jehlou. Nejdříve si odpovězme na otázku podle kterých kritérií posuzujeme vhodnost tkacích strojů? 22 . Tkací stroje můžeme rozdělit například takto: TKACÍ STROJE TKACÍ STROJE ČLUNKOVÉ jednoprošlupní rovinné ruční stavy mechanické stavy útkových cívek vytáčů víceprošlupní kruhové TKACÍ STROJE BEZČLUNKOVÉ jednoprošlupní rovinné víceprošlupní rovinné kruhové automatické jehlové skřipcové tryskové tkací stroje s výměnou s ohebnými s tuhými pneumatické hydraulické jehlami jehlami člunků Obr.2. vodou. Jak je to s využitím tkalcovských strojů ve zpracování jednotlivých druhů tkanin lišících se způsobem zpracování? Odpověď najdete po prostudování následujících kapitol. často i stejných pracovních šířek. Kritériem pro rozdělení tkacích strojů je způsob zanášení útku. prutové stavy. střední závod má až 500 strojů. uspořádání osnovy pro tkaní a možnost vzorování (uvedeme v některé z následujících kapitol). V roce 1950 využitím Rossmanova patentu vkládání útku skřipcem. Ke speciálním tkacím strojům patří: stavy na dvojité plyše. Čas potřebný k výrobě 100 m tkaniny se během posledních 125 let snížil. Na speciálních tkacích strojích se tkají plyše. které jsou vybaveny ústrojím umožňujícím výrobu zvláštních druhů tkanin. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ 2. smyčkové stavy perlinkové a stuhařské stavy. Základním typem stroje pro výrobu tkanin je automatický tkací stav (stroj). Tkalcovský závod má nejméně 200 tkacích strojů. 14 Rozdělení tkacích strojů Speciální tkací stroje Další skupinou tkacích strojů jsou speciální tkací stroje. vzduchem. počet vytvářených prošlupů.3 Tkací stroje Tkaniny se vyrábí na tkacích strojích. V dalších 30 ti letech tkací stroje pracují na různých principech – zanášení útku skřipcem. tkaniny s perlinkovou vazbou a různé druhy stuhařských výrobků. V každém závodě je velký počet strojů obvykle stejného typu. 1895. dekorační tkaniny. atp. koberce. Princip výroby tkanin je zachován u všech typů tkacích strojů.

4 Kritéria výběru tkacích strojů Pro posouzení vhodnosti tkacích strojů k výrobě určitého druhu tkaniny je nutné znát některé základní parametry: • • • • • • • • • • Typ prošlupního ústrojí. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ 2. Rozsah útkové dostavy. v metrech) utkané za určitou časovou jednotku (např. Dalšími kritérii mohou být – univerzálnost. Lze jej též stanovit v přepočtu na zastavěnou plochu.užitkový výkon. tj. Důležitým parametrem. servis. atp. bez zřetele k časovým ztrátám vznikajícím např. Tyto parametry mohou být doplněny ještě dalšími hledisky. za 1 hodinu). výkonem) tkacího stroje se rozumí množství tkaniny v délkových jednotkách (např. v běžných nebo čtverečních metrech tkaniny za časovou jednotku. lišící se v jemnosti a pevnosti). které by se dosáhlo za nepřetržitého provozu stroje. jako jsou např. Užitkový výkon je poměr mezi výrobností skutečnou a teoretickou. Druh zpevnění krajů tkaniny. tj. ovlivňujícím výkon tkacího stroje. Spotřeba energie. ovládání stroje. čištění. při zakládání stavu. podle kterého určíme vazební možnosti. 2. Maximální dosažitelnou hmotnost jednoho metru čtverečního vyráběné tkaniny. Typ útkového vzorovacího ústrojí – barevná záměna. krycí koeficient.výrobnost skutečnou a . maximální šíři atp.2.4.1 Výpočet výrobnosti tkacích strojů Výrobností (produkcí. seřizování apod. elastomery. Hlučnost stroje. mazání. ! Výrobnost teoretická (teoretický výkon) je výrobnost. Výkon udáváme často v metrech zatkaného útku. Hmotnost stroje. je vyjádřen v procentech. Je vždy vlivem technologicky nutných zastávek (prostojů) stroje nižší než výrobnost teoretická. Užitkový výkon se vypočítá podle vzorce: 23 . odstraňování přetrhů. dosažitelného počtu útků na délkovou jednotku. vývoj. Výrobnost skutečná (skutečný výkon) je výrobnost dosažená při praktickém provozu.výrobnost teoretickou. Rozeznáváme: . jsou otáčky hlavního (klikového) hřídele. Maximální průměry osnovních a zbožových válů. Půdorysné rozměry stavu. určující velikost zastavěné plochy. omezení na určitý druh nití (hydrofóbní. . spolehlivost.

. při čištění a mazání stavu.h-1) Qt – výrobnost teoretická (m. V tkalcovnách se sleduje výrobnost strojů z údajů.na otáčkách tkacího stroje (s nižšími otáčkami tkacího stroje může užitkový výkon klesat). které udávají počet dosažených prohozů v tisících prohozech. jednak z jiných příčin. Základním ukazatelem rychlosti každého jednoprošlupního stroje jsou jeho otáčky. -----. energetické poruchy. tím nižší je užitečný výkon stroje. např.b b – pracovní šířka tkacího stroje [m] n – otáčky tkacího stroje za minutu [min -1] Užitkový výkon tkacího stroje je důležitým ukazatelem při hodnocení provozu tkacích strojů. Pro porovnání technické úrovně strojů různých pracovních šíří a systémů zanášení útku se v technické praxi vžil pojem výkon tkacího stroje v metrech útku za minutu U. Výrobnost stavu v metrech tkaniny nebo v prohozech nevyjadřuje jednoznačně technickou úroveň tkacího stroje. které udávají počet prohozů neboli počet útků zatkaných za 1 minutu. dovolená. 100 Qt Výrobnost skutečná je dána vztahem : Uv n . stavy široké naopak nižší. .min -1] U=n. t s ts – počet směn 24 . KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Qs Uv = ---. Čím větší jsou prostoje.= ----------. . 60 Uv Qs = Qt .na organizaci práce.2. . zjistili bychom. Stavy úzké mají otáčky vyšší. Kdybychom tedy porovnávali výrobnost úzkého a širokého stroje v metrech tkaniny za hodinu nebo v prohozech. zakládání stavu.h-1) n je počet otáček stavu za minutu du – dostava útku na 1 cm Jak se vypočítá teoretická výrobnost si můžete odvodit ze vztahu pro skutečnou výrobnost. Ve skutečnosti široký stroj může vzhledem k větší pracovní šířce zhotovit větší množství tkaniny v plošných jednotkách [v m2]. Potřebný počet stavů S pro výrobu zadané délky tkaniny L v období s určitým počtem směn ts se stanový ze vztahu: L L – délka tkaniny S= Qs – skutečná výrobnost Qs . který vypočítáme podle vztahu: U je útkový výkon tkacího stroje [m. Užitkový výkon stavu závisí také na : . při odstraňování přetrhů. Závisí především na časových ztrátách v průběhu výroby čili na prostojích stroje. např. čekání na materiál.na kvalitě materiálu a jeho přípravě. že úzký stroj je vzhledem k vyšším otáčkám výkonnější.na zručnosti obsluhy (na její kvalifikaci) a .. ---100 du . opravy strojů. Prostoje vznikají jednak z technologických důvodů. 100 100 Uv je užitkový výkon v % Qs – výrobnost skutečná (m.technické úrovni tkacího stroje a jeho seřízení.

K tomu rozdělování osnovy slouží prošlupní ústrojí. Podle typu ovládání osnovních nití (jednotlivě nebo po skupinách) jsou dále navedené do nitěnek uspořádaných buď do žakárového (obr. Vytvořeným prošlupem se prohazuje zanašeč. (Osnovní nitě prostupují po dvou. 15). 16 Žakárové (šňůrové) brdo 25 . Obr.5 Funkce tkacího stroje Tkací stroj plní všechny funkce potřebné k výrobě tkaniny (obr. Podélná soustava nití (osnova) je navinuta na osnovním válu. již zatkaným útkům v tkanině. který zanese útek do prošlupu. Potom se bidlo vrací do zadní úvratě. 17) brda. z něhož se odvíjí a postupuje přes svůrku do tkací roviny (plochy mezi svůrkou a prsníkem). Za osnovní svůrkou osnovní nitě rozdělují křížové činky do prošlupu. otevírá se další prošlup a celý pracovní cyklus se při další otáčce hlavního hřídele stavu stále opakuje. že se část osnovy zvedne a část stáhne. 15 Tok materiálu tkacím strojem ! Aby bylo možné do osnovy vnést útek. Po prohozu se prošlup zavírá a bidlo při pohybu dopředu přirazí pomocí paprsku zanesený útek k ostatním. Zanašeč je prohazován prohozním ústrojím. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ 2. To znamená. třech nebo čtyřech mezerami mezi třtinami paprsku). musí se mezi svůrkou a prsníkem vytvořit prošlup. Obr. 16) nebo listového (obr.2.

2.nitěnky (listy) se vracejí do své původní polohy a jsou připraveny pro vytvoření dalšího prošlupu.k čelu tkaniny. Fáze – zavření prošlupu . 10) vytvořeného mezi čelem tkaniny a paprskem je útek zanášen člunkem (člunkové tkací stroje) nebo zanašečem (bezčlunkové tkací stroje). KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Poznámka Do klínovitého prostoru (prošlupu. 17 Fáze tvorby tkaniny Příraz útku Veškeré funkce automatického tkacího stroje lze sledovat v kruhových nebo časových diagramech. Fáze – zanesení útku – do prošlupu se zanese útek člunkem nebo skřipcem. 17) ! rozdělujeme do jednotlivých fází: 1. Po přírazu každého zaneseného útku paprskem je tkanina odtahovým válcem posunuta o dráhu rovnající se vzdálenosti mezi dvěma útky a také osnovní vál a navíjecí válec se o tento díl pootočí. jehlou. Pracovní šířka tkacího stroje je největší možná šířka osnovy navedené v paprsku.2. Činnosti tkacího stroje (obr. 4. obr. Fáze – otevření prošlupu – osnovní nitě jsou navedeny v nitěnkách listů. Fáze – příraz útku – zanesený útek se musí přirazit k poslednímu zatkanému útku . proudem vzduchu či vody. Aby se krajové nitě netrhaly. Po přírazu se útek v tkanině zvlní. 26 . 3. Šířka osnovy bývá o 3-7 % větší než šířka návodu paprsku. musí být tkanina udržována v rozepjatém stavu rozpínkami. Otevření prošlupu Zanesení útku Obr. a proto je šířka uvolněné tkaniny menší než šířka osnovy navedené v paprsku. z nichž se některé zvedají a některé stahují podle požadované vazby tkaniny a tím vytvoří klínovitý prostor – prošlup.

Průběh dráhy paprsku (s) Průběh závisí na konstrukci přírazného mechanizmu a nelze jej seřízením měnit. Na svislé osy jednotlivých grafů nanášíme sledované hodnoty: dráhu v milimetrech. kdy je paprsek v zadní krajní poloze v klidu. 2. Průběh funkce nelze z kruhového diagramu rozpoznat. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ 2. považujeme za hlavní hřídel. rychlost v metrech za sekundu apod. na kterém jsou kliky nebo vačky mechanizmu k přírazu útku. Proto všechny další hodnoty vztahujeme k poloze paprsku.5. Vzhledem k tomu. že druhá otáčka je pro většinu mechanizmů analogická.1 Kruhový diagram činnosti tkacího stroje Úplný pracovní cyklus tkacího stroje proběhne minimálně za dvě otáčky hlavní hřídele. tj 0° natočení klikového hřídele odpovídá poloze bidla v přední úvrati. jehož krajní poloha (příraz) je začátkem časové stupnice ( = 0. Úseky vyznačené v kruhového diagramu (obr.18 Kruhový diagram činností tkacího stroje V kruhový diagramu můžeme vyjádřit pouze začátky a konce funkcí jednotlivých mechanizmů.5. Proto je kruhový diagram vhodný pouze k záznamu hodnot pro seřízení stroje. ϕkp je doba. 18) odpovídají činnosti tkacího stroje: Obr. Počátek kruhového diagramu. t = 0). Průběhy na obrázku značí: I. která je určena dráhou koncového bodu B hřídele.2. pootočení ve stupních.2 Časový diagram hlavních částí tkacího stroje V časovém diagramu nanášíme na vodorovnou osu čas t nebo úhel natočení hlavního hřídele ϕ. můžeme funkci stroje znázornit v jedné otáčce na pomyslné kružnici. Hřídel. 27 . Průběh dráhy paprsku při použití klikového mechanizmu znázorňuje křivka B. Použití vačkového mechanizmu křivka H.

Jaký je rozdíl mezi kruhovými a časovými diagramy a k čemu slouží? Příklady 1. III. Jak vyjádříte výkon tkacího stroje? 6. Jaký je rozdíl mezi teoretickým a skutečným výkonem tkacího stroje? 7. Spojnice obou krajních poloh je průběhem dráhy s1 zanašeče v závislosti na úhlu pootočení hlavního hřídele stroje (m je délka zanašeče. je znázorněn křivkou P. Jmenujte nejdůležitější parametry k posouzení tkacích strojů. Aby se získal delší časový interval pro zanesení útku. je-li pracovní [ L =726 m. případně ještě délka dráhy.min-1? 2. Průběh rychlosti útku na tryskovém tkacím stroji křivkou J. kterou máme vyrobit za 3 měsíce při dvousměnném provozu (ts = 156)? Jeden stav vyrobí za směnu 23 m tkaniny. kterou musí zanašeč vykonat až k místu kontroly jeho doletu). Obr. 19 Časový diagram Kontrolní otázky 1. ϕR) a maximální výšku rozevření osnovy zm lze seřízením v určitém rozmezí měnit podle požadavku technologického procesu. jsou při rozevřeném prošlupu osnovní nitě obvykle po dobu ϕk v klidu. Kolik stavů bude třeba k výrobě 200 000 m tkaniny. Denní produkce při dvousměnném provozu (16. Zjistěte užitečný výkon strojů. na kterých se vyrábějí polyamidové tkaniny při frekvenci otáček n = 500 ot. Jak rozdělujeme tkací stroje? 4. Rychlost zanašeče Průběh rychlosti zanašeče osnovou v případě zanášení útku člunkem nebo skřipcem. 2. [56 stavů] 28 . Vysvětlete pojem listové a žakárové brdo. [Uv=82%] 3. Polohu zástupů listů (bod R. Jaký je teoretický výkon skřipcového stroje Sulzer v metrech útku za minutu.5 h) činí 4 500 m tkaniny. aby v zadní krajní poloze paprsku byly nitě 2 – 3 mm nad zanašečem nebo nad prostorem potřebným pro průchod vzduchu nebo proudu kapaliny osnovou. Zanašeč může vstupovat do osnovy v místě C a musí z ní vystupovat v místě D. Průběh zdvihu osnovních nití (z) Je dán tvarem vaček. Vysvětlete princip vzniku tkaniny. Dráha zanašeče Do grafu nejdříve zakreslíme šířku osnovy b. V tkalcovně je v provozu 40 hydraulických tryskových strojů paprskové šíře 105 cm.min-1] šířka stroje b = 330 cm a n = 220 ot. 5.min-1 a du=36 útků.cm-1. Maximální zdvih zm se seřizuje tak. 3. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ II.2. IV.

3. Ústrojí pro pohyb tkaniny: • ústrojí pro odvádění tkaniny a nabalování tkaniny • zbožové regulátory . která podporují kvalitu a produktivitu výroby tkalcovny. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3. KAPITOLA – Mechanizmy tkacích strojů • • • • • • Rám a pohon stroje Vedení osnovy a tkaniny Prošlupní mechanizmy Prohozní mechanizmy Mechanizmus přírazu Vzorování útkem Konstrukci tkacího stroje tvoří řada funkčních celků (obr. B-osnovní regulátor. E-prohozní mechanizmus Obr. A-pohon. • ústrojí pro pohyb osnovních nití (prošlupní ústrojí) 3. osnovní brzdy nebo regulátory. pohon 2. Ústrojí pro pohyb útku: • prohozní ústrojí (způsob zanášení útku) • příraz útku (bidlo a jeho pohyb) 4. který má plnit svou funkci musí mít tyto části: 1. 20 Základní schéma tkacího stroje Základní mechanizmy tkacích strojů Každý tkací stroj. hřídele. Rám stroje. osnovní svůrky). • přídavné mechanizmy a části. D-prošlupní zařízení. 20). C-zbožový regulátor. • příslušenství tkalcovských strojů tvoří ta zařízení. které můžeme rozdělit ! například takto: • základní mechanizmy a části nezbytné pro tkaní. které usnadňují obsluhu a kontrolu tkacího procesu a rozšiřují vzorovací možnosti. Ústrojí k uložení a pohybu osnovy: • ústrojí pro povolování a napínání osnovy (uložení osnovního válu.

. pokud jsou pevně uloženy. Pevnost rámového stojanu zvyšuje i prsník a osnovní svůrka. . Od hlavní hřídele se odvozuje pohyb dalších mechanizmů. Rám se skládá z levé a pravé postranice. Jsou to například: . které jsou spojeny nosníky (obr. Modernější stroje mají rám dutý. Tkací stroje jsou jedno nebo dvouhřídelové (obr.ústrojí kontrolní a zabezpečovací Příslušenství tkacích strojů tvoří různá zařízení. • výměna útku (prázdná kaneta za plnou). 3. že to umožní velmi snadné zakládání osnovních válů a rychlou změnu druhu vyráběné tkaniny. Jednohřídelové stavy se používají k výrobě těžkých tkanin jakými jsou například koberce. 30 .speciální transportní technika. Obr. • sběr dat. • barevná záměna útku (měníme barvy útku). uvnitř něhož jsou uloženy v olejové lázni otočné části. Jsou to: . podporující dosažení kvalitní a vysoce produktivní výroby tkalcovny. . k němuž jsou připojeny ostatní části. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 5. který přenáší pohyb řemenicí a spojkou na hlavní hřídel.elektroinstalace.1 Rám stroje a pohon stroje Rám stroje Rám stroje je nosnou částí stavu.3. • signalizace. Pomocná zařízení: • zarážky.příraz útku ke tkanině. . 21). že je poháněný přímo od elektromotoru.měřící přístroje – mikroprocesor. 22). Má to výhodu v tom. Přídavné mechanizmy usnadňují obsluhu a kontrolu tkacího procesu. Pohon stroje Pohon tkacích strojů zajišťuje elektromotor. Hlavní proto. Většina stavů je dvouhřídelových. Tyto stavy mají dvě hřídele uložené nad sebou. 21 Rám tkacího stroje V současné době jsou rámy tkacích strojů řešeny stavebnicově s oddělitelným stojanem pro osnovní vál.mazací systémy apod. Horní hřídel označujeme jako hlavní nebo klikovou. Klika zajišťuje pohyb bidla .

která pohání mechanizmus přírazu. Hnaná část spojky s brzdovým bubnem je naklínována na klikové hřídeli. převody. klikový hřídel 2 – spodní hřídel stavu 3 – ozubené převody 4.3. Od ní je převodovým poměrem 1:2 poháněna spodní hřídel. Brzda je umístěna obvykle na klikové hřídeli. • zastavení při vypnutí proudu. 2. Jsou od ní odvozeny náhony prohozních mechanizmů . prohozu a prošlupní ústrojí. Přenos kroutícího momentu se uskutečňuje třením.23. jež ovládá další mechanizmy. volně otočná na klikové hřídeli. Horní hřídel se otáčí dvojnásobnou rychlostí. Pohon se spojkou je znázorněn na obr. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Spodní hřídel nazýváme vačkovou. 23 Pohon se spojkou 31 . Pohon tkacího stroje dělíme do dvou skupin: 1. 22 Uspořádání pohybových mechanizmů tkacího stroje Úplné ústrojí pohonu zahrnuje elektromotor. normální provoz stroje a zastavování (pomalý chod). zajišťující dostatečnou kvalitu přírazu bez nebezpečí rozběhových pruhů. který přenáší pohyb řemenicí a spojkou na hlavní hřídel. Některé těžké stavy. 1 – horní. 11 . 1 – elektromotor 2 – klínové řemeny 3 – spojka 4 – brzdový kotouč 5 – čelist brzdy 6 – hlavní (kliková) hřídel 7 – spodní (prošlupní) hřídel Obr. Činnost pohonu můžeme rozdělit na čtyři fáze: klidovou polohu stroje. Spodní hřídel je poháněn hlavní hřídelí. brzdu a zařízení pro ovládání pohonu. hlavně ve vlnařském oboru mají pouze jednu klikovou hřídel. Brzdění je provedeno čelistí nebo brzdovým pásem. Základními požadavky jsou: • rychlý start.vačky 12 – brzdový kotouč 13 – plátnové vačky Obr. • rychlé zastavení. 8 – ložiska 5 – postranice stavu 7 – kolo hřídele 9 – spojka 10. Elektromotorem je přes klínové řemeny poháněna spojka. spojku. rozběh. 6. Přímý pohon přenáší kroutící moment elektromotoru převodem na klikovou hřídel. Pohon tkacích strojů zajišťuje elektromotor.

1 Osnovní brzdy Osnovní brzdy jsou různé konstrukce umístěné na obou stranách osnovního válu. Aby napětí osnovy bylo po celou dobu tkaní z plného i dotkávaného válu stejné.používá se pouze tam. Napětí osnovy a její popouštění do tkací roviny řídí brzdy osnovního válu nebo osnovní regulátory. Od velikosti sevření se odvozuje účinnost brzdy. Účinek brzdy lze rovněž ovládat velikostí závaží nebo délkou ramene páky. • Princip činnosti brzdy se týká vytvoření rovnováhy na brzdě. je-li tah osnovy větší než brzdný moment. Novinkou je pohon SUMO (SUper MOtor) používaný na jehlových tkacích strojích. odebráním závaží): • Provazová a řetězová brzda (obr. brání moment odporu brzdy. Společným požadavkem na osnovní brzdu je. kde působí závaží W na ramenu páky y . musí se napětí osnovy zvětšit. vyjádřený poměry na brzdící páce. Regulátor pootáčí osnovním válem podle tahu osnovy snímaného na osnovní svůrce. Brzdový kotouč osnovního válu je sevřen čelistmi staženými šroubem. Toto napětí působí na osnovní vál na ramenu. • Pásová brzda – kolem brzdového kotouče je ovinut pás. Stálý tah osnovy zajišťuje ústrojí k napínání a povolování osnovy. Napětí osnovy T se snaží otočit osnovním válem a odvinout z něho osnovu (obr. jehož délka je rovna poloměru navinuté osnovy R. protože by se 32 . To není přípustné. Motor umožňuje i zpětný chod stroje (hledání chybně zatkaného útku) a pomalý chod stroje. Při tkaní se totiž poloměr válu zmenšuje. Podle tohoto kritéria rozeznáváme osnovní brzdy: • Mechanické – účinek brzdy se během tkaní mění ručně (např. 24). • Čelisťová . Natočení válu. vál se pootočí a osnovu uvolní až se dosáhne rovnovážného stavu. U pásové brzdy se například přítlak pásu ovlivňuje přes pákové převody od válečku dotýkajícího se návinu.momentu osnovy. kde je třeba velkého napětí osnovy. Měl-li by moment osnovy zůstat stejný. na němž je závaží zavěšeno. které umožňují snadnou změnu otáček a přizpůsobení tkací frekvence zpracovávanému materiálu. tj. jímž může být: • • Pasivní ústrojí – brzdy osnovního válu. čím je provaz či řetěz více obmotán kolem brzdového kotouče.2 Vedení osnovy a tkaniny První podmínkou dosažení dobré jakosti tkaniny je dodržení stálého tahu osnovy po celou dobu tkaní. 3. Navíjení tkaniny je vždy prováděné regulátory.2. Automatické – účinek brzdy se během tkaní samočinně snižuje v přímé závislosti na průměru návinu osnovy. Aktivní ústrojí – osnovní regulátory. 3. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Dnes se k pohonu tkacích strojů používají elektronicky řízené motory. Motor je řízený elektronicky a jeho otáčky lze upravovat během rozběhu. 24) – účinnost brzdy je tím větší. že s ubývajícím průměrem návinu osnovy se brzdný moment bude snižovat. Moment je součinitel síly a ramena. Osnovní vál je otáčen momentem osnovy.3. ustáleného chodu i zastavení tkacího stroje. musí být oba momenty ve vzájemné rovnováze.

33 . U moderních tkacích strojů se používá negativních regulátorů s automatickou kontrolou napětí osnovy.Tt (1 – Ts/Tt) = r/R x Wy/x (1 – ef . V praxi to nemůže nastat a proto se zvyšující napětí reguluje závažím k otočnému bodu o. Tím se stále udržuje rovnováha momentů ke středu osnovního válu (1) a momentu na páce (2): T x R = (Tt – Ts) x r Tt x x = W x y Tt = W y/x Tt /Ts = ef. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ tím zmenšila (větší odpor osnovy) i dostava v útku. Vzrůstání napětí se zabrání současným zmenšením momentu odporu brzdy v závislosti na momentu osnovy tím. To znamená. že se zkrátí jeho rameno y. 24 Jednoduchá mechanická brzda Pohyb závaží se může provádět ručně nebo automaticky. To zajišťuje konstantní napětí osnovy od plného až po prázdný vál. Podmínkou pro konstantní napětí v osnově je: y/R = konstanta (7) r – poloměr bubnu R – poloměr návinu osnovy x.y – rozměry na páce T – tahová síla v osnově W – závaží Tt. zmenšením vzdálenosti y. že s ubýváním průměru osnovy navinuté na vále se musí posouvat závažím W na brzdové páce blíže k ose otáčení o a tak se zmenšuje rameno y.α) = W y r/x R T ∝ 1/R (1) (2) (3) (4) Vztah mezi silou Tt a Ts: Dále platí pro Tt a Ts (1) (5) (6) To potvrzuje. že se napětí v osnově zvyšuje se snižujícím se poloměrem navinuté osnovy.α T = r/R.3.Ts – síly v provazové brzdě Obr.

Podle způsobu popouštění osnovy se osnovní regulátory rozlišují na pracující: • Přerušovaně.2 Osnovní regulátory Požadavkům na konstantní napětí osnovy během tkaní vyhovují osnovní regulátory. zatížení svůrky kolísá a ovlivňuje pohyb výkyvného ramena CD. Podle činnosti je rozdělujeme na: Pozitivní. tj. Používají se zřídka. v rytmu tkaní pravidelně útek po útku. rohatka se západkou poháněná od bidla). jež dodávají proměnlivou délku osnovy s ohledem na její napětí. Obr. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3. Jestliže napětí v osnově kolísá.3. 25 Schéma funkce osnovního regulátoru 34 . hydraulickým převodem (reguluje se množství kapaliny vstupující do ventilu) nebo řemenovým variátorem. které samočinně napínají a popouštějí osnovu. Osnovní vál je ovládán šnekovým převodem v závislosti na pohybu rohatky R. Činnost vyžaduje plynule proměnlivý převod. Osnova prochází přes výkyvnou osnovní svůrku B. Západka rohatku uvolní nebo uzamkne v závislosti na napětí osnovy. Vlastní regulační zařízení (napětí osnovy je snímané na výkyvné osnovní svůrce). Například u negativního osnovního regulátoru pracujícího přerušovaně můžeme mechanismus regulátoru rozdělit na 3 části: • • • Pohon regulátoru (např. pohybu svůrky a výkyvného ramena. 25 znázorňuje princip funkce osnovního regulátoru. kdy se osnovní vál otáčí nepřetržitě a není zde vliv setrvačnosti válu. Často tvořené krokovým mechanizmem – rohatka se západkou. Pohyb ramena ovlivňuje činnost západky s rohatkou R. Převod pohybu na osnovní vál (ozubený převod). které dodávají stále stejnou délku osnovy bez ohledu na její napětí.2. který se zajistí např. • Většina osnovních regulátorů má společné znaky. Obr. • Plynule. Napětí je konstantní. • Negativní.

která v přírazu (v okamžiku zavření prošlupu) vykývne dozadu. 26). Pokud jde o osnovní svůrku. Při tkaní se zavřeným prošlupem se v okamžiku přírazu všechny nitě z horní i dolní roviny prošlupu přivedou do střední roviny a po skončení přírazu se prošlup znovu otvírá. že „bidlo tvoří tkaninu na stavu vpředu.3 Osnovní svůrka V širším slova smyslu osnovní svůrka přivádí osnovu do tkací roviny. které mají s dalším útkem vázat jinak než vázaly s předešlým. u kterých je osnovní vál poháněn samostatným motorem. Jen tuto svůrku můžeme uložit odpruženě. Je-li tkací stroj vybaven osnovním regulátorem. S typem prošlupu souvisí i svůrka.“ Poznámka Ve tkací rovině se tvoří prošlup a zanáší se do něho útek. Při tkaní s otevřeným prošlupem použijeme tzv. zda s otevřeným nebo se zavřeným. slouží svůrka jako čidlo napětí v osnově a ovlivňuje otáčení osnovního válu. které mají vázat nad dalším útkem zvednuty a nitě. Ve střední poloze jsou v okamžiku přírazu pouze nitě. 3. nepohyblivé svůrky (pevné). 35 . KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Podávání osnovy lze regulovat elektronickými osnovními regulátory (obr. jehož signál je v ústředním členu porovnán se signálem o požadované hodnotě napětí osnovy zadaném obsluhou. že se pohybuje dopředu. osnovní svůrka vzadu. Tuto funkci přebírá pohyblivá svůrka. 1 – osnovní vál 2 – osnovní svůrka 3 – dvouramenná páka 4 – pružina 5 – clona 6 – snímač 7 – servomotor 8 – šnekový převod Obr. 26 Princip činnosti elektronického osnovního regulátoru Poloha osnovní svůrky se zjišťuje elektronickým snímačem. Rozdíl v hodnotě signálu určuje rychlost podávání osnovy. musíme si ujasnit.2. které mají být pod ním. Tkáme-li s otevřeným prošlupem zůstávají nitě. s jakým prošlupem tkáme. Jakmile se prošlup začne otevírat. Při regulaci tahu soustavy osnova-tkanina má osnovní svůrka na tkacím stroji nezastupitelnou úlohu. zůstávají staženy. Otáčky motoru se mění v závislosti na poloze osnovní svůrky. Při tkaní se zavřeným prošlupem je nutné vyrovnat délku osnovy při zavření prošlupu. Tkaní se zavřeným prošlupem vyžaduje tedy pohyblivou svůrku.3. Staří tkalci říkali. osnova se napíná a svůrka ji povoluje tím.

Pracuje v závislosti na činnosti prošlupního ústrojí. udržuje výkyvná svůrka tah osnovy na konstantní úrovni. • Ohyb osnovy na svůrce malého průměru způsobuje lámání – rozvolnění šlichty. Osnovní svůrka by měla kmitat v protifázi k přírazu. Konstrukční řešení osnovní svůrky: • • • Pevná svůrka ovlivňuje tah osnovy svou polohou. Umožňuje rovněž vyšší setkání a zabraňuje párkování nití u plátnové vazby.výkyv je řízen pružinou. Konstrukce svůrky Konstrukce svůrky závisí na typu tkacího stroje. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Funkce osnovní svůrky ! Osnovní svůrka vykonává na tkacím stroji tyto funkce: • Přivádí osnovu z osnovního válu do tkací roviny.3. • Svou polohou nebo i svým pohybem ovlivňuje napětí osnovy jako celku a také rozdílně ve spodní a horní části prošlupu. tím lze zvýraznit charakter vazby tkaniny na líci nebo rubu.2-1.5 m. osnovních vazeb a při tkaní velmi hustých vazeb.75 m. Při krátkém rázu se osnovní nitě rychleji napínají při otevírání prošlupu. Vzdálenost svůrky od čela tkaniny (ráz osnovy) se volí se zřetelem na pevnost a pružnost osnovních nití a na hustotu útků. které udržuje konstantní napětí osnovy pro prázdný i plný osnovní vál (obr. Kromě uvedených řešení se můžete setkat se svůrkami s nuceným pohybem odvozeným od hlavního hřídele tkacího stroje. Používá se na tkacích strojích vybavených osnovní brzdou. Délka rázu bývá u hedvábí 1. při uzavírání napíná. Do dolní polohy se seřizuje u útkových vazeb. Vhodná pro stroje s prošlupním zařízením na otevřený prošlup. Vhodné u strojů s prošlupním ústrojím na zavřený prošlup. Odpružená svůrka . Snahou je. Při změně polohy ve vertikálním směru se ovlivňuje napětí osnovy v horním a spodním prošlupu. Při otevírání prošlupu osnovu povoluje. Vliv osnovní svůrky na tah osnovních nití závisí na konstrukčním provedení. tlumičem nebo torzní tyčí. Tato svůrka se používá na tkacích strojích vybavených osnovním regulátorem. aby obě části prošlupu měly při přírazu přibližně stejný tah nití. Pokud nepřihlédneme k činnosti mechanizmu přírazu. u běžných osnov 1-1. Bezkontaktní snímání 36 . Poloha svůrky Postavení svůrky se seřizuje do osy prošlupu. K nejnovějším řešením patří elektronicky ovládané popouštění osnovy. způsobu popouštění osnovy a případně na vazbě tkaniny a prošlupním zařízení.2 m a u pevné osnovy bavlnářské a jutové přibližně 0. • Při použití negativního osnovního regulátoru kontroluje napětí osnovy. Se zvětšováním délky rázu klesá tah osnovních nití. Při správném vyladění může osnovní svůrka svým kmitáním příznivě ovlivnit tah osnovy v okamžiku přírazu a tím v určitých mezích umožnit setkání vyšších útkových dostav. Nuceně výkyvná svůrka -její poloha závisí na okamžitém napětí osnovy. velikosti napětí osnovy. 27). Ve svislém směru se seřizuje do horní polohy (nad osou prošlupu) u plátnové vazby.

3.4. 27 Osnovní svůrka Torzní tyč je umístěna ve svůrkovém válečku. Ovládací zařízení je umístěné tam. nebo 6 listů. tzv. který kmitá ve fázi s pohybem prošlupu a přírazem. Při tkaní nekonečných vláken se osnovní niťový kříž nepoužívá. Křížová valcha Valchováním při tkaní se rozumí vytváření rozdílného napětí v horní a v dolní části prošlupu. Rozdělení nití (niťový kříž) se řídí návodem. Jednoníťový kříž.3. nitěnkami prošlupního ústrojí a třtinami paprsku. který je výkyvný kolem osy. Přesto se požaduje umístění po obou stranách tkacího stroje. ale bývá příčinou častějších přetrhů. Obr. Dvě tyče jsou nasazeny na rámu. vyrovnává napětí a ruší extrémní hodnoty – „peaks“. který se aktivuje napínacím ústrojím. Osnovní svůrka je váleček o malé hmotnosti. se obvykle používá pro tkaní vícelistových vazeb v osnově.2. drsné nebo více kroucené osnovy ze staplových materiálů. Tkanina se vede rozpínkami. vazbou a počtem tkacích listů. ovšem pouze na jedné straně tkacího stroje. vkládají se do osnovy v prostoru mezi svůrku a tkací listy dělící tyče. prsníkem. kde se tvoří předpětí torzní tyče. křížové činky. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ polohy svůrky a frekvenční motor udržuje napětí osnovy při rozběhu stroje. se někdy používají tři činky. K regulaci napětí se využívá kroutícího momentu torzní tyče. Valcha se umístí za svůrkovým válcem. zařízením pro odtah tkaniny a nakonec se navíjí na zbožový váleček nebo skládá. Rozdělené se vedou dále křížovými činkami. Pro husté. 37 . lamelami osnovní zarážky. kde jsou osnovní kříže pro 3.4 Křížové činky Osnovní nitě odvíjené z osnovního válu se vedou jako celistvý pás svůrkou. při jeho zastavení a znovu spuštění. soustavou válečků. v němž se pravidelně střídají sudé a liché nitě. Osnovní niťový kříž sice usnadní tkaní některých osnov. Aby se osnovní nitě slepené při šlichtování nebo nitě z chlupaté mykané příze rozdělily.

3. Tento cyklus se stále opakuje. Tah obou částí prošlupu je stejný. 2. Před následujícím přírazem útku paprskem se valcha pootočí. otočně uložený na nehybném čepu. Tím se uvolní horní část prošlupu. Při formování tkaniny se útek ohýbá kolem osnovních nití a způsobuje stahování tkaniny (setkání). Druhy rozpínek Rozpínky. Obr.3. Před druhým přírazem útku se valcha pootočí v opačném směru. 28) v šířce návodu do paprsku. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Funkce valchy 1. Útek je vytlačován stále do jiné části prošlupu.2. která nebyla v předchozím přírazu volná. které působí pouze v krajích tkaniny. Některé tkaniny z česané příze a lnu se nestahují a je proto možné je tkát bez rozpínek. Konstrukce rozpínek je různá podle druhu tkaniny. které zapříčiní zvýšení hustoty tkaniny o 15 až 20 %. 3. kotoučové nebo čelisťové. Druhou skupinu tvoří rozpínky působící po celé šířce tkaniny. aby při přírazu paprsku krajové osnovní nitě nevybočovaly ze svého přímého směru. jsou válečkové. 29) je váleček. Při dalším otevření prošlupu se opět valcha vyrovná. 4. Kryt je svojí přední stranou přistaven na vzdálenost 2 až 4 mm k přírazné poloze paprsku. 29 Části rozpínky 38 . Kryt a čep válečku jsou upevněny k držáku. Zúžení tkaniny oproti šířce návodu do paprsku velmi namáhá třením osnovní nitě v krajích a je příčinou přetrhů těchto nití. Obr. 28 Funkce rozpínek Podstatou rozpínky (obr. Zúžení je větší při více napjatém útku nebo při tkaní s vyšším napětím osnovy.5 Rozpínky Úkolem rozpínek je udržet tkaninu ve směru šířky napjatou (obr. Přes část jeho obvodu je vedena tkanina přidržována krytem. jedna část prošlupu se tím napne a druhá spodní zůstane uvolněná. Při otevřeném prošlupu jsou vždy tyče v ose prošlupu.

Dú = l/a Je-li průměr útku d konstantní. případně osnovní zarážky je osnova vedena brdem a paprskem.3. Pro nestejně tlusté útky se používá negativní regulátor. Tkanina však bude nerovnoměrná. součinitel tření mezi válcem a tkaninou. Na tkacích strojích se nyní montují převážně zbožové regulátory pozitivní. Mezery mezi útky b budou též konstantní. ze zbožového regulátoru a navíjecího zařízení. Drsnost povrchu se volí podle druhu zpracovávaného materiálu a způsobu odtahu tkaniny. který odtahuje tkaninu podle průměru zatkaného útku. poloměr odtahového válce. 39 . Aby se zlepšil vzhled tkaniny je nutné ukládat útek v závislosti na lineární hmotnosti útků. Tkanina se nesmí při odtahu poškodit. kde b je mezera mezi útky. bude rozmístění útků ve tkanině konstantní. proto má odtahový válec na povrchu vhodný potah. Dostava v útku Dú bude konstantní. které v pravidelných intervalech odtahují tkaninu. Regulátor musí tedy při zatkání útku o průměru d odtáhnout tkaninu délky a: a = d + b. Útky leží pravidelně rozložené ve stejných vzdálenostech od sebe. drsnost povrchu odtahového válce. nesmí povolit zpět. Zařízení pro odtah se skládá ze 3 mechanizmů: z odtahového (drsného) válce. Dostava útku bude závislá na tloušťce útkové příze a nebude konstantní. Regulátory s přetržitým pohonem jsou často jedno nebo vícezápadkové. Zbožové regulátory Zbožový regulátor má spolu s osnovním popouštěcím ústrojím zajistit předepsanou rovnoměrnou dostavu v útku. Regulátor musí umožnit výrobu tkanin s širokým rozsahem útkových dostav. Tkanina nesmí na odtahovém válci prokluzovat. Změnu útkové dostavy umožňuje změna rychlosti otáčení drsného válce. aby byla zachována přesnost útkové dostavy. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3. Tkanina je vedena přes prsník ke zbožovému nebo drsnému válu. zvýšíme rychlost drsného válce. za kterým vzniká tkanina. Je to počet útkových nití n na jednotku délky l: Dú = n/l [útků/cm] Délka tkaniny připadající na jeden útek je a. Používá se u tkanin. 3. Je-li číslo útkové příze nerovnoměrné. útková dostava se sníží a naopak. Dú bude konstantní. Důležitý je úhel opásání válce tkaninou. ! Podmínky odtahu 1. Jestliže zvýšíme rychlost odtahu tkaniny. Poznámka Jednou z důležitých charakteristik tkaniny je její dostava v útku. Když je tkanina uvolněna na navíjecím zařízení.6 Odtah a navíjení tkaniny Od křížových činek. Pozitivní regulátory mohou tkaninu odtahovat přetržitě nebo nepřetržitě. 2. u kterých záleží na pravidelném (stejnoměrném) vzhledu. při odřezání návinu. budou při stejné vzdálenosti a různé mezery mezi útky b.2. Zbožový regulátor se seřizuje na určitou hustotu útků ve tkanině a během provozu se již nereguluje. Odebírání tkaniny za chodu tkacího stroje je nezbytným požadavkem pro usnadnění obsluhy a pro omezení časových ztrát.

pohon a převodové ústrojí.požadovanou dostavu zadáváme klávesnicí ovládacího panelu. Nastaví otáčky servomotoru tak. který případně provede korekci otáček servomotoru. Podle činnosti rozeznáváme: . K drsnému válci se přitlačuje působením pružiny. Systém je elektronicky propojen s osnovním regulátorem. Při přímém pohonu se zbožový vál otáčí od tažného válce například řetězovým převodem.elektronický zbožový regulátor . Obr. . Nejběžnější je způsob. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Ústrojí zbožového regulátoru můžeme rozdělit na dva funkční celky. 31. Zdvihem západky je dán počet zubů. Existuje mnoho uspořádání odtahového válce. převáděcího a přítlačného. Další možnost hojně rozšířená je soustava tří válců – odtahového. Často se při navíjení hovoří o přímém nebo nepřímém navíjení (obr. Navíjení se zdokonalilo využitím plovoucího válce obr. Navíjení se uskuteční stejným tahem a s velkou dotykovou plochou bez nebezpečí odírání a následného poškození tkaniny.zbožový regulátor s plynulým odtahem výměnou ozubených kol lze měnit převodový poměr mezi hlavní hřídelí a drsným válcem. Tkanina je v tomto případě kolem odtahového válce opásána ze 7/8 jeho obvodu. které zjišťuje okamžitou rychlost servomotoru a předává informaci řídícímu systému. aby odtah tkaniny odpovídal požadované dostavě. Na servomotor je napojeno tachodynamo. Pohon zbožového regulátoru může být přetržitý (krokovým mechanizmem) nebo nepřetržitý (kontinuální) realizovaný ozubeným převodem z hlavního hřídele nebo prokluzem od odtahového válce (nemusí být vždy drsný válec). 30 Schéma navíjení tkaniny Odtahový válec má podle druhu zpracovávané tkaniny stanovenou drsnost povrchu. 31 Navíjení u skřipcových tkacích strojů 40 . který svou hmotností nebo pružinou je k němu přitlačován. kdy u odtahového válce je převáděcí váleček. Obr. o které se rohatka pootočí. Do pohonu je vložena třecí spojka.zbožový regulátor západkový -zbožový regulátor se nastavuje na určitou hustotu polohou kulisy v kulisovém mechanizmu.3. Rohatka pohání drsný válec. . U nepřímého (obvodového) pohonu se zbožový vál otáčí třením o drsný válec. Vstup zpracuje řídící systém. Tím se změní útková dostava. 30).

vymezeného osnovní svůrkou a počátkem tkaniny (čelem tkaniny). polohou brda. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Vychylovací válečky se pohybují nebo jsou v klidu podle požadavku.3 Vzorování tkaniny osnovou . významně ovlivňuje kvalitu tkaniny. Kombinovaný účinek osnovní svůrky. 4.prošlupní mechanizmy Vzorování tkanin osnovou zajišťuje prošlupní mechanizmus. 6. 32) se vytvoří prostor pro zanesení útku. ! Prošlup Prošlup je prostor klínovitého tvaru. Prošlupem (obr. Zdvih a stah osnovních nití se řídí požadovanou vazbou tkaniny. Velikost prošlupu je dána polohou křížových činek. 3. Všechny parametry prošlupu přímo nebo nepřímo ovlivňují 41 . 33) rozumíme schéma pracovního úseku tkacího stroje. 32 Prostor pro zanesení útku Geometrie prošlupu Geometrií prošlupu (obr. Vytvoření prošlupu tvoří první fázi pracovního cyklu tvorby tkaniny. která se vytváří zdvihem a stahem příslušných osnovních nití. který vznikne zvednutím části osnovních nití (horní prošlup) a stažením části osnovních nití (dolní prošlup). 7. Vyjmenujte základní mechanizmy tkacího stroje? Objasni funkci osnovních brzd a regulátorů? Vysvětli funkci svůrky a objasni její možné konstrukce? Jaká je funkce křížových činek? K čemu slouží rozpínky na tkacím stroji? Popiš funkci zbožového regulátoru? Jaké znáte způsoby navíjení tkaniny? 3. 2. Obr. začátkem tkaniny a velikostí zanašeče. kontrola napětí osnovy a navíjení tkaniny. 5.3. Prošlupní mechanizmus vytváří požadovaný prošlup a zajišťuje tvorbu požadované vazby tkaniny. Kontrolní otázky 1.

křížovými činkami a výškou prošlupu. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ napětí osnovních nití a přímo souvisí s velikostí zanašeče. 33 Geometrie prošlupu výška prošlupu horní výška prošlupu spodní výška prošlupu délka přední části prošlupu délka přírazu symetrický prošlup Východiskem pro určení výšky prošlupu je výška přední stěny zanašeče útku. Tvorba prošlupu nastává současným pohybem všech nití ze základní do krajní polohy. tan β1 vztahy: Η2 = B . v tzv. Mezi parametry prošlupu znázorněnými na obr.zvednutím a stažením nití (úplný prošlup = symetrický prošlup). 34) . tan β1 Tah. při současném klidu ostatních nití. β (β1 + β2) − úhel prošlupu (H1 + H2) − H1 − H2 − B − b − H1 = H2 − Obr. nebo pouze jejich části. zástupu listů). Teoreticky lze vytvořit prošlup třemi způsoby (obr.tan β2 h1 = b . Východiskem pro určení prošlupu je výška zanašeče. pouze zvednutím nití (horní prošlup). 34 Tvary prošlupu Obr. Za základní polohu považujeme výchozí polohu pro tvoření prošlupu (všechny osnovní nitě jsou v jedné rovině. Délka pohybu bidla je funkcí úhlu β. 35 Otevření prošlupu 42 . nad kterým při plně otevřeném prošlupu vytvářejí osnovní nitě vůli 1-2 mm. pouze stažením nití (spodní prošlup = neúplný prošlup).3. Požadovaný zdvih listů se odvozuje z podobnosti trojúhelníků určených – čelem tkaniny. který vzniká v osnovní niti při tvoření prošlupu je závislý na tažnosti nití. Obr. Fáze prošlupu a přírazu spolu bezprostředně souvisí. 33 platí následující H1 = B .

Nitě. že většina tkacích strojů vyžaduje vytvoření čistého prošlupu. prošlup čistý (osnovní nitě horní i spodní části jsou v zákrytu). Na žakárových strojích lze ovládat jednotlivé nitě samostatně nebo po částech. Listy tvoří listové brdo. ve které se listy nacházejí při přírazu rozeznáváme prošlup: • • • uzavřený (příraz v základní poloze osnovních nití). Prošlupní zařízení se liší – podle typu mechanizmu. které při následujícím útku tvoří opačný vazný bod). které budou co nejblíže ke tkalci. Skupiny nití shodně ovládané jsou upevněny v tkacích listech – takové prošlupní zařízení se nazývá listové. U složitějších vazeb kartami listového stroje. Čím více listů použijeme.3. aby se umožnil jejich nezávislý pohyb. Nitěnky tvoří žakárové brdo. polootevřený (nitě. Není proto divu.1 Prošlupní mechanizmy Pohyb nití umožňuje prošlupní zařízení. 10) – skupina nitěnek stejně vázajících nití je na společném listu. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Prošlupy se mohou lišit podle způsobu zdvihu listů (obr. tím větší budou rozdíly ve zdvihu. Podle polohy. 9) – jednotlivé nitěnky se ovládají přímo nebo v malých skupinkách. 3. Při nečistém prošlupu může dojít k přetrhům osnovních nití. poklesnou cca do poloviny výšky prošlupu a po přírazu se vrátí do základní polohy). Listy se u nejjednodušších vazeb ovládají vačkami. Podle toho jaké tkaniny z hlediska složitosti vazby lze vyrábět rozlišujeme: listové prošlupní ústrojí (obr.3. které tvořily osnovní vazný bod a tvoří i v následujícím útku osnovní vazní bod. které jsou více namáhány navádíme do listů. podle typu vytvářeného prošlupu a podle způsobu zdvihu a stahu listů. - 43 . Ve skutečnosti je to nemožné. 35) na: prošlup nečistý (očka nitěnek spodní i horní časti prošlupu jsou ve vodorovných rovinách). Každé prošlupní ústrojí má pohybový a převodový mechanizmus. otevřený (do základní polohy se vracejí pouze ty nitě. Čistý prošlup vyžaduje stejnou vzdálenost od čela tkaniny. protože použijeme-li více listů musí být v různé vzdálenosti od čela tkaniny. U čistého prošlupu je úhel β konstantní a proto každý list musí obdržet trochu odlišný zdvih od listu sousedního. žakárové prošlupní ústrojí (obr.

listový. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Prošlupní zařízení mohou pracovat s prošlupem (obr. otevřeným – po ukončení prohozu se vracejí do základní polohy jen ty osnovní nitě. 36): - ! uzavřeným – po zanesení každého útku se nitě vrátí do základní polohy a teprve poté se tvoří další prošlup pro zanesení následujícího útku. s polootevřeným – po zanesení útku nitě. 44 . V opačném směru tkacím listem pohybují pružiny (protitahy). nemění polohu. 36 Průběh pohybu listů Podle způsobu zdvihu a stahu listů rozeznáváme: Negativní stroj (obr. které mají zůstat i při následujícím prohozu poněkud poklesnou a potom se vrací zpět. Pozitivní stroj ovládá tkací list v obou směrech.3. žakárový. 37) ovládá tkací list pouze v jednom směru. tyto prošlupní Obr. které mají v následujícím prohozu vzhledem k útku jinak provazovat. Nitě. které v následujícím prohozu provazují s útkem stejně. - - Prošlup vytváří mechanizmy: vačkový.

37 Uspořádání vačkového prošlupního mechanizmu Konkrétní tvar vačky je dán požadovanou vazbou tkaniny. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Vačkový prošlupní mechanizmus ! Pohyb listů se vytváří použitím vaček. - - Obr. Počet vaček odpovídá počtu různě vázajících listů. Tvar vačky je snímán kladkou pohybující se v drážce vačky. s drážkovými vačkami – zdvih i stah listů je odvozen od tvaru vačky. Jak je to se základními vazbami a jím odpovídajícími tvary vaček pro jednotlivé útky je znázorněno na obr. ϕ z + ϕ k = 360° ϕz – úhel zdvihu ϕk – úhel klidu Obecně platí pro každý úhel: ϕ ϕv = ---u u – počet útků ve střídě ϕ – 360° ϕv – úhel na vačce 45 . na kterém dochází ke zdvihu listu (ϕ z – úhel zdvihu) a úsek. kdy list setrvává v horní poloze (ϕk – úhel klidu). z nichž jedna ovládá zdvih a druhá stah listů. Podle druhu vaček se rozlišuje vačkové prošlupní zařízení: s radiálními vačkami – zdvih i stah listů je odvozen od povrchu vačky a stah listů je zajištěn pružinou či jinak (obr.3. 38. s dvojitými radiálními vačkami – jeden list je ovládán dvojicí vaček vzájemně pootočených o 180°. Počet vaček a konkrétní tvar vačky je dán vazbou tkaniny. Vačku můžeme rozdělit na úsek. 37).

3.

KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ

Postup při konstrukci vačky pro danou vazbu je následující: a) nakreslíme dvě soustředné kružnice (velký průměr stah, malý průměr – zdvih) b) na obě kružnice vyneseme v pravidelných vzdálenostech body. Počet bodů je dán střídou vazby po útku. c) v okolí jednotlivých bodů vyznačíme klidový úhel d) podle příslušného útku označíme body odpovídající osnovním vazným bodům na vnější kružnici a body odpovídající útkovým vazním bodům na vnitřní kružnici. e) V okolí vyznačených bodů obtáhneme příslušnou kružnici a vzniklé úseky spojíme plynulou čarou. Při navrhování vaček pro rychloběžné tkací stroje je nutné optimalizovat tvar vaček, proto se dnes k navrhování využívá počítačového softwaru pro optimalizaci, tak aby se minimalizovali dynamické síly. Nyní si uvedeme konkrétní příklady pro tvar vaček u základních tkalcovských vazeb – plátna, kepru a atlasu:
Tvar vačky pro plátnovou vazbu Plátnová vazba je nejjednodušší a nejpoužívanější vazba. Na každé niti se střídá pravidelně osnovní a útkový vazný bod. Vačka proto musí zajistit 1/2 cyklu zdvih a 1/2 cyklu stah. Tvar vačky pro keprovou vazbu Keprové vazby jsou charakteristické silným úhlopříčným řádkováním. Kepry mají větší uvolnění nití než plátno. Rozlišují se kepry osnovní a útkové. Nejmenší keprová vazba je třívazná, tzn. že vačka musí zajistit 1 zdvih a 2 stahy. Pro keprovou vazbu je zapotřebí 3 vaček. Obr. 38 Tvary vaček pro základní vazby Tvar vačky pro atlasovou vazbu Tkaniny s atlasovou vazbou mají hladký povrch s nevýrazným jemným šikmým řádkováním různého sklonu. Vazné body jsou pravidelně rozloženy a nesmějí se vzájemně dotýkat. Rozlišují se atlasové vazby osnovní a útkové. Nejmenší atlasová vazba je pětivazná. K tvorbě pětivazného atlasu je třeba pěti vaček. Zdvih odpovídá úhlu 72° (360° x 1/5 = 72°). Pro pětivazný atlas je nutné 5 vaček a každá musí zajistit jeden zdvih a čtyři stahy. Vačky jsou vzájemně posunuty o úhel 72°.

Dnes se výhradně používají pozitivní boční vačky. Místo drážkových vaček se používají vačky součtové. Vačky mohou být poháněny vlastním elektromotorem.Výrobou všech typů prošlupních zařízení se zabývají specializované firmy.

46

3.

KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ

L i s t o v é p r o š l u p n í m e c h a n i z m y – listové stroje

!

Skupina nitěnek stejně vázajících nití je na společném listě. Zdvih a stah listů provádí listový stroj. Listové stroje jsou vhodné pro složitější vazby vyžadující větší počet listů s návodem až do 30 listů a také v případě časté změny výrobního programu. Listový stroj má 3 základní mechanizmy:
řídící mechanizmus (mechanický - kartový pás, elektronický apod., zajišťuje připojení příslušného tkacího listu na pohybový mechanizmus), - pohybový mechanizmus (zajišťuje chod listového stroje. Pohyb vychází od hlavní klikové hřídele nebo od spodní hřídele, na níž jsou uloženy prošlupní vačky pootočené o 180°. Pohyb vaček je snímán kladkou na vahadle, které jej přenáší na nože. Nože konají posuvný pohyb. - mechanizmus pro ovládání tkacích listů, které řídící mechanizmus pomocí platiny nebo západky připojuje na pohybový mechanizmus

-

Činnost listového stroje musí odpovídat vazbě tkaniny. Program pro řízení listového stroje je zadáván ve formě karet. Na starších strojích se používaly karty kolíčkové (kolíček znamená zdvih listu) na novějších strojích se používá pás z umělé hmoty, resp. elektronický nosič dat. Do těchto pásů se pomocí vytloukacích strojů vytloukají otvory podle požadované vazby (otvor – zdvih listu, osnovní vazný bod, plné místo – list zůstává v klidu, v základní poloze, útkový vazný bod). Moderní listové stroje jsou řízeny elektronicky. Vazbu lze zadat prostřednictvím počítače nebo přímo z diskety do paměti listového stroje, který je řízen elektromagnety.

Obr. 39 Základní listový stroj

Rozdělení listových strojů podle několika hledisek : a) podle způsobu činnosti Jednozdvižný (obr. 39) stroj má jednu řadu platin a jednu řadu řídících jehel. Řídící pás se posouvá při každé otáčce tkacího stroje. Pracovní cyklus se ukončí po každé otáčce stroje (jedna otáčka – jeden zanesený útek).
Dvojzdvižný stroj má dvě řady platin a dvě řady jehel na kartovém pásu. Řídící pás se posouvá jednou za dvě otáčky tkacího stroje. Při plátnové vazbě se pracovní cyklus ukončí po dvou otáčkách stroje (za jednu otáčku dvojzdvižného listového stroje se zatkají dva útky).

47

3.

KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ

b) podle systému pohybového mechanizmu Systém Hattersley má hákovité platiny, které se zavěšují na pohyblivé nože. Rotační systém má západky, které se zaklesnou do rotující pohybové části
Systém Hattersley je velmi používaný dvojzdvižný listový stroj (obr. 40). Tento listový stroj má dvě řady vodorovných platin a dva nože, které pracují střídavě. Každému listu náleží dvě platiny (spodní a horní), které jsou připevněny k vahadlu. Vahadlo je nesené pákou a pákovým převodem propojené s listem. Nože konají posuvný pohyb doleva a doprava. Zachytí-li se za některý platina svým hákem, nůž ji odtáhne a pákovým převodem se tento pohyb přenese na list a zvedne se. Přijde-li na kartě kolíček, dvouramenné vahadlo zvedne svislou jehlu a tím i platinu, která se svým hákem nezachytí za nůž a vahadlo zůstane v klidu i s listem. 1- oblouková páka 2- vahadlo 3,4- platiny 5,7,8- táhla 9,10- nože 11- ohmatavací jehly 12- svislé jehly 13- kolíčky 14- kartový pás 15- hranol 16,17- nárazníky

Obr. 40 Schéma dvojzdvižného listového stroje systému Hattersley Rotační listový stroj (obr. 41) – pouzdro 1 je naklínované na hlavní hřídeli 2, má na povrchu dvě protilehlé drážky 3. Excentr 4 je na pouzdru volně otočný, ale může se spojit s pouzdrem zasunutím klínu 5 směrem k ose hřídele. Po spojení excentru s pouzdrem se pomocí objímky 6 přenáší pohyb na prošlupní páku 7. Při vysunutí klínu 5 z drážky pouzdra se vnější část klínu zasune do drážky objímky 6, a tím se zajistí poloha excentru. Prošlupní páka 7 je v klidu. Klín 5 se přesouvá lamelou 8, která je pomocí táhla 9 ovládána nezakresleným řídícím mechanizmem listovky. Celá excentrová jednotka má šířku 12 mm, jako dělení tkacích listů.

1 - pouzdro 2 – hlavní hřídel 3 - drážky 4 - excentr 5 - klín 6 - objímka 7 – prošlupní páka 8 - lamela 9 - táhlo

Obr. 41 Schéma rotačního listového stroje

48

. V současné době existují i žakáry elektronické. Zdvižné šňůry jsou přivázané k platinám. Nitěnky žakárového brda nejsou uspořádány v listech.85 mm). Jehly jsou na straně hranolu v jehelní desce a na druhé straně v zámku. řízené elektronicky. Žakárové stroje se rozdělují podle rozteče jehel nebo dírek v kartách na: . Žakárové stroje mohou pracovat s polootevřeným prošlupem nebo se zcela otevřeným prošlupem.78 mm).střední rozteče (5. Jehly přitlačují k hranolu pružiny.jemné.velmi jemné. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ V současné době převládají rotační listové stroje pozitivní. 42 Schéma jednozdvižného žakárového stroje 49 . Verdolovy rozteče (2.3. Žakárové stroje jsou stejně jako u listových strojů jednozdvižné (dnes málo používané) a dvojzdvižné.hrubé rozteče (6. Žakárové prošlupní mechanizmy ! Žakárový stroj ovládá každou osnovní nit nebo skupiny stejně vázajících nití samostatně. Obr. Žakárový stroj Základem žakárového stroje jsou vodorovné jehly. která vykonává pravidelný zdvihový pohyb (nahoru a dolů). Žakárovými stroji můžeme vytvořit tkaniny s velkými figurálními vzory a velmi složité vzory s velkou střídou. Vodorovné jehly jsou opatřené kolénky. ale každá je zavěšena na zdvižné šňůře. . Nože se upevňují v nožové skříni. . která zajišťuje rozteč a pořadí nitěnek. kterými se vertikální platiny přiklánějí k nožům nebo se naopak odklánějí od nožů. Ojediněle se vyskytují negativní stroje principu Hattersley nebo stroje s tlačnými noži řízené elektronicky a v některých případech mechanicky pomocí kartového pásu. Zdvižné šňůry jsou navedeny v řadnici. platiny a nože. Počet platin.6 mm). Lacassovy rozteče (4 mm). nožů a jehel je stejný. například obrazy.

Řadnice a řadění žakárových strojů Řadnice je deska s otvory. Nitě v nich navedené vytvoří osnovní vazný bod. 50 řádků. více jak 16 řad žakárové stroje nemají).Zpáteční je takové řadění. které mají odlišný vzor půdy. kdy v sousedních dílech řadnice provedeme opačný návod zdvižných šňůr. 800-vé a 1200-vé + eventuálně jejich kombinace .Dvouřádové a víceřádové řadění se používá pro více osnov. 600 – šestistový stroj má 12 řad.3. které prochází platinovou podložkou. U karet s jemnou roztečí nelze hranolem přímo ovládat jehly s platinami. V řadnici může být nejméně tolik dírek kolik je osnovních nití. 12 nožů. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Pohyb platin a tedy i nitěnek s osnovními nitěmi je řízen kartovým pásem nebo elektronicky. Řadění žakárových strojů je vlastně způsob navlékání zdvižných šňůr do řadnice. Jejich počet je shodný s počtem opakujících se stejných vzorů po celé šířce tkaniny. Velmi používaný stroj je dvojzdvižně pracující s otevřeným prošlupem s jemnou roztečí. Používá se při výrobě tkanin s bordurou. platina se odkloní od nože a není nožovou skříní zachycena a vyzdvižena. 8 nožů. (1 karta = 1 zatkaný útek). Používá se při pravidelném opakování vzoru v šířce tkaniny. Rozlišují se tyto základní způsoby řadění: . které jsou přikloněny k nožům se při pohybu nožové skříně směrem nahoru zavěsí na nože a jsou vyzdviženy. Otvory jsou uspořádané do podélných řad ve směru útku a řádků. váží nad útkem. Platiny jsou uspořádané do podélných řad a příčných řádků (400 – čtyřstový stroj má např. Používají se na ovládání krajů tkaniny. Plné místo znamená útkový vazní bod. (Číslo řadnice udává počet řádků na 10 cm. 600-vé. která slouží k vedení zdvižných šňůr v určitém pořadí a v potřebné hustotě. Závisí na velikosti a způsobu postavení stroje. Nožová skříň je poháněna a vykonává vratný posuvný pohyb ve směru šipek. Ve skutečnosti mají navíc 2 – 12 % tzv. 400 jehel.je-li v kartě otvor jehla do něj zapadne a svým kolénkem přikloní platinu směrem k noži.Smíšené je kombinací předchozích způsobů. Jestliže je v kartě plné místo. člunkové záměny. Činnost žakárového stroje . listového předbrda apod. Nitěnky na ni zavěšené zůstávají v základní poloze a nitě v nich navedené váží pod útkem (útkový vazný bod).Hladké znamená stejný návod zdvižných šňůr do všech dílů řadnice. Platiny. 50 řádků. otvorů v řadnici odpovídá počtu řad stroje. souměrných s podélnou osou. a jednou jehlou. platin. . záložních platin. dvěma noži pohybujícími se proti sobě. . Otvor v kartě znamená osnovní vazní bod – platina je nožovou skříní vyzdvižena ze základní polohy. na povaze tkaného vzoru a na dostavě vyráběných druhů tkanin. Počtem základních platin je daná 50 . Dvojzdvižný žakárový stroj Jedna nitěnka (skupina nitěnek je ovládána dvěma platinami. Nitěnky se závažíčky jsou upevněny na zdvižných šňůrách uspořádaných v řadnici a jsou připevněny platinovými šňůrami.monobloky. Obnovuje se zřídka. Je to pouze základní velikost stroje. Tento pohyb se přenese přes zdvižné šňůry na nitěnky a nitěnky se přemístí do horní polohy. Používá se při tkaní velkých vzorů. Číslo řadění = šířka osnovy u brda). nejčastěji se používají stroje 400-vé. ale musí se to provést přes ohmatavací jehly a tyčinky. k platinám. Většinou počet řad. Žakárové stroje se staví v několika velikostech. .

Výsledkem konstrukčního řešení je malá spotřeba elektrické energie cca 350 W. Žakárový stroj má centrální mazání nožové skříně. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ i velikost použitého vzoru.3. Popis činnosti elektronického žakárového stroje (obr. 3. 6. Spodní prošlup: Platina b je ve své nejvyšší poloze zachycena háčkem d proti elektromagnetu h. 43): 1. Změna prošlupu: Platina c je zachycená háčkem e. Všechny elektronické žakárové stroje používají kladky. nožů. Platinu b a současně zdvižnou šňůru s nitěnkou zvedá pomocí kladky nůž f pohybující se směrem k magnetu. Pohybují směrem nahoru a dolů nebo naopak. Vysoká výrobní rychlost je výsledkem kombinace elektronického ovládání volby a převodu pohybu na zdvihové mechanizmy. Kladka vyrovnává pohyb obou platin. platina b se nezachytí do háčku d. 4. Pokud není přivedeno elektrické napětí. 2. které jej chrání proti prachu. nože g a f se pohybují nahoru nebo dolů. Horní prošlup: Platiny b a c zůstávají zavěšeny na háčcích d a e. Modul je umístěn na přístupném místě v rámu stroje. zavěšení platin na háčky a pohyb zdvižné šňůry prostřednictvím kladky. elektromagnet háček platina nůž kladka Obr. Stroj je uložen v pouzdře.pohyb platin. Střída stroje tedy musí být beze zbytku dělitelná počtem nití ve střídě vzoru. Spodní prošlup: Nůž g při svém pohybu nahoru zvedá platinu c do polohy proti elektromagnetu. Vzor rozhoduje o činnosti elektromagnetu. 43 Schéma sekce elektronického žakáru 51 . Elektronický žakárový stroj Základem elektronického žakárového stroje je modul. 5. Pokud vzor nevyžaduje činnost magnetu platina c se zachytí v háčku. Platinu b zvedá nůž f do výše háčku d v postavení proti elektromagnetu. Elektromagnet ovládá pohyb modulu . jež zajišťuje elektronické ovládání zdvihového mechanizmu. Horní prošlup: Platina c je stále zachycena na háčku e. otevřeného prošlupu a zdvižných šňůr. Spodní prošlup: Platiny b a c se ovládají noži g a f.

7. Jaké se používají vačky u vačkového prošlupního ústrojí? 3.3. Novinkou elektronického žakárového stroje je žakárový stroj Unished. Kontrolní otázky 1. Popište funkci žakárového stroje. Jaké základní mechanizmy má listový stroj? 5. Jedná se o pozitivní žakárový stroj bez zdvižných šňůr. Vysvětlete princip dvojzdvižného listového stroje? 6. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Elektronické ovládání umožňuje žakárovému stroji přesnou synchronizaci s tkacím strojem. které jsou uloženy na pevném disku počítače. Co je prošlup a jaké jsou hlavní parametry prošlupu? 2. 52 . Vzdálenost od řadnice činí 935 mm. Jak souvisí tvar vačky s vazbou? 4. Základem stroje jsou listové pružiny. Program je přenášen magnetickou páskou s kapacitou pro 53 000 prohozů. Popište funkci elektronického žakáru. což zajišťuje stabilitu a minimalizuje vibrace. na kterých jsou připevněny nitěnky. Programově řízeným prohýbáním listových pružin dochází k nucenému přesouvání do horní nebo spodní polohy prošlupu.

44 Schéma systémů zanášení útku Poznámka Konstrukce bezčlunkových tkacích strojů vychází z vývoje a poptávky po tkacích strojích. Existují dva základní systémy (obr. vytáč. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3. Během této etapy se postupně člověku odebírala fyzická práce a přenášela se na stroj.4 Prohozní mechanizmy Prohozní mechanizmus zajišťuje zanesení útku prošlupem z jedné strany tkaniny na druhou. Vývoj tkacích strojů je možné charakterizovat čtyřmi etapami: 1. 53 . voda) nebo setrvačností útku.3. 44): Člunkové – útek je navinut na cívkovém tělese (kaneta. jehla). cívka) uloženém v člunku. médiem (vzduch. Bezčlunkové – zásoba útku je na křížové cívce a do prošlupu je zanášena zanašečem (skřipec. mechanizace – z ručního provazování nití se přešlo na mechanický stav a později na automatické stroje. Mechanizmy zanášení útku patří k základním mechanizmům tkacích strojů. Obr.

Zanášení útku člunkem lze rozdělit do těchto fází: 1. 54 . Kontinualizace tkacího procesu – snaha o nepřetržitý pohyb při tkaní. Člunek je v jednotlivých tkacích cyklech střídavě prohazován zleva doprava a zprava doleva. tahem útku a odporem vzduchu. Zrychlení člunku z klidu na maximální rychlost.1 Prohozní mechanizmy člunkových tkacích strojů Prohoz člunku Na tkalcovských stavech uděluje člunku poměrně značnou rychlost (v) prohozní ústrojí. což podstatně zvýšilo výkon tkacích strojů. 3. Prohozní vačka určuje pohyb prohozního ramene. náhrada operací automaty. 3. Rozeznáváme klikové prohozní ústrojí a vačkové prohozní ústrojí. případně v kontrole kvality nahradit lidské oko CCD kamerou. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 2. Člunek se pohybuje jednak spolu s bidlem. Člunek při průletu prošlupem představuje volné těleso vedené pouze paprskem a člunkovou dráhou.4. jednak vzhledem k bidlu z jedné strany na druhou. Zmenšování a odlehčování prohozních elementů – z prohozu člunku nejdříve vývoj směřoval k zmenšení a odlehčení prohozního elementu. Prohozním ústrojím se otáčivý pohyb klikové hřídele mění v kývavý pohyb prohozních ramen. Člunek je prohozen rychlostí kolem 50 km/h na vzdálenosti cca 0. Snížením hmotnosti prohozního prvku se snížily nároky na prohozní síly a namáhání mechanizmů. Cílem je sejmout z člověka nejen fyzickou práci. 3.v2. může vážit i 1/2 kilogramu. Člunkový prohoz je charakteristický tím. Útek je stahován při prohozu z útkové cívky uložené v člunku. že zásoba útku je uložena v člunku. Prohoz člunku vyžaduje značné množství energie. které člunku udílí silný ráz a člunek přeletí na druhou stranu tkaniny do člunečníku. Nároky na mechanizmus prohozu jsou proto u člunkových strojů velmi vysoké. Energie spotřebovaná na rozběh zanášecích prvků je dána vztahem E = 1/2 m. Do prošlupu se člunek zanáší prohozním ramenem. kde se vše opakuje. Člunek má vysokou hmotnost (m). 2. stavu techniky a spotřebou textilií. U člunkových stavů je nezbytné prohodit člunek prošlupem. způsobuje hluk a otřesy stavu. Kontinualizaci přináší víceprošlupní stroje. Mechanizmy člunkového prohozu patří svojí konstrukcí mezi balistické. kterou člunek vstupuje do prošlupu.2 m a na druhém konci zabrzděn.3. Od člunku se přešlo ke skřipci poté ke kapce vody a nakonec k proudu vzduchu. Součásti prohozního ústrojí se opotřebovávají a vyžadují časté seřízení. Pohyb člunku je složitý. zatímco útek pouze několik miligramů. ale i práci obslužnou i opakující se práci psychickou. Všechny jmenované etapy souvisí s vývojem společnosti. paprskem. kdy se člunek pohybuje prošlupem a je brzděn třením s osnovou. na nichž oběh zanašečů i příraz probíhá nepřetržitě. 4. K naplnění cíle pomáhá využití počítačů k řízení výroby. Dolet do protilehlého člunečníku se zabrzděním člunku. Fáze volného letu.

3. 55 . U některých stavů s člunkovou záměnou lze použít prohozu libovolného. který pravidelně zanáší útek z jedné a druhé strany stroje. Pro zvýšení brzdného účinku se používají tlumiče. kde na člunek působí doletová zarážka. Přímočaré vedení babky zajišťuje kloubový nebo kolébkový mechanizmus. Člunek je zabrzděn v člunečníku. který prohodí člunek v následujícím tkacím cyklu. Ústrojí na obrázku pracuje se střídavým prohozem. Celé ústrojí je vytvořené z mechanizmu pro zrychlení člunku a ústrojí pro přímé vedení babky. Obr. která sleduje zda člunek dolétl správně do člunečníku. který umožňuje nepravidelně střídat směr prohozu. Stejný mechanizmus je symetricky umístěn i na doletové straně člunku. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Prohozní mechanizmus č lunkového stavu ! U moderních člunkových strojů se výhradně používá mechanizmů se spodním prohozním ramenem. V zadní části člunečníku je člunek dobrzděn pružinou. Brzdění člunku Při doletu člunku je nutné člunek zabrzdit. Natočením prohozního hřídele se přenáší pohyb na prohozní rameno prohozní pákou a táhlem. 45 Schéma prohozního mechanizmu člunkového tkacího stroje Prohozní vačka působí na kladku upevněnou na prohozní hřídeli. Prohozní rameno s babkou prohazuje člunek prošlupem.

který má zásobu příze pro více než jeden prohoz..s-1 skřipec………. kterými jsou obvykle vystřelovací zařízení. 40 m. Mohou mít prošlupní zařízení vačkové. Prošlup je nižší a osnovní nitě se méně namáhají. Dosahuje se vyšší produktivity práce. 46 Brzdění člunku Do roku 1962 převažovaly člunkové tkací stroje.………. dráty. Tyto stroje se uplatňují v textilním průmyslu asi od r... Další výhodou je rozsah zpracovávané jemnosti lineárních útvarů. 56 . 3. 3.4. Sledujeme-li prohozní ústrojí stroje. Snižuje se pruhovitost tkaniny.s-1 voda…………. ! Z technologického hlediska mohou bezčlunkové tkací stroje vyrábět tkaniny jednobarevné nebo vícebarevné. < 1 g…………. hmotnost cca 500 g…………. …………. Stroje se zanášením útku mechanickým elementem bez zásoby útku (jehlou. Záměna barev útku je jednodušší. 5.s-1 Snížení prohozních hmot znamená vždy vzrůst prohozní rychlosti. sledujme i změnu hmotností prohozních prvků: člunek ………... 90 m. 6. . Zanašeče útku mají menší rozměr. směsové příze. Na člunkových tkacích strojích lze zpracovávat nejrůznější materiály – uhlíková vlákna.. Tyto stroje mají následující výhody: 1. Největší výhodou člunkových tkacích strojů jsou pevné okraje po obou stranách tkaniny.2 Prohozní mechanizmy bezčlunkových tkacích strojů Jak již víte na tkacích strojích se zanáší útek mezi osnovní nitě člunkem.. vzduchem) označujeme jako tkací stroje. . Zásoba útku je na křížových cívkách. 50 g…………. prohozní rychlost …………10 m.. listové nebo žakárové. které činí 1 až 3 000 tex.. tedy i vyšší výrobnost.3. 60 m. 1950. 2. Vyšší otáčky. skleněná vlákna.………. Jejich výměna není tak častá. hedvábí apod. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Obr. 4. Hlučnost je nižší. skřipcem) nebo médiem (vodou.s-1 vzduch………. 10 g…………. Jak je to s tkací rychlostí? S růstem tkací rychlosti se obvykle řeší otázky spojené se snížením hmotnosti pohybujících se částí tkacího stroje..

3. Počet cívek C spotřebovaných za směnu (8 h) vypočítáme: C = 8 . X je délka útku přečnívající tkaninu. tím i zátěž rámu tkacího stroje a jeho hnacího ústrojí. Hledají se proto nová řešení ústrojí přírazu. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ - Se zvyšováním tkací rychlosti tkacích strojů je nutné snížit setrvačné síly kývajícího bidla. kde T je jemnost útku [tex]. Nepravé kraje lze zpevnit několika způsoby (obr. Tím vznikají na tkanině kraje. které označujeme jako nepravé. Výrazněji se zde projevují změny parametrů tkacího procesu především v přechodových oblastech jako je při rozběhu a zastavování stroje. zakládáním přídavné nitě zanášení útku ve tvaru vlásenky zatavením útku slepením útku apod. V posledních letech se prosazuje příraz pomocí rotačního paprsku. Vznikají stále častěji chyby ve struktuře a vzhledu. Patří to k nevýhodám. Sledujeme-li dopady vysokých tkacích rychlostí a nezbytného odlehčování a snižování hmotnosti prohozních a přírazných ústrojí zjistíme. teplota). 47 Různé provedení krajů tkanin 57 . Dochází ke zhoršení struktury a vzhledu vyráběného zboží. - Poznámka: Zvýšená spotřeba útku – na bezčlunkovém tkacím stroji se při jednom prohozu spotřebuje délka útku b1 = b + X [m]. Obr. Z důvodů zanášení určité délky útku do prošlupu a z důvodu dalšího zpracování (úpravy) jsou tyto bezčlunkové tkací stroje vybaveny odvíjecím nebo odměřovacím zařízením. tedy délka třásní na obou stranách tkaniny a délka odstřihovaného odpadu na doletové straně. M je hmotnost návinu na cívce [kg]. kde b je šířka návodu osnovy v paprsku. 47): perlinkovým provázáním. čímž se ztrácí hybnost potřebná k udělení přírazného impulzu a tkací schopnost stroje klesá. M. a – otáčky stroje [min-1]. Zkracuje se však trvání přírazných pulzů. ! Kraje tkaniny u bezčlunkových tkacích strojů U bezčlunkových tkacích strojů se zanáší vždy jedna délka útku. tvořeného soustavou otáčejících se kruhových lamel s příraznými nosy po obvodu. T/103. V krajích tkaniny je útek ustřižen. a . Vyžadují snížení hmoty bidla a zkrácení mečíků. zakládáním útku do tkaniny. b1 . že dochází k zeslabování stability procesu formování tkaniny. neboť nepravé kraje se musí zpevnit a i tak mají malou pevnost. 60 . změny dynamiky systému podávání osnovy při dotkávání osnovního válu či změny prostředí (vlhkost.

3.zub odměřovacího kotouče 10 . prochází dalším vodičem 11 a přidržovacím zařízením 12 a 13.brzdička 4 .rozváděcí vodič 5 .odměřovací kotouč 8 . odměřuje a připravuje potřebnou délku útku k prohozu. Tento kotouč má převod od hlavní hřídele v poměru 4:1. Za vodičem 6 se útek vede do ozubu 9 odměřovacího kotouče 7. 13 . KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Přivádění útku na bezčlunkových strojích ! Útek se přivádí z křížových cívek. Odměřovače používáme na tryskových strojích. Převod od hlavní hřídele stroje na odměřovací kotouč je v poměru 3:1.prohozní médium Obr. Odvíječe (dávkovače) připravují přízi do zásoby. rozváděcí vodič 4 k přítlačnému kolečku 5 a vodiči 6.vodič 7 .přítlačné kolečko 6 .spirálová drážka 9 . Ve stejném směru jako odměřovací kotouč 7 se otáčí snímací kotouč 10. 1 .vodič 12.trysky 15 . 48). Tato zařízení přípravy útku se nazývají dávkovače nebo odměřovače. do níž se přivádí prohozní médium 15. zatímco snímací kotouč 4 otáčky. který má na povrchu spirálovou drážku 8 a ozub 9. vytvoří se potřebná zásoba příze a ta se zanáší do prošlupu. 48). Snímací kotouč tedy předběhne kotouč odměřovací o jednu otáčku. Odměřovací zařízení v průběhu jednoho pracovního cyklu stahuje z křížové cívky 1 útek.útek 2 . V průběhu odměřování útku pro 1 prohoz vykoná odměřovací kotouč 3 otáčky.vodič 3 . Dávkovače mohou být komorové nebo válcového typu (obr. Základem odměřovacího zařízení je odměřovací kotouč 7. Za ním je veden například do trysky 14. že vytvoření zásoby stažením z křížové cívky probíhá nižší rychlostí než je zanášení útku. Stále více se používá zařízení pro přípravu útku před prohozem. Toto zařízení především snižuje namáhání útkové příze při prohozu a také tím. 58 . kterým se útek stáhne z křížové cívky. ale neodměřují přesně délku potřebnou pro prohoz.přidržovací zařízení 14 . brzdičku 3.snímací kotouč 11 . 48 Možnosti snížení namáhání útkové příze Odměřovače útku vytváří zásobu přesně odměřené délky útku pro jeden prohoz (obr. a proto se otáčí vyšší rychlostí. Útek se stahuje přes vodič 2.

3. Skřipec při prohozu táhne útek za sebou. aby se z nich mohl útek před přírazem vysunout. prochází brzdičkou a napínacím zařízením Pracovní cyklus 59 . Lamely jsou upevněny na bidle a před prohozem – při pohybu bidla do zadní polohy – vstupují do prošlupu. že skřipec má malou hmotnost a je prohazován značnou rychlostí.2. jehož čelisti drží konec útku.mechanizmy s oboustranným skřipcem a oboustranným zanášením. Skřipec (obr. Hlavní vývoj je spojen s ukládáním útku.1 Prohoz skřipce Na tkacích strojích skřipcových je útek zanášen zanašečem = skřipcem. ! Postup při zanášení útku Útek se stahuje z křížové cívky. vytvořené ze dvou částí.4. 49 Schéma skřipce Ústrojí pro zanášení skřipcem lze rozdělit dle konstrukce a směru zanášení útku na: . 4 1 – těleso skřipce 2 – čelisti skřipce 3 – útek 4 – otevírač Obr. Současné vodící lamely. 50). 50 Princip zanášení útku na skřipcovém tkacím stroji Vedení skřipce Vzhledem k tomu. původní 36 g. Lamely jsou v horní části otevřené.mechanizmy s jednostranným skřipcem a jednostranným zanášením (obr. 25g. Zajišťují menší namáhání osnovy při vytváření prošlupu. musí být v prošlupu veden soustavou vodících lamel (obr. typu „K“. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3. . 49) má nejen malé rozměry ale i malou hmotnost. jsou přesazené. Skřipec je nyní o 30 % lehčí tj. tzv. . Při přírazu lamely klesají pod tkaninu. 50). Zlehčení skřipce se dosáhlo použitím uhlíkových vláken.mechanizmy s jednostranným skřipcem a oboustranným zanášením. 1 – křížová cívka 2 – brzdička 3 – napínač 4 – podavač 5 – nůžky 6 – kleština 7 – lamely-vedení skřipce 8 – skřipec Obr. proto se prohazuje vyšší rychlostí a skřipcové stroje pracují při vyšších otáčkách.

Torzní tyč je upevněna na rámu stroje v pouzdře 2 a napíná se ramenem 11. vinutou pružinou nebo s prohozem pomocí stlačeného vzduchu. d) Vracení kleštiny směrem k okraji tkaniny na prohozní straně. 16. návrat skřipce mimopracovní drahou na stranu prohozu. Na kladku působí vačka 12. uvolnění útku ze skřipce. Obr. je znázorněna na obr. resp. táhlem a pákou 9. která se napíná (zakrucuje) vačkovým ústrojím. 53. Skřipec 5 je prohazován ramenem 3 uloženým na torzní tyči 1. Funkce mechanizmu prohazování skřipců. 1 – torzní tyč 2 – pouzdro 3 – prohozní rameno 4 – prohozní patka 5 – skřipec ve zvedači 6 – otevírač 7 – hřídel 8 – vačková hřídel 9 – kolenová páka 10 – otočný čep 11 – otočné rameno 12 – prohozní vačka 13 – kolénko 14 – kladka 15. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ ústrojí s jednostranným skřipcem a jednostranným zanášením (obr. e) Sevření zaneseného útku u krajů tkaniny. 51 Postup při zanášení útku na skřipcovém tkacím stroji Mechanizmy zanášení skřipcem pracují s torzní tyčí (obr. kdy se využívá energie torzní tyče. b) Zachycení útku v kleštině skřipce. 52 Prohozní ústrojí skřipcového stroje 60 .16 – hydraulický tlumič Obr. c) Prohoz. Vačka je na hřídeli 8. 51) má 7 fází: a). g) Založení konců ustřiženého útku do následujícího prošlupu. f) Ustřižení zaneseného útku.3. která se pohání kuželovými koly od hlavní hřídele 7 stroje. Tlumení prohozního ústrojí zajišťuje olejový tlumič 15. 52). Navedení skřipce do pracovní polohy.

V této poloze zůstává torzní tyč připravena k prohozu až do okamžiku. Barevná záměna je maximálně šestibarevná a je ovládána elektronicky. kdy je táhlo s pákou v jedné přímce. Z těchto důvodů je efektivní zanášení se dvěma ohebnými nebo pevnými jehlami. kdy kladka vačky narazí na výstupek páky. energie torzní tyče se uvolní a dojde k prohozu skřipce.4.2 Prohoz jehly Na jehlových tkacích strojích je útek zanášený jednou nebo dvěma jehlami pevnými nebo ohebnými. 53 Prohozní ústrojí s prohozním ramenem v poloze napínání a uvolnění 3. neboť jehla koná jeden pohyb prošlupem naprázdno a znamená nižší výkon. Některé stroje jsou vybaveny systémem brzdiček regulujících napětí útku automaticky v závislosti na úhlu natočení hlavní hřídele. Nevýhodou zanášení pevnými jehlami je velká půdorysná šířka a větší hmotnost. Zanášení jednou jehlou je nevýhodné. kde je prohozní ústrojí znázorněno v poloze po prohozu a před prohozem. Obr. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Napínání torzní tyče a její uvolnění je znázorněno na obr.2.3. Rozdělení jehlových tkacích strojů: Jehlové tkací stroje se zanášením útku Jednou jehlou S předáváním Konce útku Smyčky útku Zanašeče 61 Dvěma jehlami Bez předávání . 53. Napínání torzní tyče skončí v momentě. Útek se odebírá z křížové cívky uložené na straně stroje. Otočením vačky se bude páka pohybovat doprava a táhlem se torzní tyč nakroutí tak. že se prohozní rameno natočí do levé krajní polohy. s předáváním smyčky nebo konce útku. které si předávají konec útku uprostřed prošlupu. Na skřipcových tkacích strojích se používá převážně prohozní mechanizmus s torzní tyčí. Tím se součásti prolomí. Na všech skřipcových strojích se používají dávkovače nebo odměřovače útku.

kde dojde k předání konce útku jehlou předávací 5 jehle přejímací 7. kterou podává do předávací jehly 5. rapíry) a • Stroje s jehlami ohebnými. umístěnými ve střední části tří hřídelí 2 spojenými se dvěma převodovými skříněmi. ovládané vačkami 1. 1 – křížová cívka 2 – brzdička 3 – útková zarážka 4 – barevná záměna útku 5 – střihací zařízení 6 – předávací jehla 7 – přejímací jehla 8 – oblast předání útku Obr. neboť se jejich hlavice posouvají po osnově a paprsku. Rozevírač 4 poté otevře předávací jehlu a ta uvolní útek. Přejímací jehla 5 dosáhne středu o trochu dříve než předávací jehla a je otevřena rozevíračem 3. Tím je útek spolehlivě 62 . Předávací jehla 6 vloží útek do přejímací jehly a uzavře se rozevíračem 3. kdy dochází k přírazu útku.3. která dokončí zanesení útku. Levá jehla zanáší konec útku do středu prošlupu. V případě. Jehly tuhé jsou tenkostěnné trubky nebo tyče obdélníkového průřezu. 55 znázorňuje předání útku ve středu tkaniny. 54. elektronickou útkovou zarážku 3 a barevnou záměnu útku 4. Prohoz útku dvěma tuhými jehlami s předáváním konce útku je znázorněný na obr. že útek zanášejí ohebné pásy jsou vedené v prošlupu soustavou vodících lamel. Sevření útku přejímací jehlou se uvolní v momentě. Jehly pohání bubnové vačky. kde jej převezme jehla pravá a zatáhne jej do prošlupu. Předání útku 8 se provádí uprostřed tkaniny. Zanesení útku je dokončeno jeho přiražením k čelu tkaniny. Útek se odebírá z křížových cívek uložených na levé straně 1 stroje přes brzdičku osnovních nití 2. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Podle druhu jehel se tkací stroje jehlové dělí na: • Stroje s jehlami tuhými (pevnými. V průběhu vkládání útku zůstává prošlup otevřený a není žádný kontakt mezi útkem a osnovou. Přejímací jehla 5 dokončí prohoz útku a přejímací jehla je současně vytažena z prošlupu. 54 Zanášení dvěma jehlami s předáváním konce útku ! Činnost jehlového tkacího stroje Obr. Nevyžadují v prošlupu vedení. Střihacím zařízením 6 je útek odstřižen od kraje tkaniny. která je podepřena lištou podobnou člunkové dráze. Předávání zajišťují dva rozevírače 3 a 4.

1 – vačky 2 – hřídel 3. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ uzavřen v prošlupu. Vkládání útku je nezávislé na uzavírání prošlupu. protože vzduch uniká mezerami mezi osnovními nitěmi a zuby paprsku a útek není spolehlivě zanášen. Výhodou je jejich použitelnost. 55 Schéma prohozního ústr.3 Prohoz médiem Na tkacích strojích se v tomto případě útek zanáší proudem vzduchu nebo vody. kinetickým kloubem apod. Pohon jehel je realizován ozubeným převodem. rozvod vzduchu). jehlového tkacího stroje s tuhou jehlou (tip-to-tip transfer) Jehlové stroje se velmi rozšířily v textilním průmyslu.3. tím je pro předání útku dostatečně dlouhá doba. elektronicky řízená. 3. zásobník vzduchu. které umožňují snadno vyměnit jehly tuhé za ohebné. Barevná záměna je až dvanáctibarevná. Útek se navádí přímo do dráhy jehly. Rychlost vzduchového proudu v otevřeném prošlupu rychle klesá. Vznik nestejné délky vkládaného útku a uvolnění útku z čela tkaniny je zcela vyloučeno. Délka útku potřebná pro jeden prohoz se nejprve odměří odměřovacím zařízením. Ke snížení rozptylu proudu vzduchu se 63 .rotační odměřovací zařízení a . Tyto stroje se nazývají tryskové tkací stroje. Rychlost vzduchu je největší na výstupu z trysky a se zvětšující se vzdáleností klesá. Do prošlupu se útek zanáší proudem vzduchu nebo vody.4. Maximální šířka prvního tkacího stroje tím byla omezena na 45 cm.4 – rozevírače 5 – přejímací jehla 6 – předávací jehla Obr.prohozní zařízení pro tvorbu paprsku vody (tryska a čerpadlo) nebo vzduchu (tryska. Rychlost jehly při předání útku je malá. z něhož se pak odebírá při prohozu. umístěné na levé straně stroje. univerzálnost a rychlost.2. Dnes převažují stroje s ohebnými jehlami s předáváním konce útku uprostřed prošlupu. Princip zanášení: na tryskových tkacích strojích je zásoba útku na křížové cívce. Po zanesení a přírazu útku se útek u kraje tkaniny nůžkami ustřihne. Použitelnost jehlových tkacích strojů je obdobná jako u skřipcových tkacích strojů. Prohozní ústrojí tryskových tkacích strojů Prohozní ústrojí tryskových strojů tvoří dvě části: . Vyrábí se stroje. Velkou předností je snadné a spolehlivé předávání útku jehle.

l (Va – Vw). Přídavné trysky s hlavními tryskami jsou ovládány hlavním procesorem 1. který plní stejnou funkci jako konfuzor. 56) Útek se stahuje ze dvou křížových cívek odměřovacími válečky konstantní rychlostí a předává dvěma hlavním tryskám 3. kombinovaný účinek přídavných trysek a vzduchového tunelu paprsku. Vw – rychlost vzduchu a útkové příze Když ρ µ d l je konstantní. 1 – hlavní procesor 2 – řídící terminál 3 – hlavní tryska 4 – přídavné trysky 5 – odsávací hubice 6 – řízený ventil 7 – regulovaný ventil 8 – podávání osnovy 9 – snímač napětí osnovy 10 – kontrola prošlupu 11 – útková zarážka 12 – osnovní zarážka Obr. kde ρ . Vzduch se přivádí z regulovatelných ventilů 7 do dvou řízených ventilů 6. µ . Prošlupní zařízení je vnitřní pracuje s drážkovými vačkami. Např. d . kontrola prošlupu 10. 57 Profilovaný paprsek 64 . Počet přídavných trysek závisí na šířce vyráběné tkaniny. který přejímá informace z řídícího terminálu 2. při šíři 190 cm bude 28 přídavných trysek – 6 trysek na předávací straně útku s roztečí 37 mm a zbylých 22 Obr. Podávání osnovy 8. Síla působící na útkovou nit lze popsat vztahem: ρ . ! Činnost tryskového tkacího stroje (obr. Rychlost vkládání útku je udržována přídavnými tryskami 4. d – délka a průměr příze Va. které jsou umístěny v intervalech napříč paprsku. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ proto používá speciálně tvarovaný paprsek se soustavou pomocných trysek.hustota vzduchu µ . útková zarážka 11 a osnovní zarážka 12 jsou všechny ovládané hlavním procesorem 1. snímač napětí osnovy 9. 57). 56 Schéma uspořádání tryskového stroje s přifukovacími tryskami Rozptylu vzduchového paprsku se zabrání speciálně upraveným (profilovaným) paprskem (obr. K napínání útku dochází odsávací hubicí 5 umístěnou na předávací straně útku mimo kraj tkaniny.3. které vyrovnávají úbytek rychlosti zanášeného útku nebo lamelovým kanálem (konfuzorem). zůstává na hodnotě Va.koeficient tření na útku l. Nůžky k odstřižení útku jsou mimo okraje tkaniny na prohozní straně útku.

který je uložen vzadu nad zbožovým válem. Šikmá rovina je výhodná z hlediska obsluhy. kepr 2/1 do max. Za prsníkem je tkanina odtahována tažným válcem. U vodních tryskových stavů je kromě lisovacího válce prsník – dutá trubka se štěrbinou. kde se dříve výhradně používaly jehlové a skřipcové tkací stroje. Stroje naší výroby se vyznačují šikmým uspořádáním tkací roviny. 65 . který tvoří pevně nebo otočně uložená trubka.3 Víceprošlupní tkací stroje Na víceprošlupních tkacích strojích se současně vytváří několik prošlupů najednou. který vznikl zdokonalením patentu podaného již v roce 1955 firmou Gentilini. 32 nití/cm 15 až 60 tex zpevněné perlinkovou vazbou 1 600 mm 15 – 20 minut velkonábal Prošlupy jsou vytvořeny na tkacím rotoru (obr. 58) s prošlupními lamelami s klínovitým zářezem pro osnovní nitě a otvorem pro prohoz útku. Tkanina se odvádí přes prsník. 1995. 3. V současné době došlo k uplatnění víceprošlupního stroje. 086 sekund. listovým brdem a paprskem. protože umožňuje přehled po osnově a snadné navádění přetržených nití. Na pneumatických strojích lze vyrábět froté tkaniny a také se začínají uplatňovat ve výrobě technických tkanin. Známý švýcarský výrobce tkacích strojů Sulzer Rüti seznámil veřejnost s novým tkacím strojem s typovým označením M 8 300 v r. Umožňují osmibarevnou záměnu útku. Pneumatické a hydraulické tkací stroje umožňují použítí všech typů prošlupních zařízení včetně žakárového stroje. vede se kolem přítlačného válce. jehož výkon je mnohonásobně vyšší než u dosavadních nejvýkonnějších strojů. Osnova se vede z osnovního válu. Technické parametry stroje: Výkon v metrech zaneseného útku: Způsob prohozu útku: Paprsková šířka: Vazba: Dostava osnovy: Rozsah délkové hmotnosti příze: Kraje tkaniny: Průměr osnovního válu: Doba výměny osnovního válu: Zbožový vál: 5000m/min nízkotlaký vzduchový současně ve více prošlupech 190 cm plátno.3. Při rychlosti tkacího stroje 700 útků za minutu proběhne zanášení útku za 0.4. U hydraulických tkacích strojů se používá maximálně dvoubarevná záměna útku. Lamela pro příraz útku je uspořádána uprostřed mezi prošlupními lamelami. Konkurují v sortimentu. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ trysek umístěných s roztečí 77 mm. Osnova se vede přes pevnou svůrku a odpruženou svůrku do tkací roviny. mezi napínacími tyčemi a navíjí se na zbožový vál. kde prochází lamelami osnovní zarážky. Z trubky se odsává vzduch a strhává s sebou z tkaniny vodu.

Jaké jsou fáze skřipcového prohozu? 5. Jak rozdělujeme jehlové tkací stroje? 7. 10. Ze kterých funkčních celků se skládá člunkový prohozní mechanizmus? 4. 2. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 1–prohozní lamela 2–přírazná lamela Obr. Jaké jsou výhody a nevýhody tryskových prohozů? 9. ke tkacímu rotoru se přivádí klimatizovaný vzduch. Uveďte princip tryskového prohozu. Jaké jsou fáze člunkového prohozu? 3. Prohozní mechanizmy tkacích strojů. 11. Kontrolní otázky 1. Jaké jsou výhody jehlových tkacích strojů? 8. Podstatně se snížily vibrace. Zbožový vál až do průměru 2 000 mm je umístěn mimo nebo pod strojem. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých způsobů zanášení útku? 66 . Okamžitý stav – přetrhy osnovy nebo útku – se za provozu zobrazuje na obrazovce. Přetrhy útku na útkových cívkách v části před prohozním zařízením se odstraňují automaticky. rychlostí 20 až 25 m/s (u jednoprošlupních vzduchových tkacích strojů 70 m/s).3. Který mechanizmus prohozu je nejpoužívanější u skřipcových tkacích strojů? 6. Většinu pohonů realizují individuální pohony s elektronickým řízením a synchronizací. 58 Schéma uspořádání víceprošlupního tkacího stroje Současný prohoz více útků se provádí ve čtyřech prošlupech současně. nízkotlakým vzduchem. Princip zanášení útku u víceprošlupních tkacích strojů. Textilní prach vznikající ve tkacích mechanizmech se odsává.

který se do prošlupu zanese prohozním mechanizmem. avšak bez nárazů. Příraz lze provést při uzavřeném nebo otevřeném prošlupu (obr. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3. Mečíky nesou člunkovou dráhu s drážkou pro uložení paprsku (obr. Celkový zdvih bidla má být co nejmenší. Je nezbytné. ! Obr. obr. Čím vyšší mají být otáčky stroje. Nedodržení této podmínky zvyšuje namáhání mechanizmu pro pohyb bidla a tím i jeho opotřebení.5 MECHANIZMUS PŘÍRAZU Ústrojí k zanášení a přírazu útku se skládá z bidla. se musí přemístit k čelu tkaniny. 67 . pravého a levého. 60. Kolem čepů kýve celé bidlo dopředu a dozadu. Útek. 59). 60). Na klikách jsou nasazeny ojnice. Zlepší se tím kinematické podmínky provozu tkacího stroje a zmenší opotřebování nití oděrem o paprsek.3. Dolní konce mečíků jsou uloženy na čepech bidla. 59 Příraz v otevřeném a uzavřeném prošlupu Zatkaný útek je nutné přirazit dostatečně silně. tím kratší musí být klidová poloha bidla v úvratích a tím rovnoměrněji se musí bidlo pohybovat. Bidlem pohybuje kliková hřídel stroje. prohozního ústrojí a z ústrojí útkové záměny. Na průběh pohybu bidla (CD) má vliv poměr délky kliky (AB) k délce ojnice (BC) a poloha klikové hřídele vzhledem k bidlu (AD). Části bidla Bidlo se skládá ze dvou mečíků. aby se bidlo pohybovalo ze zadní úvrati do přední a zpět co nejplynuleji. Otáčením klikové hřídele tkacího stroje dostává bidlo nucený kývavý pohyb. Horní vazba paprsku je upevněna ve víku paprsku neboli slupce. které mohou být uspořádané v postranicích stroje.

Paprsky jsou normalizované. Čím jemnější je paprsek. 10 Číslo paprsku = = 47. 4 Nejbližší normalizované číslo paprsku je 36. 1x6 nití a 2x5 nití do zubu paprsku. 4 000 . V 6 zubech bude 28 nití.3. Návod nití do paprsku závisí na dostavě. vést zanašeč a přirážet zatkaný útek k čelu tkaniny. které udává počet zubů na 10 cm a je obvykle vyraženo na sloupku paprsku. Návod 4 nití do zubu. tím lepší je vzhled tkaniny. Hustota paprsku se označuje číslem. čísle příze a často i na vazbě. Celkový počet nití x 10 2 600 . Při volbě jiného čísla paprsku než čísla vypočítaného se musí postupovat velmi opatrně. 6 . 180 Normalizovaná čísla jsou 45. neboť tím ovlivňujeme hmotnost režné tkaniny i její vlastnosti při úpravě. změní se šíře na: 180 . mezer a zubů.6 = 190. hloubkou brda a výškou prošlupu. navedená v šíři 180 cm.6 28 . zvyšuje se však i tření osnovy o paprsek. Vždy však musí nit hladce projít zubem paprsku. Paprsek se skládá ze třtin.3 cm 50 Z příkladu je zřejmý vliv čísla paprsku na šíři tkaniny. Poznámka – Výpočet paprsku Příklad 1: Má se tkát osnova s 2600 nitěmi. 10 Číslo paprsku = = = 36. šířka 180 cm. Příklad 2: Celkový počet nití je 4000. je nutné přepočíst šíři návodu.4 cm 45 paprsek číslo 50 dává šíři 180 . Vzdálenost třtin od sebe je dána počtem a tloušťkou osnovních nití. Číslo paprsku se vypočítá z celkového počtu nití osnovy. Použijeme-li paprsku číslo 45. Délka třtin a tím i výška paprsku je určena výškou zanašeče. 48 a 50. a tím i na její hmotnost a ostatní vlastnosti. Na návod má vliv namáhání osnovy oděrem. tím hustší musí být paprsek. Návod 3x4 niti. 47.6 = 171. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Obr. Je-li však rozdíl mezi vypočteným číslem a normalizovaným číslem příliš velký.1 Šířka návodu x návod 180 . 60 Schéma uspořádání přírazného mechanizmu Paprsek Úkolem paprsku je udržovat osnovní nitě v určitých vzdálenostech od sebe. Čím více je v osnově nití. 47. ze šíře osnovy v paprsku a z návodu nití do paprsku. 68 .

n 10 Podle prvního příkladu : 36.3. který má na tkacím stroji tyto funkce: .Přiráží nově zanesený útek. jsou hlavními činiteli. Při oddálení paprsku od čela tkaniny se mohou útky opět od sebe oddálit. Vlastní příraz útku se provádí paprskem. p. Samotný příraz útku lze provést několika způsoby: . Útek je paprskem přirážen k ostatním již zatkaným útkům. čím jsou útky dále od čela tkaniny. Přiražený útek. 180 = 204 útků na 10 cm 190 Celkový počet nití se vypočítá podle vzorce: Číslo paprsku x návod x šíře =c.Paprskem umístěným na bidle.Samotným zanašečem. přírazový pruh. Vzdálenost. Toto oddálení útků je tím menší. Dostava tkaniny se tlakem paprsku může zvětšit. K usnadnění přírazu vede i změna přírazového úhlu. 180 = 2 600 nití 10 ! Příraz útku Příraz útku a tvoření prošlupu. . . který svírá paprsek v přírazu s tkaninou. .Ojehleným kolečkem (kruhové tkací stroje). Přírazem se zatkaný útek přitlačuje k ostatním útkům. Při tkaní většiny tkanin je napětí nití způsobené přírazem vyšší než napětí při tvoření prošlupu. o kterou se vrátí čelo tkaniny po oddálení paprsku z přední úvrati.Vede osnovní nitě. které mají nestabilní polohu. Obr. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Příklad 3: Dostava tkaniny šíře 180 cm je 216 útků na 10 cm. nemusí zaujímat definitivní polohu ve tkanině. označujeme jako vrat čela tkaniny. oddaluje se i poslední přiražený útek. Jak se změní dostava při šíři 190 cm? 216 . které způsobují namáhání nití při tkaní. 4 .Rotačním lamelovým paprskem (víceprošlupní tkací stroj ). tvořit tzv. 61 Vačkový přírazný mechanizmus 69 . . . ani určitý počet předcházejících již zatkaných útků.1 . úhlu. Určitý počet útků na čele tkaniny.U člunkových a některých bezčlunkových strojů vede člunek nebo zanašeč společně s dalšími vodícími elementy prošlupem. mohou způsobit pruhovitost. tj.

Záměna umožňuje jejich střídání. vačkového mechanizmu nebo speciálního mechanizmu. který zajišťuje za jednu otáčku hlavní hřídele dvojitý příraz. Jaký význam má přírazný mechanizmus? Jaké funkce plní na stavu paprsek? Co rozumíme číslem paprsku a jak jej vypočítáme? Jaké jsou požadavky na přírazný mechanizmus? Jak rozdělujeme mechanizmy přírazu? Jakou zvláštnost má použití vačkových mechanizmů? Co je přírazový pruh a vrat? 3. Mečíky bidla nesou člunkovou dráhu a paprsek. Vačkové přírazné mechanizmy (obr. které nesou útky. která se tká se třemi nebo i více člunky. U tkacích strojů pro výrobu těžkých bytových textilií se používá šestičlenného kloubového mechanizmu. Často se však používá člunkové záměny i při tkaní jednou barvou. Pohon čtyřčlenného kloubového mechanizmus je odvozený od hlavní klikové hřídele.rozvodové ústrojí. 70 . 2. Tvar vačky snímají kladky a jejich pohyb se přenáší na mečík bidla. které podle impulzů řídícího ústrojí nastaví určitý člunek proti člunkové dráze a . 5.3. nestejnoměrností příze a dosažení lepšího vzhledu tkaniny. 6. Útky se mohou od sebe lišit barvou. které pracují při prohozu s bidlem zastaveným v zadní úvrati. je k tomu zapotřebí útkové člunkové záměny. Záměna umožní střídání člunků s útky různé barvy nebo druhu příze. 61) se používají u bezčlunkových tkacích strojů. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ K pohonu bidla se používá čtyř nebo šestičlenného mechanizmu. jímž se mění rotace kliky na výkyv bidla. 7. Tvarem vačky se dosáhne potřebné klidové polohy pro prohoz. které řídí činnost záměny. Člunkové záměny tvoří tyto mechanizmy: .člunečníky. jemností. 4. Poznámka Má-li se tkát více než jedním člunkem u člunkových tkacích stavů. a tím vytvoření tkaného vzoru. Kontrolní otázky 1. U člunkových stavů lze měnit útkovou cívku nebo člunek (člunková záměna). Ojnice koná obecný pohyb. Klika koná rotační pohyb určený otáčkami hlavní hřídele.ovládací ústrojí. S bidlem je hlavní hřídel spojena klikou a ojnicí.6 Vzorování útkem Jedním ze způsobů vzorování tkaniny je použití různých útků ve tkanině. . zákrutem apod. Střídání útků zajišťuje zařízení označované útková záměna u bezčlunkových tkacích strojů a člunková záměna u člunkových tkacích strojů. Důvodem je snaha rovnoměrného rozložení nestejnoměrných útků. 3.

3.

KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ

Podle počtu člunečníků rozlišujeme záměny jednostranné nebo oboustranné. Podle počtu skříněk ve člunečníku rozeznáváme dvou, čtyř, pěti nebo šestiskříňkové záměny. Podle možnosti pohybu člunečníku rozeznáváme člunečníky omezené, u nichž se člunečník může pohybovat pouze např. o jednu skříňku nebo libovolné. Hnací mechanizmus může být excentrový nebo klikový. Člunečníky mohou být otočné, stoupací nebo posuvné.
Hackingova záměna

K nejstarším záměnám patří pro svou jednoduchost stále používaná záměna Hackingova (obr. 62). Pro čtyřskříňkový člunečník má dva excentry, malý e a velký E, uložené na sobě. Na velkém excentru je objímka s táhlem, která pákou ovládá stoupací člunečník. Malý excentr zvedá člunečník o jednu skříňku, velký o dvě skříňky. Poloha excentrů pro jednotlivé skříňky je znázorněna na obr. 62. Záměna se řídí samostatnými kartami nebo pákovými převody od záložních platin listového nebo žakárového stroje. Excentry se natáčejí nezakreslenými ozubenými koly.

Obr. 62 Hackingova člunková záměna

Pohon člunkové záměny je různý a závisí na výrobci. Nejrozšířenější pohon je Hackingova záměna. Jejím základem jsou dva nestejně veliké excentry. Excentr malého průměru je pevně uložený na hřídeli. Velký má dvojnásobný zdvih a je otočně uložený na malém excentru. Vzájemná poloha obou excentrů určuje, který člunečník je ve tkací rovině. Pohyby obou excentrů se sčítají nebo odečítají a výsledný pohyb se přenáší na objímku táhla. Táhlo 1 je spojeno s jednoramennou pákou 2, která ovládá tyč člunečníku 3. Excentr malého průměru provádí změnu o jednu skříňku, excentr velkého průměru o 2 skříňky. Je-li proti člunkové dráze nastavena 1 skříňka, směřují oba excentry dolů (poloha a). Natočí-li se pouze malý excentr o půl otáčky nahoru, zvedne s sebou i excentr velkého průměru a člunečník se zvedne o 1 skříňku. Proti člunkové dráze se nastaví druhá skříňka (poloha b). Stojí-li však excentr malého průměr a velký se otočí o 1/2 otáčky nahoru, zvedne člunečník o dvě skříňky, tj. do pracovní polohy se přivede 3. skříňka (poloha c). Pro nastavení 4. skříňky (poloha d) se musí natočit oba excentry, jejich pohyby se sčítají. Porovnáním jednotlivých poloh excentrů zjistíme, že: - natočením excentru malého průměru nastane záměna buď z 1 skříňky na druhou nebo ze třetí na čtvrtou a naopak, - natočí-li se pouze velký excentr, zamění se buď 1. skříňka za 3. nebo 2. za 4. a naopak, - natočí-li se oba dva excentry, zamění se buď 1. skříňka za 4 (pohyby se sčítají) nebo ze 2. na 3. (pohyby se odečítají) a naopak.

71

3.

KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ

Automatické tkací stroje mají záměny pouze stoupací, převážně jednostranné s libovolným pořadím prohazovaných člunků. Řídící mechanizmus pracuje podle barevného vzoru, určeného vazbou. Ústrojí může být samostatné nebo se použije platin listového i žakárového stroje, vyčleněných pro funkci záměny.
Ú t k o v á z á m ě n a na b e z č l u n k o v ý c h t k a c í c h s t r o j í c h

Na bezčlunkových tkacích strojích se používá barevných záměn s podavači, které přivádějí útek z cívek do zanašeče. Na rozdíl od člunkových záměn zde většinou neomezují pracovní rychlost tkacích strojů. Na bezčlunkových tkacích strojích se útková záměna skládá z malé cívečnice (křížové cívky s různými nitěmi), z vlastního mechanizmu záměny a pohonu. Tato záměna se běžně používá na skřipcových a jehlových tkacích strojích. U tryskových tkacích strojů je navíc výměnné odměřovací zařízení a trysky.
Útková barevná záměna na skřipcových strojích U skřipcových tkacích strojů jsou skřipce s různými útky uloženy na obloukovém segmentu. Funkce záměny se řídí buď kartovým pásem nebo řetězem s různě vysokými články, samostatným řídícím kartovým ústrojím s kartovým pásem nebo kartami listového stroje. Příklad čtyřbarevné útkové záměny je znázorněn na obr. 63. Útek je skřipci 1 předkládán čtyřmi podavači 2 posuvně uloženými v drážkách segmentu záměny 3. Podavače útku pro jednotlivé barvy jsou označeny a, b, c, d. Segment záměny má válcový tvar a představuje se ozubeným segmentem 4, uloženým na hřídeli 5. Hřídel má na zadním konci rameno 6, na které působí články řídícího řetězu 7. Přítlak ramena 6 k řídícímu řetězu zajišťuje pružina 8. Vyšší nebo nižší výstupek článku způsobí natočení hřídele 5, a tím i nastavení podavače útku s žádanou barvou proti skřipci. Řídící řetěz se pravidelně posouvá pomocí ozubených kol 9, 10, maltézského kříže 11 a kotouče 12 s čepy 13. U současných strojů je barevná záměna ovládaná krokovým motorem řízeným programem od mikroprocesoru.

1 – skřipec 2 – podávače 3 – drážky segmentu záměny 4 – ozubený segment záměny 5 – hřídel 6 – rameno hřídele 7 – řídící řetěz 8 – pružina 9,10 – ozubená kola

Obr. 63 Čtyřbarevná útková záměna skřipcového tkacího stroje

Na jehlových strojích se útek zavádí přímo do dráhy jehly tzv. podavači útku .

72

3.

KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ

3.7 Výkony vybraných tkacích strojů
O vývoji tkací techniky svědčí neustálé zdokonalování výrobních principů, vyvíjení nových principů a zvyšování výkonů strojů. Porovnáním dosaženích výkonů tkacích strojů v posledních čtyřech letech zjistíme, že u víceprošlupních strojů se zvýšil útkový výkon o 1890 m.min-1, u pneumatických tryskových strojů o 332 m.min-1, u hydraulických tkacích strojů o 390m.min-1. U jehlových tkacích strojů o 85 m.min-1 a u skřipcových tkacích strojů o 30 m.min-1. V současné době se pohybuje útkový výkon tkacích strojů v rozmezí jak uvádím v následující tabulce.
Maximální výkony vybraných tkacích strojů (r. 1999) Víceprošlupní tkací stroje Výrobce Typové označení Útkový výkon [m.min-1] SULZER TEXTIL M 8300 6 088 Pneumatické tkací stroje TSUDAKOMA ZAX-190-2C-4S 3 222 PICANOL Omni-4-P 380 2 721 DORNIER LWV 8/J 2 520 TOYODA JA2S-390DE 2 340 SOMET/SUL. TEST CLIPPER 3400/25200 2 363/2900 Hydraulické tkací stroje TOYODA LW1F-190CS-EF-602 2 890 TSUDAKOMA ZW405C-190-1C-4S 2 720 TRUSTFIN CZECHO 190 1 183 Jehlové tkací stroje SOMET Super excel HTP 3600 1 505 VAMATEX Leonardo h 3200 1 440 PICANOL Gamma –4-R 340 1 372 SULZER TEXTIL G6300 B200 N8 SP20 1 330 Skřipcové tkací stroje SULZER TEXTIL P 7300 B390 N2 EP R D1 1 400 TEXTILMASH STB U2 220 D 1 080 Poznámka: pracovní šíře tkacích strojů skřipcových, pneumatických a hydraulických se pohybují od 170 do 190 cm. Jehlové tkací stroje se vyrábí v pracovní šíři max 360 cm.

Kontrolní otázky 1. Vysvětlete význam člunkových záměn. 2. Které jsou funkční celky záměn? 3. Vysvětlete funkci Hackingovy záměny. 4. Čím je řízena činnost záměny? 5. Jak se provádí útková záměna u bezčlunkových tkacích strojů?

73

případně skřipcovou zarážku. Proto se zvyšuje pozornost setkatelnosti tkanin.1 Bezpečnostní a pomocná zařízení tkacích strojů K bezpečnostním a pomocným zařízením tkacích strojů řadíme: člunkovou. samovolné pruhy atp. světelnou signalizaci. 64 je znázorněné schéma míst automatické kontroly funkce tkacího stroje. relaxační pruhy. Vznikají stále častěji rozběhové pruhy. osnovní zarážku.4. Na obr. rozpínky. změny podávání osnovy při dotkávání osnovního válu atp. pojistky. zařízení pro sběr a zpracování informací. . Proto je nutné věnovat zvýšenou pozornost kontrole tkacího procesu. Výrazněji se zde projevují změny parametrů tkacího procesu především v přechodových oblastech jakými je rozběh a zastavení stroje. ! Obr. 64 Oblasti automatické kontroly funkce tkacího stroje 4. když má obsluha ruce u paprsku). KAPITOLA – KONTROLA A ŘÍZENÍ TKACÍCH STROJŮ • • • Bezpečnostní a pomocná zařízení tkacích strojů Kontrola kvality tkanin Maximální výkony tkacích strojů Se zvyšováním rychlosti tkacích strojů dochází ke zhoršení struktury a vzhledu vyráběného zboží. Odchylky struktury tkaniny v důsledku změn parametrů tkacího procesu vyplývají z rovnováhy vnějších a vnitřních sil a deformací ve tkanině a ze změn rovnovážného stavu způsobených seřízením tkacího stroje. počítadla otáček. optická závora (nelze spustit stroj. komfortu obsluhy více než produktivitě tkacího stroje. ochranné kryty. útkovou zarážku. KAPITOLA – KONTROLA A ŘÍZENÍ TKACÍCH STROJŮ 4. hledač útku.

Například při dvoubarevné signalizaci udává jedno ze světel poruchu v osnově. který stav zastaví.4. měření napětí osnovních nití. rovněž i registrace otáček klikové hřídele (počet zanášených útků). měření utkané délky tkaniny. Kontrola popouštění osnovy a navíjení tkaniny Kontrola popouštění a navíjení tkaniny je dnes samozřejmostí. zaznamenává je a samočinně zpracovává do přehledů. Nejúčinnější jsou zarážky středové. které zastavují stav před přírazem. KAPITOLA – KONTROLA A ŘÍZENÍ TKACÍCH STROJŮ Zarážky Úkolem zarážek je zastavit stroj v případě takové závady. Dnes je většina strojů vybavena systémem automatického vypárání chybně zatkaného útku při nedoletu nebo přetrhu útkové nitě. elektrické. Zarážky mohou být oboustranné nebo středové. které snímá údaje o činnosti zarážek a počítadel. Převážně se používají elektromagnetické a elektrooptické zarážky. která by mohla ohrozit kvalitu vyráběné tkaniny nebo poškodit mechanizmus stroje. Pádem lamely při přetrhu osnovní nitě se uvede do činnosti mechanizmus zarážky. Světelná signalizace Signalizace různobarevnými světly usnadňuje určení poruchy. Pracovníci tkalcovny jsou tak stále informováni o průběhu výrobního procesu. Obr. Útkové zarážky slouží k zastavení stroje při přetrhu útku. kontrola útku při prohozu atp. Osnovní zarážky zastavují stroj při přetrhu osnovní nitě. Zařízení pro sběr dat a zpracování informací ! Moderní tkalcovny jsou vybaveny zařízením. druhé v útku. 65 Schéma kontroly centrálním procesorem u skřipcových tkacích strojů 75 . Mohou být lamelové. Lamely jsou navlečeny na jednotlivých osnovních nitích v prostoru mezi osnovní svůrkou a brdem . jestliže se stroj zastavil. optickoelektrické.

KAPITOLA – KONTROLA A ŘÍZENÍ TKACÍCH STROJŮ Kontrola tkacího procesu jako systému může být prováděna centrálním procesorem. nejsou na stroji patrné. popisy a příčiny vzniku vad. při nesprávném seřízení nebo nedokonalé funkci stroje. Postupem doby se zdokonalují kontrolní a zabezpečovací mechanizmy tkacích strojů. Jednotlivé vady se zaznamenávaly do průvodky kusů tkaniny. případně použití nesprávného útku. kde byl též uveden rejstřík možných vad. • Kontrola při tkaní . Byl-li nutný zásah seřizovače. např. Technická kontrola výroby Systém kontroly se mění podle druhu tkaniny. Kontrola po tkaní – často se kontrola prováděla po vyjmutí tkaniny ze stroje předběžnou kontrolou. Byly většinou vybaveny ústrojím pro pohyb tkaniny vpřed i vzad a měřidlem délky tkaniny. Zvláštní pozornost se věnovala krajům tkaniny. rozsah a četnost kontrol pro jednotlivé operace. aby jeho výrobky byly co nejkvalitnější. Kontrolu prováděla tkadlena a seřizovač. jak znázorňuje obr. při vzniku celokusové chyby. Proto se každý podnik snaží. Měřila se šířka návodu v paprsku. Kontrola se provádí podle podnikových směrnic a výrobních předpisů. nebo při hromadném výskytu chyb. 2 Kontrola kvality tkanin Každé zhoršení kvality tkanin má ekonomické důsledky. zkontroloval se návod osnovních nití. jak byla závada odstraněna. Podle příčiny vzniku je možné vady tkanin rozdělit na vady vznikající při přípravě materiálu ke tkaní. • Kontrola před tkaním – po založení tkacího stroje osnovou. podle strojního vybavení a velikosti podniku. dostavy a u pestře tkaných tkanin pořadí barev útků.4. Pro kontrolu tkanin se používaly speciální stoly s dobrým osvětlením.v průběhu tkaní se tkaniny na strojích stále kontrolovaly. 65. který se vkládal pod rozpínku. Při následující kontrole se ověřilo. 76 . tzv. zatkání a vyvázání všech přetržených osnovních nití se utkalo několik centimetrů tkaniny. šířka hotové tkaniny a hustota útků. Chyby v návodu osnovních nití nebo v pořadí prohozů. Nejčastější problémy jsou s pruhovitostí tkanin. Při jakékoliv závadě se chyba označila na tkanině často reklamačním lístkem. průvodce. b) klasifikovat zboží pro odběratele výslednou volbou jakosti. • Výstupní kontrola – tato kontrola měla dvojí význam: a) předcházet vadám u dalších kusů z téhož stroje. zapsala se závada do knihy oprav. která obsahuje názvy. Mezioperační kontrola – se zaměřovala na dodržování konstrukčně technologických parametrů výrobků a na předcházení vzhledových vad. Účelem předběžné kontroly bylo zajistit rychlé provedení nápravných opatření. 4. Ve směrnicích se uvádí způsob. která vzniká z nejrůznějších důvodů a je stále předmětem výzkumné činnosti. V průběhu výroby se provádí technická kontrola výroby. Vady tkanin ! Hlavním podkladem pro kontrolu kvality je norma. Technická kontrola se obvykle provádí jako kontrola mezioperační a kontrola výstupní. Výsledky se zaznamenávaly v kusovém lístku.

1 mm.4. dostavu tkaniny po osnově a útku. rozpis snovaného vzoru. 77 . řez tkaninou. což zatím neumožňuje tak velké a rychlé rozšíření. papír při rychlosti 360 m. Kontrola textilie je však obtížnější vzhledem k velkému množství druhů vazeb a barev. na jakém tkacím stroji lze uvedenou tkaninu vyrobit. Světelný bod o průměru 2 mm přebíhá napříč pásem papíru s frekvencí 3 000 řádků za sekundu. Systémy kontrolují např. Na prsníku tkacího stroje je umístěna kamera. líc a rub tkaniny. setkání osnovy a útku.25 21. které jsou základem zdokonalovaných elektronických zařízení pro zjišťování vzhledových vad na plošných textiliích Automatická kontrola textilií ! Automatická kontrola byla nejdříve zavedena ve výrobě papírů a fólií. Systémy využívají CCD kamer či laserů a registrují chyby větší než 0. Elektronická zařízení jsou nákladná. Poznámka Novinkou jsou metody.06 Konec výroby: Klasifikace Počet chyb Celková délka chyb: Délka chyby [mm] 42 124 6 14 Šířka chyby [mm] 35 9 1225 3 Kontrolní otázky 1. Schéma údajů elektronického kontrolního systému zobrazuje následující tabulka. směr osnovy a útku. Kontrola tkanin probíhá dnes automaticky. 2. Datum: Zahájení výroby: Průměrná šířka: Minimální šířka: Maximální šířka: Chyby Počet 1 2 3 4 Typ Plošná Vertikální Horizontální Skvrna Začátek[m] 0. KAPITOLA – KONTROLA A ŘÍZENÍ TKACÍCH STROJŮ Podstatou klasifikace tkanin je stále přípustný počet vad na určitou délku tkaniny.83 6. Údaje je možné získat i vytištěné. Uveďte oblasti kontroly funkce tkacího stroje. Dnes se kontrolní systémy zavádějí do praxe velmi rychle. které umožňují sledovat vady ve tkanině již během tkaní. Jsou vyvinuty různé druhy čidel. 3. Jejich výhodou je.min-1.06 0. Systém umožňuje sledovat vady ve tkanině způsobené nekvalitní přízí a vady vzniklé během tkaní. která snímá tkaninu v celé šíři a ve zvětšeném měřítku zobrazuje na monitoru. Vysvětli funkci zarážek na tkacím stroji. že zaznamenávají téměř 100 % chyb a dokonce určí jejich umístění. Co rozumíme kvalitou tkaniny a jakým způsobem ji kontrolujeme? Úkol Na předloženém vzorku tkaniny proveďte rozbor tkaniny – určete vazbu tkaniny.

monofil atd. Tkaniny se od sebe oddělují nožem přímo na stavu.5. prutové. 66 Výroba dvojplyšů . speciálních zařízení umožňujících výrobu tkanin s efekty. Může být navinuta na jediném vále. perlinkové. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY • • • • • • • Stavy na dvojité plyše Stavy prutové Stavy smyčkové Stavy na výrobu perlinkových tkanin Stavy kruhové Stavy stuhařské Stavy pro technické tkaniny (dráty. Tkanina se skládá z osnovy základní (vazní) a osnovy vlasové (obr. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY 5. Základní osnova tvoří s útkem vlastní vrchní a spodní tkaninu. stuhařské.1 Stavy na dvojité plyše Dvojitým plyšem nazýváme dvě současně nad sebou tkané tkaniny spojené vlasovou osnovou.) Speciální stavy mají vedle obvyklých ústrojí ještě jedno nebo více zvláštních. 5. 66). druhá do tkaniny spodní. ale zpravidla se používají vály dva. Nejpoužívanější speciální stavy jsou: ! na dvojité plyše. 1 – základní osnova 2 – základní osnova 3 – osnova vlasová 4 – listy 5 – paprsek 6 – vrchní tkanina 7 – spodní tkanina 8 – nůž 9 – bidlo 10 – horní prošlup 11 – dolní prošlup 12 – tkací listy 13 – stůl pro vedení 14 – příčka 15– stůl pro vedení nože 16 – nožové šoupátko 17 – nůž 18 – odváděné tkaniny Obr. Z obou válů se vždy polovina osnovy odvádí do tkaniny vrchní. smyčkové.

vedené po stranách stavu kolem kotoučů. Při tkaní se při zanášení spodního útku vytváří dva prošlupy. Prutové stavy jsou těžké dvouhřídelové stavy se speciálním zařízením k zatkávání prutů. Útky rozlišujeme vrchní. Vrchní očko pro vlasové nitě je malé. Tkanina může být tříútková. astrachány).2 Stavy prutové Na prutových stavech se tkají tkaniny s vlasem taženým nebo řezaným – plyšové koberce.5. tj. že mají dvě očka nad sebou. Vlasová osnova je u vzorovaných tkanin vedena z cívečnice a navedena do žakárového brda. nábytkové a dekorační tkaniny (tapestry. nebo dvouútková. U jednoduchých tkanin může být navedena do speciálního listu nejblíže u paprsku spolu s osnovou výplňkovou. Je. avšak vlasová osnova se zvedá o výšku horního prošlupu výše než výplňková. a tím je také ve spodní prošlupní rovině osnova výplňková a vlasová. 79 . buklé. Po zatkání se pruty vytáhnou a na povrchu zůstanou smyčky. spodní očko (prošlupní). je vysoké 80-100 mm a jsou v něm navedené nitě osnovy výplňkové. druhý se zvedne do střední prošlupní roviny a list třetí se zvedne tak. vlasovou a u velvetů ještě výplňkovou. Tkanina má osnovu vaznou. jeden spodní a jeden prut. Při zanášení vrchních útků je první nebo druhý list s vazní osnovou nahoře. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY Hotová tkanina se na stavu rozřezává nožem. přes které převazuje vlasová osnova. a spodní. epinglé) a také tkaniny napodobující kožešiny (krymry. smyčky se rozříznou a na tkanině se vytvoří vlasový povrch. Nitěnky třetího listu jsou zhotoveny tak. který pojíždí zleva doprava a zpět v průběhu jedné otáčky klikové hřídele stavu.li na konci prutu nožík. jeden spodní a jeden prut. Šoupátko je na koncích připojeno k tažné šňůře. Jeden z kotoučů dostává vratný pohyb od ozubeného segmentu vykyvovaného klikovým mechanizmem. střídá-li se jeden útek vrchní. že osnova výplňková je uprostřed a osnova vlasová nahoře. spodní pro zanesení útku a vrchní pro prut. které leží nad výplňkovou osnovou. Listy se zvedají a stahují převody od drážkových vaček. střídají-li se dva útky vrchní. Osnova výplňková i vlasová se zvedají v tomto případě současně. kulatých nebo plochých ocelových drátů. 5. Stůl pro vedení nožového šoupátka má trojúhelníkový profil s rybinovitou drážkou. Při zanášení spodního útku se jeden z listů s osnovou vazní stáhne. třetí list je dole. které leží pod touto osnovou.

Pro ovládání základní osnovy se používají dva listy umístěné vzadu. osušky. Útky přitom sjedou po napnutých nitích osnovy základní a vezmou s sebou osnovu smyčkovou. Listy základní osnovy mají obvykle pohyb řízený vačkami. 67 Výroba tkanin na prutových stavech Ústrojí pro zanášení prutů bývá s klikovým mechanizmem. 5. Útky se zatkávají v jisté vzdálenosti od tkaniny. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY a – poměr nití jednotlivých osnov b – podélný řez tkaninou (tříútkový velvet) c – schéma dvojitého prošlupu 1 – osnova výplňková 2 – osnova vazní 3 – osnova vlasová 4. Tyto tkaniny se používají na ručníky.5. se nazývá nedoraz. Smyčková osnova se navádí do listů nebo do žakárového brda blíže paprsku. jež je na stavu silně napnutá a osnovu smyčkovou – málo napnutou.14 – listy osnovy vazní 15 – speciální list pro osnovu výplňkovou a vlasovou 16 – bidlo 17 – spodní prošlup 18 – člunek 19 – horní prošlup 20 – prut Obr. 80 .5 – listy osnovy vazní 6 – speciální list pro nitě osnovy vlasové a výplňkové 7 – paprsek 8 – osnova vazní 9 – osnova výplňková 10 – osnova vlasová 11 – vrchní útek 12 – spodní útek 13. Smyčková tkanina má osnovu základní (vazní). Vždy prut nejbližší ke tkalci se z tkaniny vytahuje a hned se zanáší do příslušného prošlupu. Podle požadovaného vzorování se používá prošlupní ústrojí vačkové. Vždy po třetím nebo čtvrtém útku se skupina nově zatkaných útků přirazí ke tkanině (plný příraz). Jeho velikost se řídí požadovanou výškou smyček. která se vytvoří.3 Stavy smyčkové Smyčková tkanina je provázaná rypsem a na líci nebo po obou stranách má smyčky vytvořené zdrhnutím smyčkové osnovy. koupací pláště apod. která na tkanině vytvoří smyčky. Průřez prutu je kruhový nebo plochý. Při tkaní je na stavu použito podle dostavy 14 – 20 prutů. Mezera. podle požadované výšky vlasu. listový stroj nebo žakárový stroj.

Setkání základní osnovy činí asi 6 %. 69). a to jednou po levé. 5. 68 Schéma smyčkové tkaniny Tvoření nedorazu a plného přírazu je vyřešeno obvykle odklopným paprskem. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY a – osnova vazní b – osnova smyčková c – dlouhý příraz d – paprsek 1 až 4 – útky náležející jedné smyčce Obr. Táž smyčková osnova může tvořit smyčky po jedné nebo po obou stranách tkaniny. Smyčkové efekty mohou být souvislé nebo se střídají s hladkou tkaninou. Perlinková vazba se může kombinovat s jinými vazbami.4 Stavy na výrobu perlinkových tkanin Perlinka se tvoří obtáčením útku 2 osnovními nitěmi. obtáčecí nad útkem. Stojité nitě leží vždy pod útkem. 1 – nitě stojité 2 – nitě obtáčecí 3 – paprsek Obr. Osnovní nitě. Perlinkové vazba může být využito ke zpevňování krajů nebo k tvorbě tkaniny. v podstatě dvě soustavy nití – stojité (základní) a obtáčecí nitě (obr. u smyčkové osnovy 200 – 600 % v závislosti na výšce smyček. Vzorovat lze také pestrobarevným snováním a útkem. podruhé po pravé straně nití stojitých. 69 Perlinková vazba 81 .5. Jeho poloha je při krátkém a dlouhém přírazu řízena vačkou a pákovými převody.

Poprvé bylo této perlinky využito na skřipcových stavech. Přetrhy přízí jsou významně sníženy. přiváděny do oček rotačního zaplétače (obr. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY Perlinkové kraje Perlinkové nitě jsou nasoukány na cívkách. cívky Lamely osnovní zarážky Paprsek Vodící očka Rotační zaplétač Jehla Obr. 82 . že osnovní nitě neprochází tkaninou rovnoběžně (paralelně). Perlinka je tvořena 2 listy – vodícím a jehlovým. ale jsou obtáčeny v páru nebo skupinách mezi jednotlivými útky. 70 Schéma rotačního zaplétače Perlinkové tkaniny Charakteristickým rysem perlinkové tkaniny je to. Perlinkové nitě se kříží podle směru otáčení rotačního zaplétače. Zdvih je kratší než u obvyklého prošlupního ústrojí a je řízen krokovým mechanizmem. Obtáčecí osnovní nit Stojitá osnovní nit Obr. vedeny otvory vodiče a osnovními zarážkami. Zatímco jedna perlinka tvoří okraj. 70). vázání a zpětný chod jsou plně programovatelné podle požadované dostavy a konstrukce tkaniny. 71 Vzhled perlinkové tkaniny Způsob křížení útkových a osnovních nití znemožňuje vzájemný posuv vazných bodů. Při tvoření prošlupu se paprsek a vodící tyč pohybují nahoru a dolů.5. druhá zpevňuje tkaninu.

že perlinkové nitě leží nad stacionárními nitěmi (fáze 5). vodící list se pohybuje nahoru a jehlový list s očky dolů až perlinkové nitě jsou nad očky stacionárních nití (fáze 1 a 2). následuje otevření prošlupu pro vložení nového útku (fáze 3 a 4). Obtáčení nití se provádí vždy po vložení nového útku. Prošlup je otevřen pro vložení útku. 83 . fáze – Pro vložení dalšího útku se vodící list pohybuje směrem nahoru a jehlový list směrem dolů. Stacionární niti jehlovým listem. Vodící list Jehlový list Obtáčecí nit Stacionární nit Obr. Potom se vodící list pohybuje dolů a jehlový list nahoru. Dále se vodící list pohybuje stranovým pohybem až perlinková nit je na druhé straně jehly jehlového listu (fáze 3). KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY Princip tvorby perlinky Perlinkové nitě se vedou otvory ve vodícím listu a stacionární niti se vedou očky jehlového listu.5. 72) 1. 2. Výsledkem tohoto pohybu je.vkládání útku. fáze – Vodící tyč s otvory se pohybuje stranovým pohybem až se perlinkové nitě dostanou na druhou stranu jehly jehlového listu. fáze – Perlinkové niti prochází otvory vodícího listu. 72 Jednotlivé fáze tvorby perlinkové tkaniny Fáze tvorby perlinky (obr. Po vložení útku se pohyb opakuje avšak v opačném směru. Tvorba prošlupu . 3. až se perlinkové nitě dostanou nad stacionární niti.

73 Schéma kruhového tkacího stroje 84 . Tkaniny s perlinkovou vazbou jsou obvykle řídké.člunek není prohazován. . nýbrž postupně ihned po vložení do prošlupu. Stavy jsou maloprůměrové nebo velkoprůměrové. fáze – Vodící list se pohybuje dolů a jehlový list směrem vzhůru. pytle). Zanášení útku několika člunky najednou vyžaduje současné tvoření více prošlupů v určité vzdálenosti za sebou. nebo ojehlený kotouč 3. Používají se na záclony. jako obalové tkaniny a nejrůznější technické tkaniny.5 Stavy kruhové Na kruhových stavech se útek zanáší několika člunky.útek se nepřiráží paprskem najednou v celém kruhu. Příraz obstarává buď ostruha zanášeče. Pohon je buď mechanický (ozubenými pastorky 1 nebo hnacími kladkami). Kruhové stavy mají tyto společné znaky: . že perlinkové nitě se položí přes stacionární niti. Používají se k výrobě požárních a průmyslových vysokotlakých hadic o průměru 20 – 100 mm a pytlů. 5.prošlup se tvoří ve tvaru postupující vlny. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY 4. fáze – Prošlup se otevře pro následující vložení útku. Kruhové stavy (obr. jako tkaniny pro vyšívání. 5. . . 1 – hnací kladka 2 – kladka v člunku 3 – ojehlený kotouč Obr.člunek 2 se pohybuje po kruhové dráze (výrobek má tvar dutiny – hadice. jež se ovládají vačkovým ústrojím. Výsledkem je.5. jako druhé podkladové textilie koberců (osnovu tvoří POP pásky. průsvitné. listy jsou rozdělené do sekcí. útek předené příze). 73) jsou v podstatě stavy víceprošlupní. Další uplatnění nachází v zemědělství. nýbrž je unášený konstantní rychlostí. které se plynule pohybují po kruhové dráze. Po vložení útku se proces opakuje ale opačným směrem. nebo elektromagnetickými (rotujícími elektromagnety.

poutkovka. Z bezčlunkových strojů se ve stuhařství uplatnily pouze stavy jehlové. sametka). Jeden kraj tkaniny je pevný. A – zpevňování kraje záchytnou nití 1 – útek 2 – osnovní nitě 3 – jehla 4 – záchytná nit 5 – cívka B – zpevňování kraje řetízkem 1 – zanášecí jehla 2 – podavač útku 3 – jazýček 4 – smyčka útku Obr. technické stuhy (izolační tkanice. popruh. Podle počtu stuh. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY 5. jsou zastoupeny v řadě průmyslových oborů. které se na stroji tkají současně. klouboučnické stuhy. záčistka. stuhy používané v oděvní výrobě k začišťování a zpevňování okrajů (paspulka. rozeznáváme stavy jednochodé a vícechodé. pasovka. 74 Provedení krajů stuh 85 . kobercovka. Podobně jako při tkaní na širokých stavech jsou i ve stuhařství snahy opustit zanášení útku člunkem a nahradit jej ústrojím. dekorační stuhy (adjustačka. jež by dovolovalo další zvýšení výkonu. záložka. knot).5. 74 A) nebo pletením řetízku (obr. 74 B). Stuhařských výrobků je velké množství. etiketovka).6 Stavy stuhařské Mezi stuhařské výrobky zařazujeme tkaniny od nejužších rozměrů až zhruba do 50 cm šířky. Ke stuhařským výrobkům patří – prádlové stuhy (atlasky). Podle počtu stuh tkaných současně nad sebou rozeznáváme stroje jednoetážové a víceetážové. lemovka. obinadla. V prošlupu je útek zdvojený. hodnostenka. pružné stuhy apod. druhý se zpevňuje zachycováním útkové smyčky (obr. Na stuhařských strojích jehlových se útek odebírá z křížové cívky a zanáší do prošlupu jehlou ve tvaru vlásenky.

Nakreslete podélný řez smyčkovou tkaninou a vysvětlete. 2. Jakým způsobem lze vytvořit nedoraz? 5. Kontrolní otázky 1.5. 86 . U rychloběžných jehlových strojů jsou při zatahování smyčky do prošlupu kladeny velké nároky na pevnost útku. Vysvětlete. jak se tvoří smyčky. a útek je tak vtahován do prošlupu s podstatně nižším napětím. Princip tvorby krajů na stuhařských jehlových strojích. Proto jsou některé stroje vybaveny odvíjecím zařízením. 75 Schéma zanášení útku jehlou Zanášení útků více jehlami Při výrobě vzorovaných stuh se používá základní útek pro tkaní půdy a vzorový útek pro vytkávání motivu. čím se smyčkové stavy liší od ostatních tkacích strojů. které předem odvine z křížové cívky potřebnou délku. Jaké druhy stuhařských výrobků znáte? 7. Popište princip vzniku dvojplyšové tkaniny. 4. Princip tvorby perlinkové vazby podle účelu použití? 6. Ke zvýšení produkce se oba druhy útků zanášejí současně dvěma nebo třemi jehlami. Kritéria rozdělení stuhařských stavů? 8. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY zanášení útku u vzorovaných stuh 1 – spodní jehla 2 – vrchní jehla 3 – pletací jehla Obr. 3.

6. U režných přízí bývá procento ztrát nižší než u přízí bělených.setkání osnovy [%] zo . na jemnosti příze a její úpravě. (1 + so/100) . Skutečná spotřeba materiálu je o tyto ztráty vyšší. Rovněž u přízí jemnějších bývá procento ztrát menší než u přízí hrubších. zbytky návinů na cívkách a snovacích válech ve šlichtovně. Výpočet spotřeby materiálu v osnově Spotřeba osnovy závisí na celkovém počtu nití. vlivem krajů u bezčlunkových tkacích strojů. Spotřeba materiálu zahrnuje vlastní hmotnost příze ve tkanině a ztráty (odpad) při výrobě. Výše povoleného odpadu se udává v procentech. tex / 1 000 Kde: cpn – celkový počet nití so . Ztráty materiálu při výrobě (odpad) vznikají nejen při přípravě materiálu ke tkaní. 1 000 [g] [kg] Tex je číslo příze. při zakládání a dotkávání válu. na jemnosti příze. které udává hmotnost 1 000 m příze v gramech. (1 + zo/100) . Vznikají například při navazování přetržených nití. při navazování nového potáče a křížové cívky.délková hmotnost osnovní příze . Spotřeba osnovy v gramech na běžný metr tkaniny [So] se vypočítá ze vztahu: So = cpn . Spotřeba materiálu se vyjadřuje v gramech na běžný metr tkaniny nebo v kilogramech na výrobu 100 metrů tkaniny.1 Výpočet spotřeby materiálu Spotřeba materiálu udává množství příze. při hledání útku ve tkanině. vadný návin na cívkách. při párání tkaniny. KAPITOLA – VÝPOČTY 6. barvených nebo skaných. Výše povoleného odpadu závisí především na druhu materiálu. • • Kapitola – Výpočty Výpočet spotřeby materiálu Výpočet hmotnosti 1 m2 a 1 bm tkaniny 6. tex/ 1 000 . při výměně cívek na cívečnici. Příčinou vzniku odpadu mohou být poškozené potáče. Výpočet spotřeby příze vychází ze dvou základních vztahů pro hmotnost příze: Hmotnost příze = délka příze v metrech . I. Spotřebu materiálu počítáme samostatně pro každou barvu a duh příze. na délce tkaniny. které je potřebné pro výrobu požadované tkaniny. na setkání osnovy a na množství odpadu. tex/ 1000 nebo Hmotnost příze = délka příze v metrech .celkový odpod (ztráty) osnovy při výrobě [%] tex . ale i při vlastním tkaní.

1.1 . KAPITOLA – VÝPOČTY Spotřeba osnovy v kilogramech pro libovolnou délku tkaniny [So] So = cpn . Spotřeba útku v gramech [Su] na běžný metr tkaniny je dána vztahem: Su = du . jemnost příze 7. tex – číslo příze.4 tex x 2. 14. (1 + zo/100) . 100 . Výpočet spotřeby materiálu v útku Základní údaje pro výpočet spotřeby útku jsou dostava útku. sp . Výsledná jemnost činí 14. sp . setkání osnovy so = 10 % a odpad osnovy zo = 1 %. tex/1 000 .692 g/m. II. tex / 1 000 .014 . Chceme-li vypočítat spotřebu osnovy. zu – odpad útku v %. šířka osnovy v paprsku.6. např. Spotřeba útku v kg pro určitou délku tkaniny se vypočítá podle vztahu: Su = du . 13. 1. pro 100 m tkaniny. Spotřeba osnovy pro 100 m tkaniny je 12.707 kg.4 %? So = 8 700 . 2. číslo příze je 133 dtex. sp – šířka osnovy v paprsku v cm. Jaká je spotřeba osnovy pro 100 m tkaniny.3 % a zo = 1.083 . Příklady: 1. lt (1 + zu/100) . je hodnota lt = 100.8 tex.3/ 1 000 . tex/ 1 000 Kde: su . So = 4 725 . číslo příze a odpad útku. 1.8/ 1 000 g/m Spotřeba osnovy je 77. je-li cpn = 4 725. délka tkaniny. je-li cpn = 8 700.spotřeba útku v g/m. 1 000 Kde lt je délka tkaniny v metrech. (1 + zu/100) . so = 8.707 kg.01 . du – dostava útku na 1 cm. 1 000 = 12. 1. 88 . lt(1 + so/100) . Vypočtěte spotřebu osnovy v g/m. 1 000 Kde: lt – délka tkaniny v metrech.

délku tkaniny 1 m a nepočítáme s odpadem. jako se počítá spotřeba materiálu v osnově a v útku. při skaní. zušlechtění.5/1. sp = 99.853 g/m] útku zu = 0. uvažuje se při přesných výpočtech a při kalkulaci ceny výrobku i tato změna.016 = 16. Při tkaní dse příze prodlouží (vlivem rozdílů šíře paprskové a šíře tkaniny. vo . je-li du = 26.24 Skutečné číslo je 16. Jaké je skutečné číslo skané příze 25 tex x 2. Při šlichtování bavlněné osnovy jemnosti 16. Příklady: 1. Zde uvažujeme šířku tkaniny 100 cm.67 %? Změna čísla příze Při přípravě materiálu může docházet ke změně čísla příze.2 Výpočet hmotnosti tkaniny Hmotnost 1 m2 a 1 bm tkaniny (běžného metru tkaniny) je určitým ukazatelem jakosti tkaniny. Jaká je spotřeba útku v g/m.6.5 tex byl výtažek vo = 1. odpad [31. např. Spotřeba materiálu se potom počítá se skutečným číslem.8 Skutečné číslo příze je 50. které prodělává tkanina při úpravě. příze jemnosti 12 tex. opakovaným zvedáním nití do prošlupu k protažení nití). Určete skutečné číslo příze. Hmotnost 1 m2 tkaniny vypočítáme obdobným způsobem. v technických podmínkách a obchodních nabídkách. 2. šlichtování.6/100 = 50.5. texs = 16. KAPITOLA – VÝPOČTY Příklady: 1. proto bude skutečné číslo tex ve srovnání s číslem původním nižší. který se uvádí v normách.5 cm. Skutečné číslo spočítáme tak.6 %. je-li seskání s = 1.24 tex. Počítá se však se změnami.6 %? texs = texp/ 1 – s/100 = 50/1 – 1. Skutečné číslo příze bude nižší.výtažek osnovy v %. proto bude skutečné číslo příze závislé na poloze nitě v osnově a na druhu vazby. Při šlichtování se některé druhy přízí prodlouží (prodloužení se udává v procentech a nazývá se výtažek). 6. že procento seskání odečítáme. ale i tkaní. Skutečné číslo příze se vypočítá ze vztahu: texs = texp/ 1 + vo/100 Kde texs je skutečné číslo příze. Při skaní se příze zkrátí a její skutečné číslo bude proti číslu původnímu vyšší.8 tex. 89 . texp – původní číslo příze.

1 000/60 .080 g = 270.07 .2 .setkání osnovy v %.6. 14.90 g – 15 % = 270. sú . Jaká je hmotnost 1 m2 a 1 bm vlněné tkaniny dlouhé 60 m (dt) a široké 140 cm (št)? Vážením jsme zjistili hmotnost tkaniny 25. Jaká je hmotnost 1 m2 bavlněné tkaniny při dostavě 36 nití a 26 útků na 1 cm. 1. 100 . 14.820 g + 136.90 – 40.5 %. Jaká je hmotnost 1 bm vlněné tkaniny široké 140 cm.820 g Gú = 15 . Hmotnost neupravené tkaniny: Go = 15 .5/ 1 000 = 41. (1 + sú/100) .282 g Hmotnost 1 m2 tkaniny G = 55. 1. 100 . setkání v osnově 7 %. 4. št = 25.setkání útku v %. Hmotnost 1 bm tkaniny můžeme zjistit zvážením celého dílce tkaniny nebo zvážením vzorku tkaniny a výpočtem. 100 . Jaká je hmotnost 1 m2 lněné prostěradlové tkaniny zhotovené v osnově i v útku ze lněné koudelové příze 84 tex a dostavě 15 nití na 1 cm? Tkanina ztratila bělením 15 % hmotnosti.07 .136 g.635 = 230.5/ 1 000 = 55.080 g G = 134.dostava útku na 1 cm.2 . 100 . je-li hmotnost 1 m2 300 g? Hmotnost 1 bm tkaniny = 300/100 . 1 000/ 60 = 420 g 90 .2 kg. tex / 1 000 Kde: do .900 g Hmotnost upravené tkaniny Gu: Gu = 270. 84/ 1 000 = 136. G = Go + Gú Hmotnost osnovy se vypočítá ze vztahu: Hmotnost útku: Go = do .08 . 3. 100 . Udává se v gramech. KAPITOLA – VÝPOČTY Hmotnost 1 m2 tkaniny G je součtem hmotnosti osnovy Go a hmotnosti útku Gú. 84/ 1 000 = 134. so .5 tex? Go = 36 .4 = 300 g Hmotnost 1 bm = hmotnost tkaniny v g/ dt = 25. Hmotnost 1 běžného metru tkaniny bm: Hmotnost 1 bm = hmotnost 1 m2 / 100 . 1.095 .282 = 97. 2. 100 .dostava osnovy na 1 cm. (1 + sú/100) . Příklady: 1. v útku 9. 1. tex / 1 000 Gú = dú .265 g. dú .854 + 41.854 g Gú = 26 . 140 = 420 g. tex – číslo osnovní nebo útkové příze. 1. št Kde št je šířka tkaniny v cm. jemnosti příze v osnově i v útku 14. Hmotnost 1 m2 = hmotnost tkaniny v g/ dt .

dostava 22. což můžeme sledovat na rozvoji výkonů – rostl-li výkon. Celosvětovou produkci výroby tkanin tvoří : • • • • • • 62. magnetů a zdvižných šňůr. 1951. Jako nejproduktivnější tkací stroj byl předveden víceprošlupní stroj firmy Sulzer Textil typ M 8300 s otáčkami 3 200 min-1 a s 6 080 zatkanými metry útku za minutu. KAPITOLA – ZÁVĚR 7. SYMATEX – Belgie. setkatelnosti celého spektra těžších nebo složitějších druhů tkanin. V očích uživatelů může stát jediný parametr. provedení stroje. vybavení stroje atp. materiál v osnově i útku 30 tex. Například mezinárodní výstava textilních strojů ITMA se koná ve čtyřletých periodách od r. Zvyšují se rychlosti strojů. VSM – Švýcarsko. který představuje zcela nový princip tvorby prošlupu bez použití platin. ACIMIT – Itálie. i přestože je nejdražším úsekem textilní výroby vůbec. jehož členy jsou: • VDMA – Německo. KAPITOLA . Pracovní šíře tkacích strojů jsou 180.ZÁVĚR Výroba tkanin se stále rozšiřuje. technické vyspělosti. Všechny vlastnosti tkacího stroje se v průběhu času postupně vyvíjí jako celek.6 % Košiloviny 1.5 cm. Firma Grosse se představila s žakárovým strojem UNISHED.2 % Základní tkaniny 15. BTMA – Velká Británie.5 na 1 cm v osnově i útku. výkon stroje.8 % Denim. jednotlivé vlastnosti se navzájem ovlivňují. AMTEX – Španělsko. který umožňuje spojení dvou operací – tkaní a tisku. např.6 % Tkaniny na ručníky V úvahách o vývoji tkací techniky znamená zabývat se celým souborem vlastností stroje podstatných pro fungování a uplatnění v provozu: výkonu. UCMTF – Francie V roce 1999 se tato výstava konala ve Francii na výstavišti PARIS EXPO. V případě pneumatických strojů je snahou výrobců o zvýšení univerzálnosti. Firma CORTEX uvedla tkalcovský stroj LP 240. Technika přípravy osnovy a útku. které se hodnotí otáčkami stavu za minutu a délkou zatkaného útku v metrech za minutu. Základním cílem v oblasti tkalcovské techniky bylo dosažení co nejvyšších produkčních parametrů strojů. přistupuje se k automatizaci a robotizaci výrobních procesů.7. jakož i technika tkaní se dále rozvíjejí. komfortu obsluhy. Přehled o stavu techniky v oblasti textilní lze získat na mezinárodních výstavách. Výkon stroje se může z řady důvodů stát i cílem snažení výrobců.7 % Oblekoviny 5. 240 a 330 cm. kepr 7.1 % Technické tkaniny 7. znamenalo to i přizpůsobení ostatních parametrů strojů. Československo se na vývoji nejmodernějších tkacích stavů podílelo nemalou měrou a svými novými myšlenkami v oblasti nových principů výroby tkanin ovlivnilo a stále ovlivňuje rozvoj textilního průmyslu ve světě. Bohatý vazební sortiment těchto strojů je dán možností použití všech typů prošlupních zařízení včetně . GMT – Holandsko. Paprsková šíře činila 188. Jejím pořadatelem je evropské sdružení výrobců textilních strojů CEMATEX.

Jednotlivé firmy věnují pozornost především zvyšování výkonu tkacích strojů spolu s jejich přizpůsobením co nejširšímu výrobnímu sortimentu. Časopis. 1985. 1998.. Z.com http://www. 13.H. 1981. J. Osmibarevná záměna umožňuje vytvářet vzor házený.cz http://www. K.: Teorie tkaní – Příprava materiálu. 10. Sondhelm. SNTL Praha. J. Nosek.. KAPITOLA – ZÁVĚR žakárového stroje. Na pneumatických tkacích strojích lze dnes vyrábět froté výrobky i technické tkaniny. Cambridge University Press.. 6. Szabó.jp POUŽITÁ LITERATURA 1. F. Pospíšil.staubli.www. 15. A.lindauer-dornier. Prášil. Skripta.sulzertextil.fimtextile. Moravec. Vincent. 11. VÚB Ústí nad Orlicí. Fukač.: Základy textilní a oděvní výroby.fcc. Mohamed.: Technologie tkalcovství II. VŠST Liberec.co.be http://www. MTL. 12..7. 1984. R. TU Liberec. M. 1988.: Weaving: Technology and operation. SNTL Praha. Beith. Melliand Textilberichte.: Příručka textilního odborníka.: Weaving: Conversion of yarn to fabric. I. K. 5. Sulzer Textil AG. 92 .: Shuttleless Looms. Oppermann.vuts.: Textiles and Technology. International Textile Reports.: Tkací stroje člunkové a bezčlunkové..bonas. Weaver’s Digest. 2000 – 2005. TTI.jp/toyoda http://www. SNTL Praha. P. Indra. TTI.2005. 3.co.muratec. Lord.picanol.co. 1992. K. Skripta. SNTL Praha.S.M.it http://www. V. 14. Švýcarsko. V oblasti jehlových tkacích strojů lze předpokládat nezastupitelnost v oblasti vlnařských tkanin. Baulch. 1997. 7.com http://www. Hruda. V.: Technologie tkalcovství I. 9. Tyto stroje umožňují zpracování nejrůznějších materiálů a zajišťují stálé napětí útku po celé délce jeho zatkávání. 4.uk http://www. 1980. Hydraulické tkací stroje umožňují maximálně dvoubarevnou záměnu útků a vazební možnosti zajišťuje klikové. W. Ormerod. 2. F.. Fukač.com http://www. M. BGB Stockhausen. 1987. Dostálová. Budapešť. S. Křivánková.: Szövéstechnológia I-III. vačkové nebo listové prošlupní zařízení. Skripta.. 1997-8.Rozšíření poznatků z oblasti technologie tkaní získáte na dále uvedených adresách: http://www. 1999. Talavášek O. Na strojích se uplatňují stále ve větší míře elektronické prvky spojené s mikroprocesorovým řízením a ovládáním. V porovnání s předchozími lety u nich dochází k největšímu vzrůstu výkonu.: Teorie tkacího procesu a formování tkaniny. 8. 1981. J. Německo..R.: Technologie tkaní. TU Liberec. 1997 . 1995.