You are on page 1of 92

TECHNICKÁ

UNIVERZITA

V

LIBERCI

Fakulta textilní, Katedra textilních technologií

Eliška Chrpová

TECHNOLOGIE TKANÍ

Liberec 2005

OBSAH O. KAPITOLA – ÚVOD DO STUDIA 0.1 Použité symboly 0.2 Doporučená literatura 1. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN 1.1 Základní pojmy 1.2 Příze 1.3 Hedvábí 1.4 Kompozitní nitě 1.5 Tvary niťových těles 2. KAPITOLA - TECHNOLOGIE TKANÍ 2.1 Základní pojmy 2.2 Technologický postup výroby tkanin 2.2.1 Výrobní předpis 2.3 Tkací stroje 2.4 Kritéria výběru tkacích strojů 2.5 Funkce tkacího stroje 2.5.1 Kruhový diagram činnosti tkacího stroje 2.5.2 Časový diagram hlavních částí tkacího stroje 3. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3.1 Rám a pohon stroje 3.2 Vedení osnovy a tkaniny 3.2.1 Osnovní brzdy 3.2.2 Osnovní regulátory 3.2.3 Osnovní svůrka 3.2.4 Křížové činky 3.2.5 Rozpínky 3.2.6 Odtah a navíjení tkaniny 3.3 Vzorování tkaniny osnovou - prošlupní mechanizmy 3.3.1 Prošlupní mechanizmy 3.4 Prohozní mechanizmy 3.4.1 Prohozní mechanizmy člunkových tkacích strojů 3.4.2 Prohozní mechanizmy bezčlunkových tkacích strojů 3.4.2.1 Prohoz skřipce 3.4.2.2 Prohoz jehly 3.4.2.3 Prohoz médiem 3.4.3 Víceprošlupní tkací stroje 3.5. Mechanizmus přírazu 3.6 Vzorování útkem 3.7 Výkony tkacích strojů 4

5 6 10 11 12 13 16 25 26 27 25 27 27 30 32 32 34 35 37 37 39 41 43 53 54 56 59 61 63 65 67 70 73

4 KAPITOLA - KONTROLA A ŘÍZENÍ TKACÍCH STROJŮ 4.1 Bezpečnostní a pomocná zařízení tkacích strojů 4.2 Kontrola kvality tkanin 5. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY 5.1 Stavy na dvojité plyše 5.2 Stavy prutové 5.3 Stavy smyčkové 5.4 Stavy na výrobu perlinkových tkanin 5.5 Stavy kruhové 5.6 Stavy stuhařské 6. KAPITOLA – VÝPOČTY 5.1 Výpočet spotřeby materiálu 5.2 Výpočet hmotnosti tkaniny 7. KAPITOLA – ZÁVĚR Použitá literatura

74 76 78 79 80 81 84 85 87 89 91

KAPITOLA – ÚVOD 0. KAPITOLA – ÚVOD DO STUDIA 0.2 Literatura Základní literatura • Základy textilní a oděvní výroby – Dostálová M. TUL. Křivánková M. TU Liberec 1981 • www stránky uvedené v textu 4 . V.0.1 Použité symboly Použité symboly: Kontrolní otázky Příklady Poznámky Opakování Úkoly Důležité 0... SNTL Praha 1988 • Teorie tkaní – Prášil... Liberec 1998 Doporučená literatura • Tkací stroje člunkové a bezčlunkové – Talavášek O.

kovová nit. trojmo skané.nitě. Skaná nit – dvě nebo několik délkových textilií spolu zakroucených v jedné pracovní operaci. Základem tkaniny jsou tedy délkové textilie . • • • • • Základní pojmy Příze Hedvábí Kompozitní nitě Tvary niťových těles 1. Rozdělení nití podle konstrukce: • • • Jednoduchá nit – délkový útvar se zákrutem nebo bez zákrutu. Niti vyrobené z nespřadatelných materiálů se označují názvem nit. Kabílek – nit zhotovená z velkého počtu vláken nekonečné délky. Družená nit – dvě nebo několik délkových textilií uložených vedle sebe a společně navinutých. apod.1 Základní pojmy Délkové textilie – textilie. konstrukci a druh suroviny. Název nit se používá tehdy. obvykle kruhového průřezu. Délkové textilie jsou zhotovené z textilních vláken. jejichž soudržnosti je dosaženo zákrutem. Příze – je délková textilie vytvořená ze spřadatelných vláken přirozené nebo dělené délky. papírová nit. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN Tkanina je plošná textilie vytvořená ze dvou vzájemně kolmých soustav nití. nebo řezáním fólií. které se provazují podle zvolené vazby. např. aj.1. Monofil – chemické hedvábí z jednoho nekonečného vlákna. Hedvábí – je délková textilie z jednoho nebo více nekonečných vláken spojených zákrutem nebo bez zákrutu. kde rozměr délky převyšuje mnohanásobně rozměr průřezu. je-li třeba obecně vyjádřit tvar výrobku bez zřetele na způsob výroby. ! Nit – je vyrobena ze spřadatelných vláken uspořádaných do podélného směru a zpevněných zákrutem nebo z vláken nekonečné délky se zákrutem nebo bez zákrutu. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN 1. strukturu. podle počtu délkových textilií rozeznáváme dvojmo skané. 5 . který může být rozkroucen v jedné operaci. pryžová nit.

KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN 1. vláken přirozené nebo dělené délky. přibližně kruhového průřezu vyrobené ze spřadatelných vláken. Druh použitých vláken Příze mohou být vyrobeny z jednoho druhu vláken nebo ze směsi několika druhů vláken. Udává se v jednotkách tex: Tex = g . které se podle podobnosti s velkými písmeny označují S a Z. ! Ch a r a k t e r i s t i k a p ř í z e Příze je vytvořena z poměrně krátkých spřadatelných vláken. • délková hmotnost (jemnost. Aby byla dostatečně pevná a nemohla se rozpadnout na jednotlivá vlákna. Vlastnosti přízí výrazně ovlivňují kvalitu plošných textilií z nich vyrobených. popřípadě nahradit přírodní vlákna. km-1 Pro zjištění délkové hmotnosti příze je třeba změřit její délku l a vážením stanovit hmotnost m. jemnosti. levotočivě.1 km = 50 tex Zákrut příze Příze mohou být zakrouceny dvojím způsobem.2 Příze Příze jsou délkové textilie. Na základě toho rozlišujeme dva směry kroucení. 6 . charakteru povrchu – a na technologickém postupu předení. • zákrut příze. Výrobní proces označujeme . Příze se vyrábí v přádelnách na přádelnických strojích. a to: • • pravotočivě. pevnosti. číslo) příze.1. což vyplývá ze vztahu: Ttex = m/l = 5 g/ 0. Například příze délky l = 100 m váží m = 5 g má délkovou hmotnost (jemnost) 50 tex. Délková hmotnost (jemnost. číslo) příze Délková hmotnost vyjadřuje. musí být zakroucena. Nejdůležitější údaje o přízi jsou: • druh použitých vláken. Vlastnosti přízí závisí na druhu a vlastnostech použitých vláken – jejich délce. než jaké má příze z jednoho druhu vláken. kolik gramů (g) váží jeden kilometr příze (km).předení. musí být vhodným způsobem zpevněna. Účelem směsování je vyrobit příze s lepšími užitnými vlastnostmi.

Podobně je tomu u přízí vlnařských a lněných. Družená nit Účelem sdružování je spojit dvě nebo více nití a při stejném napnutí je navinout na cívku. Při sdružování se niti čistí podobně jako při soukání. 100 % PESs). např. dlouhých vláken a také výrobní postup je náročnější a zdlouhavější. Efektů se dosahuje seskáváním dvou nebo i více jednobarevných i různobarevných přízí různých jemností. Počet zákrutů nesmí překročit optimální hodnotu počtu zákrutů. Sdružuje se na sdružovacích strojích. zpravidla jsou velmi kroucené. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN Míru zakroucení příze popisuje počet zákrutů. Česané příze se vyrábí z kvalitních.1. bývají hrubší než osnovní nitě. Tkalcovské příze. tím je pevnější. Podle počtu nití se tyto niti označují jako dvojmo. přidáváním částí přástu nebo přízí v určitých úsecích k základní přízi. nebo ze směsi bavlněných a chemických vláken (s označením např. Skané příze jsou na rozdíl od jednoduchých přízí stejnoměrnější. Podle použití rozeznáváme příze tkalcovské a pletařské. Podle délky vláken a způsobu výroby rozeznáváme příze mykané a česané. vlnařské a lnářské. které se podle potřeby seskávají na skacích strojích. Pletařské příze musí být měkké a ohebné. Efektní (zdobné) příze se vyznačují barevnými a strukturálními efekty – tlustá a tenká místa. Česané příze se vyrábí ve vysokých jemnostech a používají se na výrobu velmi kvalitních tkanin. 65/35 PESs/ba. Skaná nit Na dopřádacích strojích se vyrábějí jednoduché příze. Čím více zákrutů na určitou délku příze má. které pracují podobně jako soukací stroje. Vyjadřuje počet otočení. Ke skaným přízím je možné řadit i efektní příze. skané. nebo ze syntetických vláken s charakterem bavlněného vlákna (s označením např. Sdružování se provádí jako přípravná práce před skaním. Podle konstrukce rozeznáváme příze jednoduché nebo skané. musí být pevné a hladké. aby vznikla zakroucená příze. Skaní spočívá v zakrucování dvou nebo více jednoduchých přízí.a příze vyrobené rotorovým předením . určené do osnovy tkaniny. Pro některé účely použití. Útkové nitě mohou mít menší počet zákrutů. který musíme vložit na 1 m nezakrouceného svazku vláken. jsou méně kvalitní a hrubší. hladších a bez smyček. Podle způsobu dopřádání rozeznáváme příze předené klasickým způsobem předení – klasické . Zajistí se výroba kvalitnějších skaných nití. rozdílnou rychlostí podávání základní a efektní příze při skaní a počtem a směrem spřádacích a skacích zákrutů.rotorové. u šicích nití. Účelem skaní je dosažení vyšší stejnoměrnosti hladkosti přízí. ale také tvrdší. se někdy skají už jednou skané nitě. získání barevných strukturních efektů a pevnosti. Mykané příze se vyrábí z vláken středních a kratších délek. pevnější a mají hladší povrch. 65 % PESs a 35 % ba). tzn. smyčky a zrnitý povrch. 7 . trojmo nebo vícenásobně družené. Podstatnou složkou při výrobě efektních přízí jsou chemická vlákna. Druhy přízí Podle použité suroviny rozeznáváme příze bavlnářské. Bavlnářské příze se vyrábí buď pouze z vláken bavlněných (s označením 100 % ba). Rovněž cena příze souvisí s počtem zákrutů. protože po překročení této hodnoty příze smyčkuje a je obtížně zpracovatelná. proto mají menší počet zákrutů.

1 až 2 zákruty na centimetr je tzv. Obvykle se používá u útkových přízí tkanin. horší splývavostí a vyšší měkkostí. vyšším krycím faktorem. 5. číslem příze a účelem použití. Zvyšující se počet zákrutů zvyšuje soudržnost (kohezi) vláken a pevnost příze. Hodně kroucené příze 12 – 17 zákrutů na centimetr nebo 30 – 40 zákrutů na palec dodává přízi tvrdost. vytváří zřasenou tkaninu. Tyto příze jsou označované jako nevyrovnané příze. Střední počet zákrutů 8 – 10 zákrutů na centimetr nebo 20 – 25 zákrutů na palec se používá u většiny staplových přízí. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN Skaná nit se vyznačuje: 1. Nulový zákrut Existuje pouze u přírodního hedvábí.1. 3. 8. 6. jako je tomu u předených přízí. Vyčesáním osnovy staplových přízí vytvoříme měkký. Počesávací zákrut Počesávací zákrut se vytváří u měkkých přízí (6 – 8 zákrutů na anglický palec). chlupatý povrch. Příze mohou být vytvořeny z dlouhých vláken s paralelním uspořádáním jako je tomu u vochlovaných a česaných přízí. které se počesávají. protože mají tendenci k překroucení a vzniku uzlů. umožňuje úpravu omaku a vzhledu. tuhostí v ohybu. Počet zákrutů Počet zákrutů se mění s délkou vláken. nejvyšší počet zákrutů vůbec. „Twist on twist“ příze se používají pro vysoce jakostní záclonoviny. Počet zákrutů má významný vliv na lesk. Velké množství zákrutů může způsobit střihový efekt mezi vlákny a proto příze ztrácí pevnost. zabrání se oddělení jednotlivých fibril. jsou to vysoce kroucené příze vytvořené kroucením ve stejném směru jako jednoduché příze. 7. pevností. Velmi nízký počet zákrutů 1-2 zákruty na centimetr nebo 3 – 5 zákrutů na palec. Malý počet zákrutů hladkého hedvábí znamená zachování lesku. Jsou vytvořené ze staplových přízí nebo hedvábí. nebo z vláken krátkých s méně paralelizovanými vlákny. sníženou žmolkovitostí. 8 . jsou živé. zatímco vysoce kroucené příze jakými jsou krepové příze. vyšší objemovou hmotností. Tyto příze jsou často trvanlivé. efektivnějším provázáním povrchových vláken. Tyto příze jsou živé. odolností v oděru. proto se musí zafixovat jejich tvar před tkaním nebo pletením. kde pevnost nezávisí na počtu zákrutů a soudržnosti (kohezi) vláken. Používá se k zachování soudržnosti (integrity) mezi hladkými fibrilami příze. jsou bez lesku – matné. 4. ochranný zákrut. Velmi zřídka se použije u hedvábí. stejnoměrností. 2. Krepové zákruty 17 – 30 zákrutů na centimetr nebo 40 – 75 zákrutů na palec. je možný u kteréhokoli hedvábí.

1 Vzhled třásňové nitě Buklé Charakterizovaná upevněnými smyčkami vystupujícími s těla příze v pravidelných intervalech. Obr.buklé Žinylka Pravá žinylka vzniká ze tkaniny utkané v plátnové vazbě. která se potom rozřeže na pásky.vazná nit (binder) Jednotlivé složky se mohou lišit barvou. 9 . efektní a vazné. 3 Vzhled žinylky Pokovené příze Používají se tisíce let. strukturou. Fólie je obvykle bezbarvá. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN Efektní – zdobné nitě ! Obvykle jsou tvořeny ze 3 složek: .1. která se potom rozstříhá na pásky. Využívá se tendence k rozkroucení příze – zákruty nejsou stabilizovány.zdobná – efektní nit (effect) . Můžeme je vyrábět tvarováním vzduchovou tryskou. Příklady zdobných nití: Třásňová Překroucené příze vytváří smyčky po obou stranách příze. Efekt může být tvořen hedvábím nebo předenými přízemi. tloušťkou. Obr. Délka vlasu může být jednotná v délce nebo se může výška vlasu měnit – použití v nábytkářském průmyslu. Pokovené příze mohou být monofilem nebo kombinované s efektní přízí nebo se hliníková vrstva vkládá mezi polyesterové fólie. 2 Vzhled nitě . Laminování se provádí parou pod vysokým tlakem. Obr. Většinou se však tvoří ze tří nití – jádrové. Zdobné nitě se mohou vytvořit kombinací předené příze a hedvábí.základní nit (core) .

proto hovoříme o nekonečných vláknech nebo o vláknech neomezené délky. 4 Vzhled pokovené nitě Smyčková nit Obdoba buklé příze. Ke zvýšení soudržnosti se do hedvábí vkládá nízký počet tzv. lze jím napodobit vlastnosti pravého hedvábí a dodat speciální požadované vlastnosti. Hedvábí vytvořené z jemných fibril a mikrofibril je pevnější. Hedvábí se liší počtem a jemností fibril. viskózové nebo acetátové hedvábí. Smyčky se vytváří v pravidelných intervalech. Textilie z nich vytvořené jsou rovněž pevnější. 5 Vzhled smyčkové nitě 1. proto se nazývají hladké hedvábí. neboť se tím snížuje krycí faktor. počet fibril.1. jejichž délka dosahuje několik desítek metrů.1 tex). V oděvní výrobě se obvykle nepoužívá hedvábí jako skané. Jako efektní příze se používá mohér.3 Hedvábí ! Charakteristika hedvábí Hedvábí je vytvořeno z velmi dlouhých vláken. Odolnost v oděru se snižuje se zvyšující se jemností fibril. 10 . Číslování hedvábí Délková hmotnost hedvábí se udává v jednotkách dtex (1 dtex = 0. Druh použitých vláken Dříve se používalo pouze přírodní hedvábí. Asi 25 % z vyráběných přízí se vyrábí jako skané příze. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN Obr. které je dostupnější. Důvodem pro skaní hedvábí je jejich ochrana vůči změnám napětí při tkaní a pletení. ochranných zákrutů. V současné době se používá hlavně chemické hedvábí. Obr. Vlákna pravého hedvábí jsou rovná a hladká. Hedvábí není nutné zakrucovat a tím zpevňovat. Počet fibril Současně s číslem hedvábí se udává počet jednotlivých fibril. jemnost hedvábí. stejně jako vlákna chemické hedvábí. U hedvábí jsou nejdůležitější následující údaje: druh použitých vláken.

vlákna dutá . Způsoby tvarování hedvábí Hedvábí můžeme tvarovat podél osy vlákna nebo v průřezu vlákna. Kompozitní nitě jsou relativně hladké a vyrábí se ve stejných jemnostech jako předené příze a hedvábí.v. objemnost a omak textilií vyrobených z přírodního hedvábí. padákoviny apod. Textilie vyrobené z hladkého hedvábí mají řadu dobrých vlastností. ale postrádají měkkost.nepravým zákrutem 1.Tvarované hedvábí nachází širší uplatnění.tažením přes hranu S nízkou roztažností Neroztažná V průřezu vláken .vlákna profilovaná .pěchováním . obloučkuje či jinak tvaruje.4 Kompozitní nitě Nitě složené nejméně ze dvou přízí.pravým zákrutem . bikomponentní . Z tohoto důvodu se chemické hedvábí kadeří. halenky. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN Hedvábí se uplatňuje při výrobě tkanin. podšívkoviny. jako např. nízkoroztažné (NR) a neroztažné.srážením vláken . porézností.nepravým zákrutem . dámské šatovky. Stupeň roztažnosti je dán systémem tvarování podél osy vláken. pružností. Obr. Často rozhodujícím kritériem pro použití tvarovaného hedvábí do určitého sortimentu je elastická roztažnost – vysoceroztažné (VR). Tvarované hedvábí Tvarované hedvábí se vyznačuje objemností.1. ve výrobě pletenin se z hladkého hedvábí vyrábí dámské spodní prádlo. sportovní zimní ošacení. plností a měkkostí. 6 Příklady různých typů kompozitních nití 11 .pletením a páráním .proudem vzduchu . Jedna vytváří osu (jádro) nitě a druhá obal. roztažností. Tvarování nití Podél osy vláken S vysokou roztažností .

apod. Od kuželové se liší větším úkosem.minimální využití. KAPITOLA – DÉLKOVÉ TEXTILIE PRO VÝROBU TKANIN 1. koberec. b–válcová. e–bikónická. Raketová . 2. Charakteristickým rysem výroby tkanin je oddělená příprava nití s cílem. 4. d–terčová.utěrka. Čím se liší jednotlivé druhy délkových textilií? Proč tvarujeme hedvábí? Co je charakteristické pro zdobné a kompozitní nitě? Proč používáme různé druhy niťových těles? Úkol Zamysli se nad různými druhy tkanin. potahová textilie.používá se při sdružování přízí. Terčová . to umožňuje rychlejší odvíjení. a urči z jakých nití jsou vyrobeny? 12 . Rozeznáváme následující druhy cívek: Kotoučová – cívka s okrajovými kotouči. Kuželová . f–variokónická. Bikónická – použití nachází zejména v hedvábnickém průmyslu.na rozdíl od válcové cívky se při odvíjení cívka neotáčí. Válcová . záclona. nachází nejčastější využití v tkalcovnách. g–raketová Obr. Příze se převíjí na vhodný tvar niťového tělesa.(kónická). a–kotoučová. Variokónická – použití zejména v pletařském průmyslu. 7 Tvary niťových těles Kontrolní otázky 1. při odvíjení se otáčí celá cívka. Příze se odvíjí pomalu.5 Tvary niťových těles Z důvodů rozdílné produktivity přádelnických a tkacích strojů je obtížné tyto dvě technologie spojit a zajistit kontinuální výrobu tkaniny. tvar vhodný pro další zpracování.1. 3. c–kuželová.

).).). KAPITOLA . 13 . Každé překřížení osnovní a útkové nitě se nazývá vazný bod. • barevným vzorováním (pestře snovaná. vláken apod. • vazebním vzorováním (žakárové. listové tkaniny aj. které se liší: • způsobem zpracování (bavlnářské. 8 Osnova a útek Vyrábí se několik druhů tkanin.2. 8). Tkanina je plošná textilie vytvořená ze dvou kolmých a vzájemně provázaných soustav nití (obr. Podélná soustava nití se nazývá osnova. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ 2. Obr. skleněné tkaniny. Pokud je útková nit nad osnovní. jedná se o útkový vazný bod. Způsob vzájemného provázání osnovních a útkových nití nazýváme vazba tkaniny. vlnařské. jedná se o osnovní vazný bod. pestře házená.1 Základní pojmy ! Technologie tkalcovství je nauka o výrobě tkanin. Pokud je osnovní nit nad útkovou. lnářské. ze synt. Příčná soustava nití útek.TECHNOLOGIE TKANÍ • • • • • Základní pojmy Technologický postup výroby tkanin Tkací stroje Kritéria pro posouzení vhodnosti tkacího stroje Funkce tkacího stroje 2. kombinovaná aj. pestře tkaná.

výraznější vzor. barvou a vytváří se na člunkových stavech. Udáváme setkání ve směru osnovy a setkání ve směru útku. technické tkaniny apod. Ne na všech tkacích strojích se můžeme setkat s pravými kraji (pouze u člunkových stavů). 12. Řez tkaninou může být ve směru osnovy nebo útku (obr. Rub tkaniny . 10. Setkání osnovy(So) a útku(Sú) . neupravené) tkaniny. 9. samet.ucelená délka tkaniny vyrobená tkaním na tkacím stroji. 4. 6. Dílec tkaniny . Lvú) a délky nitě ve tkanině (Lo.způsob znázornění provázání tkaniny.rozměr ve směru útkových nití. Vzájemným provázáním osnovních a útkových nití dojde ke zvlnění nití. Pořad házení .2. Šířka tkaniny .lepší vzhled.střída barevných nití v osnově. méně výrazný vzor apod. L − LÚ L − LO SÚ = VÚ ⋅ 100 [%] ⋅ 100 [%] S o = VO LO LÚ 11. z nichž nejdůležitější jsou: 1. těžké apod. Zahrnuje se do výpočtu spotřeby nití pro útek a osnovu tkaniny. kaliko. 2. Vzor snovaný . menší nestejnoměrnost nití. hladší povrch. Materiál (druh a jemnost nití v osnově a útku). Zvlněním dojde ke zkrácení nitě (rozměr tkaniny + setkání = potřebná délka nití). Pravé kraje jsou od vlastního středu tkaniny často odlišeny vazbou.rozměr ve směru osnovních nití.počet nití na 1 cm (ve směru osnovy a útku). obchodními názvy (batist. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ • • • účelem použití (tkaniny pro odívání. Líc tkaniny . Řez tkaninou . popelín. Popisovací proužek slouží k označení tkaniny. taft.ucelená délka adjustované tkaniny. Délka tkaniny .). Kus tkaniny .hotové (zušlechtěné) tkaniny. že v místě kde chceme oddělit tkaninu zatkáme více útku do společného prošlupu. hmotností (lehké. Dobrá jakost krajů tkaniny umožňuje plynulý tkací proces. Při výrobě tkanin se určuje řada základních údajů. .zakončení tkaniny ve směru osnovy. Vznikne tak. vyšší uvolnění nití.větší nestejnoměrnosti.rozdíl délky nitě před tkaním (Lvo.v paprsku (vzdálenost mezi první a poslední osnovní nití v paprsku) – paprsková šíře . Dílec má na začátku i na konci popisovací proužek. 14 . 10).režné (utkané. 3. 7. sypkovina apod. často vyšší lesk aj. 8. Lú). středně těžké. které označujeme parametry tkanin. satén.barevné vzorování ve směru útku.). Vyjadřujeme jej v procentech z rozměru tkaniny. 5. Kraje tkaniny . 13.). brokát. šířka tkaniny navíjené na zbožový vál. Ve výrobním procesu tkaní rozlišujeme šířku: . Dostava (osnovy a útku) .

Velikost střídy je dána počtem osnovních a útkových vazných bodů. střída 15 . Značí se černou barvou.2. Obr. schéma prošlupních vaček nebo karet pro listový stroj). provázání krajů. Každý čtvereček představuje překřížení osnovní a útkové niti (= vazný bod). 10 Plátnová vazba – vazba.je nejmenší část vazby tkaniny. kde svislé mezery představují osnovní nitě a vodorovné mezery útkové nitě. Rastr vzornicového papíru 8:8 znamená. návod osnovních nití do paprsku. zobrazuje způsob ovládání listového brda. značí. že dostava osnovy je 2x vyšší. řez. 9 Schéma technické vzornice Střída vazby .je rastr s různým dělením. Označení 16:8. která se pravidelně opakuje v celé ploše tkaniny. Vzornicový papír .9) je součástí výrobního předpisu tkaniny (zobrazuje střídu vazby a její opakování. návod nití do brda. že dostava osnovy a útku je stejná. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Technická vzornice ! Technická vzornice (obr. Obr.

případně zušlechťování .můžeme je znázornit v blokových schématech. Žádoucí napětí se v osnově uděluje současným působením osnovního popouštěcího ústrojí a zbožového regulátoru. 11) spočívá ve vzájemném provazování dvou na sebe kolmých soustav nití. Osnova se do stavu zakládá navinutá na osnovním vále. 16 . Osnova leží ve směru délky tkaniny zatímco útek napříč tkaniny. důvodem je cena výrobku. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Opakování po střídě . Tato ústrojí pohybují osnovou ve směru délky. 2. vlastní tkaní. dokončující práce. Výroba požadované tkaniny Výrobu požadované tkaniny určuje technologický postup a výrobní předpis. zakládáním stavu. Osnovní nitě jsou vystaveny velkému namáhání na tah a musíme proto stanovit jejich minimální pevnost. Tyto vlastnosti se stanoví nad minimální hranici. Osnova je na stroji tvořena velkým počtem paralelně uspořádaných nití. U vzorků nejrůznějších tkanin zjisti dostavu osnovy a útku. tj.2. tak i počtem zákrutů. z něhož se vede přes svůrku do tkací roviny.rozkreslení střídy vazby několikrát v obou směrech. 11 Princip tkaní c) příraz Způsob vzájemného provázání osnovy a útku tvoří vazbu tkaniny – strukturu tkaniny. osnovy a útku. Princip tkaní (obr. kde se tvoří prošlup pro zanesení útku. a) tvorba prošlupu b) vkládání útku Obr. zakresli řez po osnově a útku. Značí se červenou barvou.2 Technologický postup výroby tkanin ! Tkanina se vyrábí tkaním na tkacím stroji. Vlastnosti nití a vazba spoluvytváří vlastnosti tkaniny. Utkaná tkanina se z tkací roviny odvádí přes prsník ke zbožovému válu. Obě soustavy nití se liší jak pevností. Požadavky na vlastnosti nití jsou odlišné. urči rub a líc tkaniny. Útkové niti bývají méně pevné a mají obvykle menší počet zákrutů. Vlastní výroba požadované tkaniny zahrnuje – přípravu materiálu ke tkaní. Útek se do osnovy vnáší v příčném směru jednotlivými prohozy. navinutých na osnovním válu a připravena ke tkaní tzv.

Je proto nemožné kontinuální zpracování (předení a tkaní) v jedné pracovní operaci.2. šířce a délce. navádění do brda a paprsku nebo navazování). špatně navázané uzly. podle druhu a účelu použití tkaniny a podle strojního vybavení tkalcovny. Při soukání se zlepší kvalita nití tím.. vytáčů nebo cívek a u bezčlunkových tkacích strojů z křížem soukaných cívek. případně nečistoty. Charakteristickým rysem výroby tkanin je proto oddělená příprava nití od vlastní výroby tkaniny. nopky. 12 Schéma převíjení 17 . Osnova musí být předložena tkacímu stroji na osnovním vále v určitém počtu nití na cm. výrobní rychlost v přádelně činí 100 m/min. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Blokové schéma technologického postupu výroby tkaniny Příprava osnovy Výroba příze Tkaní Příprava útku Dokončovací práce Zušlechťování Výrobní rychlost přádelnických strojů je zcela rozdílná od výrobní rychlosti obvyklých tkacích strojů (např. Příprava materiálu Cílem přípravy materiálu pro tkaní je připravit osnovní a útkové nitě v požadovaném tvaru a délce tak. Přípravu osnovy (soukání. Účelem soukání je převinout přízi z potáčů nebo jiné předlohy na cívky (obr. zda se jedná o osnovu nebo útek na: Přípravu útku (soukání). snování. útek) musí projít přípravnými pracemi. že se odstraní slabá a silná místa. zatímco osnova je na tkacím stroji zpracovávána rychlostí 0. hustotě. šlichtování. které závisí na formě ve které jsou nitě předkládány tkacímu stroji. • • Obr. Při přípravě materiálu ke tkaní určitého druhu tkaniny nemusí nitě projít všemi operacemi. Přípravné práce (příprava materiálu ke tkaní) se rozlišují podle toho. aby byly v co nejvhodnějším tvaru pro výrobu požadované tkaniny. Technologický postup se stanovuje podle druhu příze. podle tvaru cívek. Útek se při tkaní odvíjí u člunkových strojů z kanet.1 m/min a útek rychlostí 1000 m/min). Každá soustava nití (osnova. 12) vhodné pro další zpracování. na kterých byla dodána do tkalcovny.

Navádění se provádí ručně nebo strojově. udržuje hustotu a správnou šířku tkaniny). nitěnek brda a paprsku se osnovní vál s brdem a paprskem dopraví pomocí zakládacích vozíků ke tkacímu stroji. Tuto operaci lze provést ručně nebo navazovacím strojkem. Konec každé osnovní niti staré osnovy se naváže na odpovídající nit nové osnovy. Po navedení osnovy do lamel. nitěnek (ovládají pohyb osnovních nití na tkacím stroji) a zubu paprsku (lišta vytvořená ze třtin a zubů –mezer. nitěnek brda a zubů paprsku tkacího stroje. Při navazování navazovacím strojkem se na tkacím stroji nová i stará osnova připnou do lišt a navazovací strojek si odebírá z každé osnovy jednu nit a spojuje je dohromady. nitěnek a paprsku provádí automaticky. Šlichta může být vázána na povrchu i uvnitř příze. 13) je název pro navlékání nití do lamel (čidel osnovní zarážky). 13 Schéma navádění Při strojním navádění se návod do lamel. když se pokračuje ve výrobě stejného druhu tkaniny. Listy brda se zasunou do posuvných vedení. že čím více má nit zákrutů. předepsané délce. Obecně platí. Osnovní vál se upne do unášecích čepů tkacího stroje. Paprsek je uchycen na bidle. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Účelem snování je připravit osnovu o potřebném počtu nití. na tkacím stroji nebo mimo stroj. Obr.do nichž se nejméně po dvou navádí nitě. Pro strojové navádění mají lamely i nitěnky speciální otvory pro jejich jednoznačné oddělení. Šlichtováním se dodávají vlastnosti potřebné pro další zpracování osnov tkaním. Tuto operaci provádíme navazováním nebo naváděním. tím méně šlichty je potřeba. Navazování osnovy se provádí tehdy. zavěsí na táhla prošlupního zařízení.2. Ošlichtovaná osnova se musí navést do lamel. šířce. 18 . dostavy případně vzoru. Příprava osnovy končí založením osnovy do tkacího stroje. Uložení šlichty na nitech je různé. Navádění (obr.

a proto příze může být i na kuželových křížových cívkách. • paření příze na křížových cívkách (je-li nutné). Dokončovací práce závisí na zpracovávaném druhu tkaniny. ale i výrobním předpisem. A. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Tkaní Následuje tkaní. zvážit. Výrobní program tkalcovny je technicky náročný. Výrobce tkacích strojů musí zkoumat zájmy textilního průmyslu v různých ekonomických oblastech. Základním ukazatelem pro posouzení ekonomie tkaní jsou výrobní náklady na 1m2. čistit. Pro textilní podnik jsou důležité ještě další ukazatele. U skaných nití zahrnuje příprava materiálu ještě sdružování a skaní. (je-li nutné). Dodržováním technologického postupu zajistíme potřebné vlastnosti a kvalitu tkaniny a také cenu požadované tkaniny. je různorodý a poměrně často se mění. popř. V některých přádelnách jsou k dispozici i křížem soukací stroje. Skaná příze bývá na potáčích nebo na křížových cívkách. jako návratnost investic. klasifikovat a připravit k odeslání do úpravny. Účel a způsob provádění jednotlivých operací technologického postupu jste již poznali v dřívějším studiu. 19 . • navádění nebo navazování a lamelování. • šlichtování. Po zanesení útku se mění poloha osnovních nití před zanesením následujícího útku. c) tkaní d) dokončovací práce (čištění tkaniny). Přitom je průběžná doba výroby nového druhu tkaniny až několik týdnů. Příklad technologického postupu v bavlnářské tkalcovně Do bavlnářských tkalcoven se příze z přádelen dodává na potáčích nebo terčových křížových cívkách (příze z bezvřetenových dopřádacích strojů). Úkolem tkacího stroje je přivést osnovu z osnovního válu do oblasti. Po utkání se každá tkanina musí změřit. aby vytvořil předpoklady odbytu svých strojů. spotřeba energie a jiné.2. Proto se tkalcovna řadí mezi ekonomicky a organizačně nejsložitější textilní provozy. kde je zanesen útek a dále navinout již hotovou tkaninu na zbožový vál. • soukání útkových cívek (kanetování). Jejich hodnota předurčuje míru zisku při prodeji tkanin. produktivita práce. i další soukání. • válové snování. Výroba požadované tkaniny je dána nejen technologickým postupem. Při výrobě pestrobarevných tkanin je v pracovním postupu u přípravy osnovy zařazeno ještě barvení snovacích válů a u přípravy útku barvení křížových cívek. opravit chyby. b) přípravu útku • soukání křížových cívek. Poloha útku ve tkanině se zajišťuje přírazem útku k čelu tkaniny. Technologický postup zahrnuje zpravidla tyto práce: a) přípravu osnovy • soukání křížových cívek. Změnou polohy osnovních nití se zajistí požadovaná struktura tkaniny.

C. Při výrobě tkanin o malé a středně velké hmotnosti z přízí lněných a přízí bavlnářského typu je technologický postup podobný jako v bavlnářských tkalcovnách. lp – délka osnovy před šlichtováním. Šlichtování. Vzhledem k rozmanitému sortimentu tkanin i zpracovávanému druhu materiálu používají jednotlivé závody a provozy často odlišné strojní zařízení. Skaní. *****Hladká tkanina –tkanina vyrobená v základních vazbách nebo jednoduchých odvozených vazbách tvořených vačkovým prošlupním zařízením. které se provádí na pásových snovacích strojích při převíjení osnovy ze snovacího bubnu na osnovní vál (studená šlichta. jutových a konopných přízí též příze bavlněné. Příprava osnovy zahrnuje tyto práce: Soukání. příze viskózové a polyesterové střiže. tkalcovnu i úpravnu. šlichtování a navádění (navazování). Šlichtování se uskutečňuje na bubnových šlichtovacích strojích. bikónických a válcových nebo na kopsech. Šlichtování. a tedy i technologické postupy. Příprava útku pro bezčlunkové tkací stroje spočívá v soukání cívek a paření příze. Technologický postup je proto kratší o soukání křížových cívek a příprava osnovy zahrnuje pouze snování. Snování je zpravidla válové. které se nebudou šlichtovat (příze dostatečně pevné. Technologický postup ve lnářské tkalcovně Lnářské tkalcovny zpracovávají kromě lněných. Rovněž se obvykle nešlichtují osnovy určené pro zpracování na vodních tryskových strojích. Vysvětlivky *Dílec je ucelená délka tkaniny vyrobená tkaním na tkacím stroji. 20 . **Snovací partie . Snování. Některé osnovy ze syntetických materiálů. Technologický postup ve vlnařské tkalcovně Vlnařské závody mají obvykle přádelnu. Je-li příze dodávána na potáčích. Následující schéma znázorňuje technologický postup při výrobě vlněné oblekové tkaniny z dvojmo skané příze v osnově i v útku na skřipcových strojích Sulzer. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ B.přírůstek délky osnovy při šlichtování : V=lo – lp /lp . Pro člunkové stroje je třeba útek soukat ještě na útkové cívky nebo vytáče. někde je možné použít i válové snování. ***Výtažek (V) . Šlichtuje se na bubnových nebo horkovzdušných šlichtovacích strojích. těžké tkaniny do 60 m.lo –délka ošlichtované osnovy. Navádění (navazování). nebo na křížových cívkách. Navádění (navazování). Při šlichtování se nitě z jednotlivých snovacích válů sdružují a navíjejí na osnovní vál. Snování je v našich hedvábnických tkalcovnách pouze pásové. Technologický postup v hedvábnické tkalcovně Hedvábí se do tkalcoven dodává na křížových cívkách kónických. se šlichtovat nemusí. Snování je obvykle pásové. středně těžké 40 – 150 m. 100 [%]. šlichtování za polosucha. D. Snování. Barví se buď ve hmotě přímo při výrobě vláken.počet snovacích válů tvořících osnovu při válovém snování.. ****Setkání – znamená zkrácení osnovy nebo útku v důsledku provázání. některé druhy skaných přízí). dodávané na potáčích nebo na křížových cívkách. zejména přitočené. Schéma znázorňuje technologický postup výroby lněných ubrusů na skřipcových tkacích strojích STB. Pásový způsob snování se uplatňuje u osnov. Tkalcovny zpracovávají příze jednoduché a skané. eventuálně voskování). Křížové cívky se soukají jen při přesoukávání zbytků od snování a pro barvení. Sdružování. Při snování pestrobarevných osnov se na cívečnici nasazují cívky s již obarveným materiálem v pořadí podle předepsaného barevného vzoru. skládá se příprava osnovy z těchto prací: Soukání křížových cívek. Závisí na druhu a jemnosti tkaniny: jemné tkaniny 120 – 150 m. dále viskózové.2. Při zpracování osnov ze skaných vlněných přízí a přízí s obsahem syntetických vláken je zavedeno tzv. polyamidové a polyesterové hedvábí a polyolefinové pásky.

• Šířka utkané (režné) tkaniny = režná šíře. 4.2. 8. Uplatníš nyní i v následujícím textu. Celkový počet osnovních nití a počet nití v krajích tkaniny. Vysvětlete rozdíl mezi výrobním předpisem a technologickým postupem. • Dostava hotové tkaniny. Úkol Nakresli technickou vzornici pro základní vazby – plátno. 5. Podle potřeby se přiloží vzorek tkaniny a technická vzornice. délka paprsku. 2. Z oblasti tkaní věnuj pozornost jednotlivým operacím přípravy útku a přípravy osnovy. Vazba tkaniny. Podle jakých kritérií rozdělujeme tkaniny? Co rozumíme přípravou materiálu ke tkaní? Jaký je účel soukání. 7. U pestrobarevné tkaniny vzor snovaný a vzor tkaný (pořad házení). 5. Jemnost a druh příze v osnově a útku. a to: • Dostava režné tkaniny. Dostava osnovy a útku na 10 cm. • Šířka hotové (upravené) tkaniny = šíře hotová. 6. 10. jsou to: 1. a to • Šířka osnovy v paprsku = paprsková šíře. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ 2. Dále může být uvedena hmotnost 1 m2 a 1 bm tkaniny. Šířka tkaniny v cm. 3. 6. Číslo paprsku (počet zubů na 10 cm) a návod nití do paprsku. popřípadě na jeden dílec tkaniny. 2 12. které operace zahrnuje příprava útku? Jaký je účel snování a které operace zahrnuje příprava osnovy? Jaký je rozdíl mezi navazováním a naváděním. 11.2. 4. vazbám tkanin a technické vzornici. 21 . Kontrolní otázky 1. tj. atlas. Název tkaniny a číslo standardu (druhu) 2.1 Výrobní předpis Výrobní předpis pro tkaninu obsahuje všechny technické údaje daného druhu tkaniny. kepr. Tkaniny se vyrábí na tkacích strojích. Spotřeba příze v osnově i v útku na 1 běžný metr nebo na 100 m tkaniny. Opakování předchozího studia Zopakuj si technologický postup výroby přízí a tkanin z předchozího semestru. Některé tkaniny jsou normalizovány a vztahují se na ně příslušné oborové nebo státní normy. 9. musí vyhovovat určitým požadavkům kladeným na daný druh tkaniny. Vazby jsou zpracované v učebním textu předchozího semestru – „Úvod do textilu“. Tyto požadavky jsou vyjádřeny v popisech standardů a jsou pro výrobní závody výchozím podkladem pro výrobní předpis. Hmotnost tkaniny v g/m Většina vyráběných tkanin je standardizována. 3. V předpisech některých podniků bývá uvedena ještě délka 1 dílce tkaniny a snovaná délka osnovy pro jeden dílec tkaniny. počet listů a návod do brda.

1895. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ 2. Tkací stroje můžeme rozdělit například takto: TKACÍ STROJE TKACÍ STROJE ČLUNKOVÉ jednoprošlupní rovinné ruční stavy mechanické stavy útkových cívek vytáčů víceprošlupní kruhové TKACÍ STROJE BEZČLUNKOVÉ jednoprošlupní rovinné víceprošlupní rovinné kruhové automatické jehlové skřipcové tryskové tkací stroje s výměnou s ohebnými s tuhými pneumatické hydraulické jehlami jehlami člunků Obr. V dalších 30 ti letech tkací stroje pracují na různých principech – zanášení útku skřipcem. často i stejných pracovních šířek. vzduchem. dekorační tkaniny. jednak zavedením Northropovy automatické výměny cívek v r. jehlou. Čas potřebný k výrobě 100 m tkaniny se během posledních 125 let snížil. Princip výroby tkanin je zachován u všech typů tkacích strojů. Jak je to s využitím tkalcovských strojů ve zpracování jednotlivých druhů tkanin lišících se způsobem zpracování? Odpověď najdete po prostudování následujících kapitol.2. koberce. V každém závodě je velký počet strojů obvykle stejného typu.3 Tkací stroje Tkaniny se vyrábí na tkacích strojích. Kritériem pro rozdělení tkacích strojů je způsob zanášení útku. Ke speciálním tkacím strojům patří: stavy na dvojité plyše. střední závod má až 500 strojů. smyčkové stavy perlinkové a stuhařské stavy. uspořádání osnovy pro tkaní a možnost vzorování (uvedeme v některé z následujících kapitol). 14 Rozdělení tkacích strojů Speciální tkací stroje Další skupinou tkacích strojů jsou speciální tkací stroje. které jsou vybaveny ústrojím umožňujícím výrobu zvláštních druhů tkanin. počet vytvářených prošlupů. tkaniny s perlinkovou vazbou a různé druhy stuhařských výrobků. Nejdříve si odpovězme na otázku podle kterých kritérií posuzujeme vhodnost tkacích strojů? 22 . atp. Na speciálních tkacích strojích se tkají plyše. prutové stavy. vodou. velký potom více než 500 strojů. Tkalcovský závod má nejméně 200 tkacích strojů. Základním typem stroje pro výrobu tkanin je automatický tkací stav (stroj). V roce 1950 využitím Rossmanova patentu vkládání útku skřipcem.

čištění. atp. Druh zpevnění krajů tkaniny. Výkon udáváme často v metrech zatkaného útku. Typ útkového vzorovacího ústrojí – barevná záměna. Užitkový výkon se vypočítá podle vzorce: 23 . Rozsah útkové dostavy. Hmotnost stroje.1 Výpočet výrobnosti tkacích strojů Výrobností (produkcí. Užitkový výkon je poměr mezi výrobností skutečnou a teoretickou. Maximální dosažitelnou hmotnost jednoho metru čtverečního vyráběné tkaniny. za 1 hodinu). krycí koeficient. je vyjádřen v procentech. vývoj. podle kterého určíme vazební možnosti. v běžných nebo čtverečních metrech tkaniny za časovou jednotku. Maximální průměry osnovních a zbožových válů. Lze jej též stanovit v přepočtu na zastavěnou plochu. Důležitým parametrem. Dalšími kritérii mohou být – univerzálnost. dosažitelného počtu útků na délkovou jednotku.výrobnost skutečnou a . Hlučnost stroje. Tyto parametry mohou být doplněny ještě dalšími hledisky. jsou otáčky hlavního (klikového) hřídele. Je vždy vlivem technologicky nutných zastávek (prostojů) stroje nižší než výrobnost teoretická. ovlivňujícím výkon tkacího stroje. určující velikost zastavěné plochy. v metrech) utkané za určitou časovou jednotku (např. ! Výrobnost teoretická (teoretický výkon) je výrobnost. výkonem) tkacího stroje se rozumí množství tkaniny v délkových jednotkách (např.4.4 Kritéria výběru tkacích strojů Pro posouzení vhodnosti tkacích strojů k výrobě určitého druhu tkaniny je nutné znát některé základní parametry: • • • • • • • • • • Typ prošlupního ústrojí.2. . které by se dosáhlo za nepřetržitého provozu stroje. servis. ovládání stroje. tj. lišící se v jemnosti a pevnosti). omezení na určitý druh nití (hydrofóbní.užitkový výkon. odstraňování přetrhů. Výrobnost skutečná (skutečný výkon) je výrobnost dosažená při praktickém provozu. tj. spolehlivost. jako jsou např. maximální šíři atp. bez zřetele k časovým ztrátám vznikajícím např. seřizování apod. Rozeznáváme: . mazání. elastomery. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ 2. při zakládání stavu. 2.výrobnost teoretickou. Spotřeba energie. Půdorysné rozměry stavu.

100 Qt Výrobnost skutečná je dána vztahem : Uv n . V tkalcovnách se sleduje výrobnost strojů z údajů. 60 Uv Qs = Qt . Výrobnost stavu v metrech tkaniny nebo v prohozech nevyjadřuje jednoznačně technickou úroveň tkacího stroje. Ve skutečnosti široký stroj může vzhledem k větší pracovní šířce zhotovit větší množství tkaniny v plošných jednotkách [v m2]. čekání na materiál.na kvalitě materiálu a jeho přípravě. při čištění a mazání stavu.technické úrovni tkacího stroje a jeho seřízení. Základním ukazatelem rychlosti každého jednoprošlupního stroje jsou jeho otáčky.. Prostoje vznikají jednak z technologických důvodů.= ----------. energetické poruchy. opravy strojů. . které udávají počet dosažených prohozů v tisících prohozech. Pro porovnání technické úrovně strojů různých pracovních šíří a systémů zanášení útku se v technické praxi vžil pojem výkon tkacího stroje v metrech útku za minutu U. např. Závisí především na časových ztrátách v průběhu výroby čili na prostojích stroje. .na zručnosti obsluhy (na její kvalifikaci) a . např. že úzký stroj je vzhledem k vyšším otáčkám výkonnější.. ---100 du . zakládání stavu. t s ts – počet směn 24 . KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Qs Uv = ---. 100 100 Uv je užitkový výkon v % Qs – výrobnost skutečná (m. Kdybychom tedy porovnávali výrobnost úzkého a širokého stroje v metrech tkaniny za hodinu nebo v prohozech.2. Užitkový výkon stavu závisí také na : .na organizaci práce. které udávají počet prohozů neboli počet útků zatkaných za 1 minutu.na otáčkách tkacího stroje (s nižšími otáčkami tkacího stroje může užitkový výkon klesat). stavy široké naopak nižší.h-1) Qt – výrobnost teoretická (m. Potřebný počet stavů S pro výrobu zadané délky tkaniny L v období s určitým počtem směn ts se stanový ze vztahu: L L – délka tkaniny S= Qs – skutečná výrobnost Qs .h-1) n je počet otáček stavu za minutu du – dostava útku na 1 cm Jak se vypočítá teoretická výrobnost si můžete odvodit ze vztahu pro skutečnou výrobnost.min -1] U=n. Čím větší jsou prostoje. který vypočítáme podle vztahu: U je útkový výkon tkacího stroje [m. dovolená. jednak z jiných příčin. při odstraňování přetrhů. tím nižší je užitečný výkon stroje.b b – pracovní šířka tkacího stroje [m] n – otáčky tkacího stroje za minutu [min -1] Užitkový výkon tkacího stroje je důležitým ukazatelem při hodnocení provozu tkacích strojů. zjistili bychom. Stavy úzké mají otáčky vyšší. . -----.

2. 16 Žakárové (šňůrové) brdo 25 . 16) nebo listového (obr. Vytvořeným prošlupem se prohazuje zanašeč. Za osnovní svůrkou osnovní nitě rozdělují křížové činky do prošlupu. K tomu rozdělování osnovy slouží prošlupní ústrojí. z něhož se odvíjí a postupuje přes svůrku do tkací roviny (plochy mezi svůrkou a prsníkem). který zanese útek do prošlupu. Potom se bidlo vrací do zadní úvratě. 15 Tok materiálu tkacím strojem ! Aby bylo možné do osnovy vnést útek. To znamená. že se část osnovy zvedne a část stáhne. otevírá se další prošlup a celý pracovní cyklus se při další otáčce hlavního hřídele stavu stále opakuje. Po prohozu se prošlup zavírá a bidlo při pohybu dopředu přirazí pomocí paprsku zanesený útek k ostatním. Zanašeč je prohazován prohozním ústrojím. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ 2. Podélná soustava nití (osnova) je navinuta na osnovním válu. 15). (Osnovní nitě prostupují po dvou. Obr. Obr.5 Funkce tkacího stroje Tkací stroj plní všechny funkce potřebné k výrobě tkaniny (obr. 17) brda. již zatkaným útkům v tkanině. třech nebo čtyřech mezerami mezi třtinami paprsku). Podle typu ovládání osnovních nití (jednotlivě nebo po skupinách) jsou dále navedené do nitěnek uspořádaných buď do žakárového (obr. musí se mezi svůrkou a prsníkem vytvořit prošlup.

proudem vzduchu či vody. Po přírazu se útek v tkanině zvlní. Aby se krajové nitě netrhaly. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ Poznámka Do klínovitého prostoru (prošlupu. 17 Fáze tvorby tkaniny Příraz útku Veškeré funkce automatického tkacího stroje lze sledovat v kruhových nebo časových diagramech. 26 . Činnosti tkacího stroje (obr. Fáze – příraz útku – zanesený útek se musí přirazit k poslednímu zatkanému útku . 10) vytvořeného mezi čelem tkaniny a paprskem je útek zanášen člunkem (člunkové tkací stroje) nebo zanašečem (bezčlunkové tkací stroje). Po přírazu každého zaneseného útku paprskem je tkanina odtahovým válcem posunuta o dráhu rovnající se vzdálenosti mezi dvěma útky a také osnovní vál a navíjecí válec se o tento díl pootočí. z nichž se některé zvedají a některé stahují podle požadované vazby tkaniny a tím vytvoří klínovitý prostor – prošlup. obr. 3. Otevření prošlupu Zanesení útku Obr. 2.2. Fáze – zavření prošlupu . 4.k čelu tkaniny. Šířka osnovy bývá o 3-7 % větší než šířka návodu paprsku. 17) ! rozdělujeme do jednotlivých fází: 1. Pracovní šířka tkacího stroje je největší možná šířka osnovy navedené v paprsku. Fáze – zanesení útku – do prošlupu se zanese útek člunkem nebo skřipcem.nitěnky (listy) se vracejí do své původní polohy a jsou připraveny pro vytvoření dalšího prošlupu. Fáze – otevření prošlupu – osnovní nitě jsou navedeny v nitěnkách listů. jehlou. musí být tkanina udržována v rozepjatém stavu rozpínkami. a proto je šířka uvolněné tkaniny menší než šířka osnovy navedené v paprsku.

rychlost v metrech za sekundu apod. Použití vačkového mechanizmu křivka H. Proto je kruhový diagram vhodný pouze k záznamu hodnot pro seřízení stroje. považujeme za hlavní hřídel. jehož krajní poloha (příraz) je začátkem časové stupnice ( = 0.2. Průběhy na obrázku značí: I. Počátek kruhového diagramu. t = 0). že druhá otáčka je pro většinu mechanizmů analogická. Průběh dráhy paprsku (s) Průběh závisí na konstrukci přírazného mechanizmu a nelze jej seřízením měnit. která je určena dráhou koncového bodu B hřídele.18 Kruhový diagram činností tkacího stroje V kruhový diagramu můžeme vyjádřit pouze začátky a konce funkcí jednotlivých mechanizmů. Úseky vyznačené v kruhového diagramu (obr. na kterém jsou kliky nebo vačky mechanizmu k přírazu útku. kdy je paprsek v zadní krajní poloze v klidu. Hřídel.5.2 Časový diagram hlavních částí tkacího stroje V časovém diagramu nanášíme na vodorovnou osu čas t nebo úhel natočení hlavního hřídele ϕ. tj 0° natočení klikového hřídele odpovídá poloze bidla v přední úvrati.5. 27 . 18) odpovídají činnosti tkacího stroje: Obr. 2. ϕkp je doba. můžeme funkci stroje znázornit v jedné otáčce na pomyslné kružnici. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ 2. Průběh funkce nelze z kruhového diagramu rozpoznat. Průběh dráhy paprsku při použití klikového mechanizmu znázorňuje křivka B. Proto všechny další hodnoty vztahujeme k poloze paprsku. Vzhledem k tomu.1 Kruhový diagram činnosti tkacího stroje Úplný pracovní cyklus tkacího stroje proběhne minimálně za dvě otáčky hlavní hřídele. Na svislé osy jednotlivých grafů nanášíme sledované hodnoty: dráhu v milimetrech. pootočení ve stupních.

Vysvětlete pojem listové a žakárové brdo. IV. 3. Zjistěte užitečný výkon strojů. III.cm-1. 2.min-1 a du=36 útků. 5. Polohu zástupů listů (bod R. Jaký je teoretický výkon skřipcového stroje Sulzer v metrech útku za minutu. [56 stavů] 28 . Jak rozdělujeme tkací stroje? 4. V tkalcovně je v provozu 40 hydraulických tryskových strojů paprskové šíře 105 cm. [Uv=82%] 3. Dráha zanašeče Do grafu nejdříve zakreslíme šířku osnovy b. Jak vyjádříte výkon tkacího stroje? 6. Obr. kterou musí zanašeč vykonat až k místu kontroly jeho doletu).5 h) činí 4 500 m tkaniny.min-1? 2. Rychlost zanašeče Průběh rychlosti zanašeče osnovou v případě zanášení útku člunkem nebo skřipcem. Kolik stavů bude třeba k výrobě 200 000 m tkaniny. 19 Časový diagram Kontrolní otázky 1. Průběh rychlosti útku na tryskovém tkacím stroji křivkou J. je-li pracovní [ L =726 m. Jmenujte nejdůležitější parametry k posouzení tkacích strojů.min-1] šířka stroje b = 330 cm a n = 220 ot. Průběh zdvihu osnovních nití (z) Je dán tvarem vaček. Denní produkce při dvousměnném provozu (16. Maximální zdvih zm se seřizuje tak. Aby se získal delší časový interval pro zanesení útku. Zanašeč může vstupovat do osnovy v místě C a musí z ní vystupovat v místě D. Vysvětlete princip vzniku tkaniny. aby v zadní krajní poloze paprsku byly nitě 2 – 3 mm nad zanašečem nebo nad prostorem potřebným pro průchod vzduchu nebo proudu kapaliny osnovou. na kterých se vyrábějí polyamidové tkaniny při frekvenci otáček n = 500 ot. Spojnice obou krajních poloh je průběhem dráhy s1 zanašeče v závislosti na úhlu pootočení hlavního hřídele stroje (m je délka zanašeče. Jaký je rozdíl mezi kruhovými a časovými diagramy a k čemu slouží? Příklady 1. je znázorněn křivkou P. ϕR) a maximální výšku rozevření osnovy zm lze seřízením v určitém rozmezí měnit podle požadavku technologického procesu. jsou při rozevřeném prošlupu osnovní nitě obvykle po dobu ϕk v klidu. Jaký je rozdíl mezi teoretickým a skutečným výkonem tkacího stroje? 7.2. kterou máme vyrobit za 3 měsíce při dvousměnném provozu (ts = 156)? Jeden stav vyrobí za směnu 23 m tkaniny. případně ještě délka dráhy. KAPITOLA – TECHNOLOGIE TKANÍ II.

která podporují kvalitu a produktivitu výroby tkalcovny. které usnadňují obsluhu a kontrolu tkacího procesu a rozšiřují vzorovací možnosti. • příslušenství tkalcovských strojů tvoří ta zařízení. 20). D-prošlupní zařízení. C-zbožový regulátor. Rám stroje. který má plnit svou funkci musí mít tyto části: 1. • ústrojí pro pohyb osnovních nití (prošlupní ústrojí) 3. Ústrojí k uložení a pohybu osnovy: • ústrojí pro povolování a napínání osnovy (uložení osnovního válu. KAPITOLA – Mechanizmy tkacích strojů • • • • • • Rám a pohon stroje Vedení osnovy a tkaniny Prošlupní mechanizmy Prohozní mechanizmy Mechanizmus přírazu Vzorování útkem Konstrukci tkacího stroje tvoří řada funkčních celků (obr. osnovní svůrky). 20 Základní schéma tkacího stroje Základní mechanizmy tkacích strojů Každý tkací stroj. osnovní brzdy nebo regulátory. A-pohon. • přídavné mechanizmy a části. hřídele. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3. B-osnovní regulátor. pohon 2. které můžeme rozdělit ! například takto: • základní mechanizmy a části nezbytné pro tkaní. Ústrojí pro pohyb tkaniny: • ústrojí pro odvádění tkaniny a nabalování tkaniny • zbožové regulátory .3. E-prohozní mechanizmus Obr. Ústrojí pro pohyb útku: • prohozní ústrojí (způsob zanášení útku) • příraz útku (bidlo a jeho pohyb) 4.

3.ústrojí kontrolní a zabezpečovací Příslušenství tkacích strojů tvoří různá zařízení. • barevná záměna útku (měníme barvy útku). . Obr. Pomocná zařízení: • zarážky. Přídavné mechanizmy usnadňují obsluhu a kontrolu tkacího procesu. který přenáší pohyb řemenicí a spojkou na hlavní hřídel. uvnitř něhož jsou uloženy v olejové lázni otočné části.příraz útku ke tkanině. • výměna útku (prázdná kaneta za plnou). • sběr dat. které jsou spojeny nosníky (obr. Pohon stroje Pohon tkacích strojů zajišťuje elektromotor. . 30 . 3.1 Rám stroje a pohon stroje Rám stroje Rám stroje je nosnou částí stavu. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 5. Modernější stroje mají rám dutý. 21). Většina stavů je dvouhřídelových. Tkací stroje jsou jedno nebo dvouhřídelové (obr.. Od hlavní hřídele se odvozuje pohyb dalších mechanizmů. Tyto stavy mají dvě hřídele uložené nad sebou.měřící přístroje – mikroprocesor. Jsou to například: . . Má to výhodu v tom. k němuž jsou připojeny ostatní části. Horní hřídel označujeme jako hlavní nebo klikovou.mazací systémy apod. Pevnost rámového stojanu zvyšuje i prsník a osnovní svůrka. Hlavní proto. Jsou to: . podporující dosažení kvalitní a vysoce produktivní výroby tkalcovny. že to umožní velmi snadné zakládání osnovních válů a rychlou změnu druhu vyráběné tkaniny. 22).elektroinstalace. Rám se skládá z levé a pravé postranice.speciální transportní technika. pokud jsou pevně uloženy. Klika zajišťuje pohyb bidla . že je poháněný přímo od elektromotoru. 21 Rám tkacího stroje V současné době jsou rámy tkacích strojů řešeny stavebnicově s oddělitelným stojanem pro osnovní vál. • signalizace. Jednohřídelové stavy se používají k výrobě těžkých tkanin jakými jsou například koberce.

• zastavení při vypnutí proudu. Od ní je převodovým poměrem 1:2 poháněna spodní hřídel. Elektromotorem je přes klínové řemeny poháněna spojka. 6. prohozu a prošlupní ústrojí. Přímý pohon přenáší kroutící moment elektromotoru převodem na klikovou hřídel. Hnaná část spojky s brzdovým bubnem je naklínována na klikové hřídeli. 1 – horní. Jsou od ní odvozeny náhony prohozních mechanizmů . rozběh. normální provoz stroje a zastavování (pomalý chod). Přenos kroutícího momentu se uskutečňuje třením. Pohon tkacích strojů zajišťuje elektromotor. Brzda je umístěna obvykle na klikové hřídeli. 8 – ložiska 5 – postranice stavu 7 – kolo hřídele 9 – spojka 10. která pohání mechanizmus přírazu. Pohon se spojkou je znázorněn na obr. 23 Pohon se spojkou 31 . Některé těžké stavy. který přenáší pohyb řemenicí a spojkou na hlavní hřídel. 22 Uspořádání pohybových mechanizmů tkacího stroje Úplné ústrojí pohonu zahrnuje elektromotor. 11 . jež ovládá další mechanizmy. Základními požadavky jsou: • rychlý start. 2. hlavně ve vlnařském oboru mají pouze jednu klikovou hřídel. volně otočná na klikové hřídeli. Horní hřídel se otáčí dvojnásobnou rychlostí.vačky 12 – brzdový kotouč 13 – plátnové vačky Obr. spojku. Pohon tkacího stroje dělíme do dvou skupin: 1. Brzdění je provedeno čelistí nebo brzdovým pásem. brzdu a zařízení pro ovládání pohonu. zajišťující dostatečnou kvalitu přírazu bez nebezpečí rozběhových pruhů. klikový hřídel 2 – spodní hřídel stavu 3 – ozubené převody 4. Spodní hřídel je poháněn hlavní hřídelí.3. převody.23. • rychlé zastavení. Činnost pohonu můžeme rozdělit na čtyři fáze: klidovou polohu stroje. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Spodní hřídel nazýváme vačkovou. 1 – elektromotor 2 – klínové řemeny 3 – spojka 4 – brzdový kotouč 5 – čelist brzdy 6 – hlavní (kliková) hřídel 7 – spodní (prošlupní) hřídel Obr.

Podle tohoto kritéria rozeznáváme osnovní brzdy: • Mechanické – účinek brzdy se během tkaní mění ručně (např. čím je provaz či řetěz více obmotán kolem brzdového kotouče. Účinek brzdy lze rovněž ovládat velikostí závaží nebo délkou ramene páky. vyjádřený poměry na brzdící páce. To není přípustné. musí být oba momenty ve vzájemné rovnováze.2. že s ubývajícím průměrem návinu osnovy se brzdný moment bude snižovat. jímž může být: • • Pasivní ústrojí – brzdy osnovního válu. Od velikosti sevření se odvozuje účinnost brzdy.3. • Čelisťová . je-li tah osnovy větší než brzdný moment. 3. Regulátor pootáčí osnovním válem podle tahu osnovy snímaného na osnovní svůrce. Moment je součinitel síly a ramena. Společným požadavkem na osnovní brzdu je. Aby napětí osnovy bylo po celou dobu tkaní z plného i dotkávaného válu stejné. které umožňují snadnou změnu otáček a přizpůsobení tkací frekvence zpracovávanému materiálu. vál se pootočí a osnovu uvolní až se dosáhne rovnovážného stavu.momentu osnovy. Napětí osnovy T se snaží otočit osnovním válem a odvinout z něho osnovu (obr. Aktivní ústrojí – osnovní regulátory. Natočení válu. Motor je řízený elektronicky a jeho otáčky lze upravovat během rozběhu. Navíjení tkaniny je vždy prováděné regulátory. Měl-li by moment osnovy zůstat stejný. Při tkaní se totiž poloměr válu zmenšuje. na němž je závaží zavěšeno. Toto napětí působí na osnovní vál na ramenu. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Dnes se k pohonu tkacích strojů používají elektronicky řízené motory. 3. kde je třeba velkého napětí osnovy. protože by se 32 . U pásové brzdy se například přítlak pásu ovlivňuje přes pákové převody od válečku dotýkajícího se návinu. ustáleného chodu i zastavení tkacího stroje. Stálý tah osnovy zajišťuje ústrojí k napínání a povolování osnovy. kde působí závaží W na ramenu páky y .používá se pouze tam.1 Osnovní brzdy Osnovní brzdy jsou různé konstrukce umístěné na obou stranách osnovního válu. 24) – účinnost brzdy je tím větší. odebráním závaží): • Provazová a řetězová brzda (obr. Osnovní vál je otáčen momentem osnovy. Automatické – účinek brzdy se během tkaní samočinně snižuje v přímé závislosti na průměru návinu osnovy. • Princip činnosti brzdy se týká vytvoření rovnováhy na brzdě. tj. brání moment odporu brzdy. Napětí osnovy a její popouštění do tkací roviny řídí brzdy osnovního válu nebo osnovní regulátory.2 Vedení osnovy a tkaniny První podmínkou dosažení dobré jakosti tkaniny je dodržení stálého tahu osnovy po celou dobu tkaní. Novinkou je pohon SUMO (SUper MOtor) používaný na jehlových tkacích strojích. Motor umožňuje i zpětný chod stroje (hledání chybně zatkaného útku) a pomalý chod stroje. jehož délka je rovna poloměru navinuté osnovy R. musí se napětí osnovy zvětšit. Brzdový kotouč osnovního válu je sevřen čelistmi staženými šroubem. • Pásová brzda – kolem brzdového kotouče je ovinut pás. 24).

Vzrůstání napětí se zabrání současným zmenšením momentu odporu brzdy v závislosti na momentu osnovy tím. To zajišťuje konstantní napětí osnovy od plného až po prázdný vál. že se zkrátí jeho rameno y. To znamená.Tt (1 – Ts/Tt) = r/R x Wy/x (1 – ef .y – rozměry na páce T – tahová síla v osnově W – závaží Tt. U moderních tkacích strojů se používá negativních regulátorů s automatickou kontrolou napětí osnovy.Ts – síly v provazové brzdě Obr.3.α) = W y r/x R T ∝ 1/R (1) (2) (3) (4) Vztah mezi silou Tt a Ts: Dále platí pro Tt a Ts (1) (5) (6) To potvrzuje. zmenšením vzdálenosti y. V praxi to nemůže nastat a proto se zvyšující napětí reguluje závažím k otočnému bodu o. 33 . že s ubýváním průměru osnovy navinuté na vále se musí posouvat závažím W na brzdové páce blíže k ose otáčení o a tak se zmenšuje rameno y.α T = r/R. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ tím zmenšila (větší odpor osnovy) i dostava v útku. že se napětí v osnově zvyšuje se snižujícím se poloměrem navinuté osnovy. Podmínkou pro konstantní napětí v osnově je: y/R = konstanta (7) r – poloměr bubnu R – poloměr návinu osnovy x. 24 Jednoduchá mechanická brzda Pohyb závaží se může provádět ručně nebo automaticky. Tím se stále udržuje rovnováha momentů ke středu osnovního válu (1) a momentu na páce (2): T x R = (Tt – Ts) x r Tt x x = W x y Tt = W y/x Tt /Ts = ef.

kdy se osnovní vál otáčí nepřetržitě a není zde vliv setrvačnosti válu. které samočinně napínají a popouštějí osnovu. tj. Pohyb ramena ovlivňuje činnost západky s rohatkou R. hydraulickým převodem (reguluje se množství kapaliny vstupující do ventilu) nebo řemenovým variátorem. který se zajistí např. Osnovní vál je ovládán šnekovým převodem v závislosti na pohybu rohatky R. • Negativní. pohybu svůrky a výkyvného ramena. Napětí je konstantní. Například u negativního osnovního regulátoru pracujícího přerušovaně můžeme mechanismus regulátoru rozdělit na 3 části: • • • Pohon regulátoru (např. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3. Osnova prochází přes výkyvnou osnovní svůrku B. Podle způsobu popouštění osnovy se osnovní regulátory rozlišují na pracující: • Přerušovaně. • Plynule. 25 Schéma funkce osnovního regulátoru 34 .2 Osnovní regulátory Požadavkům na konstantní napětí osnovy během tkaní vyhovují osnovní regulátory. Činnost vyžaduje plynule proměnlivý převod. Často tvořené krokovým mechanizmem – rohatka se západkou. které dodávají stále stejnou délku osnovy bez ohledu na její napětí. Převod pohybu na osnovní vál (ozubený převod). Používají se zřídka. Jestliže napětí v osnově kolísá. v rytmu tkaní pravidelně útek po útku. rohatka se západkou poháněná od bidla). Vlastní regulační zařízení (napětí osnovy je snímané na výkyvné osnovní svůrce). zatížení svůrky kolísá a ovlivňuje pohyb výkyvného ramena CD. Obr.2. Obr. • Většina osnovních regulátorů má společné znaky. Západka rohatku uvolní nebo uzamkne v závislosti na napětí osnovy. Podle činnosti je rozdělujeme na: Pozitivní. 25 znázorňuje princip funkce osnovního regulátoru.3. jež dodávají proměnlivou délku osnovy s ohledem na její napětí.

Ve střední poloze jsou v okamžiku přírazu pouze nitě. Při tkaní se zavřeným prošlupem je nutné vyrovnat délku osnovy při zavření prošlupu. která v přírazu (v okamžiku zavření prošlupu) vykývne dozadu. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Podávání osnovy lze regulovat elektronickými osnovními regulátory (obr.2. Jen tuto svůrku můžeme uložit odpruženě. 1 – osnovní vál 2 – osnovní svůrka 3 – dvouramenná páka 4 – pružina 5 – clona 6 – snímač 7 – servomotor 8 – šnekový převod Obr. Tuto funkci přebírá pohyblivá svůrka. že se pohybuje dopředu. slouží svůrka jako čidlo napětí v osnově a ovlivňuje otáčení osnovního válu. Jakmile se prošlup začne otevírat. musíme si ujasnit.3.“ Poznámka Ve tkací rovině se tvoří prošlup a zanáší se do něho útek.3 Osnovní svůrka V širším slova smyslu osnovní svůrka přivádí osnovu do tkací roviny. Je-li tkací stroj vybaven osnovním regulátorem. Rozdíl v hodnotě signálu určuje rychlost podávání osnovy. osnovní svůrka vzadu. které mají vázat nad dalším útkem zvednuty a nitě. Tkaní se zavřeným prošlupem vyžaduje tedy pohyblivou svůrku. Při tkaní s otevřeným prošlupem použijeme tzv. které mají být pod ním. S typem prošlupu souvisí i svůrka. 26). Při tkaní se zavřeným prošlupem se v okamžiku přírazu všechny nitě z horní i dolní roviny prošlupu přivedou do střední roviny a po skončení přírazu se prošlup znovu otvírá. osnova se napíná a svůrka ji povoluje tím. 26 Princip činnosti elektronického osnovního regulátoru Poloha osnovní svůrky se zjišťuje elektronickým snímačem. Pokud jde o osnovní svůrku. Tkáme-li s otevřeným prošlupem zůstávají nitě. s jakým prošlupem tkáme. nepohyblivé svůrky (pevné). Otáčky motoru se mění v závislosti na poloze osnovní svůrky. 3. jehož signál je v ústředním členu porovnán se signálem o požadované hodnotě napětí osnovy zadaném obsluhou. zůstávají staženy. zda s otevřeným nebo se zavřeným. které mají s dalším útkem vázat jinak než vázaly s předešlým. u kterých je osnovní vál poháněn samostatným motorem. 35 . Při regulaci tahu soustavy osnova-tkanina má osnovní svůrka na tkacím stroji nezastupitelnou úlohu. že „bidlo tvoří tkaninu na stavu vpředu. Staří tkalci říkali.

aby obě části prošlupu měly při přírazu přibližně stejný tah nití. K nejnovějším řešením patří elektronicky ovládané popouštění osnovy.2-1.5 m. při uzavírání napíná. • Ohyb osnovy na svůrce malého průměru způsobuje lámání – rozvolnění šlichty. Při změně polohy ve vertikálním směru se ovlivňuje napětí osnovy v horním a spodním prošlupu. Ve svislém směru se seřizuje do horní polohy (nad osou prošlupu) u plátnové vazby. Při otevírání prošlupu osnovu povoluje.2 m a u pevné osnovy bavlnářské a jutové přibližně 0. Délka rázu bývá u hedvábí 1. Vhodné u strojů s prošlupním ústrojím na zavřený prošlup. Pracuje v závislosti na činnosti prošlupního ústrojí. Osnovní svůrka by měla kmitat v protifázi k přírazu. Poloha svůrky Postavení svůrky se seřizuje do osy prošlupu. tím lze zvýraznit charakter vazby tkaniny na líci nebo rubu. Snahou je.3. Nuceně výkyvná svůrka -její poloha závisí na okamžitém napětí osnovy. Se zvětšováním délky rázu klesá tah osnovních nití. Při krátkém rázu se osnovní nitě rychleji napínají při otevírání prošlupu. u běžných osnov 1-1. Při správném vyladění může osnovní svůrka svým kmitáním příznivě ovlivnit tah osnovy v okamžiku přírazu a tím v určitých mezích umožnit setkání vyšších útkových dostav. Kromě uvedených řešení se můžete setkat se svůrkami s nuceným pohybem odvozeným od hlavního hřídele tkacího stroje.výkyv je řízen pružinou.75 m. Konstrukční řešení osnovní svůrky: • • • Pevná svůrka ovlivňuje tah osnovy svou polohou. Vhodná pro stroje s prošlupním zařízením na otevřený prošlup. • Při použití negativního osnovního regulátoru kontroluje napětí osnovy. které udržuje konstantní napětí osnovy pro prázdný i plný osnovní vál (obr. velikosti napětí osnovy. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Funkce osnovní svůrky ! Osnovní svůrka vykonává na tkacím stroji tyto funkce: • Přivádí osnovu z osnovního válu do tkací roviny. Odpružená svůrka . Do dolní polohy se seřizuje u útkových vazeb. udržuje výkyvná svůrka tah osnovy na konstantní úrovni. Vliv osnovní svůrky na tah osnovních nití závisí na konstrukčním provedení. Umožňuje rovněž vyšší setkání a zabraňuje párkování nití u plátnové vazby. Pokud nepřihlédneme k činnosti mechanizmu přírazu. způsobu popouštění osnovy a případně na vazbě tkaniny a prošlupním zařízení. osnovních vazeb a při tkaní velmi hustých vazeb. • Svou polohou nebo i svým pohybem ovlivňuje napětí osnovy jako celku a také rozdílně ve spodní a horní části prošlupu. tlumičem nebo torzní tyčí. 27). Tato svůrka se používá na tkacích strojích vybavených osnovním regulátorem. Používá se na tkacích strojích vybavených osnovní brzdou. Bezkontaktní snímání 36 . Konstrukce svůrky Konstrukce svůrky závisí na typu tkacího stroje. Vzdálenost svůrky od čela tkaniny (ráz osnovy) se volí se zřetelem na pevnost a pružnost osnovních nití a na hustotu útků.

Valcha se umístí za svůrkovým válcem. Rozdělené se vedou dále křížovými činkami. lamelami osnovní zarážky. Obr. kde jsou osnovní kříže pro 3. drsné nebo více kroucené osnovy ze staplových materiálů. Přesto se požaduje umístění po obou stranách tkacího stroje. Tkanina se vede rozpínkami.4 Křížové činky Osnovní nitě odvíjené z osnovního válu se vedou jako celistvý pás svůrkou. soustavou válečků. nebo 6 listů. který se aktivuje napínacím ústrojím. Rozdělení nití (niťový kříž) se řídí návodem. Osnovní niťový kříž sice usnadní tkaní některých osnov. prsníkem. ale bývá příčinou častějších přetrhů. Při tkaní nekonečných vláken se osnovní niťový kříž nepoužívá. vazbou a počtem tkacích listů. který kmitá ve fázi s pohybem prošlupu a přírazem. Křížová valcha Valchováním při tkaní se rozumí vytváření rozdílného napětí v horní a v dolní části prošlupu. vyrovnává napětí a ruší extrémní hodnoty – „peaks“. Ovládací zařízení je umístěné tam. nitěnkami prošlupního ústrojí a třtinami paprsku. se obvykle používá pro tkaní vícelistových vazeb v osnově. Osnovní svůrka je váleček o malé hmotnosti. který je výkyvný kolem osy. 27 Osnovní svůrka Torzní tyč je umístěna ve svůrkovém válečku. 3. Aby se osnovní nitě slepené při šlichtování nebo nitě z chlupaté mykané příze rozdělily. vkládají se do osnovy v prostoru mezi svůrku a tkací listy dělící tyče. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ polohy svůrky a frekvenční motor udržuje napětí osnovy při rozběhu stroje. křížové činky. zařízením pro odtah tkaniny a nakonec se navíjí na zbožový váleček nebo skládá. ovšem pouze na jedné straně tkacího stroje.2.4.3. tzv. se někdy používají tři činky. při jeho zastavení a znovu spuštění. kde se tvoří předpětí torzní tyče. Pro husté. v němž se pravidelně střídají sudé a liché nitě. Dvě tyče jsou nasazeny na rámu. Jednoníťový kříž. K regulaci napětí se využívá kroutícího momentu torzní tyče. 37 .

jedna část prošlupu se tím napne a druhá spodní zůstane uvolněná. 28 Funkce rozpínek Podstatou rozpínky (obr. 3. Přes část jeho obvodu je vedena tkanina přidržována krytem. otočně uložený na nehybném čepu. Druhou skupinu tvoří rozpínky působící po celé šířce tkaniny. Při otevřeném prošlupu jsou vždy tyče v ose prošlupu. Při dalším otevření prošlupu se opět valcha vyrovná. Útek je vytlačován stále do jiné části prošlupu. Před následujícím přírazem útku paprskem se valcha pootočí. 3. jsou válečkové.3. Kryt je svojí přední stranou přistaven na vzdálenost 2 až 4 mm k přírazné poloze paprsku. Tento cyklus se stále opakuje. Zúžení je větší při více napjatém útku nebo při tkaní s vyšším napětím osnovy. 2. 4. 28) v šířce návodu do paprsku. Před druhým přírazem útku se valcha pootočí v opačném směru. Druhy rozpínek Rozpínky.5 Rozpínky Úkolem rozpínek je udržet tkaninu ve směru šířky napjatou (obr. Obr. Tím se uvolní horní část prošlupu. Při formování tkaniny se útek ohýbá kolem osnovních nití a způsobuje stahování tkaniny (setkání). aby při přírazu paprsku krajové osnovní nitě nevybočovaly ze svého přímého směru. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Funkce valchy 1. Tah obou částí prošlupu je stejný. které působí pouze v krajích tkaniny. 29) je váleček.2. Některé tkaniny z česané příze a lnu se nestahují a je proto možné je tkát bez rozpínek. Zúžení tkaniny oproti šířce návodu do paprsku velmi namáhá třením osnovní nitě v krajích a je příčinou přetrhů těchto nití. které zapříčiní zvýšení hustoty tkaniny o 15 až 20 %. 29 Části rozpínky 38 . Kryt a čep válečku jsou upevněny k držáku. která nebyla v předchozím přírazu volná. Obr. kotoučové nebo čelisťové. Konstrukce rozpínek je různá podle druhu tkaniny.

6 Odtah a navíjení tkaniny Od křížových činek. 2. Dostava útku bude závislá na tloušťce útkové příze a nebude konstantní. za kterým vzniká tkanina. Když je tkanina uvolněna na navíjecím zařízení. nesmí povolit zpět. Pozitivní regulátory mohou tkaninu odtahovat přetržitě nebo nepřetržitě. Tkanina však bude nerovnoměrná. ! Podmínky odtahu 1. Tkanina je vedena přes prsník ke zbožovému nebo drsnému válu. Jestliže zvýšíme rychlost odtahu tkaniny. které v pravidelných intervalech odtahují tkaninu. Aby se zlepšil vzhled tkaniny je nutné ukládat útek v závislosti na lineární hmotnosti útků. Regulátor musí tedy při zatkání útku o průměru d odtáhnout tkaninu délky a: a = d + b. Používá se u tkanin. Regulátory s přetržitým pohonem jsou často jedno nebo vícezápadkové. Zbožové regulátory Zbožový regulátor má spolu s osnovním popouštěcím ústrojím zajistit předepsanou rovnoměrnou dostavu v útku. Dú bude konstantní. Důležitý je úhel opásání válce tkaninou. zvýšíme rychlost drsného válce. případně osnovní zarážky je osnova vedena brdem a paprskem. budou při stejné vzdálenosti a různé mezery mezi útky b. při odřezání návinu. Regulátor musí umožnit výrobu tkanin s širokým rozsahem útkových dostav. Dostava v útku Dú bude konstantní. součinitel tření mezi válcem a tkaninou. Drsnost povrchu se volí podle druhu zpracovávaného materiálu a způsobu odtahu tkaniny. Tkanina se nesmí při odtahu poškodit. Je to počet útkových nití n na jednotku délky l: Dú = n/l [útků/cm] Délka tkaniny připadající na jeden útek je a. Útky leží pravidelně rozložené ve stejných vzdálenostech od sebe. Dú = l/a Je-li průměr útku d konstantní. Mezery mezi útky b budou též konstantní.3. který odtahuje tkaninu podle průměru zatkaného útku. Změnu útkové dostavy umožňuje změna rychlosti otáčení drsného válce. aby byla zachována přesnost útkové dostavy. 3. Zbožový regulátor se seřizuje na určitou hustotu útků ve tkanině a během provozu se již nereguluje. Zařízení pro odtah se skládá ze 3 mechanizmů: z odtahového (drsného) válce. Tkanina nesmí na odtahovém válci prokluzovat. Pro nestejně tlusté útky se používá negativní regulátor. Odebírání tkaniny za chodu tkacího stroje je nezbytným požadavkem pro usnadnění obsluhy a pro omezení časových ztrát.2. 39 . drsnost povrchu odtahového válce. ze zbožového regulátoru a navíjecího zařízení. bude rozmístění útků ve tkanině konstantní. u kterých záleží na pravidelném (stejnoměrném) vzhledu. Na tkacích strojích se nyní montují převážně zbožové regulátory pozitivní. útková dostava se sníží a naopak. Je-li číslo útkové příze nerovnoměrné. kde b je mezera mezi útky. proto má odtahový válec na povrchu vhodný potah. poloměr odtahového válce. Poznámka Jednou z důležitých charakteristik tkaniny je její dostava v útku. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3.

Tím se změní útková dostava. Navíjení se zdokonalilo využitím plovoucího válce obr. K drsnému válci se přitlačuje působením pružiny. Zdvihem západky je dán počet zubů. kdy u odtahového válce je převáděcí váleček. 31 Navíjení u skřipcových tkacích strojů 40 . Do pohonu je vložena třecí spojka. které zjišťuje okamžitou rychlost servomotoru a předává informaci řídícímu systému. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Ústrojí zbožového regulátoru můžeme rozdělit na dva funkční celky.zbožový regulátor západkový -zbožový regulátor se nastavuje na určitou hustotu polohou kulisy v kulisovém mechanizmu. Rohatka pohání drsný válec. aby odtah tkaniny odpovídal požadované dostavě. Při přímém pohonu se zbožový vál otáčí od tažného válce například řetězovým převodem. Pohon zbožového regulátoru může být přetržitý (krokovým mechanizmem) nebo nepřetržitý (kontinuální) realizovaný ozubeným převodem z hlavního hřídele nebo prokluzem od odtahového válce (nemusí být vždy drsný válec). 31. Systém je elektronicky propojen s osnovním regulátorem. Často se při navíjení hovoří o přímém nebo nepřímém navíjení (obr. Existuje mnoho uspořádání odtahového válce. . Obr. . Na servomotor je napojeno tachodynamo.elektronický zbožový regulátor . Tkanina je v tomto případě kolem odtahového válce opásána ze 7/8 jeho obvodu. Navíjení se uskuteční stejným tahem a s velkou dotykovou plochou bez nebezpečí odírání a následného poškození tkaniny. který případně provede korekci otáček servomotoru. o které se rohatka pootočí. Další možnost hojně rozšířená je soustava tří válců – odtahového. převáděcího a přítlačného. Podle činnosti rozeznáváme: . 30 Schéma navíjení tkaniny Odtahový válec má podle druhu zpracovávané tkaniny stanovenou drsnost povrchu.zbožový regulátor s plynulým odtahem výměnou ozubených kol lze měnit převodový poměr mezi hlavní hřídelí a drsným válcem. Vstup zpracuje řídící systém. Obr. který svou hmotností nebo pružinou je k němu přitlačován. Nejběžnější je způsob. pohon a převodové ústrojí. U nepřímého (obvodového) pohonu se zbožový vál otáčí třením o drsný válec. 30). Nastaví otáčky servomotoru tak.3.požadovanou dostavu zadáváme klávesnicí ovládacího panelu.

5. významně ovlivňuje kvalitu tkaniny.prošlupní mechanizmy Vzorování tkanin osnovou zajišťuje prošlupní mechanizmus. 32) se vytvoří prostor pro zanesení útku. 2. 32 Prostor pro zanesení útku Geometrie prošlupu Geometrií prošlupu (obr. ! Prošlup Prošlup je prostor klínovitého tvaru. 33) rozumíme schéma pracovního úseku tkacího stroje. kontrola napětí osnovy a navíjení tkaniny. Obr. vymezeného osnovní svůrkou a počátkem tkaniny (čelem tkaniny). 7. Prošlupem (obr. Kombinovaný účinek osnovní svůrky.3 Vzorování tkaniny osnovou . Zdvih a stah osnovních nití se řídí požadovanou vazbou tkaniny. Všechny parametry prošlupu přímo nebo nepřímo ovlivňují 41 . Vyjmenujte základní mechanizmy tkacího stroje? Objasni funkci osnovních brzd a regulátorů? Vysvětli funkci svůrky a objasni její možné konstrukce? Jaká je funkce křížových činek? K čemu slouží rozpínky na tkacím stroji? Popiš funkci zbožového regulátoru? Jaké znáte způsoby navíjení tkaniny? 3. začátkem tkaniny a velikostí zanašeče. polohou brda. která se vytváří zdvihem a stahem příslušných osnovních nití. Prošlupní mechanizmus vytváří požadovaný prošlup a zajišťuje tvorbu požadované vazby tkaniny. 6. 3. 4. Velikost prošlupu je dána polohou křížových činek.3. Vytvoření prošlupu tvoří první fázi pracovního cyklu tvorby tkaniny. který vznikne zvednutím části osnovních nití (horní prošlup) a stažením části osnovních nití (dolní prošlup). Kontrolní otázky 1. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Vychylovací válečky se pohybují nebo jsou v klidu podle požadavku.

zástupu listů). Mezi parametry prošlupu znázorněnými na obr. 34 Tvary prošlupu Obr. v tzv.tan β2 h1 = b . při současném klidu ostatních nití. Za základní polohu považujeme výchozí polohu pro tvoření prošlupu (všechny osnovní nitě jsou v jedné rovině. Fáze prošlupu a přírazu spolu bezprostředně souvisí. tan β1 vztahy: Η2 = B . tan β1 Tah. Teoreticky lze vytvořit prošlup třemi způsoby (obr. 33 Geometrie prošlupu výška prošlupu horní výška prošlupu spodní výška prošlupu délka přední části prošlupu délka přírazu symetrický prošlup Východiskem pro určení výšky prošlupu je výška přední stěny zanašeče útku. pouze zvednutím nití (horní prošlup). 34) . Tvorba prošlupu nastává současným pohybem všech nití ze základní do krajní polohy. β (β1 + β2) − úhel prošlupu (H1 + H2) − H1 − H2 − B − b − H1 = H2 − Obr.zvednutím a stažením nití (úplný prošlup = symetrický prošlup). KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ napětí osnovních nití a přímo souvisí s velikostí zanašeče. nebo pouze jejich části. nad kterým při plně otevřeném prošlupu vytvářejí osnovní nitě vůli 1-2 mm. Obr. 33 platí následující H1 = B . 35 Otevření prošlupu 42 . Délka pohybu bidla je funkcí úhlu β. který vzniká v osnovní niti při tvoření prošlupu je závislý na tažnosti nití. pouze stažením nití (spodní prošlup = neúplný prošlup).3. křížovými činkami a výškou prošlupu. Východiskem pro určení prošlupu je výška zanašeče. Požadovaný zdvih listů se odvozuje z podobnosti trojúhelníků určených – čelem tkaniny.

aby se umožnil jejich nezávislý pohyb. Každé prošlupní ústrojí má pohybový a převodový mechanizmus. prošlup čistý (osnovní nitě horní i spodní části jsou v zákrytu). Podle polohy. 9) – jednotlivé nitěnky se ovládají přímo nebo v malých skupinkách. poklesnou cca do poloviny výšky prošlupu a po přírazu se vrátí do základní polohy). Nitě. Nitěnky tvoří žakárové brdo. protože použijeme-li více listů musí být v různé vzdálenosti od čela tkaniny. Na žakárových strojích lze ovládat jednotlivé nitě samostatně nebo po částech. Čím více listů použijeme. Při nečistém prošlupu může dojít k přetrhům osnovních nití. Skupiny nití shodně ovládané jsou upevněny v tkacích listech – takové prošlupní zařízení se nazývá listové. 10) – skupina nitěnek stejně vázajících nití je na společném listu. Ve skutečnosti je to nemožné. podle typu vytvářeného prošlupu a podle způsobu zdvihu a stahu listů. Listy tvoří listové brdo. tím větší budou rozdíly ve zdvihu. ve které se listy nacházejí při přírazu rozeznáváme prošlup: • • • uzavřený (příraz v základní poloze osnovních nití). 3. které při následujícím útku tvoří opačný vazný bod). žakárové prošlupní ústrojí (obr.1 Prošlupní mechanizmy Pohyb nití umožňuje prošlupní zařízení. Podle toho jaké tkaniny z hlediska složitosti vazby lze vyrábět rozlišujeme: listové prošlupní ústrojí (obr. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Prošlupy se mohou lišit podle způsobu zdvihu listů (obr. Prošlupní zařízení se liší – podle typu mechanizmu. otevřený (do základní polohy se vracejí pouze ty nitě. 35) na: prošlup nečistý (očka nitěnek spodní i horní časti prošlupu jsou ve vodorovných rovinách). Není proto divu. Listy se u nejjednodušších vazeb ovládají vačkami. polootevřený (nitě. které tvořily osnovní vazný bod a tvoří i v následujícím útku osnovní vazní bod. které jsou více namáhány navádíme do listů.3. U čistého prošlupu je úhel β konstantní a proto každý list musí obdržet trochu odlišný zdvih od listu sousedního. že většina tkacích strojů vyžaduje vytvoření čistého prošlupu. Čistý prošlup vyžaduje stejnou vzdálenost od čela tkaniny. U složitějších vazeb kartami listového stroje. které budou co nejblíže ke tkalci. - 43 .3.

36 Průběh pohybu listů Podle způsobu zdvihu a stahu listů rozeznáváme: Negativní stroj (obr. V opačném směru tkacím listem pohybují pružiny (protitahy). nemění polohu. které v následujícím prohozu provazují s útkem stejně.3. listový. - - Prošlup vytváří mechanizmy: vačkový. které mají zůstat i při následujícím prohozu poněkud poklesnou a potom se vrací zpět. s polootevřeným – po zanesení útku nitě. které mají v následujícím prohozu vzhledem k útku jinak provazovat. 36): - ! uzavřeným – po zanesení každého útku se nitě vrátí do základní polohy a teprve poté se tvoří další prošlup pro zanesení následujícího útku. 44 . 37) ovládá tkací list pouze v jednom směru. žakárový. Pozitivní stroj ovládá tkací list v obou směrech. tyto prošlupní Obr. otevřeným – po ukončení prohozu se vracejí do základní polohy jen ty osnovní nitě. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Prošlupní zařízení mohou pracovat s prošlupem (obr. Nitě.

na kterém dochází ke zdvihu listu (ϕ z – úhel zdvihu) a úsek. 37 Uspořádání vačkového prošlupního mechanizmu Konkrétní tvar vačky je dán požadovanou vazbou tkaniny. z nichž jedna ovládá zdvih a druhá stah listů. Počet vaček odpovídá počtu různě vázajících listů. ϕ z + ϕ k = 360° ϕz – úhel zdvihu ϕk – úhel klidu Obecně platí pro každý úhel: ϕ ϕv = ---u u – počet útků ve střídě ϕ – 360° ϕv – úhel na vačce 45 . 37). Tvar vačky je snímán kladkou pohybující se v drážce vačky. s drážkovými vačkami – zdvih i stah listů je odvozen od tvaru vačky. kdy list setrvává v horní poloze (ϕk – úhel klidu). Podle druhu vaček se rozlišuje vačkové prošlupní zařízení: s radiálními vačkami – zdvih i stah listů je odvozen od povrchu vačky a stah listů je zajištěn pružinou či jinak (obr. Počet vaček a konkrétní tvar vačky je dán vazbou tkaniny. Vačku můžeme rozdělit na úsek. Jak je to se základními vazbami a jím odpovídajícími tvary vaček pro jednotlivé útky je znázorněno na obr. s dvojitými radiálními vačkami – jeden list je ovládán dvojicí vaček vzájemně pootočených o 180°.3. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Vačkový prošlupní mechanizmus ! Pohyb listů se vytváří použitím vaček. - - Obr. 38.

3.

KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ

Postup při konstrukci vačky pro danou vazbu je následující: a) nakreslíme dvě soustředné kružnice (velký průměr stah, malý průměr – zdvih) b) na obě kružnice vyneseme v pravidelných vzdálenostech body. Počet bodů je dán střídou vazby po útku. c) v okolí jednotlivých bodů vyznačíme klidový úhel d) podle příslušného útku označíme body odpovídající osnovním vazným bodům na vnější kružnici a body odpovídající útkovým vazním bodům na vnitřní kružnici. e) V okolí vyznačených bodů obtáhneme příslušnou kružnici a vzniklé úseky spojíme plynulou čarou. Při navrhování vaček pro rychloběžné tkací stroje je nutné optimalizovat tvar vaček, proto se dnes k navrhování využívá počítačového softwaru pro optimalizaci, tak aby se minimalizovali dynamické síly. Nyní si uvedeme konkrétní příklady pro tvar vaček u základních tkalcovských vazeb – plátna, kepru a atlasu:
Tvar vačky pro plátnovou vazbu Plátnová vazba je nejjednodušší a nejpoužívanější vazba. Na každé niti se střídá pravidelně osnovní a útkový vazný bod. Vačka proto musí zajistit 1/2 cyklu zdvih a 1/2 cyklu stah. Tvar vačky pro keprovou vazbu Keprové vazby jsou charakteristické silným úhlopříčným řádkováním. Kepry mají větší uvolnění nití než plátno. Rozlišují se kepry osnovní a útkové. Nejmenší keprová vazba je třívazná, tzn. že vačka musí zajistit 1 zdvih a 2 stahy. Pro keprovou vazbu je zapotřebí 3 vaček. Obr. 38 Tvary vaček pro základní vazby Tvar vačky pro atlasovou vazbu Tkaniny s atlasovou vazbou mají hladký povrch s nevýrazným jemným šikmým řádkováním různého sklonu. Vazné body jsou pravidelně rozloženy a nesmějí se vzájemně dotýkat. Rozlišují se atlasové vazby osnovní a útkové. Nejmenší atlasová vazba je pětivazná. K tvorbě pětivazného atlasu je třeba pěti vaček. Zdvih odpovídá úhlu 72° (360° x 1/5 = 72°). Pro pětivazný atlas je nutné 5 vaček a každá musí zajistit jeden zdvih a čtyři stahy. Vačky jsou vzájemně posunuty o úhel 72°.

Dnes se výhradně používají pozitivní boční vačky. Místo drážkových vaček se používají vačky součtové. Vačky mohou být poháněny vlastním elektromotorem.Výrobou všech typů prošlupních zařízení se zabývají specializované firmy.

46

3.

KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ

L i s t o v é p r o š l u p n í m e c h a n i z m y – listové stroje

!

Skupina nitěnek stejně vázajících nití je na společném listě. Zdvih a stah listů provádí listový stroj. Listové stroje jsou vhodné pro složitější vazby vyžadující větší počet listů s návodem až do 30 listů a také v případě časté změny výrobního programu. Listový stroj má 3 základní mechanizmy:
řídící mechanizmus (mechanický - kartový pás, elektronický apod., zajišťuje připojení příslušného tkacího listu na pohybový mechanizmus), - pohybový mechanizmus (zajišťuje chod listového stroje. Pohyb vychází od hlavní klikové hřídele nebo od spodní hřídele, na níž jsou uloženy prošlupní vačky pootočené o 180°. Pohyb vaček je snímán kladkou na vahadle, které jej přenáší na nože. Nože konají posuvný pohyb. - mechanizmus pro ovládání tkacích listů, které řídící mechanizmus pomocí platiny nebo západky připojuje na pohybový mechanizmus

-

Činnost listového stroje musí odpovídat vazbě tkaniny. Program pro řízení listového stroje je zadáván ve formě karet. Na starších strojích se používaly karty kolíčkové (kolíček znamená zdvih listu) na novějších strojích se používá pás z umělé hmoty, resp. elektronický nosič dat. Do těchto pásů se pomocí vytloukacích strojů vytloukají otvory podle požadované vazby (otvor – zdvih listu, osnovní vazný bod, plné místo – list zůstává v klidu, v základní poloze, útkový vazný bod). Moderní listové stroje jsou řízeny elektronicky. Vazbu lze zadat prostřednictvím počítače nebo přímo z diskety do paměti listového stroje, který je řízen elektromagnety.

Obr. 39 Základní listový stroj

Rozdělení listových strojů podle několika hledisek : a) podle způsobu činnosti Jednozdvižný (obr. 39) stroj má jednu řadu platin a jednu řadu řídících jehel. Řídící pás se posouvá při každé otáčce tkacího stroje. Pracovní cyklus se ukončí po každé otáčce stroje (jedna otáčka – jeden zanesený útek).
Dvojzdvižný stroj má dvě řady platin a dvě řady jehel na kartovém pásu. Řídící pás se posouvá jednou za dvě otáčky tkacího stroje. Při plátnové vazbě se pracovní cyklus ukončí po dvou otáčkách stroje (za jednu otáčku dvojzdvižného listového stroje se zatkají dva útky).

47

3.

KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ

b) podle systému pohybového mechanizmu Systém Hattersley má hákovité platiny, které se zavěšují na pohyblivé nože. Rotační systém má západky, které se zaklesnou do rotující pohybové části
Systém Hattersley je velmi používaný dvojzdvižný listový stroj (obr. 40). Tento listový stroj má dvě řady vodorovných platin a dva nože, které pracují střídavě. Každému listu náleží dvě platiny (spodní a horní), které jsou připevněny k vahadlu. Vahadlo je nesené pákou a pákovým převodem propojené s listem. Nože konají posuvný pohyb doleva a doprava. Zachytí-li se za některý platina svým hákem, nůž ji odtáhne a pákovým převodem se tento pohyb přenese na list a zvedne se. Přijde-li na kartě kolíček, dvouramenné vahadlo zvedne svislou jehlu a tím i platinu, která se svým hákem nezachytí za nůž a vahadlo zůstane v klidu i s listem. 1- oblouková páka 2- vahadlo 3,4- platiny 5,7,8- táhla 9,10- nože 11- ohmatavací jehly 12- svislé jehly 13- kolíčky 14- kartový pás 15- hranol 16,17- nárazníky

Obr. 40 Schéma dvojzdvižného listového stroje systému Hattersley Rotační listový stroj (obr. 41) – pouzdro 1 je naklínované na hlavní hřídeli 2, má na povrchu dvě protilehlé drážky 3. Excentr 4 je na pouzdru volně otočný, ale může se spojit s pouzdrem zasunutím klínu 5 směrem k ose hřídele. Po spojení excentru s pouzdrem se pomocí objímky 6 přenáší pohyb na prošlupní páku 7. Při vysunutí klínu 5 z drážky pouzdra se vnější část klínu zasune do drážky objímky 6, a tím se zajistí poloha excentru. Prošlupní páka 7 je v klidu. Klín 5 se přesouvá lamelou 8, která je pomocí táhla 9 ovládána nezakresleným řídícím mechanizmem listovky. Celá excentrová jednotka má šířku 12 mm, jako dělení tkacích listů.

1 - pouzdro 2 – hlavní hřídel 3 - drážky 4 - excentr 5 - klín 6 - objímka 7 – prošlupní páka 8 - lamela 9 - táhlo

Obr. 41 Schéma rotačního listového stroje

48

Žakárové stroje mohou pracovat s polootevřeným prošlupem nebo se zcela otevřeným prošlupem. Jehly jsou na straně hranolu v jehelní desce a na druhé straně v zámku. Počet platin. .78 mm). Žakárovými stroji můžeme vytvořit tkaniny s velkými figurálními vzory a velmi složité vzory s velkou střídou. například obrazy. Zdvižné šňůry jsou přivázané k platinám. Nitěnky žakárového brda nejsou uspořádány v listech. Jehly přitlačují k hranolu pružiny. Zdvižné šňůry jsou navedeny v řadnici.střední rozteče (5. . nožů a jehel je stejný.hrubé rozteče (6. Žakárové stroje jsou stejně jako u listových strojů jednozdvižné (dnes málo používané) a dvojzdvižné. ale každá je zavěšena na zdvižné šňůře. Žakárové stroje se rozdělují podle rozteče jehel nebo dírek v kartách na: . Ojediněle se vyskytují negativní stroje principu Hattersley nebo stroje s tlačnými noži řízené elektronicky a v některých případech mechanicky pomocí kartového pásu.3.velmi jemné. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ V současné době převládají rotační listové stroje pozitivní. Žakárový stroj Základem žakárového stroje jsou vodorovné jehly. která zajišťuje rozteč a pořadí nitěnek. Nože se upevňují v nožové skříni. která vykonává pravidelný zdvihový pohyb (nahoru a dolů). řízené elektronicky.jemné.6 mm). platiny a nože.85 mm). Žakárové prošlupní mechanizmy ! Žakárový stroj ovládá každou osnovní nit nebo skupiny stejně vázajících nití samostatně. 42 Schéma jednozdvižného žakárového stroje 49 . Vodorovné jehly jsou opatřené kolénky. V současné době existují i žakáry elektronické. Verdolovy rozteče (2. kterými se vertikální platiny přiklánějí k nožům nebo se naopak odklánějí od nožů. Obr. . Lacassovy rozteče (4 mm).

kdy v sousedních dílech řadnice provedeme opačný návod zdvižných šňůr.Smíšené je kombinací předchozích způsobů. Jestliže je v kartě plné místo. Otvor v kartě znamená osnovní vazní bod – platina je nožovou skříní vyzdvižena ze základní polohy. 12 nožů. a jednou jehlou. Řadnice a řadění žakárových strojů Řadnice je deska s otvory. Platiny jsou uspořádané do podélných řad a příčných řádků (400 – čtyřstový stroj má např. více jak 16 řad žakárové stroje nemají). 800-vé a 1200-vé + eventuálně jejich kombinace . Nitě v nich navedené vytvoří osnovní vazný bod.je-li v kartě otvor jehla do něj zapadne a svým kolénkem přikloní platinu směrem k noži. otvorů v řadnici odpovídá počtu řad stroje.monobloky. platin. . Tento pohyb se přenese přes zdvižné šňůry na nitěnky a nitěnky se přemístí do horní polohy. Jejich počet je shodný s počtem opakujících se stejných vzorů po celé šířce tkaniny. listového předbrda apod. nejčastěji se používají stroje 400-vé. Používají se na ovládání krajů tkaniny. Rozlišují se tyto základní způsoby řadění: . 600 – šestistový stroj má 12 řad. které mají odlišný vzor půdy. Řadění žakárových strojů je vlastně způsob navlékání zdvižných šňůr do řadnice.Dvouřádové a víceřádové řadění se používá pro více osnov. Nitěnky se závažíčky jsou upevněny na zdvižných šňůrách uspořádaných v řadnici a jsou připevněny platinovými šňůrami. Používá se při tkaní velkých vzorů. 50 řádků. (1 karta = 1 zatkaný útek). které prochází platinovou podložkou. váží nad útkem. . Počtem základních platin je daná 50 .Zpáteční je takové řadění. na povaze tkaného vzoru a na dostavě vyráběných druhů tkanin. . Velmi používaný stroj je dvojzdvižně pracující s otevřeným prošlupem s jemnou roztečí.3. Nožová skříň je poháněna a vykonává vratný posuvný pohyb ve směru šipek. U karet s jemnou roztečí nelze hranolem přímo ovládat jehly s platinami. V řadnici může být nejméně tolik dírek kolik je osnovních nití. Je to pouze základní velikost stroje. ale musí se to provést přes ohmatavací jehly a tyčinky.Hladké znamená stejný návod zdvižných šňůr do všech dílů řadnice. (Číslo řadnice udává počet řádků na 10 cm. platina se odkloní od nože a není nožovou skříní zachycena a vyzdvižena. 8 nožů. které jsou přikloněny k nožům se při pohybu nožové skříně směrem nahoru zavěsí na nože a jsou vyzdviženy. která slouží k vedení zdvižných šňůr v určitém pořadí a v potřebné hustotě. Obnovuje se zřídka. Ve skutečnosti mají navíc 2 – 12 % tzv. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Pohyb platin a tedy i nitěnek s osnovními nitěmi je řízen kartovým pásem nebo elektronicky. Otvory jsou uspořádané do podélných řad ve směru útku a řádků. souměrných s podélnou osou. záložních platin. Používá se při výrobě tkanin s bordurou. Nitěnky na ni zavěšené zůstávají v základní poloze a nitě v nich navedené váží pod útkem (útkový vazný bod). Plné místo znamená útkový vazní bod. Používá se při pravidelném opakování vzoru v šířce tkaniny. Dvojzdvižný žakárový stroj Jedna nitěnka (skupina nitěnek je ovládána dvěma platinami. 600-vé. Závisí na velikosti a způsobu postavení stroje. 50 řádků. člunkové záměny. 400 jehel. dvěma noži pohybujícími se proti sobě. Žakárové stroje se staví v několika velikostech. Většinou počet řad. Platiny. k platinám. Činnost žakárového stroje . Číslo řadění = šířka osnovy u brda).

Elektromagnet ovládá pohyb modulu . otevřeného prošlupu a zdvižných šňůr. Všechny elektronické žakárové stroje používají kladky. Horní prošlup: Platina c je stále zachycena na háčku e.pohyb platin. jež zajišťuje elektronické ovládání zdvihového mechanizmu. zavěšení platin na háčky a pohyb zdvižné šňůry prostřednictvím kladky. Elektronický žakárový stroj Základem elektronického žakárového stroje je modul. Platinu b a současně zdvižnou šňůru s nitěnkou zvedá pomocí kladky nůž f pohybující se směrem k magnetu. Platinu b zvedá nůž f do výše háčku d v postavení proti elektromagnetu. platina b se nezachytí do háčku d. Výsledkem konstrukčního řešení je malá spotřeba elektrické energie cca 350 W. nože g a f se pohybují nahoru nebo dolů. které jej chrání proti prachu. Vysoká výrobní rychlost je výsledkem kombinace elektronického ovládání volby a převodu pohybu na zdvihové mechanizmy. Stroj je uložen v pouzdře. 5. nožů. Kladka vyrovnává pohyb obou platin.3. Spodní prošlup: Platina b je ve své nejvyšší poloze zachycena háčkem d proti elektromagnetu h. 43 Schéma sekce elektronického žakáru 51 . 3. Žakárový stroj má centrální mazání nožové skříně. Změna prošlupu: Platina c je zachycená háčkem e. Vzor rozhoduje o činnosti elektromagnetu. 43): 1. 4. 6. Střída stroje tedy musí být beze zbytku dělitelná počtem nití ve střídě vzoru. Pohybují směrem nahoru a dolů nebo naopak. Modul je umístěn na přístupném místě v rámu stroje. Pokud vzor nevyžaduje činnost magnetu platina c se zachytí v háčku. 2. Spodní prošlup: Nůž g při svém pohybu nahoru zvedá platinu c do polohy proti elektromagnetu. Spodní prošlup: Platiny b a c se ovládají noži g a f. Horní prošlup: Platiny b a c zůstávají zavěšeny na háčcích d a e. elektromagnet háček platina nůž kladka Obr. Popis činnosti elektronického žakárového stroje (obr. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ i velikost použitého vzoru. Pokud není přivedeno elektrické napětí.

Program je přenášen magnetickou páskou s kapacitou pro 53 000 prohozů. Popište funkci elektronického žakáru. Programově řízeným prohýbáním listových pružin dochází k nucenému přesouvání do horní nebo spodní polohy prošlupu. Jaké se používají vačky u vačkového prošlupního ústrojí? 3. Vysvětlete princip dvojzdvižného listového stroje? 6. které jsou uloženy na pevném disku počítače. Kontrolní otázky 1. na kterých jsou připevněny nitěnky. Novinkou elektronického žakárového stroje je žakárový stroj Unished. Jedná se o pozitivní žakárový stroj bez zdvižných šňůr. Vzdálenost od řadnice činí 935 mm. Popište funkci žakárového stroje. 52 . Co je prošlup a jaké jsou hlavní parametry prošlupu? 2.3. což zajišťuje stabilitu a minimalizuje vibrace. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Elektronické ovládání umožňuje žakárovému stroji přesnou synchronizaci s tkacím strojem. Jak souvisí tvar vačky s vazbou? 4. Jaké základní mechanizmy má listový stroj? 5. Základem stroje jsou listové pružiny. 7.

cívka) uloženém v člunku. Existují dva základní systémy (obr. Během této etapy se postupně člověku odebírala fyzická práce a přenášela se na stroj. Obr. 44 Schéma systémů zanášení útku Poznámka Konstrukce bezčlunkových tkacích strojů vychází z vývoje a poptávky po tkacích strojích. Vývoj tkacích strojů je možné charakterizovat čtyřmi etapami: 1. mechanizace – z ručního provazování nití se přešlo na mechanický stav a později na automatické stroje. Bezčlunkové – zásoba útku je na křížové cívce a do prošlupu je zanášena zanašečem (skřipec. 44): Člunkové – útek je navinut na cívkovém tělese (kaneta. médiem (vzduch. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3. voda) nebo setrvačností útku.4 Prohozní mechanizmy Prohozní mechanizmus zajišťuje zanesení útku prošlupem z jedné strany tkaniny na druhou.3. 53 . vytáč. Mechanizmy zanášení útku patří k základním mechanizmům tkacích strojů. jehla).

Člunkový prohoz je charakteristický tím. Pohyb člunku je složitý. způsobuje hluk a otřesy stavu. zatímco útek pouze několik miligramů. může vážit i 1/2 kilogramu. Rozeznáváme klikové prohozní ústrojí a vačkové prohozní ústrojí. Nároky na mechanizmus prohozu jsou proto u člunkových strojů velmi vysoké. 3. 3. Fáze volného letu. Snížením hmotnosti prohozního prvku se snížily nároky na prohozní síly a namáhání mechanizmů. Mechanizmy člunkového prohozu patří svojí konstrukcí mezi balistické. Zmenšování a odlehčování prohozních elementů – z prohozu člunku nejdříve vývoj směřoval k zmenšení a odlehčení prohozního elementu. 3. 54 . Do prošlupu se člunek zanáší prohozním ramenem. Člunek je v jednotlivých tkacích cyklech střídavě prohazován zleva doprava a zprava doleva. náhrada operací automaty. kdy se člunek pohybuje prošlupem a je brzděn třením s osnovou.1 Prohozní mechanizmy člunkových tkacích strojů Prohoz člunku Na tkalcovských stavech uděluje člunku poměrně značnou rychlost (v) prohozní ústrojí. stavu techniky a spotřebou textilií. Člunek je prohozen rychlostí kolem 50 km/h na vzdálenosti cca 0. jednak vzhledem k bidlu z jedné strany na druhou. U člunkových stavů je nezbytné prohodit člunek prošlupem. 2. Prohozní vačka určuje pohyb prohozního ramene. 4. že zásoba útku je uložena v člunku. Dolet do protilehlého člunečníku se zabrzděním člunku. což podstatně zvýšilo výkon tkacích strojů. Zrychlení člunku z klidu na maximální rychlost.2 m a na druhém konci zabrzděn. Člunek má vysokou hmotnost (m). Člunek se pohybuje jednak spolu s bidlem. paprskem. Cílem je sejmout z člověka nejen fyzickou práci. kterou člunek vstupuje do prošlupu.3. Prohoz člunku vyžaduje značné množství energie. které člunku udílí silný ráz a člunek přeletí na druhou stranu tkaniny do člunečníku. Kontinualizace tkacího procesu – snaha o nepřetržitý pohyb při tkaní. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 2. Kontinualizaci přináší víceprošlupní stroje.v2.4. Součásti prohozního ústrojí se opotřebovávají a vyžadují časté seřízení. ale i práci obslužnou i opakující se práci psychickou. Člunek při průletu prošlupem představuje volné těleso vedené pouze paprskem a člunkovou dráhou. Od člunku se přešlo ke skřipci poté ke kapce vody a nakonec k proudu vzduchu. kde se vše opakuje. případně v kontrole kvality nahradit lidské oko CCD kamerou. K naplnění cíle pomáhá využití počítačů k řízení výroby. Všechny jmenované etapy souvisí s vývojem společnosti. Energie spotřebovaná na rozběh zanášecích prvků je dána vztahem E = 1/2 m. Útek je stahován při prohozu z útkové cívky uložené v člunku. na nichž oběh zanašečů i příraz probíhá nepřetržitě. Prohozním ústrojím se otáčivý pohyb klikové hřídele mění v kývavý pohyb prohozních ramen. Zanášení útku člunkem lze rozdělit do těchto fází: 1. tahem útku a odporem vzduchu.

KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Prohozní mechanizmus č lunkového stavu ! U moderních člunkových strojů se výhradně používá mechanizmů se spodním prohozním ramenem. Pro zvýšení brzdného účinku se používají tlumiče. která sleduje zda člunek dolétl správně do člunečníku. U některých stavů s člunkovou záměnou lze použít prohozu libovolného. Natočením prohozního hřídele se přenáší pohyb na prohozní rameno prohozní pákou a táhlem.3. Přímočaré vedení babky zajišťuje kloubový nebo kolébkový mechanizmus. Obr. V zadní části člunečníku je člunek dobrzděn pružinou. který umožňuje nepravidelně střídat směr prohozu. Prohozní rameno s babkou prohazuje člunek prošlupem. 45 Schéma prohozního mechanizmu člunkového tkacího stroje Prohozní vačka působí na kladku upevněnou na prohozní hřídeli. Člunek je zabrzděn v člunečníku. Brzdění člunku Při doletu člunku je nutné člunek zabrzdit. Celé ústrojí je vytvořené z mechanizmu pro zrychlení člunku a ústrojí pro přímé vedení babky. který prohodí člunek v následujícím tkacím cyklu. Stejný mechanizmus je symetricky umístěn i na doletové straně člunku. 55 . kde na člunek působí doletová zarážka. Ústrojí na obrázku pracuje se střídavým prohozem. který pravidelně zanáší útek z jedné a druhé strany stroje.

3. 6. Stroje se zanášením útku mechanickým elementem bez zásoby útku (jehlou. 4. 5. Na člunkových tkacích strojích lze zpracovávat nejrůznější materiály – uhlíková vlákna. Jejich výměna není tak častá. 50 g…………. Záměna barev útku je jednodušší.s-1 skřipec………..s-1 vzduch………. listové nebo žakárové. . Dosahuje se vyšší produktivity práce.. 3. který má zásobu příze pro více než jeden prohoz. 2. prohozní rychlost …………10 m. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Obr.. Největší výhodou člunkových tkacích strojů jsou pevné okraje po obou stranách tkaniny. 56 ...s-1 Snížení prohozních hmot znamená vždy vzrůst prohozní rychlosti.2 Prohozní mechanizmy bezčlunkových tkacích strojů Jak již víte na tkacích strojích se zanáší útek mezi osnovní nitě člunkem. 60 m. Jak je to s tkací rychlostí? S růstem tkací rychlosti se obvykle řeší otázky spojené se snížením hmotnosti pohybujících se částí tkacího stroje. < 1 g…………. Prošlup je nižší a osnovní nitě se méně namáhají. skleněná vlákna. dráty. Hlučnost je nižší. …………. 90 m. 1950.………... 40 m. Zanašeče útku mají menší rozměr. skřipcem) nebo médiem (vodou. 3.. Sledujeme-li prohozní ústrojí stroje. Další výhodou je rozsah zpracovávané jemnosti lineárních útvarů. Zásoba útku je na křížových cívkách. tedy i vyšší výrobnost. směsové příze. hmotnost cca 500 g………….4. Snižuje se pruhovitost tkaniny.s-1 voda…………. 10 g…………. hedvábí apod. Tyto stroje mají následující výhody: 1. vzduchem) označujeme jako tkací stroje.………. sledujme i změnu hmotností prohozních prvků: člunek ………. Vyšší otáčky. kterými jsou obvykle vystřelovací zařízení... . ! Z technologického hlediska mohou bezčlunkové tkací stroje vyrábět tkaniny jednobarevné nebo vícebarevné. Tyto stroje se uplatňují v textilním průmyslu asi od r. 46 Brzdění člunku Do roku 1962 převažovaly člunkové tkací stroje. Mohou mít prošlupní zařízení vačkové. které činí 1 až 3 000 tex.

Vznikají stále častěji chyby ve struktuře a vzhledu. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ - Se zvyšováním tkací rychlosti tkacích strojů je nutné snížit setrvačné síly kývajícího bidla. b1 . Patří to k nevýhodám. kde b je šířka návodu osnovy v paprsku. ! Kraje tkaniny u bezčlunkových tkacích strojů U bezčlunkových tkacích strojů se zanáší vždy jedna délka útku. Zkracuje se však trvání přírazných pulzů.3. Hledají se proto nová řešení ústrojí přírazu. M. V posledních letech se prosazuje příraz pomocí rotačního paprsku. 47 Různé provedení krajů tkanin 57 . - Poznámka: Zvýšená spotřeba útku – na bezčlunkovém tkacím stroji se při jednom prohozu spotřebuje délka útku b1 = b + X [m]. kde T je jemnost útku [tex]. Nepravé kraje lze zpevnit několika způsoby (obr. M je hmotnost návinu na cívce [kg]. V krajích tkaniny je útek ustřižen. Počet cívek C spotřebovaných za směnu (8 h) vypočítáme: C = 8 . Tím vznikají na tkanině kraje. neboť nepravé kraje se musí zpevnit a i tak mají malou pevnost. Dochází ke zhoršení struktury a vzhledu vyráběného zboží. čímž se ztrácí hybnost potřebná k udělení přírazného impulzu a tkací schopnost stroje klesá. zakládáním útku do tkaniny. Výrazněji se zde projevují změny parametrů tkacího procesu především v přechodových oblastech jako je při rozběhu a zastavování stroje. a . zakládáním přídavné nitě zanášení útku ve tvaru vlásenky zatavením útku slepením útku apod. Vyžadují snížení hmoty bidla a zkrácení mečíků. tedy délka třásní na obou stranách tkaniny a délka odstřihovaného odpadu na doletové straně. že dochází k zeslabování stability procesu formování tkaniny. a – otáčky stroje [min-1]. které označujeme jako nepravé. teplota). Obr. T/103. tím i zátěž rámu tkacího stroje a jeho hnacího ústrojí. tvořeného soustavou otáčejících se kruhových lamel s příraznými nosy po obvodu. Sledujeme-li dopady vysokých tkacích rychlostí a nezbytného odlehčování a snižování hmotnosti prohozních a přírazných ústrojí zjistíme. změny dynamiky systému podávání osnovy při dotkávání osnovního válu či změny prostředí (vlhkost. 60 . X je délka útku přečnívající tkaninu. Z důvodů zanášení určité délky útku do prošlupu a z důvodu dalšího zpracování (úpravy) jsou tyto bezčlunkové tkací stroje vybaveny odvíjecím nebo odměřovacím zařízením. 47): perlinkovým provázáním.

ale neodměřují přesně délku potřebnou pro prohoz.přidržovací zařízení 14 . Odvíječe (dávkovače) připravují přízi do zásoby. kterým se útek stáhne z křížové cívky. který má na povrchu spirálovou drážku 8 a ozub 9. 48). a proto se otáčí vyšší rychlostí. Útek se stahuje přes vodič 2. 48). Toto zařízení především snižuje namáhání útkové příze při prohozu a také tím. odměřuje a připravuje potřebnou délku útku k prohozu.snímací kotouč 11 .přítlačné kolečko 6 . do níž se přivádí prohozní médium 15. zatímco snímací kotouč 4 otáčky. prochází dalším vodičem 11 a přidržovacím zařízením 12 a 13. 13 . Základem odměřovacího zařízení je odměřovací kotouč 7. 48 Možnosti snížení namáhání útkové příze Odměřovače útku vytváří zásobu přesně odměřené délky útku pro jeden prohoz (obr. Tento kotouč má převod od hlavní hřídele v poměru 4:1. brzdičku 3. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Přivádění útku na bezčlunkových strojích ! Útek se přivádí z křížových cívek. vytvoří se potřebná zásoba příze a ta se zanáší do prošlupu.útek 2 . V průběhu odměřování útku pro 1 prohoz vykoná odměřovací kotouč 3 otáčky. Odměřovače používáme na tryskových strojích.vodič 7 . Dávkovače mohou být komorové nebo válcového typu (obr.rozváděcí vodič 5 . Za vodičem 6 se útek vede do ozubu 9 odměřovacího kotouče 7. Stále více se používá zařízení pro přípravu útku před prohozem.prohozní médium Obr.spirálová drážka 9 . Ve stejném směru jako odměřovací kotouč 7 se otáčí snímací kotouč 10.odměřovací kotouč 8 .brzdička 4 . Převod od hlavní hřídele stroje na odměřovací kotouč je v poměru 3:1. 1 .zub odměřovacího kotouče 10 . že vytvoření zásoby stažením z křížové cívky probíhá nižší rychlostí než je zanášení útku. Snímací kotouč tedy předběhne kotouč odměřovací o jednu otáčku. Tato zařízení přípravy útku se nazývají dávkovače nebo odměřovače. 58 .vodič 3 . Odměřovací zařízení v průběhu jednoho pracovního cyklu stahuje z křížové cívky 1 útek.trysky 15 .vodič 12. rozváděcí vodič 4 k přítlačnému kolečku 5 a vodiči 6.3. Za ním je veden například do trysky 14.

50 Princip zanášení útku na skřipcovém tkacím stroji Vedení skřipce Vzhledem k tomu. jsou přesazené.4. ! Postup při zanášení útku Útek se stahuje z křížové cívky. musí být v prošlupu veden soustavou vodících lamel (obr. 25g.1 Prohoz skřipce Na tkacích strojích skřipcových je útek zanášen zanašečem = skřipcem. tzv.mechanizmy s jednostranným skřipcem a oboustranným zanášením. proto se prohazuje vyšší rychlostí a skřipcové stroje pracují při vyšších otáčkách. . Hlavní vývoj je spojen s ukládáním útku.mechanizmy s jednostranným skřipcem a jednostranným zanášením (obr. 49 Schéma skřipce Ústrojí pro zanášení skřipcem lze rozdělit dle konstrukce a směru zanášení útku na: .3. 49) má nejen malé rozměry ale i malou hmotnost.mechanizmy s oboustranným skřipcem a oboustranným zanášením. Skřipec při prohozu táhne útek za sebou. Při přírazu lamely klesají pod tkaninu. 50). vytvořené ze dvou částí. že skřipec má malou hmotnost a je prohazován značnou rychlostí. původní 36 g.2. Skřipec je nyní o 30 % lehčí tj. Zajišťují menší namáhání osnovy při vytváření prošlupu. Současné vodící lamely. prochází brzdičkou a napínacím zařízením Pracovní cyklus 59 . . jehož čelisti drží konec útku. 1 – křížová cívka 2 – brzdička 3 – napínač 4 – podavač 5 – nůžky 6 – kleština 7 – lamely-vedení skřipce 8 – skřipec Obr. aby se z nich mohl útek před přírazem vysunout. typu „K“. Skřipec (obr. Zlehčení skřipce se dosáhlo použitím uhlíkových vláken. 50). Lamely jsou upevněny na bidle a před prohozem – při pohybu bidla do zadní polohy – vstupují do prošlupu. 4 1 – těleso skřipce 2 – čelisti skřipce 3 – útek 4 – otevírač Obr. Lamely jsou v horní části otevřené. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3.

Navedení skřipce do pracovní polohy. 16. Tlumení prohozního ústrojí zajišťuje olejový tlumič 15. kdy se využívá energie torzní tyče. vinutou pružinou nebo s prohozem pomocí stlačeného vzduchu. 52 Prohozní ústrojí skřipcového stroje 60 . 1 – torzní tyč 2 – pouzdro 3 – prohozní rameno 4 – prohozní patka 5 – skřipec ve zvedači 6 – otevírač 7 – hřídel 8 – vačková hřídel 9 – kolenová páka 10 – otočný čep 11 – otočné rameno 12 – prohozní vačka 13 – kolénko 14 – kladka 15. 51 Postup při zanášení útku na skřipcovém tkacím stroji Mechanizmy zanášení skřipcem pracují s torzní tyčí (obr. Obr. je znázorněna na obr. g) Založení konců ustřiženého útku do následujícího prošlupu. Torzní tyč je upevněna na rámu stroje v pouzdře 2 a napíná se ramenem 11. táhlem a pákou 9. resp. která se pohání kuželovými koly od hlavní hřídele 7 stroje.16 – hydraulický tlumič Obr. návrat skřipce mimopracovní drahou na stranu prohozu. e) Sevření zaneseného útku u krajů tkaniny. d) Vracení kleštiny směrem k okraji tkaniny na prohozní straně. uvolnění útku ze skřipce. která se napíná (zakrucuje) vačkovým ústrojím. 52). b) Zachycení útku v kleštině skřipce.3. 51) má 7 fází: a). f) Ustřižení zaneseného útku. Skřipec 5 je prohazován ramenem 3 uloženým na torzní tyči 1. Funkce mechanizmu prohazování skřipců. Vačka je na hřídeli 8. Na kladku působí vačka 12. 53. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ ústrojí s jednostranným skřipcem a jednostranným zanášením (obr. c) Prohoz.

Napínání torzní tyče skončí v momentě. energie torzní tyče se uvolní a dojde k prohozu skřipce. že se prohozní rameno natočí do levé krajní polohy. Na všech skřipcových strojích se používají dávkovače nebo odměřovače útku. Zanášení jednou jehlou je nevýhodné. Tím se součásti prolomí. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Napínání torzní tyče a její uvolnění je znázorněno na obr.4. Útek se odebírá z křížové cívky uložené na straně stroje. neboť jehla koná jeden pohyb prošlupem naprázdno a znamená nižší výkon. Barevná záměna je maximálně šestibarevná a je ovládána elektronicky. 53. kdy kladka vačky narazí na výstupek páky. Obr. V této poloze zůstává torzní tyč připravena k prohozu až do okamžiku. Rozdělení jehlových tkacích strojů: Jehlové tkací stroje se zanášením útku Jednou jehlou S předáváním Konce útku Smyčky útku Zanašeče 61 Dvěma jehlami Bez předávání . Otočením vačky se bude páka pohybovat doprava a táhlem se torzní tyč nakroutí tak. Z těchto důvodů je efektivní zanášení se dvěma ohebnými nebo pevnými jehlami.2. Nevýhodou zanášení pevnými jehlami je velká půdorysná šířka a větší hmotnost. 53 Prohozní ústrojí s prohozním ramenem v poloze napínání a uvolnění 3. s předáváním smyčky nebo konce útku.2 Prohoz jehly Na jehlových tkacích strojích je útek zanášený jednou nebo dvěma jehlami pevnými nebo ohebnými. kde je prohozní ústrojí znázorněno v poloze po prohozu a před prohozem. které si předávají konec útku uprostřed prošlupu.3. Na skřipcových tkacích strojích se používá převážně prohozní mechanizmus s torzní tyčí. kdy je táhlo s pákou v jedné přímce. Některé stroje jsou vybaveny systémem brzdiček regulujících napětí útku automaticky v závislosti na úhlu natočení hlavní hřídele.

která je podepřena lištou podobnou člunkové dráze. kterou podává do předávací jehly 5. Nevyžadují v prošlupu vedení. 54 Zanášení dvěma jehlami s předáváním konce útku ! Činnost jehlového tkacího stroje Obr. 1 – křížová cívka 2 – brzdička 3 – útková zarážka 4 – barevná záměna útku 5 – střihací zařízení 6 – předávací jehla 7 – přejímací jehla 8 – oblast předání útku Obr. Sevření útku přejímací jehlou se uvolní v momentě. Útek se odebírá z křížových cívek uložených na levé straně 1 stroje přes brzdičku osnovních nití 2. V případě. Předávací jehla 6 vloží útek do přejímací jehly a uzavře se rozevíračem 3. ovládané vačkami 1. kde dojde k předání konce útku jehlou předávací 5 jehle přejímací 7. elektronickou útkovou zarážku 3 a barevnou záměnu útku 4. že útek zanášejí ohebné pásy jsou vedené v prošlupu soustavou vodících lamel. V průběhu vkládání útku zůstává prošlup otevřený a není žádný kontakt mezi útkem a osnovou. Předávání zajišťují dva rozevírače 3 a 4. kdy dochází k přírazu útku. kde jej převezme jehla pravá a zatáhne jej do prošlupu. Střihacím zařízením 6 je útek odstřižen od kraje tkaniny. Levá jehla zanáší konec útku do středu prošlupu. umístěnými ve střední části tří hřídelí 2 spojenými se dvěma převodovými skříněmi. Předání útku 8 se provádí uprostřed tkaniny. Jehly tuhé jsou tenkostěnné trubky nebo tyče obdélníkového průřezu. Tím je útek spolehlivě 62 . Přejímací jehla 5 dosáhne středu o trochu dříve než předávací jehla a je otevřena rozevíračem 3. Rozevírač 4 poté otevře předávací jehlu a ta uvolní útek. 55 znázorňuje předání útku ve středu tkaniny. 54. která dokončí zanesení útku. Zanesení útku je dokončeno jeho přiražením k čelu tkaniny. Jehly pohání bubnové vačky. Přejímací jehla 5 dokončí prohoz útku a přejímací jehla je současně vytažena z prošlupu. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Podle druhu jehel se tkací stroje jehlové dělí na: • Stroje s jehlami tuhými (pevnými. neboť se jejich hlavice posouvají po osnově a paprsku. Prohoz útku dvěma tuhými jehlami s předáváním konce útku je znázorněný na obr. rapíry) a • Stroje s jehlami ohebnými.3.

Vyrábí se stroje. kinetickým kloubem apod. Velkou předností je snadné a spolehlivé předávání útku jehle. Výhodou je jejich použitelnost. Vznik nestejné délky vkládaného útku a uvolnění útku z čela tkaniny je zcela vyloučeno. 1 – vačky 2 – hřídel 3.3 Prohoz médiem Na tkacích strojích se v tomto případě útek zanáší proudem vzduchu nebo vody. zásobník vzduchu. rozvod vzduchu). Maximální šířka prvního tkacího stroje tím byla omezena na 45 cm. Po zanesení a přírazu útku se útek u kraje tkaniny nůžkami ustřihne. Princip zanášení: na tryskových tkacích strojích je zásoba útku na křížové cívce. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ uzavřen v prošlupu. Rychlost vzduchu je největší na výstupu z trysky a se zvětšující se vzdáleností klesá.prohozní zařízení pro tvorbu paprsku vody (tryska a čerpadlo) nebo vzduchu (tryska.3. Délka útku potřebná pro jeden prohoz se nejprve odměří odměřovacím zařízením. Do prošlupu se útek zanáší proudem vzduchu nebo vody.2. umístěné na levé straně stroje. Útek se navádí přímo do dráhy jehly.rotační odměřovací zařízení a . Ke snížení rozptylu proudu vzduchu se 63 . Použitelnost jehlových tkacích strojů je obdobná jako u skřipcových tkacích strojů. Rychlost vzduchového proudu v otevřeném prošlupu rychle klesá. Tyto stroje se nazývají tryskové tkací stroje. Barevná záměna je až dvanáctibarevná. univerzálnost a rychlost. z něhož se pak odebírá při prohozu. elektronicky řízená. Prohozní ústrojí tryskových tkacích strojů Prohozní ústrojí tryskových strojů tvoří dvě části: . Dnes převažují stroje s ohebnými jehlami s předáváním konce útku uprostřed prošlupu. které umožňují snadno vyměnit jehly tuhé za ohebné. 55 Schéma prohozního ústr. protože vzduch uniká mezerami mezi osnovními nitěmi a zuby paprsku a útek není spolehlivě zanášen.4 – rozevírače 5 – přejímací jehla 6 – předávací jehla Obr. 3. jehlového tkacího stroje s tuhou jehlou (tip-to-tip transfer) Jehlové stroje se velmi rozšířily v textilním průmyslu. Vkládání útku je nezávislé na uzavírání prošlupu. Pohon jehel je realizován ozubeným převodem.4. Rychlost jehly při předání útku je malá. tím je pro předání útku dostatečně dlouhá doba.

µ . 56 Schéma uspořádání tryskového stroje s přifukovacími tryskami Rozptylu vzduchového paprsku se zabrání speciálně upraveným (profilovaným) paprskem (obr. které jsou umístěny v intervalech napříč paprsku. Nůžky k odstřižení útku jsou mimo okraje tkaniny na prohozní straně útku. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ proto používá speciálně tvarovaný paprsek se soustavou pomocných trysek. K napínání útku dochází odsávací hubicí 5 umístěnou na předávací straně útku mimo kraj tkaniny. 56) Útek se stahuje ze dvou křížových cívek odměřovacími válečky konstantní rychlostí a předává dvěma hlavním tryskám 3. ! Činnost tryskového tkacího stroje (obr. Vw – rychlost vzduchu a útkové příze Když ρ µ d l je konstantní.hustota vzduchu µ . Počet přídavných trysek závisí na šířce vyráběné tkaniny. snímač napětí osnovy 9. d – délka a průměr příze Va. 57 Profilovaný paprsek 64 . útková zarážka 11 a osnovní zarážka 12 jsou všechny ovládané hlavním procesorem 1. 57). které vyrovnávají úbytek rychlosti zanášeného útku nebo lamelovým kanálem (konfuzorem). Přídavné trysky s hlavními tryskami jsou ovládány hlavním procesorem 1. kontrola prošlupu 10. Rychlost vkládání útku je udržována přídavnými tryskami 4. Síla působící na útkovou nit lze popsat vztahem: ρ . kde ρ . d .koeficient tření na útku l. při šíři 190 cm bude 28 přídavných trysek – 6 trysek na předávací straně útku s roztečí 37 mm a zbylých 22 Obr. Vzduch se přivádí z regulovatelných ventilů 7 do dvou řízených ventilů 6. který přejímá informace z řídícího terminálu 2.3. l (Va – Vw). kombinovaný účinek přídavných trysek a vzduchového tunelu paprsku. Podávání osnovy 8. 1 – hlavní procesor 2 – řídící terminál 3 – hlavní tryska 4 – přídavné trysky 5 – odsávací hubice 6 – řízený ventil 7 – regulovaný ventil 8 – podávání osnovy 9 – snímač napětí osnovy 10 – kontrola prošlupu 11 – útková zarážka 12 – osnovní zarážka Obr. Prošlupní zařízení je vnitřní pracuje s drážkovými vačkami. Např. zůstává na hodnotě Va. který plní stejnou funkci jako konfuzor.

Pneumatické a hydraulické tkací stroje umožňují použítí všech typů prošlupních zařízení včetně žakárového stroje. kepr 2/1 do max. 58) s prošlupními lamelami s klínovitým zářezem pro osnovní nitě a otvorem pro prohoz útku. Umožňují osmibarevnou záměnu útku. listovým brdem a paprskem. Lamela pro příraz útku je uspořádána uprostřed mezi prošlupními lamelami. Šikmá rovina je výhodná z hlediska obsluhy. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ trysek umístěných s roztečí 77 mm. Osnova se vede z osnovního válu. kde se dříve výhradně používaly jehlové a skřipcové tkací stroje. Stroje naší výroby se vyznačují šikmým uspořádáním tkací roviny. Na pneumatických strojích lze vyrábět froté tkaniny a také se začínají uplatňovat ve výrobě technických tkanin. 086 sekund. Tkanina se odvádí přes prsník.3 Víceprošlupní tkací stroje Na víceprošlupních tkacích strojích se současně vytváří několik prošlupů najednou. který vznikl zdokonalením patentu podaného již v roce 1955 firmou Gentilini.4. U vodních tryskových stavů je kromě lisovacího válce prsník – dutá trubka se štěrbinou. Technické parametry stroje: Výkon v metrech zaneseného útku: Způsob prohozu útku: Paprsková šířka: Vazba: Dostava osnovy: Rozsah délkové hmotnosti příze: Kraje tkaniny: Průměr osnovního válu: Doba výměny osnovního válu: Zbožový vál: 5000m/min nízkotlaký vzduchový současně ve více prošlupech 190 cm plátno.3. mezi napínacími tyčemi a navíjí se na zbožový vál. Konkurují v sortimentu. Z trubky se odsává vzduch a strhává s sebou z tkaniny vodu. Osnova se vede přes pevnou svůrku a odpruženou svůrku do tkací roviny. Při rychlosti tkacího stroje 700 útků za minutu proběhne zanášení útku za 0. protože umožňuje přehled po osnově a snadné navádění přetržených nití. který tvoří pevně nebo otočně uložená trubka. V současné době došlo k uplatnění víceprošlupního stroje. 3. U hydraulických tkacích strojů se používá maximálně dvoubarevná záměna útku. jehož výkon je mnohonásobně vyšší než u dosavadních nejvýkonnějších strojů. 1995. který je uložen vzadu nad zbožovým válem. vede se kolem přítlačného válce. 32 nití/cm 15 až 60 tex zpevněné perlinkovou vazbou 1 600 mm 15 – 20 minut velkonábal Prošlupy jsou vytvořeny na tkacím rotoru (obr. Za prsníkem je tkanina odtahována tažným válcem. 65 . kde prochází lamelami osnovní zarážky. Známý švýcarský výrobce tkacích strojů Sulzer Rüti seznámil veřejnost s novým tkacím strojem s typovým označením M 8 300 v r.

Jaké jsou výhody a nevýhody tryskových prohozů? 9. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 1–prohozní lamela 2–přírazná lamela Obr. Který mechanizmus prohozu je nejpoužívanější u skřipcových tkacích strojů? 6. 2. nízkotlakým vzduchem. Kontrolní otázky 1. Jaké jsou fáze skřipcového prohozu? 5. 58 Schéma uspořádání víceprošlupního tkacího stroje Současný prohoz více útků se provádí ve čtyřech prošlupech současně. rychlostí 20 až 25 m/s (u jednoprošlupních vzduchových tkacích strojů 70 m/s). Většinu pohonů realizují individuální pohony s elektronickým řízením a synchronizací. ke tkacímu rotoru se přivádí klimatizovaný vzduch. 10. Zbožový vál až do průměru 2 000 mm je umístěn mimo nebo pod strojem. Podstatně se snížily vibrace. Ze kterých funkčních celků se skládá člunkový prohozní mechanizmus? 4. Textilní prach vznikající ve tkacích mechanizmech se odsává. Prohozní mechanizmy tkacích strojů.3. Přetrhy útku na útkových cívkách v části před prohozním zařízením se odstraňují automaticky. 11. Jaké jsou výhody jehlových tkacích strojů? 8. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých způsobů zanášení útku? 66 . Okamžitý stav – přetrhy osnovy nebo útku – se za provozu zobrazuje na obrazovce. Jak rozdělujeme jehlové tkací stroje? 7. Jaké jsou fáze člunkového prohozu? 3. Princip zanášení útku u víceprošlupních tkacích strojů. Uveďte princip tryskového prohozu.

3. Kolem čepů kýve celé bidlo dopředu a dozadu. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ 3. Je nezbytné. 59 Příraz v otevřeném a uzavřeném prošlupu Zatkaný útek je nutné přirazit dostatečně silně. Části bidla Bidlo se skládá ze dvou mečíků. 60. Bidlem pohybuje kliková hřídel stroje. avšak bez nárazů. pravého a levého. Čím vyšší mají být otáčky stroje. Horní vazba paprsku je upevněna ve víku paprsku neboli slupce. prohozního ústrojí a z ústrojí útkové záměny. který se do prošlupu zanese prohozním mechanizmem. 67 . které mohou být uspořádané v postranicích stroje. Dolní konce mečíků jsou uloženy na čepech bidla. se musí přemístit k čelu tkaniny. 60). Příraz lze provést při uzavřeném nebo otevřeném prošlupu (obr. Celkový zdvih bidla má být co nejmenší. obr. Na průběh pohybu bidla (CD) má vliv poměr délky kliky (AB) k délce ojnice (BC) a poloha klikové hřídele vzhledem k bidlu (AD). Zlepší se tím kinematické podmínky provozu tkacího stroje a zmenší opotřebování nití oděrem o paprsek. tím kratší musí být klidová poloha bidla v úvratích a tím rovnoměrněji se musí bidlo pohybovat. ! Obr. Útek. Otáčením klikové hřídele tkacího stroje dostává bidlo nucený kývavý pohyb.5 MECHANIZMUS PŘÍRAZU Ústrojí k zanášení a přírazu útku se skládá z bidla. Na klikách jsou nasazeny ojnice. 59). Mečíky nesou člunkovou dráhu s drážkou pro uložení paprsku (obr. Nedodržení této podmínky zvyšuje namáhání mechanizmu pro pohyb bidla a tím i jeho opotřebení. aby se bidlo pohybovalo ze zadní úvrati do přední a zpět co nejplynuleji.

Vždy však musí nit hladce projít zubem paprsku. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Obr. 48 a 50. je nutné přepočíst šíři návodu. mezer a zubů. tím lepší je vzhled tkaniny. Návod 4 nití do zubu. 68 . Příklad 2: Celkový počet nití je 4000. 60 Schéma uspořádání přírazného mechanizmu Paprsek Úkolem paprsku je udržovat osnovní nitě v určitých vzdálenostech od sebe. 10 Číslo paprsku = = = 36. Číslo paprsku se vypočítá z celkového počtu nití osnovy. Hustota paprsku se označuje číslem. zvyšuje se však i tření osnovy o paprsek.6 = 190. 47. 1x6 nití a 2x5 nití do zubu paprsku. 10 Číslo paprsku = = 47. 4 000 . 180 Normalizovaná čísla jsou 45. Na návod má vliv namáhání osnovy oděrem. Poznámka – Výpočet paprsku Příklad 1: Má se tkát osnova s 2600 nitěmi. 4 Nejbližší normalizované číslo paprsku je 36. změní se šíře na: 180 .4 cm 45 paprsek číslo 50 dává šíři 180 . Celkový počet nití x 10 2 600 .6 = 171. Použijeme-li paprsku číslo 45. 47. hloubkou brda a výškou prošlupu. a tím i na její hmotnost a ostatní vlastnosti.3 cm 50 Z příkladu je zřejmý vliv čísla paprsku na šíři tkaniny. které udává počet zubů na 10 cm a je obvykle vyraženo na sloupku paprsku. V 6 zubech bude 28 nití. čísle příze a často i na vazbě. Paprsek se skládá ze třtin. Čím jemnější je paprsek. tím hustší musí být paprsek. Návod 3x4 niti.3. ze šíře osnovy v paprsku a z návodu nití do paprsku. Při volbě jiného čísla paprsku než čísla vypočítaného se musí postupovat velmi opatrně. Návod nití do paprsku závisí na dostavě. Je-li však rozdíl mezi vypočteným číslem a normalizovaným číslem příliš velký. Čím více je v osnově nití. Paprsky jsou normalizované. Délka třtin a tím i výška paprsku je určena výškou zanašeče. neboť tím ovlivňujeme hmotnost režné tkaniny i její vlastnosti při úpravě. navedená v šíři 180 cm.1 Šířka návodu x návod 180 . šířka 180 cm. vést zanašeč a přirážet zatkaný útek k čelu tkaniny.6 28 . Vzdálenost třtin od sebe je dána počtem a tloušťkou osnovních nití. 6 .

Paprskem umístěným na bidle. oddaluje se i poslední přiražený útek. které způsobují namáhání nití při tkaní. ani určitý počet předcházejících již zatkaných útků.Vede osnovní nitě. čím jsou útky dále od čela tkaniny. Jak se změní dostava při šíři 190 cm? 216 .3.Rotačním lamelovým paprskem (víceprošlupní tkací stroj ). tj. Při tkaní většiny tkanin je napětí nití způsobené přírazem vyšší než napětí při tvoření prošlupu. Vlastní příraz útku se provádí paprskem. Přírazem se zatkaný útek přitlačuje k ostatním útkům.U člunkových a některých bezčlunkových strojů vede člunek nebo zanašeč společně s dalšími vodícími elementy prošlupem. které mají nestabilní polohu. nemusí zaujímat definitivní polohu ve tkanině. Toto oddálení útků je tím menší. . Dostava tkaniny se tlakem paprsku může zvětšit. 4 . označujeme jako vrat čela tkaniny. p.Přiráží nově zanesený útek. Přiražený útek. tvořit tzv. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ Příklad 3: Dostava tkaniny šíře 180 cm je 216 útků na 10 cm. o kterou se vrátí čelo tkaniny po oddálení paprsku z přední úvrati. .Ojehleným kolečkem (kruhové tkací stroje).1 .n 10 Podle prvního příkladu : 36. . . přírazový pruh. K usnadnění přírazu vede i změna přírazového úhlu. Samotný příraz útku lze provést několika způsoby: . 61 Vačkový přírazný mechanizmus 69 . Určitý počet útků na čele tkaniny. Vzdálenost. Při oddálení paprsku od čela tkaniny se mohou útky opět od sebe oddálit. 180 = 204 útků na 10 cm 190 Celkový počet nití se vypočítá podle vzorce: Číslo paprsku x návod x šíře =c. úhlu. Útek je paprskem přirážen k ostatním již zatkaným útkům. . jsou hlavními činiteli.Samotným zanašečem. který má na tkacím stroji tyto funkce: . který svírá paprsek v přírazu s tkaninou. Obr. 180 = 2 600 nití 10 ! Příraz útku Příraz útku a tvoření prošlupu. mohou způsobit pruhovitost.

Vačkové přírazné mechanizmy (obr. 70 . které pracují při prohozu s bidlem zastaveným v zadní úvrati. které nesou útky. jemností. Mečíky bidla nesou člunkovou dráhu a paprsek. 4. Ojnice koná obecný pohyb. Důvodem je snaha rovnoměrného rozložení nestejnoměrných útků.člunečníky. Jaký význam má přírazný mechanizmus? Jaké funkce plní na stavu paprsek? Co rozumíme číslem paprsku a jak jej vypočítáme? Jaké jsou požadavky na přírazný mechanizmus? Jak rozdělujeme mechanizmy přírazu? Jakou zvláštnost má použití vačkových mechanizmů? Co je přírazový pruh a vrat? 3. nestejnoměrností příze a dosažení lepšího vzhledu tkaniny. které řídí činnost záměny. Záměna umožní střídání člunků s útky různé barvy nebo druhu příze. U člunkových stavů lze měnit útkovou cívku nebo člunek (člunková záměna). 7. S bidlem je hlavní hřídel spojena klikou a ojnicí. Střídání útků zajišťuje zařízení označované útková záměna u bezčlunkových tkacích strojů a člunková záměna u člunkových tkacích strojů. Tvar vačky snímají kladky a jejich pohyb se přenáší na mečík bidla. Tvarem vačky se dosáhne potřebné klidové polohy pro prohoz. 6.6 Vzorování útkem Jedním ze způsobů vzorování tkaniny je použití různých útků ve tkanině. vačkového mechanizmu nebo speciálního mechanizmu. KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ K pohonu bidla se používá čtyř nebo šestičlenného mechanizmu. 3. Kontrolní otázky 1. U tkacích strojů pro výrobu těžkých bytových textilií se používá šestičlenného kloubového mechanizmu. . a tím vytvoření tkaného vzoru. Pohon čtyřčlenného kloubového mechanizmus je odvozený od hlavní klikové hřídele. Člunkové záměny tvoří tyto mechanizmy: . 61) se používají u bezčlunkových tkacích strojů. je k tomu zapotřebí útkové člunkové záměny. Poznámka Má-li se tkát více než jedním člunkem u člunkových tkacích stavů.rozvodové ústrojí. jímž se mění rotace kliky na výkyv bidla. který zajišťuje za jednu otáčku hlavní hřídele dvojitý příraz.ovládací ústrojí. zákrutem apod.3. Klika koná rotační pohyb určený otáčkami hlavní hřídele. 2. která se tká se třemi nebo i více člunky. Útky se mohou od sebe lišit barvou. Záměna umožňuje jejich střídání. 5. které podle impulzů řídícího ústrojí nastaví určitý člunek proti člunkové dráze a . Často se však používá člunkové záměny i při tkaní jednou barvou.

3.

KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ

Podle počtu člunečníků rozlišujeme záměny jednostranné nebo oboustranné. Podle počtu skříněk ve člunečníku rozeznáváme dvou, čtyř, pěti nebo šestiskříňkové záměny. Podle možnosti pohybu člunečníku rozeznáváme člunečníky omezené, u nichž se člunečník může pohybovat pouze např. o jednu skříňku nebo libovolné. Hnací mechanizmus může být excentrový nebo klikový. Člunečníky mohou být otočné, stoupací nebo posuvné.
Hackingova záměna

K nejstarším záměnám patří pro svou jednoduchost stále používaná záměna Hackingova (obr. 62). Pro čtyřskříňkový člunečník má dva excentry, malý e a velký E, uložené na sobě. Na velkém excentru je objímka s táhlem, která pákou ovládá stoupací člunečník. Malý excentr zvedá člunečník o jednu skříňku, velký o dvě skříňky. Poloha excentrů pro jednotlivé skříňky je znázorněna na obr. 62. Záměna se řídí samostatnými kartami nebo pákovými převody od záložních platin listového nebo žakárového stroje. Excentry se natáčejí nezakreslenými ozubenými koly.

Obr. 62 Hackingova člunková záměna

Pohon člunkové záměny je různý a závisí na výrobci. Nejrozšířenější pohon je Hackingova záměna. Jejím základem jsou dva nestejně veliké excentry. Excentr malého průměru je pevně uložený na hřídeli. Velký má dvojnásobný zdvih a je otočně uložený na malém excentru. Vzájemná poloha obou excentrů určuje, který člunečník je ve tkací rovině. Pohyby obou excentrů se sčítají nebo odečítají a výsledný pohyb se přenáší na objímku táhla. Táhlo 1 je spojeno s jednoramennou pákou 2, která ovládá tyč člunečníku 3. Excentr malého průměru provádí změnu o jednu skříňku, excentr velkého průměru o 2 skříňky. Je-li proti člunkové dráze nastavena 1 skříňka, směřují oba excentry dolů (poloha a). Natočí-li se pouze malý excentr o půl otáčky nahoru, zvedne s sebou i excentr velkého průměru a člunečník se zvedne o 1 skříňku. Proti člunkové dráze se nastaví druhá skříňka (poloha b). Stojí-li však excentr malého průměr a velký se otočí o 1/2 otáčky nahoru, zvedne člunečník o dvě skříňky, tj. do pracovní polohy se přivede 3. skříňka (poloha c). Pro nastavení 4. skříňky (poloha d) se musí natočit oba excentry, jejich pohyby se sčítají. Porovnáním jednotlivých poloh excentrů zjistíme, že: - natočením excentru malého průměru nastane záměna buď z 1 skříňky na druhou nebo ze třetí na čtvrtou a naopak, - natočí-li se pouze velký excentr, zamění se buď 1. skříňka za 3. nebo 2. za 4. a naopak, - natočí-li se oba dva excentry, zamění se buď 1. skříňka za 4 (pohyby se sčítají) nebo ze 2. na 3. (pohyby se odečítají) a naopak.

71

3.

KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ

Automatické tkací stroje mají záměny pouze stoupací, převážně jednostranné s libovolným pořadím prohazovaných člunků. Řídící mechanizmus pracuje podle barevného vzoru, určeného vazbou. Ústrojí může být samostatné nebo se použije platin listového i žakárového stroje, vyčleněných pro funkci záměny.
Ú t k o v á z á m ě n a na b e z č l u n k o v ý c h t k a c í c h s t r o j í c h

Na bezčlunkových tkacích strojích se používá barevných záměn s podavači, které přivádějí útek z cívek do zanašeče. Na rozdíl od člunkových záměn zde většinou neomezují pracovní rychlost tkacích strojů. Na bezčlunkových tkacích strojích se útková záměna skládá z malé cívečnice (křížové cívky s různými nitěmi), z vlastního mechanizmu záměny a pohonu. Tato záměna se běžně používá na skřipcových a jehlových tkacích strojích. U tryskových tkacích strojů je navíc výměnné odměřovací zařízení a trysky.
Útková barevná záměna na skřipcových strojích U skřipcových tkacích strojů jsou skřipce s různými útky uloženy na obloukovém segmentu. Funkce záměny se řídí buď kartovým pásem nebo řetězem s různě vysokými články, samostatným řídícím kartovým ústrojím s kartovým pásem nebo kartami listového stroje. Příklad čtyřbarevné útkové záměny je znázorněn na obr. 63. Útek je skřipci 1 předkládán čtyřmi podavači 2 posuvně uloženými v drážkách segmentu záměny 3. Podavače útku pro jednotlivé barvy jsou označeny a, b, c, d. Segment záměny má válcový tvar a představuje se ozubeným segmentem 4, uloženým na hřídeli 5. Hřídel má na zadním konci rameno 6, na které působí články řídícího řetězu 7. Přítlak ramena 6 k řídícímu řetězu zajišťuje pružina 8. Vyšší nebo nižší výstupek článku způsobí natočení hřídele 5, a tím i nastavení podavače útku s žádanou barvou proti skřipci. Řídící řetěz se pravidelně posouvá pomocí ozubených kol 9, 10, maltézského kříže 11 a kotouče 12 s čepy 13. U současných strojů je barevná záměna ovládaná krokovým motorem řízeným programem od mikroprocesoru.

1 – skřipec 2 – podávače 3 – drážky segmentu záměny 4 – ozubený segment záměny 5 – hřídel 6 – rameno hřídele 7 – řídící řetěz 8 – pružina 9,10 – ozubená kola

Obr. 63 Čtyřbarevná útková záměna skřipcového tkacího stroje

Na jehlových strojích se útek zavádí přímo do dráhy jehly tzv. podavači útku .

72

3.

KAPITOLA – MECHANIZMY TKACÍCH STROJŮ

3.7 Výkony vybraných tkacích strojů
O vývoji tkací techniky svědčí neustálé zdokonalování výrobních principů, vyvíjení nových principů a zvyšování výkonů strojů. Porovnáním dosaženích výkonů tkacích strojů v posledních čtyřech letech zjistíme, že u víceprošlupních strojů se zvýšil útkový výkon o 1890 m.min-1, u pneumatických tryskových strojů o 332 m.min-1, u hydraulických tkacích strojů o 390m.min-1. U jehlových tkacích strojů o 85 m.min-1 a u skřipcových tkacích strojů o 30 m.min-1. V současné době se pohybuje útkový výkon tkacích strojů v rozmezí jak uvádím v následující tabulce.
Maximální výkony vybraných tkacích strojů (r. 1999) Víceprošlupní tkací stroje Výrobce Typové označení Útkový výkon [m.min-1] SULZER TEXTIL M 8300 6 088 Pneumatické tkací stroje TSUDAKOMA ZAX-190-2C-4S 3 222 PICANOL Omni-4-P 380 2 721 DORNIER LWV 8/J 2 520 TOYODA JA2S-390DE 2 340 SOMET/SUL. TEST CLIPPER 3400/25200 2 363/2900 Hydraulické tkací stroje TOYODA LW1F-190CS-EF-602 2 890 TSUDAKOMA ZW405C-190-1C-4S 2 720 TRUSTFIN CZECHO 190 1 183 Jehlové tkací stroje SOMET Super excel HTP 3600 1 505 VAMATEX Leonardo h 3200 1 440 PICANOL Gamma –4-R 340 1 372 SULZER TEXTIL G6300 B200 N8 SP20 1 330 Skřipcové tkací stroje SULZER TEXTIL P 7300 B390 N2 EP R D1 1 400 TEXTILMASH STB U2 220 D 1 080 Poznámka: pracovní šíře tkacích strojů skřipcových, pneumatických a hydraulických se pohybují od 170 do 190 cm. Jehlové tkací stroje se vyrábí v pracovní šíři max 360 cm.

Kontrolní otázky 1. Vysvětlete význam člunkových záměn. 2. Které jsou funkční celky záměn? 3. Vysvětlete funkci Hackingovy záměny. 4. Čím je řízena činnost záměny? 5. Jak se provádí útková záměna u bezčlunkových tkacích strojů?

73

zařízení pro sběr a zpracování informací.4. 64 Oblasti automatické kontroly funkce tkacího stroje 4. útkovou zarážku. ochranné kryty. když má obsluha ruce u paprsku). Odchylky struktury tkaniny v důsledku změn parametrů tkacího procesu vyplývají z rovnováhy vnějších a vnitřních sil a deformací ve tkanině a ze změn rovnovážného stavu způsobených seřízením tkacího stroje. optická závora (nelze spustit stroj. pojistky. . ! Obr. osnovní zarážku. komfortu obsluhy více než produktivitě tkacího stroje. KAPITOLA – KONTROLA A ŘÍZENÍ TKACÍCH STROJŮ • • • Bezpečnostní a pomocná zařízení tkacích strojů Kontrola kvality tkanin Maximální výkony tkacích strojů Se zvyšováním rychlosti tkacích strojů dochází ke zhoršení struktury a vzhledu vyráběného zboží. Na obr. hledač útku.1 Bezpečnostní a pomocná zařízení tkacích strojů K bezpečnostním a pomocným zařízením tkacích strojů řadíme: člunkovou. změny podávání osnovy při dotkávání osnovního válu atp. relaxační pruhy. rozpínky. samovolné pruhy atp. 64 je znázorněné schéma míst automatické kontroly funkce tkacího stroje. světelnou signalizaci. případně skřipcovou zarážku. Proto se zvyšuje pozornost setkatelnosti tkanin. počítadla otáček. KAPITOLA – KONTROLA A ŘÍZENÍ TKACÍCH STROJŮ 4. Výrazněji se zde projevují změny parametrů tkacího procesu především v přechodových oblastech jakými je rozběh a zastavení stroje. Vznikají stále častěji rozběhové pruhy. Proto je nutné věnovat zvýšenou pozornost kontrole tkacího procesu.

rovněž i registrace otáček klikové hřídele (počet zanášených útků). 65 Schéma kontroly centrálním procesorem u skřipcových tkacích strojů 75 . Pracovníci tkalcovny jsou tak stále informováni o průběhu výrobního procesu. Útkové zarážky slouží k zastavení stroje při přetrhu útku. měření utkané délky tkaniny. které snímá údaje o činnosti zarážek a počítadel. Nejúčinnější jsou zarážky středové. Zarážky mohou být oboustranné nebo středové. Kontrola popouštění osnovy a navíjení tkaniny Kontrola popouštění a navíjení tkaniny je dnes samozřejmostí.4. Zařízení pro sběr dat a zpracování informací ! Moderní tkalcovny jsou vybaveny zařízením. Světelná signalizace Signalizace různobarevnými světly usnadňuje určení poruchy. Například při dvoubarevné signalizaci udává jedno ze světel poruchu v osnově. Převážně se používají elektromagnetické a elektrooptické zarážky. zaznamenává je a samočinně zpracovává do přehledů. měření napětí osnovních nití. KAPITOLA – KONTROLA A ŘÍZENÍ TKACÍCH STROJŮ Zarážky Úkolem zarážek je zastavit stroj v případě takové závady. které zastavují stav před přírazem. optickoelektrické. kontrola útku při prohozu atp. Pádem lamely při přetrhu osnovní nitě se uvede do činnosti mechanizmus zarážky. Mohou být lamelové. Obr. Dnes je většina strojů vybavena systémem automatického vypárání chybně zatkaného útku při nedoletu nebo přetrhu útkové nitě. která by mohla ohrozit kvalitu vyráběné tkaniny nebo poškodit mechanizmus stroje. Osnovní zarážky zastavují stroj při přetrhu osnovní nitě. Lamely jsou navlečeny na jednotlivých osnovních nitích v prostoru mezi osnovní svůrkou a brdem . který stav zastaví. jestliže se stroj zastavil. elektrické. druhé v útku.

kde byl též uveden rejstřík možných vad. která obsahuje názvy. nejsou na stroji patrné. Ve směrnicích se uvádí způsob. Jednotlivé vady se zaznamenávaly do průvodky kusů tkaniny. Kontrola po tkaní – často se kontrola prováděla po vyjmutí tkaniny ze stroje předběžnou kontrolou. Postupem doby se zdokonalují kontrolní a zabezpečovací mechanizmy tkacích strojů. aby jeho výrobky byly co nejkvalitnější. Technická kontrola se obvykle provádí jako kontrola mezioperační a kontrola výstupní. při vzniku celokusové chyby. Technická kontrola výroby Systém kontroly se mění podle druhu tkaniny. případně použití nesprávného útku. Mezioperační kontrola – se zaměřovala na dodržování konstrukčně technologických parametrů výrobků a na předcházení vzhledových vad. Vady tkanin ! Hlavním podkladem pro kontrolu kvality je norma. nebo při hromadném výskytu chyb. šířka hotové tkaniny a hustota útků. Kontrola se provádí podle podnikových směrnic a výrobních předpisů. Měřila se šířka návodu v paprsku. který se vkládal pod rozpínku. např. tzv. která vzniká z nejrůznějších důvodů a je stále předmětem výzkumné činnosti. Pro kontrolu tkanin se používaly speciální stoly s dobrým osvětlením. 4. Proto se každý podnik snaží. • Kontrola při tkaní . Podle příčiny vzniku je možné vady tkanin rozdělit na vady vznikající při přípravě materiálu ke tkaní. Účelem předběžné kontroly bylo zajistit rychlé provedení nápravných opatření. podle strojního vybavení a velikosti podniku. Při jakékoliv závadě se chyba označila na tkanině často reklamačním lístkem. při nesprávném seřízení nebo nedokonalé funkci stroje. 2 Kontrola kvality tkanin Každé zhoršení kvality tkanin má ekonomické důsledky. • Kontrola před tkaním – po založení tkacího stroje osnovou. jak znázorňuje obr. Chyby v návodu osnovních nití nebo v pořadí prohozů.v průběhu tkaní se tkaniny na strojích stále kontrolovaly. zkontroloval se návod osnovních nití. 76 . rozsah a četnost kontrol pro jednotlivé operace. Kontrolu prováděla tkadlena a seřizovač. Zvláštní pozornost se věnovala krajům tkaniny. Nejčastější problémy jsou s pruhovitostí tkanin. Výsledky se zaznamenávaly v kusovém lístku. Byly většinou vybaveny ústrojím pro pohyb tkaniny vpřed i vzad a měřidlem délky tkaniny. dostavy a u pestře tkaných tkanin pořadí barev útků. popisy a příčiny vzniku vad. V průběhu výroby se provádí technická kontrola výroby. • Výstupní kontrola – tato kontrola měla dvojí význam: a) předcházet vadám u dalších kusů z téhož stroje. průvodce.4. b) klasifikovat zboží pro odběratele výslednou volbou jakosti. Při následující kontrole se ověřilo. jak byla závada odstraněna. Byl-li nutný zásah seřizovače. zapsala se závada do knihy oprav. KAPITOLA – KONTROLA A ŘÍZENÍ TKACÍCH STROJŮ Kontrola tkacího procesu jako systému může být prováděna centrálním procesorem. 65. zatkání a vyvázání všech přetržených osnovních nití se utkalo několik centimetrů tkaniny.

Jejich výhodou je. které umožňují sledovat vady ve tkanině již během tkaní.min-1.4.06 0. řez tkaninou. která snímá tkaninu v celé šíři a ve zvětšeném měřítku zobrazuje na monitoru. Údaje je možné získat i vytištěné. líc a rub tkaniny. na jakém tkacím stroji lze uvedenou tkaninu vyrobit. směr osnovy a útku. Jsou vyvinuty různé druhy čidel. což zatím neumožňuje tak velké a rychlé rozšíření. Kontrola textilie je však obtížnější vzhledem k velkému množství druhů vazeb a barev. které jsou základem zdokonalovaných elektronických zařízení pro zjišťování vzhledových vad na plošných textiliích Automatická kontrola textilií ! Automatická kontrola byla nejdříve zavedena ve výrobě papírů a fólií. papír při rychlosti 360 m.83 6. Systémy využívají CCD kamer či laserů a registrují chyby větší než 0. dostavu tkaniny po osnově a útku. Uveďte oblasti kontroly funkce tkacího stroje.06 Konec výroby: Klasifikace Počet chyb Celková délka chyb: Délka chyby [mm] 42 124 6 14 Šířka chyby [mm] 35 9 1225 3 Kontrolní otázky 1. Elektronická zařízení jsou nákladná.1 mm. Systém umožňuje sledovat vady ve tkanině způsobené nekvalitní přízí a vady vzniklé během tkaní. Vysvětli funkci zarážek na tkacím stroji. setkání osnovy a útku. KAPITOLA – KONTROLA A ŘÍZENÍ TKACÍCH STROJŮ Podstatou klasifikace tkanin je stále přípustný počet vad na určitou délku tkaniny. 77 . rozpis snovaného vzoru. Dnes se kontrolní systémy zavádějí do praxe velmi rychle. 2.25 21. že zaznamenávají téměř 100 % chyb a dokonce určí jejich umístění. Schéma údajů elektronického kontrolního systému zobrazuje následující tabulka. Systémy kontrolují např. Na prsníku tkacího stroje je umístěna kamera. Světelný bod o průměru 2 mm přebíhá napříč pásem papíru s frekvencí 3 000 řádků za sekundu. 3. Co rozumíme kvalitou tkaniny a jakým způsobem ji kontrolujeme? Úkol Na předloženém vzorku tkaniny proveďte rozbor tkaniny – určete vazbu tkaniny. Poznámka Novinkou jsou metody. Kontrola tkanin probíhá dnes automaticky. Datum: Zahájení výroby: Průměrná šířka: Minimální šířka: Maximální šířka: Chyby Počet 1 2 3 4 Typ Plošná Vertikální Horizontální Skvrna Začátek[m] 0.

5.1 Stavy na dvojité plyše Dvojitým plyšem nazýváme dvě současně nad sebou tkané tkaniny spojené vlasovou osnovou. 66 Výroba dvojplyšů . Nejpoužívanější speciální stavy jsou: ! na dvojité plyše. speciálních zařízení umožňujících výrobu tkanin s efekty.) Speciální stavy mají vedle obvyklých ústrojí ještě jedno nebo více zvláštních. smyčkové.5. 1 – základní osnova 2 – základní osnova 3 – osnova vlasová 4 – listy 5 – paprsek 6 – vrchní tkanina 7 – spodní tkanina 8 – nůž 9 – bidlo 10 – horní prošlup 11 – dolní prošlup 12 – tkací listy 13 – stůl pro vedení 14 – příčka 15– stůl pro vedení nože 16 – nožové šoupátko 17 – nůž 18 – odváděné tkaniny Obr. stuhařské. Tkanina se skládá z osnovy základní (vazní) a osnovy vlasové (obr. prutové. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY 5. Základní osnova tvoří s útkem vlastní vrchní a spodní tkaninu. 66). druhá do tkaniny spodní. ale zpravidla se používají vály dva. Může být navinuta na jediném vále. Tkaniny se od sebe oddělují nožem přímo na stavu. perlinkové. monofil atd. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY • • • • • • • Stavy na dvojité plyše Stavy prutové Stavy smyčkové Stavy na výrobu perlinkových tkanin Stavy kruhové Stavy stuhařské Stavy pro technické tkaniny (dráty. Z obou válů se vždy polovina osnovy odvádí do tkaniny vrchní.

třetí list je dole. astrachány). a spodní. U jednoduchých tkanin může být navedena do speciálního listu nejblíže u paprsku spolu s osnovou výplňkovou.2 Stavy prutové Na prutových stavech se tkají tkaniny s vlasem taženým nebo řezaným – plyšové koberce. nábytkové a dekorační tkaniny (tapestry. Nitěnky třetího listu jsou zhotoveny tak. které leží nad výplňkovou osnovou. avšak vlasová osnova se zvedá o výšku horního prošlupu výše než výplňková.li na konci prutu nožík. spodní pro zanesení útku a vrchní pro prut. přes které převazuje vlasová osnova. je vysoké 80-100 mm a jsou v něm navedené nitě osnovy výplňkové. vedené po stranách stavu kolem kotoučů. jeden spodní a jeden prut. Jeden z kotoučů dostává vratný pohyb od ozubeného segmentu vykyvovaného klikovým mechanizmem. Osnova výplňková i vlasová se zvedají v tomto případě současně. Je. epinglé) a také tkaniny napodobující kožešiny (krymry. střídá-li se jeden útek vrchní. střídají-li se dva útky vrchní. Útky rozlišujeme vrchní. Tkanina může být tříútková. Při tkaní se při zanášení spodního útku vytváří dva prošlupy. buklé. vlasovou a u velvetů ještě výplňkovou. druhý se zvedne do střední prošlupní roviny a list třetí se zvedne tak. že osnova výplňková je uprostřed a osnova vlasová nahoře. který pojíždí zleva doprava a zpět v průběhu jedné otáčky klikové hřídele stavu. Stůl pro vedení nožového šoupátka má trojúhelníkový profil s rybinovitou drážkou. které leží pod touto osnovou. 5. Po zatkání se pruty vytáhnou a na povrchu zůstanou smyčky. Vlasová osnova je u vzorovaných tkanin vedena z cívečnice a navedena do žakárového brda. Prutové stavy jsou těžké dvouhřídelové stavy se speciálním zařízením k zatkávání prutů. tj. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY Hotová tkanina se na stavu rozřezává nožem. Vrchní očko pro vlasové nitě je malé. nebo dvouútková. Tkanina má osnovu vaznou. jeden spodní a jeden prut. Při zanášení spodního útku se jeden z listů s osnovou vazní stáhne. a tím je také ve spodní prošlupní rovině osnova výplňková a vlasová. Šoupátko je na koncích připojeno k tažné šňůře. 79 . Listy se zvedají a stahují převody od drážkových vaček. spodní očko (prošlupní). Při zanášení vrchních útků je první nebo druhý list s vazní osnovou nahoře.5. že mají dvě očka nad sebou. kulatých nebo plochých ocelových drátů. smyčky se rozříznou a na tkanině se vytvoří vlasový povrch.

5. Při tkaní je na stavu použito podle dostavy 14 – 20 prutů. Útky přitom sjedou po napnutých nitích osnovy základní a vezmou s sebou osnovu smyčkovou. která se vytvoří. Smyčková osnova se navádí do listů nebo do žakárového brda blíže paprsku. Vždy po třetím nebo čtvrtém útku se skupina nově zatkaných útků přirazí ke tkanině (plný příraz). listový stroj nebo žakárový stroj. osušky. Jeho velikost se řídí požadovanou výškou smyček. Podle požadovaného vzorování se používá prošlupní ústrojí vačkové. 5. Průřez prutu je kruhový nebo plochý. Útky se zatkávají v jisté vzdálenosti od tkaniny. se nazývá nedoraz. Listy základní osnovy mají obvykle pohyb řízený vačkami. jež je na stavu silně napnutá a osnovu smyčkovou – málo napnutou. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY a – poměr nití jednotlivých osnov b – podélný řez tkaninou (tříútkový velvet) c – schéma dvojitého prošlupu 1 – osnova výplňková 2 – osnova vazní 3 – osnova vlasová 4. která na tkanině vytvoří smyčky. Vždy prut nejbližší ke tkalci se z tkaniny vytahuje a hned se zanáší do příslušného prošlupu.3 Stavy smyčkové Smyčková tkanina je provázaná rypsem a na líci nebo po obou stranách má smyčky vytvořené zdrhnutím smyčkové osnovy. podle požadované výšky vlasu.5 – listy osnovy vazní 6 – speciální list pro nitě osnovy vlasové a výplňkové 7 – paprsek 8 – osnova vazní 9 – osnova výplňková 10 – osnova vlasová 11 – vrchní útek 12 – spodní útek 13. Tyto tkaniny se používají na ručníky. 80 . 67 Výroba tkanin na prutových stavech Ústrojí pro zanášení prutů bývá s klikovým mechanizmem. Mezera.14 – listy osnovy vazní 15 – speciální list pro osnovu výplňkovou a vlasovou 16 – bidlo 17 – spodní prošlup 18 – člunek 19 – horní prošlup 20 – prut Obr. Pro ovládání základní osnovy se používají dva listy umístěné vzadu. Smyčková tkanina má osnovu základní (vazní). koupací pláště apod.

Táž smyčková osnova může tvořit smyčky po jedné nebo po obou stranách tkaniny. Osnovní nitě. v podstatě dvě soustavy nití – stojité (základní) a obtáčecí nitě (obr. Perlinková vazba se může kombinovat s jinými vazbami. a to jednou po levé. Vzorovat lze také pestrobarevným snováním a útkem. 1 – nitě stojité 2 – nitě obtáčecí 3 – paprsek Obr. 5. Stojité nitě leží vždy pod útkem.5. 68 Schéma smyčkové tkaniny Tvoření nedorazu a plného přírazu je vyřešeno obvykle odklopným paprskem. Setkání základní osnovy činí asi 6 %. u smyčkové osnovy 200 – 600 % v závislosti na výšce smyček. 69). Smyčkové efekty mohou být souvislé nebo se střídají s hladkou tkaninou. Perlinkové vazba může být využito ke zpevňování krajů nebo k tvorbě tkaniny. obtáčecí nad útkem. podruhé po pravé straně nití stojitých. 69 Perlinková vazba 81 . Jeho poloha je při krátkém a dlouhém přírazu řízena vačkou a pákovými převody. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY a – osnova vazní b – osnova smyčková c – dlouhý příraz d – paprsek 1 až 4 – útky náležející jedné smyčce Obr.4 Stavy na výrobu perlinkových tkanin Perlinka se tvoří obtáčením útku 2 osnovními nitěmi.

71 Vzhled perlinkové tkaniny Způsob křížení útkových a osnovních nití znemožňuje vzájemný posuv vazných bodů.5. druhá zpevňuje tkaninu. že osnovní nitě neprochází tkaninou rovnoběžně (paralelně). cívky Lamely osnovní zarážky Paprsek Vodící očka Rotační zaplétač Jehla Obr. 82 . Přetrhy přízí jsou významně sníženy. Zatímco jedna perlinka tvoří okraj. Poprvé bylo této perlinky využito na skřipcových stavech. vedeny otvory vodiče a osnovními zarážkami. Obtáčecí osnovní nit Stojitá osnovní nit Obr. Zdvih je kratší než u obvyklého prošlupního ústrojí a je řízen krokovým mechanizmem. Perlinka je tvořena 2 listy – vodícím a jehlovým. Perlinkové nitě se kříží podle směru otáčení rotačního zaplétače. ale jsou obtáčeny v páru nebo skupinách mezi jednotlivými útky. 70). Při tvoření prošlupu se paprsek a vodící tyč pohybují nahoru a dolů. vázání a zpětný chod jsou plně programovatelné podle požadované dostavy a konstrukce tkaniny. přiváděny do oček rotačního zaplétače (obr. 70 Schéma rotačního zaplétače Perlinkové tkaniny Charakteristickým rysem perlinkové tkaniny je to. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY Perlinkové kraje Perlinkové nitě jsou nasoukány na cívkách.

Po vložení útku se pohyb opakuje avšak v opačném směru. 72) 1. fáze – Vodící tyč s otvory se pohybuje stranovým pohybem až se perlinkové nitě dostanou na druhou stranu jehly jehlového listu. fáze – Perlinkové niti prochází otvory vodícího listu. Potom se vodící list pohybuje dolů a jehlový list nahoru.5. Výsledkem tohoto pohybu je. až se perlinkové nitě dostanou nad stacionární niti. Tvorba prošlupu . Stacionární niti jehlovým listem. 2. Prošlup je otevřen pro vložení útku. že perlinkové nitě leží nad stacionárními nitěmi (fáze 5).vkládání útku. vodící list se pohybuje nahoru a jehlový list s očky dolů až perlinkové nitě jsou nad očky stacionárních nití (fáze 1 a 2). Obtáčení nití se provádí vždy po vložení nového útku. 72 Jednotlivé fáze tvorby perlinkové tkaniny Fáze tvorby perlinky (obr. 83 . Vodící list Jehlový list Obtáčecí nit Stacionární nit Obr. fáze – Pro vložení dalšího útku se vodící list pohybuje směrem nahoru a jehlový list směrem dolů. 3. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY Princip tvorby perlinky Perlinkové nitě se vedou otvory ve vodícím listu a stacionární niti se vedou očky jehlového listu. následuje otevření prošlupu pro vložení nového útku (fáze 3 a 4). Dále se vodící list pohybuje stranovým pohybem až perlinková nit je na druhé straně jehly jehlového listu (fáze 3).

5. . Pohon je buď mechanický (ozubenými pastorky 1 nebo hnacími kladkami). nýbrž je unášený konstantní rychlostí. 1 – hnací kladka 2 – kladka v člunku 3 – ojehlený kotouč Obr. Výsledkem je. jež se ovládají vačkovým ústrojím.člunek není prohazován. . 73) jsou v podstatě stavy víceprošlupní. nebo ojehlený kotouč 3.prošlup se tvoří ve tvaru postupující vlny. 5. nebo elektromagnetickými (rotujícími elektromagnety. Příraz obstarává buď ostruha zanášeče. které se plynule pohybují po kruhové dráze. . průsvitné. Používají se k výrobě požárních a průmyslových vysokotlakých hadic o průměru 20 – 100 mm a pytlů. Zanášení útku několika člunky najednou vyžaduje současné tvoření více prošlupů v určité vzdálenosti za sebou. 73 Schéma kruhového tkacího stroje 84 . nýbrž postupně ihned po vložení do prošlupu. Používají se na záclony. jako obalové tkaniny a nejrůznější technické tkaniny. Tkaniny s perlinkovou vazbou jsou obvykle řídké. Kruhové stavy mají tyto společné znaky: . pytle). jako tkaniny pro vyšívání. fáze – Prošlup se otevře pro následující vložení útku. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY 4. útek předené příze). Po vložení útku se proces opakuje ale opačným směrem.5. jako druhé podkladové textilie koberců (osnovu tvoří POP pásky. Kruhové stavy (obr. Další uplatnění nachází v zemědělství.5 Stavy kruhové Na kruhových stavech se útek zanáší několika člunky. listy jsou rozdělené do sekcí. že perlinkové nitě se položí přes stacionární niti.útek se nepřiráží paprskem najednou v celém kruhu.člunek 2 se pohybuje po kruhové dráze (výrobek má tvar dutiny – hadice. Stavy jsou maloprůměrové nebo velkoprůměrové. fáze – Vodící list se pohybuje dolů a jehlový list směrem vzhůru.

druhý se zpevňuje zachycováním útkové smyčky (obr. V prošlupu je útek zdvojený. jež by dovolovalo další zvýšení výkonu. lemovka.6 Stavy stuhařské Mezi stuhařské výrobky zařazujeme tkaniny od nejužších rozměrů až zhruba do 50 cm šířky. popruh. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY 5. pasovka. sametka).5. technické stuhy (izolační tkanice. knot). které se na stroji tkají současně. A – zpevňování kraje záchytnou nití 1 – útek 2 – osnovní nitě 3 – jehla 4 – záchytná nit 5 – cívka B – zpevňování kraje řetízkem 1 – zanášecí jehla 2 – podavač útku 3 – jazýček 4 – smyčka útku Obr. 74 B). Jeden kraj tkaniny je pevný. kobercovka. dekorační stuhy (adjustačka. hodnostenka. záčistka. 74 A) nebo pletením řetízku (obr. Podle počtu stuh tkaných současně nad sebou rozeznáváme stroje jednoetážové a víceetážové. záložka. jsou zastoupeny v řadě průmyslových oborů. Na stuhařských strojích jehlových se útek odebírá z křížové cívky a zanáší do prošlupu jehlou ve tvaru vlásenky. Podobně jako při tkaní na širokých stavech jsou i ve stuhařství snahy opustit zanášení útku člunkem a nahradit jej ústrojím. klouboučnické stuhy. obinadla. Podle počtu stuh. stuhy používané v oděvní výrobě k začišťování a zpevňování okrajů (paspulka. poutkovka. etiketovka). Ke stuhařským výrobkům patří – prádlové stuhy (atlasky). Z bezčlunkových strojů se ve stuhařství uplatnily pouze stavy jehlové. 74 Provedení krajů stuh 85 . Stuhařských výrobků je velké množství. rozeznáváme stavy jednochodé a vícechodé. pružné stuhy apod.

2. 3. Nakreslete podélný řez smyčkovou tkaninou a vysvětlete. Kontrolní otázky 1. jak se tvoří smyčky. Jakým způsobem lze vytvořit nedoraz? 5. 86 . Ke zvýšení produkce se oba druhy útků zanášejí současně dvěma nebo třemi jehlami. U rychloběžných jehlových strojů jsou při zatahování smyčky do prošlupu kladeny velké nároky na pevnost útku. 4. Popište princip vzniku dvojplyšové tkaniny.5. Proto jsou některé stroje vybaveny odvíjecím zařízením. a útek je tak vtahován do prošlupu s podstatně nižším napětím. čím se smyčkové stavy liší od ostatních tkacích strojů. Princip tvorby perlinkové vazby podle účelu použití? 6. Jaké druhy stuhařských výrobků znáte? 7. KAPITOLA – SPECIÁLNÍ STAVY zanášení útku u vzorovaných stuh 1 – spodní jehla 2 – vrchní jehla 3 – pletací jehla Obr. které předem odvine z křížové cívky potřebnou délku. Princip tvorby krajů na stuhařských jehlových strojích. 75 Schéma zanášení útku jehlou Zanášení útků více jehlami Při výrobě vzorovaných stuh se používá základní útek pro tkaní půdy a vzorový útek pro vytkávání motivu. Vysvětlete. Kritéria rozdělení stuhařských stavů? 8.

celkový odpod (ztráty) osnovy při výrobě [%] tex . Výpočet spotřeby příze vychází ze dvou základních vztahů pro hmotnost příze: Hmotnost příze = délka příze v metrech . které je potřebné pro výrobu požadované tkaniny. I. Spotřebu materiálu počítáme samostatně pro každou barvu a duh příze. Spotřeba osnovy v gramech na běžný metr tkaniny [So] se vypočítá ze vztahu: So = cpn . • • Kapitola – Výpočty Výpočet spotřeby materiálu Výpočet hmotnosti 1 m2 a 1 bm tkaniny 6. vlivem krajů u bezčlunkových tkacích strojů. barvených nebo skaných. Vznikají například při navazování přetržených nití. Výše povoleného odpadu závisí především na druhu materiálu. Ztráty materiálu při výrobě (odpad) vznikají nejen při přípravě materiálu ke tkaní.1 Výpočet spotřeby materiálu Spotřeba materiálu udává množství příze. Skutečná spotřeba materiálu je o tyto ztráty vyšší. na délce tkaniny. (1 + zo/100) . (1 + so/100) .6. ale i při vlastním tkaní. zbytky návinů na cívkách a snovacích válech ve šlichtovně. které udává hmotnost 1 000 m příze v gramech. Spotřeba materiálu se vyjadřuje v gramech na běžný metr tkaniny nebo v kilogramech na výrobu 100 metrů tkaniny. tex/ 1 000 . při párání tkaniny. 1 000 [g] [kg] Tex je číslo příze. při zakládání a dotkávání válu. Rovněž u přízí jemnějších bývá procento ztrát menší než u přízí hrubších. Spotřeba materiálu zahrnuje vlastní hmotnost příze ve tkanině a ztráty (odpad) při výrobě. KAPITOLA – VÝPOČTY 6. při navazování nového potáče a křížové cívky. vadný návin na cívkách. Výpočet spotřeby materiálu v osnově Spotřeba osnovy závisí na celkovém počtu nití. při hledání útku ve tkanině. na jemnosti příze a její úpravě. při výměně cívek na cívečnici. U režných přízí bývá procento ztrát nižší než u přízí bělených. tex/ 1000 nebo Hmotnost příze = délka příze v metrech . na setkání osnovy a na množství odpadu. Výše povoleného odpadu se udává v procentech. tex / 1 000 Kde: cpn – celkový počet nití so . na jemnosti příze.délková hmotnost osnovní příze . Příčinou vzniku odpadu mohou být poškozené potáče.setkání osnovy [%] zo .

sp – šířka osnovy v paprsku v cm. sp . lt (1 + zu/100) . (1 + zo/100) .1 . tex/ 1 000 Kde: su . Spotřeba osnovy pro 100 m tkaniny je 12. (1 + zu/100) . číslo příze je 133 dtex. tex / 1 000 . jemnost příze 7. du – dostava útku na 1 cm. 1 000 = 12. číslo příze a odpad útku. 1. Spotřeba útku v gramech [Su] na běžný metr tkaniny je dána vztahem: Su = du . tex – číslo příze.014 . 1 000 Kde lt je délka tkaniny v metrech. 1. Příklady: 1.707 kg.spotřeba útku v g/m.4 tex x 2. šířka osnovy v paprsku. KAPITOLA – VÝPOČTY Spotřeba osnovy v kilogramech pro libovolnou délku tkaniny [So] So = cpn . je-li cpn = 8 700. 1. délka tkaniny. Jaká je spotřeba osnovy pro 100 m tkaniny.01 . Vypočtěte spotřebu osnovy v g/m. 1. zu – odpad útku v %. so = 8. Chceme-li vypočítat spotřebu osnovy. 1 000 Kde: lt – délka tkaniny v metrech.707 kg. tex/1 000 . sp . 100 . je hodnota lt = 100.8 tex. II. Výsledná jemnost činí 14. 88 . So = 4 725 . např. Spotřeba útku v kg pro určitou délku tkaniny se vypočítá podle vztahu: Su = du .692 g/m.4 %? So = 8 700 . 13. Výpočet spotřeby materiálu v útku Základní údaje pro výpočet spotřeby útku jsou dostava útku.8/ 1 000 g/m Spotřeba osnovy je 77.083 . je-li cpn = 4 725. pro 100 m tkaniny.3/ 1 000 .3 % a zo = 1. lt(1 + so/100) . 2. setkání osnovy so = 10 % a odpad osnovy zo = 1 %.6. 14.

odpad [31. Určete skutečné číslo příze.2 Výpočet hmotnosti tkaniny Hmotnost 1 m2 a 1 bm tkaniny (běžného metru tkaniny) je určitým ukazatelem jakosti tkaniny. v technických podmínkách a obchodních nabídkách. texs = 16.853 g/m] útku zu = 0. při skaní. Skutečné číslo spočítáme tak.016 = 16. 89 . Skutečné číslo příze se vypočítá ze vztahu: texs = texp/ 1 + vo/100 Kde texs je skutečné číslo příze. proto bude skutečné číslo příze závislé na poloze nitě v osnově a na druhu vazby. sp = 99. 6.24 Skutečné číslo je 16. že procento seskání odečítáme. příze jemnosti 12 tex. Při šlichtování se některé druhy přízí prodlouží (prodloužení se udává v procentech a nazývá se výtažek). Hmotnost 1 m2 tkaniny vypočítáme obdobným způsobem. např. Příklady: 1.5 cm.5/1. vo . které prodělává tkanina při úpravě.6. ale i tkaní. Při skaní se příze zkrátí a její skutečné číslo bude proti číslu původnímu vyšší. délku tkaniny 1 m a nepočítáme s odpadem. KAPITOLA – VÝPOČTY Příklady: 1. uvažuje se při přesných výpočtech a při kalkulaci ceny výrobku i tato změna.6/100 = 50.8 Skutečné číslo příze je 50. je-li seskání s = 1. texp – původní číslo příze. Zde uvažujeme šířku tkaniny 100 cm.6 %. který se uvádí v normách. 2.5 tex byl výtažek vo = 1. Jaká je spotřeba útku v g/m. opakovaným zvedáním nití do prošlupu k protažení nití). zušlechtění.67 %? Změna čísla příze Při přípravě materiálu může docházet ke změně čísla příze. Skutečné číslo příze bude nižší.5.6 %? texs = texp/ 1 – s/100 = 50/1 – 1. Spotřeba materiálu se potom počítá se skutečným číslem. šlichtování.8 tex.výtažek osnovy v %. je-li du = 26. Jaké je skutečné číslo skané příze 25 tex x 2. Při šlichtování bavlněné osnovy jemnosti 16. Při tkaní dse příze prodlouží (vlivem rozdílů šíře paprskové a šíře tkaniny. Počítá se však se změnami. proto bude skutečné číslo tex ve srovnání s číslem původním nižší.24 tex. jako se počítá spotřeba materiálu v osnově a v útku.

100 . 1. 140 = 420 g.5 tex? Go = 36 . so . 14.setkání útku v %. tex – číslo osnovní nebo útkové příze. KAPITOLA – VÝPOČTY Hmotnost 1 m2 tkaniny G je součtem hmotnosti osnovy Go a hmotnosti útku Gú.265 g.setkání osnovy v %. 100 . Hmotnost 1 běžného metru tkaniny bm: Hmotnost 1 bm = hmotnost 1 m2 / 100 .5 %. (1 + sú/100) . 1. 1.820 g Gú = 15 . 1.282 = 97.080 g G = 134.2 . G = Go + Gú Hmotnost osnovy se vypočítá ze vztahu: Hmotnost útku: Go = do . Hmotnost 1 bm tkaniny můžeme zjistit zvážením celého dílce tkaniny nebo zvážením vzorku tkaniny a výpočtem.5/ 1 000 = 41.900 g Hmotnost upravené tkaniny Gu: Gu = 270. v útku 9.4 = 300 g Hmotnost 1 bm = hmotnost tkaniny v g/ dt = 25.dostava osnovy na 1 cm. 100 .90 g – 15 % = 270. dú .2 kg. Hmotnost neupravené tkaniny: Go = 15 .080 g = 270. št Kde št je šířka tkaniny v cm.6. 100 .095 . 84/ 1 000 = 134.2 . 2. Příklady: 1. št = 25.136 g. 4.5/ 1 000 = 55. 14.90 – 40.08 . Jaká je hmotnost 1 m2 a 1 bm vlněné tkaniny dlouhé 60 m (dt) a široké 140 cm (št)? Vážením jsme zjistili hmotnost tkaniny 25. Jaká je hmotnost 1 m2 lněné prostěradlové tkaniny zhotovené v osnově i v útku ze lněné koudelové příze 84 tex a dostavě 15 nití na 1 cm? Tkanina ztratila bělením 15 % hmotnosti. 1 000/ 60 = 420 g 90 . 84/ 1 000 = 136. 100 .07 . jemnosti příze v osnově i v útku 14. tex / 1 000 Kde: do . Hmotnost 1 m2 = hmotnost tkaniny v g/ dt . Udává se v gramech. 3. je-li hmotnost 1 m2 300 g? Hmotnost 1 bm tkaniny = 300/100 . setkání v osnově 7 %.854 + 41. Jaká je hmotnost 1 bm vlněné tkaniny široké 140 cm.282 g Hmotnost 1 m2 tkaniny G = 55. sú .820 g + 136. 100 .854 g Gú = 26 .635 = 230. (1 + sú/100) . 1.07 .dostava útku na 1 cm. 1 000/60 . tex / 1 000 Gú = dú . Jaká je hmotnost 1 m2 bavlněné tkaniny při dostavě 36 nití a 26 útků na 1 cm.

Firma CORTEX uvedla tkalcovský stroj LP 240. VSM – Švýcarsko.ZÁVĚR Výroba tkanin se stále rozšiřuje. magnetů a zdvižných šňůr. technické vyspělosti. který představuje zcela nový princip tvorby prošlupu bez použití platin. 240 a 330 cm.7. KAPITOLA . Jejím pořadatelem je evropské sdružení výrobců textilních strojů CEMATEX. vybavení stroje atp. 1951.5 cm. přistupuje se k automatizaci a robotizaci výrobních procesů. Paprsková šíře činila 188. např. které se hodnotí otáčkami stavu za minutu a délkou zatkaného útku v metrech za minutu.1 % Technické tkaniny 7. jehož členy jsou: • VDMA – Německo. Například mezinárodní výstava textilních strojů ITMA se koná ve čtyřletých periodách od r.8 % Denim. Československo se na vývoji nejmodernějších tkacích stavů podílelo nemalou měrou a svými novými myšlenkami v oblasti nových principů výroby tkanin ovlivnilo a stále ovlivňuje rozvoj textilního průmyslu ve světě. jednotlivé vlastnosti se navzájem ovlivňují. Jako nejproduktivnější tkací stroj byl předveden víceprošlupní stroj firmy Sulzer Textil typ M 8300 s otáčkami 3 200 min-1 a s 6 080 zatkanými metry útku za minutu. Pracovní šíře tkacích strojů jsou 180. kepr 7.5 na 1 cm v osnově i útku. Základním cílem v oblasti tkalcovské techniky bylo dosažení co nejvyšších produkčních parametrů strojů. BTMA – Velká Británie. i přestože je nejdražším úsekem textilní výroby vůbec. V případě pneumatických strojů je snahou výrobců o zvýšení univerzálnosti.2 % Základní tkaniny 15. AMTEX – Španělsko. setkatelnosti celého spektra těžších nebo složitějších druhů tkanin. materiál v osnově i útku 30 tex. Technika přípravy osnovy a útku. GMT – Holandsko. znamenalo to i přizpůsobení ostatních parametrů strojů.6 % Košiloviny 1. Přehled o stavu techniky v oblasti textilní lze získat na mezinárodních výstavách. Celosvětovou produkci výroby tkanin tvoří : • • • • • • 62. Výkon stroje se může z řady důvodů stát i cílem snažení výrobců. výkon stroje. dostava 22. Bohatý vazební sortiment těchto strojů je dán možností použití všech typů prošlupních zařízení včetně . ACIMIT – Itálie. UCMTF – Francie V roce 1999 se tato výstava konala ve Francii na výstavišti PARIS EXPO. Firma Grosse se představila s žakárovým strojem UNISHED. jakož i technika tkaní se dále rozvíjejí. Všechny vlastnosti tkacího stroje se v průběhu času postupně vyvíjí jako celek. provedení stroje. komfortu obsluhy.6 % Tkaniny na ručníky V úvahách o vývoji tkací techniky znamená zabývat se celým souborem vlastností stroje podstatných pro fungování a uplatnění v provozu: výkonu. což můžeme sledovat na rozvoji výkonů – rostl-li výkon.7 % Oblekoviny 5. SYMATEX – Belgie. KAPITOLA – ZÁVĚR 7. Zvyšují se rychlosti strojů. který umožňuje spojení dvou operací – tkaní a tisku. V očích uživatelů může stát jediný parametr.

BGB Stockhausen.fimtextile.co. Časopis.lindauer-dornier. 11. 1988.. 6.: Teorie tkaní – Příprava materiálu.M. Oppermann. Fukač.. 1992. TU Liberec. Fukač.: Tkací stroje člunkové a bezčlunkové. S.. Beith. J. K. Baulch. SNTL Praha.: Weaving: Conversion of yarn to fabric. Cambridge University Press. Jednotlivé firmy věnují pozornost především zvyšování výkonu tkacích strojů spolu s jejich přizpůsobením co nejširšímu výrobnímu sortimentu. Tyto stroje umožňují zpracování nejrůznějších materiálů a zajišťují stálé napětí útku po celé délce jeho zatkávání. SNTL Praha. Dostálová.7. K. 1999. 7. 15. F. Budapešť.. 1997-8. Indra.co. Skripta. V. SNTL Praha. Melliand Textilberichte.vuts... 1981.: Technologie tkalcovství I.picanol. Švýcarsko.co. K.: Szövéstechnológia I-III. Vincent. Moravec. MTL. M. Skripta.: Textiles and Technology. W. Hydraulické tkací stroje umožňují maximálně dvoubarevnou záměnu útků a vazební možnosti zajišťuje klikové. M.uk http://www. Nosek. Ormerod. TTI. J. Weaver’s Digest. 1987. 1995.: Technologie tkalcovství II. Szabó. Talavášek O. vačkové nebo listové prošlupní zařízení.com http://www.: Shuttleless Looms. Sulzer Textil AG. VŠST Liberec. International Textile Reports.H. J.com http://www. Na strojích se uplatňují stále ve větší míře elektronické prvky spojené s mikroprocesorovým řízením a ovládáním.bonas. I. KAPITOLA – ZÁVĚR žakárového stroje. 1998. Křivánková.muratec. 12.be http://www. P. Lord.sulzertextil. 1985. 1981.: Technologie tkaní. F. 9. Hruda.com http://www. Prášil. V oblasti jehlových tkacích strojů lze předpokládat nezastupitelnost v oblasti vlnařských tkanin. 1997. 14..2005.jp/toyoda http://www. 2.jp POUŽITÁ LITERATURA 1. TU Liberec.www.cz http://www.it http://www. TTI. 2000 – 2005. Pospíšil. Skripta. SNTL Praha.: Základy textilní a oděvní výroby.R. Mohamed. 5. A. R. 3. 13. VÚB Ústí nad Orlicí.: Weaving: Technology and operation. 92 .: Teorie tkacího procesu a formování tkaniny. 8. Na pneumatických tkacích strojích lze dnes vyrábět froté výrobky i technické tkaniny. 1980. 10. Osmibarevná záměna umožňuje vytvářet vzor házený. V. Německo. 1997 .. Sondhelm.: Příručka textilního odborníka.S.staubli.Rozšíření poznatků z oblasti technologie tkaní získáte na dále uvedených adresách: http://www.fcc. 1984. V porovnání s předchozími lety u nich dochází k největšímu vzrůstu výkonu. 4. Z.