1

-
2
/
2
0
1
4
w
.
e
h
r
k
w
w
t
c
p
a
.
s
k
Ka|ea a e6a| cerpa6|a C0K, C0Kk, 1,1 - 19 kW
Ka|ea m|cha6|a kI-M|K, 8I-M|K, 1, - 19 kW
M|cha6|a pre ||ep|ae staa|ce
1-2/2014
Rocnk XII.
Cena: 3 6
MZ Nedvedice
www.mez.cz
ctte |ce aa straa I
"
UL7RAHA7 typ7350
ultrazvukove merace tepla
a chladu s modernou kon-
strukclou prletokomerne[
castl z plastu zosllneneho
sklenenyml vlaknaml
kompaktne ultrazvukove
merace tepla typ T350 pre
male kompaktne stanlce,
rodlnne domy a byty
komblnovane ultrazvukove
merace tepla/chladu
a prletokomery typ T550
na meranle spotreby
tepla v systemoch dlalkoveho
a[ lokalneho vykurovanla
Vzen obchodn partneri,
dovoIujeme si Vs tymto pozvat na 16. medzinrodny odborny veItrh vykurovacej,
ventiIacnej, kIimatizacnej, meracej, reguIacnej, sanitrnej a ekoIogickej techniky
AUA-7HRMNitra 2014
do nasej expozcie v haIe M2, stnok c. 249 v doch 11. - 14. februra 2014
od 10:00 - 17:00 hod., ktory sa uskutocn na vystavisku ACR0k0MPLX NI7RA,
Vystavn 4, 949 01 Nitra.
u
typ Tl50 s volne programova-
telnym lmpulznym vystupom
pre prlpo[enle k lubovolnemu
kalorlmetrlckemu pocitadlu.
ltrazvukove prletokomery
"
UL7RAHA7 typ7150
pocitadlo s lmpulznymvstu-
pom urcene na prlpo[enle
k prletokomeru na meranle
spotreby tepla, chladu
v sustavach s vodou
a zmesl vody s glykolom.
Landis+Cyr s.r.o., organizacn zIozka
Ing. 1anette krutkov
MIynske Nivy 43,
821 09 ratisIava
teI.: +421 258 267 113
mobiI: +421 903 539 680
janette.krutakova@Iandisgyr.com
www.Iandisgyr.cz
UL7RAHA7 typ 7230
PoctadIo UItraheat/CoId typ 7550 "
UL7RAHA7 typ7550
0bsah
Tlraz ................................................................................................................................................. 62
Shuttle XP l000: snadna manlpulaces tezkyml komponenty ......................................... 4
AQUA THLPM Nltra 20l4 ............................................................................................................ 5
Michadla a cerpadla pro zemedelstvl
a bloplynove stanlce ..................................................................................................................... 7
Nevozte penize na skladku ...................................................................................... 8, 9, l0, ll
Konferencla vykurovanle 20l4 ............................................................................................... ll
1ak zlepslt pracl 8PS
a usetrlt naklady na provoz.................................................................................. l2, l3, l4, l5
8loplynova stanlca ako podpora pre polnohospodarov ....................................... l6, l7
Meranle vyrobeneho plynu ................................................................................................... l8
AlhoPLPM: Lnergle z blomasy
a bloodpadu pro farmare a obce........................................................................................... l9
Moderni vzduchotechnlcke systemy
prochaze[i stalym vyvo[em................................................................................................ 20, 2l
Solldworks pro rok 20l4 ............................................................................................ 22, 23. 24
Moderne rlesenla servopohonov ................................................................................... 26, 27
Tepelne cerpadlo na pripravu teple vody .......................................................................... 27
Predlzolovane potrubla ...................................................................................................... 28, 29
Moderne teplo vasho domova ............................................................................................... 30
Programove vybaveni pro efektlvni typologll,
navrhy a optlmallzacl tepelnych soustav ........................................................................... 3l
Lahka do ruky, lahka do vrecka,
ale vykonna termograflcka kamera testo 870 ........................................................... 32, 33
Materlalove moznostl prl akumulacl
a ohrevu teple uzltkove vody................................................................................................... 34
|nterlerove snimace a ovladace ............................................................................................. 35
8ezpecne vyuzlti odpadniho
kondenzacniho tepla z chladicich zarizeni ................................................................. 36, 37
Problematlka vetrani v rekonstrukcich a novostavbach ............................................... 38
vezmete sve naklady do vlastnich rukou ........................................................................... 39
vetranle - zbytocnost, luxus alebo nevyhnutna potreba!....................... 40, 4l, 42, 43
Teplovzdusny rozvod a akumulace
tepla z krbu v podlaze ........................................................................................................ 44, 45
Tepelne cerpadla - ekonomlcka
a ekologlcka alternativa kurenla ..................................................................................... 46, 47
Pungovanle zeolltovych tepelnych cerpadlel............................................................. 48, 49
Ne[vyssi kvallta drevenych pelet .................................................................................... 50, 5l
Kondenzacni kotel - moderni trend vytapeni.................................................................. 5l
Co [e to pas z amorfne[ kovove[ zllatlny! .................................................................... 52, 53
Splynovacle kotly ATTACK predbleha[u
zauzivane standardy vo vykurovani .................................................................................... 54
Prestupy stavebnyml konstrukclaml,
bazenml a nadrzaml .................................................................................................................. 55
Kompletny system pre podlahove vykurovanle ............................................................. 56
Novy standard pro extremne nizke teploty vody............................................................ 57
Solarls ...................................................................................................................................... 58, 59
MSv Nltra 20l4............................................................................................................................. 60
Uz vite [aky druh vetraci [ednotky sl poridlt!.................................................................... 6l
Automatlzovane skladovaci systemy spolecnostl Kardex Pemstar umistlt naklad o hmotnostl az l 000 kg o sirce l 250 mm nebo
[sou efektlvnimskladovacim resenim ne[en pro male soucastky, ale n ak lad o hmotnostl 800 kg o sirce 4 050 mm. Pro snadne pouzivani
l pro tezke a/nebo ob[emne soucastl. Spolecnost Kardex Pemstar [e nova pollce namisto beznych plastovych kluznlc opatrena
novy model ShuttleXP l000uvedla na trh za ucelem [ednoducheho valecky.
a ergonomlckeho vyhledavani neforemnych soucasti. Tezkenastro- Skladovaci system mze byt pouzlt v slroke skale obor [ako vyrob-
ni doplnovac, k zasobovani vyrobnich llnek, [ako ulozlste nastro[
nebo k dlstrlbucl nahradnich soucasti. At uz pracu[e [ako samostat-
ne reseni, nebo v komblnacl s dalsim stro[em, [e zarucen rychly
pristupk ulozenym soucastem.
1edinecny na trhu: ukIdn paIet a integrovany zdvihac jerb
Pro novy skladovaci system Shuttle XP l000 neni zadnym
problemem anl manlpulace s paletaml. Pomoci speclalniho zasob-
niku s rucni nebo automatlckou vysouvaci casti mze byt ulozena
[edna paleta nebo dokonce dve vedle sebe. Dalsi funkci [e, ze
novy skladovaci system dlsponu[e tovarne vyrobenym [erabem,
diky kteremu mohou byt velke a/nebo tezke soucastl [ednoduse
ulozeny a vyhledany. Novy model skladovaciho systemu tak napl-
nu[e vsechny pozadavky na ergonomlcky organlzovane pracovni
postupy.
Spickovy modeI ShuttIe XP
vsechny modely rady Shuttle XP [sou vysoce kompaktniml sklado-
vaciml systemy, pomoci kterych mohou spolecnostl zevsech obor
zmodernlzovat sve pracovni postupy. Tento automatlzovany
skladovaci system [e charakterlzovan rychlym pristupem a [asnym
prehledem o skladu. | na tech ne[mensich podlahovych prostorach
lze dosahnout rozsahle skladovaci kapaclty, coz reduku[e prostor
urceny na skladovani az o 80 procent. Prldanou hodnotou uzlvatel-
ske privetlvostl [e prlnclp ,zbozi k obsluze". Uskladnene zbozi [e
dopraveno od extraktoru (polohovaci zdvlhak) k vyde[ovemu otvo-
ru, kde mze byt ergonomlcky odebrano. vsechny modely Shuttle
XP [sou vybaveny ne[moderne[sim systemem stro[oveho rizeni
Loglcontrol spolecnostl Kardex Pemstar. Ten mze byt pouzlt take
u [ednoducheho skladoveho hospodarstvi. System Loglcontrol
ma take k dlspozlcl rozhrani, ktere mze byt pouzlto k propo[eni [e mohou byt ulozeny ste[ne bezpecne [ako rozmerne zbozi, velke
s nadrazenyml systemy LPP. mnozstvi malych soucasti na pollcl nebo cele palety. Stabllltu
Text: Mlchaela Pelssova, Kardex, s. r. o.
skladovacimu systemu dava novy typ pollce, na kterou se mze
technlka
l6a||| sk|a6eac| sstm |a6 !hctt|e K| spe|ecaest| Kar6ex kemstar ma[| ae) p||rstek. 0aam|ck) sk|a6eac| sstm
aa| krem me6e| 1, a I tahrac[e | me6e| !hctt|e K| 1. Neec [e6aetkc |te cI|t p|| sk|a6eaa| seccast|
e ce|ke hmetaest| aI 1 kq aa [e6ac pe||c|. Iete ae |eiea| spe|ecaest| Kar6ex kemstar cmeIc[e | spe|ecaestem
stIk)m t|eI|m erqaa|teat spracea| precesprcIa, efekt|aa erqeaem|ck.
!hctt|e K| 1: saa6aa maa|pc|ace s tIk)m| kempeaeat
4
16. MEDZINRODN
ODBORN VETRH
vykurovacej, ventilanej, klimatizanej,
meracej, regulanej, sanitrnej
a ekologickej techniky
AGROKOMPLEX VSTAVNCTVO
NITRA Slovensko
www.aquatherm-nitra.com
Otvracia doba pre nvtevnkov:
11. 13. 2. od 10.00 do 17.00 hod., 14. 2. od 10.00 do 15.00 hod.
Usporiadate: Partneri vetrhu:
tyri dni pln zaujmavch stretnut ...
1
1
.

1
4
.

2
.

2
0
1
4
technlka
7
Mll, a. s. [e tra6|ca| cesk) )re|ce cerpa6e|, m|cha6e|, e|ektremeter, qeaerater a e6etea)ch ta||tea|.
Nachat| se e|c| Ne66|ce, as| 4 km seeretapa6a e6 8raa. k|aa| c|| f|rm [e pre6ckeat )re|k
ae[ii| ka||ta peskteat ae[ii| ree s|cIe|iem aai|m takata|km.
Historie i soucasnost CerpadIa - mchadIa
Plrma byla zalozena v Nedvedlcl v roce l925 [ako flrma
PAD|OMOTOP. Tato flrma vyrabela rotacni menlce pro galvanl-
zovny, krouzkove motory, stolni a sto[anove dilenske brusky a dalsi
vyrobky. Po roce l948 byla flrma zaclenena do narodniho podnlku
MLZ - Moravske elektrotechnlcke zavody. v prbehu let l980-l990
byl zavod zmodernlzovan, prestaven a technologlcky vybaven.
2
Celkova vyrobni plocha byla rozsirena na 4 800 m . v r. l998 byla
flrma zprlvatlzovana a stala se soukromym sub[ektem s formou
akclovespolecnostl.
MLZ, a. s. Nedvedlce [e dnes komplexni sub[ekt. Pouzivanim mo-
dernich technologli a diky P&Dstale zlepsu[e svestandardy a nabizi
zakaznikm ne[vhodne[si reseni. MLZ, a. s. [e diky prlzpsobovani,
flexlblllte a adaptablllte [ednou z ne[dynamlcte[sich vyrobnich fl-
rem vCeskerepubllce, ste[ne[ako v stredni a vychodni Lvrope.
Novinky firmy MZ, a. s.
Po vyvo[l a rozsahlych konstrukcnich zmenach se nam podarllo do
naseho sortlmentuzaradlt novlnku, kterou vam chcemepredstavlt.
1edna se o ponorne kaIove mchadIo do prostred s nebezpecm
vybuchu s certifikac A7X, urcene do biopIynovych stanic. Tato
michadla [sou schopna pracovat s rozmanltyml vstupniml surovlna-
ml, od kukurlcne sllaze a ke[dy pres velke mnozstvi travni senaze
a chlevske mrvy, az po blologlcky rozlozltelne komunalni odpady.
1edna seo vyspelou technologll, ktera spolecnes osvedcenym kon-
cepcnim resenim za[lsti funkcnost, vysokou vyteznost a provozni
spolehllvost bloplynovych stanlc. Pro vice lnformaci nas nevahe[te
kontaktovat.
0verene tahove sIy
Tahove sily naslch stro[ [sou bezkonkurencni. Akredltovanou zku-
sebni laboratori byla merena tahova sila pro [edno z naslch micha-
del. 1ednalo se o stro[ AT M|X l6 L4P-D, [ehoz stredni hodnota taho-
ve sily [e 3 632,0 N, +-295,4 N. 1edna se o znacnou silu, kterou mze
konkurence[en tlsezavldet.
Zskane certifikty
LS Certlflkat o prezkouseni typu PTZU l0 ATLX0252X (Pyzl-
kalnetechnlcky zkusebni ustavOstrava-Padvanlce).
Zarizeni nebo ochranne systemy urcene pro pouzlti v pro-
stredi s nebezpecim vybuchu podle Smernlce 94/9/LC (Nv
23/2003Sb.).
CSNLN60079-0:20l0
CSNLN60079-l:2008
CSNLNl3463-l:2009
CSNLNl3463-5:2004
CSNLNl3463-8:2004
M|cha6|a
pre ||ep|ae staa|ce
a cerpa6|a
pre tem 6e|st| a
MEZ, a. s. 592 62 Nedvdice
teI.: +420 566 592 111,
fax: +420 566 592 110
info@mez.cz
www.mez.cz
MchadIa
pro biopIynov
stanice
technlka
8
|ep|atk ta sk|a6eaa| kemcaa|a|he e6pa6c aa sk|a6kach |c6ec ce| lrep rst, [|I 6aes se pre[ec[|
emetea kapac|t sk|a6ek a aeec erepskec |eq|s|at|ec se sk|a6k |c6ec cI|at [ea pre crcea skc-
p|a e6pa6. 06per e|ate| ke sta| sk|a6ek a spa|eea [e 6aes e||ce )rata) a |raa| [e[|ch )sta|.
Maxlmalne efektlvnim resenim pro obce, v komunalnich bloplynovych stanlcich [e ke a stavebni reseni a zakladni dokumenta-
mesta a budouci lnvestory [e promenlt lnstalace plnohodnotnych tridicich llnek, ce tak, aby bylo mozne zakaznikm [edno-
odpad na clstou energll a smysluplne a tim trideni odpadu primo na provozu duse upravlt a prlzpsoblt systemy doda-
vystupni komodlty, [ako surovlny pro dalsi K8PS. velkou vyhodou [e, ze provozovny tri- vek komunalnichK8PS na klic. v portfollu flr-
zpracovani. 1ednou z technologlckych moz- deni a K8PS [emozneumistlt primo u zdro[e m y [s ou zarazene [ednoduche stanlce az po
nosti [e vyuzlti TKO a 8PKO v komunalnich surovln, [ako [sou skladky. Ovsem, neni to komplexni provedeni vysoce soflstlkova-
bloplynovych stanlcich, kde [sou komblno- podminkou. Provozy [sou konclpovany [ako nych provoz. Zakaznik sl [ednoduse vybe-
vane technologle trideni odpad a nasled- samostatnezpracovatelskestanlce. re model a provedeni a flrma na zaklade
neho vyuzlti vytridenychslozek v technolo- urceneho mista a stavebniho prostoru
navrhne a zpracu[e vlastni dokumentacl
z [lz prlpravenych podklad pro uzemni
a stavebni povoleni, a tim vyraznezkrati l zis-
kani stavebniho povoleni.
Firma Creen Machines vyvinuIa nove
typy bioreaktor na vyuzit komunI-
nch odpad a odpad Rk0
ioreaktory [sou vyrabeny vzdy dle potreb
zakaznika a mnozstvi odpad, ktere se ma
zpracovat. Konstrukce bloreaktor umoz-
nu[e [ak anaerobn, tak aerobn system
Dky nejmodernejsm technoIogim fir-
glich komblno-
(unlkatni reseni). Predstavltele flrmy na
my Creen Machines [e dnes mozne ziskat
vaneho syste- 3
vyvo[l technologli pracu[i [lz vice [ak dvacet
z [ednetuny TKO a 8PKO l80az 650Nm blo-
mu suche blo-
let a v mlnulostl obdrzell systemy, ktere vy-
plynu dle vstupnich surovln. Z pvodnich
fermentace a technologli michanych polo-
uzivall vyrobni flrmy, mnoho oceneni.
reaktor pro kompostarny se postupem
suchych fermentor s moznosti vyuzlti
vyraznou prednosti reseni systemu blofer-
casu vyvlnuly anaerobni technologle pro
suslny az do l7 % v technologll Green
mentor [e moznost moblllty vlastnich blo-
vyrobu bloplynu a soflstlkovane systemy
Machlnes. v techto technologlich se odpad
reaktor. Plrma Green Machlnes dodava blo-
celeho procesu zpracovani komunalniho
zhodnoti na ziskani bloplynu a dalsi slozky
reaktory v nekollka provedenich s ob[e-
odpadu na bloplyn a flnalni vyrobky.
3
odpadu, ktere [sou z TKO vytrideny a nas-
mem od 80 do 250 m , u mobllnich az
Takzvane suche a polosuche technologle
3 ledne zpracovany na surovlnove komodlty.
800 m u noveho unlkatniho modularniho
[sou flrmou Green Machlnes navrzeny pro
Tyto pote prlnase[i lnvestorm zlsk. Ziskany
Prefabrikovaneho systemu vyvinuteho zpracovani komunalnichodpad, a to tride-
bloplyn se vyuziva k vyrobe clste el. energle
nych l netridenych, dale vytridenych blood- firmou CM. Moblllta bloreaktor s techno-
a tepla. 8loplyn [e [lz dnes mozne upravlt na
pad 8PKO (blologlcky rozlozltelny komu- logleml Green Machlnes vyrazne setri
kvalltu zemniho plynu a nasledne vyuzit
naklady na vystavbu a vyraznezkracu[erea- nalni odpad) a dalsich odpad z komunalni
[ako ekologlckepallvo pro automoblly vpo-
llzacl. sfery vslrokeskaledruh.
dobe CNG. Pro vyrobu el. energle [sou vyu-
zivany klaslcke kogeneracni [ednotky a flr-
ma Green Machlnes nabizi pro sve zakazni-
ky ne[moderne[si systemy mlkroturbin, pro-
duku[icich elektrlckou energll a teplo s mno-
honasobnou zlvotnosti oprotl klaslckym
KG1. Komplexni nabidku techto ne[moder-
ne[sich technologli pro komunalni sferu
dnes na Slovensku nabizi slovenska spolec-
nost Green Machlnes, a. s.
komunIn biopIynove stanice (kS)
neproduku[l [en bloplyn a elektrlckou ener-
Soucst stanic mohou byt sberne dvory
gll, ale [sou soflstlkovanyml provozovnaml,
Firma Creen Machines, a. s. prlpravlla port- a dalsi provozy na vyuzlti energli, [ako [sou
ktere resi zpracovani komunalnich odpad,
follo soflstlkovanych provoz k vyuzlti TKO lntenzlvni chovy ryb, sklenikove hospodar-
snlzovani mnozstvi odpad ukladanych na
a 8PKO v komunalnich K8PS l [ednotllvych stvi a dalsi provozy, [ako napr. vyroby poly-
skladky, a to o 60 az 80 %a vytvori v reglo-
reallzacich a zpracovala kompletni technlc- ester, llsovny ole[ atd. veskera provozni
nech pracovni mista. vyznamnym prvkem
-
Kemcaa|a| ||ep|ae staa|ce aepet|e|c[| pe|e
Neette pea|te aa sk|a6kc
7lO - tuh lomunlnl oJoJ , 8klO - o|olo|cly tozloz|teln lomunlnl oJoJ
technlka
9




ekonomlka [e vzdy reallzovana bez dotaci vyvlnout a uvest do praxe system na kom-
a prode[e energli. v pripade, ze [e dotace ze plexni vyuzlti a zpracovani netridenych
strany lnvestora ziskana nebo [e ziskano pri- komunalnich odpad a vyuzlti [ednotllvych
po[ne misto pro dlstrlbucl el. energle (neni slozek obsahu[ici komunalni odpad. Odpa-
podminkou) zkrati se doba navratnostl. Pr- dy, ktere[sou svazeny na K8S, [sou vytrideny
merna navratnost provozu [ecca od 5do 6let na [ednotllve slozky a [sou primo v provozu
v ramcl provoznich podminek komplexniho K8S dale zpracovany na [ednotllve vyrobky,
soflstlkovaneho systemu nakladani s odpady nebo surovlny pro dalsi vyuzlti v prmyslu.
vokruhu cca 60km od vybudovanestanlce. 8lologlcky rozlozltelne odpady vytridene
z komunalnichodpad [sou zpracovany pro
bloplynovou cast a [ez nlch produkovan blo- Co se deje s odpadem v modern trdc
plyn, el. energlea po upravebloplynu l CNG. Iince Creen Machines
1ednou ze slozek bloplynu [e l CO a tepelna Cilem spolecnostl Green Machlnes, a. s. bylo
2

1echno|og|e vyuI|t| a zhodnocen| 1kC a 8kkC
v

provozu (k8S) f|rmy Green Mach|nes

rovoznl hala pil[em a Lildenl odpadu 1kC

1ildlcl llnka pro vyLildenl pro blologlcky
rozlozlLelnych odpadu

1echnologle upravy a vyuzlLl vyLildenych blologlcky
rozlozlLelnych odpadu pro vyrobu subsLrLu do
bloreakLoru. urcenl a Lechnologlcke mlchnl podle
Lechnologll CM.

vyLildeny blologlcky rozlozlLelny odpad z

1kC pro
nsledne vyuzlLl

8loplynove fermenLory Lechnologll CM. oceL
blofermenLoru od 2 do 16 kusu. Cb[emblofermenLoru
cca ze

160 az 220 a z 800 Lun. rodukce bloplynu podle
pocLu blofermenLoru cca do 10mll/m
3
rocne.

MlkroLurblny - poceL 2 az 20
kusu. vyroba doLovane el.
Lnergle. vyroba Lepelne
energle pro ohiev
blofermenLoru.

Surovy bloplyn

ClsLenl bloplynu, snlzenl
vlhkosLl, uprava bloplynu.
MlkroLurblny 900 kWh.

Zpracovnl bloplynu. kolona
pro upravu bloplynu.
CdsLranenl pilmesl a uprava
na kvallLu zemnlho plynu
CMC - Lechnologle

flrmy
CM

!ednoLka pro ilzeny ohiev
blofermenLoru.

vnlLropodnlkov sLanlce pro
plnenl vozldel za[lsfu[lcl svoz
odpadu - vozldla s

pohonem
CnC.

veie[n elekLrlck slf.
vyuzlLl elekLrlcke energle
pro vlasLnl poLiebu provozu.
lasLy

Sklo

uievo

lgellLy

kovove odpady

nezpracovaLelne
odpady

Pala s

Lechnologll zpracovnl
plasLu, lgellLu a skla. vyroba
flnlnlch vyrobku.

1ildenl urLlc

1echnologle balenl pro nevyuzlLelne odpady skldkovnl.

lermenLacnl smes po vyrobe bloplynu a nsledn zpracovnl
na blopallva a komposLy. 1opne peleLy peleLkrna

1echnologle komposLovnl v

komposLrny na vyrobu blopallv.

LnergeLlcke zdro[e pro vyuzlLl blopallv - cemenLrna, spalovna
aLd.

lnlcl sLanlce pro konLe[nery + nvesy. vlrLulnl plynovod.

veie[ne plnlcl sLanlce CnC - Creen Caz - 20 sLanlc
energle, ktera [e dale vyuzivana v systemu bovat pred slevou cca l2 Kc, a tim do[de n i v ram cl CP a SK). Stanlce umozni dodavat
skleniku pro podporu rstu plodln. Timto k usporeoprotl soucasnym cenam CNG. pres vlastni energetlcka centra v budoucnu
postupem se zvysi ne[enom vynos zelenlny energll primo odberatelm, a to [ak el. ener-
nebo kvetln, ale vyznamne se posili l za- gll, tak l teplo. Tim se stanlce a [e[lch provo-
mestnanost v reglonu. Dalsi odpady, [ako zovatele stanou primym prode[cem energli
[sou PLT, kovy, sklo, folle, atd. [sou primo na pro svekonecne zakazniky. Zakaznicl vyraz-
miste zpracovany na vyrobky, a tim se ne usetri za energetlcke vstupy a prestanou
zabrani neefektlvnimu prevazeni vytride- byt vazaly velkych energetlckych spolec-
nych odpad po Slovensku a zavlslostl na nosti a [e[lch dlktatu cen. Nove technologle
odberatelich a [e[lch cenovych dlktatech. a technologlcka reseni systemu flrmy GM
Konkurenceschopnost flnalnich vyrobk [e prl reallzacl K8PS se budou bourat vzlte
vyznamne posilena tim, ze [e vyuzivana a zkostnatele pristupy, ze bez prode[e el.
levna energle z vlastni vyroby, a tim flnalni energle a dotaci na pestovani kukurlce
ceny mohou byt nlzsi nez u tradlcnich zpra- nemzou fungovat 8PS. Stanlce K8PS
ReaIizace na SIovensku a v Ceske repub-
covatel. Z vystupniho separovaneho fer- budou v budoucnu nezavlsle na zemedel-
Iice
mentatu z vyroby bloplynu se vyrabi ekolo- skeprodukcl.
Prvni |nvestor uspesne zaha[u[e vystavbu
glcke pallvo v podobe pelet s moznosti
K8PS komblnovane stanlce na strednim
vyuzlti pro teplarny a mobllni kotelny. Zamestnanost a vyuzit pracovnch siI
Slovensku. |nvestor prosel vsechna uskali
Separovany fermentat Nen vyvzen na vystavbou stanlc sevyznamnym zpsobem
pro ziskani stavebniho povoleni a zaha[i
mze zvyslt sance na zamestnanost obyva- poIe, a tim nepotrebu[e lnvestor [akekollv
v tomto rocena zakladestavebniho povole-
tel bez vzdelani a vyznamne se posili moz- polea neobtezu[ezapachem okoli.
ni vystavbu stanlce, ktera [e konclpovana
nost zamestnanostl romskeho obyvatel-
[ako komblnovana stanlce. v prvem nabehu
stva, s kterym [e primo v pro[ektech pocita- Vyuzit biopIynu na CNC
bude fungovat na zemedelske vstupy a do
no a v ramcl pro[ektu [e vzdy vytvaren so- Plrma Green Machlnes, a. s. prlpravu[e zalo-
roka pre[de na plnou kapacltu 8PKO a vytri-
clalni program speclflcky urceny pro Pomy.
zeni spolecnostl CRNCAZ. Nova spolec-
denych TKO vcetne zpracovani surovln, kte-
Celkova zamestnanost na [edne stanlcl dle
nost prlpravu[e vystavbu site cerpacich sta-
re se musi ze zakona hyglenlzovat. vystu-
provedeni se pohybu[e od l5 do 60 pracov-
nlc CNG pro motorlsty a hromadnou mest-
pem ze stanlce bude el. energle a topne
nich mist a v pripade vystavby skleniku dal-
skou dopravu. Green GAZ predstavi novy
pelety. v dalsi etape se budou reallzovat
sich provozu se zamestnanost muze vyspl-
produkt CNCZivnostnk, ktery ma podpo-
skleniky a lntenzlvni chov ryb. Provoz bude
hat az na 90 lldi a vice. vyuzltim potenclalu
rlt nakup malych dodavek s pohonem CNG
v plnem provozu do konce roku 20l4 az na
odpad a komunalnich 8PS bude mozne
[are20l5.
do budoucna vyrazne snizlt skladkovani
a bude moznost vytvorlt pracovni mista
SpoIecnost Creen Machines, a. s. prlpra-
v ramcl Slovenska, Madarska a Polska.
vu[e unlkatni stanlce K8PS pro zpracovani
Ze[mena pro obyvatele, kteri [sou obtizne
TKO a 8PKO a dalsich surovln. Prlpravovane
zamestnavatelni, a to l z rad romskepopula-
stanlce K8PS, by chtela spolecnost umistlt
ce a obyvatel kteri marne shane[i pracovni
na vychodnim Slovensku, kde se [lz [edna
zarazeni diky veku nad 50let.
s lnvestory. v pripade kladneho pristupu
mest a obci a [e[lch admlnlstratlvy muze
Investicn prIezitosti pro investory a z-
lnvestlce do K8PS vyrazne ovllvnlt zamest-
kaznky
nanost romskeho obyvatelstva v danych
Spolecnost prlpravu[e vystavbu komunal-
reglonech a castecnetim reslt vysokou neza-
nich bloplynovych stanlc na zpracovani ko-
mestnanost a prlnest za[imavou lnvestlcl do
munalnich odpad na Slovensku, v Madar-
reglonu.
sku a Polsku s celkovou kapacltou cca
Prlpravovane K8PS [sou unlkatni technlc-
250 000 tun, a to do 3 az 4 let. Investori
kym resenim a to tim , ze nebudou dodavat
zejmena oceuj nezvisIost reseni na
vyrobenou el. energll do vere[ne site
vstupnich surovlnach od zemedelc, [ako
vyrobenou energle budou vyuzivat pro
pro zlvnostniky, kteri prl cerpani CNG z dls- [e kukurlce atd., ktere [sou dnes na hranlcl
vlastni spotrebu, a to ze[mena na vyrobu
trlbuceCRNCAZ dostanou az 20%slevy, spekulatlvnich cen. Vyznamnym prvkem
flnalnich vyrobk. Stanlce [sou konclpova-
kdy seprmerna cena lkgCNG budepohy- pro investory je jistota vstupnch surovin
ny [ako plny ostrovn system(unlkatni rese-
.
e-maiI: biofermentory@biofermentory.sk
7eI.: +420 721 086 265
8|efermeater.sk
me6era| tpraceaa| e6pa6
Creen Machines, a. s.
ozeny Nemcove 7
811 04 ratisIava - SIavn
kea||tace K0M0Nk|N|Ck 8|0||\N0V\Ck!IkN|C pre cI|t| IK0a 8kK0. Ne p|||eI|test| pre e|ce msta a |aester.

10
technlka





v obIasti odpad a vcestupove financn
prjmy, a tm i jistota nvratnosti vIozenych
prostredk. vstupni surovlny v podobe TKO
a 8PKO atd. [sou stabllni a neovllvnu[e [e pocasi,
neuroda a anl spekulantl. Tim se snlzu[e moznost
vykyvu ceny vstup. Dlezltym prinosem pro
lnvestory [e skutecnost, ze komunalni 8PS posky-
tu[i moznost slroke skaly zpracovanych odpad.
Na rozdil od zemedelskych 8PS, ktere [sou dnes
konclpovany [ako [ednoucelove a [ednoplodlno-
ve provozy z vysokymrlzlkem pohybu cen vstup-
nich surovln. Zasadnim ekonomlcko-provoznim
rozdilemmezl 8PS zemedelskyml a komunalniml
8PS [e skutecnost, ze za zpracovani odpadu ma
provozovatel staly pri[em od producent odpad
ve forme poplatk a tyto flnancni prostredky
pokry[i naklady na splaceni lnvestlce bankam
a lnvestorm. Stoupa[ici za[em o produkcl pelet ze
strany odberatel a nlzsi vyrobni naklady na pele-
ty nez u tradlcnich vyrobc zarucu[e dobrou pro-
de[nost teto komodlty v ramcl Slovenska ale l LU.
Prode[em vytridenych surovln vytridenych s TKO
[e dalsi moznost pri[mu pro lnvestory. Samozre[-
mosti [e l moznost prode[e el. energle a tepla. Na
dobre ekonomlcke stablllte provozu, se take cas-
tecnepodili produkce[ako zelenlna, kvetlny, ryby,
a nove prlpravovane technologle vyroby staveb-
nich lzolacnich desek, llnek na polysteren atd.
v souhrnu to vse zarucu[e lnvestorm vysokou
navratnost cca do 6let a dobrou ekonomlckou sta-
bllltu lnvestlce. Plrma dnes evldu[e zvyseny za[em
lnvestor o komunalni K8PS, a to z rad soukro-
mych lnvestor, tak l lnvestlcnich skupln. v bu-
doucnu ocekava l za[em bankovniho sektoru, kte-
ry sl uvedomi, zese [edna o za[imave lnvestlce pro
stabllltu ekonomlky provoz s vysokou mirou
navratnostl a nizkymrlzlkem vylozenych lnvestlc
zestranybank.
PrIezitost pro mesta a obce a soukrome inves-
tory
v pripade reallzaci provozu ze strany mest a obci
nebo sdruzeni lnvestor mze dotace dosahnout
az 95 %naklad. Mesta a obce tim usetri naklady
na llkvldacl odpad, ziska[i stabllni pri[ema vytvo-
ri nova pracovni mista. v pripade, ze mesto nebo
obec vlastni skladku, prodlouzi tim [e[i zlvotnost
na mnoho let oprotl planovanezlvotnostl skladky.
Plrma Green Machlnes, a. s. za[lsti kompletni reall-
zacl komunalni 8PS a v pripade prani lnvestora
za[lsti kompletni provoz tak, aby vlastni lnvestor
nemel [akoukollv starost o provozovani stanlce.
Dalsi formou moznostl uspor mest a obci [e
poskytnout soukromym lnvestorm [en pozemek
do prona[mu na l5 let za symbollckou cenu a na
zaklade smlouvy poskytnou odpad na dobu
l0 let. Tim se mesta a obce zbavi odpad a vyraz-
ne usetri a stablllzu[i cenu za llkvldacl odpad na
mnoho let dopredu. vyhodu [e skutecnost, ze se
mesta a obce nepodile[i na flnancovani pro[ektu
K8PS . Stanlce K8PS [sou lnvestlci do budoucnostl
a [ednim z reseni neutesenesltuacevoblastl odpa-
d s velkym ekonomlcko-polltlckym potenclalem
pro reglony s nizkou nebo problematlckou za-
mestnanosti.
www.biofermentory.sk
e-maiI: biofermentory@biofermentory.sk
7emn kenIerencie:
nergerikn buJev
Pregresivnn vrebn reln
0bnevirelne zJreje energie
Auremnrizdcin ve vykurevnni
nergericke sluzby

SIovensk spoIocnost pre techniku prostredia,
ZSV7S ratisIava,
katedra 7Z SvF S7UratisIava,
SIovensk komora stavebnych inzinierov,
RZ SkSI ratisIava, SIovensky zvz vyrobcov tepIa
Vs pozyvaju na 22. medzinrodnu
vedecko-odbornu konferenciu
nergeticke, environmentIne a ekonomicke
hodnotenie vykurovacch systemov
3. - 7. marec 2014
HoteI Sorea Lubova, Star Lubova
VYkUR0VANI 2014
OZL(obnovltelnezdro[eenergle) [sou zdro[e gll se zemedelcl dostall nastupem vyuzivani iopIynove stanice soucasne doby mze-
podle svych charakterlstlckych vlastnosti zemedelske mechanlzace ze[mena traktor, me rozdellt podlenekollka krlterli:
obnovltelne a tim v podstate nevycerpatel- sklizeci technlky a elektrlckeenergle. a) obsahu suslny zpracovavaneho substratu
ne. To [e zakladni rozdil oprotl klaslckym na 8PS (bloplynove stanlce) klaslcke
energetlckym zdro[m z fosllnich pallv, ale ZkIadn princip zemedeIstv - akumuIa- (prmerna suslna substrat [e okolo l0 %
l z [aderneenergle. nebo tzv. 8PS sesuchou cestou fermenta- ce a transformace energie sIunecnho
ce(prmerna suslna 25%a vice) zren procesem fotosyntezy vsak zstaI
b) podle druhu blomasy na zemedelske
stIe stejny.
(cilene pestovane rostllny, ke[da, hn[,
Na obr. l [e znazorneno Z-schema svetelne podestylka drbeze) nebo tzv. odpa-
faze: prenos elektron ziskanych fotolyzou darske vyuziva[ici blomasu z odpad
vody elektronovyml prenasecl za pomocl z vyroby, potravlnarskeho prmyslu nebo
energle ziskane fotosystemy | a || absorbci Dnes odhadu[eme bllancl OZL na Zeml vytrideny organlcky materlal z komunal-
svetla. nasledovne: niho odpadu)
c) podle teploty fermentace na 8PS mezo-
fllni s pracovni teplotou a sadkou mlkro-
organlzm ve fermentorech 38 - 42 C
nebo 8PS pracu[ici v termofllnim rezlmu
a s patrlcnou sadkou mlkroorganlzm
48- 52C.
Peakcefotosystemu || a fotosystemu | dohro- 1ak [ez tabulky zre[me, pokud senaucimezis- Technologli na zpracovani anaerobni dlges-
mady umoznu[i premistlt l elektron a spo- kavat a akumulovat energll slunecniho zare- ci [e cela rada. v poslednich letech v CP exls-
trebu[i 2 fotony. Na vznlk [edne molekuly ni nebudemepotrebovat [lny zdro[ energlea tu[e 39 flrem, ktere nabizell technologle 8PS.
kysliku [e potreba uvolnlt a premistlt 4 elek- lldstvo bude z hledlska potreby energle 1enom velml obtizne se da hodnotlt, ktera
trony (2 pro kazdy atom) a [e tedy potreba zabezpeceno l vbudoucnostl. z technologli [e lepsi a ktera horsi. 8PS [ako
8 foton (2 na kazdy elektron). Na syntezu Zemedelstvi, [ako [edlne odvetvi vyroby od technologlcky celek [e vzdy orlglnalem,
[ednoho molu glukozy [e potreba 6 8 48 nepametl vyuziva soustavne a cilevedome a to diky orlglnalnimuslozeni vstupnich sub-
strat, kteremu musi byt 8PS dokonale prlz-
psobena.
1e zre[me zbytecne popsat procesy probiha-
[ici v prbehu anaerobni fermentace.
Dlezlte [e vsak uvedomlt sl, ze kazda z fazi
probiha prl [lnem optlmalnim pH a [lnak
dlouho. Zatimco prvni faze: hydrolyza, acl-
dogeneze a acetogeneze probiha[i prl neu-
tralnim nebo kyselem pH, posledni faze
metanogeneze probiha vyznamne dele
a vzasadltem prostredi.
Kvallta bloplynu [e podle struktury sub-
strat kolisava a zasadni, ze[mena z hledlska
kvallty bloplynu [eobsah siry veforme sulfa-
nu H S a obsah fosforu. U8PS odpadarskeho
2
typu mzeclnlt problem kromevyseuvede-
nych [este obsah amonlaku nebo slllkat,
mol foton, coz odpovi da energl l energll slunecniho zareni. 1este na pocatku
kteresemohou vysrazet vespalovacim pros-
8440,6k1/mol. Z glukozy sealeuvolni pouze mlnuleho stoleti bylo toto vyrobni odvetvi
toru kogeneracni [ednotky. Proto [e velml
2 884,5 k1/mol, teoretlcka uclnnost fotosyn- zcela energetlcky sobestacne a na vne[sich
dlezlte [ednak sledovat kvalltu vstupnich
tezy [etedy 34,2%(2884,4 l00%: 8440,6). zdro[ich energli nezavlsle. 8yla vyuzivana
substrat do 8PS, ale take kvalltu bloplynu
Lnergll z blomasy (ziskanou procesem foto- prevaznelldska pracea tazna sila chovanych
a zabezpeclt maxlmalni ochranu ne[drazsi-
syntezy) [sme se nauclll velml efektlvne zis- domacich zvirat. To byl [eden z dvod, proc
ho agregatu v 8PS - kogeneracni [ednotky.
kavat procesem anaerobni dlgesce v bloply- byla v zemedelstvi relatlvne velml nizka pro-
To lzeza[lstlt velml kvalltneprlpo[enim obto-
novych stanlcich. duktlvlta prace. Do zavlslostl na vne[si ener-
koveflltracek [ednotce.
technlka
0ekc6|c6e!|caceaai| s|caeca| secstas|t|t, aemcs| se||6ste e|aat ae6estatkc eaerq|e. 0|ae|te|a
t6re[e eaerq|e [sec schepa ta|etpec|t ||6stc 6estatek eaerq|e |et aeqat|a|ch || aee|ae|te|a)ch
t6re[ eaerq|eaa I|et aa aai| p|aaet.
Iak t|epi|t prac| 8|0||\N0Vl !IkN|Cl (8|!)
a ciet||t aak|a6 aa preet
12
7oo. 1 - kozJlenl OZl oJle vzn|lu
7oo. 2 - 8|lonce OZl no Zem|
Slunecni energle Geotermalni energle Slapova energle
l 060 x l0
6
Twh/rok 290 000 Twh/rok l2 000 Twh/rok
l0 000 x vice nez dnesni spotreba 2,5 x vice nez dnesni spotreba l0 %dnesni spotreby

Oot. 1 Z schemo svtelne lze lotosyntezy










technlka
13
lu, takze l ne[mensi mlkrocastlce se dosta- 0btokov fiItrace C1C" 0chrana zivotnho prostred a zdroj,
nou do hloubky flltracniho materlalu, kde Odstrani mechanlcke neclstoty, vodu, pro- emise C0 kIesaj
2
[sou zachyceny. dukty odbouravani a starnuti ole[e, tzv.
1eden lltr stareho ole[e vytvori prl spalovani
Ozubene cerpadlo zarizeni [emne flltrace mekke pryskyrlce a kysellny v ole[l. 80 %
emlse CO v mnozstvi 2,6 kg. Kazdy lltr ole[e,
2
C1C" nasava zneclsteny ole[ z nadrze syste- naklad na opravy a udrzbu ma pvod ve
ktery [e dele pouzivan, pomaha tedy zlvotni-
mu stro[e a cerpa ho pomalu s konstantnim zneclstenych provoznich kapallnach. To
mu prostredi a snlzu[e emlse CO . Navic
2
dodavanym mnozstvim skrze patronu doklada[i nezavlsle vyzkumy hydraullckych
setrime[lz tak omezenezdro[eropy.
[emne flltrace C1C". Ole[ proteka patronou s mazacich system. Tyto naklady, ktere lze
PrIis vody v oIeji - C1C" FiItracn odIuco- radlalnezvne[sku dovnltr a odteka vyclsteny vsak vylouclt, vznlka[i [ednak zhorsenim spe-
a vysuseny stredem spodkem flltru, bez vace clflckych vlastnosti ole[, predevsim vsak
tlaku zpet do systemu. Prl vetsim mnozstvi vody vole[l nebo prl opa- kvll opotrebeni nasledkem neclstot, ve
Manometr na viku flltru ukazu[e potrebu ku[icim se vnlkani vody do ole[oveho syste- forme pevnych castlc, vody a tvorbou
vymeny patrony. Za timto ucelem [e nutno mu predstavu[e flltracni odlucovac C1C" pryskyrlca kyselln.
zarizeni [emneflltrace C1C"kratkodobevyp- smysluplne reseni prl soucasnem vysuseni Nejcastejsmi druhy opotreben kogene-
nout. Stro[ prl tom mzezstat vprovozu. ole[e l flltracl. Zvlast vyrobene patrony racn jednotky jsou: eroze, abraze, kavita-
jemne fiItrace C1C" typu LA7 zadrzi ce, koroze, odbourvn oIeje a kyseIiny
NkIady na porzen a Iikvidaci kIesaj pevne zneclsteni a produkty odbouravani v oIeji.
1emna flltrace prodluzu[e mnohonasobne ole[e, anlz by absorbovaly podily vody. voda
zlvotnost provoznich kapalln. Tim klesa[i se vylouci v naslednem procesu v prvku koa-
0btokov jemn fiItrace
ne[en porlzovaci naklady na nove provozni lescence. Tento proces koalescencezacina [lz
Stabllni vysoka clstota ole[e se docili pouze
kapallny, ale take naklady na llkvldacl konta- v patrone [emneho flltru C1C". Cestou skrze
kontlnualni [emnou obtokovou flltraci, [ako
ml novanych pouzl tych kapal l n [ sou celulozove pletlvo se spo[u[i mlkroskoplcke
doplnek k flltrm hlavniho proudeni. Nebot
mlnlmalni. castecky vody do kapek.
pouze v obtoku lze rychlost prtoku prlz-
Kaplcky vody proudi s ole[em lamlnarneprv-
psoblt provoznimu fluldu. Ole[ prltom
Doby provozu stroje se prodIuzuj, kem koalescence a [sou prltahovany adhe-
mzeproudlt telesem flltru extremnepoma-
slvniml sllaml, vetsiml nez u ole[e, na vlakna. produktivita stoup
Proudenim[sou pomalu posunovany podel Prosto[e stro[ vznlka[i ne[vice kvll zne-
vlaken, na prseciku se setka[i s dalsiml clstenym provoznim kapallnam. Kontlnualni
kaplckaml a nakonec spadnou [ako velke [emna flltrace mlnlmallzu[e neplanovane
kapky, nasledkem vetsi hustoty dol do fll- odstavky. Naklady na udrzbu a opravy klesa-
tru. vypousteni vody ridi plovakovy spinac [i, produktlvni vytizeni stro[ stoupa.
a magnetlcky ventll.
0chranakomponent systemu pred koro-
Prl overovacich pokusech, ktere byly pro- z
vadeny v Dansku v prbehu let 2007-2008 v mnoha hydraullckych l mazacich ole[o-
na bloplynovych stanlcich flrmy L. ON byly vych systemech nelze zabranlt vznlku kon-
vysledky na kogeneracni [ednotce MAN denzovane vody. Patrony (flltracni vlozky)
2842o vykonu 300kwenasledu[ici: [emne flltrace C1C" tuto vodu prbezne
l. Pokus - byla prodlouzena vymena ole[e odstranu[i a zabranu[i tim korozl kompo-
z 547na l640provoznich hodln nent.
2. Pokus - byla prodlouzena vymena ole[e
z 547na l236provoznich hodln
ProdIouzen zivotnosti fiItru hIavnho pro-
3. Pokus - byla prodlouzena vymena ole[e
uden
z 547na 2275provoznich hodln
1emna flltrace odlehcu[e drahe flltry hlavni-
U dalsi kogeneracni [ednotky Caterplllar
ho proudeni, kterenasledkem toho nepotre-
35l6 o vykonu l 020 kw bylo dosazeno
bu[i castou vymenu.
CIC eff-||ae (e|teke) f||tr
a f||traca| separater
CIC f||traca| |eIk pre iecha
6rch e|e[e)ch me6|| a kapa||a
SkALDA spoI. s r. o. , regionIn zastoupen a distribuce 0ff-Iine fiItrace C1C
(C. C. 1NSNDnsko) pro CR a SR
Zahradn 927, 39165 Bechyn, Cesk repubIika
teI.: +420 604 48 48 23, e-maiI: skaIda.fiItration@emaiI.cz,
www.skaIda.eu
Oot. 2 Pi|ojenl ootolove l|lttoce no loenetocnl
jeJnotlu VAN
Nevyzadu[evypnuti K1 pro vymenu
prodlouzeni doby vymeny ole[e z l 900 na
flltracnich vlozek.
3 997 provoznich hodln. To vse prl za[lsteni
standardni vlskozlty.
DI ouhodobe vyhody off- I i ne
fiItrace:
1ak bylo experlmentalneovereno, pomoci fll-
Prodlouzena zlvotnost mazanych
tracni obtokove [ednotky lze prodlouzlt
soucasti K1.
zlvotnost mazaciho ole[e v kogeneracni [ed-
Prodlouzena zlvotnost ole[e.
notce2- 5krat, a tak vyznamnym zpsobem
Prodlouzeni zlvotnostl provoznich
setrlt provozni naklady, nebot [edna vymena
flltr.
ole[e v kogeneracni [ednotce (o vykonu
Zkraceni prosto[ v dsledku
lMwe) sto[i okolo 70 tls. Kc, nehlede na pre-
poruchy zarizeni.
ruseni dodavek elektrlcke energle a ztraty
Snizeni dopad na zlvotni prostre-
z nevyrobeneelektrlckeenergle.
di.
krtkodobe vyhody rezimu off - Iine
VIastnosti C1C" fiItracn jednotky
fiItrace:
oIeje
8yla zasadnim zpsobem prodlouzena
Kompaktni, samostatne pracu[ici a
zlvotnost mazlva to vrozsahu 2-5krat.
zcela oddelene od hlavniho syste-
Zaroven byla prodlouzena veste[nem roz-
mu, s vlastnim cerpadlem a moto-
sahu vymena mazaciho ole[e.
rem.
Nlzsi celkove naklady na flltracl (o 50 az
Mze pracovat 24 hodln denne, l
80%).
kdyz [ehlavni system vypnut.
Snizeni nakladna udrzbu zarizeni.
Plltracni vlozka vyuziva hlubokou
Mlnlmalni naklady na lnstalacl.
flltracl medla a konzlstentni husto-
Mlnlmalni skoleni vyzadovane pro pro-
ta umoznu[e [emnou flltracl, s
voz flltracni [ednotky.

14
Ctol. 1 Potovnnl tce ootolove l|lttoce v tez|mu lont|nulnlm o ietusovonem
Oot. 3 7echnolo|cle schemo mole l|lttocnl jeJnotly C1C
beznoudobou zlvotnostl l2-l8mesic.
2
Plltracni vlozka ma 2,2 m vne[si plochu
povrchu, aby bylo mozne flltrovat poma-
lym, rovnomernym prtokem potreb-
nympro velml [emnou flltracl.
Plltracni vlozka ma vysokou kapacltu
flltrace neclstot, v prmeru mezl 5 a 7 kg
(l2a l5kg), coz [edlezltepro ekonomlc-
kyprovoz.
Hlavni system nemusi byt vypnut, prl
vymeneflltracni vlozky.
kontinuIn nebo diskontinuIn fiItrace
Plltrace samozre[me velml dobre fungu[e prl
kontlnualnim pracovnim rezlmu. Pozdil
mezl kontlnualni a dlskontlnualni flltraci
nazorneukazu[e graf c.l(na stranel4), z kte-
reho [e patrne, ze ldealni [e kontlnualni pro-
ces clsteni, prl kterem ole[ fungu[e[ako clstlci
prostredek vmotoru.
VysIedky dosazene s C1C" 0FF-LIN
FIL7RY C. C. 1NSNAS DNMARk:
Zvysena kvallta ole[e a prodlouzena
zlvotnost 2- 5krat
Zlepsene vysledky rozboru ole[e snizenim
obsahu polutant
Clstsi stro[ni soucastky a vyznamne pro-
dlouzena zlvotnost K1
Plltracni vlozka flltru naplnena vseml
odstranenyml neclstotaml
Text: |ng. Karel vitek, Csc.
Poto: C.C.1LNSLN AS Denmark
[ednoduchy, ale nebere v uvahu naklady 1e v ni zahrnuta cela doba zlvotnostl
kapltalu a lnflacl. pro[ektu l moznost lnvestovani do [lne-
ho ste[nerlzlkoveho pro[ektu.
_t
NPv 0tDCP0tCP(l+r)t 0t CPl+r
NPv 1 245 423, - kc NPvMAX
Vnitrn vynosove procento
TlTzCP _T-|N0

Tl+|PP
Krlterlum: |PP MAX
IRR= 32%
Prl celkove dobe zlvotnostl lnvestlce
obtokove flltrace 20 let, dlskontu 3 %
a rocnich nakladech 30 000 Kc (coz [e
naklad na vymenu flltracnich vlozek)
clni |PP 32%.
Zverecne shrnut
Kazdy lnvestor a provozovatel bloplynove
stanlce by mel [lz od prvopocatku prl
provozu 8PS premyslet o dalsich moz-
nostech zlepseni provozu a o usporach
Pokud provozne usporime rocne [ednu
naklad prl provozovani bloplynove stanlce.
vymenu ole[e v K1 v hodnote 67 tls. Kc,
vyse uvedeny zemedelsky podnlk v prvem
bude K1 pracovat cca o 4 hodlny/rok dele
roce provozu 8PS provedl vymenu ole[e
a prodlouzime zlvotnost K1, mzeme
celkem ctrnactkrat. To znamena, ze v pri-
pocitat:
pade okamzlteho nakupu a lnstalace
obtokove flltrace od pocatku provozu,
TlTsCP -|N
Doba nvratnosti prost : 7s 0
investice by byIa zapIacena jiz T tato
v prvem roce. |nvestor ma nakupem
Krlterlum: Ts mln 7 =1 - 2,5 roku
s
flltracni [ednotky moznost vyznamne zlepslt
pracl bloplynove stanlce, prodlouzlt
Diskontovan doba nvratnosti (reIn)
konomicky rozbor vhodnosti nkupu
zlvotnost kogeneracni [ednotky, usporlt
Tds |NDCP Tds 250/26l- 250/87= 1 -
obtokove fiItrace naklady na udrzbu a snizenim potreby ole[e
3 roky
TlTsCP _T-|N Pro ekonomlckou analyzu (byl pouzlt usetrlt l zlvotni prostredi.
Tds 0
Tl+r
vypocet pro konkretniho lnvestora -
0Cl [sou rocni dlskontovane penezni
7
zemedelske druzstvo ve Stredoceskem kra[l,
toky lnvestora:
ktere vlastni 8PS s K1 TCG 2020 o vykonu
Krlterlum: Tsd mln lMw) mzeme vyuzit nekollk ekono-
mlckych ukazatel, ktere nam mohou
pomocl prl rozhodnuti, zda toto zarizeni NPV- cist soucasn hodnota projektu
[e ekonomlcky vhodne poridlt cl nlkollv.
Pokud lnvestlce obsahu[e vynosy,
volime varlantu s co ne[vyssim NPv.
Clsta soucasna hodnota [e v dnesni Doba nvratnosti
dobe [ednim z ne[vhodne[sich krlterli. Tento ekonomlcky ukazatel [e velml

RegionIn zastoupen a distribuce
off-Iine fiItrace C1C v CR a SR:
SkALDA spoI. s r. o.
Zahradn 927, 39165 Bechyn , CR
teI.: +420 604 48 48 23
e-maiI: skaIda.fiItration@emaiI.cz
www.skaIda.eu
15
technlka
Oot. 4 Ootolov l|lttocnl jeJnotlo C1C|nstolovo-
n no loenetocnl jeJnotce Cotet|llot
O autorovl: Ing. kareI Vtek, Csc.
0osozenevzJlnl: vysolslolozemJlslPtoho vyslolenvtmc| iltovy olteJ|tovonch otoJcuVZeCk, zezl. 254/20015o.
vJecl os|tontuto: Oonov|telne zJtoje enet|e voJnlho zlono, Jle ze zl. 17/1992 5o. o z|votnlm tostieJl, 114/1992 5o.
CZuPtoho, Vonozet toenetet|luCNOPl (07lll oochtoniltoJy oltoj|ny oze zl. 344/19925o. oochtonzemJlslehouJ-
Pt|vtnl otoJce v oolost| tostl|nne vtooy, oonov|- nlho lonJu o oezecnost| tce. 5ec|ol|sto o cett|l|lovon otoJce v oolost|
telnch zJtoju enet|e, exett v oolost| vtooy o vyu- oonov|telnch zJtojuenet|l oneottov|nislehovyuz|tl zemJlsle toJulce,
z|tl ,o|onolty, o|olynu, soltnl enet|e, neottov|- olteJ|tovon otoJce v oolost| etoznl ohtozenost| uJ o v oolost| tostl|noleloi-
nislevyuz|tl zemJlslch lomoJ|t stvl. Clen lom|seCooCoecotoneottov|nislevyuz|tl zemJlsletoJulce
AlteJ|tovon otoJce V|n|stetstvo zemJlstvl o lom|se to oonov|telnezJtojev8tuselu.
c. 101/2004 v oolost| kv (stvne zemJlsle toxe, veJoucl tmu tojeltu losmove solovny lomunlnlch oJoJu to msto
n|tttove smtn|ce, uJnl etoze, tostl|noleloistvl, 5ol||. 0cost no tojeltech mez|ntoJnl omoc| o solutce to Clnu (2006
llA omot|nlnl oolost|, AlO, Ctoss-coml|ence, zemJlslelonom|lo, uJnl JosuJ, Anolu (1981, 2011, Vonolslo (2008-2012, Cu|neo (2008, Votolo
etoze, tostl|noleloistvl (2012, 5toslo (2013. 5olutce s nltetm| oJooty VZeCk zejmeno v oolos-
Clen: Cesle oloJem|e zemJlslch vJ, OJoot tostl|nne vtooy, tech otoJenstvl o vzJlvnl. Clen NtoJnl toJy otoJenstvl o vzJlvnl to
PieJstovenstvo lomoty zemJlslch otoJcu, ieJseJo ieJstovenstvo, zemJlstvl o tozvoj venlovo. 5olutce s nltetm| oJooty VZP, 5lZP
NtoJnl lom|sevzJlvnl ootoJenstvl VZeCk, Ptocovnl lom|setoneotto- o VVk v oolost| nolovnl smtn|c o ootienl lAlk0 Jle Noilzenl koJy (l5
v|nislevyuz|tl zemJlsletoJulce 0CACkl v8tuselu 73/2009o74/2009.
ZstuceZ5Ck vCOPA COClCA lom|seNeottov|nislevyuz|tl zemJlsleto- OJootnll noneottov|nisle vyuz|tl zemJlsle toJulce ozolloJotel noveho
Julcev8tuselu vJnlho oootu CAZv - neottov|nisle vyuz|tl zemJlsle toJulce. lxett
ZolloJotel: 5Jtuzenl to vtoou o|onolty 1988, vtoon oochoJnlho Jtuzstvo v oolost| oonov|telne zJtoje enet|e - o|onolto, o|olyn. 0costnll cele ioJy to-
Novves oJ Plesl 1990, 0tuzstvoAtoo|l 2000, 0tuzstvo ACkOO087 Ck 2001, jeltu o soluzolloJotel sJtuzenl to vtoou o|onolty v Ck v toce 1989.
lomoty zemJlslch otoJcu2006, clen, mlstoieJseJo, oJ tolu2011ieJse- 5oluoutot ,loncececeslehozemJlstvl (2013.
Jo, uJtz|telnch technolo||, o. s. 2009 7elelon: +420 602 488 967, e-mo|l: otoo|lvolny.cz
technlka
16
Vth|a6em kc k|esa[ce[ pe6pere )re| e|ektr|a t ||ep|ac sa scasaest| peteraest er|eatc[e cerat |ac
aa ma| aI stre6a ||ep|ae staa|ce (6a|e[ 8|!) s )keaem 1 aI kWa s ii|m pe6|e|em e6pa6e,
ake s e6pa6 t pe|aehespe6arske[ I|ec|iae[ a rast||aae[ )re| (hae[, hae[e|ca, e6pa6t kimach tmes|,
traa, e6pa6 t eec|a a te|ea|a), pr|pa6ae e6pa6 ta|ka[c| t pr|emse|ae[ )re|, e|che6c a s|cI|e|,
||e|eq|ck)e6pa6te tike[e6a| a petra|a at6.
Prl priprave zameru bloplynove[ stanlce [e vhodne, aby sa buducl denla kladene speclalne podmlenky a teda vznlka a[ potreba
prevadzkovatel spo[ll a[ s mlestnou samospravou a ponukol [e[ kvalltativne[ upravy substratov.
napr. spracovanle blologlckeho odpadu z domacnosti, cim 8PS Napriklad trava by mala byt uz prl kosbe narezana na co na[kratsle
pomzesamospraveprl naplnani ustanoveni zakona o odpadoch. castl, aby sa ulahcllo [e[ davkovanle, cerpanle a mlesanle. Nadrobno
Dotera[sle koncepcle 8PS na baze obnovltelnych zdro[ov, kde sa po sekan a trava ma vacslu plochu pre bakterlalne spracovanle,
v prevazne[ mlere pouzivall substraty, ako napr. kukurlcna sllaz, su a tym a [ energetlcke vyuzltle a tvorbu vacsleho mnozstva bloplynu.
z dvodu novellzovaneho sadzobnika a vysokych rocnych nakla- To lste plati pre slamnaty hno[. Cim kratsla [e stonka slamy, tym [e
dov na substrat, praktlcky nerentabllne. A[ vyrobcovla technologli hno[ lepsi, pretoze kvalltne[sle prebehne kvasny proces. Avsak nle-
8PS uz reagovall na tento trend, a to na[ma upravou technologle na len konzlstencla substratu samotneho ma vplyv na kvasenle, ale a[
podporu fermentacle vedla[sich produktov. Tym [e dnes mozne [eho zlozky. Napriklad prl kuracomhno[l [e potrebne venovat oso-
okrem hno[ovlce (hovadzi dobytok/osipane) bez problemov fer- bltnu pozornost podlelu dusika a dalsim primeslam, pretoze kon-
mentovat taktlez vacsle mnozstvo tuheho odpadu, hovadzleho centracla am onla (NH - N) ako a[ podlel obsahu amonlaku (NH ) nad
4 3
a slepacleho trusu, travne[ sllaze, a pod. Tlez organlcky odpad z prle- urcltu hodnotu obsahu v hno[l mze tlmlt aktivnu clnnost bakterll
myselne[ vyroby potravin a obchodu mze v buducnostl dle- vo fermentacnom procese.
zltu ulohu ako zdro[ substratov. vzhladom k tomu, zevyssleuvedenesubstraty ma[u zvyca[ne vyso-
Na vyvo[ a konstrukclu technologlckych komponentov 8PS ky podlel suslny [e nutne prldat tekuty substrat, akym [e napriklad
a vyrobu bloplynu z organlckeho odpadu sa speclallzu[e ne-
mecka nadnarodna spolocnost MT-Lnergle z Zevenu. Tato medzl-
narodna spolocnost sosidlom v severnom Nemecku a s pobockaml
v dalsich europskych kra[lnach sa speclallzu[e na vyvo[ a vystavbu
bloplynovych a blometanovych stanic. Doteraz reallzovala vlac
ako 700 pro[ektov 8PS. Okrem vysoke[ urovne odbornych znalosti
a fundovaneho know-how dlsponu[e MT-Lnergle bohatyml
skusenostaml prl navrhu na mleru navrhnutych konceptov, ako
l potrebnyml kapacltaml ku kompletne[ reallzacll bloplynovych
stanic.
Fermentcia poInohospodrskych zvyskov a hnoja
vacsle mnozstva (> 50 %) tuheho hno[a, kuracleho trusu alebo trav-
ne[ sllazevmlxevstupnych substratovsl vyzadu[enavrh fermentac- hno[ovlca alebo voda. Pevne substraty su spravldla davkovane
ne[ llnky a technlky upravene[ na konkretny pro[ekt, teda ludovo do fermentora prostrednictvom speclalneho zarladenla. Na tento
povedane navrh pro[ektu slteho na mleru. Okrem toho su na dane ucel bol vyvlnuty system nakladaca s posuvnou podlahou.
zlozenle substratov pred lch davkovanim do fermentacneho zarla- Nakladac [e vybaveny speclalnym drvlaclm zavltovym podavacom
hrat
8|ep|aea staa|ca
ake pe6pera pre pe|aehespe6are
technlka
17


a dokaze podavat pevne substraty ako hno[ a travnu sllaz s takmer notky namontovat zarladenle s aktivnym uhlim, ktore dokaze
90 % podlelom pevne[ castl. Pre urclte substraty ako napriklad z blop lynu odstranlt a odflltrovat a[ zvyskovy obsah siry.
kuraci trus bol vyvlnuty tzv. mokry podavac MT-Mlx8ox, ktory zmle-
sava pevny substrat z nakladaca s mokrym substratom z fermento- Vyuzitie tepIa
ra. Takto vznlknuta tekuta hmota sa dopravu[e prostrednictvom Prl vyrobe elektrlny horenim bloplynu v kogeneracne[ [ednotke sa
cerpadla spat do fermentora. Zaroven system ponuka moznost uvolnu[e z bloplynu nle zanedbatelne mnozstvo energle vo forme
vytrledlt zo zmesl nezladuce latky, ako napriklad kamene, zelezo,
PvC odpad, tak, aby sa nedostall do fermentora a neposkodlll tech-
nlckekomponenty, napr. mlesadla.
Nlelen davkovaci system, ale a[ mlesadla musla byt prlspsobene
osobltnym pozladavkam na substrat. v prevadzkach s velkym
podlelom travy poskytu[e komblnacla vysokorychlostnych ponor-
nych mlesadlel a mlesadlel s pomaly rotu[uclch padlaml optlmalne
mlesanlesubstratov. Padlovemlesadla ma[u [asnu vyhodu vtom, ze
dokonalepremlesa[u zmes s travnou sllazou. Toto umoznu[euclnne
bo[ovat protl tvorbeplava[uclch vrstlevvo fermentore.
Prl velkom mnozstve tekute[ hno[ovlce a mocovky vznlka potreba
velkych fermentacnych nadrzi. A[ v tomto pripade [e potrebne
okrem rychlobeznych mlesadlel navrhnut pomalobezne mlesadla,
s velkyml vrtulaml, cim sa doslahne dokonale premlesanle fermen-
tovane[ zmesl a[ v strede nadrzi. MT-Lnergle umlestnu[e mlesadla
(s rznyml vykonml a velkostou) v nadrzlach umlestnene na zvlsle
stlpy. Servls tychto zarladeni [e [ednoduchy a prebleha bez preruse-
nla bloplynoveho procesu. v pripade servlsneho zasahu [e mozna
rychla oprava mlesadla, pripadne [eho vymena. Postacu[e na urcl-
tom mleste rychle otvorenle a nasledne uzatvorenle stresne[ folle.
Spravldla ma[u vsetky nadrze tento system pozostava[ucl z nafuko-
vacich folli. Surovy bloplyn tak mze byt pred zaclatkom udrzbo-
vych prac presmerovany do lne[ nadrze tak, aby vyroba elektrlny
vkogeneracne[ [ednotkenebola prerusena.
Uprava a cisteniebiopIynu
8loplyn [e zmes plynovych zlozlek, z ktorych rozhodu[ucl vplyv na
spolahllvy chod a udrzbu kogeneracne[ [ednotky predstavu[e
obsah dusika a vyssi obsah siry. Preto [e potrebne venovat pozor-
nost znizenlu obsahu tychto latok pocas cele[ prevadzky 8PS.
Na[[ednoduchsou moznostou ako znizlt obsah siry [e tzv. blologlc-
ke odsirenle. Aby tento proces uclnne prebehol ma MT-Lnergle
tepla. Z celkoveho mnozstva vyrobeneho tepla [e k dlspozicll tak-
mer polovlca, ktora vznlkla vodnym chladenim motora s teplotou
prlbllzne 80 - 85 C. Cast tepla sa da vyuzlt tepelnym vymennikom
na vyfukovom systeme. Hodnota tepla vo vymenniku [e cca l70 C.
Cast tepla sa pouzl[e pre vlastnu potrebu 8PS a zostava[uce teplo [e
mozne vyuzlt na externe pouzltle pripadne externy preda[. Ziskane
teplo sa da vyuzlt na vykurovanle ob[ektov polnohospodarskeho
podnlku alebo na vykurovanle domov, prlemyselnych zarladeni
mlmo ob[ektov vlastnika 8PS. Prl vlacerych spotreblteloch tepla sa
odporuca lnstalacla vymennika tepla, pretoze v opacnom pripade
nle[eplnevyuzlty potenclal celkovo vyrobeneho tepla.
Na[ma v lete vypusta[u kogeneracne [ednotky prills vela kwh tepla
cez vyfukove plyny do ovzdusla. A[ tu sa da na[st rlesenle ako teplo
vyuzlt. vybudovanim separatorov a suslclek [e mozne vyrabat pele-
ty. Obzvlast prl 8PS s vykonom nad 500 kw sa oplati prlpo[lt separa-
tor a suslcku, cim sa znizl potreba vacse[ kapaclty skladu polno-
kazdu nadrz 8PS vybavenu nosnym follovym systemom a syste- hospodarskych zvyskov a vysusena hmota sa da lahsle transporto-
mom odsirovacich sleti. Kedze surovy bloplyn prechadza z fermen- vat a pripadnea[ obchodnevyuzlt.
tora do dalse[ nadrze az po sklad kvasnych zvyskov cez nlekolko Podobne koncepty rentabllnych bloplynovych stanic s mensim
takychto sleti, vyslednym efektom [e vyroba bloplynu s vyssou kva- vykonom, ktore spracuva[u hlavne blologlcky odpad zo zlvocisne[
lltou, ktory [e odvadzany na horenle do kogeneracne[ [ednotky. a rastllnne[ vyroby [e mozne vldlet v nemeckom 8avorsku. |stotne
Dlhorocne overenou praxou sa doslahlo prlrodzenym blologlckym by bolo pre mnohych polnohospodarov zo Slovenska zau[imave
spsobom vyrazne znizenle podlelu siry v bloplyne. Pre substraty tak eto zarladenla navstivlt a na mleste sa presvedclt u nlektoreho z
s ovela vyssim podlelom siry ako su napr. cukrovarnicke rezky [e tychto prevadzkovatelov o vyhodnostl lnvesticle do vystavby
potrebne pouzltle pridavneho zarladenla. v tomto pripade sa na b lo plynove[ stanlce. 1e na mleste tvrdenle, ze slogan ,bloplynova
fermentor montu[e pridavne davkovacle zarladenle na chlorld stanlca sa prepolnohospodarovoplati" a to a[ za podmlenok vykup-
zeleznaty, ktory sa potom podla potreby davku[e do fermentacne[ nych clen vyrobene[ elektrlcke[ energleplatnych od l. l. 20l4.
zmesl. Dalsou moznostou [e pred vstupom do kogeneracne[ [ed- |ng. 1an Tro[an
technlka
18
V e||ast| pre6ckc|e ||ep|ac, sk|a6kehe p|ac a |aheaahe p|ac [e mea|tereaa|e, aaa|)ta p|ac
a t|eI mea|tereaa|e a|ke aee66e||te|aec scastec praceahe pestcpc.
stro[ov a celkoveho ladenla systemu, tak C0LIA7H I0CAS Namerane hodnoty pod kontroIou kde-
mzete v [ednom pristro[l ziskat navyse a[ 1edlnecny multlfunkcny pristro[ od dyna- koIvekl
plnu moc nad kontrolou. mlcke[ nemecke[ spolocnostl LSDLPS Okrem toho, Lsters pristro[epodporu[u ukla-
GmbH, [e schopny pokryt vsetky potreby UniverzInost prstroja C0LIA7H prekra- danle nameranych hodnt do externe[ SQL
bloplynove[ stanlce. Na [edno meranledoka- cuje hranice - Stacionrne meranie od databazy cez US8 alebo Lthernet TPC/|P.
ze vyhodnotlt koncentraclu vyrobeneho So softverom Lsters Lnergy Lfflclency spoIocnosti S7RS.
metanu CH , oxldu uhllclteho CO , oxldu Management a Devlce Manager (L3DM) Spolocnost LSTLPS Lletronlk vyvlnula, na
4 2
mzu byt ulozene data analyzovane v tabul- uholnateho CO a sirovodika H S. Tech- zaklade obrovskych uspechov pristro[a
2
kach a grafoch. Dennu spravu o stavemozno GOL|ATH 8|OGAS, prislusenstvo pre toto za- nologla lnfracervenych snimacov ponuka
vytvorlt a odoslat prostrednictvom e-mallu rladenle, ktore z neho robi esteunlverzalne[- reakcnu dobu odozvy mene[ ako l0 sekund.
s Lsters |nfoserver (L|S) pomocou SQL data- si pristro[ ako doteraz. Kompletny system |ntegrovane cerpadlo ponuka saci vykon az
bazy. Cas dorucenla sprav[evolltelny. pre stacl onarne meranl e pozostava 45lltrov za hodlnu. Ponuka slroky rozsah pri-
z pristro[a GOL|ATH 8|OGAS, MLK stanlce slusenstva pre rzne apllkacle a hlavne PC
a elektronlcke[ rladlace[ [ednotky. NeprehIiadnite jedinecne vyhody tohto
systemul
vdaka modularnemu dlza[nu celeho syste-
7oIko meracch bodov, koIko potrebujete
mu nle [e udrzba technlkml potrebna.
Pristro[ GOL|ATH osadeny v MLK stanlcl, zis-
vymenu rozbltych suclastok vykona[u tech-
kava novy rozmer! MLK stanlca sluzl ako sta-
nlcky kvallflkovani pracovnicl. Dorucovanle
clonarny meraci bod/systemova zbernlca
komponentov sa uskutocnu[e spsobom
preanalyzu plynu a poskytu[e funkclu mera-
"vyzdvlhnut a vratlt".
nla, nacitanla a komunlkacle. MLK Stanlca
8aterlou napa[any GOL|ATH poskytu[e
komunlku[e spolu s pristro[om GOL|ATH cez
dostatocnu ochranu protl LMC rusenlu,
lnfracervene rozhranle. S [ednym pristro[om
ktore mze nastat na vlozenych stanlclach.
GOL|ATH mze byt [ednoducho pouzltych
Odchylenle senzora spsobene LMC vplyv-
vlac MLK stanic. Prl pouzlti vlacerych pristro-
ml [evskutocnostl vylucene.
[ov GOL|ATH a MLKstanic mzu byt pristro[e
Pouzltle lnfracervenych senzorov pre CH softver prearchlvaclu uda[ova tvorbu proto-
4
zamenenepreoverenlenameranych vysled-
kolov. Dlsponu[e certlflkaclou ATLX a teda a CO garantu[e rychle nastavenle fazy,
2 kov. Kazda MLK stanlca [e vybavena mag-
pristro[ mzete pouzivat a[ vo vybusnom
extremne kratky reakcny cas a krizova cltll-
netlckyml ventllml pre testovanle plynu,
prostredi.
vost vocl ostatnym plynom [e prl merani
vzorku plynu a vypustenle plynu. Stanlca [e
vylucena.
prlpevnena na stenu s moznostou "rychleho
C0LIA7H - 2 v 1 GOL|ATHmze byt tlez pouzlty ako mobllne
odpo[enla", ktora umoznu[e rychlu vymenu
Pristro[ Gollath dlsponu[e unlkatnou funk- zarladenle na detekclu unlkov, len s tym, ze
komponentov. Prlpo[enle do rladlace[ [ed-
clou detekcle unlku plynu, ktora poskytu[e bude odstraneny z MLK stanlce. v prislusen-
notky GOL|ATH sa reallzu[ecez rozhranlesys-
dalsle pole psobnostl pre detekclu netes- stvena[detebohaty vyber dlhych cl kratkych
temove[ zbernlce.
nosti na vsetkych zarladenlach pre vyrobu sond pre l00 % vyuzltle te[to [edlnecne[
bloplynu. |nfracerveny snimac ma presne apllkacle.
MaximIna kontroIa za minimIne
stanovenu vlnovu dlzku pre metan CH
4
nkIady
a vylucu[e tak krizovu cltllvost na lne plyny.
Pladlaca [ednotka Gollath [e mozog celeho
Meraci rozsah te[to unlkatne[ apllkacle [e
staclonarneho systemu, ktora zabezpecu[e
nastaveny od 0 az do l0 000 ppm CH ako a[
4 komunlkaclu, rladenle a napa[anle az 4 MLK
stanic naraz. Pladlaca [ednotka Gollath rladl
cyklus meranla vsetkych prlpo[enych pri-
stro[ov vratane vonka[sich zarladeni cez
zbernlcu dat PS 485. Na zaklade toho mzu
byt vzdlalenostl medzl meraciml bodml az
do l00metrovpremostene.
Prenos nameranych dat sa reallzu[e cez
PS 232. Pladlaca [ednotka Gollath mze byt
prlpo[ena prlamo do zarladeni GDP l404,
GDP l407 a GDP l408 od spolocnostl Lsters
alebo do lnych rladlaclch [ednotlek. Odtlal
mzu byt nameranehodnoty prenesenecez
prlemyselne systemove zbernlce (PPOP|8US
CO s rozlisenim l00 ppm. Okrem kontroly
DP, Modbus PTU, Modbus TCP) a Lthernet 2
vyrobeneho plynu, prevencle protl znlcenlu TCP/|P do PLCsystemov.
Meraa|e re|eahe p|ac
Oot. Col|oth 8|oos
Oot. Vll ston|co solu s t|oJ|ocou jeJnotlou
Radeton s.r.o.
Ldlsonova 7, 6l3 00 8rno
Tel.: +420 543 257 777
lnfo[radeLon.cz
Radeton Sk s.r.o.
1. Kollara l7, 97l0l Prlevldza
Tel. +42l (0) 46 542 4580
lnfo[radeLon.sk
www.radeton.cz
www.radeton.sk
Spolecnost HLNNL|CH, ktera sevyvo[em novych typ bloplynovych po reallzacl bloplynove stanlce na klic. ,Samozre[mosti [e zprovoz-
stanlc zabyva [lz mnoho let, prlchazi s novym resenim mensich, neni, optlmallzace procesu a servls. Na zacatku spoluprace vsak
seml-mobllnich bloplynovych stanlc o elektrlckem vykonu l5 az zakaznikm vzdy lndlvldualne prlpravu[eme vypocet ekonomlcke
l00kw. zlvotaschopnostl a provedltelnostl na zaklade vstupni surovlny
a vyuzlti elektrlckeenerglea tepla," uzavrel Pavel Uxa. Pizeni a sledo-
vani provozu bloplynove stanlce probiha prostrednlctvim dalkove- Pro obce, kompostrny a farmre
ho prlpo[eni. 8loplynova stanlce AlphaPLPM spolecnostl HLNNL|CH [e modu-
vice lnformaci na http://energy.hennllch.cz larni seml-mobllni stanlce na prlnclpu sucho-mokre fermentace.
,Prl vyrobe elektrlcke energle nase bloplynova stanlce vyrobi
l5 - l00 kw elektrlny a 25 - l50 kw tepelne energle podle pozado-
vane konflgurace zakaznika, mnozstvi a kvallty zpracovavane blo-
masy cl bloodpadu. 1e vyuzltelna predevsim pro obce, kompostar-
ny, male zemedelce nebo farmare. Dokazetotlz zpracovat [ak blolo-
glcky rozlozltelny komunalni odpad, tak l zemedelsky odpad," popl-
su[e manazer pro[ektu bloplynovych stanlc dlvlze HLNNL|CH
LNLPGPavel Uxa.
ModuIrn system
8loplynova stanlce AlphaPLPM[e modularne slozeny konte[nerovy
system se snadnou zmenou konflgurace. ,v zavlslostl na mnozstvi
zpracovavaneho odpadu, lze konte[nerovy system prlzpsoblt tak,
aby co ne[lepeodpovidal potrebam zakaznik," rika Pavel Uxa. Dalsi
vyhodou [e velml mala narocnost na pozadovany prostor, velml
rychla vystavba stanlcea malenaklady na provoz a udrzbu.
VariabiIita vstupnho substrtu
velkou vyhodou bloplynove stanlce AlphaPLPM[e take velka varla-
blllta vstupniho substratu, ktery [e mozne v zarizeni zpracovat. 1de
napriklad o organlcky zemedelsky odpad, sllaz, travni blomasu,
hovezi hn[, odpad zezahrad, park a hrlst cl blo odpad.,vyznamne
rozsireni typ vstupnich surovln umoznu[e doplneni bloplynove
stanlceo cast technologle, ktera fungu[ena prlnclpu mokrefermen-
tace a umoznu[e l zpracovani tekuteho zemedelskeho odpadu,"
doplnu[ePavel Uxa. Dlgestat [epak moznepouzit [ako hno[lvo, suro-
vlna pro kompostovani nebo [ako polotovar pro vyrobu blopallva.
HNNLICH: 0d nvrhu po vystavbu
Spolecnost HLNNL|CH, ktera se dlouhodobe zabyva vyvo[em
v oblastl obnovltelnych zdro[ energli, dodava komplexni reseni
v oblastl bloplynovych stanlc, od poradenstvi, pres navrh reseni az
technlka
19
06pa6[sec taamea|m 6aeia| 6e|. Ie[|ch maeIst| sek|| sta|erestecc| pre6ckc| a spet|e|p|e6ei|m esp|)ch tem|ch
6|eche6e| tic[e. ||at| te tak e ||emase a ||ee6pa6ech, [e[|chI 6a|i| ekeaem|ck cI|t| |ei| sta|e |ce farma| a e|c|.
Naitst| se e|[ec[| ae a ae techae|eq|e, kter cm| teate pre||m |ei|t. Ie6aec t a|ch [sec ||ep|ae staa|ce, kter
6ekaI| t ||emasa ||ee6pa6 re||te|ekt||ac ae|e tep|e.
k|pha|lkM:
laerq|e t ||emas a ||ee6pa6c pre farma|e a e|ce
Snahou a cilem vsech pracovnik spolecnos- az do 6 m/s 1sou urcene pro lnstalace - prmyslova ventllace (obytne budovy, ho-
tl vzdy bylo maxlmalne plnlt narocne poza- v narocnem prostredi s vyskytem slrokeho tely, nemocnlce, kancelarskeob[ekty, atd.)
davky zakaznik, tyka[ici se technlckeho spektra chemlkalli. vyrabe[i se [ako soucast kruhovevzt. systemy (dlagonalni, radlal-
reseni dodavanych system a vyvi[et nova vzt. potrubnich system prevazne z mate- ni ventllatory, ohrivace, flltracni boxy,
zarizeni slouzici k usporam naklad a spotre- rlalPvCnebo PP. atd.)
bovanych energli. v kazdem roce sl spolec- Prorok 20l4spolecnost prlpravu[eucelenou ctyrhranne vzt. systemy (kanalove ra-
nost klade za cil vytvorlt nekollk novych pro- radu flltracnich box z plast, ktere budou dlalni ventllatory, ohrivace, flltracni
dukt, pripadnevyraznelnovovat nektery ze urceny pro osazeni kapsovych, ramecko- boxy, atd.)
stava[icich. vych, kompaktnich flltracnich clank nebo axlalni ventllatory
v roce 20ll spolecnost zaradlla do sveho HLPA flltr pro clsteprostory. Nekollk desitek nastresni ventllatory
vyrobniho sortlmentuvyrobu vlastnich ven- kus flltracnich box pro clste prostory [lz regulacni technlka
tllator rady NvN, ktera navazala na drive bylo vyrobeno a lnstalovano. - clste prostory (flltracni boxy s HLPA flltry,
velml rozsirene typy Nv. Pvodni rozmerova | vdobestagnu[ici ekonomlky sespolecnostl clstenastavce, atd.)
rada vellkosti 250, 3l5, 400, 500 a 630 byla dari zvysovat pocet stalych zakaznik a pro-
kompletne lnovovana a u vsech typ bylo sazovat se na trzich v tuzemsku l v zahranlci 1ednim z novych produkt uvadeny na trh
merenim ve speclallzovanych zkusebnach a dari se trvale zvysovat flnancni obrat. [sou hlukove lzolovane ventllatory rady ,TT
[ednoznacne prokazano zvyseni vykon Spolecnost zaroven nabizi technlcky servls, Sllent -M" (obr.l a 2, tab. l).
o 30 - 50 % a tim l uclnnosti az o 20 %. To porad en stvi a aktlvni ucast prl hledani tech-
vse se podarllo prl zachovani pvodnich nlc k ych reseni danych zadani.
prikon elektromotor, celkovych rozmer Z dvodu stale se zdokonalu[iciho vyvo[e
a cen. Navic byl vyvlnut zcela novy typ NvN lnformacnich technologli a potreby zvyseni
630 v, ktery nema v tuzemsku konkuren- r ychlostl zpracovani cenovych nabidek a za-
3
cl a dosahu[e vykonu Q 25 000 m /hod ka zek [sme uspesne nalmplementovall novy
max
unlflkovany nformacni system |S vyvlnuty a pt l 900 Pa. ve srovnani s obdobnyml
max
pro vyrobce vzt. system z plast. Tento sys-
zahranlcniml typy ma tento ventllator az
tem umoznu[e mlmo [lne vytvorlt 3Dmode-
o 30%vyssi uclnnost, konstrukcnimresenim
ly s ldentlflkaci pozlc [ednotllvych dil, ktere
[ecca o 250kglehci a cenove konkurencni.
z[ednodusi montaz, kontrolu a orlentacl
ventllatory [sou standardne osazovany elek-
v rozsahlych pro[ektech. Uzivanim tohoto
tromotorys tridou uclnnostl |L2, kteresplnu-
systemu se nam podarllo zvyslt produktlvltu
[i smernlcl LrP 20l3a 20l5.
proces o cca 20- 30%.
Krome vyroby vlastnich ventllator spolec-
Novou a velml vyznamnou oblasti clnnostl
nost nabizi take dodavky plastovych ventlla-
se od roku 20l2 staly dodavky vzt. system
tor prednich evropskych vyrobc urcenych
urcenych pro bezneprostredi.
do beznych prostredi, alel prostredi s nebez-
Kompletni rozsah [e mozne rozdellt nasle- pecim vybuchu zony 2a zonyl. vykony tech-
dovne: to ventllator se pohybu[i v ob[emech od
3
- bytova ventllace (male axlalni a radlalni 50- 50000m /hod a tlaku l00- 5000Pa.
ventllatory, hadlce, stavebnlcovy system v roce 20l3 byla zaha[ena vyroba ellmlnato-
vzt. potrubi, mrizky, atd.) r kapek pro rychlostl proudeni vzdusnlny
.

technlka
!pe|ecaest |0kI-||k!I\ s.r.e. se peh|c[e e||astech prms|e eat||ace crcea 6e prest|e6|
s sekec chem|ckec aarecaest| [|I |ce[ak 1 |et. Met| e6|eraec e|e[aest| [e6e||etaama [ake )re|ce
a 6e6aate| t6cchetecha|ck)ch sstm t p|ast (|VC, ||, |l, ||s, |l-l|, ||-s-l|, at6.) spe[eaa)ch aa
hr6|a ae|e p||rc|.
Me6era| t6cchetecha|ck sstm
prechate[| sta|m )e[em
20
oot. 2
oot. 1

[ektu). Na tele skrine [sou montazni prvky,
ktere umoznu[i lnstalacl do podlahy, steny
nebo stropu (obr. 3a 4, tab. 2).
1ako [eden z mala ventllator ma primo na
skrinl lntegrovanou regulacl (obr. 5 a 6).
Modul automatlcke regulace za[lstu[e rizeni
otacek motoru v zavlslostl na teplote vzdu-
chu vpotrubi nebovmistnostl.
ventllator sedodava vedvou varlantach:
- s lntegrovanym teplotnim cldlem
- s externim teplotnim cldlem, umistenym
pruznych spo[ovacich manzet do[de k ldeal- na kabelu vdelce4bm
nimu spo[eni ventllatoru a potrubi bez sireni
vlbraci do celkoveho systemu a do okoli.
ventllatory [sou vybaveny [ednofazovyml
dvourychlostniml motory s kullckovyml
lozlsky a nizkou spotrebou energle. Kullc-
kova lozlska zvysi zlvotnost motoru az na
40 000 hodln prl nepretrzltem provoze.
Motor [e protl prehrati chranen termokon-
takty.
1edna se o dlagonalni ventllatory s novou
konstrukci skrine, ktera diky speclalni perfo-
racl a vyplnl z mlneralni vaty za[lsti utlum
hluku vcelem frekvencnim pasmu.
vnltrni plast a obeznekolo [evyrobeno z kva-
lltniho houzevnateho plastu. Konstrukcnim
resenim dlfuzoru, obezneho kola a uhlu lopa- ventllatory [sou plynule regulovatelne
tek na vytlaku [edosazeno optlmalnichvzdu- externim zarizenim. Soucasti typoveho pro-
chotechnlckych parametr (vysokeho ob[e- vedeni mze byt casovy dobeh (0-30 mln) a Pozsahem daneho sortlmentu se flrma
moveho vykonu a tlaku) prl nizkehladlnehlu- vestavna regulace. ventllatory [e mozne POPT-PLAST zaradlla mezl predni dodava-
ku. lnstalovat v llbovolne pracovni poloze. televzduchotechnlckych zarizeni na ceskem
Soucasti skrine [e zvukotesna svorkovnlce Pomoci speclalnich drzak [e mozna lnstala- trhu (obr. 7a 8).
pro prlpo[eni do elektrlcke site. Pouzltim ceparalelnenebovserll (dlepozadavk pro- |ng. Mlroslav Sllny st., POPT-PLAST
technlka
21
kozmtove schemo:
Typove rady:
too. 1
too. 2
oot. 3
oot. 4
oot. 8
oot. 7
oot. 5
oot. 6
F0R7 - PLAS7Y, s. r. o.
HuInska 2193/2a
767 01 kromerz
Navstvte ns na veIetrhu
AUA7hermNitra -
stnek 224, haIa M2
Navstvte ns na veIetrhu
AUA 7hermPraha -
stnek 212, haIa 2
vyber entlt ve sklce, ale l soucastek v sestave CAD je zkIad
usnadni nepravldelny vyber, neco [ako vyber To [ebez dlskuze. vlzuallzace, vypocty, doku-
lasem vDTP programech. mentace, sprava dat, to vseby nemohlo exls-
tovat bez predchozi tvorby dat v zakladnim
CADsystemu. Aby prace sla rychle[l, ale take
Sestavy- hIavu vzhru
kvalltne[l od ruky pomze nyni cela rada
v dile by se naslo spousta drobnych
vylepseni. Na prvnim miste sto[i za zminku
vylepseni, ale posunme se vyse, do sestavy.
prlzpsobeni sklcl prvni kote. Slozlte se to
Tam zau[me moznost menlt konflgurace a
poplsu[e, snadno provede. Totlz fakt, ze se
dalsi vlastnostl primo pres kontextovemenu
sklca nacrtnuta ,od ruky", bez presneho
v graflckem okne. To [e naplneni hesla
meritka, zadanim prvni koty uvede do reall-
Heads-Up-Deslgn. Ne[eden vyrobceCADsof-
ty, resp. do prislusnychrozmerovych propor-
twaru [lz prl sve kampanl pouzll heslo
ci, bez nezadouciho zborceni sklcl, bez zby-
,Heads-Up-Deslgn", neboll hlavu vzhru.
tecneho zoomovani a bez nervovani. 1ak
1de o prenos pozornostl uzlvatele z roleto-
takova zdanllva mallckost potesi, potvrdlla
vych menu a panel tam, kde [e to skutecne
[lz rada uzlvatel noveverze.
dlezlte, do samotneho navrhu. To se tvr-
Podobne fungu[e prlzpsobeni presne vell-
cm Solldworksu dlouhodobedari aveverzl
kostl rastroveho obrazku, ktery casto pocha-
Spla[ny lzenavic urclt vymezu[iciml ramecky 20l4 potvrzu[e. | pokud [de o dalsi drobnos-
zi od deslgnera a po vlozeni do sklcl [e nutne
a tyto okotovat. Konstruovani [e proces plny tl, [ako [e napr. anlmace rozlozeni sestavy,
[e[ rychlea presnepouzit.
zmen, vpraxl secasto neobe[detebez nahra- nyni podporu[ici rotacni pohyb soucastek,
Pokracovat mzeme pouzltim konlckeho
zovani casti sklcl. Praktlcky vsechny CADsys- nebo vyber vnorenych podsestav, [de o zpri-
radlusu. Na prvni pohled vec nezazlvna. Ale
temy to dovolu[i, rozdil [e ,[en" v tom, nako- [emneni prace.
podive[te se poradne kolemsebe. Praktlcky
llk lntellgentne nahradu provedou. Opet,
vsechny predmety denni spotreby musi
tezko popsat, ale radost se podivat na vysle-
nutnehezky vypadat. Ten spravny vzhled [lm
dek, [ak vzorne Solldworks dodrzi pvodni
doda[i spravne formovane krlvky, nebo
zamer a novou entltu dosadi do stava[icich
radlusy. Ty lze nyni nove tvorlt [ako konlcke,
tak, ze vysledek perfektne sedi l v navazu[i-
a ty obvyklevypada[i lepenez stare, klaslcke,
cich vazbach.
bez rizeni faktoru Po. M[. toto byla dosud
vysada tech ne[drazsich CADsystem.
U dil [este chvill zstaneme, mam ted na
mysll slozku Hlstorle ve Peature Manageru,
usnadnu[ici pristup k poslednim pouzltym
prikazm. Obvykle se totlz edltace omezi na
urclty pocet stale ste[nych funkci a takto [e
mzemesnadno dohledat.
v sestavach [e ale k vldeni mnohem vice.
Napr. rozsirene moznostl zrcadleni sestavy,
vyber soucastek podle[e[lch vellkostl, cl kopi-
rovani nebo prohlizeni vazbenych ob[ekt
l zesklc.
To hlavni se ale odehrava u vazeb. Kratke
vysvetleni - vazby ne[en ze drzi sestavu
pohromade, ale zpsobu[i, ze se vlrtualne
K presnemu urceni delky na sebe navazu[i-
chova ste[ne [ako ve skutecnostl, tedy napr.
cich entlt ve sklce se mze hodlt kota [e[lch
ozubena kola se otaci protl sobe, pist se ve
spolecne delky. Podobne lze opatrlt krlvku
valcl posouva atd. A prave zde Solldworks
(spla[nu) celkovou delkou. System potom
vyznamne rozslru[e svo[l dosavadni [lz tak
dovoli edltacl, alezaroven staleudrzu[ezada-
pokrocllou funkcnost. Az uvldite, [ak snadno
nou hodnotu.
lze pohybovat kouli po zakrlvenem povrchu,
technlka
Krem pre aas |Iahe, te6 qreqer|aaskhe ka|ea6a|e, p|at| aa ce|m st ce|a |a6a ka|ea6a| 6a|i|ch.
Mame ka|ea6a| ike|a|, cas e6 casc se m|c| e maskm ka|ea6a||. Nakeaec | ta aes|aa s|aaa ||[aea
ree|cce||a |asta||stepa6c, aeI sepehre|c| carskhe same6rIa| rethe6|| epcst|t ka|ea6a| [c||aask)
a |eceae pec|taceec term|ae|eq||, stat se kempat||||a| se t|tkem teh6e[i|he sta. Ce ka|ea6a|, te [|a
c|eaa| casc, k6e tak|a6a| [e6aetkec [e [e6ea rek. 0a|e | se ||ct, Ieka|ea6a|, te6 pra| 6ea aehe reka
tac|aa pre !e||6Werks ce6ea|m aeerte. |eteia| taca| te6p|esaI. ||[aa 111, k6||a ce|aaa erte
114. V c|aakc se ae|c6eme ta|)at ka|ea6a||, a|e 6a|eke prakt|ct[i| ta|eI|test|, a te [sec ae|ak
!e||6Werksc pre teate rek.
!e||6Werks pre rek 114
22
utcenl ln|cleho tJ|usu
0ello Jthy
5lozlo h|stot|e
moJelovnl
llovu vzhutul

technlka
23
[ak vlzualne verny [e tento pohyb, neda vam Potesi l nazorne porovnani vysledk analyz Costing
to nedotknout se obrazovky a nechtit mezl vice konflguraceml. Co [e ale ne[vetsim Penize az na prvnim miste. Konstrukter [e
ob[ekty vzit [ednodusedo dlani. prinosem, [e pravdepodobne rychly pristup ten, ktery cenu vyrobku urcu[e az z 80 % -
ke stovkam overenych materlal primo ze tollk pravi stara poucka. 80 %, to neni malo.
softwaru do portalu spolecnostl Materlallty. Ma k tomu ale take odpovida[ici nastro[e!
Ziskat materlalove charakterlstlky neni [ed- Pouziva [e! Costlng [e tim pravym, ktery
noduche a uz vbec ne levne. Diky partner- zpristupnu[e konstrukterovl vhled do ceno-
stvi s Materlallty bude uzlvatel mit stovky tvorby, kterou zasadnim zpsobem ovllvnu-
presnych deflnlc materlal, vcetne unavo- [e. Nove lze cenu spocitat l podle ceny
vych krlvek, nellnearnich charakterlstlk odebraneho materlalu a [eho ob[emu, ne[en
apod. podle [lz tradlcni sablony prlrazu[ici kazde
Celek doplni vyznamne zvyseni vypocetni- vyrobni operacl ne[akou cenu na zaklade
ho vykonu, diky optlmallzacl algorltm pro materlalu a nastro[e. 1en pro prlpomenuti,
64bltove procesory. To mlmochodem plati cenu stanovu[eme [lnak pro obrabene
l pro samotny CAD, zkusenostl ukazu[i, se a [lnak pro plechove dily, vcetne vicetelo-
Obvyklebyva v hlavni sestavenekollk anebo pokud [de o vykon, Solldworks [e stale na vych.
take spousta podsestav. Ty se casto tvori splcl pelotonu.
pomoci tzv. poli, napr. obdelnikove, kruho- Svarence
ve, apod. 1lz tak dost pokroclle metody tvor- FIowSimuIation ve verzl 20l4 se vam bude lepe pracovat se
by poli verze20l4rozslru[eo tvorbu poli rize- Slmulace od Solldworks, to [lz davno neni svarencl. Deflnlceprofll [e[ednodussi, snad-
ne krlvkou, pole rizene [lnym polem, zvy- [en strukturalni analyza. Neodmyslltelne ne[l sesdili mezl uzlvatell, konstrukceselepe
razneni pocatecniho kusu l zobrazeni detall- sem patri l analyza proudeni a tepelnych edltu[e a negraflcke lnformace se spolehllve
nich lnformaci o poll. tok. O to vice, ze tepelne studle lze vyuzit prenesou z hlavni sestavy az do tabulky
napr. pro kontrolu narocnych elektrotech- prirez a [ednotllvych dil.
nlckych zarizeni, kdeodvod tepla [ekrltlckou
VizuaIizace
dlsclplinou. vetslnou [sou znamy tepelne PIechy
1akmlle mame sestavy, mzeme [e prlblizlt
parametry pouzltych soucastek a [sou urce- Po[dmena chvill zpatky k [ednotllvym dilm,
dalsim lldem, tedy vlzuallzovat. K tomu
ny [lz v elektro navrhu. Pak neni nlc [edno- protoze plechove dily [sou obvykle razeny
ucelu [e v Solldworksu [lz nekollk let urcen
dussiho nez [e plne nacist pomoci modulu mezl tvorbu dil. Urclte potesi velml vylep-
modul Photovlew 360. Pouziva technologll
Clrcultworks a prenest do Plow Slmulatlon seny algorltmus tvorby plechovym dil typu
Modo a nove v teto verzl lze prlstupovat
pro zaverecnou analyzu. Ze to tak tl ne[lepsi prechod mezl rznyml proflly. To [e samo
k rozsahlymexternich knlhovnam materlal
dnesni vyrobcl skutecne dela[i, se lze denne o sobe slce hezke, ale hlavni prinos spociva
na [e[lch webu. vse [e [ako zlve! Kdyz k tomu
presvedcovat kolem nas - elektronlka [e v tom, ze takto navrzeny dil lze take presne
prlpocteme natlvni podporu standardu O|T
stalemensi a prltom vykonne[si. vyroblt, na zaklade rozvlnu cl exportu do
(Order-lndependent transparency), prede-
K usnadneni sdileni vysledk slmulaci a [e- pocitacove rizenych vyrobnich stro[. Zcela
vsim v rezech, nezbyva nez sl prat rychle[si
[lch prohlizeni mlmo CADsystem slouzi pro- novym prvkem [e tvorba rohoveho vyztuze-
vyrobni metody.
gram eDrawlngs. v nem lze nyni prohlizet ni podle nekollka parametr. | urceni pres-
neho tvaru rohovych vystrlzk[e pro mnohe
vsechny vypoctenestudlesoucasne.
K vlzuallzacim patri l uplne nova za[imava
funkcesolarni studle. Umistitemodel na [ake-
PIastics
koll misto na Zeml a vytvorite anlmacl v za-
prinosem.
Analyza vstrlkovani plastu [e u Solldworks
danem casovem useku urceneho dne.
pomerne mlada, aleuz stlhla zau[mout dle-
SimuIace zlte postaveni u mnoha zakaznik z oblastl
A [eto tady, budemepocitat. vyrobek [enavr- vstrlkovani plast. Neni dlvu, v pozadi sto[i
zen, vypada pomoci vlzuallzaci naprosto unlkatni, lety a mnoha zakazniky proverena
uzasne, ale [estllpak vydrzi dane zatizeni! technologle spolecnostl Slmpoe. Ta nyni
O odpoved se postara[i nastro[e pro overeni patri ste[nemu ma[ltell [ako program
vyrobku. Pozumi se[estepred vyrobenim, ve Sol l dwor ks, spol ecnostl DASSAULT
vlrtualnim stavu. O to sepostara [ak pevnost- SSTLMLS. verze 20l4 rozslru[e vza[emne
ni analyza, nove rozsirena o moznostl zobra-
vyuzlti mezl Plastlcs a Slmulatlon pro vypo-
zeni symetrlckych analyz, nazornezobrazeni
cet zborceni soucastky, tzv. warpage. Lze
kontak (tedy oblasti, kde a [ak presne se
pocitat l ochlazovani vyllsku, tedy tzv.
soucastl dotyka[i), tak treba l automatlcky
Coollng. Technologle Slmpoe [e dovolu[e
prevod soucastek Toolboxu (spo[ovaciho
poci tat pri mo v ne[ vyssi m modul u
materlalu) na spo[ky nutne pro vytvoreni
Advanced, nedavno uvedenem na trh. Ty,
sestavvslmulacnichstudlich.
kdo [lz ma[i Solldworks Slmulatlon, potesi
vozoy
PtuhleJnost moJelu ilzen omocl Ol7
5oltnl stuJ|e
Plechov Jll
vsleJly llow5|mulot|on v tohllzec| e0tow|ns
moznost prenest vysledky napeti z Plastlcs
a nechat spocitat za ucelem ziskani defor-
maci plastoveho dil.
Sprva dat
Moderni konstrukcni kancelar se [lz neobe[-
de bez efektlvni spravy dat. Pater pro pro-
dukty Solldworks predstavu[e system
Lnterprlse PDM. v nove verzl prlnasi efektlv-
ni spravu docasne pametl - vyclsteni prl
odhlaseni a nacteni aktualni verze prl prlhla-
seni, vylepseni pracovnich postup. v nepo-
sledni rade take novy typ lnternetoveho
kllenta pro vzdaleny pristup a urclte potesi
l novy modul lntegrovany primo do apllkaci
Mlcrosoft Offlce.
a trlky, znalostni databazea pristupk vyuko-
vym manualm (pro predplatltele), tak
komunikace
l obsah prlpravovany konkretnim prode[-
vysledky slmulaci mzeme prohlizet ste[ne
cem cl zaznamu weblnar, vse pod [ednou
[ako samotna CAD data pomoci programu
strechou.
eDrawlngs. Ten [e nyni rozsiren o plnou pod-
poru nasobnych slmulacnich studli v [edl-
nem souboru. Stale rozsirene[si [sou nove SoIidWorksIectricaI
mobllni platformy, at uz [e to Apple, tak Uz chybi zminlt [en [eden, opet pomerne
zarizeni s operacnim systemem Androld. mlady modul, a tim [e Solldworks Llectrlcal.
Oba [sou podporovany, a tak se vytvoreny 1edlnecnym zpsobem spo[u[e navrhovani
obsah stava dostupnym obrovskemu okru- elektrotechnlckych schemat a [e[lch obou-
hu uzlvatel. smernym a asoclatlvnim umistenim v 3D
7echnick komunikace
modelu. Tato provazanost [e svym zpso-
Tento pomerne mlady obor sl zaslouzi
My.SoIidWorks bem zcela unlkatni v celem CAD odveti
samostatny clanek, proto se k nemu vratime
a diky novym funkcim verze 20l4 [edno- Ke komunlkacl patri l komunlta, nakonec
v nekterem z pristich cisel. 1en napovime, ze
dussi l rychle[si prl tvorbe. Popularlte prlspi- ma[i ste[ny slovni zaklad. Pro lnterni komu-
[de o rodlnu program na bazl Solldworks
va l fakt, ze pro program [sou k dlspozlcl knl- nltu uzlvatel program Solldworks [e
Composer, rovnez znameho pod oznaceni
hovny nekterych vyznamnych mistnich, urcen novy portal My.Solldworks. 8yl slce
3Dv|A Composer.
tedy ceskych a slovenskych vyrobc. Obsah spusten [lz v kvetnu mlnuleho roku, ale
|ng. Mllos Hrazdira
knlhoven se neustale rozslru[e a [e rovnez slusi se [e[ prlpomenout l touto formou.
DASSAULT SSTLMLS Solldworks
mozne vyzadat doplneni pro konkretniho Z hledlska obsahu lntegru[e vsechny
Corporatlon
vyrobceelektrotechnlckych soucastek. dosavadni zdro[e, at uz [sou to fora, tlpy
Anolzo zootcenl - wot
Vy.5ol|Jwotls o i|hlsenl
kozmlstnl looelze ve 30moJelu tozvoJce
kvaIita - neustIe hIadanie dokonaIosti
Okolo te[to absolutne[ hodnoty sa toci cela
fllozoflaflrmy Comparato, ktora prlrodzenou
cestu vedle k celkove[ kvallte. Od zaclatku
pro[ektu, cez dkladne skumanle a testova-
nle prototypov prl skuskach zlvotnostl
a odolnostl, starostllvuvolbu materlalu, pris-
ny dohlad nad vsetkyml clnnostaml a zave-
recnou kontrolou kazdeho dokonceneho
vyrobku. Comparato uvledol na trh dvedle-
zlte novlnky z oblastl ventllov so servopo-
honml. Podla slov Ludmlly 8oglarske[,
konatelky spolocnostl Tubotech na trhu
vzrastol dopyt po vyrobkoch umoznu[uclch
vyuzltle bez obmedzeni, a preto spolocnost
Comparato Nello s.r.l. vyvlnula rad servopo-
honov s nazvom PPO, vyznacu[ucl sa zvyse-
nou ochranou vocl poveternostnym vply-
vom. Oblastl apllkacli su slroke: prlestory
s agresivnou atmosferou, solarny ohrev, sys-
temy chladenla a moznost lnstalacledo von-
ka[sich prlestorov s narocnyml kllmatlckyml
podmlenkaml.
Skusenost - devza, ktoru dostvaju
zkaznci
Na uspechu flrmy sa podlela know-how,
ktore umoznu[e vynallezat a nle kopirovat,
vytvarat a nle reprodukovat vymyslat a nle
napodobnovat. Dkladny vyskum a dlhodo-
be skusky v kllmatlcke[ komore so slanou
hmlou umoznlll na[st vhodny polymer na
vyrobu noveho radu servopohonov. |de
technlka
!pe|ecaest I080IlCk spe|. s r.e., se s|6|em krcieaaech c 8raa [e exk|ct|am 6eetcem pre6ckte
ta||aaskch spe|ecaest| Cemparate Ne||e s.r.|. a !k kc||aette|re s.r.|. pre Ceske a !|eeaske. Cemparate
Ne||e s. r. |. ra|a e6rekc 19 eat|| se serepeheam|, |te )meaa|ke staa|ce a kempeaeat pre
stre6a kcreaa|e. V ae)ch me6era)ch pr|esterech NlW|kCI0k\ sa trec||| )s|e6k prace t h|a6|ska
ka||t, pre6ckt||t a |eq|st|k. 0ekeaa|e prems|ea csper|a6aa|e ept|ma||tc[e |atera maa|pc|ac|c
| pr|esterpre[e6aet||prea6taaipec|a||teaac|aaest|, s meIaestec reti|rea|a )re|a)ch pr|estere
6e |c6caa.
Meaerae r|e.ea|+ .er.eje|eae.
I080IlCk spe|. s r.e.
Cerea Vrch I14
4 1 krcieaa c 8raa
I080IlCk spe|. s r. e., )hra6a) 6eetca
a 6|str||ter pre6ckte f|rm Cemparate Ne||e
a !.k. kc||aetter|e pre Cesk repc|||kc a !|eeaske
Ie|.: +41 II4 I11 II
e-ma||: |afeztc|etech.ct
www.tc|etech.ct
www.tc|etech.ec
Vsetky ventiIy so servopohonomDiamant PR0su vybavene systemom,ALL IN0N,
ktory umozuje prostrednctvom prepojovacch mostkov nastavit eIektricke
ovIdanie na 2- aIebo 3-bodove
Ptem|estnenlm teojovo-
c|eho mostllo Jos|ohnete
ozoJovone eleltt|cle
teojen|e

Pouzitie:
ventll so servopohonom Dlamant PPO [e k dlspozicll a[ vo verzll |SO 52ll. Nachadza
speclflckevyuzltleprl uzatvarani okruhu a regulacll:
- zarladeni so zonovym vykurovanim/chladenim,
- zarladeni na rozvod pltne[ vody, s vhodnym telesom ventllu
- zarladeni, ktore pouziva[u alternativne zdro[e energle
- solarnych tepelnych systemov
- prlemyselnych zarladeni s horuclml a chladnyml kvapallnaml
- zarladeni pouzivanych v oblastl automatlzacle
Specifickou vIastnostou vsetkych servopohonov radu PR0 je moznost pouzitia
v agresvnomprostred a moznost vystavenia poveternostnymvpIyvom.

o polymer, standardne pouzivany na
vyrobu komponentov umlestnenych
v motorovom prlestore automobllov
a vonka[som prlestore plavldlel, ktory sa
vyznacu[e vynlka[uclml mechanlckyml
vlastnostaml l vdaka obsahu sklenych
vlaklen. Servopohon vyrobneho radu
PPO sa mze pouzivat pre kvapallny
s teplotou az l60 C a ma ochranu |P67.
vsetky vonka[sle mechanlcke kompo-
nenty su vyrobenez nerezove[ ocell.
vyrobny rad PPO sa sklada z modelov -
Dlamant PPO, Compact PPO a Unlversal
PPO s prlemerom ventllov od " - 3".
Spolu s vykonnym vyrobnym radom
PPO predstavu[e spolocnost novy rad
NUOvA S|NTLS|, co su ventlly so servo-
pohonml vhodne pre systemy vykuro-
vanla, chladenla a solarny ohrev. Novy
deslgn sa vyznacu[e zmensenyml von-
ka[siml rozmerml a zvysenou vykonnos-
tou zvacsenych redukcnych prevodov
zo slntrovaneho materlalu. Tento servo-
pohon ma ochranu |P54 a [e vybaveny
patentovanym systemom pre rychle
prlpo[enle k telesu ventllu pruzlnovou
rychlo spo[kou. S|NTLS| sa dodava so
dvoml typml motorov, takze umoznu[e
vyber vzavlslostl od apllkacle.
Spolocnost Comparato Nello s.r.l. [e tlez
speclallstom v oblastl pro[ektovanla
a vyroby satelltnych modulov/byto-
vych vymennikovych stanic na auto-
nomne meranle spotreby energle v sys-
temoch ustredneho vykurovanla. Model
PLNS|LL 8LZ SKP|NK mze byt doplne-
ny radom polozlek v zavlslostl od rz-
nych potrleb systemu. Ta lsta [ednotka
mze byt dodana l ako ZAPUSTLNA so
sablonou, lemovanim a lakovanyml
dvlerkaml alebo PLNS|LL, s celolakova-
nou skrlnkou.
1asny cieI - motor nasej dynamiky
vychodzim bodom kazdeho pro[ektu [e
[asny clel. Pllozoflou flrmy [e neustale
hladanlepresne[ rovnovahy medzl tech-
nlckou dokonalostou a ekonomlckou
konkurencleschopnostou. Dnes zostava
[ednym z na[dlezlte[sich clelov dlspo-
novat technologlcky vyspelym a zaro-
ven ekonomlcky zau[imavym vyrob-
kom. Spolocnost Comparato Nello sa uz
dlhe roky vyznacu[e schopnostou pred-
vidat pozladavky trhu, co plati hlavnena
prlame meranle spotreby energle a od
uvedenla prveho meracleho modulu
spotreby tepla flrmy uplynulo uz vlac
ako 30rokov.
Text: Tubotech
www.tubotech.cz
Zarladenla TLCTMpredstavu[u zasobnikove kou efektivnostou a nadstandardnyml vyko-
staclonarne elektrlcke ohrlevace vody s te- novyml cislaml tepelnych cerpadlel:
pelnym cerpadlom v okruhlom prevedeni. Tepelnecerpadla TLCTMdokazu ohrlat vodu
vnutorna nadrz ohrlevaca [e posmaltovana pomocou tepelneho cerpadla az na 65 C
speclalnym vysokokvalltnymsmaltom a nas- bez pouzltla pridavneho ohrlevacleho tele-
ledne vypalena prl konstantne[ teplote sa. vacslna podobnych zarladeni dokaze
850C. ohrlat vodu pomocou tepelneho cerpadla
voda [e v zasobniku ohrlevana pomocou na max. 55 C. Tepelne cerpadla TLC TMspl-
vymennika tepla naplneneho chladlvom, na[u narocne krlterla normy LN l6l47 pre
ktory [e speclalne upevneny z vonka[se[ stra- zaradenle do odberoveho profllu XL. To zna-
ny na plastl vnutorne[ nadrze samotneho mena, ze poskytu[u vdaka speclalnemu kon-
zarladenla. v pripade potreby [e mozne aktl- ceptu vrstvenla vody v zasobniku nadstan-
vovat medene el. ohrlevacle teleso s vyko- dardneodoberatelnemnozstvo teple[ vody.
nom l,5 kw. Toto teleso mze sluzlt ako pod- vdaka hrube[ tepelne[ lzolacll (70 mm) a na[-
pora ohrevu tepelneho cerpadla, ako rychlo- moderne[se[ technologll pouzlte[ prl vyrobe
ohrevalebo mzebyt neaktivne. sa tleto zarladenla vyznacu[u mlnlmalnou
Zasobniky su vybavene elektrlckou anodou spotrebou energle za 24 hodin v pohoto-
bez potreby udrzby, elektronlckou regula- vostnom rezlme. Zarladenle [eod vyroby prl-
clou s LCD dlsple[om a odtokom pre pripad- pravene pre prlpo[enle na externy slgnal.
ny kondenzat. Pomocou tlacldlel [e mozne Napriklad HDO stykac nizke[ tarlfy alebo
plynulenastavenleteploty od 7C- 65C. fotovoltlcky system. Pre taketo pouzltle [e
vonka[si plast [e z lakovaneho plechu, co mozne nastavlt separatnu zelanu teplotu
zabezpecu[e dlhu zlvotnost l vhodnost do vody v zasobniku. vedla[sim efektom pre-
kazdeho lnterleru. vadzky zarladenla [e pohlcovanle vlhkostl
Ohrlevace s tepelnym cerpadlom su urcene v mleste lnstalacle. Kompaktne rozmery
pre staclonarnu montaz do lnterleru. zarladenla umoznu[u lch umlestnenledo kaz-
Mlestnost lnstalacle musi mat ob[em na[me- de[ castl lnterleru. Nerovnostl v mlestach
3
ne[ l3 m (rozmer mlestnostl napr. 2x3x2,2 lnstalacle [e mozne vykompenzovat pomo-
m) a teplota vmlestnostl nesmleklesnut pod cou vyskovo nastavltelnych nozlclek.
6C. Ovladaci panel s dlsple[om [edobrevldl- Tepelne cerpadlo [e mozne na kratku vzdla-
telny a pristupny z predne[ strany zarladenla. lenost (do max. l60 km po asfaltovych
Ovladanle pomocou styroch tlacldlel [e pri- cestach) transportovat horlzontalne. vdaka
znacne svo[ou [ednoduchostou. Zarladenle speclalne konstruovane[ a zosllnene[ spod-
[e vybavene ochranou protl mrazu. Akonah- ne[ hrane zarladenla [e mozne tepelne cer-
leteplota vody v zasobniku klesnepod l0C, padlo v lnterlerl premlestnovat na mlesto
zapne sa ohrev pomocou tepelneho cer- lnstalacle l gulavym pohybom. 1edlnecny
padla l pridavneho ohrlevacleho telesa. voda koncept oplastenla chladlaceho okruhu
v zasobniku [e ohrlata na cca. l8 C a ohrev tepelneho cerpadla umoznu[e v pripade
sa automatlcky vypne. Punkcla nechranl potreby [eho [ednoduche odstranenle a vy-
potruble a pre spravnu funkcnost treba, raz ne tym ulahcu[e akykolvek zasah.
aby bolo zarladenlepod prudom. Servlsny rezlm ulahcu[e a zrychlu[e odstra-
nenle ake[kolvek zavady. Okrem nadstan-
dardnych vlastnosti, dlsponu[e tepelne cer- 1edinecne znaky tepeIneho cerpadIa
padlo TLC TM nlelen privlastkom vyrobene, Tepelne cerpadla na ohrev vody TLC TM su
alel vyvlnutena Slovensku. [edlnecne svo[ou kvalltou, dlza[nom a pre-
Peter Slavkovsky vadzkovyml vlastnostaml. Dlsponu[u vyso-
technlka
27
!pe|ecaest Iatramat - ehr|eace e6, s. r. e. ake
tra6|ca) s|eeask) )re|ca a ||6er e||ast| ehrec
e6 [e taam sekec ka||tec se[|ch )re|ke
a c6aaa|m aa[me6erae[i|ch trea6e te[te e||ast|.
|e speiaem ce6ea| |ate||qeatahe ehr|eaca e6
l0 l|, kter) t|ska| eceaea|e !tre[arsk )re|ek reka
111, spe|ecaest aktca|ae pre6sta||a [e6ae t aa[-
sperae[i|ch a aa[efekt|ae[i|ch tar|a6ea| pre ehre
e6: tepe|acerpa6|e IlCIM.
Iepe|a cerpa6|e
aa pr|prac tep|e[ e6
rurky pre medlum napr. pozlnkovane rurky, nerezove rurky, PPP, PL 0ceIove predizoIovane potrubia C0LIN
a lne. Potruble [e lzolovane tvrdou polyuretanovou penou podla Tallansky vyrobca ocelovych predlzolovanych potrubi LCOL|NL
normy LN253, s tepelnou vodlvostou lamda do 0,027 w/mK prl s vlac ako 30 rocnyml skusenostaml ma za sebou mlllony vyrobe-
50C. vyborna lzolacla zabezpecu[eprl beznych prevadzkovych pod- nych metrov a k nlm vlac ako mlllon kusov prislusenstva. Pro[ekty
mlenkach tepelnu stratu l/km. Potrubla su vyrabane v lzolacne[ reallzovaneod roku l980 su dodnes v prevadzke a su zarukou vyso-
trlede l,2 a na pozladanle 3. vonka[si plast prl prevedeni na prlamu ke[ kvallty dodavanych vyrobkov.
pokladku do vykopu [e vyrobeny z vysokohusteneho polyethylenu LCOL|NL doslahol vysoky stupen kvallty a [e schopny garantovat
(> 955kg/m3) podla standardovLN253. v pripadevonka[sleho vede-
nla SP|PO z 0,6az 0,8mm zlnkovaneho alebo hllnikoveho plechu.
Potrubla su dodavanevstandardnych 6a l2m tyclach,v dlmenzlach
od DN20 az do DN800, pracovna teplota potrubi [e -l08C az
l48 +-2C prl tlaku PN25. Pre dlhodobu spolahllvost a zlvotnost
systemu su v potrublach zabudovane monltorovacle vodlce.
Monltorovaci system dokaze vcas ldentlflkovat poskodenle vonka[-
sleho plasta alebo pripadnu netesnost systemu v spo[och. Zlvot-
nost systemu [eprl rladne[ prevadzkemlnlmalne30az 50rokov.
PIastove predizoIovane potrubia AUS7R0FLX
Plastove predlzolovane potrubla AUSTPOPLLX od Pakuskeho
vyrobcu s vlac ako 25 rocnyml skusenostaml spa[a[u vyhody
a dsledne zvolene kvalltne materlaly a surovlny tak, aby vznlkol
vysoko flexlbllny system s velml nizkyml tepelnyml strataml. Toto sa
podarllo vdaka komblnacll velml dobrych lzolacnych vlastnosti
polyuretanove[ peny (PUP), ktorou su lzolovane rurky pre medlum,
vrstvou velml flexlbllne[ polyethylenove[ lzolacle (PL), ktora zabra-
nu[e PUP pene zallat vonka[sle robustne rebrovanle z vysokohuste-
neho polyethylenu (PL-HD). vdaka te[to komblnacll [e potruble fle-
xlbllnea[ prl nlzsich teplotach a ma velml dobrelzolacnevlastnostl -
cely system [e certlflkovany na lamda 0,028 w/mK (samotna PUP
pena 0,026 w/mK). Dostatocna hrubka lzolacle zabezpecu[e nlzsle
straty potrubla AUSTPOPLLX oprotl lnym systemom od cca 5 % az
po vyse50%.
vonka[si robustny plast [e odolny vocl dopravnemu zatazenlu
a poskodenlu prl prlame[ pokladke do vykopu alebo prl pokladke
do exlstu[uclch betonovych kanalov, kde prl rekonstrukcll nle [e
nutneotvarat celu trasu alestaci lba nlekolko montaznych otvorov.
Polomery ohybu potrubla su vdaka skladbe lzolacli a vonka[sleho
rebrovanla extremne nizke a lahko sa na stavbe da[u doslahnut,
napr. pred 90[eto lba l,0m.
kvalltu vyrobenych potrubi a prislusenstva podla Luropskych stan- Purku premedlum tvori sletovany polyethylen PL-Xa, prevykurova-
dardov LN253 / 448 / 488 / 489. Kvallta vyroby [e kontlnualnesledo- nle s kyslikovou barlerou SDPll PN6 prl 95 C a pre teplu vodu
vana okrem nezavlslych lnstltucli a[ vo vlastnom laboratorlu, kde su SDP7,4PNl0. velml hladka vnutorna stena rurky premedlum [ezaru-
komponenty a a[ hotovevyrobky podrobovanenarocnym testom. kou dlhodobe[ prevadzky bez lnkrustacli a usadenin. Purka [e odol-
Precizne zvolena komblnacla vstupnych materlalov dava systemu na vocl mrazu a mnohym agresivnym medlam ako a[ termalne[
predlzolovanych potrubi LCOL|NL vynlmocne vlastnostl a vdaka vode. Zlvotnost potrubla [e v zavlslostl od prevadzkovych para-
zlepsenlam, ktore vyplynull z dlhorocnych skusenosti, a[ prldanu metrov az vyse 50 rokov. Dlmenzle potrubla od d25 az po dl25 vo
hodnotu. v standardnom prevedeni [e ocelova rurka pre medlum fle xlb llnom prevedeni ponuka[u moznostl reallzacle pro[ektov od
z bezsvove[ alebo zvarane[ oceleP235GH alebo z vysokopevnostne[ par kllowattovaz po nlekolko megawattov.
oceleP355NH. Pouzltlevysokopevnostne[ ocelereduku[epotrebne Prl dvo[rurkovych potrublach (dlmenzle 2xd25 az 2xd63) [e [edna
mnozstvo kompenzatorov a tymvyrazne urychll montazne a vyko- rurka vzdy kontlnualne oznacena, toto zabranl prl montazl zamene
pove prace. Na pozladanle [e technologlcky mozne lzolovat a[ lne privodu a splatocky.
technlka
!pe|ecaest Nk6 f|ex, s.r.e. 6ep|a||a sert|meat 6e6aaa)ch petrc|| pepr| ese6cea)ch p|aste)ch
pre6|te|eaa)ch petrc||ach k0!Ik0||lK a[ e ece|e pre6|te|eaa petrc||a lC0||Nl. I)mte aa6tc[e aa
a|eke|kerecaspeiapse|ea|eaa s|eeaskem a ceskem trhc, k6eta tea cas trea||tea|a a|eke|ke ste|ek
pre[ekte. Na tak|a6e peI|a6a|ek t praxe sa rethe6|a skemp|et|teat peackc petrc|| tak, a| meh|a
rea||teat ce| ika|c pre[ektee6sekca6arach rete6e, rete6eterma|ae[ e6 aI pe rets|ah|epre[ekt
a kemp|exa)meapr|marach a sekca6arach rete6emestach a pr|emse|a)ch area|ech.
|re6|te|eaa petrc||a
28



technlka
29
Komplexnost systemu dokazu[ea[ slroka paleta prislusenstva a moz- prl vacsich pro[ektoch sa da zabezpeclt hospodarna prevadzka
nosti spa[at potruble- llsovanim, zvernyml spo[ml alebo elektrotva- a rychla navratnost lnvesticledo teplovodov.
rovkaml. Pre kazdu apllkaclu exlstu[e optlmalne rlesenle co sa tyka Teplo [etaktlez komodlta a [eskoda ho nevyuzlt, a[ ked[ecasto ozna-
spsobu montazea nakladov. covaneako ,odpadneteplo" treba s nim hospodarnenakladat a pou-
Spa[anle potrubla prebleha rychlyml a bezpecnyml llsovanyml zlt na [eho transport potrubla s co na[nlzsiml tepelnyml strataml. Prl
alebo zvernyml spo[ml, prl termalne[ vode alebo velkych dlmen- prvotnom zameresa mzezdat, zetepla [evela a vsetko sa anl nebu-
zlach elektrotvarovkaml. System llsovanych a zvernych prechodov dedat vyuzlt, alezo skusenosti z pro[ektovvPakusku a Nemecku vle-
[e vdaka presnemu spracovanlu rychly a [e mozne s nim pracovat a[ me, ze po par rokoch uz mze teplo zbytocne unlka[uce cez slabo
prl nlzsich teplotach. lzolovanepotrubla chybat na prlpo[enledalsleho ob[ektu.
velkou vyhodou prl navrhu systemov [e velka volnost pro[ektanta v ho d no u komblnaclou odberatelov sa da zabezpeclt odber po cely
a lnvestora prl navrhu trasy -vdaka flexlblllte[emozneobist pripad- rok, v zlme na vykurovanle ob[ektov, v lete pre plavaren a na [esen
ne prekazky na trase, nle [e nutne pracne pocitat pevne body a dlla- na susenle dopestovaneho obllla a kukurlce, celorocne na pripravu
tacne obluky, potruble ma samokompenzacne vlastnostl a staci ho teple[ vody. Takto vyuzlte teplo este znlzu[e dobu navratnostl
lba na zaclatku a na koncl trasy prl prechodena vnutorny rozvod [ed- samotne[ 8PS a zlepsu[e[e[ ekonomlku.
noducho zaflxovat. Taktlez [e mozne vchadzat do ob[ektu lba polo-
merom ohybu, bez nutnostl osadzat kolena.
Potrubla su dodavane v dlzkach az do l00 m (kvll mlnlmallzacll
odrezkov sa dodava[u presnedlzky) preto [e na trasemlnlmum spo-
[ov. vdaka malemu mnozstvu spo[ov (oprotl ocelovym potrublam
az 8krat mene[) sa vyrazne zvysu[e rychlost pokladky s montazou
a taktlez nutnost dolzolovanla [ednotllvych spo[ov a odboclek.
Pro[ekty, ktore sa reallzovall tyzdne [e teraz mozne zreallzovat s tym
lstym poctom ludi a bez nakladne[ technlky za par dni (plastove
potrubla ma[u nizku vahu a nle[epotrebny prl pokladkezerlav).
PrkIady reaIizci / prpadove studie
udovanie bezkanIovych tepeInych rozvodov aIebo ich
rekonstrukcia
Prl nlektorych rekonstrukclach rozvodov [e vyhodne[sle (na[ma ak
7echnick podpora a sIuzby NRCfIex, s.r.o.
[e mozne ist v zelenych pasoch) vybudovat namlesto pvodneho
Spolocnost NPG flex, s.r.o. dodava komplexny potrubny system, nle
tepelneho kanalu novy teplovod v bezkanalovom vyhotoveni.
lba samotne plastove cl ocelove predlzolovane potrubla. Ponuka
Takymto spsobom sa casto reallzu[u teplovody napriklad v area-
vsetko vratane sluzleb od studli, zhodnotenla navratnostl pro[ektu
loch skl, nemocnic a prlemyselnych komplexoch.
cez pro[ekclu a dodavky na kluc alebo kompletnu podporu a zasko-
Nove trasy teplovodov sa taktlez reallzu[u spsobom, ktory dava
lenle montaznych flrlem na pracu s plastovyml predlzolovanyml
okrem vyraznerychle[se[ reallzaclea[ vyhodu a flexlbllltu prl navrhu
potrublaml.
trasy. v zastavanom uzemi [e velkou vyhodou to, ze sirka vykopov
Dlezltou pozladavkou a krlterlom prelnvestorov [e poprl vysokom
pre plastove predlzllovane potrubla [e vyrazne uzsla ako pre ocelo-
technlckom prevedeni a nasledne[ ekonomlcke[ prevadzke a[ nav-
ve potrubla, potruble staci do vykopu lba polozlt a netreba ho kaz-
ratnost samotne[ lnvesticle. v prvom kroku zabezpecime v ramcl
dych par metrov zvarat. Takto sa vyrazne reduku[u naklady na vyko-
ponukoveho konanla pripravu studle a rozpoctu, aby bolo toto roz-
pove prace, obsypovy materlal a upravu terenu do pvodneho
hodovanle [ednoduche a [asne. v ramcl pripravy na zaklade nlekol-
stavu na mlnlmum (zelenea spevneneplochy).
kych vstupnych uda[ov (prenasane vykony, sltuacla, vyuzltle tepla)
navrhnemepotrebnedlmenzlepotrubla a nadvaznu technologlu.
Vyuzitie tepIa z biopIynovych stanc
v dalsom kroku ponukame pripravu kompletne[ pro[ektove[ doku-
8loplynove stanlce produku[u prl spalovani bloplynu okrem elek-
mentacle od uzemneho konanla, cez stavebne povolenle az po rea-
trlcke[ energlea[ teplo. Cast tohto tepla zvyca[ne5az 20%saspotre-
llzacny pro[ekt. Pro[ektantom poskytu[eme plnu technlcku podpo-
bu[e pre samotnu clnnost bloplynove[ stanlce, zvysne teplo sa da
ru a vsetky potrebnea aktualnepodklady.
zmysluplne vyuzlt na vykurovanle ob[ektov v okoli bloplynove[ sta-
Prl reallzacll pro[ektu zabezpecime zelany rozsah podla prlanla
nlce - admlnlstrativne budovy, dlelne, sklady, kuchyna, soclalne
lnvestora od dodavky potrubla so zaskolenim personalu a zapozlca-
zazemle, dokurovanle mastali, predohrlevanle suslcky a lne. Okrem nim potrebneho speclalneho naradla na llsovanle alebo zvaranle
vyuzltlaprlamo prepotreby lnvestora [emozneteplo predavat a[ tre- potrubla ako a[ zabezpecenim autorskeho a technlckeho dozoru.
Pripadne na zaklade pozladavky lnvestora zabezpecime celu tim sub[ektom, napr. pre prllahle prlemyselne arealy alebo obecne
ob[ekty cl uz skoly, sklky, kulturny dom, plavarnealebo admlnlstra- dodavku a[ s nadvazu[ucou technologlou a dopo[enim systemu na
kluc. Na zaklade naslch bohatych skusenosti a mnohych uspesne tivnebudovy cl bytovedomy.
reallzovanych pro[ektov vleme s lnvestorom na[st optlmalne rlese- Predlzolovane potrubla AUSTOPPLLX sa vyznacu[u velml nizkyml
nleprezamyslany pro[ekt.
strataml a teplo [e v nlch mozne prepravovat a[ na vzdlalenostl pre-
Text: ng. Jaroslav Jurc, NPG Plex
sahu[ucenlekolko kllometrov(pokles teploty [emax. lCna lkm), a[
7 +421 2 381 00 996
M +421 907 893202
info@nrgfIex.sk
NRCfIex, s.r.o.
Moyzesova 2/
902 01 Pezinok
Pozvame Vs do nasej expozcie na vstave AQUA-THERM 2014 Nitra
v doch 11 - 14. 2. 2014, haIa M3, stnok 302. Tesme sa na stretnutie s Vami!
www.nrgfIex.sk
vyborna tepelna vodlvost a optlmalna aku- Uspora casu vpripadereallzaclekeramlcke[
mulacna schopnost palene[ keramlky v po- plava[uce[ podlahy oprotl reallzacll klaslc-
rovnani s klaslckym mokrym poterom dava keho podlahoveho vykurovacleho systemu
tomuto systemu slroke moznostl uplatne- a polozenla podlahy [e, doslova, vldltelna.
nla v modernych stavebnych konstruk- Plava[uca keramlcka podlaha [e funkcna
clach. Keramlcka plava[uca podlaha a mze sa po ne[ chodlt uz po cca 24 hodl-
CPLATONpotrebu[e az o dve tretlny mene[ nach od polozenla. Naplno sa mze zatazlt
casu na doslahnutleoptlmalne[ povrchove[ uz po 48 hodlnach. v porovnani s beznym
teploty. System umoznu[e pouzltle teplo- betonovym poterom [e teda mozne prace
vodneho ako a[ elektrlckeho podlahoveho ukonclt o 4az 6tyzdnovskr. Keramlcka pla-
va[uca podlaha CPLATON zlepsu[e a[ vlh-
kostnu bllanclu stavby a umoznu[e tak [e[
skorsleuzivanle.
Postup montaze [e velml [ednoduchy.
v prve[ faze musime doslahnut vyrovnanle
podkladu. Pouzl[eme, suchy nlvelak" - kera-
mlckekamenlvo frakclel- 4mm, cim s pou-
zltim poloautomatlckeho laseroveho zarla-
denla doslahnemerovny podklad.
Nasledne nastupu[e pokladka tepelneho
lzolantu. Samotna hrubka zavlsi od poza-
dovane[ vysky buduce[ podlahy a potreb-

nych tepelnolzolacnych pozladavlek dane-

ho ob[ektu. Samotne podlahove vykurova-

nle zabezpecu[e rozvod rurky l6 mm
osadene[ v systemove[ doske z expando-

vaneho polystyrenu s pevnostou v tlaku
l00 - 200 MPa prl teplovodnom vykurova-
ni, prl elektrlckom vykurovani [eto odporo-
vy kabel s vykonom 5 - 20 w/bm osadeny
v polypropylenove[ systemove[ doske. Ako
roznasaclu vrstvu pouzl[emekeramlcku pla-
va[ucu podlahu CPLATON. Montaz [e [ed-
noducha, lde o lepenle na vazbu, kde sa
lepldlo nanasa na pero a zatlacenim do draz-
vykurovanla. Predstavu[e to vyrazne kratsi ky dalsleho kusu sa lepldlo rovnomerneroz-
nabeh podlahoveho vykurovanla, co v pra- tlaci a zabezpeci po zaschnuti vysokopevny
xl znamena velku usporu energle, a tym a[ spo[.

nakladovna vykurovanle. v pripade pouzltla povrchovo upraveneho

Nezanedbatelnou [e v tomto pripade a[ povrchu (glazovaneho) [e mozne pouzlt
zrychlena reakcla podlahoveho kurenla na keramlcku dlazbu CPLATON - KLPATOP
zmeny teploty v mlestnostl (napr. lntenziv- v 6 farebnych odtlenoch, cim v hrubke
ny slnecny svlt), cim sa vyrazne zlepsu[e 20 mm dokonale zabezpeci teplo a moder-

komfort byvanla, pretoze regulacla optl- ny vzhlad vasho domova.
malne[ teploty [eskoro okamzlta. Text: PA - 8P|CK

energetlka
30

FA - BRICK s. r. o.
Vysn Fabriky 45
033 01 Liptovsk Hrdok
Tel./fax: +421 44 5222 093,
+421 44 5222 218
e-mail: info@fa-brick.sk
Mobil: 905 684 534
7PLY
SUCHY
kRAMICkY
PO7R
www.fa-brick.sk
Inovcie stavaj za ns
V saahe |epieat kemfert |)aa|a sme pr|a|es|| aa trh prerata techae|q|c - keram|ck) sstm scchhe pe6|ahehe
kcreaa|a |k-8k|CK s cI|t|m p|aa[ce[ pe6|ah CklkI0N, ktera ta|etpecc[e t6ra a pr|[ema prestre6|e, reqc|c[ce
|hkest, aaie hr|ke 1 mm [e 6estatecae peaa, a| aahra6||a |etae a aah6r|6e peter. Keram|cka pe6|aha sa
taacc[es)|era)m prestcpem tep|a a aeaarecaec meataIec.
Elektrick podlahov vykurovanie
7elovoJne oJlohove vylutovon|e
letom|cl Jlozoo CklA7ON
Me6era tep|e Vaihe 6emea
Dovozca produktov CRA70N:
M Co., s. r. o.
Sturova l55
949 0l Nltra
www.ebmco.sk
HLSCOnet' lze vyuzivat pro[ektanty prl navrhovani novych tepel- ma ne[vetsi vllv na uclnnost celku. Pro posouzeni [e vyuzlt system
nych soustav. Program lze take pouzit prl pro[ekcnich prepoctech energetlckeho stitku, ktery [asne ukazu[e, [ak [e dana technologle
stava[icich tepelnych soustav napriklad pro provadeni optlmallzac- navrzenas ohledem na energetlckou narocnost provozu.
nich vypoctrznych varlant prl planovani oprav. WebHeatControI" - [e novy zpsob dlspecerskeho rizeni tepelne
Pro provozovatele tepelnych hospodarstvi nabizi HLSCOnet' l onll- soustavy pomoci optlmallzace. webHeatControl' znamena dodav-
ne prepocty chovani soustavy s predlkci odber tepla v nasledu[i- ky tepelne energle do soustavy pouze v mlnlmalne nutnych teplot-
cim obdobi. Tim lze sledovat ekonomll dlstrlbuce tepelne energle nich a tlakovych parametrech.
soustavoua navrhovat takova opatreni, ktera za[lsti maxlmalni efek- vza[emna komunlkace regulator predavacich stanlc pracu[icich
tlvnost prl vyrobea dlstrlbucl tepelneenergle. v systemu WebHeatControI" umoznu[e, aby sl v dobe odberove
splcky teple vody mohly predavaci stanlce vza[emne p[clt tepel-
HIavn vyhody nou energll kratkodobym zatlumenim okruhu UT v sousednich sta-
Prehlednea [ednoduchenavrhovani novych tepelnych soustav. nlcich.
Typologle [e podporovana dostupnym prostredim Google WebHeatControI" garantu[e uspory ve snizene cerpaci pracl
Larth. a tepelnych ztratach vdlstrlbucni sitl.
Prehledna lntegraceodbernych mist.
Slmulace llbovolnych provoznich stav na uz provozovanych Nvrh a provozn anaIyza
soustavach. HLSCOnet' nabizi sledovani dynamlckych de[ v dlstrlbucni sitl,
Sledovani dynamlckych de[ a vytvareni provoznich analyz na tzn. v llbovolnem bode denni casove perlody a venkovni teploty. To
provozovanych soustavach. Ste[nevyhodne a spolehllve[e [eho umozni rozbor chovani soustavy prl rznych provoznich stavech
pouzlti na stava[icich soustavach, kde umoznu[e llbovolnou a odberovych splckach teplevody.
slmulacl provoznich stav.
7ypoIogie
Souvisejc produkty Zakladni typologle se provadi ve vlastnim prostredi s moznosti
HSC0pro" - [euclnny nastro[ pro navrh a optlmallzacl predavacich prlpo[eni mapoveho podkladu (pro snadnou orlentacl) a s moznosti
stanlc tepla s ohledem na lnvestlcni a provozne-ekonomlcke nakla- prlpo[eni k programu GoogleLarth pro napolohovani site.
dy. Program optlmallzu[evyber dlmenzi potrubi a ostatnich kompo- Kazde odberne misto [e speclflkovano ne[en zakladniml parametry
nent prl zachovani ldealnich tlakovych parametr vramcl celetech- [ako [e vykon a teploty, ale [sou rovnez deflnovany topne krlvky
nologle. COMP/LCO na strane vytapeni (podlahove, radlatorove nebo vZT),
Pozsahla databazekomponent rznych svetovych vyrobc posky- krlvky spotreby teple vody dle pozadavku charakteruob[ektu (byty,
tu[e programu dostatecny prostor pro navrh [akekollv technologle admlnlstratlvni budova, skola, nemocnlceatd.), tak l graf pracovnich
dlepozadavku zakaznika. bod cerpadla na zdro[l tepla.
Optlmallzacni rezlm slouzi k analyze, ktery modul predavaci stanlce Text: SSTHLPM
technlka
31
|reqram kl!C0aet [e cI|aa pre[ektaat p|| aarheaa| [ak ae)ch, tak | p|| pre[ekca|ch p|epectech staa[|c|ch tepe|a)ch
secsta. |||k|a6em mIe|)t prea6a| ept|ma||taca|ch )pect rta)ch ar|aat p|| p|aaeaa| reti||ea| a epra.
|reqrame |aea| pre efekt|a| tpe|eq||,
aarh a ept|ma||tac| tepe|a)ch secsta
SYS7HRM s.r.o.
k Paprne 26, 312 00 PIze
Cesk RepubIika
7eI.: +420 377 241 177
Fax: +420 377 240 137
-maiI: info@systherm.com
Na )stae k00k-IklkM |raha aas aa[6ete ha|e1, staaek c. 1
SYS7HRM Sk s.r.o.
1. 1nosku 3
031 01 Liptovsky MikuIs
SIovensk repubIika
teI. : +421 44 5528 947
fax.: +421 44 5528 949
testo AG [e v celosvetovom meradle vyznamnym vyrobcom
prenosnych meracich pristro[ovfyzlkalnychvellcin. Tato spolocnost
prlnlesla na trh v zaveremlnuleho roka novu termograflcku kameru
testo 870. 1e to neuverltelne dobra kamera. Svo[ou kvalltou a zaro-
ven zau[imavou cenou bude vyhladavana natolko, ze mze ohrozlt
preda[nost kamler vyssich trled, co nle [e asl na[lepsou strateglou
vyrobcu, aleocenla to vsetcl zakaznicl.
Nova termograflcka kamera testo 870 [e speclalne navrhnuta v spo-
lupracl s [e[ uzivatelml. 1e[ hlavnou prednostou [e [ednoducha
obsluha, robustnost a vysoka kvallta termogramov. Ponuka sa vo
dvoch modelovych varlantoch: testo 870-l a testo 870-2. Testo 870-
2 [e nablta vsetkyml funkclaml, zatlal co testo 870-l nema vstavany
dlgltalny fotoaparat a dodava sa bez pevneho kufrika.
Termograflcka kamera testo 870 patri do kategorle zakladnych
modelov s detektorom l60 x l20 bodov a s teplotnou cltllvostou
NLTD l00 mK umoznu[e presne zobrazenle a[ malych rozdlelov
teplt na povrchoch, ale kedze ma nemecky rodokmen, prevysu[e
mnohych konkurentov v te[to kategorll. Meraci rozsah teplt [e -
20...280 C s presnostou 2 C, 2 % z nam. hodnoty. v kamere [e
moznenastavlt manualnestupen emlslvlty a reflektu[ucu teplotu.
|de o druh kamery, ktora by pred 3 rokml patrlla do stredne[ trledy.
1e neuverltelne, ale a[ testo 870 [e vybavena funkclou Super
Pesolutlon (za priplatok), podobne ako vsetky kamery testo, ktora
zvysu[e pocet meracich bodov na 320 240 a geometrlcke rozlise-
nle [e l,6 vyssle. Punkcla SuperPesolutlon vyuziva prlrodzene chve-
nle ruky uzivatela termograflcke[ kamery a sucasneho ulozenla
sekvencle termograflckych snimkov. Snimky su ulozenedo [edneho
suborua vdaka pohybu ruky [ekazdy nepatrneposunuty. Na detek-
toretermograflckych kamler su vzdy [ednotllvemeraclebody odde-
lene medzeraml, ktore tu musla byt z dvodu zabranenla nezladu-
clch prestupov tepla z [edneho meracleho bodu na druhy. v tychto
medzerach sa vsak teplota nemerla. vdaka posunutlu [ednotllvych
snimkov [e mozne zosekvenclezlozlt vysledny termogram s vyssim
kompaktn kamera bez kompromisov
rozlisenim, pretoze sa aktivna cast bodov presunle do medzler a tu
Navyse testo 870 ponuka vlastnostl, ktore su charakterlstlcke pre
sa znovu zmera[u hodnoty teploty. Ne[deprltom o proces lnterpola-
ovela drahsle kamery, napr. automatlcke rozpoznanle na[teple[sle-
clehodnt aleo skutocnemeranle. ho/na[chladne[sleho bodu, co pomaha prl dlagnostlke na mleste
To [e naoza[ uzasna funkcla, ktora mlmorladne zvysu[e kvalltu ter- meranla. Na dlsple[l sl mzete vybrat zobrazenle termogramov zo
4 pallet (ocel, duha HC, studena-horuca, seda). testo 870 sa vyzna- mogramov za mlnlmalny priplatok. vysledok mozno porovnat
s kameraml s vyssim rozlisenim detektora. Termogramy hovorla cu[emlmorladnevelkym LCDdlsple[om s uhloprleckou r
samy za seba. .
<
3.5" a s ozli-
senim dlsple[a 320x 240bodov, na[lepsim vte[to trledekamler
technlka
Iermeqraf|ck kamer sa staa[ kaI6e6eaa)m aastre[em maeh)ch prefes|| a se[e cp|ataea|e
aacha6ta[ aa[m pr|emse|ae[ 6rI|e, stae|a|cte, e kcreaa|, sprae|c6e. Iesa pre[ac[e
a[ reti|rc[cec peackec )re|cea cerat krati|ch |atera|ech s ca6taaaa trh aeme6e|.
|ahka 6e rck, |ahka 6e recka, a|e )keaaa
termeqraf|cka kamera teste I
32
technlka
Termokamera [e lhned po zapnuti prlpravena na pouzltle. v procese vyhodnocovanla termogramov su uzivatelovl k dlspozicll
Termogramy su perfektne zaostrene pre vsetky povrchy uz od napriklad tleto analyzacnefunkcle:
0,5 metra do nekonecna. Nevyzadu[e sa uz manualne zaostrenle
nastavovanle rznych emlslvit a reflektu[uclch teplt
obrazu, co ocenla vsetcl, pretoze praca s kamerou [e velml rychla
materlalovod obrazovych oblasti az po [ednotllvebody,
a [ednoducha. Ob[ektiv [e slrokouhly so zornym uhlom
funkcla hlstogram ukazu[e rozlozenle teploty v oblastl
Uzivatel to oceni na[ma prl pracl v lnterleroch budov, kde [e velml
termogramu,
dlezlty dostatocne velky zorny uhol, aby sa na [ednom termogra-
teplotny rez sluzl na analyzu teploty po prlamke,
me zaznamenala prlmerane velka plocha, v ktore[ su dobre vldltel-
[emoznena[st a zvyraznlt body s prekrocenou alebo podkroce-
ne vsetky rozdlely teplt. Pealny dlgltalny obraz fotoaparatu ma
nou krltlckou teplotou,
rozlisenle 3,l Mplx (testo 870-2) a uklada sa paralelne s termogra-
mzebyt zvyraznenerozmedzleteplt funkclou lzoterma,
mom. vlzualny obraz [e proste vynlka[ucl. Dlgltalna fotografla z[ed-
mze byt oznaceny neobmedzeny pocet bodov a k nlm uva-
nodusu[e neskorsle vyhodnotenle termogramov, pretoze pomaha
dzanepoznamky.
lepslerozpoznat merany ob[ekt.
Obsluha kamery sa reallzu[e pomocou 3 tlacldlel, prlcom stredne
7esto 870 prehIad verzi
tlacldlo [e vlacsmerovy ovladac - [oystlck. Nemze to byt [edno-
duchsle. Menu kamery vyuziva uz osvedcene testo ,rozbalovanle"
a postupne sa loglcky rozvi[a[u [ednotllvefunkcle. 1e to progresivne
a modne. Totorozhranlenaoza[ fungu[e. Punkcleako typobrazu (dl-
gltalny/teplotny), galerla termogramov, stupnlca, emlslvlta a ka-
llbracla [e mozne lndlvldualne nastavlt pre [edno uzivatelske tla-
cldlo. Od vyrobcu [e to nastavene na funkclu stupnlca, co [e podla
m[ho nazoru funkcla, po ktore[ [ena[caste[si dopyt.
Automatick stupnica a manuIne nastavovanie
Schopnost pohybu medzl automatlckym nastavenim stupnlce
a plne rucnymnastavenim [e lahke a efektivne. Testo 870 to zvlada
bez problemov. Ak sa uzivatelskemu tlacldlu prlradi funkcla stupnl-
ce, tak [ednym stlacenim tohto tlacldla sa dostaneteprlamo do rezl-
mu auto/ manualne nastavenle stupnlce. Uzivatel ma tak plnu kon-
trolu nad nastavenim max a mln teploty, co umoznu[e presne ovla-
danlecltllvostl kamery.
1e to na[lahsla termograflcka kamera testo s hmotnostou 500 g
a svo[im plstolovym tvarom ldealne sadne do ruky. v rukovatl [e
Hlavneapllkacletermograflcke[ kamery testo 870su tleto:
umlestnena akubaterla, ktora zalstu[e 4 hodlny nepretrzlte[ prace,
1ednoduche na[denle mlesta unlkov vody z rozvodov TUv
co [e na rozmery te[to kamery [edlnecne. Povnako ohromu[uce [e,
alebo vykurovanla,
ze baterla sa nabi[a cez US8 konektor. v terene [e vyhodne mat este
Pychle rozpoznanle zvyseneho prechodoveho odporu v elek-
[ednu baterlu vrezerve.
trlckych rozvadzacoch,
Pamat kamery na termogramy a vlzualne obrazy [e l,6 G8 a umoz-
Pozpoznanleposkodenych lozisk motorov,
nu[e ulozlt vlac ako 2000 obrazov. Po prlpo[eni kamery na PC cez
Pohodlnerozpoznanlenetesnostl oklen a dveri,
US8 rozhranle sa automatlcky spusti program a presunle obrazy do
1ednoducha kontrola stavebnych konstrukcli: rzne kotvy,
vybraneho prleclnka vPC. Co [edlezlte, kazdemu baliku termogra-
vence, vzpery alebo vystuze, stav tepelne[ lzolacle obalky
movprlradi novu zlozku s datumom a casom prenosu.
budov,
Nedelltelnou sucastou termograflckych kamler testo [e tlez vyhod-
nocovaci softver. Pomocou vykonneho programu na vyhodnotenle Kontrola vzduchotechnlky - teplota vzduchu vychadza[uceho
termogramov testo |PSoft, ktory [e bezplatne v dodavke [e mozne z vyustlek, alebo zlstenle, ktorevyustky nlesu vprevadzke,
reallzovat komfortne ukladanle termogramov, lch analyzu a pisanle
Kontrola vzduchotesnostl budov- 8lower door test,
sprav z merani. Okrem lnych fukcli umoznu[e a[ prelinanle obrazov
a mnoho dalsich apllkacli vprlemyselne[ udrzbe, vstavebnitve,
(termogramu a dlgltalne[ fotografle).
vykurovani a spravebudov.
Termogramy a realne obrazy su zobrazene na obrazovke PC uz
Termograflckekamery testo 870ponuka[u na[vysslu kvalltu za vynl-
pocas analyzy a automatlcky su prevzate do termograflcke[ spravy.
ka[ucu cenu. Obldva modely ma[u 2rocnuzaruku.
Aslstent tvorby spravy vedle uzivatela krok za krokom k vytvorenlu
vlac lnformacli:
[asne[ a zrozumltelne[ spravy. K dlspozicll su rzne sablony tak
ing. Dusan kiseI, CSc.
prekratkuspravu, ako a[ preuplnu dokumentaclu. Sablony obsahu-
k - 7S7, s.r.o.
[u vsetky relevantne lnformacle o mleste meranla, ulohe meranla
Letn 40, 042 60 kosice
a vysledkoch meranla. Navlac mze uzivatel vyuzlt vlastnu
7eI./fax.: 00421 55 6253633, 6255150
sablonu, ktorou sl mze vytvorlt pomocou Dlza[nera spravy. Okrem
ktest@ioI.sk, ktest@ktest.sk
plne radlometrlckeho formatu mozno termogramy ukladat a[
www.ktest.sk, www.testo.sk,
vo formate 1PLG, vdaka comu [e mozne samotne termogramy
www.termokamery.net,
okamzlte odoslat emallom, alebo ulozlt do databazoveho systemu.
www.anaIyzatoryspaIin.sk,
Termogramy [e mozne exportovat do .bmp,.[pg, .png, .csv, .xls
www.meracie-pristroje.eu
suborov.
34 x 26.
VIastnosti testo870-1 testo870-2
lnltocetvene tozllsen|e 160x 120 160x 120
5uetkesolut|on320x240ooJov no- (voloo no- (voloo
Vetocl tozsoh -20oz +280C -20oz +280C
7elotnc|tl|vost (Nl70 <100mlt| +30C <100mlt| +30C
Oolovoc|oltelvenc|oootozu 9lz 9lz
Oojeltlv 34 x 26 no no
Ceomett|cle tozllsen|e llOv/(llOv5k 3,68mtoJ/(2,3mtoJ 3,68mtoJ/ (2,3mtoJ
lntetovon J||tlny lotooott - no
Automot|cle tozoznon|e lot/ColJ no no
7tonsottn lulot Po|etovltoo|co Pevn PvClulot
0tuholuootet|o (voloo (voloo
5tolnnooljoclooluootet|e (voloo (voloo

33
technlka
34
Mater|a|e meIaest|
p|| akcmc|ac a eh|ec tep| cI|tke e6 |
Prvnim z krok snlzovani energetlcke narocnostl budov [e bezpo- stablllzacnich prvk [epotreba dodrzovat urclte
chyby stavebni cast, tedy zatepleni stava[icich ob[ekt a v pripade zasady, aby nedoslo napr. k elektrochemlcke
vystavby novych [e [lz od pocatku navrhovat tak, aby tepelne ztraty korozl vllvem galvanlckeho clanku. vyrobcl,
ob[ektu byly cone[mensi. kteri ma[i dlouholetezkusenostl s vyrobou nere-
zovych zasobnik, dava[i do nerezovych zasob-
nik anodovou ochranu, at uz v podobe horci- 1akje to aIe sohrevemtepIe uzitkove vody (dIe jen 7V)!
kove ztratove tyce, nebo elektronlckou tltano- Spotreba Tv se tak [ednoduse snizlt neda. Naopak prl snizeni tepel-
vou anodu napo[enou na regulovany zdro[, nych ztrat ob[ektu [etopny zdro[ mnohem viceovllvnovan nerovno-
ktery hlida potenclal v zasobniku a udrzu[e ho mernosti odber Tv. Tento problem se resi vyrovnavaciml zasobni-
na bezpecnych hodnotach. v pripade pouzlti ky Tv, ktere [sou schopny [l akumulovat a pokryt tak vykonove splc-
horcikove tyce se pripadne psobeni galvanlc- ky. Tim [e vellce ulehceno regulacl a pozadovany topny vykon mze
keho clanku pro[evi na [e[im odbouravani. Tuto byt mensi, nez okamzlta spotreba Tv.
skutecnost [e potreba po ne[ake dobe zkontro- Nastava zde otazka, v cem teplou vodu akumulovat. Podivame-ll se
lovat a vyskytnul-ll se tam naznak ztraty mate- na materlalove moznostl, pouziva[i se v dnesni dobe dva zakladni
rlalu anody, [e potreba [l po odbourani nahradlt druhy akumulace Tv. Prvni moznosti [e ocelovy zasobnik s vnltrni
za novou, aby dalechranlla zasobnik. povrchovou upravou (nater, smaltovani apod.) druha moznost [e
1e-ll v nerezovem zasobniku Tv anodova akumulovat Tv vnerezovemzasobniku cl ohrivacl.
ochrana, [ezasobnik z pohledu elektrlckeho potenclalu ,katoda", na
kterou galvanlcka koroze nepsobi. Spolu s dodrzenim bezpecne- 0ceIove zsobnky7Vsvnitrn povrchovou upravou
ho elektrlckeho pospo[eni a uzemneni [e to dostatecna ochrana 1edna se o ne[levne[si zp-
protl korozl a lnvestlce do nerezoveho zasobniku cl ohrivace Tv se sob, [ak Tv akumulovat
tak stava, s ohledem na stalost materlalu, do budoucna tou ne[lepsi a proto [e hodne rozsireny
lnvestlci. Zlvotnost se v tomto pripade neudava na roky, protoze hlavnevdomacnostech, kde
bude-ll vas nerezovy zasobnik cl ohrivac Tv dobre zapo[en a provo- sl s ohledem na porlzovaci
zovan, neni dvod proc by se musel nekdy v budoucnu menlt. naklady ziskal svo[l obllbu.
O malokterych vyrobcich lzes klldnym svedomim ricl, zezubcasu se vyrobce udava zlvotnost
na nlch vzdy vylomi . takovych zasobnik okolo
5 - l0 let, prl dodrzovani
danych provoznich podmi-
nek, [ako [epravldelna vyme-
na anodove ochrany, odka-
lovani a clsteni zasobniku. velkym problemem [etakednesni loglstl-
ka, co se tyce veskerych vyrobk. Zasobniky s povrchovou upravou
[sou velml nachylne na otresy a ve vetslne pripad [sou pozadavky
napr. na transport zasobniku ve svlsle poloze, zamezeni [akychkollv
naraz apod. At uz vllvem poruseni vnltrni kryci vrstvy prl otresech,
po ne[ake dobe prlrozenym starnutim, nebo psobenim teplotni
dllatace, ztraci povrchova uprava uvnltr zasobnik ztrati svo[l sou-
drznost a do[de k trhllnam. 1akmlle se kryci vrstva porusi, do[de ke
S ohledem na vyse uvedene skutecnostl [e treba zminlt, ze ocelove styku s oceli, ktera neni nl[ak chranena protl korozl a ,prorezaveni"
l nerezove zasobniky, ma[i stale sve nezastupltelne pozlce. v dnesni zasobniku [euz [en otazka casu. Zdeanl anodova ochrana nezabrani
dobe se ocelove zasobniky vyuziva[i prevazne na topne a chladici korozl. Nepri[emnym dsledkem [e to, ze dochazi k uvolnovani rzl
systemy s uzavrenym okruhem kapallny, v nemz nedochazi k [e[imu do Tv a tim k zneclstovani nasledneho potrubi a baterli.
okysllcovani a zlvotnost neupravene ocell [e tu mnohem delsi, nez
prl pouzlti na Tv. Nerezovezasobniky a ohrivaceTv sl dnes [lz nacha-
Nerezove zsobnky 7V
ze[i sve misto ne[en u renomovanych dodavatel zarizeni na vyta-
1edna se o drazsi varlantu akumulace. 1de o materlal, ktery [e svym
peni a ohrev Tv, kde [sou s ohledem na pozadavek kvallty vyrobku
chrom-nlklovym slozenimchranen protl psobeni chemlcke koro-
beznym standardem, alezacina[i sl svou obllbu ziskavat l vbytovych
ze. Nerezovy materlal [e dale clenen do nekollka rznych kategorli,
domech a beznych domacnostech.
dle obsahu stablllzacnichprvk (napr. Tl, Mo). | presto, ze [e vevelke
Kolektlv KP MAPK, s. r. o., 1lndrlchv Hradec,CP
mire chranen protl korozl, s ohledem na omezene pouzlti tezkych
V pes|e6a|ch |etech se k|a6e c|m 6a| ti| 6rat aa sa|Ieaa| eaerqet|ck aarecaest| |c6e. Ieate trea6ma
|etpech| |c6eccaest a s eh|e6em aa maeh6 p|e6|meateaa tepa sstm [e pet|e|a se [e[|ch
me6era|tac| | aa6a|eaeat.
www.kpmark.cz
1indrichv Hradec: Praha: PIze:
U Nadrazi 795/||, 377 0l Korytna l538/4, 8ezrucova 5,
1lndrlchv Hradec l00 00 Praha l0 - Strasnlce 30l l7 Plzen
tel.: +420 384 320 397-8 tel.: +420 274 8l8 600 tel.: +420 377 236 5l6
gsm: +420 732 250 350 gsm: +420 73l 44 22 33 gsm: +420 732 350 450
e-mall: e-mall: e-mall: [hQkpmark.cz prahaQkpmark.cz plzenQkpmark.cz
s.r.o.
KPMARK
Sortlment vyrobk z oblastl domaci auto- vystupy 4-20mA nebo 0-l0v, konflgurace rozvlnula predevsim s flrmou TLCO a.s, ktera
matlzace zahrnu[e snimace a ovladace po US8 nabizi svym zakaznikm system pro ovlada-
merici teplotu, vlhkost a lntenzltu osvetleni, HTv-D - snimace s dlsple[em, mereni T+PH, ni technologli budov na bazl ridiciho syste-
pripadne moduly vzdalenych vstup a vy- vystupy 4-20mA nebo 0-l0v, konflgurace muPoxtrot.
stup, ktere se pouziva[i pro rozsireni poctu po US8 Sortlment rozslru[icich modul vzdalenych
vstup a vystup ridlciho systemu. Tyto NT-U- snimace teploty s vystupem 0-l0v vstup a vystup v soucasne dobe tvori
pristro[e [sou urceny pro systemy se sbernlci NT-| - snimaceteploty s vystupem 4-20mA nasledu[ici moduly:
PS485s komunlkacnimprotokolem Mod8us K dlspozlcl [e l ovladac pro mereni T+PH M-D|8 - modu l 8 d lgltaln ich vstu p
PTU. Cast uvedeneho sortlmentu podporu[e a osvetleni, ktery [e osazen dotykovym M-DO8 - modul 8dlgltalnichvystup
l protokol AP|ONflrmy AMlT s.r.o. dlsple[em. Tento se vyrabi v deslgnu 8Tlclno M-D|3/DO5 - modul 3 dlgltalnich vstup
Speclflckym rysem reseni lnterlerovych Llvlng(typ DTHM2). Punkce pristro[e mohou a 5dlgltalnichvystup
snimac a ovladac [emodularnost a unlver- byt rozsireny o mereni [edne externi teploty M-Al4- modul 4analogovych vstup
zalnost reseni, ktera umoznu[i velml slroky (napr. pro podlahova topeni), mereni M-3Cv - modul pro ovladani tricestnych
sortlment nabizenych deslgn. v soucasne atmosferlckeho tlaku, o pohybove P|P cldlo ve ntll
dobe spolecnost nabizi tyto pristro[e v de- a o mereni koncentrace CO pomoci externi- v prvnim pololeti letosniho roku bude
2
slgnech flrem A88 (napr. Tango, Tlme, Lle- uveden na trh modul analogovych vystup. ho snimace. Pristro[ [e vybaven podsvice-
ment, Swlng, Neo), LLGPAND (napr. valena, vsechny typy v/v modul [sou urceny k osa- nym graflckym dlsple[em s dotykovym
Carlva, Cellane, Nlloe), 8Tlclno (napr. Llght, zeni na D|Nllstu TS35. panelem. Pomoci dotykoveho dlsple[e nebo
Llght Tech, Axolute, Llvlng), MLPTLN (napr. Plrmou zvolene reseni lnterlerovych ovla- nadrazenymsystemem lze nastavlt pozado-
M-plan, M-Smart, Artec/Antlque), Schnelder dac poskytu[e moznost [e[lch pripadneho vanehodnoty, pripadnekorekcevsechmere-
Llectrlc (napr. Unlca 8aslc, Top, Colours, pouzlti l v dalsich deslgnovych provedenich. nych vellcln, vollt rznerezlmy, ovladat napr.
Anya), LPAPLL (napr. Logus90), 1UNG (napr. v tomto pripade [e treba posoudlt vhodnost zaluzle nebo svetelne okruhy apod. Pristro[
A500, AS500, LS990 , CD500), v|MAP (napr. mechanlcke konstrukce daneho typu pro [e vybaven [ednim unlverzalnim D| a [ednim
Plana), SCPACK (napr. vlslo45), MOLLLLP zabudovani potrebneelektronlky. unlverzalnim DO s moznosti PwM.
(napr. Nlko), G|PA (napr. L22, System55). Doporucu[eme proto kontaktovat vyrobce Krome dodavek standardniho sortlmentu
v techto provedenich flrma PLGMLT, s. r. o s dotazem na pozadovanou verzl a uvazova- poskytu[e flrma nekterym svym odberate-
dodava ne[en snimace a ovladace komunl- ny deslgn. Podrobne[si lnformace o sortl- lml zakazkove verze napr. dlsple[ove castl
ku[ici po llnce PS485, ale l odporove typy mentu lnterlerovych snimac a ovladac ovladac, coz umoznu[e uvedene deslgny
snimac nebo snimace s normallzovanyml na[dou za[emcl na flremnich strankach pouzit l pro [lne typy ridicich systemu a sber-
proudovyml nebo napetovyml slgnaly. Lzesl spolecnostl PLGMLT, s. r. o. - www.regmet.cz. nlc. Dlouhodoba spolupracev teto oblastl se
vybrat z nasledu[icichproduktovych rad.
AMD- ovladace s 3-mistnym dlsple[em, me-
reni T, PS485, Mod8us PTU(pripadneAP|ON)
Am9 - snimace bez dlsple[e, mereni T, PS485,
Mod8us PTU(pripadneAP|ON)
HTMl - ovladace s graflckym dlsple[em,
mereni T+ PH, PS485, Mod8us PTU
NTMl - ovladace s graflckym dlsple[em,
mereni T, PS485, Mod8us PTU
HTM9 - snimace bez dlsple[e, mereni T+PH,
PS485, Mod8us PTU
HTv-N - snimace bez dlsple[e, mereni T+PH,
technlka
35
||rma kl6MlIs.r.e. pse|| aa trhc s p||stre[| pre e||ast m||c| a reqc|aca| techa|ke6rekc 199. la 6e|c sex|steacesesta|a
[e6a|m t ae[6|eI|t[i|ch )re|c kempeaeat p|e6ei|m seqmeatc m|ea| tep|et. k|aa| cast| )re|a|he preqramc
spe|ecaest| [e)re|a sa|mac tep|et, e|ektrea|ck)ch termestat a p|ee6a|k. V sec|s|est| seseccasa)m trea6em sa|Ieaa|
eaerqet|ck aarecaest| |c6e se [|I ake||k |et spe|ecaest tam|c[e aa )e[ a )re|c p||stre[ he6a)ch pre |ateqrac| 6e
|kC sstm, kter se staa[| |Iaec seccast| |ate||qeata|he e|a6aa| techae|eq|| |c6e. Chtr) 6m ae|e [|a)m aatem
|ate||qeata| e|ektre|asta|ace [e sstmem ||tea|, [eheI ke|em [e ept|ma||teat [e6aet|| techae|eq|e sec|a6c s pe-
t|e|am| a peIa6ak[e6aet||)ch cI|ate|.
|ater|re sa|mace a e|a6ace
RCM7 s.r.o.
ynina 186
75701 VaIasske Mezirc
7eI.: +420 571 612622
Fax.: +420 571 615392
MaiI: obchod@regmet.cz
www.regmet.cz
Zabyvme se prevzne vyrobou snmac tepIoty, prevodnk a eIektronickych termostat.
Nabzme snmace tepIoty a vIhkosti, snmace zapIaven a snmace osvetIen.
Dodvme siroky sortiment interierovych snmac a ovIadac, ktere nachzej upIatnen
v tzv. inteIigentnch eIektroinstaIacch.
Chladici zarizeni sevzduchem chlazenyml kondenzatory selnstalu[i poruchy, nebo vyrazeni chladiciho zarizeni z provozu. Ohrivane
v ob[ektech maloobchodu, velkokapacltnich prode[nach, restaura- medlum v mezlokruhu prlmarnim okruhem a [im ohrivanemedlum
cich, stravovnach, nemocnlcich a pod. Stro[ovny v techto ob[ektech v sekundarnim okruhu, doznava dosazeni nlzsich teplot ohrivane
[sou casto dlspozlcne umisteny tak, ze pro odvod kondenzacniho vody, takze zarizeni lze pouzit [en u K1 vyssich vykon. vzhledem
tepla z K1 [etreba navrhnout vykonna vzduchotechnlcka zarizeni za k vyssim nakladm, slozltostl a pouzlti u K1 vyssich vykon, [e toto
cenu vyssichlnvestlcnichnaklad a energetlckych prikon. v nekte- zarizeni pro maloodberatelenerentabllni.
rych pripadech se kondenzatory umlstu[i mlmo stro[ovnu. Chladici
Ne[vyhodne[si se [evi takovy zpsob ohrevu vody, ktery vylucu[e
zarizeni [e vyuzivano v uvedenych provozech praktlcky cely rok
vnlknuti chladlva a ole[em do vody, ma pozltlvni vllvna chladici zari-
a kondenzacni odpadni teplo sevetslnouodvadi do ovzdusi bez dal-
zeni a co ne[mensi pocet regulacnich, nebo [lsticich prvk. Zaroven
siho vyuzlti.
[de o to, aby lnvestlce vlozene do takoveho zarizeni na ohrev vody,
vetsi pocet K1 ve stro[ovne a nedostatecne vetrani tohoto prostoru mely co ne[kratsi navratnost a cele zarizeni by bylo cenove prl[atel-
zpsobu[e, ze chladici zarizeni nepracu[i v optlmalnich provoznich ne l pro maloodberatele teple vody. Ohrev vody by nemel byt zavls-
podminkach (prevazne v letnich mesicich), snlzu[e se [e[lch chladici ly [en na odpadnim teplu z chladiciho zarizeni, ale v pripade poru-
vykon a zvysu[espotreba elektrlckeenerglel opotrebeni zarizeni.
Znacnych energetlckych uspor lze dosahnout prave vyuzltim toho-
to odpadniho tepla napr. pro ohrev, nebo predehrivani tepleuzltko-
ve vody. vzhledem k vyssimu tlaku na kondenzacni strane K1, [e
treba prl primem ohrevu vody udelat vse pro to, aby ohrivana voda
nemohla byt zneclstena chladlvem a ole[em. K omezenl tohoto
nebezpeci [e zapotrebi, teplosmennou plochu mezl chladlvem
a vodou provest bez pa[eni spo[ a svarovani, aby materlal mel vyso-
kou odolnost protl korozlvnimu psobeni vody popripadezasobnik
byl vybaven takovym zarizenim, aby nemohlo do[it k [eho roztrzeni
vllvem stoupnuti tlaku nad [eho mez pevnostl. Primym ohrevem [e
kondenzacni teplo vyuzivanoveznacne mire a ohre[e vodu na vyssi
teplotu, ale omezu[e pouzivani teto ohrate vody. Nebezpeci znecls-
teni vody, nebo zaplaveni chladiciho okruhu vodou a tim znehod-
noceni celeho chladiciho zarizeni, nelze u tohoto systemu ohrevu
vody nlkdy zcela vylouclt.
1eden ze zpsob neprimeho ohrevu vody [e ohrev teplonosnou chy chladiciho zarizeni, potreby ohrevu na vyssi teplotu, nebo pri-
kapallnou vmezlokruhu, obvyklevody, alepravetento system obsa- padneho odstaveni chladiciho zarizeni, by zde mela byt moznost
hu[e [lstici a regulacni prvky, ktere zvysu[i cenu a pravdepodobnost soubezneho ohrevu sezabudovanym ohrevem vzasobniku.
technlka
||| ch|atea| petra|a se caste pecI|a 6|str||cca| ch|a6|c| ta||tea| ma|)ch a st|e6a|ch )kea, k6e s restecc|
spet|e|ec petra|a a aarek aa ka||tc sk|a6eaa| se tic[e ae[ea pecet ta||tea|, a|e | )kea a spet|e|a
e|ektr|ck eaerq|e. Vti|aec se aarhc[| kea6eataca| [e6aetk (6a|e KI) se t6cchem ch|atea)m|
kea6eatater, kter 6estaa[| p|e6aest p|e6 KI e6ec ch|atea)m| kea6eatater pre |ea[i| preet
a 6rI|c, [e6ae6cii| |asta|ac| a 6e|i| I|etaest.
8etpeca cI|t| e6pa6a|he
kea6eataca|he tep|a t ch|a6|c|ch ta||tea|
36

vmnll |nstolovon u ll|mot|zocnl jeJnotly
to centtlnl ieJehiev oJm|n|sttot|vnl ouJovy
vmnlly umlstne v ollzlost| lonJenzocnlch jeJnotel vmnll |nstolovon jolo soucst lonJenzocnl jeJnotly
lomely to oezecn iestu telo mez| chloJ|vem o voJou.
technlka
Z tohoto hledlska ne[vyhodne[sim vymenikem tepla, ktery splnu[e teplo potrubi sekundarnimu, popripade pro lepsi vyuzlti konden-
tyto pozadavky [ak na kvalltu, cenu, provoz l [ednoduchost, [e lame- zacniho tepla [emozno vradlt za vymenik zpetny ventll. vymenik lze
lovy vymenik na neprimy ohrev, ktery mzeme prlpo[lt na bezne zabudovat l ve stisnenych prostorach stro[oven a neni podminkou,
vyrabeneohrivacel K1 a u kterych [evylouceno vnlknuti medla z prl- zezasobnik nebo ohrivac musi byt vtesneblizkostl vymeniku.
marniho okruhu (chladlva a ole[e) do sekundarnihookruhu (ohriva-
Chladici zarizeni [eschopno ohrat
ne vody) bez [lsticich a regulacnich prvk diky oddeleni obou okru-
vodu do 70 C, ale tato teplota [e
h pomoci lamel predava[icich teplo. Tento vymenik [e mozne pou-
zavlsla na vykonu a provozni
zit l prl vymene [lneho typu kondenzacni [ednotky a [e-ll zhotoven
dobe K1 l mnozstvi ohrivane
z kvalltniho nekorodu[icihomaterlalu, stava setento zpsobohrevu
vody. Pouzl[e-ll se tohoto syste-
stalym zdro[em teple vody, bez dalsich naklad a spotreby elektrlc-
mu [ako predehrivace pred ohri-
ke energle. Pozltlvnim vllvem na chladici zarizeni, nizkou cenou,
vace s vetsim mnozstvi teple
brzkou navratnosti vynalozenych lnvestlc, dlouhou zlvotnosti
vody, dostaneme ne[efektlvne[-
a znacnych uspor elektrlcke energle, se vymenik radi mezl usporna
si vyuzlti kondenzacniho tepla
zarizeni pro vyuzivani obnovltelnych zdro[ energle.
z malych K1. Samotne zarizeni
vymeniky ma[i malou pdorysnou plochu s moznosti upevneni na
mlmo odkaleni vymeniku, ktere
steny budovy, nebo mohou byt sestaveny [ako kompaktni konden-
se provadi lx za 6 mesic a trva
zacni [ednotky s ohrevem vody. vykon a vellkost vymeniku [eurcena
nekollk malo mlnutu, nevyzadu[e
predevsim rozteci trubek a lamel, prmerem potrubi, vodlvosti
zadnou udrzbu anl obsluhu a na
materlalu a rychlosti proudeni medla [ak vprlmarnim, tak sekundar-
ohrev vody se mze pouzit K1 [lz od vykonu cca 800w. | kdyz sl pori-
zeni ohrevu vody vyzada urclte lnvestlce, navratnostl techto lnves-
tlc [emozna za velml kratkou dobu nekollka mesic.
System techto vymenik lze pouzit ne[en na ohrev uzltkove vody,
ale l [ako vymeniky pro tepelna cerpadla, dochlazovace, vodni kon-
denzatory, tlakove odvlhcovace, prl odtavani vyparnik bez pouzlti
elektrlckeho ohrevu nebo reverzea pod.
Obdobi levne energle l pallv patri nenavratne mlnulostl a [e[i kryti
predstavu[e pro ne[bllzsi obdobi [eden z ne[slozlte[sich problem
rozvo[e. Pro omezeni dalsiho rstu dovozu pallv a energle, ktere
navic vllvem svetovych cen [sou stale nakladne[si, [e uspoko[ovani
potreb podmineno [e[im zvysovanim efektlvnostl a hospodarnostl.
Na tomto useku dosud exlstu[i znacne nevyuzlte moznostl, ktere [e
nim potrubi. vzhledem k tomu, ze v zakladnim provedeni se [edna
treba urychleneprosadlt na vsech stupnich rizeni. Tyto zmeny vyvo-
o svazek trubek, mzeme vhodnym propo[enim techto trubek prl
la[i zvyseni lnvestlcnich naklad, ale [e treba dosahovat vespotrebe
[edne vellkostl vymeniku, prlpo[lt tento vymenik l na vytlacne
energle maxlmalni hospodarnostl a ve svych dsledcich ne[en prl-
potrubi kompresoru vetsiho prmeru.
marni energll usetrlt, ale mit moznostl, popripade [ak tuto energll
[este zhodnotlt. Lamelove vymeniky [ednoznacne pomaha[i efek- Zakladni prlpo[eni [e provedeno tak, ze vymenik [e prlpo[en na
tlvnesnlzovat naklady vprovozech s chladlcim zarizenim. vytlacne potrubi mezl kompresor a kondenzator, kde prehrate
|ng. Zdenek Lhrllch, Lchoz rekuperace s.r.o. a teple pary chladlva z prlmarniho potrubi predava[i pomoci lamel


7eloto voJy Josozen teluetocl
telo z lonJenzocnl jeJnotly
5chemo zlloJnlho toojenl vmnllu s ieJehilvoclm zsoonllem
37
2
Zabranenim unlk tepla okenniml sterblnaml zaroven zabranu[e- l70 m podlahove plochy (s pr-
me vnlkanim cerstveho vzduchu do vnltrniho prostredi. Z tohoto mernou vyskou 2,4 m) - v zavlslos-
dvodu ve vnltrnim prostredi narsta vlhkost a mnoztvi skodllvln, tl na pozadovane vymene vzdu-
[ako [e napriklad CO . v extremnim pripade se diky vysoke vlhkostl chu.
2
mohou vytvorlt plisne a zvysena hladlna CO ma spatny vllv na
2
Cerstvy vzduch pomze zIepsitVase zivotn prostred
lldskezdravi. Nedostatek cerstveho vzduchu ma za nasledek unavu,
venkovni vzduch [e nasavan ventllatorem a flltrem se z ne[ odstrani
caste zivani a prl velkem nedostatku cerstveho vzduchu mze
prach, skodllve latky a pyly. Systemem potrubi [e nasledne
vznlknout bolest hlavy. vsem negatlvnim vllvm se da prede[it rize-
rozvaden clsty vzduch do [ednotllvych mistnosti. Dalsim systemem
nou vymenou vzduchu. Alpha-|nnoTec k tomu nabizi novou
potrubi se vlhky a zneclsteny vzduch odsava a vyfuku[e se do ven-
technlku, diky ktere ziskate clste a zdrave prostredi za mlnlmalni
kovniho prostredi. Pred "vyhozenim" tepleho odvadeneho vzdu-
flnancni naklady.
chu dovenkovniho prostredi [devzduch pres vymenik, kdepredava
sve teplo cerstvemu prlvadenemu vzduchu, cimz se vyrazne snizi
Pasivn vetrn srekuperac
potreba energle k ohrati venkovniho vzduchu, coz vede k vyrazne-
Pro tyto ucely byla vyvlnuta vellcetlcha a presto vykonna vetraci [ed-
mu snizeni naklad na vytapeni. Dalsim bonusem [e nepretrzlty
notka Alpha-|nnoTec LG 3l7 T8. Nova paslvni vetraci [ednotka od
prisun cerstveho vzduchu do vnltrniho prostredi, cimz [ezamezeno
Alpha-|nnoTec pracu[e s vysoce vykonnym protlproudym vymeni-
tvorbe plisni a odvodu vlhkostl a dalsich skodllvln z vnltrniho
prostredi. vyuzl[te rizene vymeny vzduchu pro domov a zlepsete
sl podminky pro zlvot.
Prvod a odvod vetracho vzduchu
Aby bylo rizene vetrani co ne[uclnne[si a vas komfort co ne[vyssi, [e
potreba odvadet ne[vice zneclsteny vzduch primo od zdro[e
a nahrazovat ho cerstvym vzduchem. Z tohoto dvodu [e ldealni
odvadet zneclsteny vzduch z prostor ne[vice zatizenych skodllvlna-
ml. Temlto prostory [sou obvykle toaleta, koupelna a kuchyne.
Navic odsatim vzduchu od zdro[eneclstot zabranimedalsimu sireni
tohoto vzduchu do dalsich prostor. Cerstvy vzduch naopak prlve-
deme do obytnych prostor, [ako [sou loznlce, detske poko[e a oby-
vaci mistnostl. Chodby potom slouzi [ako prostor k presavani vzdu-
chu z obytnych prostor do prostor s vetsim zneclstenim, odkud [e
vzduch odvaden, [ak [sme se docetll vyse. K presavani vzduchu
obvykle postacu[i spary vnltrnich dveri, nebo prostor pod dverml,
kterene[sou tak tesne, [ako [etomu vpripadeoken.
Nabizime dva systemy. System s prlvadenym a odpadnim vzdu-
chem (rovnez s moznosti zemniho tepelneho vymeniku) a system
odpadniho vzduchu.
Procrzene vetrat
Pizene vetrani setri energll, ktera [e potreba pro ohrev vetraneho
vzduchu, regulu[evlhkost vzduchu a zarucu[ecerstvy vzduch vmist-
nostl. Centralni vetraci pristro[eAlpha-|nnoTec s lntegrovanou reku-
peraci tepla a/nebo tepelnym cerpadlem [sou optlmalnim resenim
pro uspory energli a systematlcke vetrani novostaveb a renovova-
nych dom. Pizenou vymenou vzduchu prede[dete vysoke vlhkos-
tl, ktera mze vest k tvorbe plisni. Prl prlrozenem vetrani [e potreba
otevrit okno, coz ma negatlvni vllv na dalsi parametry komfortu
zlvotniho prostredi, [ako [sou hluk, alergeny, mlkroorganlsmy.
kem se zpetnym ziskavanim tepla az 96 %. Odvod a prisun vduchu
Navic "vyhodite" teply vzduch do okolniho prostredi a chladny cer-
za[lstu[i ventllatory s energetlcky optlmallzovanyml LC-motory.
stvy vzduch musite znovu draze ohrivat. Moderniml vetraciml
Diky extremne nizke hladlne hluku patri LG 3l7 T8 k ne[tlssim
[ednotkaml Alpha-|nnoTec se vyhnete vsem spatnym vllvm
vyrobkm na trhu. 1e ldealni pro domy a byty, kde [e pozadovano
a vyrazne zvysite komfort ve vasem domove a usetrite za ohrev
rovnotlake vetrani (ste[ne mnozstvi prlvadeneho a odvadeneho
vetraneho vzduchu.
vzduchu). LG 3l7T8spotrebovava prl vysokem stupnl zpetneho zis-
Text: Tepelna cerpadla A|T
kavani tepla [en malo elektrlcke energle. Mze byt pouzlta az do
technlka
Me6era| 6em [sec keastrceaa [ake e|m| 6e||e ctsaa. I|m k|esa
spet|e|a eaerq|e a aak|a6 aa eaerq||. Ie6 [e te |asta sk|a c. kiak
|et p||reteahe traa| itr||aam| a sparam| tstaa eakc | cerst)
t6cch. k te aea| |ec 6e|r.
|re||emat|ka traa|
rekeastrckc|ch a aeesta|ach
PilvoJ vttoclho vzJuchu Jo vn|tinlho tostieJl
OJvoJ vttoclho vzJuchu z vn|tinlho tostieJl
38
cenach energli, ktere se budou l nadale zvy- vase voda bude l nadale stale ste[ne dobra, Uspora vody
sovat, [sou ztraty vyznamne. dokonce[estelepsi, nebot zmenena struktu- vodni kamen zpsobu[e znacne ztraty ve
ra a vellkost krystal vapniku umozni [eho spotrebe vody. Unlky lze naprosto presne
lepsi vyuzlti. voda zstanechemlcky staletvr- spocitat a tak vime, kollk vody nam zbytecne Vysoky komfort pouzvn vody - znacn
da, nlc [sme z ni nevyndall, technlcky se ale odtecedoslova do kanalu. uspora penez
chova [ako mekka! 1lz senebudetvorlt vodni Kapa[ici kohoutek - l kapka 0,05 ml. vslchnl vime, ze v mekke vode se pere
kamen a veskere stare lnkrustace se postup- Odkapava-ll kapa[ici kohoutek s frekvenci nesrovnatelnelepe, nez vevodetvrde. Tvrda
ne odstrani. vsechny vyse uvedene l kapka za 5 sekund, [e to za kalendarni rok voda vyzadu[e 2x vetsi davku pracich
problemy ANT|CALC' spolehllve resi a to ve cca 6,3 kubiku vody. Prl cene l00 Kc za prostredk. Prl cenach pracich prostredk
vsech rezlmech prtoku vody. At tece voda l kubik [e ztrata za rok 630 Kc. Kapou-ll dva, [de o zbytecne naklady nekollka stokorun
plnym prtokem pod tlakem, cl se [en na- [e to uz l 260 Kc, kape-ll [lch vice, ztraty se mesicne a tim o nekollk tlsic rocne. 1e to
pousti nadrzka splachovace, uz nemate rzne v zavlslostl na vellkostl rodlny a cet-
problemy s vodnim kamenem. nostl prani. Dalsi naklady [sou neprime.
Pradlo [e hre vyprane, [e zasedle, textllni
Zivotnost vsech zarzen dosahuje maxi- vlakna [sou narusena. 1e-ll voda mekka, [e
tomu presneopacne. ma - zdne vymeny rozvod a stoupacek
Zdaleka ne[de [enom o prani. Mekka voda velml dlezlte [e, ze ne[en nezarsta[i rozvo-
nepotrebu[e zadne chemlcke prostredky na dy vody, ale veskere, l velml stare usady vod-
zmekceni, nepotrebu[e se zadny Calgon do niho kamene se v prbehu nekollka mesic
mycek nadobi, zadna sl. v tomto pripade [e odstrani. Tim do[de k obnoveni pvodnich
scita[i. Podstatne vetsi ztraty zpsobu[e pro- prima a snadno vycislltelna uspora. plnych prtok, zvysi se tlak vody v rozvo-
teka[ici voda vesplachovacl na wC. Mnohem lepe se uklizi, netvori se mapy vod- dech. Zde [sou neprime uspory v radech
vodnim kamenem vydrena sedla vodovod- niho kamene na sanltarni keramlce, neni mnoha a mnoha tlsic, protoze menlt rozvo-
nich baterli, netesnici gumlcky, tedy zmine- treba zadny prostredek na [eho llkvldacl. dy vody [e flnancne velml narocne. Navic [e
ne kapa[ici kohoutky a proteka[ici splacho-
vace, nas prlpravu[i rocneo castku vevysl ne[-
mene nekollka stokorun, casto l0x vice.
Dalsi naklady [sou neprime, dane nutnosti
vymen a opravzarizeni.
Uspora energie na ohrev vody
vodni kamen [evapnik, vapnik [enekov, a tu-
diz dokonaly lzolant. Topne splraly potazene
vrstvou vodniho kamene neohriva[i vodu,
al e ne[ dri ve sl l nou vrstvu l zol antu.
vyznamne se tim prodluzu[i doby ohrevu
a tim narsta spotreba neefektlvne odebra-
Peni mydla, sampony, vse se davku[e mno- s tim spo[eno bourani v koupelnach a nas- ne elektrlcke energle. 1de o boller, pracku,
hem mene. Mlzi nepri[emne poclty na pletl, ledna nutnost novych obklad, omitek atp. mycku nadobi, naparovaci zehllcku, rychlo-
svedeni a paleni kze, zmirnu[i se zdravotni Opet flnancnevelml narocne. varnou konvlcl, kavovar, pripadne dalsi
potize lldi s kozniml problemy. vyznamny [e zarizeni s ohrevem vody. Totez plati prl ohre-
ekologlcky prinos mekke vody. Nepotre- vu plynem, kde ste[ny problem zpsobu[i Nvratnost upravny AN7ICALC"
bu[eme chemlcke prostredky na llkvldacl vodnim kamenem potazene teplosmenne | ve velml male rodlne [e navratnost porlzo-
vodniho kamene, tudiz nezatezu[eme plochy. Topna splrala se po case prepali pro- vacich naklad na fyzlkalni upravnu vody
odpadni vody chemlkalleml. to, zesenestaci chladlt. ANT|CALC' cca do [ednoho roku. ve vetsich
Prime ztraty dane vyssi spotrebou energle rodlnach s detml [e navratnost podstatne
na ohrev clni 200 - 500 Kc mesicne. To [e Mme resen - jednou provzdy rychle[si. vsechna dalsi leta ANT|CALC' prl-
rocne ne[mene 2 400 Kc a vice (zalezi na vell- nasi neustale a trvale uspory, nema zadne Pouzi j te f yzi kI n upravnu vody
kostl rodlny a zpsobu zlvota). Dalsi neprime provozni naklady, nevyzadu[eobsluhu, udrz- AN7ICALC". 1ednoduchezarizeni sesnadno
ztraty spociva[i v poruchach zarizeni a nut- bu, zlvotnost [emnoho desitek let. lnstalu[e na vstup vody do ob[ektu, obvykle
nych, nakladnych opravach. Prl dnesnich Text a foto: AQUASAP za vodomer cl na vystupcerpadla.
technlka
39
Ne|c6te ta|s|| aa 6|ktatc cea 6e6aate| eaerq|| a e6. | se mIete c|aa |raa|t a sa|I|t reca| aak|a6
e ake||k t|s|c kerca.
Vetmte s aak|a6 6e |asta|ch rckec
www.aquasar.cz
VoIejte zdarma:
CZ: 800 195 211
info@aquasar.cz
Sk: 0907 335 332
vojjana@centrum.sk
AUASAR
karIa Stecha 20
370 05 Ceske udejovice
1. Dopytomriadene vetranie (DCVsystem)
Dopytom rladene vetranle (DCv - Demand Controlled ventllatlon)
[e odllsny spsob ako sa pozerat na vetranle budov. Namlesto flx-
neho ob[emu vymeny vzduchu v budovach alebo [ednotllvych
mlestnostlach podla odhadovane[ pozladavky, dopytom rladene
vetranle (DCv) merla kvalltu vzduchu a upravu[e
ob[em vymeny vzduchu mlnutu po mlnute, mlestnost
po mlestnostl.
Kvallta vzduchu vbudovenesuvlsi prlamo s [e[ velkostou alebo poc-
tom kupelni cl wC. 1e vsak zavlsla od poctu osb zl[uclch v budove,
od toho, kedy prlchadza[u domov alebo ldu do prace, od
aktlvit (sprchovanle, varenle, susenle, atd.)
vlhkost [e velml dobrym ukazovatelom pre kvalltu ovzdusla
v obytnych prlestoroch. Aktlvlty, ako sprchovanle a varenle, ale a[
dychanlevytvara[u vlhkost a CO . Monltorovanim vlhkostl [e mozne
2
regulovat ob[em vymeny vzduchu v budove na zaklade [eho
aktualne[ kvallty a potreby. Ak vlhkost vzduchu nle [e na[lepsim
ukazovatelom, potom mzeme vyuzlt detekclu pritomnostl alebo
manualnu aktlvaclu splckoveho prletoku pre[eho regulaclu.
Sledu[uc skutocnu potrebu vetranla budovy podla [ednotllvych
mlestnosti na rozdlel od [e[ odhadovane[ cl vypocitane[ potreby
alebo [e[ regulaclena zaklade[edneho referencneho bodu, ellmlnu-
[emenadmernevetranle, cim setrimeenerglu.
na zaklade skutoc-
ne[ potreby
frekvencle
lch vyskytu a
technlka
|re||emat|ka etraa|a ()mea t6cchc) t|ait e||ast| e|ta)ch |c6e, a|e a[ kaace|arskch, aemeca|ca)ch
a c|teac|ch pr|esterech [ea[ aapr|ek ex|steac|| rtachaer|em a pre6p|se tataaaaa, aece6emc[c s|, Ie|6e
e [e6ac t aa[6|eI|te[i|ch e||ast| aa tacheaa|e hq|ea|ck aetaa6ahe prestre6|a pre pe|t |c6|. V)skcm
a it6|e preckata||, Ie c|eek a|e [e schepa) se[|m| tms|am| he6aet|t ka||tc t6cchc, kter) iak mIe mat
aeqat|a p| aa [ehe t6ra|e a pehe6c. V)meac t6cchc cI a|e [e meIa ta|etpec|t hespe6arae a taree
peIa6eaae[ ka||te [e6ae6cch)m etaraa|m ek|ea a tak |c6 trp| aaie t6ra|e, sametaa |c6ea a|e|e aaia
peaIeaka. lx|stc[ei|reka ika|a etrac|ch sstmepr|cem me6t| aa[efekt|ae[i|eetrac|esstm patr|a rekm|
preerea a taree |aeat|ae r|eiea|a f|rm klklC0, ktera sa eac[e )hra6ae ekeaem|ckmc etraa|c
e|ta)ch|c6e. k|ei| pre||emat|kc |a6||6ca|ae[ a ke|ekt|ae[ )sta|, e6pr|re6teahe, cet h|r|6a, atea
etraa|ea|e|e etraa|es rekcperac|ec tep|a, pr|cem cI|a [e6ae6cch) a taree|ate||qeata)pr|ac|p6eptem
r|a6eahe etraa|a (0CV). |re6sta|metr| t aa[efekt|ae[i|ch keacepte:
Vetraa|e - t|tecaest, |cxcs
a|e|e aehactaa petre|a!
40
vsleJlom 0Cv je cellovou |nvest|cno-tevJzlovou eleltlvnostou otovno-
teln system s vettoclm systemom s teluetc|ou telo, t| zochovonl jeJno-
Juchost|, s m|n|mlnym| oz|oJovlom| no Jtzou. 1eJnoJucho, nehlucne
sleJuje o t|oJ| lvol|tu vzJuchu.
5tyt| zlloJne cost| 0Cv systemu
1. PriveJne srrbiny - t|vJzoj cetstv vzJuch Jo m|estnostl: slo,
oovoclo o Jetsl |zoo.
2. 0Jsdvncie mriezky - oJsvoj vzJuch z vlhlch m|estnostl: lelo
o luchyo.
3. Perrubie - veJce oJ oJsvoclch mt|ezol l centtlnemu vent|ltotu.
4. venrildrer - oJsvo ootteoovon vzJuch m|mo ouJovu.

7to technol|o n|e je nov. 8olo vynjJen tolmet teJ 30-t|m| tolm|, le-
Jy ovol veJec v C578 vo ltonczslu (elv|volent 8kl oleoo N5Al vynos|el
s|l z olyom|Jovch vll|en teoujc| no vlhlost, ltot tesne o JsleJ-
ne otvto o zotvto llolu tlvoJnej stto|ny vzJuchu oleoo oJsvocej
mt|ezly no zlloJe telotlvnej vlhlost| vzJuchu v m|estnost|.
5enzot vlhlost|
Dopytom rladene vetranle (DCv)
Odsavacla mrlezka
cltllva na vlhkost
ventllator
s konstantnym tlakom
Privodna strblna
cltllva na vlhkost
Privodne strblny vzduchu a odsavacle mrlezky reagu[u na kvalltu ktory rladl dodavku pozadovaneho ob[emu vzduchu. Protlprudovy
vnutorneho vzduchu. Zmenou polohy klapky upravu[u ob[em vymennik tepla lntegrovany do hlavne[ [ednotky zabezpecu[e spat-
prletoku vzduchu prudlaceho cez ne. Zaroven ventllator deteku[e ne ziskavanle a odovzdavanle tepla z odsavaneho vzduchu na prl-
tleto zmeny cez tlak, co znamena, ze bez akychkolvek prepo[ova- vadzany vzduch, cim mlnlmallzu[e potrebnu energlu na dohrlatle
cich kablov alebo ovladacich prvkov prlspsobu[e svo[u rychlost cerstveh o v zduchu.
a teda a[ spotrebu. ventllator [evelml tlchy (prlbllzneako PC) a ucln- Pegulacla ob[emu vymlenaneho vzduchu prebleha kontlnualne
ny(asl ako energetlcky uspornezlarovky). Nevyzadu[evymenu flltra a automatlcky, podla potrleb kazde[ vetrane[ mlestnostl. Kazda
alebo pravldelnu udrzbu, a preto mal by bezproblemovo fungovat vyustka pre privod vzduchu [e prlpo[ena prlamo na DXP Hub: ten
vela rokov. regulu[e prisun vzduchu do vsetkych hlavnych mlestnosti na zakla-
Kedze DCv system vyzadu[e natlahnutle potrubi len od odsavacich de CO snimaca (alebo detektora pritomnostl), teda umerne mera-
2
mrlezok z vlhkych mlestnosti, system [e ldealnou volbou pre nakla- ne[ urovnl zneclstenla. Na odsavace[ strane, 8XC odsavacle mrlezky
dovo efektivnu lnstalaclu celodomoveho vetracleho systemu, cl uz automatlcky regulu[u prletok vzduchu podla rznych parametrov
prl nove[ vystavbealebo prl rekonstrukclach. vzavlslostl od mlesta pouzltla: vlhkost vkupelnl, pritomnost vo wC,
Aereco bolo zalozene vynalezcom technologle pred takmer vlhkost a spinac v kuchynl na aktlvaclu splckoveho prletoku vzdu-
trldslatlml rokml. Odvtedy bolo vyrobenych vlac ako l6 mlllonov chu. Preodsavaclemrlezky mzebyt zvolena a[ CO resp. vOCdetek-
2
komponentov cltllvych na vlhkost a DCv system bol nalnstalovany
cla zneclstenla vzduchu.
do vlac ako 3,2mlllona domacnosti.
Pocas cele[ doby, [e celkove dodavane a odsavane mnozstvo vzdu-
chu merane, aby mohlo byt vyvazene pomocou dvoch regulovatel-
nych kompenzacnych ventllov, ktore mzu byt umlestnene v oby-
vace[ lzbe, kuchynl alebo na chodbe. Napriklad, ked prl priprave
[edla v kuchynl potreba vetranla rastle bez toho, aby bola spreva-
Prostrednictvom svo[ho noveho vetracleho systemu, ktory
dzana a[ sllnym dopytom po vzduchu v hlavnych mlestnostlach,
komblnu[e vyuzltle odpadoveho tepla a dopytom rladeneho vetra-
potrebny vzduch mze byt dodany prostrednictvom otvorenla
nla podla [ednotllvych mlestnosti, Aereco ponuka dalsi krok k optl-
kompenzacneho ventllu privodu vzduchu (nachadza sa v DXP roz-
mallzacll energetlcke[ narocnostl a kvallty vzduchu svo[im lnovativ-
delovacl).
nymkonceptom. DXP sa etablu[e ako prvy rezldencny vetraci sys-
8y-pass zas automatlcky zabezpeci odklonenle odsavaneho vzdu-
tem s rekuperaclou tepla, ktory [e schopny automatlcky regulovat
chu mlmo vymenik tepla v pripade, ak by vonka[sla teplota bola
vetranle podla konkretnych potrleb kazde[ mlestnostl, v case ked
dostatocna, toto sa tlez vyuziva v pripade "nizkonakladoveho"
dostupne produkty na trhu navrhu[u konstantny, alebo globalne
chladlaceho rezlmu prl letnom nocnom chladeni.
regulovanyprletok vzduchu.
Vynikajuca energetick ucinnost
DXP [e lnovativny koncept vetranla speclalne navrhnuty komblna-
clou vyhod oboch systemov a to dopytom modulovaneho vetranla
a vetranla s rekuperaclou tepla. Modulacla umoznu[evyznamnezni-
zenle prlemerneho ob[emu vymeneneho vzduchu prl zachovani
vynlka[uce[ kvallty vzduchu. Tym su tepelnestraty vetranim znizene
v prlemere na polovlcu v porovnani s vetranim s konstantnym prle-
tokom vzduchu. Spolu s vymennikom tepla pracu[uclm s uclnnos-
tou cca 85% tym doslahnememln. 92%usporu energlevporovna-
ni s nutenym vetranim s konstantnym prletokom prl rovnake[ kvall-
tevnutorneho vzduchu. Navlac mzemepocitat s dalsiml usporaml
uvedenyml nlzsle:
50%uspora na spotrebe eIektrickej energie
DXP system sa sklada z rekuperacne[ castl (DXP [ednotka) prlpo[e-
Pedukcla prlemerneho prletoku vzduchu v dsledku dopytom rla-
ne[ na odsavacle mrlezky a na rozdelovac (DXP Hub rozdelovac), deneho vetranla DXP systemom generu[e dalsle vyznamne uspory
2. Dopytomriadene vetranie srekuperciou tepIa (DXRsystem)
technlka
41


1. XR JeJnerkn - teluetc|o s vyvozovonm| Joytom teulovonm|
t|etolm| vzJuchu
2. XR Rub - RezJelevnc - tozJelovocl oox te Joytom teulovon
JoJvlu vzJuchu
3. 5C 100 PriveJnd vusrkn
4. 5C 125 PriveJnd vusrkn re vyvnzevnnie
5. 5-C02 5enzery
. 8XC 0Jsdvncin mriezkn - oJsvoc|o mt|ezlo c|tl|v no vlhlost,
teoujco no tltomnost oleoo |ne Jetelc|e (oJlo zvolench
zoouJovonch senzotov
7. 8XC b 0Jsdvncin mriezkn
8. erykevd ebrnzevkn (evldJnc}

na spotrebeelektrlcke[ energle: [ednak vplyvna predohrevako a[ na v8P+ vyzadu[e v porovnani s lnyml standardnyml nutenyml
prikon ventllatora (pozrl dalsi odsek), [e velml pozltivny a vedle ve traciml system aml , takze [e ldealnym rle-
k uspore vlac ako 50 %elektrlcke[ energle v porovnani s klaslckym senim a[ pre soclalne budovy. v8P+ ventllator [e navrhnuty tak ,
vetracim systemom s rekuperaclou tepla s 92 %uclnnostou prl kon- aby odolaval spallnam vdaka svo[mu telu zhotovenemu z po-
stantnom prletoku. zlnkovane[ ocele a s nehorlavou lzolacnou doskou z kremlcltanu
vapenateho, ktora chranl LCmotor.
Ako dopytom reguIovany prietok mze znzit spotrebu eIek-
3
Len 35 W pri 800 m /h (@ ~ 20 Pa) trickej energie ventiItorov
vdaka C motoru a dopytom Okrem vyznamnych uspor
energle na tepelnych stra- riadeneho prietoku
3
tach, DXP znlzu[e spotrebu Az do 1 000 m /h pri 20 Pa
prlmarne[ energle znizenim
Hybridn prevdzka: umoznu[e pre-
prikonu ventllatorov.
vadzku prlrodzeneho vetranla prl velml
Pouzltim elektronlcky komu-
male[ rychlostl
tovanych LCmotorovprl niz-
konstantny tIak: prlspsobeny dopy-
kom prevadzkovom tlaku
tomrladenemu vetranlu
a malom prlemernom prle-
Poziarna bezpecnost: vydrzi dym az
toku vdaka dopytom rlade-
do 400Cpocas 30mlnut
nemu vetranlu (~50 %) [e
Prispsobuje sa poveternostnym
mozne vyrazne znizlt prikon
podmienkam: rladlacl system (MS ver-
motorov v porovnani so
zla) s teplotnym senzorom
standardnym [edno alebo
AIarmvystup(MS verzla)
vlac otackovym rekuperac-
Cmotor
nym systemom.
Renovcie aIebo nove instaIcie pouzltim exlstu[uclch resp. Spotreba energie je potomznzen o viacako 50 %.
novych vetracich sacht
MinimIna udrzba: nizka rychlos vzduchu nlzslezanasanle FiItre zostanu cistejsie = nizsia spotreba energie t
Znizenim prlemerneho ob[emu pru-
ezrizikov prevdzka: umoznu[e prlrodzene vetranle, a[ ked
denla vzduchu (~ 50%), prl zachova-
ventllator [eodstaveny
ni ekvlvalentne[ kvallty vzduchu vo
vnutrl, DXP znlzu[e rychlost zanasa-
nla flltrov, pretozelch zanasanlezavl-
si od ob[emu flltrovaneho vzduchu
za dane obdoble. Trvanllvost flltrov
sa zdvo[nasobi v porovnani s tradlc-
nyml vetraciml systemaml s rekupe-
raclou tepla, cim sa znizla tlakove
straty, a tak a[ spotreba motorov.
Vysok kvaIita vyroby DXRsystemu
Skrlnka, rozdelovac a ostatne dlezlte systemy su vyrobene z kovu,
dba[uc na vysoku kvalltu a maxlmalnu trvanllvost DXP systemu.
vacslna klucovych komponentov (motor, ventllatory a vymennik
Patentovany dizajn IopatiekvrtuIe
tepla) su vyrabane v Nemecku. Cely system [e zostaveny
Unlkatny lntellgentny dlza[n lopatlek vrtule v8P+ventllatora
vo francuzskom zavodeAereco.
zabranu[e vytvaranlu tlakovych strat prl [eho zastaveni: lopatky
vrtule su rovnobezne s prudenim vzduchu, prlcom prudenle
vzduchu [e generovane pomocou statlckych okra[ovych lopatlek.
vdaka tomuto rlesenlu, system ponuka bezrlzlkovu prevadzku a[
v pripade vypadku napa[anla, kedze zastaveny ventllator nebranl
3
prlrodzenemu prudenlu vzduchu a teda anl vetranlu.
Iba 35 W pri 800 m /h, v8P + ventllator pre hybrldne vetranle
ponuka vynlka[ucu energetlcku uclnnost, znizenim spotreby
elektrlcke[ energle na prevadzku vetranla na mlnlmum. Okrem
toho jeho hybridn prevdzka (prirodzeny aIebo nuteny
rezim) umoznu[e automatlcke prlspsobenle sa kllmatlckym
podmlenkamprl sucasnom udrzlavani tlaku v potrubi pocas celeho
roka. v8P + [e speclalne navrhnuty pre dopytom rladene vetranle
(reagu[uce na vlhkost, detekclu pritomnostl alebo lne druhy
aktlvacle zvyseneho prletoku vzduchu). 1e mozne ho umlestnlt na
terasu alebo na slkmu strechu prlamo na komin resp. vetraclu
sachtu cez adaptacne castl. 1eho velky prlerez (ekvlvalentny az
8 potrublam l25 mm) umoznu[e spo[lt nlekolko spolocnych
alebo lndlvldualnych potrubi bez znizenla prlerezu.
1eho prevadzka nle [e rlzlkova anl v pripade prerusenla dodavky
elektrlcke[ energle, kedze ma patentovanu konstrukclu lopatlek
c vrtule umoz u[uce[ vo ny prletok vzduchu prlrodzenym ahom a[ Poziarna bezpe nost n l t
v aka telu a konstrukcll z pozlnkovane[ ocele a lzolacne[ dosky vo vypnutom stave. d
mlnlmalnu udrzbu
dIhsie
3. Hybridne dopytom riadene vetranie pre obytne budovy,
nemocnice, . je efektvnejsie ako kedykoIvekpredtym


42
technlka


z kremlcltanu vapenateho, ktora chranl motor, v8P+ odola Prlpo[enim v8P+ ventllatora k hlavnemu rladlacemu modulu (MS)
spallnam az do 400 Cpo dobu 30mlnut. a v8P+ modulu [e [eho rychlost resp. rychlost cele[ skuplny v8P+
ventllatorov rladena na zaklade teploty vonka[sleho prostredla
a ostatnych nastavenych parametrov budovy (vyska vetrace[ Hybridne vetranie: ako to funguje!
sachty, typ prlpo[enych bytov, atd). Okrem toho system poskytu[e Medzl prlrodzenym a nutenym vetranim sa nachadza moderny
alarm vystup a lndlkaclu prevadzky. v8P+ ventllatory mzu byt koncept hybrldneho vetranla, ktory [e lch komblnaclou. vyuziva
dodane bud v MS verzll (prlpo[ltelne k rladlacemu systemu MS), vyhody a mlnlmallzu[e nedostatky [ednotllvych systemov prlcom
alebo v ST verzll urcenych pre samostatnu prevadzku (dva rzne uspesne vyuziva DCv prlncip. Pomocny ventllator prlpo[eny na
ob[ednavaclekody). vetraclu sachtu sa pouziva v pripade, ked prirodne "motory"
(tepelny tah a vletor), nlesu dostatocne. Prevadzka v8P+ ventllatora
[e automatlcka: teplotny senzor rladl rychlost ventllatora, cim [e
regulovany tlak v potrubi v zavlslostl od vonka[se[ teploty, a to
odstupnovane.
vzduch [e prlvadzany do obytnych prlestorov (spalna, obyvacla
lzba...) privodnyml hygro strblnaml, odklal [e odsavany cez vlhke
mlestnostl (wC, kupelna a kuchyna) pomocou dopytom rladenych
odsavacichmrlezok.
Odsavacle mrlezky typu G2H su speclalne vhodne pre hybrldne
vetranle, kedze su navrhnute pre pracu prl nizkych tlakoch
a umoznu[u rznyml aktlvacnyml rezlmaml zvyslt splckovy
prletok vzduchu. Su napo[ene na pomocne odsavacle ventllatory
prostrednictvom spolocnych alebo lndlvldualnych potrubi
(vetracich sacht). Tlak vytvoreny prl hybrldnom vetrani [e
porovnatelny s prlrodzenym vetranim (cca 5 az 20 Pa) na vstupe
[ednotllvych odsavacich mrlezok.
Prca v zvisIosti na vonkajsej tepIote
Pychlost ventllatora [e zavlsla od teploty podla vyssle uvedeneho
obrazka. Ked [e teplota nlzsla ako 2 C, otacky ventllatora su
mlnlmalne a system pracu[e v rezlme "prlrodzeneho vetranla", kedy
tepelny tah a vletor su hlavnou odsavacou sllou prevetranle.
l. Privodnestrblny reagu[ucena vlhkost
2. Dopytom rladeneodsavaclemrlezky
3. v8P+ hybrldny ventllator
Dva specificke moduIy
DokonaIejsie riadenie prietokov vzduchu riadiacimsystemom System rladenla sa sklada z 2 speclflckych modulov ([eden hlavny
pocasceIeho roka modul mze byt pouzlty az pre 5 skupin v8P+ ventllatorov, takze
celkom az pre 25v8P+ ventllatorov a [eden "v8P +" modul musi byt
pouzlty pre kazdy v8P+ ventllator). Tleto moduly sa zaklada[u na
D|N llstu v elektrlckom rozvadzacl a prlpa[a[u k standardnemu
230vAC- 5v zdro[u.
VP+ ventiItor pre hybridne vetranie je ideInymriesenmpre
renovciu budov vyuzvajucich prirodzene (pasvne komny)
vetracie sachty. Zaroven vsak poskytu[e relevantne odpovede pre
rlesenle ekonomlckeho vetranla novopostavenych obytnych
budov, obytnych casti nemocnic, admlnlstrativnychbudov...
Uvedene trl koncepty vetranla obytnych budov pokryva[u vacslnu
pozladavlek na ekonomlcke vetranle, cl uz lndlvldualne[ alebo
kolektivne[ vystavby obytnych budov.
Text: Peter Horak
43
technlka
Zakladnim poslanim obytne budovy [e vytvorlt zdrave a pri[emne gle z podlahy do vytapeneho prostoru po ukonceni vytapeni v krbu
prostredi pro sve obyvatele. Ukolem vytapeni [e za[lstlt tepelnou a vllv salaveho vytapeni z podlahove plochy na vnltrni tepelny stav
pohodu ve vytapenem prostoru. To znamena, ze musime dosah- prostredi.
nout takovych pomer, za kterych clovek nepocltu[e anl chlad, anl
nadmerne teplo, anl se nepoti, tedy citi se tepelne neutralne. Metodika meren
Sdilene tepelne toky mezl clovekem a okolim (tepelny tok sdileny Mereno bylo v experlmentalni mistnostl, vybavene rozvodnym
salanim, konvekci, dychanim, vyparovanim a vedenim) musi byt teplovzdusnym AKU systemem a elektrlckym topnym potrubnim
vrovnovazes metabollckym tepelnym tokem (8asta, 20l0). telesem o vykonu 2,5 kw, slmulu[icim krb. Chladny vzduch byl nasa-
3 -l
Pro lldsky organlsmus [e velml dlezlta l tzv. radlacni pohoda, coz van ventllatorem o prmernem prtoku 264 m .h vzduchu do
znamena, ze by clovek mel prl[imat teplo z okoli prevazne salanim potrubi, kde se ohrival a teply proudll do rozvodneho systemu
(nebo-ll ohrivat se radlaci) a odvadet produkovane nadbytecne tvoreneho rozvodnyml AKU sablonaml v podlaze. Zde tepelnou
teplo (ochlazovat se) proudenim okolniho vzduchu (nebo-ll kon- energll predal do akumulacni vrstvy a ochlazeny proudll zpet do
vekci). mistnostl. Skladba AKUpodlahy s komrkovym celoplosnym rozvo-
Prvni zpsoby vytapeni, napr. ohnlste, krby l kachlova kamna byly dem vzduchu (40 mm) pod betonovou podlahou (60 mm) byla pro-
zalozeny na salavem uclnku. Salani, vychaze[ici z otopne plochy, vedena podle patentovaneho systemu AKU vytapeni. Slozeni [ed-
dopada na ostatni plochy vymezu[ici mistnost l na predmety, ktere notllvych vrstev[enaznaceno na obrazku l.
se nachaze[i v mistnostl. Ty se tim ohre[i a odevzdava[i teplo cloveku
l vzduchu v mistnostl (Clhelka, l96l). v soucasne dobe se llde opet
vrace[i v temto hlstorlcky osvedcenym prlnclpm vytapeni v mo-
derni forme, nebot toto vytapeni poskytu[esvym obyvatelm trvale
pri[emne prostredi, vyznacu[e se energetlckyml usporaml a [e velml
[ednoduche, [edna sepraktlcky o ,nevldltelna otopna telesa".
Tento clanek ukazu[e vysledky mereni salaveho vytapeni s teplo-
vzdusnym podlahovym systemem s akumulaci nadbytecneho tepla
z krbu. v modernich rodlnnych domech [sou lnstalovany krby
obvykle [ako doplnkovy zdro[ energle, ktery tvori krome otopne
funkcetakeestetlcky doplnek lnterleru mistnostl. Mistnost s lnstalo-
vanym krbem [e v dobe vytapeni v krbu, ze[mena v [eho blizkostl,
dostl casto prehrivana. Naopak, kdyz [e vytapeni v krbu ukonceno
a mistnost rychlechladne, [etreba vyuzit dalsi otopny system.
Prezentovany system AKUvytapeni [ezalozen na akumulacl nadby-
tecne energle v podlaze s akumulacni schopnosti, ktera umoznu[e
snizeni prehrivani mistnostl behem vytapeni v krbu a nasledne udr-
zovani pozadovaneteploty uvnltr prostoru po delsi dobu. Tento sys-
tem podlahoveho vytapeni s rozvodem tepleho vzduchu mze byt 8ehem overovani tohoto systemu vytapeni byly prbezne mereny
lnstalovan v komblnacl s [lnyml klaslckyml typy otopneho systemu, teploty vzduchu v celem systemu: na vstupu, po ohrevu l v rznych
napr. elektrlckym, potrubnim teplovodnim apod. 1lnou vyhodou castech teplovzdusneho rozvodu pod podlahou a na vystupu vzdu-
tohoto systemu podlahoveho vytapeni [e, ze mze byt vyuzlt take chu z potrubi na koncl otopneho systemu.
v letnim obdobi s opacnou funkci. Horky vzduch [e z mistnostl nasa- v plose l v telese podlahy byly rozmisteny teplotni sondy a cely
van do podlahy, v niz se ochladi a chladne[si [e opet do mistnostl prbeh byl zaznamenan termovlzni kamerou. Pod betonovou vrst-
dlstrlbuovan vyustkaml. vou byl take meren tepelny tok prochaze[ici do akumulacni hmoty
Prl overovani tohoto systemu vytapeni v experlmentalni mistnostl do podlahy snimacem tepelneho toku a na povrchu byl meren
byla hlavni pozornost venovana dlstrlbucl tepleho vzduchu vpodla- l tepelny tok prestupu[ici z povrchu podlahy do vzduchu. Tepelny
ze prostrednlctvim speclalnich AKU sablon, vyvlnutych speclalne stav prostredi ve vytapenem prostoru, ze[mena uclnek salaveho
pro tento ucel. Dalsim dlezltym cilem uvedenych pokus byla kon- vytapeni, byl z[lstovan pomoci vysledneho kuloveho teplomeru
trola a mereni akumulace tepla v podlaze v prbehu vytapeni, prl spolu s teplotou vzduchu. vsechny uda[e byly mereny kontlnualne
rozvodu tepleho vzduchu. Z[lstovan byl prenos akumulovane ener- a reglstrovany vlntervalu tri mlnut.
technlka
!eccasa) )e[ stae|a|ct| a aecsta| tieaa| cea eaerq|| act| |asta|k | pre[ektaat iech tp re6|aa)ch 6em h|e6at
ka||ta| |ateqreaaa |eiea| stae| a [e[|ch tapa| a e6e k ept|ma||tac| preetc, te[maa s c||em sa|Ieaa| spet|e|
eaerq|e.
Iep|et6cia) rete6 a akcmc|ace tep|a t kr|c pe6|ate
44
Oot. 1 VoJel olumulocnl oJlohy s J|stt|oucnlm| Alusoolonom|

technlka
45
bezneho obyvaciho poko[e by [este byla zakryta drevenou plovouci VysIedkymeren
podlahou, dlazbou, llnoleem, kobercem nebo [lnym obvyklym Nektere z vysledk mereni [sou naznaceny na obrazcich. Prbeh
podlahovym krycim materlalem, coz by melo pravdepodobne za teploty vzduchu na vstupu, horkeho vzduchu po ohrevu a teploty
nasledek povrchovou teplotu nlzsi nez 30Ca [estepozvolne[si uvol- vzduchu ve vystupu z dlstrlbucni soustavy podlahy [e uveden na
novani akumulovaneho tepla. obr. 2. 1e zde zre[my zacatek vytapeni po 20 mlnutach ustaleneho
proudeni vzduchu bez ohrevu. Pozdil mezl teplotou prlvadeneho
a odvadeneho vzduchu byl prlbllzne20C.Teplo odpovida[ici tomu-
to rozdilu teplot se akumulu[e v podlaze a postupne prestupu[e
z povrchu podlahy do mistnostl.
Dale [sou z prbehu teplot patrne dve hodlny ohrevu, potom
postupne ochlazovani bez ohrevu (prevod akumulovane energle
z podlahy do mistnostl) od dvoustemlnuty az do koncemereni.
Postupne zvysovani povrchove teploty podlahy behem ohrevu
podlahoveho vytapeni a nasledne pomale chladnuti se pozltlvne
odrazi ve vnltrnim tepelnem stavu prostredi, ktere [e bez teplotnich
vykyv a velml dobre odpovida fyzlologlckympotrebam obyvatel.
Tomu odpovida[i namerene hodnoty vysledne teploty a teploty
vzduchu. Prbehy vysledne teploty a teploty vzduchu v experlmen-
talni mistnostl behem vytapeni a chladnuti [sou na obr. 5.
Pozdil mezl teplotou vzduchu a vyslednou teplotou kuloveho teplo-
meru [e patrny ze[mena v obdobi chladnuti, kdyz se podlaha neza-
hriva. vysledna teplota kuloveho teplomeru [e vyssi nez teplota
vzduchu, coz [e dsledkem psobeni salaveho zpsobu vytapeni.
Toho [edosazeno vyssim pomerem tepla sdileneho salanim nez kon-
vekci. Ze[mena tento faktor vnltrniho prostredi velml dobre odpovi-
da fyzlologlckym potrebam lldi.
Tepelny tok vedouci pres AKU sablony do betonove podlahy [e
velml lntenzlvni, coz znamena, ze prestup tepla z AKU sablon do
betonove akumulacni vrstvy [e velml dobry. Prbehy mernych
tepelnych tok uvnltr podlahy (z tepleho vzduchu do betonu) a na
povrchu z betonu do vzduchu vmistnostl [sou uvedeny na obr. 3.
Zver
vysledky mereni v experlmentalni mistnostl ukazaly, ze salave vyta-
peni s akumulaci energle do podlahy vhodne vyrovnava rozdily
teplot. 8ehem vytapeni se akumulu[e nadmerne teplo do AKU
podlahy, coz zabranu[eprehrivani mistnosti a naslednepo ukonceni
vytapeni pomaha udrzeni pozadovaneteploty uvnltr mistnosti.
Padlacni slozka prestupu tepla z podlahy velml priznlve ovllvnu[e
tepelnou pohodu vnltrniho prostredi. Teplo mze byt dlstrlbuova-
no po celem dome s casovym posunem. vysledkem [e stabllne[si
tepelna pohoda v mistnostech a uspory naklad na vytapeni.
Tepelny tok sdilenykonvekci a zarenim do vnltrniho prostredi vmist-
System lze pouzit take behem letnich dn bez vytapeni, kdy mze
nostl z povrchu podlahy ma rovnomerny prbeh [ak ve fazl ohrevu
byt dm ochlazovan privodem chladneho vzduchu z podlahy.
tak l chladnuti. vyplyva to z postupne se menicich parametr, ovllv-
Tento system [e vhodny ze[mena pro venkovske oblastl, protoze [e
nu[icich sdileni tepla konvekci l radlaci. Termogramy povrchu beto-
moznepouzit drevo nebo [lneblopallvo pro vytapeni. Tim, zene[sou
nove podlahy na zacatku a na koncl ohrevu [sou uvedeny na obr. 4.
v mistnostl vldltelne radlatory, [e snizeno rlzlko zraneni, a tim [e
Maxlmalni teplota povrchu byla 32,9 C, coz [eo neco vicenez 30C,
umozneno dosahnout estetlcky psoblveho lnterleru mistnostl. 1e
coz [e doporuceno [ako maxlmum pro povrchove teploty podlahy
to system vytapeni vhodny [ak pro nove, tak l modernlzovanerodln-
vllterature(Clhelka, l96l).
nedomy.
1e ale treba uvest, ze tato vyssi teplota podlahy trva [en kratkou
Text: Prof. |ng. Pavel Klc, DrSc.,
dobu na koncl ohrevu a pak se opet ochlazu[e. Z tohoto dvodu lze
|ng. vaclav Zllvar
ricl, ze tento aspekt vnltrniho prostredi neni tak vyznamny. Podlaha
AKU vytpn: prbh tepIot vzduchu
0
10
20
30
40
50
60
70
80
0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500
Cas (minuty)
T
e
p
I
o
t
a
(

)
Teplota nasvanho vzduchu (C) Teplota privdnho vzduchu (C)
Teplota odvdnho vzduchu (C)
AKU vytpn: prbhy mrnch tepeInch tok
-50
0
50
100
150
200
0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500
Cas (minuty)
M

r
n

t
e
p
e
I
n

t
o
k
(
W
/
m
2
)
Mrn tepeln tok uvnitr podlahy pod betonem (W/m2)
Mrn tepeln tok na povrchu podlahy (W/m2)

AKU vytpn: tepIota vzduchu a vsIedn tepIota kuIovho
tepIomru uvnitr mstnosti
19
19,5
20
20,5
21
21,5
22
22,5
0 50 100 150 200 250 300 350 400 450 500
Cas (minuty)
T
e
p
I
o
t
a
(

C
)
Vsledn teplota kulovho teplomru (C) Teplota vzduchu (C)
Oot. 2 Ptuoh teloty vzJuchu no vstuu, hotleho vzJuchu o ohievu o te-
loty vzJuchu ve vstuu z J|stt|oucnl soustovy oJlohy
-2
Oot. 3 Vtn teeln tol (w.m tostuujlcl oJlohou o vystuujlcl z o-
vtchu oJlohy Jo ololnlho tostieJl
Oot. 4. 7etmotomy ovtchu oJlohy no zoctlu o no lonc| ohievu
Oot. 5 Ptuoh vsleJne teloty luloveho telomtu o teloty vzJuchu
na pozadi neustale stupa[uclch clen fosil- mnoho rokov. 1e[ ulohou [e ziskat teplo Pre zivotne prostredie
Moderne elektrlcke tepelne cerpadla doka- nych paliv, zohrava hospodarnost prevadzky z potravin, ktore sa nachadza[u vo vnutrl
zu pouzlt lba l kwh elektrlny a vyroblt z ne[ vykurovanla a celkove energetlcke naklady a uvolnlt toto teplo do okollteho prostredla.
az 5 kwh tepelne[ energle. To znamena, ze stale dlezlte[slu ulohu. To [e hlavnym dvo- Tepelne cerpadlo [e zalozene na rovnakom
tepelne cerpadlo pouzl[e mlnlmum elektrlc- dom, preco rastle pocet ma[ltelov domov, prlncipe. Cerpadlo odobera teplo z okollte-
ke[ energlenavygenerovanlevelkeho mnoz- ktori sa rozhodu[u pre vykurovacle systemy ho prostredla (pda, voda alebo vzduch)
stva tepla. Navyse ma vyznamnu ekologlcku s elektrlckyml tepelnyml cerpadlaml. a zasobu[e nim vykurovaci system. Avsak, na
rozdlel od chladnlcky, obyvatella domu vyu- vyhodu: lch prevadzka nema za nasledok
ziva[u teplo a nle chlad. Tento system vyza- vypustanle zladnych pevnych castic do
du[e trl uzavrete okruhy: ako priklad sl uve- ovzdusla, cim vyrazne znlzu[e emlsle CO
2
dleme solankove tepelne cerpadlo, ktore
v porovnani s konvencnyml vykurovaciml
vyuziva zem ako zdro[ tepla. v tepelnom cer-
systemaml.
padle [e teplo zo zeme prenasane do chla-
dlaceho okruhu pomocou tepelneho
urpsky trh stepeInymi cerpadIami
vymennika - vyparnika. v dsledku tepelne-
S vlac ako 67 000 predanyml kusml v roku
ho prikonu sa chladlvo odparu[e a meni sa
20ll [e Prancuzsko na[vacsim europskym
z kvapallny na plyn. Kompresor toto plynne
trhom, nasledu[e Nemecko s 58 000 kusml
chladlvo prlvedle do vyssleho tlaku a tym a[
a Svedsko s 52000predanyml tepelnyml cer-
do vysse[ teploty. Druhy vymennik tepla -
padlaml. Hlavnym dvodom dlhe[ tradicle
kondenzator, uvolni teplo do tretleho okru-
tepelnych cerpadlel vo Svedsku [e hlavne
hu, ktorym [evykurovaci system.
vysoka cena vykurovacleho ole[a. Tepelne
Kompresor [e centralnym prvkom v okruhu
cerpadla vte[to kra[lne[ednoznacneprofltu-
tepelneho cerpadla. Stlaca plynne chladlvo,
[u z pomerne nizkych nakladov na elektrlnu.
cim zvysu[e [eho tlak a teplotu. Teplota
Technologla ma sllnu tradiclu a[ vo Sva[clar-
kompresorom stlaceneho chladlva [e vyssla
sku, kde bolo v roku 20ll lnstalovanych vlac
ako teplota potrebna pre vykurovanle
ako l8 000tepelnych cerpadlel.
a ohrevvody.
Hlstorlcky prve tepelne cerpadlo bolo
Na trhu su dostupne rzne typy kompreso-
vyna[dene na koncl l9. storocla. Preco tak
rov, ktore sa lisla v oblastl lch pouzltla, zlvot-
dlho trvalo poklal prlsll prve tepelne cer-
nostl a v koeflclente vykonnostl (COP cislo).
padla na trh! 1ednym z dvodov [e materlal,
Moderne tepelne cerpadla pouziva[u dva
vyroba, udrzba, zlvotnost a velml casto spo-
prlncipy: plestovy a splralovy kompresor.
minana konkurencleschopnost a efektlvlta
Plestovy kompresor pouziva plesty, ktore
vynalozenych nakladov. |ba prostrledky
svo[im pohybom na[skr nasa[u plynne
dostupne v sucasne[ dobe spravlll tuto tech-
medlum a opacnym pohybom ho nasledne
nologlu konkurencleschopnu v porovnani
stlacla. Nevyhodou plestovych kompreso-
s konvencnyml systemaml vykurovanla:
rov [e hluk, ktory plesty vydava[u prl svo[om
moderne tepelne cerpadla su schopne
pohybe. Splralovy kompresor ma [eden
pokryt vykurovanlea ohrevvody po cely rok.
pevny a [eden pohybllvy zavlt.
Dnesne ceny energli dava[u vyhodu tepel-
Pohybllvy zavlt sa pohybu[e excentrlcky
nym cerpadlam, pretozespotrebovanu ener-
a tym stlaca chladlace medlum vnutrl. Splra-
glu ziskava[u z prirodnych zdro[ov (zem,
love kompresory s lch neustale sa pohybu[u-
voda, vzduch) a tle su zadarmo. A v nepo-
clml zavltml su ovela tlchsle ako plestove
slednom rade sa zmenlla l vere[na mlenka.
kompresory, a preto vhodne[sle pre tepelne
A to natolko, ze poklal lde o vyber vykurova-
cerpadla.
cleho systemu, mnohi ludla kladu vacsi
Medzl dalslevyhody patri:
draz na ochranu zlvotneho prostredla ako
- Pobustnost a spolahllvost - su vysoko odol-
na prvotnelnvestlcnenaklady.
neprotl potenclalnym hydraullckym tlakom.
Podstata fungovania a sucasti tepeIneho Povnako a[ ludla, ktori chcu mlnlmallzovat - |dealna vykonova krlvka pre tepelne cer-
svo[ negativny vplyv na zlvotne prostredle ce rpad Ia padla.
a co na[mene[ vyuzivat fosilnepallva, by mall Takmer v kazde[ domacnostl sa nachadza -Takmer zladnetepelnestraty
zvazlt kupu tepelneho cerpadla. chladnlcka. Pungu[e tlcho a spolahllvo - Potenclal do buducnostl, pretozespolupra-
technlka
Me6era tepe|a cerpa6|a, 6aka cI|t|c aa[me6erae[i|ch techae|q||, efekt|ae a spe|ah||e pekr)a[
kcreaa|e re6|aahe 6emc a peI|a6ak aa ehre e6 pe ce|) rek. k aaie |et tehe, a| se[ec
c|aaestec pre6ckea|| ce |ea qram em|s||. |ch ekeaem|cka prea6tka [e pr|taI||a a|e |ea pre|c6|, kter| 6em
staa[, a|e a[ pre |asta|ke cI ex|stc[c|ch |c6e. kke tepe|a cerpa6|e fcaqc[e! kk) t6re[ tep|a [e meIa
pecI|t! k ce tre|a t|at 6e ahpr| [ehe pre[ekteaa| a |aita|ac||!
lkeaem|cka a eke|eq|cka a|teraat|a
krea|a - tepe|a cerpa6|a
46
lnstolc|o teelneho cetoJlo vzJuch - voJo
lnstolc|o teelneho cetoJlo s hot|zontlnym
zemnm loleltotom
lnstolc|o teelneho cetoJlo s vett|llnym
zemnm loleltotom







technlka
47
cu[u a[ s alternativnyml vysokotlakovyml Tepelne cerpadla typu voda/voda, vyuziva- dokaze horlzontalny kolektor ziskat zo
chladlvaml. [uce ako zdro[ tepla podzemnu vodu, smu zeme, sa meni s teplotou povrchu pdy.
Druhy vymennik tepla v chladlacom okruhu byt lnstalovanelen na mlestach, kdeto sltua-
sa nazyva kondenzator. 1eho ulohou [e kon- cla a pritomnost podzemne[ vody umoznu- nergeticke vIastnosti
denzovat plynne chladlvo. Teplo uvolnene [e. Pre tepelne cerpadla typu vzduch/voda Pozumlet tepelnym cerpadlam sl zlada
prl kondenzacll [eodovzdavanevykurovace[ zladne podobne obmedzenla nle su, mzu poznat zakladne teoretlcke poznatky o te[to
vode vo vykurovacom okruhu. Ako konden- byt lnstalovane kdekolvek. Zabera[u len technologll. 8ez tychto poznatkov by bolo
zatory sa na[caste[sle pouziva[u kompaktne malo mlesta, ma[u nlzsle kapltalove vydavky pre kurenarov velml tazke lnterpretovat tvr-
ploche vymenniky tepla, ktore vo vztahu a nevyzadu[u zladne opravnenla. Avsak denla z brozur vyrobcov, ktore sa zvyca[ne
k lch ob[emu prenasa[u velke mnozstvo tepelne cerpadla vzduch/voda ma[u nlzsi chvalla urcltyml hodnotaml a vykonml ktore
tepla. Stvrtou zlozkou z chladlaceho okruhu rocny lndex vykonnostl ako tepelne cer- su vseobecne a nle su uslte na mleru kon-
[e expanzny ventll, ktory uvolnu[e chladlvo padla vyuziva[uce lne zdro[e tepla (tabulka kretnym podmlenkam na mleste lnstalacle.
do pvodneho tlaku. Naslednechladlvo sme- l) . Okrem toho, ventllator pouzlty v tomto Na vysvetlenle funkcnostl tepelnych cerpa-
ru[e spat do vyparnika, cim sa obvod uzatva- type tepelneho cerpadla [e hlucne[si a flltre dlel sa pouziva[u vlacere termodynamlcke
ra. v sucasnostl su na trhu dva rzne typy sl vyzadu[u caste[slu udrzbu. vlastnostl. Dvehlavnesa pokuslme vysvetllt:
modernych systemov. Modularne systemy Tepelne cerpadla zem/voda zvyca[ne pouzi- koeflclent vykonu alebo COP cislo (z angllctl-
pre vykurovanle a ohrev teple[ vody va[u tepelnu energlu z povrchovych vr stlev ny Coefflclent of Performance) a lndex
s lntegrovanym zasobnikom teple[ vody pdy do maxlmalne[ hlbky l00 metrov. Do vykonnostl. Nasledu[uce lnformacle sa tyka-
a kompaktnesystemybez akumulacne[ nadr- te[tohlbky [emozneziskat stavebnepovole- [u tepelnych cerpadlel s elektrlcky pohana-
ze, ktore su bud pouzlte lba na vykurovanle nle pomerne lahko a rychlo, zatlal co hlbsle nym kondenzatorom.
alebo ma[u moznost na prlpo[enle externe- vrty vyzadu[u dalslepovolenla. COP cislo [e pomer medzl vyprodukovanou
ho zasobnikateple[ vody. v zavlslostl od energetlcke[ narocnostl tepelnou energlou v kllowattoch (vystup)
domu a od mlestnych geotermalnych pod- a spotrebovanou elektrlckou energlou
mlenok, montazna flrma vyvrta [ednu alebo Zdroje tepIa (vstup), ktora [e potrebna na vyprodukova-
vlace[ vrtovaz do hlbky 50az l00metrov. Tepelne cerpadla mzu ako zdro[ tepla vyu- nlete[to tepelne[ energle.
Sondy pozostava[uce z plastovych rurok zivat vzduch, podzemnu vodu, zem pomo- |ndex vykonnostl merla energetlcku trans-
vtvareUsa naslednevklada[u do tychto vrto- cou vertlkalneho kolektora (vrty) a horlzon- formaclu za urclte casove obdoble. |de
v. Po spusteni systemu solanka clrkulu[e talneho kolektora. o pomer medzl uzltocnym teplom v kwh
okolo tychto sond. Solanka vstupu[edo zem- vyhodou zemnych vrtov (vertlkalnych a spotrebou elektrlcke[ energle v kwh. v pri-
ne[ sondy prl teplote asl 2 C az 4 C, ktora [e kolektorov) su lch male naroky na prlestor pade, ze sa vykonnostny lndex vypocita za
nlzsla ako teplota pdy. Teplota solanky sa a velml vysoky rocny lndex vykonnostl geo- obdoble [edneho roka, lde o rocny lndex
v pde zvysl v prlemere o 3 az 4 kelvlny, co [e termalnychtepelnych cerpadlel. Tleto kolek- vykonnostl.
prlbllzne 6 - 8 C. Prl te[to teplote sa solanka tory mzu byt lnstalovane takmer kdekol- COP cislo tepelnych cerpadlel zavlsi od
dostava do vyparnika a poskytu[e teplo vek. teploty, ktora [e nlzsla ako prevadzkova
potrebne pre odparenle chladlva. Dlhodobe Horlzontalne kolektory sa na prvy pohlad teplota tepelneho cerpadla, t[ teplotny roz-
dlel medzl teplotou na vyparniku a teplo-
tou na kondenzatore. Cim nlzsi [e tento
teplotny rozdlel, tym vyssle COP cislo bude.
Prl teplotnom rozdlele 25 C COP cislo
mze doslahnut hodnotu prlbllzne sest,
v pripade zvysenla teplotneho rozdlelu na
40CmzeCOP cislo klesnut az na hodnotu
styrl. Tleto hodnoty su predpokladanevpri-
padeldealnych podmlenok.
v zavlslostl na maxlmalne[ teplote systemu
ma[u solankove tepelne cerpadla a tepelne
cerpadla vzduch/voda rzne rocne lndexy
vykonnostl . Pocny lndex vykonnostl v pri-
pade tepelnych cerpadlel vzduch/voda
klesa relativne malo s rastuclml teplotaml
systemu. |ndex vykonnostl v pripade solan-
kovych tepelnych cerpadlel [e sice vyssi ale
klesa strmsle ako v pripade tepelnych cer-
padlel vzduch/voda.
meranla ukazall, ze teplota pdy v hlbke nlz- [avla ako mene[ nakladne, pretoze mnoho
0dbornci na tepeIne cerpadI se[ ako l0 metrov [e prlbllzne l0 Ca zostava lnstalacnych prac mze svo[pomocne vyko-
Montazne flrmy, kurenarl, lnstalaterl a elek- konstantnapocas celeho roku. 8llzslek povr- nat a[ ma[ltel domu. Avsak lnstalacla samot-
trlkarl musla mat urclte vedomostl o tepel- chu, slnecne zlarenle a teplota vzduchu sp- neho systemu musi byt vykonana odbornik-
nych cerpadlach aby vedell potenclalnym sobu[u sezonne vykyvy teploty pdy. Zatlal ml, aby sa zabranllo tvorbe vzduchovych
zakaznikom spravne poradlt, ako na lnstala- co pda na povrchu ma v auguste teplotu bublin v systeme. Odborne lnstalovany ver-
clu tepelneho cerpadla. Tleto znalostl [e 20 C, vo februarl teplota klesne az na 0 C. tlkalny kolektor zabezpeci dostatocne vyso-
mozne ziskat a rozsirlt pomocou skoleni Tleto vykyvy su relevantne lba v hornych ky rocny lndex vykonnostl. Treba vsak
a kurzov, ktore organlzu[u vyrobcovla tepel- vrstvach pdy do hlbky l0 metrov, a preto mysllet na to, ze cast pozemku urcena pre
nych cerpadlel. Tleto skolenla pokryva[u lch prl vrtoch o hlbke50az l00metrovmze- horlzontalny kolektor nesmle byt pouzlta na
lnformacle o pro[ektovani, lnstalacll a pre- me lgnorovat. Su vsak dlezlte pre horlzon- stavbu a dokonca a[ pouzltle te[to castl pre
vadzketepelnych cerpadlel. talne kolektory, ktore su lnstalovane v ma- zahradne ucely podlleha urcltym obmedze-
Text: 1ozef Mlkulec lych hlbkach, a preto mnozstvo tepla, ktore nlam.
7ooullo 1 : ZlloJne chotoltet|st|ly nojcostejs|e ouzlvonch zJtojov telo te teelne cetoJl
v oytovch Jomoch v tmc| ll|mot|clch oJm|enol stteJnej luty



VertikIny
koIektor


HorizontIny
koIektor

Podzemn
voda

Vzduch

Moznost lnstalacle

kdekolvek kdekolvek kdekolvek kdekolvek

Potrebny prlestor

maly velky maly maly

Prlemerna teplota zdro[a
tepla v zlme

0 - +l0 C -5 - +5 C +8 - +l2 C -25 - +l5 C

Potreba stavebneho povolenla

takmer vzdy nle ano nle

Prlemerny rocny lndex
vykonnostl tepelneho cerpadla

max. 4 max. 4 max. 5 max. 3.3

v porovnani s tradlcnyml spsobml vykurovanla dokazetepelnecer- kompresorove a absorpcne cerpadI
padlo prl spotrebe l kwh elektrlcke[ energle dodat vo forme tepla v sucasnostl pracu[e drvlva vacslna tepelnych cerpadlel na prlncipe
trl- az styrlkrat vlac energle. Lfektivnost systemu vsak zavlsi od dlzky kompresoroveho chladlaceho obehu. Ako pohonny system sa na
prevadzky pocas roka, kllmatlckych podmlenok a spsobu vyuzltla zabezpecenle obehu pracovne[ latky vyuziva kompresor s privo-
ziskane[ tepelne[ energle. |nvesticla do tepelneho cerpadla [e sice dom mechanlcke[, pripadneelektrlcke[ energle. Absorpcnetepelne
dvo[- az tro[nasobna, ale prl porovnani s prevadzkovyml nakladml cerpadla sa na rozdlel od kompresorovych pohana[u termalne.
kotlov, ktore su vyssle, sa navratnost pohybu[e v rozmedzi smlch v generatore sa zohrleva[u dve latky s rozdlelnym bodom varu -
az deslatlch rokov. absorbent a chladlacl prostrledok (na[caste[sle [e nim voda).
Chemlckou reakclou tychto latok vznlka teplo, ktore sa nasledne
Vykurovac faktor vyuziva na vykurovanle. Absorpcne tepelne cerpadla ma[u v porov-
Pozhodu[uclm ukazovatelom prl vybere tepelneho cerpadla [e nani s kompresorovyml vysslu energetlcku efektivnost, a to predo-
vykurovaci faktor (COP), ktory [e vy[adrenim [eho efektlvlty. vsetkym prl velkych tepelnych vykonoch. Odporuca[u sa preto na[-
vy[adru[e pomer dodavaneho tepla a mnozstva spotrebovane[ ma do vacsich prlemyselnych ob[ektov.
energle. vykurovaci faktor saprl tepelnom cerpadlemeni podla pod-
mlenok, v ktorych system pracu[e. Dlezlta [e teplota teplonosne[ ZeoIitove cerpadI
latky na vstupe do tepelneho cerpadla, a[ na vystupe do vykurova- Ta[omstvom zeolltovych tepelnych cerpadlel su male keramlcke
cleho systemu. Cim [e cislo vykurovacleho faktora vyssle, tym [e gulcky zo zeolltu. Zeollt [evlastneplesclto-hllnltykremlcltan, ktory
tepelne cerpadlo uclnne[sle a [eho prevadzka [e efektivne[sla. ma vynlmocne fyzlkalne sorpcne vlastnostl. Tleto vlastnostl vyply-
O efektlvlte tepelneho cerpadla sa da hovorlt v pripade, ze hodnota va[u z [eho osoblte[ krystallcke[ (mlkroporezne[) struktury. vdaka
vykurovacleho faktora [evyssla ako 3,0. tomu [e zeollt schopny opakovane adsorpovat a nasledne uvolno-
vat velke mnozstvo vody bez toho, aby dochadzalo k zmene pev-
odovzdany vykurovaci vykon nostl alebo struktury toto materlalu. Prl tomto procese adsorpcle
vynalozeny elektrlcky prikon dochadza k exotermlcke[ reakcll, prl ktore[ sa uvolnu[eteplo. Zeollty
su netoxlcke, setrnek zlvotnemu prostredlu, nehorlavea lch vnutor-
ny povrch [e extremne velky - prlbllzne 800- l000m/g. Prl adsorp- Dimenzovanie tepeInych cerpadieI
cll nedochadza k unlku emlsli do ovzdusla, preto tento materlal Tepelne cerpadla su ako alternativne zdro[e energle urcene na[ma
patri k ekologlckym. pre nizkoteplotne systemy (podlahove a stenove vykurovanle)
s odporucanou prevadzkovou teplotou do 35 C. Pouzlt lch mozno
a[ prl klaslckom vykurovani vykurovaciml telesaml, kdesa vsak poci- Princp fungovania zeoIitoveho cerpadIa zeo7HRM
ta s maxlmalnou teplotou do 55 C z dvodu hospodarne[ prevadz-
ky tepelneho cerpadla. Hlavnym faktorom tepelneho cerpadla [e
[eho spravne nadlmenzovanle. vykon tepelneho cerpadla sa nemu-
si lnstalovat na l00 %tepelnych strat ob[ektu. Postaci dlmenzova-
nle na 70 %, zvysok strat pokryva doplnkovy zdro[ tepla. |nstalacla
vykonu na l00 %tepelnych strat [e nevyhodna pre zvysenle lnves-
tlcnych nakladova menslu usporu prevadzkovych nakladov. Prl pod-
dlmenzovani tepelneho cerpadla zas dochadza k obmedzenlu [eho
clnnostl a vysslemu zatazenlu.
DeIenie tepeInych cerpadieI
Podla typu zdro[a, z akeho tepelne cerpadla odobera[u teplo a me-
dla, ktoremu ho odovzdava[u, rozoznavame tleto druhy tepelnych
cerpadlel:
tepelne cerpadlo zem - voda,
tepelne cerpadlo vzduch - voda,
tepelne cerpadlo voda - voda,
tepelne cerpadlo vzduch - vzduch.
v clanku sa podrobne[sle zamerlame na rozdelenle tepelnych cer-
padlel podla prlncipu clnnostl, a to na kompresorove, absorpcne
a adsorpcne(zeolltove).

technlka
kke efekt|ae a eke|eq|ck )he6a r|eiea|a cI|aa|a 0ll aa kcreaa|e a pr|prac tep|e[ e6 sa
pe6m|eakach aaie[ kra[|a [a|a tepe|a cerpa6|a. Iepe|a cerpa6|e e6e|era |aak aecI|te|a
a|tkepeteac|a|aetep|e t pr|re6 a|e|e pr|emse|ae[ c|aaest| a prem|ea he pemecec e|ektr|cke[ eaerq|eaa
tep|e s ii|m peteac|a|em. Iakteta|kacttep|e sa 6a aas|e6aecI|at aa ret||cace|- pr|prac tep|e[
e6, kcreaa|e, ch|a6ea|ea|e|e rtaetechae|eq|ckehr|eac|epreces.
|caqeaa|e tee||te)ch tepe|a)ch cerpa6|e|
48
vykurovaci faktor

RyJrnulickdschemnsreelnm cernJlem zee7RRM
1- lonJenzocnlynovjeJnotlo 7- vmennll ext. zJtojo
2- zeol|tov moJul 8- soltny vmennll
3-vmennll zeol|t. moJulu 9- o|volentn zsoonll 7v
4- soltny vmennll zeol|t. moJulu 10- vstu telvoJo
5- soltnocetoJlovslu|no 11- vstu stuJenvoJo
6 - loleltotove ole 12 - vylutovocl system

technlka
49
Fza regenercie - vysusania zeoIitu (desorpcia) ZeoIitove tepeIne cerpadIo zeo7HRM sucastou hybridneho
Zeolltove tepelne cerpadlo fungu[e tak, ze plynova kondenzacna systemu
[ednotka (l) ohrleva zeolltovy vakuovy modul (2) na teplotu okolo Kpokrocllym progresivnym vykurovacim systemom patrla tle, ktore
ll0 C, co spsobi odparovanle vody. vysledna para (3) prechadza komblnu[u nlekolko technologli prlatelskych k zlvotnemu prostre-
do spodne[, chladne[se[ castl modulu. Ked sa dostane do vymen- dlu. Medzl tleto patrla a[ hybrldne systemy so zeolltovym tepelnym
nika (4) na baze vody, pary skondenzu[u a produku[u kondenzac- cerpadlom zlozene z troch rznych zdro[ov tepla - kondenzacny
ne teplo. Toto teplo [e odovzdane do vykurovacleho okruhu (5). kotol, zeollt a solarne kolektory. Adsorpcne zeolltove tepelne cer-
padla patrla k aktualnym novlnkam na trhu, o ktorych zakaznicl este
prills vela nevedla. v porovnani s beznyml kondenzacnyml kotlaml
[eefektivnost samostatnych zeolltovych tepelnych cerpadlel o 20%
vyssla. System, ktory okrem lnovativneho materlalu zeollt (zeolltovy
Fza zvIhcenia zeoIitu (adsorpcia) - zisk tepIa zo sInka
|hned ako zeollt doslahne svo[u maxlmalnu teplotu ([e uplne
suchy), modul vychladnena teplotu okollteho prostredla. Pomocou
slnecnych kolektorov (4) sa voda prl nizkych teplotach odparu[e (5)
(odparovanle prebleha vdaka vakuovemu konta[neru (2) uz prl
teplote 5 C), vodna para (3) stupa nahor a rychlo sa absorbu[e do
zeolltu. Prl tomto procese sa uvolnu[e teplo, ktore [e odovzdane do
vykurovacleho okruhu (l). Len co sa odpari vsetka voda a zeollt [u
pohlti, cely proces sa zacina odznova. Pozllcne fazy procesu prltom
prebleha[u vzarladeni sucasne.
modul) a kondenzacne[ [ednotky vyuziva a[ solarnu energlu (solar-
ny vymennik), dokaze doslahnut celkovu uclnnost az l36 %.
|novativny system vykurovanla [e ldealnym doplnkom do kazdeho
noveho rodlnneho domu s nizkoteplotnym vykurovacim syste-
mom, na[ma pre podlahove alebo stenove vykurovanle. Lfektivne
fungu[e v nizkoenergetlckych a pasivnych domoch, alebo v budo-
vach, ktorepresll rozslahlou modernlzaclou a znizenim energetlcke[
narocnostl.
Text: |ng. 1ura[ Malik
Poto: valllant

7eelne cernJle zee7RRM
1 - lynov lonJenzocn jeJnotlo
2 - zeol|tov moJul
3 - vmennll
4 - soltny vmmenll
ldzn vysusnnin zeeliru (Jesercin}
1 Plynov lonJenzocn jeJnotlo
2 Zeol|tov vluov moJul
3 voJn oto
4 vmennll (slonJenzovon voJo
5 vylutovocl oltuh
ldzn zvlhcenin zeeliru (nJsercin}
1 vylutovocl oltuh
2 Zeol|tov vluov moJul
3 voJn oto
4 5oltne loleltoty
5 OJotovon voJo
Pelety sl do ceskych domacnosti a flrem no po celem svete, Ceskou republlku nevy[i- totlz v Pakousku zacal rozvo[ pelet asl s devi-
nasly cestu [lz pred nekollka lety. Odhadu[e ma[e. S LNplus dostava zakaznik stale ste[- tlletympredstlhem, a [eto znat. Nlkdy setam
se, ze kotle nebo kamna na pelety [sou nou vysokou kvalltu, kterou hlida[i prisne maslvne nevytapelo uhlim, tame[si domac-
v Ceske republlce vyuzivany k vytapeni asl normy l audltorl. Unas se pod LNplus vyrabi nostl ma[i bllzsi vztah k ekologll a lokalni pro-
l5 tlsic dom nebo byt. Z lalckeho pohledu asl 70 %vsech drevenych pelet, celosvetove dukcl a velkym lmpulzem bylo l skoro trina-
mzemepopsat drevni peletu [ako sllsovany asl polovlna. Ne[vetsi podil kvalltnich LNplus sobne zdrazeni topneho ole[e, ktery se v Pa-
valecek clstych pllln bez kry. Zadne dalsi pelet ma[i v Pakousku a Nemecku, tam [e[lch kousku k vytapeni ho[nepouzival.
primesl nema obsahovat. 1e to vymysleno vyroba presahu[e90%celkoveprodukce. vyssi vyvozy pelet za[lstu[i dobry rozvo[
tak, ze plllny drzi pohromade pouze diky Unekvalltnich pelet musime ocekavat prob- vyrobnich technologli, vetsi ob[emy vyroby
vysokemu tlaku a teplote prl llsovani. Take lemy prl spalovani. Obsahu[i totlz latky, ktere umoznu[i novelnvestlce. vyroba pelet [esva-
pomaha llgnln, ktery fungu[e [ako prirodni v peletach ne[sou povoleny, napriklad prills zana se stavebnlctvim. Pelety se vyrabe[i
lepldlo a [eprlrozenou soucasti kazdeho dre- velke mnozstvi popela, kry, prmyslovych z vedle[siho produktu z pll, ktere vyrabe[i
va. Hlavni vyhodou pelet [e bezobsluzne lepldel, barev a podobne. Take se obvykle hlavne tramy a prkna. Plllny vznlka[i celoroc-
topeni, pelety ma[i prmer 6 nebo 8 mm droli a m a[i n lzsi vyhrevnost. ne a plly se [lch muse[i pravldelne zbavovat.
a peletove kotle nebo kamna sl [e samy Petezec konci u peletaren, ktere celorocne
ume[i prlkladat. 1este sto[i za zminku, ze vyrabe[i pelety a muse[i [e pravldelne proda- kde konc ceske peIety
podobnymzpsobem se vyrabe[i l drevene vat. To, co neuplatni na ceskem trhu, nabid- Ceske republlka [e zatim ve vyrobe pelet cls-
brlkety, ty [e vsak nutne prlkladat rucne, nou k vyvozu. Dlouhe exportni vzdalenostl tym exporterem. Asl dvetretlny domaci vyro-
nahrazu[i nam tim vlastne drevena polinka [lm vsak snlzu[i marze. Takzevetslna vyrobc by pelet putu[i do sousednich zemi a |talle cl
a da ses nlml toplt treba vkrbech. preferu[edodavat pelety lokalne, teprvepre- Svycarska. Problem urclte neni v nedostatku
bytky sevyvaze[i. pelet, ale v zatim malem mnozstvi peleto-
1akpoznat kvaIitn peIety vych kotl v domacnostech. Srovne[me to
Kvalltni drevni peleta musi byt na prvni s podobne lldnatym, rozlehlym l zalesne- 1ake peIetove kotIe vybrat
pohled svetla, pokud mozno stale barvy. nym Pakouskem: oprotl [e[lch l00 tlsicm Prl vyberu vhodneho automatlckeho kotle
Take by se nemela prills drollt, to by znacllo peletovych kotl [lch u nas mame nalnstalo- na pelety [e vhodne zkontrolovat dany spa-
vanych odhadem [en l5 tlsic. Oprotl nam lovaci zdro[ z pohledu leglslatlvy, konkretne
nekvalltni vyrobu. To [e vsak [en vlzualni do-
[em. Pokud sl chceme byt [lstl, ze mame kva-
lltni peletu, musime hledat znacku kvallty
neboll certlflkat. Pro drevni pelety [e to [ed-
noznacne oznaceni LNplus, ktere [e rozsire-

Lmlsni
trida

Leglslatlvni
omezeni
l


Uclnnost
|%|
2


Lmlse prachu
|mg/m
3
|
3


Lmlse CO
|mg/m
3
|
3


Lmlse OGC
|mg/m
3
|
3


Dostupnost
na trhu
4

l. l.l. 20l4 ukonceni
prode[, l. 9. 2022
zakaz uzivani
56 200 l5 000 l 750 Uhelne
kotle
2. l.l. 20l4 ukonceni
prode[, l. 9. 2022
zakaz uzivani
66 l80 5 000 200 Uhelne
kotle
3. l. l. 20l8 ukonceni
prode[
76 l50 3 000 l00 Uhelne l pe-
letove kotle
4. bez omezeni 83 60 l 000 30 Uhelne l pe-
letove kotle
5. bez omezeni 88 40 500 20 Peletove
kotle

technlka
V rece 114 pekracc[e rete[ trh s ci|echt||)m| pa|| aa |at| ||emas Ck | tahraa|c|. V |eteia| setea se
)taama[| aepre[e||kaI6ereca| ret6||met| |eta| a t|ma| ceaec pe|et. Irh s 6|ea)m| pe|etam| rest|, ceI
[e pechep|te|a 6|k aaataest| aa rst trhc s ket|| a kama aa ||emasc. kstc e6t| pemaha s||aa
tak|a6aa a ,p|e6|eha te tahraa|c| spe|eca s aare6a|m| 6etaca|m| preqram tpc le|ea speram ae|e
Ket||ke)ch 6etac|. 0a|i|m pet|t|em [etakfakt, Ieae[|epi| |astaest| ket| aa tcha pa||a [emeIae aa|tt
p|e6ei|m c pe|ete)ch ket|, kter spe|eca s 6|eetp|aeac|m| ket|| hec[| peIa6akm ae[p||sa[i|
em|sa| t||6c|s|e .
Irh s pe|etam| a actemat|ck)m| ket|| aa ||emasc
50
tooullo c. 1

Zakona o ochrane ovzdusi. Ne[mene tech-
nologlcky vyspele kotle totlz nebude
mozno od pristiho roku prodavat a posleze
anl pouzivat. Technologlcke stupne kotl
na tuha pallva poplsu[i tzv. emlsni tridy,
ktere stanovu[e CSN 303-5. Kazdy kotel na
tuha pallva uvadeny na trh musi byt zara-
zen do prislusne emlsni tridy. Lmlsnich trid
zna leglslatlva 5, prlcemz l. emlsni trida
vykazu[e ne[horsi parametry, 5. emlsni trida
naopak technologlcky vrchol, tedy para-
metry ne[lepsi.
Srovnani pozadovanych parametr auto-
matlckych kotl na tuha pallva dle emls-
nich trid [evtabulcec. l.
Pozn. k tabulce:
dle zakona c. 20l/20l2 Sb., o ochrane
ovzdusi a souvlse[icich predpls
pro vykon kotle 25 kw, orlentacni sta-
noveni
stanoveno prl l0 % O pro nefosllni
2
pallva a vykony do 50kw
soucasna nabidka domacich l zahra-
nlcnich model kotl, ktere [sou
dostupnena trhu (orlentacne)
Domaci l zahranlcni trh nabizi celou radu
typ kotl se samoclnnou dodavkou pallva
(automatlckych kotl). l. a 2. emlsni tridou
se nebudeme zabyvat z dvodu velml
nizke technologlcke urovne zdro[e a brzke-
mu ukonceni prode[ (do l. l. 20l4)
a naslednemu zakazu pouzivani (od l. 9.
2022). v pripade 3. emlsni tridy [e nabidka
na trhu pomerne slroka, domaci l zahranlc-
ni vyrobcl nabize[i radu model pro spalo-
vani uhli, pelet l komblnace(pelety l uhli).
Automatlckekotle, kterevykazu[i lepsi para-
metry a spada[i do 4. emlsni tridy, [sou vsou-
casnedobekotlena drevenepelety a neko-
llk model kotl na uhli. Automatlcke kotle
s ne[lepsiml parametry spada[ici do 5. emls-
ni tridy tvori pouzekotlena pelety.
|ng. vladlmir Stupavsky,
Klastr Ceska peleta
technlka
51
Kea6eataca| kete| -
me6era| trea6 tapa|
Netmrtaect, aepretep|t t|teca mec peat a pekc6 meIae aeike6|t
p||re6. l tchte peIa6ak chat| as| ti|aa ma[|te| re6|aa)ch 6em,
k6I p|em)i|| e sstmc tapa|. Iake |6ea|a| )s|e6a|ce tchte t||
peIa6ak [|m e||cecaste chat| p|ae)kea6eataca| kete|. 0c [6e!
1ednoduse receno, kondenzacni tech- denzacnich kotl [e slroky rozsah vyko-
nologle spociva v tom, ze se spallny nu, upozornu[e1lri Chocholousek zespo-
ochlazu[i drive, nez se dostanou do lecnostl |mmergas: ,Ten umoznu[e do-
ovzdusi. Diky tomu se pro vytapeni
mze vyuzit l teplo ze spalln, ktere u kla-
slckych kotl utika bez uzltkukominem,"
vysvetlu[e 1lri Chocholousek ze spolec-
nostl |mmergas, ktera se prode[em a ser-
vlsem kondenzacnich kotl dlouho-
dobe zabyva. Uclnnost kondenzacnich
kotl [e tak o ll % vyssi nez u kotl
beznych. Podle druhu topneho systemu
sepak da usetrlt az 35%pvodni spotre-
by plynu. Podminkou pro lnstalacl kon-
denzacniho kotle [e kominovy system
sahnout rovnomerneho vytapeni ob[ek-
tu v rozsahu l5 - l00 % vykonu kotle.
Zpravldla po vetslnu topne sezony staci,
kdyz [e vyuzivano l5 - 50 % vykonu
kotle. Nase kondenzacni kotle dokazi
l behem ne[bezne[sich venkovnich
teplot okolo nuly pracovat s maxlmalni
uclnnosti a spodnim vykonem [lz od
l,9 kw. To bezne kotle neumi a [sou tedy
po vetslnu sezony neekonomlcke."
Zarizenim, ktere zvysu[e komfort kotle,
[e take prostorova ridlci [ednotka. 1de
o programovatelny modulacni ter-
mostat a ovladaci panel kotle v [ednom.
1ako dalsi funkceridlci [ednotky bychom
mohll [menovat nastaveni tepelne setr-
vacnostl budovy, teplotni ochranu protl
zamrznuti a aktlvacl funkceleglonela prl
rezlmu TUv.
odolny protl vlhkostl a take vnltrnimu Kondenzacni kotel ma zkratka vellceslro-
pretlaku. Spallny, ktere [dou do komina, ke a praktlcke vyuzlti. Aby bylo mozne
[sou totlz mokre. Dlouholetym osvedce- [eho vlastnostl plne vyuzit, [e treba ke
nym partnerem pro reallzacl komino- kazdemu domu cl bytu vybrat spravny
vych system [e spolecnost P|COM gas. typ kotle. ,Nasl kvallflkovani obchodni
Samozre[mou soucasti kondenzacnich zastupcl pomaha[i zakaznikovl s vybe-
kotl [e take ekvltermni regulace. Ta se rem kotle, regulace a vhodneho komi-
postara o optlmalni nastaveni teploty noveho systemu. Prostrednlctvim auto-
topne vody v zavlslostl na venkovni rlzovanych flrem kotel samozre[mezapo-
teplote. Tedy kdyz [e venku chladne[l, [ime a spravne nastavime [eho funkce
musi byt teplota topnevody vyssi, aby se tak, aby byla za[lstena maxlmalni ucln-
vyrovnalo dodaneteplo s tepelnyml ztra- nost. Nasledny servls kotle [e samozre[-
taml a teplota v lnterleru zstala ste[na. m o sti," uzavira 1lri Chocholousek z flrmy
| tato technologle pochopltelne setri. |mmergas.
Dlezltym faktorem pro plnevyuzlti kon- Text: |mmergas
Co je zvIstne na amorfnych psoch! Uspora energie
Na[zvlastne[souvlastnostou amorfnych pasov[eabsencla krystallc- Podlahove vykurovacle systemy AHT ponuka[u trl prlmarne oblastl
ke[ struktury. Absenclou krystallcke[ struktury su ovplyvnene a[ lne uspory v porovnani s klaslckyml radlatorml. Ovela nlzsle unlky tepla
vlastnostl materlalu. Hranlce medzl krystalml v krystallckych pev- cez okna. Unlky cez stropy su nlzsle, pretoze teplota na urovnl stro-
nych latkach spravldla zapriclnu[u vacslnu materlalovych chyb. pu [e nlzsla, dokonca a[ straty cez steny a vymenou vzduchu su nlz-
Homogenna struktura amorfnych kovovych zllatln bez ohranlcenla sle, pretoze system AHT pracu[e s nlzsou teplotou a naprlek tomu
krystalov dodava materlalu [edlnecne mechanlcke, magnetlcke pos kytu[e taku lstu uroven pohodlla.
a antlkorozne vlastnostl a odolnost vocl opotrebovanlu. Prave pre
tleto vlastnostl su amorfne kovove zllatlny v porovnani s beznyml
krystallckyml kovml vynlmocne. Pevolucna technologla amorfnych
pasov AHT umoznu[e pouzltle vykurovacich pasov pod rozllcnyml
povrchml, prldavanle lzolacnych materlalov a dodatocnych mnozs-
tlevleplaclch materlalov.
ezpecny zdroj tepIa
vykurovacletelesa zalozene na amorfnych pasoch pracu[u s nlzsiml
teplotaml a z toho dvodu su ovela mene[ nebezpecne. Neexlstu[e
zladne rlzlko nebezpecenstva popalenla, vznletenla horlavych
materlalov, zladny otvoreny ohen, zladne rlzlko udusenla alebo
nepri[emneho zapachu pocas prevadzky vyhrlevacleho telesa
a vsetky bezpecnostneprvky zabudovaneprlamo do systemu.
Mimoriadny vykurovac vykon
vzhladom na ob[em vykurovacleho telesa AHT [e lch vykon ovela
vyssi ako vykon lnych vykurovacich systemov. Amorfne kovove
pasy dokazu zohrlat okolle ovela rychle[sle ako tradlcne rlesenla
vykurovanla. Okrem lneho to znamena, zetechnologla AHT [e ener-
getlcky ovela efektivne[sla ako lne vykurovacle systemy. Podlela na
znizeni energetlcke[ narocnostl domacnostl a ma nizke naroky na
udrzbu.
Pre vsetky podIahove krytiny
vzhladom na nlzslu prevadzkovu teplotu vykurovacleho telesa AHT
[e mozne system zallat do samonlvellzacneho poteru alebo latexo-
veho materlalus hrubkou na[mene[ l/4palca (6mm) a prekryt akou-
DIh zivotnost
kolvek suchou podlahovou krytlnou, vratane dreva, parklet alebo
Hlavnou vyhodou technologle AHT [e mlmorladne dlha zlvotnost
velkoplosneho koberca bez poskodenla farebnostl, povrchove[
z dvodu nlzse[ teploty vykurovacleho telesa.
upravy, lepldlel a tmelov.
technlka
kmerfakee t||at|a, caste etaaceaaake kee sk|e, s re|at|aeaemater|a|a s 6estcpaaa[m
e ferme teak)ch pase. ! pr|praea t rettaea)ch kee)ch t||at|a techa|kec r)ch|ehe ech|a6ea|a. |r|
te[te techa|ke[epas rettaeae[ keee[ t||at|a||at6e r)ch|e sa etaca[cehe me6eahe |c|aa. Vth|a6em
aa hr|kc, 1 aI 1 m|krae, sa pas ech|a6tc[e e|m| r)ch|e (pr| r)ch|est| pr||||Iae 1 stcpe ta
sekca6c). Ke6Ie tmeaa skcpeasta aa pea pr|cha6ta e|m| r)ch|e, a|e [e cas aa terea|e I|a6ae[
krita||cke[ itrcktr. M|este tehe [e terea) e|m| teak) pas amerfahe kec (i|rka sa mIe peh|eat
|atera|ee6a|eke|k)ch m|||metreaI pe 1 cm).
Ce [e pas t amerfae[ keee[ t||at|a!
52

technlka
53
spolahllvost z dvodu nlzsich prevadzkovych teplt, vysoke[ Pouzitie kdekoIvek
mechanlcke[ pevnostl a odolnostl vocl korozll.
System AHT [e pouzltelny v kazdom type budovy, novostavbe, prl
renovacll alebo uprave, v bytovych a[ nebytovych a komercnych
Preco je amorfny ps AH7 exceIentnym vykurovacmteIesom prlestoroch.
pre ohrievacie zariadenia so strednou prevdzkovou tepIotou!
vzhladom na absenclu krystallcke[ struktury ma[u amorfne kovove
pasy vyssi elektrlcky odpor ako krystallcke pevne kovy v totoznom
zlozeni. Prave kvll fyzlkalnym vlastnostlampasu, ktory sa vyznacu-
[emalym ob[emom vporovnani s plochou, [etakyto pas velml atrak-
tivny prepouzltleako vykurovacleteleso. Preco!
vysvetlenle [e velml [ednoduche: prestup energle z akehokolvek
vykurovacleho telesa [e prlamo umerny [eho ploche a rozdlelu
teploty medzl vykurovacim telesom a okolltym prlestorom. Cim [e
vacsla plocha, tym [e mensi teplotny rozdlel potrebny na prestup
z ohrlevacleho telesa do prostredla. Kedze plocha pasu [e relativne
velka (v porovnani s plochou beznych kablovych vykurovacich
telles), [e vykurovacle teleso schopne efektivne odovzdavat teplo
do okollteho prlestoru prl nizkych teplotach. v prostredi domaceho
vykurovanla znamena nlzsla teplota zaroven zdravsle a bezpecne[-
sleprostredlea vysoku zlvotnost.
VeIk pIocha prestupu tepIa
velka plocha produktu na prestuptepla znamena, ze produkt dosa-
hu[eclelovy vykon prl nlzsichteplotach.
Nizsie nkIady na izoIciu
Pas [e mozne zaballt do rozllcnych typov polymerovych lzolacli
a na rozdlel od kablovych systemov pracu[e s nlzsiml teplotaml.
Preto ma system nlzslenaroky na lzolacle.
ZanedbateIne eIektromagneticke poIe
Meranla lntenzlty elektromagnetlckeho pola generovaneho vyku-
rovaciml rohozaml AHT preukazall, ze ma v porovnani s akceptova-
telnyml hodnotaml elektromagnetlckeho pola zanedbatelne hod-
noty. vykurovacle rohoze su overene na[narocne[siml a na[prisne[-
siml testaml a ma[u vsetky potrebneschvalenla.
Ine vyhody
System AHT ma a[ lne [ednoznacne vyhody. |de o na[pohodlne[slu
a na[prlrodzene[slu formu vykurovanla, [e nenapadna, bezpecna,
tlcha a nevyzadu[e takmer zladnu udrzbu. Mze doplnat lne apllka-
cle, napriklad kondenzacne kotly, solarne panely, tepelne cerpadla
a komblnovane tepelne a energetlckesystemy. vyznacu[e sa [edno-
duchostou a nenarocnou lnstalaclou.
RevoIucne vIastnosti vykurovania
Mnohe vlastnostl vykurovacich rohozi su zau[imave na[ma pre
systemy podlahoveho vykurovanla:
Lfektivne odovzdanle tepla z velke[ plochy ultratenkeho pasu,
ktoreho vyhotovenle neumoznu[e absorpclu tepla kovovym mate-
Co je vynimocne na amorfnych psoch!
rlalom.
vsetcl vyrobcovla amorfnych pasov sa speclallzu[u na
Lllmlnu[u nlektore rlzlka, nlkdy sa nezahrleva[u na uroven, prl ktore[
elektromagnetlcke apllkacle, kde pouziva[u pas ako [emny magne-
sa zmenla vlastnostl kovu. Pychle[sle a uclnne[sle vykurovanle, pre-
tlcky materlal pre rozllcne elektronlcke komponenty. Pasy AHT
toze rohoze [e mozne umlestnlt prlamo pod povrch vacslny
su ovela spolahllve[sle a ma[u vysslu elektrlcku a koroznu rezlsten-
mokrych lnstalacli (lnesystemy musla byt zapustenehlbsledo beto-
clu.
nu z dvodu vysse[ teploty). Nizka tepelna zotrvacnost vzhladom
Hlavnyml vlastnostaml su:
na mlnlmalny ob[em pasu. vhodne na[ma prl potrebe rychleho
Hrubka: 20- 30mm
prechodu z rezlmu vykurovanla do rezlmu vypnutla. Uspora ener-
Sirka: 2- l00mm
gle z dvodu nizke[ tepelne[ zotrvacnostl a efektivneho prechodu
Odolnost vocl korozll: vysoka (pritomnost nlklu a chromu)
tepla.
Huzevnatost a flexlblllta: vysoka
Moznost pouzltla lacne[sleho lzolacneho materlalu alebo mense[ Plocha prestupu tepla: vysoka
vrstvy lzolacneho materlalu z dvodu nlzse[ prevadzkove[ teploty. Cas zohrlatlana prevadzkovu teplotu: nizky
Tvar a prevedenle umoznu[e pohodlnu a rychlu lnstalaclu. vyssla Text a foto: |ng.Davld 8u[alka
Splynovanle ako take nle [e pre ludstvo nlcim novym. Tento [edno- kotIy vyuzvajuce spIyovac proces
duchy termochemlcky proces transformu[ucl pevnepallva do plyn- Prl splynovacich kotloch sa oplati zdraznlt, ze svo[ou technolo-
nych[eznamy uz od raneho l9. storocla. Masivnevyuzltlesplynova- glou spalovanla sa dlametralne lisla od beznych kotlov na pevne
nla nachadzall vo[enskevozldla vo svo[lch agregatoch uz pocas dru- pallva. Teplota dosahovana prl splynovani dosahu[e hodnoty okolo
he[ svetove[ vo[ny. vyuzltle tohto fenomenu zatlenll ropny bum, no ll00 C. Dlstrlbucla spalovacleho vzduchu [e zabezpecena do
vznlkom ropne[ krizy vsedemdeslatych rokoch sa zacalo o neho zau- dvoch mlest kotla. ventllator v kotle smeru[e prlmarny vzduch do
[imat coraz vlac prlemyselnych vyrobcov. nasypky kotla - mlesta tvorby horlavych plynnych zlozlek drevoply-
nu. Sekundarny vzduch [e vhanany do trysky, kde [e tento plyn
Princpy spIyovania nasledne spalovany. vysoka ucllnost splynovacich kotlov spolu
Splynovanim vznlka[u horlave plyny (napriklad vodik, metan a CO). s kvalltne navrhnutou regulaclou mze usetrlt az do 40 %nakladov
Proces splynovanla prebleha prl nedokonalom spalovani tuheho na pallvo v porovnani s beznyml kotlaml. Podmlenkou splynova-
pallva, ktore vznlknutym teplom vytvara zmes plynov s vysokou cich kotlov [e vlhkost pallva. Splynovacle kotly pracu[u efektivne
energetlckou hodnotou. v automobllovom prlemysle sa proces s pallvom, ktoredosahu[emaxlmalnu vlhkost do 20%.
splynovanla neu[al na[ma z dvodu nizke[ efektlvlty oprotl benzinu. Na trhu sa dnes uchadza o prlazen uzivatelov mnozstvo vyrobcov,
Pozdlel vo vykonetvori radovo az 40percent. v energetlke[eto vsak ktori ponuka[u vo svo[om portfollu l splynovacle kotly. Azda na[d-
presne naopak. Speclalne navrhnute splynovacle kotly dokazu pra- lezlte[sim preda[nym argumentom [e uclnnost a zlvotnost zarlade-
covat prl uclnnostl, ktora sa splha az k 90%. nla. Dnesny uzivatel uz vsak pozera a[ na prldanu hodnotu. Tou
Splynovanle[e v kotle doslahnuteobmedzenym pristupom kyslika, mozno nazvat a[ dlza[nove prevedenle samotnych produktov, uzi-
kedy dochadza a[ k nedokonalemu spalovanlu prlcom sa uvolnu[u vatelsky komfort prl obsluhe. Ak by sme lsll este hlbsle, tak sto[i za
horlave zlozky ako CO a vodik, ktory sa nezlucll s kyslikom, coho zmlenku pouzltlevysokokvalltnychmaterlalovs dlhou zlvotnostou.
vysledkom [e vznlk vody. Proces [e sprevadzany uvolnovanim dal- Poklal zvazu[etevyber vykurovacleho zarladenla a technologla sply-
sich zlozlek ako uhlika (dym). Prl nedokonalom spalovani sa stlepla novacich kotlov vas oslovlla v pozltivnom duchu, tak venu[te cas
vazby uhlovodikovychatomov, ktore sa nasledne spa[a[u s ostatny- lstym vypovednym parametrom pred kupou. Splynovacle kotly
ml atomaml prlcom vznlka teplo. Splynovaci proces [e v oblastl dokazu pracovat az prl 90 %uclnnostl spalovanla, coho vysledkom
vykurovanla opodstatneny na[ma teplom, ktore vznlka v kotle bez [e nlzsla spotreba pallva. Konkretny vyber toho praveho pre vas
nutnostl dalsleho energetlckeho zasahu zvonku. mzeovplyvnlt a[ vykon zarladenla. vyrobcovla v snahemaxlmalne
prlspsoblt svo[e produkty clelovemu zakaznikovl vyraba[u
v pomerne vysoke[ vykonnostne[ skale. Prikladom [e vyrobca tepel- 7rendyvo vykurovacej technike
ne[ a solarne[ technlky z vrutok, ktory ponuka drevosplynu[uce Otazka ekologle sa v poslednych rokoch predrala do popredla
kotly v rozmedzi od l5 do 95 kw. Uzltocnou funkclou novych tech- natolko, ze vyrobcovla tento trend nemohll opomenut. Zvysu[uce
nologli [e moznost automatlckeho odstavenla kotla prl vyhoreni sa naroky na energetlcku efektlvltu spsoblll navrh novych kon-
pallva, cl lmplementacla ochladzovacleho okruhu protl prehrlatlu
strukcnych vlastnosti samotnych vykurovacich zarladeni. Zmena
vody v kotle. Splynovaci proces prebleha prl teplotach okolo
konstrukcle ohnisk alebo vyuzivanle latentneho tepla posuva
ll00 C, preto [e nesmlerne dlezlte, aby kotol zvladol pracovat
oblast vykurovanla neustale vpred. Oblubenym varlantom spome-
efektivne l prl takychto hodnotach. Na trhu su dostupne zarladenla
dzl slroke[ skaly vyuzltelnych technologli su splynovacle kotly.
vybavenezlarobetonovyml tvarovkaml odolnyml az do l350C.
Splynovacle kotly fungu[u na baze ventllacle. vdaka elektronlckym
Prlaznlvcl zlvotneho prostredla volbou splynovacleho kotla nem-
cldlam uskutocnu[u splynovanle dreva, cim dosahu[u vysslu efektl-
zu nlc pokazlt. |deo envlronmentalneprlaznlvy zdro[ spalu[ucl drev-
vltu spalovanla. Spalovanim dreva dochadza k tvorbe drevoplynu.
nu blomasu, ktora [e CO neutralnym pallvom. Test spolocenske[
2 Pocas tohto technologlckehopostupu vyroby tepla vznlka v porov-
zodpovednostl vyrobcu urci koncentracla CO v spallnach. Ak kotol
nani s klaslckym spalovanim dreva len mlnlmum popola.
3
doslahneCO vspallnach pod urovnou 200mg/m prepocitanych na
Splynovacle kotly vyuziva[u soflstlkovany spsob spalovanla, ktory
l0 % O , mozno produkt povazovat za prlatelsky k zlvotnemu
umoznll predlzlt lnterval medzl dvoma nevyhnutnyml prllozenlaml 2
prostredlu. radovo na pat az sest hodin. Llektronlka zabudovana do tychto
Text: ATTACK zarladeni plni funkclu regulaclevykonu.
technlka
V)|er ket|a stre6ahe krea|a 6aes pe6||eha cerat aarecae[i|m kr|tr|am. Ve|k) 6rat [e k|a6ea) aa m|erc kemfertc pr|
e|s|che ket|a. 0I|ate|sk) kemfert s|s| a[ se sameta)m ehreem tep|e[ I|tkee[ e6 ta pre6pek|a6c max|ma|ae[
reqc|eate|aest| a sreipektem k sperepa||a, c|Ieefekt||tespa|eaa|a.
!p|eac|e ket| pre6||eha[
tacI|aa itaa6ar6 e kcreaa|
54
Mlnuly rok sa flrma 1ohn Guest Czech s. r. o. ru taktlez dalsle nove prlemery l0, 22 temu, ktory [e vhodny pre drevenu podlahu,
predstavlla celkovo na devlatlch veltrhoch a 28 m m (obr. 2), dlazbu cl kobercovu podlahovu krytlnu.
v Ceske[ a[ Slovenske[ republlke. Na tychto - prenosny a skladaci horlzontalny odvi[ac Pomocou zmlesavacich ventllov, pripadne
akclach bol predstaveny kompletny system trublek s brzdou (obr. 3) pre200- 600m role, teplotnych obmedzovacov mzu byt vratne
ktoreho vnutorne [adro [e varlabllne presta- vetvy komblnovane so stava[uclml vykuro-
vovatelne a dosahu[e zatazltelnost az do vaciml systemaml ako napr. radlatorove
90kgalebo vykurovanle. 1G rozslrovacla sada sa sklada
- rozdelovace vykurovacich okruhov z nehr- z rladlace[ [ednotky, ktora [e dopredu zmon-
dzave[uce[ ocelepre4- l2okruhov(obr. 4).
pre podlahove vykurovanle a chladenle
doplneny o ponuku systemov pre sanltarnu
technlku a vykurovanle. Ako na[zau[imave[-
sle mzu byt oznacene nasledu[uce typy
vyrobkov:
- patvrstvova celoplastova PL-PT trubka
s kyslikovou barlerou prepodlahovevykuro- tovana a s kablovym prlpo[enim. Ta ma
vanle, ktora ma teraz okrem l5 mm prleme- lntegrovane gulove ventlly umoznu[uce lzo-
laclu od prlmarneho systemu, nastavltelny
zmlesavaci ventll pre regulaclu teploty vody
a vysoko kvalltne obehove cerpadlo.
Antlvlbracny drzlak zalstu[e tlchu prevadz-
ku. Dale[ sa 1G rozslrovacla sada sklada z pro-
gramovatelneho lzboveho termostatu k uda-
vanlu lndlvldualnehocasu a teploty s [edno-
duchym menu pre lahke nastavenle.
Ovl adanl e mze byt bud v rezl me
5 dni/2 dnl alebo v rezlme 7 dni az so styrml
rznyml casovyml a teplotnyml nastavenla-
ml denne. v neposlednom rade sada obsa-
hu[e Speedflt trubku, ktora [e lahka a s kysli-
kovou barlerou.
1Crozsirovacia sada ReguIacn stanica
Perfektnym rlesenim pre reallzaclu noveho Pegulacna stanlca (obr. 6) v komblnacll s 1G
podlahoveho vykurovanla v [edne[ mlest- rozdelovacml vykurovacich okruhov sluzl
2
nostl s plochou az do 30m [e1G rozslrovacla k regulacll privodne[ teploty podlahoveho
sada pre [ednotllve mlestnostl (obr. 5). Da sa vykurovanla. Pomocou lntegrovaneho zmle-
vyuzlt napriklad do vlacucelovych pracov- savacleho ventllu [emoznelubovolnenasta-
nych prlestorov, zlmnych zahrad, na[rzne[- vlt privodnu teplotu v rozmedzi mlnlmal-
sich pristavleb pre sukromne l komercne nych 35Caz maxlmalnych 65C.
vyuzltle cl do dlelni. vyhodou [e rychla a [ed-
noducha lnstalacla tohto samostatneho sys-
Text: kolektiv flrmy 1ohn Guest Czech s.r.o.
Zdro[ fotografli: 1ohn Guest archiv
technlka
Ieha 6cest |t6. sa peh|c[e aa trhc |ac ake reke. ||rma ra|a a 6e6aa i|rek) sert|meat aastrcke)ch
spe[ek, eat||e a kehte, trc||ek a eh|a)ch ha6|c c| reta6tace pre rtae e||ast| pr|emse|ahe
cI|t|a. V)re|k aa[6ete aapr|k|a6 sstmech pre t|ake) t6cch a paecmat|kc, aape[ee[ techa|ke,
acteme|||ech, sstmech pre saa|tarac techa|kc a kcreaa|e rataae pr|pe[ea|a 6e ekrchc s tepe|a)m
cerpa6|em a|e|e pe6|aheem krea|.
Kemp|eta) sstm
pre pe6|ahe kcreaa|e
56
Oot. 6 keulocn ston|co
Oot. 1 5tnol solocnost| 1ohn Cuest Czech s. t. o.
no veltthu lOk AkCl v Ptohe
Oot. 2 Pl-k7 ttuolo
Oot. 3 OJvljoc ttuo|el
Oot. 4 kozJelovoc vylutovoclch oltuhov
z nehtJzovejcej ocele
ovttone Jvoch ulovch lohtov
ovttone sojovocej techn|ly
coutomot|cl tchlooJvzJusovoc
o
o
c
o
Oot. 5 kozs|tovoc|o soJo
Dalsi nemalou vyhodou teles LOw - H O [e 1ednim z priklad [e otopne teleso LOw - trubkach ustredniho vytapeni nad telesem.
2
[e[lch ekologlcnost, nebot pouzlte materlaly H O, Vertiga, ktere [e komblnaci vertlkalni- Rozmery a vykony: vyska teles [e 200 cm,
2
[sou plne recyklovatelne, v konecnem sire od 4l do 90 cm a vykony se pohybu[i od ho telesa v unlkatnim deslgnovem provede-
dsledku ma[i lepsi LCA skore (Llfe Cycle l 448 do 4 76l watt (prl teplotnim spadu ni s revolucnim dynamlckym systemem.
Assessment - system navrzeny k porovnava- 75/65/20) vertlga [e zcela novy typ telesa s nizkym
ni produkt a vylepseni [e[lch ekologlckych Doporucene pripojen: prlpo[ovaci sady
profll). Nadto [e prokazano, ze telesa LOw - Deco s Proventllem, sada 4la 48(ne[sou sou-
H O snlzu[i emlse CO prmerneho domu casti standardni dodavky).
2 2
a zhruba l000kgrocne. ModeIy: Prlmo, Klrel, Dunes, Glow: zadny
[lny radlator vam neposkytne takovy vyber
VertikIn teIeso VR7ICA materlal a deslgnu. Tak napriklad kryt tele-
1ak [lz bylo vuvodu receno, tak [ednim z pred- sa Vertiga kirei [e vyroben z klrel, coz v pre-
stavltel otopnych teles LOw - H O [e vertl- kladu z [aponstlny znamena ,krasny". 1edna
2
sevsak o ne[edlou cast so[l, ktera sedrivepro kalni teleso vertlga, ktere v sobe komblnu[e
svo[l nepotrebnost vyhazovala, ale dnes vykon teles 1aga Top Performers, usporu
nasla uplatneni prl vyrobe krytu tohoto tele- energle 1aga Lnergy Savers a deslgn 1aga
sa. Kryt [echranen lakem na vodni bazl, vmat- Lyecatchers. Dva dynamlcke vymeniky tepla
nem provedeni (stupen lesku <l0 %). LOw - H O z medl a hllniku s bocnim vyvo-
2
dem vzduchu dosahu[i ultra vysokeho vyko-
nu dokoncel prl nizkych teplotnich spadech.
Funkce: Teleso [e se dvema vertlkalni-
ml vymeniky a pridavnyml ventllatory.
ventllatory, ktere nasava[i chladny vzduch
obsahem vody pro tepelna cerpadla a modu-
zdola l shora, natlaci vzduch do stredni castl
lacni kondenzacni kotle. Drive nez se bude-
radlatoru. vzduch nasledne pro[de skrz
me zabyvat detallne[sim poplsem tohoto
vymeniky, kdeseohre[ea z telesa vychazi po
telesa, zmlnme par slov o tom, co [e techno-
stranach, kde se pri[emne rozprostira do
logleLow - H O.
2 mistnostl.
Standardn dodvka: telesa [sou standard-
L0W- H 0
nedodavana: 2
Doslovne, mene vody", to [e vystlzny nazev - s plne predmontovanym telem radlatoru
charakterlzu[ici tuto technologll. Takovetele- s vertlkalniml mrizkaml pro vyvod vzduchu
so tak obsahu[e pouze [ednu desetlnu ob[e- na levea pravestrane
mu vody nez ll bezna ocelova telesa, v pr- - s ochrannou mrizkou privodu vzduchu na
meru se [edna pouze o 2 lltry namisto 20 llt- levea pravestranetelesa
r. Dalsi vyhodou [sou pouzlte materlaly - s predvrtanyml otvory pro elektrlcke prlpo-
[ako hllnik a med, kterediky svym super vodl- [eni a svorkovnlci pro elektrlcke prlpo[eni
vym vlastnostem zarucu[i rychly prenos 230 vACvzadni castl tela radlatoru
tepla prl daleko mensi spotrebetechto mate- - s extremnetlchyml aktlvatory
rlal oprotl standardnim ocelovym platm - se standardnimstredovym prlpo[enim MM
beznych otopnych teles. Teleso LOw - H O se (horni a spodni)
2
tak diky sve nlzsi vaze rychle[l zahriva, rych- - s moznosti nastaveni vzavlslostl na zvolene
le[l reagu[e na tepelne pozadavky, nahle verzl
Zakladnim modelem [eVertiga Primos lako-
zmeny teplot, rovnomerne dlstrlbuu[e teplo - s cldlem s detekci teplevody (standard-
vanym kovovym krytem ve standardnim
po cele mistnostl a [eho povrchova teplota ni verze)
barevnem provedeni dopravni bila (l33)
neni vyssi nez 43 C. Diky svemu nizkemu - s 3stupnovym regulatorem otacek (vo-
nebo piskovane seda metaliza (00l). Dalsiml
tepelnemuob[emu a ultra vodlvym materla- lltelne prislusenstvi). v tomto pripade
modely pak [sou Vertiga CIow s krytem
lm [e 1aga technologle LOw- H O mnohem [e pouzlti ldentlcke [ako ve standardni
2
z HPL kompozltni desky v super vysokem
verzl, ale se treml pozlceml vykonu. snadne[l ovladana a [e prokazana [ako mno-
lesku a Vertiga Dunes s krytem z brouse-
Ovladani s funkci 8oost a LLD ukazate- hem energetlcky usporne[si, v prmeru az
nych MDP desek vmatnem laku, vestrukture
lem na bocni stranetelesa. o l0 %, v komblnacl s podlahovym vytape-
[emneho pisku.
HydrauIicke pripojen: standardni stredo- nim a systemem D8Laz o 30%. Telesa s touto
Montz teIes: [e diky predmontovanemu
ve prlpo[eni MM spodni nebo horni, privod technologli dosahu[i sveho plneho vykonu
telu radlatoru velml snadna, ste[ne tak [ako
vlevo nebo vpravo. Horni prlpo[eni: teleso [e az 3 x rychle[l nez bezna otopna telesa
montaz predniho krytu telesa.
symetrlckea mzebyt nalnstalovano vzhru a [e[lch reakcni doba [e vzdy ste[na prl [ake-
Text: 1aga
nohama. Odvzdusnovaci ventll musi byt na koll zmeneteploty.
57
technlka
Ie, Iera6|ater mIe|)t 6ekeaa|)m fcakca|m cm|eck)m 6||em 6ekatc[espe|ecaest Ik6k se[| pestre|are-
aec aa||6kec etepa)ch t|es a s)m -t| |et)m pse|ea|m tepeaa|sk |raaI|. Ie||) a fcakca| 6es|qa
)re|k sek ka||t, s 6ratem aa ietraest k I|eta|mc prest|e6a|, kem||aac| s ae[me6era[i|m| tech-
ae|eq|em|, aachat| cp|ataa| pe ce|m st.
Ne) staa6ar6 pre extrma a|tk tep|et e6

- NetIakov voda - do 0,5 bar (do 5 met- Praktlckeskusenostl ukazall, zepreprestupy stavebnyml konstrukclaml rozllsu[eme
rovvodneho stlpca) do ob[ektov (ale l vo vnutrl ob[ektov) nle su v stavebnictve dva zakladne typy prestupov
- 7Iakov voda - nad 0,5 - 5 bar pouzivane spravne rlesenla. Materlaly :
(az 50metrovvodneho stlpca) a prestupy sa casto na stavbach rlesla Cierna vaa- [eoznacenleprestavebnekon-
Poklal pro[ektant stavebne[ konstrukcle nevhodnym postupom (napriklad pouzltim strukcle, ktore pouziva[u hydrolzolaclu
a prestupov nezada, vocl akemu tlaku ma montazne[ peny), alebo pouzltim nekvallt- z asfaltovych modlflkovanych pasov, sllnych
byt prestup odolny, automatlcky sa udava nych materlalov cim nasledne dochadza asfaltovych naterov, PvC folli, alebo lnych
rlesenlepretlakovu vodu. k prenlkanlu vlhkostl a spodne[ vody do folli (napr. radonove folle). Ako celok ma[u
Profeslonalna reallzacla prestupov potrubla ob[ektov. v konecnom dsledku su taketo teda clernu farbu.
a kablovdo ob[ektu sa vyznacu[epredovset- ,na[lacne[sle" rlesenla pre novostavby l ieIa vaa - betonova konstrukcla, ktora
kym nekompromlsnou kvalltou materlalu, rekonstrukcle nakonlec takmer vzdy na[-
drahsle. Kratky zlvotny cyklus zvysu[e nakla- profeslonalnym technlckym rlesenim s vy-
sokou zrucnou dobou (25 rokov)s pozla- dy na udrzbu a lacnerlesenlesa tak mzepre-
davkou na utesnenlenetlakove[ alebo tlako- mletnut do dodatocnychnakladov.
Nasledna oprava prestupov [e vzdy ve[ vody az do 5 bar (50 m vodneho stlpca)
kompllkovane[sla a drahsla, v porovnani alebo dalsiml speclallzovanyml pozladavky
s tym ako by sa spravny prestup rlesll prl (plynotesnost, rlesenle protlpozlarnych ,
samotne[ vystavbe. Dlezlte [e technlcke prestupov). Tato deflnicla sa tyka predovset-
selnych apllkacli alebo apllkacli, rlesenle prest kym prlemy upov, na[ma vsak technologla
prl ktorych ma pro[ektant maxlmalne lch reallzacle uz v poclatocne[ pro[ektove[
pozladavky na reallzaclu prestupu. etape. Predchadza sa tak lmprovlzovanym
rlesenlam prestupov do uz zhotoveneho
zakladu alebo steny, ktore [e ovela drahsle, okrem nosne[ funkcle plni l hydrolzolacnu Zakladnym typom profeslonalneho tes-
ako spravne umlestnenle speclalnych paz- nenia potrubia a kbIov su tesniace funkclu. 8eton ma prlbllzne blelu farbu, pre-
nic pocas vystavby! tozesa vacslnou pouziva blely vodotesny sta- vIozky D0YMA CurafIex". Tleto tesnlace
Tesnlace systemy sluzla pre prestup potru- vebny beton. vlozky su navrhnute tak, aby lch zlvotnost
bla alebo kablov z vonka[se[ strany do vnu- Dale[ [e nutne rozlislt tlakovu odolnost uva- bola co na[dlhsla. Tesnlace vlozky su tesnla-
tornych casti ob[ektu a zabranu[u tak
ce elementy medzl vnutornou stranou paz-
prenlkanlu tlakove[ l netlakove[ vody,
nlce (alebo [adroveho vrtanla) a potrubim
vlhkostl alebo plynu do ob[ektu. Tesnlace
alebo kablom. Tesnlaca vlozka [e zlozena
systemy sa pouziva[u a[ pre prestupy
z dvoch gumenych segmentov D0YMA-
bazenovyml stenaml, nadrzaml, podlahaml
Crip (pre tlakovu vodu) a tretleho oranzo-
a v lnych speclallzovanych apllkaclach.
veho 3 mm sllneho stredoveho kruzku
vynlmkou nle su anl apllkacle pre vlacna-
z materlalu LPDM a dvoch asymetrlckych
sobne alebo atyplcke prestupy, protlpozlar-
ne prestupy a prestupy pre servlsne alebo
kablove zlaby.
Pre [ednoduchslu orlentaclu v prestupoch
zovanych prestupov. Posudenle, cl bude
pouzlty varlant prestupu pre netlakovu
alebo pre tlakovu vodu musi vychadzat
z pro[ektove[ dokumentacle od pro[ektanta
zakladov stavby, alebo pro[ektanta kon-
kretne[ castl, kde su prestupy pouzlte.
Standardnesa rozllsu[udvetlakovehranlce:
technlka
|restcp stae|a)m| keaitrckc|am|, |atam| a aa6rIam|
58
Iesa|ac| sstmpre petrc||a a ka||e - 1. 6|e|


|restcp petrc|| a ka||e stae|a)m| keaitrckc|am| s pre[ektaatm| scasaest| r|eiea |ea e|m|
ekra[ee. Vci|aec 6echa6ta k r|eiea|c prestcpe pre petrc||a a ka||e aI aas|e6ae pe theteea|
keaitrckc|e, c|m 6echa6ta k |mpre|tac|am pr|ame aa sta|e. le iee|ecahe peh|a6c prestcp6e e|[ektc
ta|etpecc[ echraac ma[etkc pre6peike6ea|m, chraa|a atera|aea|ee|[ektc a ma[etek.
Napr|k|a6 pr| |ataech, aa6rI|ach a|e|e 6a|i|ch pr||cta)ch e6etesa)ch ap||kac|ach [e petre|a prestcp
techae|eq|ck)ch petrc|| a ka||e r|ei|t s aa[iiec prec|taestec, preteIe akke|ek aas|e6ea epra
|c6 a|eke|keaase|ae6rahi|eake pec|atecaprefes|eaa|aer|eiea|e. |reta)m c|e|em mcs| |t rea||tac|a
|etpeca)ch a tra|)ch r|eiea| e6etesa)ch prestcpe6e e|[ekte, |ataea aa6rI|.





technlka
59
ocelovych pritlacnych kruzkov (prirub)
- Na kompletny sortlment profeslonal- s DPS. (Double Profll System) 1eden gume-
nych prestupov do ob[ektu [e zaruka 25 ny segment [e slroky 27 mm. Priruby su
rokov! protl sebe stahovane pomocou sraubov
- vymena vyrobku vpripadeposkodenla a tym dochadza k roztlahnutlu gumeneho
- nahrada az l0 000 - za montaz a de- elementu a [eho vymedzenlu sa vocl otvo-
montaz prl vymenevyrobku ru a vocl prechadza[ucemu potrublu.
- nahrada az l00000-za vznlknuteskody
Autor : Mlroslav Homola,
DPS (Double Profll System) - tesnlaca vloz-

ka s profllovanym pritlacnym kruzkom.
Profllovany pritlacny kruzok zabezpecu[e
stlacenle gumy tak, ze vysledna dosadacla
plocha [e az o l50 %vacsla, ako u klaslcke-
ho rlesenla, kde su kruzky ploche. Zaroven
sa znlzu[e vnutorny tlak v gumenom ele-
menteaz o30%.
5ysrem P5 Klnsick sysrem
Tesnlace vlozky sa mzu lnstalovat bud do
otvoru vytvoreneho [adrovym vrtanim, do
paznic z vlaknocementu alebo z ocele.
Sortlment profeslonalnych tesnlaclch vlo-
zlek a paznic [e velml rozslahll a rlesl rzne
druhy prestupov a dalsle nadvaznostl na
stavebnekonstrukcle.
Text a foto: GLPOtop
Uz prvy rocnik vystavy Solarls Nltra nam 2. rocnikom prezentacle uzemneho rozvo-
ukazal, zezau[em ludi na Slovensku o ,clstu [a archltektury, kra[lnnych archltektov
energlu" [e velky. Spo[enle dom - fotovoltl- a umeleckych dlel Land Urbla
ka - solarne systemy - zahrada sa ukazalo
ako vhodne rlesenle pre navstevnikov, vacsi zau[em o reallzaclu fotovoltlky
ktori hlada[u l nformacl e, kontakty a solarne[ technlky pre domacnostl ocaka-
a ponuky na reallzaclu svo[ho byvanla vame na zaklade skutocnostl, ze vlada
v modernom nizkoenergetlskom style na odsuhlaslla pre roky 20l4 - 2020 koncep-
[ednom mleste. clu podpory malych zdro[ov energli.
Taklsto posunula parlamentu navrh nove-
Podla h ly zakona o energetlke, ktory ma z[edno-
predstavltelml Slovenske[ asoclacle foto- duslt a zlacnlt prlpa[anle zdro[ov do
voltlckeho prlemyslu zau[em navstevni- rozvodne[ slete
kov o fotovoltlku prekonal ocakavanla,
[ednak na stankoch vystavovatelov, ale vystava SOLAP|S N|TPA [eumlestnena spo-
a[ zau[mom o sprlevodny program. Ludla locne s vystavou DOMLXPO v pavllone P,
sa zau[imall, dlskutovall ..., cim sa [asne kde bude preblehat a[ odborny sprlevod-
ukazu[e spravnost rozhodnutla prlpravlt ny program.
na Slovensku odbornu vystavu zameranu
na vyuzltleslnecne[ energle. Uvedeny komplex vystav, ktorych sucas-
tou [e od roku 20l3 a[ odborna vystava
v roku 20l4 sa bude vystava SOLAP|S SOLAP|S N|TPA navstivl vlac ako 45 000
N|TPA (24. - 27. 4. 20l4) konat spolocnes: navstevnikov, co uz dnes zarucu[e uspech
a[ rocnika 20l4
l8. rocnikom vystavy GAPDLN|A, ktora [e
urcena zahradkarom, mllovnikom kvetov, Prvy rocnik vystavy Solarls Nltra prlnlesol
prirody ..., - mnoho vystavovatelom ale predovsetkym
9. rocnikom komplexne[ stavebne[ vysta- navstevnikom. Preto pevne verime, ze
vy DOMexpo Nltra tento rok sa nam podari prlpravlt navstev-
6. rocniku samostatne[ sekcle venovane[ nikom a vystavovatelom esteplnohodnot-
drevostavbam, nizkoenergetlckym a pa- ne[slu vystavu.
sivnym stavbam Postavsl svo[ Drevo DOM Text: Agrokomplex Nltra
odnotenle prveho rocnika vystavy
kqrekemp|ex - V)staa|cte N|tra i. p. pr|a|ese| aa trh rekc 111 ae )stac
tameraa aa tar|a6ea|a a pr|s|cieaste pre fetee|t|kc a se|arac techa|kc.
kea||tac|ec )stas t)mte tameraa|m 6a| meIaest staeate|em pre6sta|t
|acae[i| a c|aae[i| spse|)re|e|ektr|cke[ eaerq|eprere6|aa6em. lac[em
e se|arac eaerq|c cerat |ac aarasta a te a|e|ea pe6e|e pr|emse|ahe
cI|t|a a|ea[ c skrema)ch es|.
!0|kk|! N|Ikk 114
pr|ester aa preteatac|c
cI|t|a s|aecae[ eaerq|e
| v naslch konclnach se dostava do podve-
domi vetslny lldi, zemoderni bydleni vsobe
nese uskali v podobe zvysene vzdusne vlh-
kostl, ktera zapriclnu[e vznlk plisni. Dalsi
uskali [e v podobe nebezpecne koncentracl
CO plynu, ktery zapriclnu[e unavu, malat-
2,
nost, dychaci obtize a v pripade dlouhodo-
beho vystaveni organlzmu [eho psobeni
l nezvratne zdravotni potize. Ukazu[e se, ze
az 50 % vsech nemoci souvlsi s kvalltou
vnltrniho prostredi budov.
Proto dnes neni ne[dlezlte[si otazkou, zda
vetrat nebo nevetrat novostavby a zrekon-
struovane budovy. Otazkou [e, [akyml
v ob[ektu pretlak nebo podtlak, pracu[i [ed- Dalsi otazkou [e [aky zvollt regulator. prostredky a pristro[l za[lstlt co ne[lepsi, ne[-
notky vzdy parove. To znamena, ze [edna K dlspozlci [e [ednodussi manualni regula- komfortne[si, ale zaroven neusporne[si
[ednotka nasava vzduch z mistnostl a zene tor, ktery lze snadno ovladat. Slozlte[si dlgl- vetrani techto ob[ekt.
[e[ ven a druha zaroven nasava vzduch z ven- talni regulator, kdelzevyuzit celeskaly moz- Na trhu [e samozre[me cela skala rozmanl-
kovnich prostor a vhani [e[ do mistnostl. Za nosti naprogramovani vetraciho systemu. tych vetracich system s rznyml druhy
spravny chod [ednotllvych [ednotek zod- rekuperacnich [ednotek. 1e zde zastou-
povida[i regulatory, ktere ma[i schopnost pena rada centralnich vetracich [ednotek
koordlnovat [ednotllve [ednotky a synchro- s potrubniml rozvody, ktere ma[i svou hls-
nlzovat [e[lch clnnost. torll a sve skalni priznlvce. Presto sl na trhu
ziskava[i stale vetsi obllbu l vetraci systemy,
ktere nema[i potrubni vedeni. Tyto systemy
[sou vellce [ednoduche a lehce clstltelne,
coz [e[e[lch ne[vetsim prinosem.
1ednim z techto vetracich system [e
decentralni vetraci system se zpetnym zls-
kem tepla lnvLNTer. 1edna se o nemecky
produkt, [ehoz motem [e,elnfach genlal luf-
ten" v prekladu ,[ednoduse genlalni vetra-
ni". Tato kratka veta pravdlvevystlhu[e prln-
clp vetrani pomoci tohoto systemu. 1e to
opravdu genlalne[ednoduche.
v cem tkvi tedy genlallta a [ednoduchost
tohoto systemu! vetraci [ednotky [sou tak
male, ze se cele schova[i v obvodove zdl
Decentral- domu. 1ednotky lnvLNTer ma[i keramlcky
ni vetraci vymenik, ktery ma vysoce tepelne absorpc-
[ednotky sl ni vlastnostl (uclnnost az do 9l%) a maly
mzete clstlt ventllator se spotrebou od l do 3 w/h.
saml a nepotre- vzduch [e ne[prve vysavan ven z obytneho
bu[ete zadne spe- prostoru, ventllator [e[ zene pres keramlcky
Diky temto malym vetracim [ednotkam se clalni flrmy na pro- vymenik do venkovniho prostoru. Po sedm-
naskyta uzlvatell vetsi volnost ve vyberu clsteni potrubnich rozvod. Take flltry desatl sekundach keramlcky vymenik [lz
[akeprostory chceodvetravat. v techto zarizenich [sou dobre pratelne neni schopen pohlcovat dalsi teplo a [e
Llektrolnstalace [e take zcela [ednoducha, a [e[lch zlvotnost [e uvadena v rozmezi zcela tepelne nablt. ventllator zmeni smer
[ellkoz [ednotllve [ednotky potrebu[i [en 2-3 let. Kdyz spocitate naklady na celkovy otacek a nasava vzduch z venku do vnltr-
nizky proud do l5 v a ten [e veden uzkyml provoz [ednotek, u systemu lnvLNTer ([e nich prostor. Tento nasavany vzduch pro-
2
to pro bezny rodlnny dm o rozloze l20 m kabely k regulatoru. U regulatoru (po- chazi keramlckym vymenikem, ktery mu
prl umisteni sestl vetracich [ednotek)clni prl pripade v rozvodove skrinl, zalezi na typu) predava teplo, [lmz se v predchozim cyklu
dnesnich cenach energle62lKc/rok. [e umisteno trafo, ktere [e napa[eno prou- nabll. v tomto prlnclpu [e prave ukryta [ed-
Text: Hana vlckova dem o vellkostl 230v. noduchost celeho systemu. Aby nevznlkal
technlka
61
Me6era| a|tkeeaerqet|cka )sta|a, epra stari|ch |c6e pemec| tatep|ea| fasa6 a )ma ekea,
sa|Ieaa| eaerqet|ck aarecaest| |c6e. Iate s|ea [sec pre p|eaIaec ti|ac t aas aeter|ck taama. VaIe
sek a|m [eit[e6ae s|ee, a te VlIkkN|. Nk6p|eh||Iea, ak6ae6eceaa, a|ep|este pratak pet|e|a
[ake speraa eaerq||ch ta |6|ea|.
0I |te [ak) 6rch trac| [e6aetk s| pe||6|t!

Zk11-2 jeJnoJuch
o eleontnl
Zk16 J||tlnl
o tolt|cl
Casopis 7echnika vydva:
TechPark, o. z. reglstracla vykonana
22. l0. 2003 pod c. vvS/l-900/90-22538
Periodicita:
dvo[mesacnik
Adresa redakcie:
TechPark, o. z.
Pltnicka c. 4,
0l0 0l Zlllna
|CO:
tel.: +42l 4l 500 l6 56 - 8
mobll: +42l 905 206 227
Sefredaktorka:
|ng. Dana Tretlnikova
Redakcia:
Mgr. Zuzana Augustinova
8c. Lva Kucerova
Poald Tretlnik
Inzercia:
tel.: +42l 4l 500 l6 56 - 8,
e-mall:
Marketing
tel.: +42l 4l 500 l6 56 - 8,
mobll: 0948 240 5l0,
0905 206 227
e-mall:
Crafika:
Graflcke studlo Techpark

Rozsiruje:
vlastna dlstrlbucna slet,
MLD|A PP|NT KAPA,
pressgrosso 8ratlslava,
a sukromni dlstrlbutorl

Registrovane:
MK SP pod. reg. cislom 3036/2003
|SSN l337-0022
37 904 647
|C DPH: SK 202l800869
|ng. Mlchal Chromek
e-mall: redakclaQtechpark.sk
tretlnlkovaQtechpark.sk
augustlnovaQtechpark.sk
kucerovaQtechpark.sk
chromekQtechpark.sk
redakclaQtechpark.sk
lnzerclaQtechpark.sk
marketlngQtechpark.sk
graflkaQtechpark.sk
www.techpark.sk
www.techpark.sk
www.solartechnika.sk
www.tribotechnika.sk
OCHRANN ETIKETY
Nalepenm naich ochrannch
etikiet na faktry dvate najavo
aktvnu starostlivos a nekompro-
misn prstup k termnu splatnosti
vystavenej faktry.
FINANN A KREDITN INFORMCIE
Finann produkty slia svojimi inform-
ciami predovetkm ku zniovaniu
objemu nedobytnch pohadvok,
minimalizcii potu dlnkov i
neplatiov a vberu vhodnch
obchodnch partnerov. Umouj
dkladn preverenie obchodnho
partnera ete pred samotnm uzavretm
obchodu. Vaka vhodnmu vberu a
sprvnemu nastaveniu platobnch
podmienok vrazne znite nkla-
dy na vymhanie, prpadne
poistenie pohadvok.
OBCHODN A MARKETIN-
GOV INFORMCIE
Ak mte zujem expandova a
njs novch zkaznkov, radi
by sme Vm v tom pomohli.
Nechcem Vm ale preda data-
bzu v krabike s mnostvom
kontaktov. Naim cieom je Vaa
spokojnos a V itok a teda novo
zskan zkazky. Preto by sme s Vami
radi konzultovali Vae konkrtne potreby
a predstavy a navrhli Vm optimlne
rieenie.
Bisnode Slovensko, s.r.o.
M. R. tefnika 379/19, 911 60 Trenn, T: 032-7462640, E: info@bisnode.sk, W: www.bisnode.sk
ieenie
-
ti
hradu faktry
sledujem
e v systm
e
Monitoringu platobnej
disciplny slovenskch
ULHP

lustratorELVQRGHVN
HRANN ETIKETY

y
ri ieenie.
OOOOOOOOOOOOOCCCH
NNNNNNNNNaaaaalep
eeeeeeettttiikie
aaaaaaakkktv
mmmmmmisn
vvvvysta
OOOOOOOOOOOCCCH