1.

DH

DUCHOVN A SVTSK PODOBA HUDBY STEDOVKHO

SVTA

Stedovk hudba duchovn

-Duchovn proto, protoe je spojen s nboenskmi rituly
-Umn se na dlouh stalet dostalo pod dohled crkve a umlec se stal v prvn ad emeslnkem
nboenskm idem.

sloucm

gregorinsk chor

- Byl to prv
l, jen svoj melodikou ovlivoval v zpadn a stedn Evrop
duchovn hudbu.
- stal nejdleitjm ritulnm zpvem v Evrop

Gregorinsk chorl
- Chorl je oznaen pro jednohlas sborov zpv a od 8 stolet byl rozren i o vce
hlas.
- Vyuv se dvoj zpsob zpvu: responsoriln a antifontn = co vychz ze zpsobu
zpvu idovskch alm a znamen to: responsoriln = std se slista a sbor,
antifontn= std se sborXsbor
- je spojen se jmnem papee ehoe I. (Gregorius, 590-604), jen nechal sebrat
tehdej liturgick zpvy a uspodat je do zpvnku.
- Je to v podstat jedin zvazn bohosluebn zpv crkve. Byl psn jednohlas a bez
doprovodu.
- V t dob nebyly noty zpvalo se podle neumu (z eckho slova=pokyn)
- by se jedn o jednohlas, nebyl jednoduchou zleitost. Zpvci se orientovali pouze
podle pohybu rukou dirigenta. Pro vykolen zpvk, kte by dokzali jednohlas
-

liturgick zpvy bezchybn zpvat, byl zaloen papesk sbor a tak schola cantoria
Zpval se latinsky a v crkevnch modech Pro zpv se pouv 8 mod: 1) drsk od D,
2) autentick drsk od A (hypo), 3) frigick od E, 4) hypo frigick od H, 5) lydick
od F, 6) hypo lydick od G, 7) mixo lydick, 8) hypo mixo lydick
Stedovk zpvy byly zpvny bu sylabicky nebo melismaticky. Sylabick zpv= na
kadou slabiku pipad jedna nota. Melismatick zpv= na jednu slabiku pipad
mnoho not.
I kdy texty i melodie chorlu byly crkv pevn stanoveny,
zpvci si zpvy mnohdy pozmovali a doplovali. Hlavn
do tko zapamatovatelnch mst..k se tomu tropovn
pozdji tak sekvence.

Nejznmj men sekvence jsou

1) Veni Sancte Spiritus (Pijd O duchu svat)
2) Victimae paschali laudis (Velikonon)
3) Landa Siou Salvatorem (Chval Sion Spasiteli)
4) Dies irae (me za zemel, Den hnvu) zhudebnil Mozart
5) Stabat Mater (Stla matka zarmoucena) zhudebnil Dvok a Giovanni Baptista
6) Pergolesi

Nejstar eskou pamtkou z oblasti duchovn hudby je pse Hospodine, pomiluj ny,
pochzejc piblin z 10. stolet

sti me
v gregorinskm chorlu nalezneme 2 hlavn bohosluebn obady: 1) me (missa)
2) officium (knonick hodinky)

Men ordinrium je vdy stejn

1) Kyrie eleison (Pane smiluj se) je to eck st, dnes se v kostele zpv esky
2) Gloria in excelsis Deo (Slva na vsost Boha) je to latinsk st
3) Credo in unum Deum (Vm v jednoho boha) m dlouh text (15 min)
4) Sanctus, Dominus Deus Sabaoth (Svat, Bh zstup) Vnon me
5) Benedictus (Poehnan)
6) Agnus Dei (Bernku Bo)
Men proprium mn se podle jednotlivch obdob crkevnho roku
1) Introitus (vstupn zpvy)
2) Graduale (sekvence)
3) Offertorium (pinen obtnch dar)
4) Communio (pijmn)

Rytsk umn
-

nejvznamnjm druhem svtsk uml hudby se stala v tto dob dvorsk lyrika - tzv.
Rytsk tvorba; jej rozvoj souvis s Kickmi vlkami a s rozvojem rytstv
- k rytskm ctnostem t doby patila nejen statenost, galantnost, vrnost a oddan sluba
ryte ke krli, ale i sluba ryte ke zvolen pan .

- rozvoj rytsk tvorby nastv ve 3 oblastech:

1) Jin Francie - trubadi na zem Okcitnie; jazyk, kter ve sv tvorb uvaj, je okcitntina a
charakteristick je pro n lyrick tvorba (l pocity, stavy due; city vychzejc ze
zamilovanosti; opvuj tehdej rytsk /stavovsk/ ctnosti - statenost, vrnost,..)
- hlavn rozvoj tto tvorby: 1 100 - 1 300
2) Severn Francie - truvi; jazykem je starofrancouztina; pevauje lyrick, ale ji se rozvj
i epick tvorba (l njak pbh, asto historickou udlost)
- nejvt rozvoj: 1 100 - 1 300; vyhlenm centrem byl Arrazz
- centrum se z jihu piblin po 20 letech pesouv na sever
3) Nmecko - minnesngi (minne = staronmecky lska; sang = zpv)
- rytsk tvorba se rozvj pozdji, a v 2. pol. 12. st., vrchol je ve 13. st. a doznv
v prbhu 14. stolet
- vznamnm centrem byl hrad Wartburg, kde se konal i povstn zpas mistr pvc;
na tuto povst navazuje Richard Wagner se svou operou Tannhuser
Pnos a charakteristika rytsk tvorby:
- poprv se vedle chorlu vrazn uplatuje svtsk lidov tvorba)
- tvorba je obohacena o lidovou hudbu - ryti si najmali potuln hudebnky z prostch vrstev
kte opatovali texty hudebnmi npvy
- melodika rytskch psn se vce klon k tninm dur a moll
- text psn je v nrodnm jazyce

Druhy
1) psn tanen - psn adov
- psn skon (balada)
2) psn dvorsk - podle obsahu dlme na:

- psn kick (bojov) - l dj kickch vprav epick

- marinsk - souvis s kultem panny Marie
- soubojov - psn psan formou dialogu mezi dvma pvci "pveck zpas 2 pvc"
- sluebn - najat potuln hudebnk l pomry ve lechtick slub (bu veleb svho pna,
nebo naopak)
- plankty (nky) - l zrmutek nad smrt nkoho blzkho
- pevauj milostn - alba (svtnka) - louen milenc za svtn
- pastorely - l milostn dobrodrustv pastky se lechticem
Pedstavitel rytsk tvorby:
Trubadui: Bertrand de Born
Vilm 9

Truvi: Richard lv srdce

Adam de la halle
Minesangi : Heinrich von Meissen,