II.

Zprva o stavu realizace Strategie

rozvoje zemskho digitlnho
televiznho vysln
Podle Strategie rozvoje zemskho digitlnho televiznho vysln, pijat
usnesenm vldy ze dne 20. ervence 2016 . 648, se v lednu kadho roku
v obdob 2017 2021 vld pedkld vyhodnocovac zprva.

Obsah
1. Shrnut............................................................................................................. 2
2. Pehled krok v oblasti prvnho rmce...........................................................3
3. Pehled krok ve sprv spektra a soubn vysln DVB-T/DVB-T2...............4
4. Mezinrodn kontext....................................................................................... 12
1. Shrnut
Strategie rozvoje zemskho digitlnho televizn vysln (dle jen Strategie)
byla vldou R schvlena dne 20. ervence 2016 jako usnesen vldy . 648.

V prbhu obdob do konce roku 2016 probhala pprava novel prvnho rmce.
lo zejmna o novely dvou nazen vldy nazen vldy . 153/2005 Sb.,
o stanoven zpsobu a ve tvorby prostedk radiokomunikanho tu
a zpsobu jejich erpn a nazen vldy . 154/2005 Sb., o stanoven ve
a zpsobu vpotu poplatk za vyuvn rdiovch kmitot a sel. Dle byla
pipravena tzv. diginovela, tj. novela zkona . 127/2005 Sb., o elektronickch
komunikacch a o zmn nkterch souvisejcch zkon (zkon o elektronickch
komunikacch), ve znn pozdjch pedpis, a zkona . 483/1991 Sb., o esk
televizi, ve znn pozdjch pedpis.

Do lht ppravy novel prvnho rmce se promtla snaha o dal synchronizaci

obsahu novelizovanch pedpis s pipravovanm evropskm rozhodnutm
o uvolnn psma 700 MHz pro nov vysokorychlostn mobiln sluby. Zkladem
ppravy evropskho rozhodnut je legislativn nvrh EK k psmu 700 MHz (Nvrh
rozhodnut EP a Rady o vyuvn kmitotovho psma 470 790 MHz v Unii)
vydan v noru 2016. Jeho finln pijet na rovni EU se pepokld v obdob
duben erven 2017, tedy cca o pl roku pozdji, ne bylo deklarovno.

Do navrhovanch novel prvnho rmce byla zapracovna vechna znm

ustanoven a termny pipravovanho evropskho rozhodnut. Jde zejmna
o klov termn uvolnn kmitot psma 700 MHz k 30. 6. 2020 a lhty
garantovanho vhradnho vyuit psma do 700 MHz (470 694 MHz) nejmn
do roku 2030. Z hlediska obsahu jde zejmna o kompenzaci vyvolanch nklad,
ochranu pjemc pozemnho digitlnho vysln, vydn nrodnho plnu uvolnn
kmitot (Technick pln pechodu) a vyuit nejnovjch technologickch
standard DVB-T2 a HEVC.

Pijet uvedench novel prvnho rmce je klov pro zahjen pravidelnho

vysln pechodovch st, kter se zatm nepodailo spustit. Zatm je
pipravovna vstavba pechodovch st a funguje jen nutn technick vysln,
kter slou zejmna k testovn pijmacch zazen v rmci certifikace pro pjem
pozemnho televiznho vysln (dle jen DTT).

Z hlediska dostupnosti odpovdajcch pijmacch zazen pro pjem vysln ve

standardu
DVB-T2/HEVC na trhu spotebn elektroniky byl v z 2016 zahjen pravideln
certifikan proces tchto zazen v laboratoi spolenosti esk Radiokomunikace
a.s. a podl se na nm vtina dodavatel a prodejc spotebn elektroniky.
K zvru roku 2016 bylo certifikovno pro pjem ve standardu
DVB-T2/HEVC vce ne 600 typ televizor a set-top-box a tento poet i nadle
roste.

Z pohledu realizace Strategie se tak vznamn sniuje riziko nedostupnosti

odpovdajcch pijmacch zazen. Je zejm, e v pedpokldanm klovm

2
obdob 2020 2021, kdy dojde k pepnn st ze standardu DVB-T na DVB-T2,
bude prakticky vtina televizor v nabdce na trhu v poadovanm standardu.

MPO pipravilo zatm pro informan podporu oban specializovanou webovou

strnku, kde jsou publikovny nejdleitj informace o pechodu na DVB-T2.
Plnovan informan kampa MPO bude provzna na zahjen a postupn
roziovn provozu pechodovch st.

V prbhu podzimu 2016 se na MPO obrtila nov ustaven asociace satelitnch

opertor, kter deklaruje zsadn nesouhlas s vldou pijatou Strategi. Je zejm,
e jej pstup, kter je veden z pohledu konkurenn platformy vi DTT, nen
mon akceptovat, protoe by to vedlo nejen k nedoucmu sttnmu zsahu do
trhu en televiznho signlu, ale i k praktick likvidaci jedin bezplatn platformy
en televiznho vysln pro obany.

Z hlediska realizace dodren zmr a princip Strategie je v souasn dob

ohroeno zejmna dodren principu tletho soubnho celoplonho vysln,
vzhledem k uritmu opodn startu pechodovch st. Rozhodujcm kritriem
pro naplnn poadavk Strategie vak bude stav pokryt pechodovmi stmi
k lednu 2018, kdy bude mono posoudit, nakolik se do doby soubnho pokryt
promtne reln start vysln pechodovch st.

2. Pehled krok v oblasti prvnho rmce

Zajitn a implementace procesu pechodu na DVB-T2 pedpokld aktualizaci
platnho prvnho rmce a s tm souvisejc novelizaci dotench prvnch
pedpis, kter probhne ve dvou fzch.

Z hlediska zajitn prvn jistoty pro subjekty, kter se budou procesu pechodu
na DVB-T2 astnit i kter budou tmto procesem zasaeny, Strategie
pedpokld zakotvit zkladn prvn rmec pechodu na DVB-T2 do digitln
novely dotench zkon (Diginovela), kter vymez zkladn podmnky
a principy procesu pechodu na DVB-T2 a udl potebn zkonn zmocnn pro
vydn i pravu nezbytnch podzkonnch pedpis, tj. provede novelizaci
pslunch souvisejcch zkon.

V prvn fzi (tj. 2016/2017 dle usnesen vldy) byly tedy pedloeny nvrhy zmn,
zajiujc prvn rmec nutnch opaten pechodu. Obecn pjde zejmna
o zkon o elektronickch komunikacch a zkon o esk televizi tzv. Diginovela,
a souvisejc nazen vldy.

Vzhledem k plnovanmu a oekvanmu rozsahu nklad astnk procesu

pechodu na DVB-T2 je navrhovanmi novelami upraven i zpsob a ve tvorby
prostedk radiokomunikanho tu a zpsob jeho erpn, tj. prava nazen
vldy . 153/2005 Sb. a . 154/2005 Sb. Tato doasn prava je pouita pouze
pro obdob procesu pechodu na DVB-T2, tj. na pedpokldan obdob let 2016
2021.

Po uskutenn pipomnkovho zen byla uveden nazen vldy schvlena

vldou dne 30. 1. 2017.

3
Dvodem pedloen tzv. Diginovely je zajitn a implementace procesu
pechodu na nov spektrln efektivnj standard DVB-T2 jako klov sti
realizace Strategie rozvoje zemskho digitlnho televiznho vysln schvlen
usnesenm vldy ze dne 20. ervence 2016 . 648.

Z hlediska zajitn prvn jistoty pro subjekty, kter se budou procesu pechodu
na DVB-T2 astnit nebo kter budou tmto procesem zasaeny, doporuila
Strategie zakotvit zkladn prvn rmec pechodu na DVB-T2 do novely
dotench zkon, kter vymez zkladn podmnky a principy procesu pechodu
na DVB-T2 a udl potebn zkonn zmocnn pro vydn tzv. Technickho plnu
pechodu formou nazen vldy. Obdobn postup byl aplikovn pi realizaci
pechodu z analogovho televiznho vysln na digitln televizn vysln ve
standardu DVB-T.

Po uskutenn pipomnkovho zen je Diginovela pedkldna ke schvlen

vldou.

Ve druh fzi (v roce 2018, zejmna v nvaznosti na vsledek mezinrodn

koordinace vyslacch st) budou pedloeny zmny pslun prvn pravy,
tkajc se rozvoje DTT po realizaci procesu pechodu 1. Obecn pjde zejmna
o zkon o elektronickch komunikacch a zkon o esk televizi. V roce 2018
bude klovm prvnm pedpisem k schvlen vldou Technick pln pechodu.

Do ppravy novel prvnch pedpis (nazen vldy a Diginovela) se promtla

z hlediska lht pedkldanch nvrh snaha o synchronizaci novel s obsahem
a termny pipravovanho evropskho rozhodnut. Jeho nvrh se promtl ji do
klovch princip nvrhu Strategie a poslze i do pprav ve uvedench novel,
kdy byly respektovny postupn hlavn pravy evropskho rozhodnut (prava
klovch termn, kompenzace vyvolanch nklad).

3. Pehled krok ve sprv spektra a soubn vysln

DVB-T/DVB-T2
Z hlediska sprvy spektra probh pokraovn intenzvnch mezinrodnch
koordinanch jednn k vyuit kmitot psma 470 694 MHz, jak pro pozemn
digitln televizn vysln, tak nov (podle pipravovanho evropskho
rozhodnut) pro nov vysokorychlostn mobiln sluby uvolnn psma 700 MHz.

V souasn dob se stle pipravuje zahjen provozu pechodovch st,

zajiujcch simultnn vysln stvajcch program. Dosud b pouze technick
testy vysln, vyuvan zejmna pro zajitn certifikace pijmacch zazen.

3.1 Stav koordinace kmitot pechodovch st zkladn pln vstavby

a zahjen vysln
Strategie pot s vyuitm 3 pechodovch st (oznaeny pracovn jako
st 11, 12, 13), kter by umonily simultnn vysln program ze 4
souasnch celoplonch st (oznaeny jako st 1 4).
1 Dal rozvoj DTT je podmnn spnou mezinrodn koordinac 6 finlnch st.
Nvrhy prvnho rmce rozvoje DTT proto musej navazovat jak na vsledky
koordinac kmitot, tak na vyhodnocen vsledk pechodu.

4
 Aktuln stav koordinace kmitot pro pechodov st je nsledujc:

Pechodov vyslac s 11 zkoordinovno 26 vysla velkho vkonu (z

celkovho potu 26 poadovanch, jde o s pro T).

Pechodov vyslac s 12 zkoordinovno 25 vysla velkho vkonu (z

celkovho potu 26 poadovanch, jde o s pro komern TV).

Pechodov vyslac s 13 zkoordinovno 15 vysla (z celkovho potu

44 poadovanch, jde o s pro komern, regionln TV).

Jednotliv rdiov kmitoty pro pechodov st mohou bt na zklad

vsledk mezinrodn koordinace (souhlasu zahraninch sprv)
vyuvny do 30. 6. 2020 nebo do 31. 12. 2020. Rozdln termn vyplv
ze skutenosti, e v okamiku zveejnn nvrhu pipravovanho
rozhodnut EP a Rady (tj. nor 2016) zahranin sprvy zaaly respektovat
termn 30. 6. 2020 uveden v tomto nvrhu pro uvolnn psma 700 MHz.

Uveden skutenosti se musej poslze promtnout do nvrhu postupu

pepnn st, kter bude klovm obsahem Technickho plnu pechodu.

Koordinace pechodov st 3 byla zahjena v prbhu srpna 2016,

bezodkladn po potvrzen zmru vstavby 3 pechodovch DVB-T2 st
ve vldou pijat Strategii. I tak jde o tm o dvoulet zpodn po
zahjen koordinac pro pechodov vyslac st 11 a 12 (pro tyto vyslac
st byla koordinace zahjena ji ke konci roku 2014 na zklad prvnch
zvr diskus s eskm telekomunikanm adem (dle jen T)
k nastaven procesu migrace na
DVB-T2).

3.2 Stav koordinace kmitot finlnch st

Ji nkolik let (od roku 2013) probhaj intenzivn dvou- a vcestrann
koordinan jednn se zstupci sousednch stt, kter maj za cl
pipravit nov kmitotov plny pro st kmitotovho psma 470 790
MHz, urenou po uvolnn psma 700 MHz (694 790 MHz) pro
pokraovn pozemnho televiznho vysln nejmn do roku 2030. Plny
novch kmitot vychz primrn z tzv. plnu GE06 a v rmci jejich
ppravy je striktn zachovn rovnoprvn pstup ke kmitotovmu
spektru. To ve sv podstat znamen vyhrazen stejnho potu rdiovch
kmitot pro sousedc zem jednotlivch stt.

Stav ppravy a koordinace kmitot je znan rozdln s ohledem na stav

ppravy na uvolnn kmitotovho psma 700 MHz v jednotlivch
sousednch sttech. Zatmco s Nmeckem je ji podepsna dohoda pro
vyhrazen skupinovch pidlen rdiovch kmitot a existuje
i pedbn dohoda o technickch parametrech jednotlivch vysla
DVB-T2, s ostatnmi stty teprve probhaj jednn o monosti vyhrazen
skupinovch pidlen rdiovch kmitot. O technickch parametrech
jednotlivch vysla DVB-T2 se jet nezaalo jednat. Dal postup bude
zvisl na pprav novch kmitotovch pln ve sttech sousedcch
jin s Rakouskem a Maarskem, protoe dosud nebylo dosaeno dohody

5
 o potu skupinovch pidlen, pro kter by ml bt nov pln sestaven.
Teprve na zklad pijatch dohod s tmito stty, je administrace
Maarska ochotna jednat o finln koordinaci technickch parametr DVB-
T2 vysla poadovanch R. A v tomto okamiku bude tak zejm,
kolik celoplonch vyslacch st bude moci bt z tchto rdiovch
kmitot sestaveno.

Nicmn se pedpokld, e nov kmitotov plny vetn koordinace

technickch parametr vysla by mly bt v principu (obecn)
dokoneny v souladu s pedpokldanm znnm pipravovanho
rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady do 31. 12. 2017.

Dokonen koordinanch jednn do konce roku 2017 umon v rmci

realizace pijat Strategie pipravit Technick pln pechodu, kter by ml
bt pijat jako nazen vldy nejpozdji v ervnu 2018 (v souladu
s termny pipravovanho evropskho rozhodnut).

Po vyhodnocen vsledk pechodu (v. poteby dokrvacch rdiovch

kmitot) by ml bt specifikovn komplet vech, tj. dle deklarovanho
cle Strategie esti celoplonch st.

3.3 Stav celoplonho vysln

V souasn dob jsou na zklad udlench pdl k vyuvn rdiovch
kmitot jednotlivm opertorm vyslacch st v provozu tyi celoplon
vyslac st.

Pijat Strategie rozvoje DTT pedpokld, e po dokonen pechodu na

DVB-T2 budou dle sestaveny 2 celoplon st, kompletujc celkov
poet DTT celoplonch st na celkov poet 6 st.

V nsledujc tabulce jsou uvedeny zkladn parametry stvajcch 4

celoplonch st DTT:

Pokryt Kapacita
obyvat datovho Vysla Vysla TV R
S
el toku ERP nad ERP do progra progra
DTT
signle (vyuit/voln 1kW 1 kW m m
m )
1 99,9% 19 910/0 kbit/s 27 92 4 8
2 99,9% 19 820/0 kbits 26 52 5 -
24 140/1 300
3 98,1% 17 3 9 1
kbit/s
4 95,1% 24 400/0 kbits 32 21 8 -

3.4 Stav vysln regionlnch st

V provozu je 20 regionlnch vyslacch st provozovanch na zklad
vydanch individulnch oprvnn. Platnost individulnch oprvnn je
v souladu s plnem vyuit kmitotovho spektra stanovena do 31. 12.
2017 bez monosti dalho prodlouen doby platnosti.

6
Rozsah pokryt obyvatel signlem jednotlivch regionlnch st se
pohybuje v rozmez 0,1 % do cca 85 % v zvislosti na potu
provozovanch vysla a velikosti zjmov oblasti. Pouze 2 st maj vt
pokryt obyvatel signlem ne 55 %, pokryt 4 st se pohybuje mezi 15
20 %, zbvajc st maj pokryt zpravidla do 5 % obyvatel.

T zaal na pelomu let 2012 a 2013 vydvat individuln oprvnn

k vyuvn rdiovch kmitot pro regionln vyslac st s platnost do
31. 12. 2017 bez monosti prodlouen doby jejich platnosti. K tomuto
rozhodnut T pistoupil na zklad vyhodnocen poadavk na zajitn
kmitot pro regionln vysln a zvr WRC 2012, kde bylo rozhodnuto
o budoucm uvolnn kmitotovho psma 700 MHz ve prospch mobilnch
slueb. Dritel tchto individulnch oprvnn si museli bt vdomi
skutenosti, e je teba nastavit nvratnost vynaloench investic na dobu
maximln pti let (respektive pouze do konce roku 2017), protoe
monost vyuit pedmtnch rdiovch kmitot po tomto termnu nelze
garantovat.

Nabytm prvn moci tchto vydanch, asov omezench, individulnch

oprvnn se m za to, e jejich dritel dobrovoln ve uvedenou
podmnku bezpodmnen pijali. T tedy nen vzn povinnost eit
dal provoz tchto regionlnch vyslacch st. Vldou pijat Strategie
vslovn neupravuje problematiku regionlnho vysln v prbhu procesu
implementace DVB-T2 (tedy v obdob 2018 2020), ale e umstn
regionlnho vysln a ve finlnch DVB-T2 stch, tj. od roku 2021. To
zejmna s ohledem na to, e nap. s 26 bude mono vytvoit a po
ukonen procesu implementace a jej rozsah, kter bude zviset na
vsledcch mezinrodn koordinace, nelze v souasn dob pro vechny
ppady regionlnho/loklnho vysln garantovat. Strategie rovn
neupravuje a tedy ani nevyluuje pokraovn vysln v DVB-T
v ppadech, kdy to bude po naplnn vech pechodovch a finlnch st
DTT st (21 26) eln a mon jako lokln vysln.

Pi rozhodovn o monosti dalho vyuit tchto pidlench kmitot je

nejprve nutno vzt v vahu poadavky stvajcch opertor celoplonch
vyslacch st 1 4 na zajitn soubnho a nsledn finlnho DVB-T2
vysln na stanovitch vysla malho vkonu (vyslae s vkonem do 1
kW vyuvan pro dokryt lokalit s nedostatenm rozsahem pokryt
signlem vysla velkho vkonu). Ve vyslac sti 1 se jedn o 89 vysla
malho vkonu, ve vyslac sti 2 se jedn o 51 vysla, ve vyslac sti 3
se jedn o 3 vyslae a ve vyslac sti 4 se jedn o 20 vysla. Celkem se
jedn o 163 vysla malho vkonu. Pestoe jsou tyto vyslae vyuvny
zejmna v rmci jednofrekvenn st, pro vce ne 25 % vysla z tohoto
potu poaduj opertoi z technickch dvod pidlit samostatn rdiov
kanl nad rmec mstn pslun jednofrekvenn st. Navc je v kad
z celoplonch vyslacch st v provozu od 20 do 28 vysla velkho
vkonu.

7
V oblastech s nedostatkem vhodnch disponibilnch kmitot bude tedy
teba stanovit priority, kter poadavky je teba pednostn eit. Podle
nzoru T je teba upednostnit kmitotov poadavky opertor
stvajcch celoplonch vyslacch st s ohledem na ve Strategii uveden
konstatovn, e finln st 21 24 pro en pozemnho digitlnho
televiznho vysln ve standardu DVB-T2 by mly bt realizovny ve
shodnm rozsahu jako stvajc celoplon vyslac st 1 4. Tento
poadavek na rozsah pokryt se navc tk i pechodovch vyslacch st
urench pro zajitn soubnho vysln ve standardech
DVB-T / DVB-T2 (Dv pechodov st budou na zklad vsledku
mezinrodn koordinace vyuvat stvajc stanovit a vyslae velkho
vkonu (HP/HT) a rozsah pokryt obyvatel R televiznm signlem
a piblin shodnmi technickmi parametry, kter zajist v maximln
me stejn rozsah pokryt jako stvajc DVB-T st 1 3 a nejmen
negativn dopady na divky). T tedy mus pednostn zajistit rdiov
kmitoty pro vechny v souasn dob provozovan vyslae v tchto
celoplonch vyslacch stch, vetn vysla vyuitch pro zajitn
soubnho vysln. Lze odvodnn pedpokldat, e ppadn kmitoty
pro vyslae malho vkonu, poadovan v rmci pechodovch st,
budou nsledn pouity ve finlnch DVB-T2 stch 21 24.

Do vahy pi pprav ppadnho rozhodnut o monosti pokraovn

vyuit tchto rdiovch kmitot pro regionln vysln je nutno
akceptovat nsledujc. Vyuit rdiovch kmitot z psma 700 MHz je
mon zvazn uvaovat pouze do 30. 6. 2020 v souladu navrhovanm
evropskm rozhodnutm s tm, e nkter z tchto kmitot bude
nezbytn vyut pro zajitn soubnho vysln DVB-T / DVB-T2
a nkter kmitoty nebude mon dle vyut z dvodu nekompatibility
s ji probhajc implementac mobiln sluby v sousednch zemch (jedn
se pedevm o Nmecko a Rakousko).

Vyuit rdiovch kmitot z psma 470 694 MHz je nutno upravit

v pslunm plnu vyuit rdiovho spektra (PVRS) tak, aby nkter
z tchto kmitot bylo mon vyut pro zajitn soubnho vysln
DVB-T2 v pechodovch stch, a s tm, e nkter kmitoty nebude mon
dle vyut z dvodu nekompatibility s ji probhajc implementac DVB-T2
vysln s vyuitm kmitot v souladu s novm kmitotovm plnem pro
psmo 470 694 MHz v sousednch zemch (jedn se pedevm
o Nmecko a Rakousko). Tyto podmnky a skutenost, e nkter kmitoty
bude teba vyut ve finlnch stch DVB-T2 k zajitn jejich celoplonho
pokryt, vak z pohledu pravy ve Strategii nevyluuj monost pravy
jejich vyuit pro regionln vysln za termn 31. 12. 2017. T v tto
souvislosti upozornil, e vzhledem k intenzivn probhajcm koordinanm
jednnm se monosti ppadnho dalho vyuit jednotlivch kmitot
v zvislosti na tchto jednnch stle mn. Nicmn v ppad, e bude
shoda na monosti i dalho vyuit nkterch z dotench (a pro dal
vyuit zkoordinovatelnch) kmitot, je T pipraven zajistit pro
dosavadn dritele individulnch oprvnn zveejnn prbn

8
 aktualizovanch informac o tom, kter kmitoty bude a kter nebude
nadle mon vyut, pop. s jakm omezenm.

Koordinan expertn skupina pedpokld, e v prbhu roku 2017 dojde

k odpovdajc prav PVRS . PV-P/10/08.2016-10 pro kmitotov psmo
470 960 MHz tak, aby nabyla platnosti a innosti nejpozdji do 30. 10.
2017.

3.5 Ruen vysln DVB-T 2

Vzhledem ke zkuenostem ze zahrani a z dostupnch technickch
materil bylo pedpokldno, e po zahjen provozu st LTE v psmu
800 MHz (2014 2015) lze krom nespornch pnos bezdrtov
vysokorychlostn st oekvat v uritch ppadech i problmy, tkajc se
monho vzniku ruen televiznho terestrickho pjmu, zejmna
v blzkosti zkladnovch stanic LTE pracujcch v psmu 791 a 821 MHz,
kter soused s hornm okrajem kmitotovho psma digitln televize (od
470 MHz do 790 MHz). Dvodem byla i skutenost, e vstupn obvody
pouvanch televiznch pijma odpovdaj zpravidla pvodnmu rozsahu
rdiovch kmitot vyhrazench pro televizn vysln, tj. vetn seku
nyn vyhrazenho novm vysokorychlostnm mobilnm stm. Na zklad
tto skutenosti se dalo pedpokldat, e ke vzniku ruen televiznho
pjmu bude nejpravdpodobnji dochzet v nsledujcch situacch:

v blzkm okol zkladnov stanice LTE,

v okol astnickho terminlu LTE umstnho v blzkosti TV pijmae,
v oblastech pjmu vych televiznch kanl 60 a 59 (tj. kmitot 774 MHz
a 790 MHz),
pi pouit aktivn pokojov televizn antny,
pi pouit jakkoliv jin nhrakov antny,
pi pouit dn televizn antny se zesilovaem signlu, zejmna
irokopsmovm,
pi pouit nevhodn konfigurace nebo pi zvad televiznho antnnho
systmu,
v oblastech s ni rovn signlu DVB-T.

Vzhledem k tomu, e uveden problm byl i na zklad zskanch

zkuenost z evropskch zem oekvn, snail se ho T minimalizovat
prostednictvm sady regulatornch i dalch, pedevm organizan-
technickch opaten. Z tto sady opaten je dleit pipomenout
zejmna stanoven podmnek pro peveden nov BTS, tj. zkladnov
stanice st LTE.

Podmnky pro peveden BTS ze zkuebnho do trvalho provozu:

2 K zpracovn materilu byl vyuity materily T (Souhrnn informace o vvoji

ruen pjmu DVB-T signly LTE v psmu 800 MHz), pro jednn koordinan
expertn skupiny DVB-T2 leden 2017, stanovisko T k materilu eskch
Radikomunikac (prosinec 2016).

9
 mus probhnout min. 60denn zkuebn provoz (i kdy BTS nezpsobuje
dn ruen a nejsou k n eena dn hlen na ruen),
opertorem mus bt vyeeny vechny ppady ruen, vztahujc se k dan
BTS,
ze strany T musej bt uzaveny vechny ppady ruen, vztahujc se
k dan BTS.

Pi kad dosti o peveden do trvalho provozu nen povoleno z dvodu

nesplnn nkter z ve uvedench podmnek 5 a 25 stanic. Prmrn
doba trvn zkuebnho provozu in u vech opertor cca 100 dn.
Z dvodu ruen vtho potu divk bylo nazeno vypnut celkem 404
BTS. Prmrn doba vypnut jedn BTS inila 21 kalendnch dn.

Celkov bylo podno na T od dubna 2014 do konce roku 2016 11 605

hlen o ruen pjmu televiznho vysln. Z tohoto potu stnost bylo
5 346 vyhodnoceno jako oprvnnch.

Po zahjen zkuebnho provozu prvnch BTS LTE v psmu 800 MHz zaalo
podle pedpokladu v okol nkterch provozovanch BTS dochzet k ruen
TV pjmu silnm signlem LTE.

Poty vech pijatch a uzavench ppad ruen eench T

v jednotlivch mscch od dubna 2014, kdy bylo eeno prvn hlen
souvisejc s provozem LTE, jsou uvedeny v kumulativnm vyjden
v nsledujcm grafu, zobrazen je poet hlen na ruen a poet
provozovanch BTS v zvislosti na ase:

Poet hlen na ruen vs poet BTS LTE800

14000

12000
10000
8000
6000

4000
2000
0

pijato uzaveno ru LTE BTS v provozu

10
 Piny hlen na ruen
6000

5000

4000

3000

2000

1000

0
2013 1.4.2014-31.12.2014 1.4.2014-31.12.2015 1.4.2014-31.12.2016

nalezeno zdroj ruen zvady na pijmac stran

slab signl DVBT bez ruen

Struktura pin hlen ruen televiznho pjmu vak zstv dlouhodob

stejn, viz pedchoz graf: k 31. 12. 2016 se v 33,6 % jednalo o zvadu
nebo jin technick problm na stran pijmacho zazen divka, ve 14,6
% ppad se ruen pi eten T neprojevilo, ustalo ped etenm nebo
poslucha hlen stornoval, v 3,5 % ppad byl problm s nzkou rovn
nebo kvalitou DVB-T signlu. Zdroj ruen byl nalezen ve 48,2 % etench
ppad, ve 47,8 % se jednalo o BTS nebo terminl LTE.

T povauje stvajc postupy, dohodnut na pslun pracovn skupin

k een problm souvisejcch s vstavbou st LTE a odstraovnm
vzniklho ruen, za dostaujc a zabezpeujc efektivn eten ppad
ruen. Vzhledem k astmu vyuvn zkrcenho postupu se i pi
nrstu potu podn neprodluuje prmrn doba eten T, ani doba
pro realizaci ochrannch opaten. Pevn st doby od podn do
odstrann ruen je zvisl na opertorech (a nasmlouvanch servisnch
firmch), a zejmna na asovch monostech samotnch divk, bez
monosti ovlivnn ze strany T. Jako znan kontraproduktivn se, podle
stanoviska T, projevily mediln kampan v TV vysln nebo tisku, po
kterch se nemrn zvil poet neoprvnnch hlen na ruen
a vlivem toho se ekvivalentn prodlouila doba proeten i odstrann
ruen.

Podle nzor opertor st DTT (eskch Radiokomunikac a T i Digital

Broadcasting) se vak situace v een ruen vysln st DTT vyznauje
nsledujcmi nedostatky:

11
 Naprosto nedostaten informovanost populace. Neprobhla a ani
neprobh jakkoliv clen informan kampa. Proaktivn roli musela pevzt
spolenost esk Radiokomunikace a.s. alespo zasln informac
emailem na obecn ady. Divci prokazateln nevd, m jsou zpsobeny
problmy s pjmem DTT a na koho se se stnost obrtit. Velmi asto se
obrac nap. rovnou na servisnho technika, ten (znal situace) provede
zkrok a odstrann ruen natuje divkovi, kter tak ji nem nrok na
hradu nklad za odstrann ruen.
Lhta k odstrann ruen je dle statistiky T v prmru 15 dn (04/2014
11/2016), co je velmi dlouh doba (nen znmo, zda se jedn o pracovn
dny nebo kalendn). Tento prmr je vak zkreslen potem ppad za rok
2014, kterch bylo vrazn mn ne v roce 2015 a v roce 2016. Lze tedy
pedpokldat, e lhta k odstrann ruen je jet del. Takto dlouh doba
pro odstrann ruen m primrn negativn dopad na spotebitele
(divky), protoe jsou mnoho dn bez pjmu TV signlu a samozejm
uvauj i o odchodu na jinou vyslac platformu, tzn. vlivem LTE ruen divci
odchzej z DTT. V tomto kontextu je dleit zmnit, e vstavba LTE st
(uvolovn kmitotovch psem) je rozhodnutm sttu, potamo Evropsk
unie. Podle stanoviska T souasn prmrn dlka doby od podn
hlen do vyeen ppadu in 15,6 kalendnho dne a je dna pedevm
monostmi divka. Servisn firmy provdj odruen v termnu po dohod
s divkem, v podstat v termnu urenm divkem. Podle zkuenost T
s eenm vce ne 5 300 oprvnnch ppad a celkovm potem tm
11 200 ppad je to doba reln a pimen, kter vychz pedevm
z asovch monost samotnch TV divk.
Zpsob vyhodnocovn ruen me ponkud znevhodovat televizn
divky. Vznamn procento stnost na ruen TV pjmu je ze strany T
vyhodnoceno jako neoprvnn. Je poteba zdraznit, e divci v minulosti
investovali do nkupu pijmacch zazen, kter umouj pjem v psmu
470 862 MHz, to znamen vetn psma 800 MHz. Vtina pijmacch
zazen pro DTT, vetn antn, kter jsou dnes na maloobchodnm trhu, je
projektovna pro pjem psma 470 862 MHz. Velmi asto tak dochz
k ruen televiznho pjmu silnm signlem z blzkch LTE BTS (800 MHz).
Stvajc metodika pro een ruen DTT ze strany LTE napklad pauln
stanovuje, e ruen TV pjmu v ppad indoor pijmac antny je vdy
vyhodnoceno jako neoprvnn stnost, a to bez posouzen konkrtnch
pjmovch podmnek.
Podle stanoviska T vak zpsob vyhodnocovn ruen nelze povaovat
za diskriminan vi televiznm divkm. Postup pi eten ruen
libovolnho radiokomunikanho zazen nebo st je shodn a je provdn
v souladu s 100 zkona o elektronickch komunikacch. Proto je tak
principiln nedouc stanovovat pro nkterou z radiokomunikanch
slueb (navc jet zdaleka ne tu nejdleitj) odlin pravidla. Podle
stanoviska T bez ohledu na vhodnost nebo nevhodnost investic divka
do pijmacho zazen, mus i ruen zazen splovat podmnky stanoven
pro kompatibilitu obou zazen v jim stanovench kmitotovch psmech,
jak je to vyjdeno v 100 odst. 4 zkona o elektronickch komunikacch .

12
 To je technick (nejen prvn) nezbytnost zejmna v dnen dob, kdy
k zahuovn spektrlnho prostoru dochz a bude nadle dochzet
nebvalou mrou.
Chyb informace o LTE BTS v trvalm provozu nelze zjistit, zdali problm
s DTT pjmem souvis s provozem LTE st.

Pedbn zvr k lednu 2017 k problematice ruen digitlnho

televiznho signlu:

Koordinan expertn skupina MPO a pracovn skupina T k problematice

ruen televiznho signlu vyhodnot v prbhu roku 2017 dal vvoj ruen
a monosti opaten a v roce 2018 piprav pravu nvrhu opaten
k zabrnn ruen.
V nvaznosti na zahjen pravidelnho provozu pechodovch st bude
speciln sledovno ruen pechodovch st.
V nvaznosti na ppravu uvolnn kmitot psma 700 MHz a vyuit pro
st LTE bude pipraven odpovdajc experiment, obdobn jako tomu bylo
v ppad vyuit kmitot psma 800 MHz.
Koordinan expertn skupina zahrne opaten k odstrann ruen v psmu
800/700 MHz do ppravy Technickho plnu pechodu, resp.
pipravovanho Komplexnho programu pechodu na DVB-T2 (pedbn
termn erven 2019).

4. Mezinrodn kontext
4.1 Pprava evropskho rozhodnut
Zkladem ppravy evropskho rozhodnut je Legislativn nvrh EK
k psmu 700 MHz (Nvrh rozhodnut EP a Rady o vyuvn kmitotovho
psma 470 790 MHz v Unii) vydan 2. 2. 2016.

Z hlediska mezinrodnch zvazk R je podstatn Radiokomunikan d

Mezinrodn telekomunikan unie pijat na Svtovch
radiokomunikanch konferencch (WRC12 a WRC15). Ten piadil v regionu
1, kam spad i EU, psmo 700 MHz rovnoprvn vyslacm a pohyblivm
slubm (vyjma leteck pohybliv sluby) a psmo 470 694 MHz
(sub-700 MHz) primrn televiznm vyslacm slubm (broadcasting).

Skupina pro politiku rdiovho spektra (Radio Spectrum Policy Group,

RSPG) ve svm stanovisku k dlouhodob strategii budoucho vyuvn
psma 470 790 MHz doporuila pijmout po cel EU koordinovan
pstup, aby se do konce roku 2020 psmo 700 MHz zpstupnilo pro
inn vyuit bezdrtovmi irokopsmovmi slubami elektronickch
komunikac.

Podle nvrhu evropskho rozhodnut lensk stty pijmou vnitrosttn

plny, kter usnadn vyuvn psma 700 MHz pro pozemn bezdrtov
irokopsmov sluby elektronickch komunikac, a zrove zajist
kontinuitu slueb televiznho vysln, je toto psmo opust. Jakmile
lensk stty tyto plny pijmou, mly by je transparentnm zpsobem
oznmit po cel EU. Plny by mly obsahovat mj. informace o monosti

13
nabdnout kompenzaci za nklady na pechod, pokud by takov nklady
vznikly, aby se zabrnilo zejmna nkladm pro koncov uivatele.

Nvrh evropskho rozhodnut pracuje s nkolika dleitmi termny. Do 30.

ervna 2020 uvoln lensk stty kmitotov psmo 700 MHz (694 790
MHz) pro harmonizovan vyuit pozemnmi systmy schopnmi
poskytovat bezdrtov irokopsmov sluby elektronickch komunikac.
Do 31. prosince 2017 uzavou lensk stty veker nezbytn dohody
o peshranin koordinaci kmitotovho psma 700 MHz v rmci EU na
zklad stvajcho kmitotovho plnu pro pozemn digitln televizn
vysln (tzv. GE06).

Dle lensk stty v zvislosti na vnitrosttnch potebch v oblasti

vysln zajist dostupnost kmitotovho psma 470 694 MHz (sub-700
MHz) nebo jeho st pro pozemn poskytovn audiovizulnch medilnch
slueb irokmu publiku, vetn bezplatnho dostupnho televiznho
vysln (FTA), a pro bezdrtov zvukov zazen PMSE. Jakkoliv jin
vyuvn tohoto psma nesm zpsobovat nedouc interferenci
s pozemnm poskytovnm audiovizulnch medilnch slueb v sousednm
lenskm sttu.

Pi dalch projednvnch evropskho rozhodnut byly postupn

zapracovny dal dleit termny. Zejmna jde monost posunut data
uvolnn psma 700 MHz a o 2 roky s ohledem na konkrtn situaci
v jednotlivch zemch. Garantovna je primrn dostupnost psma
470 694 MHz pro TV vysln nejmn do roku 2030, a dle byla uvedena
monost kompenzac pmch nklad zpsobench realokac spektra za
pedpokladu, e budou v souladu s nrodnm a unijnm prvem.

Dne 10. listopadu 2016 schvlil vbor Evropskho parlamentu pro

prmysl, vzkum a energetiku (ITRE) sv pozmovac nvrhy, kter jsou
obsahem aktuln verze pedloenho souhrnnho dokumentu, jen byl
podkladem pro dal jednn v rmci trialogu. Dne 11. 1. 2017 byl
publikovn vsledek jednn, jako podklad pro jednn Evropskho
parlamentu, kter se oekv v dubnu 2017.

Na zklad tto lednov verze byly tak upraveny nvrhy pslunch

novel nazen vldy a novela zkona o elektronickch komunikacch
(diginovela).

Nvrhy legislativnch prav prvnho rmce v R byly postupn

synchronizovny s pipravovanm evropskm rozhodnutm tak, aby s nm
byly termnov i vcn vyladny.

Vzhledem k oekvanm termnm vlastnho pechodu v podmnkch R,

kdy se pedpokld sociln citliv pechod na nov technologie DVB-T2,
kter umon uvolnn kmitot psma 700 MHz co nejble k evropsky
oekvanmu termnu, nelze vak ji dle ekat na finln znn tohoto
dokumentu, kter se pravdpodobn v podstatnch parametrech
nezmn.

14
4.2 Prenotifikan jednn
Na zklad pijat Strategie byly ve spoluprci Koordinan expertn
skupiny MPO a OHS pipraveny v jnu 2016 podklady pro prenotifikan
jednn na Evropsk komisi v DG Competition. Clem je pedbn
projednn pstupu ke kompenzaci konkrtnch vyvolanch nklad tak,
jak je navrhovno ve Strategii.

Pipravovan evropsk rozhodnut uvd kompenzaci vyvolanch nklad

na realokaci rdiovho spektra jako obecn princip. Oekv se, e
konkrtn pravidla kompenzace budou ppadn upravena doporuenm
EK.

Lze oekvat, e nvazn notifikan jednn ji bude probhat kolem

poloviny roku 2017 na zklad pravidel sluitelnosti sttn podpory
s prvem EU.

15