Otzky z psychologie -1-

Psychologie je vda o lidsk psychice, jednn a provn.

1. zkladn a aplikovan psychologick obory

zkladn psychologick disciplny:
obecn psychologie zkoum obecn zkonitosti pozornosti, pamti, obecn kognitivnch proces
(vetn senzorickch proces), obecn zkoum jevy spolen pro vechny lidi
vvojov psychologie zkoum vvoj jedince od obdob ped narozenm, zt porodu pro dt, vvoj
novorozence, jeho vnmn svta i jeho hodnocen, rozvoje motoriky, vvoj kresby, psma, schopnosti
chpat symboly a prostor, zkonitosti vvoje inteligence, vvoj schopnosti uen a sociln uen
psychologie osobnosti zkoum osobnost dosplho jedince, postihuje to, co lidi rozliuje, zkoum
strukturu i dynamiku osobnosti
psychologie sociln zkoum vztahy mezi lidmi
srovnvac psychologie zkoum obecn zkonitosti fylogeneze, srovnv chovn jednotlivch druh
vetn lovka, vvoj forem socilnho souit u jednotlivch druh
psychopatologie zabv se na obecn rovni psychickmi poruchami, jejich vznikem a vvojem,
jednotlivmi druhy psychickch poruch, i praktickou diagnostikou, terapi a prevenc (t aplikovan
obor)

aplikovan psychologick disciplny:

psychologie klinick aplikace psychologie na problmy jedinc a malch skupin, zkoum psoben
nemoci na pacienta a okol
psychologie prce a organizace zahrnuje aplikaci psychologie do pracovnho procesu
inenrsk psychologie zajiuje respektovn poadavk lidsk obsluhy technickch systm i na
dcch pracovitch a pi posuzovn zte u nronch prac
psychologie pedagogick zkoum otzky vchovn vzdlvac praxe z psychologickho hlediska;
analyzuje prbh, podmnky a vsledky vchovy a vyuovn
forenzn (soudn) psychologie zkoum nap. zpsobilost svdk, odhad pachatele, odborn
vyjednvn atd.
psychologie sportu
psychologie umn

2. pedvdeck psychologie
Komunikace probhala ze zatku beze slov, pesto se dalo ve potebn sdlit neverbln (i dnes si
sdlujeme vce neli slovy).
ekov napsali prvn psychologick spisy, z etiny pochz i znak pro psychologii = ps (eck
psmeno).
Antick psychologie:
Aristoteles
- Platonv k, uitel Alexandra Velikho, zakladatel modern psychologie
- Autor spis zamench na logiku, prodn vdy, etiku, politiku, rtoriku, estetiku, psychologii
- spis O dui povaovn za historicky prvn ucelen psychologickho pojednn, souvis
s mnoha spisy: o vnmn, pamti spnku, bdn, ivot a smrti, dechu
- rozeznv 3 sloky due: vegetativn souvis s rstem a mnoenm
senzitivn u zvat, schopnosti pohybu, vnmn a citlivosti
rozumov jen u lovka
Hippokrates
- eck lka, spis O star medicn zachycuje dvj lkask zkuenosti, je to velk
kulturn dokument
- on i jeho pedchdce Alkmaion objevili funkce nervovho systmu a vztah porann mozku a
poruch duevnch funkc
- jeho spisy obsahuj i prvn ucelenou teorii ty temperamentovch typ: melancholik,
sangvinik, cholerik, flegmatik ( podle pomr tlnch tekutin)
dodnes pouvno, jen se zmnil dvod (dnes podle kvality CNS)

Galenos
1
Otzky z psychologie -2-

- eck lka a filozof, uruje mozek jako orgn due, rozpracoval uen hippokratovsk koly o
temperamentu duevn jevy, afekty, vlastnosti i poruchy a zvltnosti vysvtluje jako
dsledek uritho pomru jednotlivch materilnch sloek ve smsi, ke tyem pvodnm
kvalitm
teplo, studeno, vlhko, sucho jsou piazovny 4 tlesn vy (hlen, krev, lut lu, ern
lu), kter maj podobn vlastnosti jako materie
- temperament kad iv bytosti je dn pomrem, v nm se tyto vy a jim odpovdajc
kvality ms

Kesansk Desatero Boch pikzn si prostednictvm Bible zachovalo dodnes vznamn msto
v nboenstv i morlce zpadnho svta.
+ dal filozofie nap. staroindick

3. psychologick smry
Za potek vdeck psychologie je povaovno zaloen prvnho Psychologickho institutu roku 1879
v Lipsku. Lka a fyziolog W. Wundt, kter ho zaloil, se vnoval pedevm poznvn zkladnch
prvk duevnho dn, poitk, emoc, pocit, vnmn, pedstavovn si dvjch vjem a ei, kter se
podle nj spojuj do vych celk na zklad asociac. Na zklad experiment byly formulovny
asocian zkony jako obecn principy psychick innosti (zkon podobnosti, zkon kontrastu, zkon
dotyku v prostoru a ase). Z asocianismu vychzel nmeck psycholog Hermann Ebbinghaus, zkoumal
uen a pam pro slovn ltku, kolika opakovn je teba k osvojen textu, ktermu rozumme a kolik
k osvojen nesmyslnho textu, jak rychle se zapomn atd.
tvarov psychologie:
Vchoz mylenkou pedstavitel (Koffka, Kohler) tto psychologie je pedpoklad, e psychick celky
nejsou vytveny spojovnm, asociacemi jednotlivch prvk, ale e existuj pedem jako dobr tvar
v mylenkch a e lovk v prbhu vnmn vlastn tyto dobr tvary ve svm okol nalz.
Tvarov psychologie hovo o vhledu lovka.
Zjistili, e lovk thne k doplovn struktur a figur, kter jsou rozpojen, m tendenci spojovat
jednotliv body a dvat jim vznam.

behaviorln psychologie:
chovn = behavior
Studium jev, kter zachycuj reakci organismu na urit podnt.
- za skuten vdeck povauj jen zkoumn typu: stimul (podnt) reakce
- pozdji: stimul osobnost (neovlivnme) reakce
Vsledky se uvaly k vzkumm drogovch zvislost (simulace na zvatech).
Uitenost jejich teori spov ve zdrazovn vnjch vliv, zvlt socilnch, pi utven osobnosti
jedince a propracovn zkonitost proces uen, prokzn rznch forem nedoucho nauenho
chovn (nauen strach, pejdn)
pedstavitel John B. Watson (americk psycholog)

hlubinn psychologie: viz ne (otzka . 4)

humanistick psychologie:
C. R. Rogers zastnce vzdlvn, humln lidsk psychoterapie
A. Maslow zabval se motivac, stanovil hierarchii poteb fyziologick poteby, poteba bezpe,
poteba sociln lsky a sounleitosti, poteba cty, poteba sebeaktualizace
Humanist zastvali nzor, e kad lovk je ve sv podstat dobr, kad m nrok na svj nzor.

4. hlubinn psychologie
Vznikla v Evrop. Nelze ji pochopit bez zkladnch informac o socilnm prosted a o rodinnch
vztazch zakladatel jednotlivch smr. Pouv jako hlavn metodu introspekci, pozorovn a
zkoumn vlastnho nitra, a tak je tato zvislost logickm dsledkem.
Zikmund Freud

2
Otzky z psychologie -3-

- narodil se na Morav ve velk idovsk rodin, jako mal pocioval v rodin ohroen, bl se
otce, bl se o sebe i matku
- pesthovali se do Vdn, kde se stal spnm lkaem, psychoanalytikem
- nebyl ale schopen udrovat dlouhodobj ptelstv; klidn a oddan vztah proil ke sv
manelce
- zakladatel metody psychoanalzy = pozorovn sama sebe
- chovn je ovlivnno 2 pudy: 1. libido sexuln pud
2. smrt pud smrti
= motivan pudy
- vrstvy osobnosti :
1. id (ono) = nepstupn st osobnosti, umstn v nevdom, schrnka a zdroj pud,
iracionln, vedena principem slasti, usilujc o uspokojen
2. ego (j) = stedn vdom rovina dc se principem reality, rozumu, zvauje iny a jejich
nsledky, vybr a ukld do pedvdom osobn zitky
3. superego (nadj) = svdom, obsahuje nzory spolenosti a morlku
- v ppad nesouladu mezi id a superegem si toto zasouvme do podvdom
- z pedvdom si vybavme, co chceme
- pro ego existuj obrann mechanismy = aby se nae ego chrnilo ped pnmi, kter vyvolvaj
zkost, pouv obrann mechanismy, kter psob na nevdom rovni:
vytsnn tk od nepijatelnch mylenek a pn
sublimace energie uvolnn sexulnm pnm je pevedena do jin, asto tvoiv,
umleck innosti, kter si spolenost cen
racionalizace nkter nae iny maj piny ukryty v nevdom, ale sami pro sebe si je
vysvtlujeme spoleensky pijatelnmi a vhodnmi motivy
Alfred Adler
- pozmnil zkladn hnac pudy (usilovn o moc a pocit mncenosti), nsledovnk a k Freuda
- zakladatel druh vdesk psychologick koly, za zkladn vznam v ivot lovka povaoval
usilovn o moc a o spoleensk postaven
Carl Gustav Jung
- rozpracoval Freudovu teorii
- kolektivn nevdom od generace ped nmi, podstata pro generovn dalho chovn,
pevaovat m pohlav (animus mu, anima ena)
- stanovil faktory temperamentu extraverze a introverze
- nevdom osobn jedinec je zskv v prbhu vlastnho ivota je tvoeno potlaenmi a
vytsnnmi zitky, city, mylenkami, kter zmizely z vdom do nevdom

5. metody psychologie
pozorovn: viz ne (otzka . 7)
experiment:
-vdecky nejuznvanj metoda, objektivn metoda, sten zasahujeme a mme vliv na
skutenost
- typy :
1. laboratorn hodn ovlivujeme, podstatou je to, e vzkumnk manipuluje nezvislmi
promnnmi a sleduje, jak se jejich zmnami mn hodnoty sledovanch promnnch
2. pirozen bl se pozorovn
rozhovor: viz ne (otzka . 6)
dotaznkov metody:
- proti rozhovorm jsou spornj, pesnji zachycuj informace, je mon zkoumat vt poet
osob najednou, snze se zpracovvaj data, nen teba specilnho vcviku
- vtina dotaznk pouv v vodu identifikan otzky, umoujc sociln identifikaci
dotazovanho
- dotaznky se li zpsobem odpovd na otzky odpovdi na uzaven otzky vyaduj volbu
1. dvou krajnch monost: ano-ne
2. dvou krajnch monost se stedn volbou: ano-nevm-ne

3
Otzky z psychologie -4-

3. mezi nkolika odstupovanmi odpovmi mezi krajnm souhlasem a krajnm

nesouhlasem (tm nikdy, spe ne, spe ano, tm vdy)
- zvltn ppady dotaznk: pleitostn dotaznky, ankety, hodnotc kly
psychologick testy:
- soubor metod, zjiujcch rove jednotlivch schopnost a jejich vzjemn pomr u
zkouman osoby, rysy osobnosti, vztahy v rodinch, poruchy osobnosti, poruchy uen, testy a
metody zachycujc problmy skrvan i skryt v podvdom
- nutnost u tchto test je oven validita = zda m, co maj
- jsou strukturovan, oban se k nim nedostanou
- jsou to nap. projekn testy, IQ testy, atd.
hodnocen produkt innosti:
- hodnotme vtvarn a literrn dla, hudebn skladby, kresby
- rozbory psma jako prostedku zkoumn osobnosti jsou pedmtem samostatnho oboru
grafologie

6. rozhovor
- li se mrou strukturovanosti : psychoterapeutick, vzkumn, poradensk, ptelsk, pijmac
(rzn otzky)
1. strukturovan rozhovor pouv ho nap. manaer pi hodnocen zamstnanc
2. sten str. rozhovor nap. pijmac rozhovor
3. voln rozhovor nap. psychoterapeutick, ptelsk, vce subjektivn ne objektivn,
zle na obratnosti tazatele
- rozhovory vdy vyaduj vce asu, ppravu a vtinou i urit zkuenosti s vedenm rozhovor
nebo dokonce speciln vcvik (psychoterapeutick metody)
- u vtiny rozhovor je teba podit prbn zznam nebo aby nebyla naruena volnost
rozhovoru a dodaten zkrcen zznam, tm ovem narst asov nronost a me dojt
k nepesnostem v zznamu dat
- rozhovory jako metodu v psychologii meme tdit z rznch hledisek:
podle elu rozhovoru: pijmac, psychoterapeutick, vzkumn, ptelsk, poradensk
podle stupn standardizace otzek : voln a strukturovan
podle potu astnk: dialog, rodinn skupina, formln skupinov rozhovor
Rozhovor psychoterapeutick m vtinou znanou volnost v prbhu, vce se projevuje snaha
naslouchat ne klst otzky, jin smry pomhaj kladenm volnch otzek pacientovi ujasnit si vlastn
provn, poad dleitosti problm, hledat vlastn smysl ivota.
Rozhovor anamnestick se zamuje na zskn daj o prbhu dosavadnho ivota zkoumanho
jedince, je sten zen.
Pijmac rozhovor by ml bt veden spe jako sten zen, aby se uchaze mohl volnji projevit.
Projektivn rozhovor je ji velmi speciln zamen forma zenho rozhovoru s dttem, jedna
z diagnostickch metod , kdy je vyuvno dtsk fantazie a dt si hraje na pohdkov postavy
v rznch situacch, kter ho mohou traumatizovat a povd si s psychologem, co by kde jeho
pohdkov postava udlala, nebo rozhovory pehrv s loutkami, vyprv panence atd.

7. pozorovn
- = zkladn metoda, plnovit pozorn vnmn uritho objektu, provzen snahou zskat o nm
co nejpesnj a nejrozshlej poznn
- 2 typy:
introspekce pozorovn vlastnho provn, motiv, vlastnch psychickch proces, do
dokonalosti ji dovedl Freud (psychoanalza)
extraspekce pozorovn vnjho chovn, objektivn metoda, do dokonalosti ji dovedli
behaviorist, podle vnjch projev se usuzuje na vnitn pocity, zmrn pozorn
vnmn chovn druhch osob a zaznamenvn daj o vnmanch skutenostech
- vyuv se i monosti skrytho pozorovn a to v ppad, kdy by ptomnost pozorovatele
ovlivnila situaci

4
Otzky z psychologie -5-

- pi pmm pozorovn je pozorovatel astnkem pozorovanho jevu skupinov een

pracovnho problmu, psychoterapeut v rodinn terapii
- meme ho dle dlit:
o podle zamenosti (organizan pozorovn, zamen pozorovn)
o podle dlky pozorovn (krtkodob, dlouhodob)
o podle situace (v pirozench nebo umle navozench situacch)
o podle potu pozorovanch jedinc (individuln nebo skupinov pozorovn)
- mezi podmnky spnho pozorovn pat dkladn studium problmu, stanoven cle,
objektivita pozorovn, pozorovn mus bt systematick a plnovit, nutn pemlet a
zaznamenvat vsledky pozorovn.

8. ontogenetick vvoj
Prenatln obdob:
- vvoj trv 9 kalendnch msc
- bv dlen do 3 fz:
embryonln (zroden) obdob od poet do 3. tdne; vytvo se zroden listy a
nervov trubice
obdob embrya 4.-12. tden; vytv se zklady vech hlavnch orgn, organismus je
velmi zraniteln
fetln obdob (stadium plodu) od 12. tdne do narozen; vvoj orgn se dokonuje,
zanaj postupn fungovat, reagovat na podnty z matina organismu i z okol
- ji od potench tdn gravidity se zan vytvet vztah matky k dtti
- dt ji ped narozenm se u reagovat na podnty zven, pipravuje se na innosti nutn pro
peit
Pirozen pchod na svt
Novorozeneck obdob:
- trv asi msc
- dt se u pizpsobuje ivotnm podmnkm
- novorozenec aktivn napomh svmi pohyby ji bhem porodu
- reaguje na zvlt ensk hlas, ohmatv oima obrysy oblieje, napodobuje mimiku
dosplho, nau se poznat po ichu vlastn matku
- mase kojenc se vyuv k pekonvn porodnho traumatu dtte, je uiten pro snen
hladiny stresu
Kojeneck obdob:
- prvn rok ivota
- kojenec se seznamuje se svm okolm, sbr informace a u se poznvat zkonitosti prosted,
nau se zachycovat a sledovat zrakem co ho zajm (3.-5. msc), pozdji se nau zachycovat
pedmty rukama, pedvat si je z ruky do ruky, jet pozdji se u um posadit a do konce
1.roku si doleze, kam chce, obas se postav
- rozvj se i mylen dtte, vytv si pojem o trvalosti pedmt hled m
- objevuj se prvn slvka: ahoj, pp, ham
Batolec obdob:
- doba kolem 18 msc a 2 let
- dt experimentuje se slvkem ne a se socilnmi hranicemi, zkou, kam a sah jeho j,
typickm vrokem je J sm

9. stadiln pojet osobnosti

Vvoj osobnosti je chpn jako ada vvojovch etap s uritmi koly v kad z nich.
Vyeen nebo nezvldnut kolu na rovni kad etapy rozhoduje o dalm smru vvoje osobnosti.
Freudovo pojet psychosexulnho vvoje:
Vdesk lka eskho pvodu Sigmund Freud len vvoj dtte na 5 zkladnch etap.
Sousteuje pozornost na afektivn provn, na vvoj pudovho ivot a na dynamick strnky
osobnosti. Struktura osobnostnch vlastnost je dna vyrovnvnm dtte s konflikty. Zamuje se

5
Otzky z psychologie -6-

na uspokojovn sex. pudu (saturaci) a neuspokojen (frustraci). Zkladnm dynamickm initelem

je pohlavn pud. Jednotliv stadia je mon piblin zaadit do uritch vkovch obdob ivota
dtte:
1. orln stadium hlavnm zdrojem libosti a pudovho uspokojen dtte je orln zna
tla, prvn je fze orln zvislosti (dt uspokojovno snm, strknm pedmt do
st), druh je orln agresvn fze (rst zub a kousn), v tomto obdob se pestv
kojit a je frustrovna poteba dtte sn, ideln je pociovat bezpe a blzkost matky a
plynulost uspokojovn primrnch poteb
2. anln stadium 2. a 3. rok ivota, hlavn znou tla je konenk, dtti plyne
uspokojen ze stimulace tto oblasti (vypuzovn, zadrovn exkrement), psn
vchova k dodrovn tlesn istoty, velk mra odmn i frustranch proitk, dt
mus pochopit e je od nj oekvno autonomn rozhodnut
3. falick stadium asn stadium genitln, okolo 4. roku, hlavnm zdrojem
uspokojovn genitln oblast, otzky pedkolnch dt ohledn sexuality, vznik
komplex, pijetm rodie do vlastn osobnosti procesem identifikace s nm vznik
superego, nsledkem rozporu s nm vznik pocit viny
4. obdob latence od 5 a 6 let do potku dospvn, obdob relativnho klidu a
stability, dt se odvrac od svho tla, nov koly, osvojovn kulturnch a socilnch
hodnot, posilovn a formovn superega
5. genitln obdob od potku puberty okolo 12 let, reaktivace sexulnch pud,
dospvajc se u navazovat vzjemn uspokojujc vztahy, sjednocen vsledk
pedchozch obdob v konenou celistvou strukturu osobnosti, monost fixace na
nkter stadium, pozornost zamena na genitlie opanho pohlav
Eriksonovo pojet psychosocilnho vvoje:
Nepokld za dleit biologick maturan faktory, ale zdrazuje pedevm spoleensk,
historick a kulturn podmnky vvoje dt. Vvoj jedince je sledem psychosocilnch stadi,
v nich se lovk zaleuje do sloitch lidskch vztah. Kad stadium ureno zkladnm
kolem. Osm dob v ivot lovka.
1. zkladn dvra proti zkladn nedve dt neodliuje sebe od ostatnho svta,
zskn pocitu dvry, vypracovn vnitnch jistot, zkladn dvry, kter vznik
spojenm vnitnho souboru pamatovanch a pedvdanch vjem a pedstav se
souborem vnjch skutenost, mnostv dvry zvis na kvalit vztah, kolem
tohoto stadia je obhjit zkladn dvru proti pocitu strdn, oputnosti, nostalgie po
ztracenm rji
2. autonomie proti studu a pochybm stud bv pekryt pocitem viny, vznik pochyb je
vzn na uvdomn si dtte e m zadn a pedn stranu, stud znamen e si je vdomo
pohled okol, s dozrvnm svalov soustavy objev dt monost volit mezi zadrenm
a poutnm, m bt u nj upevovna autonomie a samostatn volba, ze zporn
zkuenosti se u dtte objevuj pocity studu a zahanben
3. iniciativa proti vin k autonomii pidvna jet vlastn iniciativa, doba je
nejvhodnj pro formovn dtte, mon vznik pocitu viny z vykonanch nebo
zamlench in a cl, dt si buduje jakousi morln odpovdnost, dt pebr
pravidla od rodi, konflikt pi zjitn e sami rodie je nedodruj
4. snaivost proti mncennosti pedstavivost a fantazie jsou tlumeny ped nstupem
do koly, dt poznv el a produktivitu, u se vytrval a systematick prci a pli, pi
psnm hodnocen se me dostavit pocit mncennosti, je nutn aby bylo dt na vstup
do koly dobe pipraveno
5. identita proti konfzi rol pchod puberty, kolem upevnit si pojet svho j
v okolnm svt, nejistota vlastn identity, hledn svho msta, smyslu existence,
xenofobie podmnna obranou vi konfzi rol, hledn spojitosti mezi morlkou dtte
a etikou dosplho, ujitn v ritulech a programech
6. intimnost proti izolaci mlad dosplost, nabyt identita mladho lovka je
pipravena splynout s identitou ostatnch, pokud se jedinec ct bt ohroovn ostatnmi
projevuje se u nj sklon k izolaci, citov vztah s partnerem

6
Otzky z psychologie -7-

7. generativita proti stagnaci zral dosplost, zjem o plozen, pe o druh, veden

dal generace, jedinec ct potebu bt potebn a uiten, tuto potebu uspokojuje
p o novou generaci potomk, lid neschopn bt tmto zpsobem prospn svmu
okol pociuj stagnaci a ochuzen
8. integrita proti zoufalstv pozdn dosplost a st, ten kdo spn zvldl pedchoz
stadia si uvdomuje smysluplnost toho co dlal, tento stav se nazv integrita (celistvost
j), jeli lovk se vm vyrovnn neboj se smrti
Piagetovo pojet kognitivnho vvoje:
Tato teorie pedpokld, e interakce mezi organismem a prostedm je zena pedevm dvma
mechanismy: asimilac (vlenn, pijet pedmtu nebo situace, uen) a akomodac (diferenciace a
pizpsobovn innost vnjm skutenostem).
1. senzomotorick obdob dt nepracovalo s pedstavami, pokud hledalo neptomn
pedmt, symbolick hra, kresba jako pechod mezi hrou a obraznou pedstavou,
zvnitnnm npodoby vznik obrazn npodoba a nakonec se rod samotn e, pozdji
dt nepotebuje pedlohu, symbolick hra udruje rovnovhu poskytovnm monosti
asimilovat skutenost k sob sammu, dt se pizpsobuje svtu, npodoba je istou
akomodac,
2. pedoperan obdob dtti chyb pojem zachovn
3. obdob konkrtnch operac 7 a 8 rok, operace vzny na konkrtn pedmty,
mezistupe mezi vlastn innost a logickm mylenm
4. etapa formlnch operac ukonuje dtstv, 11-15 rok, jedinec uvauje nezvisle na
ptomnosti, pracuje s hypotzami, usuzuje o vrocch, prudk citov a sociln vvoj,
uvaovn do budoucna, deduktivn monosti inteligence posleny o kombinatoriku, dt
pouv vrokov operace
5. adolescentn obdob dt se dovede zabvat nadosobnmi idelnmi pojmy (vlast,
sociln spravedlnost, ideln hodnoty), zabv se budoucnost, konstruuje teorie,
vytv si nov nzory, vol si ivotn drhu
Kolbergovo pojet mravnho vvoje osobnosti:
Uril 3 zkladn vvojov rovn morlky: prekonvenn rove (morlka dan trestem a chovn
zamen na uspokojen vlastnch poteb), konvenn (morlka dan standardnmi obrazy
spolenosti a morlka dan autoritou), postkonvenn (morlka dan sociln smlouvou a morlka
dan zsadami vlastnho svdom).
Podle nj je mon jednotliv stadia piadit k vkovm stadim jen piblin. Prvn rove se
uzavr zhruba kolem 7 let, kdy dt hodnot iny na principu odmny a trestu. Druh rove
vrchol zhruba okolo 13 let, kdy dtem zle pedevm na svm obraze v o druhch. Vytvoen
posledn rovn vyaduje vytvoen vlastnch mravnch zsad, eho me jedinec doshnout
zhruba po 16 roce ivota.

10. uen
- m nejvt vznam z vnjch vliv na utven osobnosti jedince
- projevuje se petrvvajc zmnou v duevn innosti jedince, navozenou psychologickm
inkem zkuenost
- uen u lovka urychluje proces zrn, ale me psobit a na urit rovni zralosti nervov
soustavy
- lidsk uen m mnoho forem, mluvme o uen nahodilm (zkuenost s ohnm) a soustavnm,
spoleensky naprogramovanm, jako je bezdn socializan uen a zmrn vchova nebo
meme za zkladn formy povaovat zpvovn, npodobu a vhled
- meme ho dlit podle toho, jakou schopnost zskme:
o uen senzomotorick je uen se dovednostem motorickm
o uen se poznatkm zahrnuje osvojovn poznatk o prod, spolenosti, technice,
osvojovn si vdomost vbec
o uen se metodm een problm, teba pouvn matematickch vzorek, pravidel
pravopisu
o uen se umn t mezi lidmi, sociln uen

7
Otzky z psychologie -8-

napodobovn, nejstar forma socilnho uen, probh od narozen dtte, kdy

dt kopruje nejprve mimiku oblieje, pozdji chovn blzkch
zpevovn sprvnho chovn pomoc systm odmn a trest
uen se identifikac (ztotonnm) se se vzorem
zstupn uen do urit mry nahrazuje vlastn zkuenost, pokud mme monost
pozorovat prbh innosti druhho lovka, meme se z toho pouit
anticipan uen znamen nauit se chovat podle toho, co od jedince ostatn v jeho
roli oekvaj

11. pozornost
- psychick stav, kter zajiuje na uritou dobu soustedn lovka na jeden jev nebo jednu
innost
- aktuln pipravenost jedince k uritm jevm
- vlastnosti pozornosti:
1. zamenost pozornosti
2. pepojovn pozornosti mezi 2 innostmi, nap. jzda autem a rozhovor
3. vbrovost pozornosti vmme si pouze nkterch objekt
4. kolsn pozornosti bhem del innosti
5. rozsah pozornosti omezen, souasn 6-7 prvk
- dlen:
a) pozornost bezdn krtkodob, rychle zanik i vznik
b) pozornost zmrn regulovna clem a vl jedince
- faktory ovlivujc pozornost:
motivace, pestvky, stdn (duevn a fyzick zt), nvyk zabvat se soustednou
innost, celkov stav aktivace CNS, pipravenost k vnmn (preference vnmanch
prvk), zamenost, oekvn, zakotven (pozice ze kter posuzujeme), kognitivn styly
(body podle kterch se dme globln/analytick) poznvac styly
- stavy aktivace CNS:
bezvdom nepozornost, organismus nevnm, ale ne vdy
hlubok spnek nejni pirozen stav
slab spnek
snen aktivace rozhran mezi bdnm a spnkem (po probuzenm)
stedn aktivace bn stav, dlouhodob vkon, 5-7 prvk
zven aktivace testy, zkouen, sport
vysok aktivace maximln vkon, dochz k afektu

12. vdom
- provn, uvdomovn si provn
- uvdomovn si sama sebe jako provajcho
- sledovn a ovldn sebe sama, sebehodnocen
Freud rozdlil vdom na podvdom, vdom a pedvdom a Jung to doplnil o kolektivn nevdom.
Roli zde hraj pedvdom vzpomnky (informace jde mimo aktivn vdom) = dejavue (pamov stopa
se utvo dv ne se vjem zobraz v mozku).
- znaky vdom:
stav vdom = bdlost (opakem je spnek nebo bezvdom)
pracovn pam (funguje jako poznmkov blok, krtkodob)
orientovan pozornost
jstv = vdom si sama sebe (kolem 3. roku ivota), svvle

13. vlohy, schopnosti, dovednosti

Kad jedinec se rod s uritou vrozenou vbavou, mezi kterou pat vlohy k uritm aktivitm. Pokud
m dt monost tyto vlohy procviovat, dozrvaj a rozvjej se pslun oblasti mozku, a dt zskv
schopnost k urit innosti.

8
Otzky z psychologie -9-

Vichni lid nemaj ke vemu stejn vlohy, podle Gaussovy kivky normlnho rozloen m st
podprmrn, st nadprmrn a vtina prmrn vlohy k urit aktivit.
- vlohy definujeme jako vrozen vnitn dispozice jedince, nepstupn pozorovn
- dovednosti zskvme uenm nezvisle na vlohch
- schopnosti chpeme jako sloit vlastnosti osobnosti rozvinut z vloh.

schopnosti:
- druhy:
smyslov rozliuj se podle zkladnch smysl: zrakov, ichov, chuov,
sluchov, hmatov a schopnosti udrovat si rovnovhu, vnmat polohu tla a
konetin a pohyb
psychomotorick vyuvme ve vech pohybovch, sportovnch i tanench
aktivitch, vude, kde se hbeme, nco dlme rukama, sledujeme oima
umleck smyslov a psychomotorick schopnosti, kter se v umn vyuvaj,
ale i speciln nadn i talent
rozumov inteligence

14. inteligence
- sloky:
sloka vrozen (fluidn=tekut inteligence) za normlnch okolnost se rozvj souasn se
zrnm CNS, svho vrcholu dosahuje v dospvn kolem 20 let a pak se postupn sniuje, na
jejm zklad se zskvnm zkuenost z vlastnch innost i uenm teoretickm rozvj druh
sloka
krystalick inteligence pokud je uvna, jet bhem studia mrn stoup a k jejmu poklesu
dochz u zdravho jedince a ve vysokm st, nebo pokud j pestv pouvat
- je mon ji dlit i podle oblast, ve kterch se uplatuje na :
o teoretickou (schopnost abstraktnch operac)
o praktickou (konkrtn operace s objekty)
o sociln (schopnost moudrho jednn v mezilidskch vztazch)
- men inteligence prostednictvm inteligennho kvocientu (IQ)
IQ pod 69 = imbecilita a idiocie
IQ 70-79 = tk debilita
IQ 80-89 = nzk inteligence
IQ kolem 100 = prmrn inteligence
IQ nad 140 = vynikajc inteligence (dve genialita)
retardace = vrozen po porodu zskan postien
demence = zskan bhem ivota (pdem ze schod, posledn stdium AIDS, Alsheimerova choroba,
ztrta inteligence ped stm)
lehk mozkov disfunkce = lehk zmna chovn, nkolik forem, po, pi, ped narozenm (spontln
hyperaktivita), vrozen (rozvoj v dtstv) vrchol 20 let
teoretick inteligence nalzn a een problm
IQ = mentln vk / skuten vk * 100 (plat to asi do 30 let)
praktick inteligence vyuit poznatk v bnm ivot, tko se m

15. tvoivost a bariry

Tvoivost:
- schopnost tvoit nov postupy, nalzat nov zpsoby een problm
- mezi tvoivost a inteligenc neexistuje tm dn vazba, inteligence tvoivost nepodporuje
- ve vdeck innosti pevld IQ a znalosti, na n navazuje tvoivost
- metody tvoivosti:
a) individuln
b) skupinov :
strukturovan brainstrorming hodn npad, nzor na problm, ideln

9
Otzky z psychologie - 10 -

6,8-10 lid, 1 lovk je zapisovatelem, kter nekomentuje, usmruje a aktivizuje ostatn,

e se postupn, nadhod se konkrtn problmy a kad pidl sv 3 body nkterm
problmm, vybere se nejdanj problm, kter se jet pesnj formuluje a nastn se
jak by se dal vyeit, podpora blbch npad, uvolnn mentlnch blok, 5-7 bod se pidl
nejlepm eenm, ty s nejvce body se vyberou, k pvodnmu problmu se stanov kritria
spnho eenm pokud npady een spluj vce ne 80 % kritri, mohou bt v praxi
pouiteln
- tvoivost douc: tvr produkt, tvr osobnost a proces
- produkt tvoivosti: rzn forma, vsledek, hmatateln x nehmatateln
Bariry tvoivosti:
1. percepn schopnost rozliovn, vdomosti
2. sociln nhled spolenosti, ostatnch lid
3. emocionln obava ze zesmnn, ztrty kreditu u ostatnch

16. tvr osobnost

- vnitn faktory osobnosti:
urit mra inteligence
otevenost nov zkuenosti (proraen blok)
sebeovldn a odpovdnost (dokonit tvr proces, skonit v prav as)
aktivita
prunost (flexibilita) opakem rigidita a konzervativnost
- vnj faktory osobnosti:
vchovn pstupy
konformita (tendence pizpsobovat se hodnotm a normm spolenosti blok)
kulturn stereotypy (co se pouv jakm zpsobem, za jakm elem)

17. tvr proces

- pirovnv se k imaginrnmu porodu:
1. fze ppravn vznik problmu, sbrn informac a poznatk, vchovn vzdlvac
proces, kultura atd.
2. fze inkubace nejdel, pemlen nad problmem, poteba vdre a zaujet problmem,
monost pestat a pak se vrtit a zaznamenat npady (uvolnit se)
3. fze iluminace spoj se souvislosti a mme een
4. fze verifikace ovovn mylenky, jestli bude pouiteln a jak
- konvergentn pstup je hledn 1 mon cesty
- divergentn pstup je hledn nkolika cest
- pstupy se bhem procesu stdaj

18. rysy osobnosti

Psychick struktura osobnosti je uspodan celek rys osobnosti, kter uruj zpsob provn,
reagovn a chovn jedince. Rysy osobnosti jsou obecn, relativn stl a umouj v urit me
predikci chovn jedince.
1. Co lovk um, co doke? = vkonov charakteristiky
Tmto rozumme schopnosti, vlohy a dovednosti.
Schopnosti rozliujeme na smyslov (zrakov, sluchov, chuov, ichov, hmatov a
rovnovn), senzomotorick, umleck, intelektov, sociln, tvoiv.
2. Co lovk chce? = motivace
3. Jak lovk je? = temperament, charakter, profil osobnosti
temperament:
1. podle Eysenecka
- temperamentov typ je dn kvalitou centrln nervov soustavy a dlkou trvn vzruchu
- zddn
- temperamentov typ nen ist, jen je patrn nchylnost
- Pavlov a Jung urili 2 charakteristiky pro uren temperamentovho typu a to neuroticismus
(labilita, stabilita) a extroverze x introverze
10
Otzky z psychologie - 11 -

melancholik = introvert, labiln, uzaven, mlo sebedvry, nekonfliktn

cholerik = extrovert, labiln, agresivn, hdav, spoleensk, velk sebedvra
flegmatik = introvert, stabiln, klidn, vyrovnan, a puntksk
sangvinik = extrovert, stabiln, spoleensk, vyrovnan, vyhledv podnty, v prod
pevauje
2. podle Kretschmera
- lid podobn vypadajc maj podobn choroby a podobn charakter
- somatotypologie
- zuuje temperamentn vymezen
atletick typ = tak 60 70 %, pravdivost, tkopdnj, nekomplikovan, vyrovnan,
klidn, choroby (maniodepresivita, schizofrenie)
pyknick typ = silnj, pivn bko, extraverze, vesel tloutk
leptosomn typ = chmelov tyka, pesn, chladn, suchar, introvert
- sten zmna je mon, ale vdy se vrt a jet se zhor
- somatotyp nedokeme zmnit
- somatotyp se sete v uniform (policie, vojci)
- charakter je bu zskan nebo forma spolenosti

19. motivace
Motivy v irm slova smyslu pedstavuj cle chovn vbec, vdom i nevdom, v um slova
smyslu pedstavuj jen vdom cle jednn.
- motivace je urit vztah lovka ke skutenosti, kter ho obklopuje, k vcem i k ostatnm lidem
a k okolnmu dn
Kad organismus, aby peil mus udrovat rovnovhu se svm prostedm, m je organismus
sloitj, tm je i sloitj udrovn rovnovhy. Pokud nco chyb, signalizuje vnitn systm tuto
informaci do svho dcho centra, vznik poteba doplnit to co chyb. Podobn proces probh, pokud
je neho pli, opt dojde informace do dcho centra, kter rozvine aktivitu na vyrovnn
nerovnovhy. Pocity, emoce a city doprovz vznik, prbh i dovren motivanho procesu.
pocity :
Zkladn biologicky dleitou formou vztah lovka ke skutenosti je hodnocen, rozliovn, zda nco
je pro m pitaliv, m to kladnou hodnotu nebo to m pro m zpornou hodnotu, me to bt i
nebezpen a jsem tm odpuzovn, snam se od toho vzdlit.
V tto souvislosti se meme setkat s termny apetence (pibliovn se) a averze (vzdalovn se,
vyhbn se).
city a emoce:
Jsou vzbuzovny vznamnmi udlostmi v okol nebo tle jedince, samy tak vzbuzuj innost a d jej
prbh a asto bvaj i jejm clem.
Provme vnj jevy, vlastn jednn, vlastn tlesn i duevn procesy, osobn vlastnosti.
Jsou vzny na uritho jedince, jsou tedy velmi subjektivn.
Zkladnmi emocemi jsou strach, smutek, radost.

20. motivace clem

Je-li pro ns nco pitaliv, sname se to zskat, pokud ns to odpuzuje, bojme se toho, sname se
uniknout. Hodnota jednotlivch cl v naem okol zvis nejen na situaci lovka ve svt, ale i na
situaci jeho tla a jeho vlastn mysli.
Dosahovn uritch cl je lovku vrozeno, jsou to cle naplujc poteby lovka nutn pro peit,
zajiuj pevn lovka jako biologickho druhu.
Nauenm motivem me bt strach ze ps po nepjemn zkuenosti v dtstv.
Motivace je proces, ve kterm se uvoluje urit mnostv energie a smuje k uritmu cli.
Proces motivace je lovkem provn jako urit napt, snaha doshnout cle, je hnn uvolnnou
energi k tomuto cli.
Sm sebe vnm jako aktivnho initele.
Zvis na sle motivu, na nenaplnnosti poteby, na sle uvolnn energie, velikosti duevnho i
fyzickho sil a ukonen aktivity.

11
Otzky z psychologie - 12 -

Motivace vyvolv a vede innost, kter dv nadji na dosaen clovho stavu, m je motivace
silnj, tm vce sil duevnho i tlesnho lovk vynakld.
Ale konen vsledek, dosaen rove vkonu je vslednic vztahu uvolnn sly (intenzity) motivace
a sloitosti, nronosti vkonu.

Kad lovk m pro kad vkon jinou rove motivace (slu motivace), kdy je jeho vkon nejlep
optimln.Mluvme o optimln rovni motivace.
Ve spnku je rove motivace minimln jen oekvn velmi dleitch vkon ho ru.
Aspiran rove zna, jak vysok cl si jedinec stanovuje co chce doshnout.

Motivan proces je doprovzen naptm, kter vce i mn siln provme. Provme jeho vznik,
zvyuje se napt, ctme agresivitu, jsme mrzut, provme i prbh innosti, radost z dosaen dlch
cl, a po dokonen (dosaen cle) provme spokojenost a celkov uklidnn.

21. Maslowova hierarchie poteb

Obecnch teori motivace je cel ada, zde vychzme z hierarchie poteb podle Maslowa.
1. fyziologick poteby
2. poteba bezpe
Tyto zkladn poteby zajiuj peit jedince, jsou ptomny od potku ivota a pokud
jsou frustrovny psob mocnm tlakem na vechny osobnostn funkce.
3. poteby sociln : lsky a sounleitosti
4. poteby cty zahrnuj potebu vit si sm sebe, vit svm schopnostem, zvldat ivotn nroky,
potebu sebecty a potebu bt uznvn ostatnmi, mt presti, zavat ctu druhch
5. poteby sebeaktualizace pokud jsou poteby na prvnch 4 stupnch upokojeny, jedinec se
dostv na rove, kdy me rozvjet sv byt v nejhlubm slova smyslu, proto je tato rove
oznaovna jako B rove

22. stres a jeho rozdlen

- stres je nsledek traumatu a velice intenzivn frustrace
- stresov typy:
typ A = neposed, mysl rychleji ne mluv, stle sleduje hodinky
typ B = klias
IV. 25% = nezvld stres, akutn ohroeno zdrav
III. 25% = trp stresem, jet ho zvld, ale je to na hran
II. 25% = ne tak v pohod, ale zvld to
I. 25% = stres zvld velice dobe, klias (typ B)
A= chronick nedostatek asu, perfekcionist, neum relaxovat, petuj se prac

23. stresory
- zdroje stresu:
1. vliv nucenho tempa
2. vliv zmny
3. vliv nejasn situace
4. vliv monotonie (stereotypu)
5. vliv ekn
6. vliv plin uspchanosti
7. vliv osamocenosti
- stres a jeho zvldn ovlivuj faktory povaha, prosted, rodina, partnerstv, souit,
v dospvn - zamstnn atd.
- nsledky stresu : nemoci bolesti hlavy, migrny, aluden a srden obte, astma
nlady nesnesitelnost, nekomunikativnost, deprese atd.

24. prbh stresu a posttraumatick stresov syndrom

- prbh stresu:

12
Otzky z psychologie - 13 -

obecn, nelze ho ochudit o nkter sti

- prvn fze zahrnuje stresor, prmr je individuln, schopnost odolnosti organismu se
postupn sniuje
- nastv poplachov fze (intervence), odolnost se pomalu zvyuje
- ve fzi zven rezistence dosahuje odolnost organismu nejvyho bodu (hranice, kam
a to organismus vydr)
- dle odolnost kles a do konen fze

25. strategie zvldn stresu

- proti stresu:
vytyit si priority, vyhbat se stresu, dovednost vypnout a relaxovat, rozen
interpersonlnch vztah, aldominln trnink a dchn

26. pozice, status, role

Pojmy spojeny s pojetm skupinovch norem.

Sociln pozice ve spolenosti je msto, kter jedinec zaujm ve struktue spolenosti jako celku. Jeho
pozice v jednotlivch skupinch, do kterch je zalenn, je jeho pozic skupinovou. Sv msto, svou
pozici kad zskv podle toho, jak ostatn lenov skupiny oceuj jeho pnos pro plnn spolenho
cle.

Sociln status meme definovat jako relativn vku sociln pozice, a to jak ve skupin, tak podobn
i ve spolenosti. Ten bv velmi asto podporovn vnjkovmi symboly vdeckmi tituly, talry a
jinmi slavnostnmi bory, prestinm bydlitm, typem auta atd.

Sociln rol ve skupin rozumme uritm zpsobem upraven, tj. stylizovan chovn. Upraven je
toto chovn podle oekvn ostatnch len skupiny, e bude prv takov, jak je pro jednotliv
situace, kter se vyskytnou, obvykl.

27. skupinov normy a konformita

skupinov normy:
Spolu s utvenm neformlnch skupin dochz tak k vytven skupinovch norem, kter kontroluj
chovn len skupiny. Jsou vytveny v souladu se skupinovmi cli, pomoc pozitivnch i negativnch
sankc. Skupinov normy kontroluj pedevm postoje a chovn v rmci skupinovch interakc. Normy
ve skupin vznikaj spontln a jsou pro leny skupiny zvazn. Vyvraj ze souboru spolench nzor,
mnn i hodnot, kter skupina jako celek pijm a zastv. Obecn zvaznou normou je solidarita
uvnit dan skupiny.
skupinov konformita:
Sociln konformitou rozumme mru pizpsoben ve skupin, pedevm jejm normm.
Faktory, kter se vrazn podlej na skupinovm konformismu jsou nsledujc:
- atraktivita skupiny
- monost negativnch skupinovch sankc vi nekonformnm j.
- autorita skupiny v och jedince
- kredit skupiny, tedy pesvden jedince, e skupina jedn sprvn
Konformita se me projevit ve dvoj form jako konformita
o prav jedinec souhlas se skupinou jako vnitn tak navenek
o oportunn jedinec navenek projevuje svj souhlas se skupinou, vnitn s n vak nesouhlas
Rozliujeme i dva druhy nekonformnho chovn:
kontrakonformn typ aktivn podporuje skupin, projevuje se vrazn negativisticky,
neptelsky, vzdorovit
jin typ chovn je vlastn nezvislmu jedinci, kter se samostatn rozhoduje, zda se shodne se
skupinou, nebo j opust.

28. sociln kognice

13
Otzky z psychologie - 14 -

V sociln psychologii, tedy ve vd o socilnch interakcch, vystupuje do poped otzka jak se lid
vzjemn vnmaj a jak dojmy si o sob vytvej. Dve bylo toto vytven dojmu oznaovno jako
sociln percepce, nyn se tento termn nahrazuje termnem sociln kognice, kter jej zasteuje. Ten
v sob zahrnuje nejenom prost vnmn osob, ale tak sudky o nich vetn vnmn a interpretace
socilnch udlost, kter tyto osoby vytvej.
schmata osob: obecn uren (blondny)
100 % uren (cel nae Soa!)
schmata sama sebe : ideln, kdy odpovd a je spoleensky pijateln
tendence schovvn se za schma (jsem takov)
schmata rol: jak se m lovk v urit roli/situaci chovat
schmata udlost: m vc jich ovldme, lpe se nm ije
nap. kulturn zvyky (poheb, divadlo)
vm co mm dlat a jak se chovat
procedurln schma: pesn k, co mm udlat
pokud to nevm, vyhbm se
nap. seznamovn
Schmata jsou vytvena na zklad vnmn, pamti a vnen zkuenost, na jejich zklad se
orientujeme (v ivot).
Pi vnmn vznik jaksi osobnostn filtr, kter je znan subjektivn, take vsledn vjem me bt
jak pimen realit, stejn tak zeslen, zeslaben, dokonce i nulov nebo jinak zkreslen.

29. teorie komunikace

Kad kultue je vlastn urit systm komunikace, kter zahrnuje nejen jazyk, ale i specifick gesta a
zpsoby chovn vbec, jejich vznam me pslunkm jinch kultur unikat.
Komunikaci umouje systm vzjemn sdlench znak, kter tvo nsledujc formy komunikace:
neverbln, verbln a metakomunikace.
Mimo tchto zkladnch forem meme komunikan prostedky dlit napklad podle smyslovho
orgnu, na kter psob: akustick (e, neverbln sloky ei jako hlasitost, tn, vka, intonace,
frzovn), vizuln (pantomima, mimika, gesta, postoje, proxemika, pedmty kolem ns), taktiln
(haptika), olfaktorick (ichov).

30. sloky neverbln komunikace

mimika: viz ne (otzka . 31)
zrakov kontakt: viz ne (otzka . 31)
gesta: viz ne (otzka . 32)
haptika: viz ne (otzka . 32)
postoje: viz ne (otzka . 33)
proxemika: viz ne (otzka . 33)
pedmty kolem ns:
Tak vci, ktermi se obklopujeme, maj pro nae okol znanou vypovdac hodnotu.
Mezi nejvraznj prvky pat obleen. Mnoz si tuto vypovdac hodnotu uvdomuj a podle n si
buduj svou image.
Dalm vznamnm prvkem v naich kulturnch podmnkch, kter dokonce pevzal povahu symbolu
spoleenskho postaven, je osobn automobil.
Nali bychom ale i mn nkladn pedmty, kter o ns vypovdaj. Pat sem teba hry s brlemi,
cigaretou apod.

31. mimika a zrakov kontakt

mimika:
Mimika pedstavuje zkladnu pro vyjden emoc. Zajiuje ji velk mnostv mimickch sval a na
rozdl od pohyb celho tla je pomrn dobe hrateln.
Obliejovou st meme rozdlit na 3 zny: ela a obo, o, nosu a st.

14
Otzky z psychologie - 15 -

Pozitivn emoce rozliujeme pedevm ve spodn polovin, ty negativn pak v horn polovin oblieje.
zrakov kontakt:
S pomoc zrakovho kontaktu lovk nejrychleji zachyt pohledem zprostedkovanou zprvu druhho a
zrove d najevo svou odpov.
Pohledy o jsou v rmci oblieje smovny na trojhelnk tvoen oima a sty.
Vznamn je dlka zrakovho kontaktu. Pli dlouho upen pohled bv asto interpretovn jako
vraz dominance i agresivity. Krat trvn zase bv vrazem podzenosti nebo nejistoty.
V roli naslouchajcho bychom mli zrakem sledovat mluvho v 80-90 % procentech doby, kdy k nm
hovo. Zkuen mluv se vak sna tuto dobu prodluovat, nebo si tm zajiuje pozornost.
Pokud se rozhodneme on kontakt peruit, mli bychom si tak vhodn vybrat smr.
Pokud jej hodlme odvrtit z okna i na strop, vystavujeme se hrozcmu nebezpe, e budeme
obvinni z nezjmu. Pokud jej vak a asto uprme k zemi, ventilujeme tak nejistotu.

32. gesta a haptika

gesta:
Gestem rozumme vrazn pohyb nkter sti tla, nejastji rukou. Forma a vraz gest zvis na
temperamentu, tradici a kulturn pslunosti jedince.
Symboly jsou signly, kter mohou bt pmo peloeny do slova nebo slovnch spojen v rmci
konkrtn uvan vznamov oblasti.
Ilustrtory, neboli tak taktujc gesta, jsou spojeny s e a mohou bt pouvny pro zdraznn slov
nebo frz, naznaen vztah, nakreslen obrazu ve vzduchu, udvn tempa udlost a rytmu
mluvenmu slovu.
Specifick jsou tak bloky, za pomoci kterch jedinec dv najevo urit odstup od okol.
haptika:
Dotek je pravdpodobn geneticky vchozm neverblnm podntem.
Doteky maj jednak schopnost komunikan, jednak symbolizujc.
K nejastjm ppadm dotek pat podn ruky, poplcn, objet a pohlazen.
V kad kultue najdeme na lidskm tle vce i mn odlin oblasti, kterch se smme dotkat
druhho lovka.
U podn ruky je nap. dleit zpsob, dlka stisku a intenzita.

33. postoje a proxemika

postoje:
Celkovm drenm tla (postoji) se zabv posturologie. Jako sloka neverbln komunikace velmi
tsn koresponduje s fyzickm a psychickm stavem lovka.
Mimo postoje jako odrazu stavu na due se na tento komunikan prvek meme dvat tak jako na
indiktor naeho zjmu i nezjmu.
Jasn zjem je sdlovn nakroenm nebo naklonnm k objektu zjmu.
Nezjem pak odklonnm nebo peorientovnm zjmu na jin objekt.
Velmi zajmav je tak kaz koprovn postoj.
proxemika:
Sdlovnm prostednictvm rozmstn astnk v prostoru a orientac v nm se zabv proxemika.
Napklad jde o zaujet vzdlenosti mezi astnky, kter se me liit podle vztah, st, ochot
komunikovat, denn dob, nrodnosti, povaze setkn, otevenosti nebo uzavenosti zastnnch.
Rozeznvme 4 hlavn rozmry zny osobnho prostoru: intimn, osobn, spoleensk, veejn.
U zna intimnho prostoru : (15 cm nebo mn), vyhrazena pro milovn, objmn, utovn a
ochranu. Hranice tohoto prostoru jsou oteveny pouze nejblim.
ir pojet intimnho prostoru : (15 45 cm), vyhrazena partnerovi, dtem, rodim, dalm
pbuznm a blzkm ptelm
Vzdlenost osobn : (45 120 cm), oblast vyhrazen i pro ostatn znm, se ktermi jsme v dobrch
vztazch, zeteln vidme
Vzdlenost spoleensk : (120 370 cm), vyhrazena pro setkn s cizmi lidmi a pro neosobn setkn,
dotyk je nemon, obliej i trup je zeteln vidt

15
Otzky z psychologie - 16 -

Vzdlenost veejn : (370 cm a vce), pouvna pi jednn s cizmi lidmi, umouje provst hybn
manvr, pevauje zrakov vnmn

34. verbln komunikace a chyby

e je specificky lidskm prostedkem dorozumvn. Jde o komunikaci zprostedkovanou jazykovm
znakem a vznamem na nj nvaznm. Pi slovnm sdlovn je dleit obsah, slovn vyjden toho,
co se chce ci a dle charakteristiky ei.
Verbln komunikace spov v rznm pojet znaku a jeho vznamu pro pjemce i odeslatele sdlen.
Jazykov znak je vjimen tm, e pro kadho m jin obsah. Slovo m toti souasn 2 vznamy
slovnkov (denotativn) a emocionln (osobn, konotativn). Kad jazykov znak m svj obsah,
formu a mylenku.
Komunikace probh ve dvou vznamovch linich. Je to linie tematick (obsahov) neboli to, o em se
mluv, a linie interpretan ili jak vklad (smysl) tmatu komunikace lid pikldaj. Ob linie
probhaj souasn a ke svmu vyjden vyaduj jak verbln tak i neverbln prostedky.
Struktura komunikace: kdo (komuniktor)
k co (komunik)
komu (komunikant)
m (druh komunikace, nap. slova)
prostednictvm jakho mdia (nap. e v pmm kontaktu)
s jakm myslem (motivace)
s jakm inkem
Hlavn podmnkou kvalitn verbln komunikace je znalost jazyka, ve kterm probh. Mezi dal pat
umn vyhnout se chybm, kter komunikaci asto provzej.
Chyby ze strany vdejce informace:
a) nesrozumiteln vyjden mylenky (pli neurit formulovan tvrzen)
b) pouvn slov, kterm pjemce informace nerozum (ciz slova)
c) pouvn mnohovznamovch slov nebo neuritch vraz
d) nerespektovn zptn vazby
e) nesoulad mezi verbln a neverbln informac
f) bl um (znehodnocen informac zavinn technickmi prostedky)
Chyby ze strany pjemce informace:
a) nepozornost i nezjem
b) citov pedsudky pjemce ke sdlen

Chyb se meme vyvarovat teba za pomoci uritch opaten. Jednm z nich je redundance, neboli
nadbytenost, kdy tot kme jinak, z jinho pohledu. Mnoha chyb se tak vyvarujeme, budeme-li
respektovat kontext. Dle je nutn zajistit si potebnou pozornost a adekvtn zptnou vazbu a uvst do
souladu vechny sloky komunikace.

35. techniky a zvukov prostedky mluvenho projevu

Jazykovou kulturu jedince meme povaovat za specifickou vlastnost osobnosti, kter pedstavuje
oteven systm s hierarchickm uspodnm jednotlivch element jako struktury. Je podmnn
rozvojem klovch jazykovch schopnost a dovednost a projevuje se rznmi formami jazykov
komunikace.

Zkladnm pedpokladem kultivovanho vyjadovn je sprvn vslovnost. Pi mluvenm projevu

uvme vce tvar nrodnho jazyka.

Sprvn vslovnost je podmnna zvldnutm techniky mluvenho projevu, kter se skld ze 3

zkladnch innost: respirace (dchn), fonace (tvoen hlasu), artikulace (tvoen hlsek). Tyto
techniky musme cviit prakticky.

16
Otzky z psychologie - 17 -

Technika dchn
Dechov proces sice ovldme automaticky, ale mli bychom usilovat o vdom zen dchn tak,
abychom byli schopni co nejefektivnjho a nejkratho vdechu a plynulho, nensilnho, dlouhho
vdechu. Ke sprvnmu dchn je teba odstranit zbyten svalov napt.
Tvoen hlasu
Hlas tvome pomoc vdechovho proudu vzduchu v hrtanu rozkmitnm hlasivek. Tak vznikne
zkladn tn, kter m uritou vku a slu. Znlost a barvu zskv v rezonannch dutinch. Sprvn
posadit hlas znamen umt vdom, funkn a ekonomicky vyuvat vdechovho proudu a rozeznt
rezonann dutiny.
Tvoen hlsek a jejich vslovnost
Na tvoen hlsek se podlej rty, jazyk, spodn elist, zuby, dsov vstupek, tvrd a mkk patro, ili
mluvidla. Zkladnm pedpokladem jejich funknho vyuit je zejmna uvolnnost vech st
mluvnho apartu. Ve zvukov strnce jazyka bychom se mli snait oprostit od nefunknch nench,
oblastnch i individulnch schopnost pi vslovnosti, kter bvaj zvadou srozumitelnosti a
estetinosti mluvenho projevu.

zvukov prostedky mluvenho projevu:

e meme rzn upravovat (modulovat). To znamen, e dokeme vhodn zvolit rznou slu, vku
a barvu hlasu, vetn tempa ei.
Modulac sly hlasu rozumme kladen pzvuku ve vtn vpovdi.
Modulace vky hlasu (intonace) pedstavuje dleit vznamotvorn prvek mluvenho projevu.
Zkladn podmnkou je zde propojenost obsahu sdlen s formou.
Modulace tempa ei pedstavuje rychlost, s jakou danou vtu pronme. Sprvn zvolen tempo ei
podporuje srozumitelnost projevu nejen z hlediska vslovnosti, ale i z hlediska sdlen obsahu.
Frzovn projevu pouvme pro lep zvraznn mluvenho. Jde o lenn ei na krat smyslupln
jednotky, kter jsou vznamov a intonan uzaveny. Mylenky =nadechnut.
Hlas by ml bt stedn siln, tempo ani rychl ani pomal. Krajn ppady vedou k pedasn nav
poslucha. Nutn je najt vhodnou mru.

36. umn naslouchat

spn komunikace pedpokld tak zvldnut techniky aktivnho naslouchn a kladen otzek.
Naslouchme: sluchem (slovm), zrakem (vrazu), srdcem (lskou)
Hovoc nm sdluje: vcn informace, sv pedstavy, pedsudky, postoje, nzory,
pesvden
k nm: co si mysl, co ct, co by chtl, km je

Jako posluchai bychom mli bt citliv a taktn. Pedevm je teba dvat najevo svou pozornost, a to
jak kontaktem pohledem, tak i drenm celho tla. Ruku v ruce s aktivnm naslouchnm jde technika
kladen otzek. Vhodnmi otzkami nejen zskvme informace, ale i projevujeme zjem o to, co nm
partner sdluje. Otzkami meme tak usmrovat spd hovoru.

37. sociln konflikt

Sociln konflikt tvo jaksi protipl konformit. Znamen stetnut protichdnch sil, snah a tendenc.
Meme ho dlit na: interpersonln (mezi 2 lidmi), skupinov (jedince a skupiny v rmci tto jednotky)
a meziskupinov.

Nejastjm dvodem ke vzniku interpersonlnch konflikt je konflikt zjm.

Nalezneme zde 3 modelov situace:
1. oba chtj tot (teba hrt na kytaru, ale ta je jen jedna)
2. zjmy se sten pekrvaj (maminka a dt se nemohou rozdlit)
3. kad chce pln nco jinho

V praxi nalezneme 2 hranin strategie een konfliktu soupeen a spoluprci.

Soupeen je tak nazvno nulovm eenm. Jde o situaci, kdy jeden zsk to, co druh ztrat,
v konenm dsledku je tedy souet zisk a ztrt na nule.

17
Otzky z psychologie - 18 -

Spoluprce je naopak nazvna nenulovm eenm. Pi n mou zskat oba zastnn. S nejvt
pravdpodobnost, ne oba stejn. Vytv se tedy jaksi nadhodnota. Spoluprce se zce ve na slovo
my.

Mezi taktick prostedky, ktermi jsou tyto strategie naplovny pat: slib, psaha, inspekce, hrozba,
trest, napaden.
Temi nejvraznjmi oprnmi body pi definovn slibu je sdlen, podmnka a odmna. Ta me bt
stanovena s rznou pesnost. Slibem smujeme ke spoluprci.
Psaha je sdlen zvazku, kter na sebe bere slibujc osoba. Nen zvazn pro toho, komu je
sdlovna. Ten ji jen m vzt na vdom a zachovat se podle toho. Psaha me mt podobu slibu nebo
hrozby a podle toho smuje k rznm strategim.
Inspekce napluje nai touhu nahldnout druhmu do karet. Ke spoluprci nebo soupeen smuje
podle toho, zda ji provdj partnei nebo tet osoba, zda pichz sama nebo na pozvn, zda s n
souhlasme i nikoliv.
Hrozba se podob slibu s tm rozdlem, e slibuje nco nepjemnho. Nem ale trestac, ale signln
funkci. Pokud hroz ztrty na obou stranch, mon spoluprce.
Trest je pak dsledek nesplnn podmnky vyen hrozbou.
Napaden se me odehrvat jak v rovin slovn, tak fyzick.

Pokud funguje komunikace, pevld v konfliktu snaha spolupracovat.

38. asertivn jednn a jeho typy

Asertivita je chpna jako praktick zpsob komunikace a jednn, kterm lovk vyjaduje a prosazuje
oteven sv mylenky, city, nzory a postoje. Postupuje tak, aby nepekraoval vlastn prva ani prva
ostatnch lid.
Asertivita je postavena na transakn analze, kterou se dkladn zabval E. Berne. Vychz
z pedstavy, e kad jedinec m k dispozici 3 zkladn stavy svho j (stavy ego) : 1. rodi (RO)
odraz stavu ego vlastnch rodi
2. dospl (DO) nezvisl a objektivn
3. dt (DI) pozstatky dtstv
Rodi ochrauje, v, peuje, hls pravdy, nabd, kr = agresivn chovn.
Dospl pracuje, dl dohody, mysl, e, jedn = asertivn jednn.
Dt se raduje, prov, trucuje, zlob, boj se, chce = pasivn jednn.
Dleit je udrovat vechny tyto 3 stavy ego ve vzjemn rovnovze.

Nam clem by mlo bt asertivn jednn, tedy jednn dosplho s dosplm.

Asertivn jednn : e se problmy, udruj se pozitivn vztahy, spokojenost, pozitivn vztah
k sob, vytven pleitost pro mezilidsk vztahy, kontrola nad sebou, byt s druhmi,
relaxovn, udrovn a budovn seberespektu.

Typy asertivity:
1. zkladn asertivita pedstavujc jednoduch, nekomplikovan vyjden pocit, pedstav,
mylenek, nzor i pocit bez vyuit specifickch socilnch dovednost
2. empatick asertivita obsahuje u tak prvek vnmavosti, citlivosti vi ostatnm lidem,
respektuje druhho lovka, sna se mu porozumt a eit situaci s uritou perspektivou
3. stupovan asertivita k t pechzme, kdy protjek stle ignoruje a poruuje nae prva,
pozor na pechod do agresivity
4. konfrontativn asertivita na rozdl od agresivn konfrontace na partnera netome, ale dme
doplujc informace k vyeen problmu, tento typ se asto pouv pi vchov

39. asertivn dovednosti

- 8 asertivnch dovednost:
1. pokaen gramofonov deska technika, kter klidnm opakovnm toho, co chceme, u
vytrvalosti v prosazovn svho, nen pitom nutn mt pipraven argumenty, umouje
ignorovat manipulaci a trvat na svm

18
Otzky z psychologie - 19 -

2. oteven dvee dovoluje nm akceptovat manipulativn kritiku bez zkosti i obran tm, e
klidn piznme svmu kritikovi, e v tom, co k, me bt nco pravdy, neposkytujeme mu
tm dn poslen
3. sebeoteven usnaduje sociln komunikaci a redukuje manipulaci tm, e sdlme skuten
aspekty na osobnosti nebo chovn
4. voln informace sniuje plachost pi zahajovn rozhovoru a usnaduje jej obma stranm
tm, e se sname rozpoznvat zajmav informace o partnerovi a zrove nabzet nkter o
sob
5. negativn asertivita technika, pi kter pijmme nae chyby a omyly ani bychom se museli
omlouvat
6. negativn dotazovn aktivn podpora kritiky s clem zskat informace nebo ji vyerpat
7. selektivn ignorovn umouje vyrovnvat se s kritikou, kdy na manipulativn kritiku
nereagujeme, jenom dme najevo, e jsme slyeli
8. pijateln kompromis pokud nen v szce sebecta, je vhodn nabdnout pijateln
kompromis

40. sociln afiliace a altruismus

Poteba afiliace se projevuje jako tendence bt s nkm, bt spolu. Me se pohybovat mezi 2 ply
drunost a intimitou. Afiliace vak nememe vidt jenom jako ist afektivn zleitost. lovk m
potebu stkat se s jinmi lidmi tak proto, e s nimi konfrontuje sv postoje, a proto dv pednost
stejn smlejcm lidem. Je prokzno, e ve spolenosti lid se siln redukuje zkost. Obzvl tehdy,
je-li mon fyzick kontakt.

41. skupina a jej rozdlen + klima

lovk neme t bez styku s ostatnmi lidmi.

Nejmen skupinu tvo dyda. Tento mezilidsk vztah vznik, kdy 2 osoby, kter ho tvo v po sob
nsledujcch situacch na sebe psob. Jde o nejmen jednotku lidskch vztah, kter je modelov pro
vechny dal druhy socilnch interakc.

Mal skupiny tvo osoby, kter se navzjem znaj, navzjem spolu komunikuj a jsou formln nebo
neformln integrovny njakm spolenm clem. Jde o skupiny o velikosti do 30 40 osob. Dlme je
na neformln a formln (resp. primrn a sekundrn), lensk a referenn. Pslunci neformlnch
skupin (rodina) jsou seskupovni neformln, tj. psychologicky. Pslunci formlnch skupin jsou
integrovni formln stanovenmi koly nebo seskupeni na zklad uritch znak.
lensk je takov skupina, ke kter jedinec skuten pslu. Referenn skupina je takov, ke kter by
psluet chtl nebo ke kter by psluet nechtl.

Velk sociln skupiny jsou napklad obyvatel jednoho msta, nrodnostn skupiny, lid s podobnm
pracovnm zaazenm a podobn. Pro tyto skupiny plat pouze nkter ze znak malch socilnch
skupin (napklad vzjemn znalost vech len).

Pro jevy jako je nkupn horeka, manifestace, panika, vzpoura a jin existuje v sociln psychologii
nzev masov jevy nebo tak chovn davu. Tyto pojmy vypovdaj o skupinovm chovn, kter vznik
spontln a vyvj se neplnovan, je relativn neorganizovan a nepedpovditeln a zvis na
vzjemnm podncovn se mezi astnky.

Socilnm klimatem rozumme charakter pevldajcch vzjemnch vztah mezi jednotlivmi leny
skupiny. Utv se v procesu jejich vzjemn interakce a je do znan mry emocionln podmnn. Je
pociovno nesmrn komplexn a posuzujeme je v intencch pzniv nepzniv.

42. komunikan struktury ve skupin

innost skupiny, zaloen na pijmn a sdlovn informac a na rozhodovn pedpokld komunikaci

mezi leny skupiny. Proto se mezi leny ve skupinch vytv urit komunikan s.
19
Otzky z psychologie - 20 -

Komunikace probh jak verbln, tak neverbln formou, piem verbln m vznam (primrn)
v zen innosti. Dleit jsou proto druhy komunikan st, kter jsou ve skupinch pouvny. Hraj
dleitou roli nejen ve vkonu skupiny, ale tak ve svch psychickch incch, protoe jsou spojeny
s rznou rovn uspokojen.
Nejefektnj je typ pln struktury komunikace, kter umouje komunikaci kadho s kadm a
pin lenm skupiny nejvt uspokojen.
Role vedoucho je zase nejvraznj v etzovm typu komunikace. Je zde vak nedostaten zptn
vazba a pokud je etz komunikant dlouh a komunik rozshlejm me snadno dojt ke zkreslen.

Druhy komunikanch st se charakterizuj podle:

1. centralizace rozsah, v nm jednotliv lenov skupiny maj pstup k vtmu potu
komunikanch kanl ne druz
2. komunikan kanly poet stvajcch kanl, kter jsou lenm k dispozici
3. veden jistota, s n me bt prognostikovno pevzet vedouc role uritm lenem skupiny
4. skupinov spokojenost rozsah prmrn spokojenosti vech len
5. individuln spokojenost odstupy mezi jednotlivmi vyjdenmi spokojenosti jednotlivch len
skupiny

20