JIN AFRIKA

Jin Afrikou mnme oblasti jak modern Jihoafrick republiky, tak Botswany,
Namibie, Zambie, Zimbabwe, jin Angoly, Lesotha, Svazijska a sti Mozambiku. Jedn se o
oblast, kter snad vce ne kter jin byla ovlivnna evropskm vlivem, co dokldaj
politick reimy v bval apartheidn Jihoafrick republice, i obou Rhodesich.

Postup bantuskch kmen

O postupu bantuskch populac do jin Afriky nemme velk mnostv zprv, zd se,
e k nejvtmu rozmachu dolo mezi 5. a 10. stoletm. Pichzejc bantusk kmeny byly
v minulosti oznaovny jako Karangov, zabvaly se zemdlstvm a pastevectvm. Vhodn
podmnky jin Afriky pisply k pomrn rychlmu rozvoji novch kultur a sttnch celk.
V oblasti dnenho Mozambiku, Zimbabwe a severn Jihoafrick republiky se nalzaj
zceniny mnoha staveb, z nich nkter jsou datovny do obdob 7.-8. st. Arabsk stedovk
prameny ns informuj o znan metalurgick produkci, smujc z msta Sofaly do Indie.
Tento vvoj byl naruen dalm plivem Bantu ve 14. stolet. Mohlo jt o pedky dnench
Tswan a Soth. Vsledkem innosti Karang bylo konstituovn e Monomotapa, jej moc
trvala a do 17. stolet. Ke zlomu v djinch jin Afriky dolo na pelomu 18. a 19. stolet,
kdy se formuje siln zulsk stt. Zklady sttu poloil nelnk Dingiswayo, kter zaal
sjednocovat kmeny Nguni, mezi nimi i nepli poetn kmen Zul. Syn nelnka Zul, aka,
zskal po Dingiswayov smrti moc a opral se pedevm o sv pbuzn. Zulsk vboje,
veden pedevm snahou po zskn dobytka a mladch bojovnk, zpsobily pohyb ady
populac, kter ped Zuly ustupovaly. Kupkladu pedkov dnench Ndebel uprchli i se
svm velitelem ze zulsk armdy a v okol dnen Pretorie zaloili vlastn stt. Svm
postupem vak vytlaili do dnen Botswany adu jinch spolenost Ngwato, Rolong,
Kwena, Tlapin, kter dnes znme pod souhrnnm oznaenm Tswana. Ndebele vak byli
vytlaeni z jihu pichzejcmi Bry. V Botswan, Zimbabwe, Zambii a Lesothu existovala
ada malch krlovstv a nelnictv, nap. Sothov byli rozdleni do 460 nelnictv.
Dle tradic ili na nkterch nhornch ploinch severn od eky Vaalu dvn ernot
obyvatel, kte jsou nkdy pipomnni jako Ngona, Kheoka, Kgalagydi. Byli zejm
pedchdci pozdjch Soth, ti vak byli dle jinch daj jen rozvinutou vtv pobench
Nguni. Nedostatek daj nm znemouje urit pesn chronologick vvoj tchto
obyvatel. Je vak tm jist, e vedle Sotho/Tswana ili lid blzc Nguni, transvaalt
Ndebele. Za nejstar znm pedchdce dnench Soth/Tswana jsou podle orlnch tradic
povaovni i Fokengov. Severn od transvaalskch Ndebele se utvoila siln skupina Vend
a Lobede, ti se usdlili na pravm stednm toku eky Limpopo. Lze u nich dovodit urit
vztah k onskm rodovm linim. Dnes vme, e Vendov pochzej ze starch rodovch
skupin Ngoni a Mbedzi a na svm zem ili ji ped pchodem historickho nelnka
jmnem Singoa, pvodem ona, kter pekroil eku v roce 1730. Prv vendsk msta jsou
znma pod nzvem zimbabwe. Asi ve stejn dob se kmenovou nelnic u Lobede stala
Dzugudini, dcera jednoho ze onskch nelnk, ped jeho hnvem sem utekla i se svm
nemanelskm synem. Ten se jmenoval Mugodo (Vyddnec) a stal se dalm nelnkem.
Jeho vystdala dcera Mudadi, kter se proslavila jako krlovna de.
V severn sti jihovchodnho pobe, v oblasti ztoky Delagoa, sdlily kmeny
Tsong. Od 16. stolet navzali Tsongov kontakty s Portugalci a ti jim zprostedkovali
znalost pstovn jihoamerick kukuice, kter se ve zdejm klimatu dailo. Mnoz Tsongov
se brzy stali profesionlnmi obchodnky a podnikali vpravy do vnitrozem. Existuj doklady
i o jejich psoben mezi Vendy a Nguni. Stali se tak schopnmi obchodnky s otroky. Zaali
shromaovat zajatce, o kter byl mimodn zjem na pobe. Hlavn v ztoce Delagoa
kotvily etn portugalsk lod.
Oblasti mezi Drami horami a Indickm ocenem se zaaly zalidovat nejpozdji ve
tetm stolet po Kristu. Nguniov nestavli, na rozdl od Sotho/Tswana, sv obydl trvalejho
charakteru, ale jen z lehkch a zkze podlhajcch prodnch materil jako devo, trva,
prout. Sdla mla nejastji kruhovit tvar s kuelovitou stechou. Che se stavly do kruhu,
aby uvnit byl prostor pro penocovn dobytka. Vesnice se nazvali kraal.
Jihovchodn sti Jin Afriky obvaj Xhosov, jejich jazyk je charakteristick
mlaskavkami, pevzatmi z khoikhoiskch jazyk. Jmno Xhosa v jazyce Khoikhoi
znamen Niitel. Xhosov vytvoili svj poetn kmen na jihovchod v polovin druhho
tiscilet po Kristu, nzev Xhosa mohl vzniknout i dle jmna jednoho z mstnch nelnk,
ijcho na potku 16. stolet. Vzhledem k nedostatku nalezi elezn rudy se v oblasti
rozil smnn obchod s kovy a kovovmi vrobky, kter se smovaly za dobytek a
zemdlsk plodiny zvan dagga.

Namibie

Namibie je velice dce osdlen zem s necelmi dvma miliny obyvatel. Majoritn
spolenost jsou zde Ovambo, tvoc asi 50% obyvatel zem. ij zejmna na severu Namibie
a v Angole se nazvaj Ovimbundu, vznamn zapojen do boje za nezvislost. Kavango ij
na severovchod, kde je rodnj pda sten vhodn k zemdlstv. Herero (Damara)
jsou pevn pastevci, ijc na zpad Namibie, mal enklvy jich ij tak v Botswan.
Khosiansk spolenosti jsou pravdpodobn pvodnmi obyvateli regionu. V Namibii ije
nezanedbateln menina potomk nmeckch kolonist (cca 25tisc) a Afriknc.

Gui a Gana

Gui a Gana jsou pbuzn jazykov skupiny San v centrln Botswan. Tito lid ili
v zkm spojen s bantuskmi Kgalagadi, kte migrovali do tchto oblast v prbhu 19.
stolet. Kgalagadi seznmili ob skupiny s chovem ovc a zemdlstvm. Spoleensk ivot
Gui a Gana se vrazn zmnil po zaveden osdlovac politiky v Botswan po zisku
nezvislosti. Glottochronologick vzkumy ukzali, e pedkov khoisanskch spolenost
migrovali pes Zimbabwe ped asi 2000 lety. Nkter psan zznamy hovo o tom, e Gui a
Gana se stali soust systmu tswanskho nelnictv. Centrln Kalahari je velmi rovnou
planinou ve vce cca 1100m n. m.

Ju/hoansi

Ju/hoansi jsou skupinky lovc a sbra, ijcch na pomezi Botswany a Namibie.

Mnoho z nich ilo v zkm sept s ernmi i blmi spolenostmi v obou zemch ji nejmn
od potku 20. stolet. Rozdln koloniln minulost obou zem pispla k rozdlnmu vvoji
mezi jednotlivmi skupinami v obou zemch. zem, kter ob skupiny obvaj se nazvaj
Dobe (v Botswan) a Nyae Nyae (v Namibii). Pchod evropskch obchodnk pinesl
Ju/hoansi krtk obdob prosperity, po kterm nsledoval ekonomick propad zpsoben
dramatickm poklesem divok zve.
Nyae-Nyae a Dobe jsou semi-aridn savanovit zem, nachzejc se v nadmosk
vce okolo 1100 m n. m. Region je protnut lini psench dun od vchodu k zpadu. A
donedvna zviselo ivobyt Ju/hoansi na lovu divok zve, stejn jako na sbru oech
mongongo a mangetti. V 60. letech jedna studie prokzala, e 75% stravy je rostlinn
substance, kterou obstarvaj eny. Maso bylo a druhotnou stravou, by velmi danou.
Mui lovili pes padest druh zve. Tento zpsob ivota petrval u Ju/hoansi ve znan
me a dodnes. Vzhledem k vtm kontaktm s okolnmi populacemi Ju/hoansi trpli
v minulosti epidemickmi vlnami tuberkulzy a jinmi nemocemi. Ju v v boha Kaoha,
kter stvoil zemi a ve,co je na n, vetn zla a smrti. Bh m enu, kter se jmenuje Koba.
Mrtv ve svt mrtvch pokrauj v innostech ze svta ivch. Jsou povaovni za pvodce
nemoc a netst.
K uritm zmnm zaalo dochzet od zhruba 50. let, kdy rzn vrty, traktory a
automobilov doprava naruovaly ekosystm a sttn zzen se snaila dostat pohyb lovc-
sbra pod kontrolu. Po zisku nezvislosti Botswany se v Dobe vybudovaly koly,
nemocnice, obchodn centra, co mlo za dsledek usdlen nkterch skupin Ju do polo-
usedlch i permanentch vesnic.

Tuya

Tuya (Tshwa, Shua) jsou pvodn lovecko-sbrask skupiny ijc v severovchodn

Botswan a zpadn Zimbabwe, kter se adaptovaly na nov podmnky a dnes se ve velk
vtin vnuj zemdlstv. Jsou rozdleny do mnoha skupin, kter maj sv vlastn jmna
jako Danisan, Taise, Gwaochu atd. Tuya, dle archeologickch nlez, udrovali kontakty
s ne-khoisanskmi populacemi ji v obdob ped 2000-1500 lety. lo o kontakty obchodn i
sluebn. Tuya asto slouili jako lovet prvodci. Pozdji slouili i jako prvodci
evropskch lovc slon.
V Zimbabwe vedlo zaloen rezervace Wankie k odchodu Tuya v roce 1929. Nkolik
len Tuya bylo zateno za pytlaen v rezervaci. Nkte z tchto pesdlench Tuya pak
pracovali na farmch Ndebele, jin se pesunuli do pohranin oblasti mezi Zimbabwe a
Botswanou. Ve 40. letech dolo k pesdlen Tuya z nkterch zem v Botswan, co bylo
doprovzeno vradami jak na stran Tuya, tak na stran pilot Royal Air Force. Na zem
Tuya se rozvinula Commonwealth Development Corporation, kde nkte Tuya pracovali jako
chovatel dobytka.
zem, na kterm Tuya ij se rzn, od galeriovch les a po oteven savany.
Regionln klima je semi-aridn. Zkony o lovu divok zve omezily aktivity Tuya a
znamenaly pechod k jinm innostem. Tuya ij v malch osadch, ze kterch se poetn
skupiny lovc vydvaly na asto mnohadenn expedice. Prce se rozdluje na vkov bzi,
lovet vdci se nazvaj dzimba. Tuya maj bohat komplex duchovnho a nboenskho
ivota. Tradin litel se nazvaj cho kao, kte l nemoci a pedvdj rzn rituly za
pouit liv, bylinek atp.

Herero

Tzv. Hereroland zaujm rozlohu cca 45 tisc km2, ale ije zde pouhch cca 50 tisc
obyvatel. Topograficky tvo Hereroland pokraovn zny severnho Kalahari, co je psit
krajina s permanentnmi dunami na vchod. Krajina se nachz ve vce 1050 a 1300 m n.
m. Nkolik mlo vodnch tok (omiramba) pin vodu pouze v obdob de. Rozshl
zem Hererolandu jsou vzhledem k nedostatku vodnch zdroj neobydlen.
Typickm projevem socilnho ivota Herero je odvozovn pvodu po dvou linich.
Kad osoba ve spolenosti tak odvozuje svj pvod jak od matky tak od otce. Patrilinern
skupina se nazv oruzo, matrilinern eanda.
Existence dvojho pvodu je pinou decentralizovan politick organizace. Jedin
systm kompatibiln s tmto systmem, je volen neddinm vdc. Stety se sousednmi
Nama a s Nmci daly vzniknout nrodnm vdcm ombara prvnm byl Tjamuaha, by ten
nebyl uznvn vemi skupinami. Nejvznamnjm vdcem Herer se stal Samuel Maherero.
Krlovstv Zulu

Max Gluckman se zabval krlovstvm Zulu ve slavnm sbornku African Political

System. Ve 2. pol. 19. stol. Za vldy panovnka Mpande mlo zulsk krlovstv rozlohu asi
150,000 km2 a ilo zde dle stzlivch odhad asi 100,000 lid. Dle Gluckmana byla rodov
organizace zruena na zatku 19. stolet a nahrazena zemn organizac, zaloen na
posloupnosti usedlost-okrsek-provincie-stt. provincie byla oznaovan jako kmen. I kdy
pbuzensk vztahy ztratily svj politick vznam, pbuzensk terminologie se uvala
k oznaovn politickch vztah. Krl vlastnil vekerou pdu ve stt. Hodnost vldce se
pedvala v rodin, nastupovali po sob brati a po otci synov. V ele provinci stli nelnci
pochzejc vtinou z vldnoucho rodu, asto hodnost ddili synov. Provincie byly
rozdleny na okrsky, v jejich ele stli pbuzn nelnka provincie nebo staeinov
bvalch klan. Tito hodnosti mli udrovat podek ve sv oblasti, mli soudn pravomoci,
bylo mon se odvolvat k vymu hodnosti proti rozhodnut niho hodnoste. Vldce se
musel dit zvykovm prvem, mohl vak tak vytvet nov zkony. V zulskm stt
existovala povinn vojensk sluba, vechny oddly byly podzeny panovnkovi. Oddly byly
organizovny na zklad zemn a vkov organizace. Nejvznamnj msto v nboenskm
ivot zaujmal sm panovnk, kter provdl rzn zemdlsk obady a vilo se, e jako
jedin me kontrolovat pivolvn det. Krom toho existovali specializovan vtci.
Vojenskm velitelm veleli dva vojent velitel, pmo podzen vldci. Spolenost
rozdlena na leny vldnoucho rodu (vlastnili pdu, politick funkce) a obany sttu.

Kulturn pluralismus v Jin Africe

Existence rznch populac po stalet formovala specifickou skladbu jin Afriky.

Apartheid v JAR strukturoval celou spolenost ekonomiku i politiku na zklad vry
v naprostou kulturn odlinost, co se dorazilo v tvorb ady zkon, zaloench na rasov a
kulturn bzi. Zkladem byl Zkon o registraci obyvatelstva z roku 1950, podle nho byli
obyvatel JAR rozdleni do ty skupin bl, Asiat, barevn a ern (pvodn Bantu). Tyto
kategorie pesahovaly rozsah rasy a pro definovn tchto skupin bylo teba vlenit dal
aspekty jako zvyklosti, normy chovn i uznvn okolm. Akcentovn kulturnch specifik
se tak stalo nstrojem segregan politiky. Proti tmto kulturnm kategorim vystoupil oste
mj. i antropolog jihoafrickho pvodu Adam Kuper, kter na protest proti Zkonu o
prkazech splil svj obansk prkaz. Svou skepsi vi kulturnm kategorim vyjdil
v knize Culture: An Anthropologists Account. Dle jeho nzoru kladenm drazu na kulturn
odlinost nahrvme lidovm pedstavm, e rozdly jsou pirozen a e kulturn identita je
zaloena na biologickm zklad.
Kulturn a rasov definovan skupiny se mli dle hlavnch ideolog apartheidu
rozvjet separovan. Asimilace byla vylouena. Se zavedenm apartheidu jsou spojovni
Afriknci pot, co jejich Nrodn strana vyhrla v roce 1948 volby. asto se ale zapomn na
fakt, e Afriknci pouze institucionalizovali dlouhou tradici biologicky motivovan rasov
diskriminace, kter byla v JAR uplatovna britskmi Jihoafriany. Zformovn apartheidu
pedstavovalo pro Afriknce mj. pokus o vyrovnn se s poetn pevahou ern populace,
kter by mohla ohroovat blou meninu.
V rmci apartheidn Jin Afriky dolo k rozshlmu socio-kulturnmu inenrstv,
kter se dotklo takka vech vrstev spolenosti. Vlda vnutila umle vytvoenm skupinm
obyvatelstva konkrtn etnickou identitu a nrodnost. Nkter skupiny ernch obyvatel
dokonce ztratily prvo bt obany JAR ocitly se v nov zzench autonomnch
domovinch, tzv. bantustanech. Stt uroval, kde mohou jednotliv skupiny t, s km se
mohou stkat, nebo jak zamstnn si mohou dovolit. Vznamy pojm kultura, rasa, nrod,
byly petveny dle poteb apartheidnho reimu.

OSTROVN ZEM AFRIKY

Afrika je obklopena sri vtch i mench ostrov, kter dky sv poloze prodlaly
velmi odlin vvoj ne kontinentln Afrika a proto jim pat samostatn kapitola. Jedn se o
Kapverdsk ostrovy, Svat Tom a Princv ostrov, Komorsk ostrovy, Seychelly a
pedevm Madagaskar. Ostrovy Zanzibar a Pemba jsou dky historickm vazbm probrny
v kapitole o vchodn Africe.

Madagaskar

Orln tradice na Madagaskaru se zmiuj o kmenech Taimbalimbaly a Taindronirony

jako o prvnch obyvatelch stedn sti ostrova. Tyto kmeny ily v pralesch a v jeskynch a
ivily se lovem a sbrem. Nepouvaly jinch, ne kamennch nstroj. Pozdji pili do
stedn sti ostrova Vazimbov, kter vytlaili dle tradice arabt njezdnci; lo ale zejm o
islamizovan malgask kmeny Antaimorona. Krtce po jejich pchodu vypukl obrovsk
por pralesa. Zatmco tradice tvrd, e por vznikl bleskem, zd se spe, e jej zaloili
vazimbov, aby zskali nov pastviny a pole. Pi poru zahynulo mnoho obyvatel.
Vazimbov zavedli zkladn znalost zemdlstv, zkladn stravou bylo suen maso a hlzy
rznch rostlin. Zemelm budovali velk mohyly z hromad kamen. Vazimbov vili v moc
svch zemelch pedk a obtovali jim domc zvata. Rozen byla rzn zaklnn, to o
nich alespo k tradice kmene Batsileo. O jejich pvodu nemme informace, je vak
pravdpodobn, e se jednalo o nhodnou migraci.
Dle nkterch chronologickch rekonstrukc se zd, e Vazimbov pili na
Madagaskar nkdy mezi 10. a 6. stolet p. n. l. jako soust proto-malajskch populac ze
Sumatry a smsili se s pvodnmi bantuskmi obyvateli. Dnen Sihanakov se povauj za
jejich potomky. Kronika Tantara ny Andriana potvrzuje toto tvrzen. Dal vlna jiho-
sumaterskch migrant pila ve 2. stolet p. n. l., tyto kmeny se v Indonsii nazvaj Badjau
a na Madagskaru Vezo. Od 1. stolet pichzeli na Madagaskar i Javnci, arabsky nazvan
Wkwk, malgasky Vahaoka, ustupovaly pod tlakem Malajc na Borneo a na Madagaskar.
Posledn vlny pily na Madagaskar jet ve 13.-15. stolet n. l. Posledn migranti pili
z Aehu a Malakky v 16. stolet. Od 7. stolet navc na Madagaskar pichzeli Arabov, kte
zaloili zejmna na zpadnm pobe ostrova nkolik sttek (Boina, Antankarana),
podobnch tm na pobe vchodn Afriky. Archeologick nlezy ukzaly zbytky arabsk
architektury na nkterch mstech pobe. Od potku letopotu pichzeli na ostrov i
Bantuov z kontinentu. Na Abrahamov ostrov zaloili svou kolonii i jement id, ale
podlehli arabsk a malajsk konkurenci.
Malgask jazyk se dle nejnovjch studi oddlil od svch jihoasijskch pbuznch
nkdy mezi 4. a 7. stoletm. Al-Idrs potvrzuje, e Indonsan byli na Madagaskaru dobe
etablovan ji ve 12. stolet. Rozshl vliv mly na malgatinu bantusk jazyky, co by
dokldalo tvrzen, e nkdy v 1. tiscilet pichzely na ostrov pisthovalci z kontinentu.
Posunuli se zpadnm smrem, kde dodnes najdeme spolenosti, kter se nazvaj Vazimba.
Jsou to zejmna rybi, by se dnes vnuj i chovu dobytka a zemdlsk innosti. Stle
hovo ne-malgaskm jazykem, patrn bantuskho pvodu. st jejich slovnku je shodn se
slovnkem lovc a sbra jmnem Beosy, kte ij severn od Mikea.
Mikea

Mikea jsou malou skupinou (1000-2000 obyv.) lovc a sbra na jihozpad

Madagaskaru. ij v semi-aridn oblasti v malch usedlostech mezi ekami Morombe a
Mangoky. Mikea jsou povaovni ostatnmi obyvateli oblasti a mnoha historiky za pvodn
zvan tompontany. To ale na druh stran nen zdrojem respektu, okoln vtinou zemdlsk
populace je povauj za mncenn, vzhledem k tomu, e neobdlvaj pdu a iv se lovem a
sbrem.
Nejstar doklady o obvn Madagaskaru pochzej prv z oblasti Mikea. Nalezeny
zde byly opracovan kosti nosoroce jejich st se odhaduje na 2000 let. Dnes i Mikea
hovo malgaskm jazykem. Nkter kulturn rysy odliuj Mikea od Masikoro, nejvraznji
se li v nboenstv. Takka vichni obyvatel Madagaskaru maj jaksi devn sloupky
zvan hazomanga, reprezentujc zemel pedky, pouze Vazmibov je nemaj. Mikea maj
posvtn stromy zvan hazofaly, ve kterch ij duchov pedk (koko).
Mikea jsou povaovni nktermi sousednmi obyvateli za primitivn nomdy, kte
migruj po bui. Mikea vak maj dobe organizovan ron cyklus ivota v lesch a bui.
Mstn obyvatel rozliuj ti skupiny Mikea, kter se tak li stylem ivota a typem obydl.
ij zde Mikea-Masikoro, Mikea-Vezo a tzv. prav Mikea. Dky obchodu a inter-etnickm
satkm dolo ke smen obyvatel.
Mikea rozliuj pt druh obydl: 1) trano obdlnkov pleten pbytek, 2) tsano
chatrn che z palmovch list, 3) tongalibaty obdlnkov chatka z kry baobabu, 4)
vohitse obdlnkov chatka vyroben z jednoho druhu traviny, 5) tsangatsanga chatka se
dvma vstupy, vyroben z baobabovho deva i list. V uritch obdobch roku sp Mikea
pod irm nebem.
Obchod je pro Mikea velmi dleit, nejdanj surovinou je vkac tabk
(paroky). Dalmi komodiatmi jsou kovov nstroje, odvy, re, sl a rum. Obchod probh
spe uvnit komunity mezi Mikea-Vezo resp. Mikea-Masikoro a lesnmi Mikea. Na pobe
ijc Mikea-Vezo vymuj s Mikea-Masikoro suen ryby za hlznat plodiny. Mikea-Vezo
se li od Vezo tm, e Vezo nevyuvaj lesnm zdroj, Mikea-Vezo zpracovvaj rzn druhy
devnch materil, zejmna na stavbu ch atp.
Mikea jsou patrilinearn spolenost a pokud se ena vd, odchz do pbytku svho
manela. Mikea ij v nevelkch skupinch, asto tvoench pouze jednou roidnou, nebo
nkolika pbuznmi rodinami. Nejastji dochz k satkm mimo klan, ale i satky uvnit
klanu nejsou ojedinl.
Nejvy bh Mikea se nazv Ndranangahary, ktermu se obtuje tabk, hlzy, ale i
vl. Musk patron lovu se jmenuje Ndrianabolisy. Mezi Mikea je rozen tabu pojdat
urit druhy domcch zvat. Nkter klany nej kuata, jin ovce, by je chovaj. Tento zvyk
je rozen i u sousednch populac Sakalav, Vazimba a Bara.

Komorsk ostrovy

Federln islmsk republika Komory je souostrov nachzejc se v severn sti

mozambickho kanlu v Indickm ocenu. Le tedy mezi Mozambikem a Madagaskarem.
Nejvznamnjmi ostrovy jsou Nzwani, Mwali a Ngazdja. Dal dleit ostrov je Mayotte,
kter je ale francouzskm zmoskm zemm. Komorsk ostrovy byly osdleny asi ped
dvma tisci lety obyvateli vchodn Afriky, Indonsie, Malajsie a zhruba v polovin prvnho
tiscilet tak arabskmi pisthovalci. Ti tak vtiskli Komorm svbytnou atmosfru a
zapinili se o dominantn postaven islmu. Roku 1886 pevzali vldu nad souostrovm
Francouzi, jejich dominance zde petrvala a do roku 1975. Z dnench bezmla 600 tisc
obyvatel se jich takka sto procent hls k sunnitskmu islmu.
 Historick vvoj se podepsal tak na sloen obyvatelstva, Komoan jsou potomci
africkch, asijskch a arabskch pedk. Majoritnm zpsobem obivy je zemdlstv a mezi
nejdleitj plodiny pat kasava, re, banny a sladk brambory. Vyv se vanilka, oleje a
hebek. Na rozdl od obyvatel Komorskch ostrov se lid na ostrov Mayotte hls
k msko-katolick crkvi, co lze vysvtlit tsnmi vazbami na Francii.
Komorsk ostrovy pat mezi nejhustji obydlen zem na svt. O pvodu obyvatel
v dob pedislmsk mnoho nevme. Okolo roku 650 se na ostrovy dostal islm, m zan
perioda arabskho a perskho vlivu v Indickm ocenu. Archeologick nlezy hovo o tom,
e zhruba od roku 900 dochz k vznamnjmu zalidovn ostrov. Doba okolo 12. stolet
mla bt nejvznamnjm obdobm z pohledu plivu rzskch perskch obyvatel a
populac vchodn Afriky. Orln tradice a legendy dokonce hovo o tom, e souostrov
navtvil biblick krl alamoun.
Pestoe je francouztina nejrozenjm jazykem, existuj zde i dialektov varianty
komorskho jazyka shiMwali, shi Ngazidja, shiMahor a shiNzwani. Kad, dle svho
jmna, odkazuje k pslunmu ostrovu. Vechny jazyky sdl pvodn bantusk gramatick
substrt, kad m ale sv specifick syntaktick varianty, kter jej odliuj od ostatnch.
Nejvznamnj slovn vpjky pochzej ze svahiltiny, arabtiny, francouztiny,
portugaltiny a malgatiny, co kopruje historick vvoj na Komorch.

Kapverdy a Svat Tom a Princv ostrov

Kapverdsk ostrovy i Svat Tom a Princv ostrov byly ped pchodem Portuglac
neosdleny. Zvlt ostrovy Sv. Tome slouily pedevm jako pekladit otrok pi cest
do Brazlie. Kulturn, etnicky a jazykov tak ob souostrov odpovdaj pedevm
vznmanmu portugalskmu vlivu. Oficilnm jazykem je kreolsk portugaltina (criolo),
kter m ale nkolik variant a nehovo se ji o dialektech, ale o samostatnch jazycch.
Kapverdsk ostrovy trp nedostatkem pitn vody. Sv. Tom zase proel dlouhm obdobm
socialistickch experiment po rozkladu portugalskho impria, co pivedlo ostrovy na
pokraj krachu. Vzhledem k blzkosti rovnku zde rychlmu ekonomickmu vvoji brn hojn
vskyt tropickch nemoc. Kapverdy udrovaly siln kontakty s Guineou-Bissau, na Sv.
Tomi se zase projevuj stalet kontakty s oblast Guinejskho zlivu a angolsko-konskm
pobem. Etnicky i jazykov lze povaovat ob zem za relativn homogenn.

Guanov

Termnem Guanov se oznaovali nativn obyvatel kanrskch ostrov, jejich

pvod nen dostaten objasnn. Prvn Evropan se s nimi setkali ve 14. stolet. Guanov
neznali tavbu eleza a neuvali tud kovovch nstroj. Jazyk Guan byl spojovn
s berberskmi jazyky, zachovalo se z nj vak jen nkolik slov a nelze tud pesn urit jeho
pvod. Dle legend byli dokonce pokldni za posledn potomky bjn Atlantidy. Posledn
Guanov zemeli v 19. stolet a potkal je tak osud nikoliv nepodobn osudu pvodnch
obyvatel Tasmnie. Nkter teorie hovo o tom, e se Guanov mohli dostat na ostrovy jako
numidt/libyjt otroci (archeologov skuten nalezli na ostrovech stopy psma podobnho
numidskmu).