AcO O

AcO
AcO Ph O O
HO O HO

koln prce
OAc
HO
OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

Bakalsk, diplomov a disertan prce

1. vodn st (strnky se nesluj)

Tituln strana, jednotn prava podle vzoru

Zadn bakalsk a diplomov prce
Prohlen, kter student podepe, oficiln text
Informace, od kdy do kdy a kde byla prce vypracovna
Podkovn
SOUHRN, SUMMARY
OBSAH, desetinn tdn, jedna strana

1
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc

Bakalsk, diplomov a disertan prce

HO
OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

Tato diplomov (bakalsk) prce byla vypracovna na stavu analytick

chemie Vysok koly chemicko-technologick v Praze v obdob listopad
2006 kvten 2007

Prohlauji, e jsem diplomovou (bakalskou) prci vypracoval/a

samostatn s vyznaenm vech pouitch pramen a spoluautorstv.
Souhlasm se zveejnnm diplomov (bakalsk, disertan) prce podle
zkona . 111/1998 Sb., o vysokch kolch, ve znn pozdjch
pedpis. Byl/a jsem seznmen/a s tm, e se na moji prci vztahuj prva
a povinnosti vyplvajc ze zkona . 121/2000 Sb., autorsk zkon, ve
znn pozdjch pedpis.

Praha, 20.5.2007 Podpis

2
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc

Bakalsk, diplomov a disertan prce

HO
OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

2. Vlastn prce (strnky se sluj)

desetinn tdn (max 3 rovn)

hlavn kapitoly, zanaj na nov strnce

vod, jasn a vstin uveden do problematiky se zejmm

dvodem a clem zadanho kolu, obvykl rozsah 1 2 strany
Teoretick st (Souasn stav problematiky), literrn reere
a jej kritick zhodnocen, obvykl rozsah 10 20 stran
Vsledky a diskuse, tabulky, grafy, obrzky a schmata
doplnn slovnm komentem, data se uvdj jenom jednou,
spektra a chromatogramy se uvdj jen, kdy je to nutn
pro diskusi (plohy), konfrontace vsledk s daji z literatury

3
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc

Bakalsk, diplomov a disertan prce

HO
OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

2. Vlastn prce (strnky se sluj)

Experimentln st, pln vet a popis pouitch materil,

chemikli a vech metod, technologie, statistika, software,
obvykle se len na podkapitoly: Materil a metody, Obecn
postupy, Pipraven sloueniny; navky ltek a inidel se
uvdj v gramech a molech, vdy vtky,
Zvr, shrnut podstatnch vsledk, zdraznn, co novho
prce pin, formulace doporuen vyplvajcch z prce,
ne pouh zopakovn dosaench vsledk, nekopruje
souhrn
Literatura
Seznam zkratek, abecedn seazen seznam, ne veliiny a
jednotky definovan v soustav SI
Plohy

Lze zaadit voln papr se vzorci, sly nebo nzvy slouenin

4
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc
HO

Bakalsk, diplomov a disertan prce

OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

co odstavec, to mylenka
desetinn tdn obsahu (max 3 rovn, 1.1.2.)
zat pst to, co je nejleh
titul a vod pst a nakonec
jednotn forma psan (pravopis, autorsk plurl,
trpn rod, ne inkluzivn plurl, odborn termny)
50 stran diplomov prce
120 stran disertace

Nemrn velk poet stran psemn zprvy svd tak o nekvalitnm zpracovn tmatu
a oponenta prce zbyten zatuje.
Pi dobe zvolen struktue a ucelenosti textu psemn zprvy me bt objem textu
relativn mal.
Detailn popisy vznamnch st prce, kter maj dokumentan a nikoliv vysvtlujc
charakter, mohou bt toti uvedeny v rmci ploh, na kter z hlavnho textu odkazujeme.

5
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc
HO

Bakalsk, diplomov a disertan prce

OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

Zkratky versus vzorce

Ac acetyl
Me methyl
Et ethyl
TMSOTf trimethylsilyl-trifluormethansulfont
NMR nuklern magnetick resonance

!
AcOH nen zkratka, to je vzorec
MeOH nen zkratka, to je vzorec
EtSH nen zkratka, to je vzorec
H2SO4

6
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc
HO

Bakalsk, diplomov a disertan prce

OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

Dobr rady (http://www.vscht.cz/lam/new/)

vod a teoretick st maj mt mn strnek ne

experimentln st, vsledky a diskuse
Dodrovat logickou posloupnost
Odborn text ne slangov vrazy (refluxovat, pod refluxem,
vyizolovat, zacyklit, zacyklovn, pecyklovn), ne esko-
-anglick zkomoleniny (outletov a inletov konec kapilry
msto vstupn a vstupn)
Dlen do odstavc uvliv, logick celek klidn na jednu stranu
Vty dvejte do souvt (nepete telegram): Jedn se o jeden
z podrod melk. Zahrnuje 50 druh melk. Je rozen
po cel severn polokouli. Msto hezky esky: Jedn se
o jeden z podrod melk, kter zahrnuje 50 druh
vyskytujcch se po cel severn polokouli.

7
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc
HO

Bakalsk, diplomov a disertan prce

OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

Dobr rady (http://www.vscht.cz/lam/new/)

Text by ml bt linern (bez zvorek), zvorky uvdj

synonymum, nejsou vloenou vtou. Vysok poet sloek
(kolem 150) zaruuje dostatenou variabilitu ve sloen.
Msto hezky esky: Vysok poet sloek, kterch je kolem
150, zaruuje dostatenou variabilitu ve sloen.
Text by ml bt linern (bez vozovek), vozovky bud dojem
nejistoty autora. Tento pokus ml dokzat, e podmnky
reakce byly zvoleny dobe. Msto hezky esky: Tento pokus
ml dokzat, e podmnky reakce byly zvoleny dobe.

Pouvejte plnovznamov slovesa. Provdl jsem odpaovn.

Msto hezky esky: Odpail jsem.

8
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc
HO

Bakalsk, diplomov a disertan prce

OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

Dobr rady (http://www.vscht.cz/lam/new/)

Nepouvejte pleveln slova a obraty, zeuj text, zabraj

msto a nepinej nic novho. V extraktech jsme stanovili
obsah genisteinu. Vsledky jsou pehledn uvedeny v
Tabulce I. Sprvn: V extraktech jsme stanovili obsah
genisteinu (Tab. I).

ette mstem, ne voln dky mezi odstavci, obtkn textu,

vyuijte celou plochu strnky.

Naute se zkladn zsady sprvnho psan.

9
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc
HO

Bakalsk, diplomov a disertan prce

OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

Plagitorstv

vydvn prce nkoho jinho za prci vlastn

koprovn i sti publikovan prce, kter je chrnna

autorskmi prvy, bez vslovnho souhlasu majitele
autorskch prv

zamlen zdroje, ze kterch prce erp

zamlen zdroje, ze kterch bylo citovno
zamlen zdroje dat, kter vytvoil nkdo jin a v prci jsou
pouity

odcizen majetku duevnho vlastnictv

neestn chovn, kter kola povauje za zvan pestupek

10
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc
HO

Bakalsk, diplomov a disertan prce

OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

Plagitorstv

dkan Fakulty multimedilnch studi UTB Zln

studentka Fakulty technologick UTB Zln vylouena ze
studia

Nrodn registr vysokokolskch kvalifikanch prac

program na odhalovn plagit, MU Brno

V zkon, par. 47 ukld zveejovn bakalskch,

diplomovch a disertanch prac, u kterch probhla
obhajoba (ale nek, jakm zpsobem)

11
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc
HO

Bakalsk, diplomov a disertan prce

OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

Plagitorstv

VCHT Praha:
http://www.vscht.cz/homepage/absolventi/zaverprace
jmno, nzev, pracovit bakalsk a diplomov prce
+ abstrakt disertan prce
presenn prohldka v knihovn stavu i K

st prce me bt neveejn
obsahuje citliv experimentln data nap. prmyslovho
partnera,
vsledky mohou vst k piznn patentu,
oponenti a lenov komise mus podepsat prohlen o
dvrnosti,
nepjuje se ani presenn v knihovn
12
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc
HO

Bakalsk, diplomov a disertan prce

OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

Plagitorstv

nemonost odnt akademickho titulu v R

ztrta odborn prestie
nen legislativn nstroj proti firmm, kter plagitorstv
podporuj

http://www.referatyzababku.cz/
Studujete,podnikte? ek Vs nron seminrn prce, zvren bakalsk
nebo diplomov studie? Potebujete napsat PR lnek i jin text odbornho
rzu, ale nemte dostatek asu na hledn nutnch podklad? My ano! Jsme
pipraveni Vm pomoci.

dodn do 24 hodin (pplatek 80 %)

podklady pro refert 179 K/strana
seminrn prci 219 K/strana
bakalsk prce 279 K(strana
diplomov prce 319 K(strana
rigorzn prce 419 K/strana

13
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc
HO

Bakalsk, diplomov a disertan prce

OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

Plagitorstv
st prce ke 2. atestaci nejmenovanho lkae
Isoflavony jsou taxonometricky rozreny v prrode jen zce, a to v rostlinch
vikvovitch (Viciaceae). Jejich nejbohatm zdrojem je sja lutinat, dle se
vyskytuj v cervenm jeteli (Trifolium pratense) a v nekterch lcivch
rostlinch, jako je krucinka barvrsk (Genista tinctoria) a janovec metlat
(Sarothamnus scoparius) (10). V mal mre jsou zastoupeny i v ite a vrobcch
z neho, objevuj se i v pivu a bourbonu. Nove byly nalezeny i v rybzu a
v dalm drobnm ovoci (11). Sja obsahuje tri hlavn isoflavonov
fytoestrogeny, jejich aglykony jsou daidzein, genistein a glycitein (12).
Formononetin a biochanin A jsou hlavnmi isoflavony cervenho jetele (13).
Lignany jsou v nejruznejch semenech, celch zrnech, luscch zeleniny a
v ovoci, ale pri technologickm zpracovn, vyuvajcm modern techniky
mlet, je obvykle frakce lignanu oddelena spolecne se slupkami a vlkninou.
Z tohoto duvodu nen lidsk strava na lignany prli bohat (14). Nejduleitejm
zdrojem lignanu jsou rostlinn oleje, zejmna lnen olej, kter obsahuje v suine
sekoisolariciresinol a v minoritnm mnostv taky matairesinol (15). Dalm
zdrojem lignanu je celozrnn itn pecivo nebo ruzn typy vlkniny (16) a byly
nalezeny i v drobnm ovoci (17).
Ackoliv byla z rostlin izolovna rada kumestanu (18), z hlediska estrogenn
aktivity a obsahu v rostlinnm materilu je nejduleitej kumestrol, kter je
zkladnm fytoestrogenem vojteky (Medicago sativa) (19). Pro cloveka je opet

14
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc
HO

Bakalsk, diplomov a disertan prce

OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

Plagitorstv
st textu Moravcov J., Kleinov T.: Chem. Listy 2002
Isoflavony jsou taxonometricky rozeny v prod jen zce a to v rostlinch vikvovitch
(Viciaceae). Jejich nejbohatm zdrojem je sja lutinat, dle se vyskytuj v ervenm
jeteli (Trifolium pratense) a nkterch livch rostlinch jako je kruinka barvsk
(Genista tinctoria) a janovec metlat (Sarothamnus scoparius). V mal me jsou
zastoupeny i v it a vrobcch z nho, ale objevuj se i v pivu a burbonu. Nov byly
nalezeny i v rybzu a dalm drobnm ovoci. Sja obsahuje ti hlavn isoflavonov
fytoestrogeny, jejich aglykony jsou daidzein, genistein a glycitein. Formononetin a
biochanin A, jsou hlavnmi isoflavony ervenho jetele.
Lignany jsou v nejrznjch semenech, celch zrnech, luscch zeleniny a v ovoci, ale pi
technologickm zpracovn vyuvajcm modern techniky mlet je obvykle frakce lignan
oddlena spolen se slupkami a vlkninou. Z tohoto dvodu nen lidsk strava pli na
lignany bohat. Nejdleitjm zdrojem lignan jsou rostlinn oleje, zejmna lnn olej,
kter obsahuje v suin sekoisolariciresinol (SECO) v koncentraci 0,8 mg.g-1 vedle
minoritnho matairesinolu; lnn semena obsahuj SECO kolem 3,7 a po odtunn 5,5
mg.g-1. Dalm zdrojem lignan je celozrnn itn peivo nebo rzn typy vlkniny, a byly
nalezeny i v drobnm ovoci. Dve se pedpokldalo, e lignany jsou metabolity pouze
vych rostlin, ale nyn se v, e existuj i pirozen sav lignany, enterodiol a
enterolakton, kter byly dokzny v biologickch tekutinch lid i zvat.
Akoliv byla z rostlin isolovna ada kumestan, z hlediska estrogenn aktivity a obsahu
v rostlinnm materilu je nejdleitj kumestrol, kter je zkladnm fytoestrogenem
vojtky (Medicago sativa). Pro lovka je opt .

15
 AcO O
AcO
AcO Ph O O
HO O HO
OAc
HO

Bakalsk, diplomov a disertan prce

OMe
N3
HO O
HO
HO
OAc

Plagitorstv
Isoflavony jsou taxonometricky rozeny v prod jen zce
Isoflavony jsou taxonometricky rozreny v prrode jen
a to v rostlinch vikvovitch (Viciaceae). Jejich nejbohatm
zce, a to v rostlinch vikvovitch (Viciaceae). Jejich
zdrojem je sja lutinat, dle se vyskytuj v ervenm
nejbohatm zdrojem je sja lutinat, dle se vyskytuj v
jeteli (Trifolium pratense) a nkterch livch rostlinch
cervenm jeteli (Trifolium pratense) a v nekterch lcivch
jako je kruinka barvsk (Genista tinctoria) a janovec
rostlinch, jako je krucinka barvrsk (Genista tinctoria) a
metlat (Sarothamnus scoparius). V mal me jsou
janovec metlat (Sarothamnus scoparius) (10). V mal mre
zastoupeny i v it a vrobcch z nho, ale objevuj se i v
jsou zastoupeny i v ite a vrobcch z neho, objevuj se i v
pivu a burbonu. Nov byly nalezeny i v rybzu a dalm
pivu a bourbonu. Nove byly nalezeny i v rybzu a v dalm
drobnm ovoci. Sja obsahuje ti hlavn isoflavonov
drobnm ovoci (11). Sja obsahuje tri hlavn isoflavonov
fytoestrogeny, jejich aglykony jsou daidzein, genistein a
fytoestrogeny, jejich aglykony jsou daidzein, genistein a
glycitein. Formononetin a biochanin A, jsou hlavnmi
glycitein (12). Formononetin a biochanin A jsou hlavnmi
isoflavony ervenho jetele.
isoflavony cervenho jetele (13).
Lignany jsou v nejrznjch semenech, celch zrnech,
Lignany jsou v nejruznejch semenech, celch zrnech,
luscch zeleniny a v ovoci, ale pi technologickm
luscch zeleniny a v ovoci, ale pri technologickm
zpracovn vyuvajcm modern techniky mlet je obvykle
zpracovn, vyuvajcm modern techniky mlet, je obvykle
frakce lignan oddlena spolen se slupkami a vlkninou.
frakce lignanu oddelena spolecne se slupkami a vlkninou.
Z tohoto dvodu nen lidsk strava pli na lignany bohat.
Z tohoto duvodu nen lidsk strava na lignany prli bohat
Nejdleitjm zdrojem lignan jsou rostlinn oleje,
(14). Nejduleitejm zdrojem lignanu jsou rostlinn oleje,
zejmna lnn olej, kter obsahuje v suin
zejmna lnen olej, kter obsahuje v suine
sekoisolariciresinol (SECO) v koncentraci 0,8 mg.g-1 vedle
sekoisolariciresinol a v minoritnm mnostv taky
minoritnho matairesinolu; lnn semena obsahuj SECO
matairesinol (15). Dalm zdrojem lignanu je celozrnn
kolem 3,7 a po odtunn 5,5 mg.g-1. Dalm zdrojem
itn pecivo nebo ruzn typy vlkniny (16) a byly nalezeny i
lignan je celozrnn itn peivo nebo rzn typy vlkniny,
v drobnm ovoci (17).
a byly nalezeny i v drobnm ovoci. Dve se pedpokldalo,
Ackoliv byla z rostlin izolovna rada kumestanu (18), z
e lignany jsou metabolity pouze vych rostlin, ale nyn se
hlediska estrogenn aktivity a obsahu v rostlinnm
v, e existuj i pirozen sav lignany, enterodiol a
materilu je nejduleitej kumestrol, kter je zkladnm
enterolakton, kter byly dokzny v biologickch
fytoestrogenem vojteky (Medicago sativa) (19). Pro
tekutinch lid i zvat.
cloveka je opet
Akoliv byla z rostlin isolovna ada kumestan, z hlediska
estrogenn aktivity a obsahu v rostlinnm materilu je
nejdleitj kumestrol, kter je zkladnm
fytoestrogenem vojtky (Medicago sativa). Pro lovka je
opt
16