644 Uvodnislovo rig mluvi a vystupujiinstituce nacho svéta sty svich expert, mohla meni zajem,jsou tak (a8 na znamé historické vyjimky) usetie Zenesou zodpovédnost za pravy,lésku a dobro, ‘ného myslenjjsou jaksi zavézéni [iz svjm pojmenovénim. Historicka pamét, ied je nedlinow souéasti akademicky sice vzruSujiciho, pro experty vSak nudného a vlastné zbytetného hledsiniéehosi povytce abstraktnihio ‘onou trudnou cestou sprévného (to je donekoneéna opravovaného, kriticky pre- “koumavaného) men, oem zaznamenalavpodobé dj flo fadu slue lespoiina prvnipohled, odk pamati lidstva zapsany vjraznéji ne? mnohy jlich oslavovany sougas nik. Takée zévérem tohoto dvodniho siova: Henriho Bergsona V/vojtvafivy, od jeliho® ukazkou flosofické préce par excellence, : rovnjch sto padesst t pouze neuispésnyjm expertem dobre minénych, ale neproveditelnych reforem, anebo byl my inejmensim za terminy pozi ;ofického Zasopisu a vsechny zajemce o filosofi( ¢y) pak upozortul, Ze take letos vlistopadu probéhne na z4kladé ini CO Den filosofe. Nezapomeste, prosim, tedy exper tivy UNES. Petr Hordk Filosoficky éasopis rotnik 55 2007/5 645, Prog andél déjin hledi zpét? Stefan Gandler 1. Prog andél déjin hledi 2p&t? _-Andél déjin’? 0 ném2 Benjamin hovoti v IX. tezi, je bezpochyby néeim vice ne? pouhym poukazem na obraz, ktery Paul Klee nazval ,Angelus novus’ “Tato slovazdevate teze se primo vatahujtk tezi prvni, vniz Benjamin vyzdvi huje v7znam teologie pro historicky materialismus, k némuz se v obdobi hlu- bboke krize chysta sm néeim prispet. Hned v tivodu je tkeba zdiraznit, Ze se rehodlé od historickeho materialismu odvratit, aby se priklonil k teolo A prévé tak nenavrhuje smésovat historicky materialismus s teok by to byly dve komponenty jedné a téze kategorie. Spise je ejmé, Ze tcologii postavit do sluzeb historickeho materialismu, aby se mohl vwyporédat s ka2dym vyzfvatelem, a pkedevsim s naciondlnim soc a teoriemi s nim nastupujicimi .Protejiek k této aparatute size predstavitve filosofil.Vyhrat ma vadycky loutka, které se Fiks hhistoricky materialismus. Mize sito beze vSeho rozdat s kazalym, vezmeli do svfch rukou teolo des, jak zndmo, mala a Skared, a tak jako tak se nesmi ukizat na denim svétle. Kao je viak onim vy2/vatelem vzbuzujieim nejvétsi obavy? Proti koma se ‘must historicky materialismus postavit v okamziku, kay Benjamin formu- Iuje tyto Fadky? Autor to Fika pravé v tétezi, ktera je vedle citované prvni 1 Worum schau der Engel der Geschc Prelofeno znémecksho origins: Gander Redakce dkaje autorotzalashans instes Temps Moderne. Pa, 5: 624634, Némeck orginal byl popreé otter in: Die Neue 61, 1980, 4, 5. 560570) 3 Tames, exe,646 Stefan Gandler teze 2aroven jedinow tezi, v ni2-zaujims explicitni vztah k teologii. Upresiu- ie tento historicky okamzik v X. tezi, v niz jako pf naértavd pravidla uréujiei chov: politikové, na né2 odpiireifasismu spoleh: Jeaf na lopatkach a eho svetka ze iavthuje ndsledovat ptikladu Fédovych brat je klasterni regule doporucovala bratrim k meditaci, mély za, svt s jeho ruchem a shonem. Myslenkovy pochod, ktery 2de sledujeme, vySel z podobného uréeni." ‘Tato schopnost zaujmout odstup od bezprostFednich svétskych zélezitos ti, které nemiize byt kviii politicismu levice abecné rozvimuta, je privé emu se podle Benjamina Ize naucit od teologie. V dobé naci lismu a fasismu je tato tvaha vi 0 je vné této niéive sily, v Benjaminové pritomnosti témét vSudypritomné ‘Tim, proti éemu Benjamin vyzvedava starou teologickou myslenku nadéje,* { kdyz si sim zapovida udinit to Blochovou bezprostfednosti, je beznadei, tera v této epose prevlddala mezi témi, jak doklidaji €etna svedect nebylifasisty ani nacionalnimi socialisty. Z tohoto hlediska je tento p text Waltera Benjamina pied jeho dobrovolnou smrti vit impuls pojaty vtom smysi dobé nemizeme vymanit (,tisteilets lad v tehlejsim Némecku - samoztejme teologii v tomto smyshi nechépala a bezvyhradné se podfidila zhoubnému nacionalne socialistické- ‘mu projektu. Proto Benjamin v prvnt tezi konstatuje, Ze teologie .je dnes, Jak znamo, mala a Skaredé, a tak jako tak se nesmi ukézat na denim svét- ngel de la storia® na kook poke ‘gm Universidad Nacional Autinoma e Menco, Faculad de Fisohay Letras voce 200% Proé andél dajin hledizpat? 647 le") Toto distancovant se od svéta v jeho pfitomné skutetnosti neznamend pro Benjamina Ustup od skuteéngch bojérk éisté kontemplativnimu postoji, tery se svym nezasahovnim do nigeho stava komplicem skutee- do sluzeb historického materialismu, chee dal prohloubit, nespoéiva jen ve a jakym se v pkedbeznych pozndmkéch: 10 pojett Casu jako nepretrditého (kontinuitnt moznosti a nutnosti prerusent Zasovcho kon- ‘tinua. Upl toho, co je dnes mat 2koumanych pojmovych zakdladi soucasné viédnouct spolecenskeé formace. ‘tim, co siz ni Benjamin bere, spodiv4 v tom, Ze vidi a neni ani nutné Cekat na vlastni smrt, abychom se pribl pojeti Gasu ZkuSenost a praxe mnoha generactv jejich aktech ivouci vzpo- minky a rovnéd formy tradice v sobé maji néco, co je v tomto pojmu ,nynéjs- ka" centralns, Pfikladem by mohla byt architektura florentského teria z Jedenactého éi dvanactého stolet smidhhlou podobu aspektech pfekonal odkaz mecha ‘takto vytvofeny a v mnoha smérech dlouhou dobu uchopen s nutnou radikalno: Benjamin se odvolav na teologii, aby mohl pi duivoda, ktery'vedl k tomu, Ze Marxy projekt ztr velk¢ mite svou vysvétlovaci silu a svaj revoluéni dence existujfetv interpretaci socidiné demokratickych a tez sta teoretikci." Hluboké presvedéent nabotensky ci jamin bere ndbozenské tradice, aniz chce pfijmout onen impuls, ktery. losofcke tra, cd tere, 59. Benjamin nihovorio,poztivstckskoncepct sciing demokratic648 Stefan Gandler teologii malow a o8klivou: snahu pravé toto védéni obétovat, aby bylo mozné 2it stim, co Benjamin tolik zavrhuje, s konformismem.? Proto andél dejin hledi 2pét. Prog anda jin hledi zpét? Andél déjin v tezich Waltera Benjamina hi Za prvé proto, Ze hledét 2pét je epi anebo: aby andél porazumel svému okt se divat dozadu, Za druhé proto, 2e budoucnost ontologicky neexistuje, nebot tendenci »pokroku" nent priblizovan se lepsi budoucnosti, nybrz vadalovéini se ztra cenému raji, a rovné? proto, 2e Cas neexistuje jako néco homogenntho, co automaticky postupuje vpfed. pet ze ti divodt: rologicky nevyhnuteiné a nutné, nemiize hiedét dopfedu, ale must (0 vyjimeeny stay nevyhnutelnému pokroku, Mimoto hied{ andél zpét , pied jejim obsazenim mocnymi, nebot vedeny kvaili mrtvym a porazenym minulych generaci, a nikoli kvt bam budouenosti Zaprvé: epistemologicky as které ‘dealismu a spocivalo v tom, 3e pozné: ni je modné vyluéné ve vztahu k minulosti. Lidska fantazie nema schopnost vynalézt néco radikalné noveho. Z toho dovodu také nepocitujeme zavist viéi budoucim generacim, nebot i kdyby jeich zivot byl maohem lep3t ne2 ‘4 Benjamin vdruhé tezi,,je mo2né je Si, Které jsme vdechovali,s lidmi, s nimiz bychom mobili mluvit, Zenami, které by se nam mohly oddat A autor pokracuje: ,Nedotyka se inds samych dech ovedusi, které bylo kolem divejzich? Neni v hlasech, jim? naslouchiime, ozvéna hi imiklych? Nemaji Zeny, 0 n€2 se uchdzime, sestry, které u? nepoznal, Poznni se musi nutné opirat o néco materidlné existujiciho, Maizeme ‘moznd stanovit jakousi -logiku” nékterych aspektti historického vyvoje, ale Prod andél déjin hledi zpat? 649, iracionainim ~ nebo anarchickém, jak by tek] Marx - svété pritomné spole- censke formace. Tim, co ndm ale vSude zanechalo poztstatky, i kdyz nékdy velmi skryté a nesnadno postrehnutelné, je minulost. Ta je v nasem kazdo- idlné péitomnd, To 2namend, Ze chceli andel déjin ve verze historické védy. Je dilezité nedopust ciho metody vciténi, nebot veiteni nnezndme 2idn jména ani tvare, znamend pii- Abychom tedy nutne potfebuje- které byly napsany okamZicich Zivota. Ale bizit se dnesnim pandim, protoze ti jsou deel does mohli skuteené porozumét exist ime kritické a distancované vidént ve vatahu k déjinai vv rémei historicistického modelu. ,Histor Benjamin, spovazuje za svi ikol jit déjindm proti opatrné a ptesné hledét zpet, abychom pod zdanlive hladkym povrchem déjin spat- .od nynéjska" se ma vBechno zménit, Nevidéla, 2e jen na zdklad® radikélné jincho zpisobu vident déjin by bylo mozné lépe porozumet existujici spolee- nosti a od nejhlubsich koFenti ji zménit. ‘Andél déjin hledi tedy apét nejen proto, Ze epistemologicky nent mozné znit budoucnost, ale také proto, Ze je nutné skutezné zndt minulost, a to nezavisle na oficidlnich déjindch. © Nutnost znat minulost ale presahuje dvahy o tom, jak uditetné je tato. znalost pro mozné spoletenské zmény v pfitomnosti. Existuje néco, co Ben- jamin nemize pojmenovat primo, nybrz jen ne : ese o tom ve svém kratkém textu o pojmu déjin zmifiuje pri tech. Je to néco, co ma velky vyznam pro pI tia co se zéroveni vymyka tivahdm o politické uzitetnosti. Ty nejsou samy Jingm nez odrazem redukce, kterou jako lidézijictvKapitalismu prozivime v boji o sebezdchovu. Logika, kters se rod v tomto boji, nds tako~Stefan Gandler hem deformuje, Ze ve chvili, kdy se pokousime o rozchod. spolecenské organizace, dopoustime se velmi pravidelné té ciayby, vime joi utilitaristickou logiku a viechno prom terminech ‘Ke wlteénosti i kay ta by mela byt uziteénost z hlediska uskuteéné ru pomahiy oso se ad pica imimodelyburzoaznho~ tet Moss Je resven, Ze naveory nok" Neni an tak dle He andme to, co bye sapomenitea 26 mock me také néco védét o téch, kdo byli v déjindch zapomet inkjme ude Fk, kpe ment spoletnost. Toby by Brelace Bejaminovych mySlenek. despise o f,2e mie povienet oe Okjnyporazensch Kv ni sarin, ko byl v nach portent, weg na nds nérok® jsme jim zavizani v tom smystu, Ze na né nemizeme peoste Zapomenout. als dns ak sti neem dette des ick Je ulen spot y sb sane er latnost nem zapotte! pochybncho date cho ainodovant adoro kterd mat cbudowing oe “Pravdlpobvae min sy oka Jen kmne vc ho nl Pravda nam newtete~ cata slovajeh? autor je Coie Ket lex, cznaujpresné ono mist v obrazu istorismu, na Nene wtp! porate odhistriktho materialism Nebot ure, 2nensratiy eve eines, ti pokazaé pritomnost beanadgne uni ese Vnémn mint ona ni historického prava tech, kdo byivuplyml orazenia zavrazdén, moznost znovu vtomto mihotavém obraze minulostt Tozpoznat nas samy. Mozna je to jediny zpisob, jak se poznat, to znamend oznat zaklady nas pitomné skuteénosti; toto paznant ale nelze chapat ozitivistickém duchu jako dodateény zpisob, jak uchovat néjaley poten tery Ize nahromadit, Je to poznani prehavé, jako blesk v bout, ktery s nikdlo nemize pfivlastnit a ktery nam na okamzik covol spattit hory v nota femnotd Je to akt, ktery nese svij vYznam v sobé samém a nema zapotre ih ee. Krol ua pr : ‘chat: Claude Lanzmanns Shoah. In: Baer, U, «Niernand zeugt fir den 2 ‘ur nc der hook Panta. Sung 30003 88 Prog andél déjin hledi zp&t? 651 -4dného ospravedinéni na zakladé svgeh vice éi méné primych vysledkt, se epistemologick koncepce obsazena v Benjaminové textu propastne ‘od koncepce poznant poz -kého typu, kterd ma nieméné tak velkou ko marxisté nebo hist ‘Stejné jako v teologii, kde mé priblizent se pravdé (v tomto piipade pravdé bo2ské) relevanci samo o sobé, ma ji pro Benjamina. Proto andél déjin nejen nebledi dopéedu, ale nema Zadnou jinou volbu ned divat se zpét. ) Hledt zpat tedy nenijednou formou, jak myslet, jak pochopit sebe sama, jak reflektovat skuteénost, njbré jedinou pravou formou, jak to init. Ale vec Nezilezi jen na tom, nezaméfovat uz pohled a pozornost ou formu, jak se rnevyhnutelného a nigim nepferusovaného je treba prekonat wunit poznavaciho aktu samého. Proces reflexe je nemiiZe byt podabné jako historicky proces pojimno jako akt sho hromadéni pravd, pachopenych skutecnosti, vypracovanych ssnénych pojmd, MySleni samo se v kazdém okamziku ocité v nebezpe- &, Ze ztrati néco, co wz bylo nalezeno. Nestojime na bezpeéném bodé, z ného2. se divame zpét, nybr2 koberec pod nohama mySlent neustéle ujizdi. Rozho: cexistuje ve vztahu k tomuto problému, je zapomindni Tuto inyimi autory frankfurtské skoly. Pro Adorna jsou djiny filosofie v tomto s ami zapominant, ‘Myslenky jsou v neus divod k radosti, nebot bybylo tak nutne, Proto Wal {0 nutnosti mySlenky zadrzet © .jejich zastavent").® A tento proces vysvétluje slovy: “Kde se mySleni néhle zarazi v konstelaci prosycené napétim, tam ji pit vvodi Sok, jehoz prostfednictvim samo vykrystalizuje k monadé. Historicky us pFistupuje k historickému predmétu pouze a jediné tam, kde pfedmet vychézivstfic coby mondda. V této struktute rozpoznava znak mesiaSského zastavent déje, jinak feceno, revoluéni Sanci v bo} urtitou epochu, 2 epochy urtity 2iv ‘Abychom si tento proces predstavili, miizeme st pipomenout film Soa", jeho? tvircem je Claude Lanzmann, Je to neobyéejné zdatily pokus na devét hodin zastavit mySlent i Zas. V tomto dile je vrcholnou mérou napinéno to, 20 Benjamin, W, OME lof tere, cx652. Stefan Gandler €0 Benjamin fika v predchazejicim citatu: .. v dile je uzavfeno a rozpus- t€no zivotni dilo, v Zivotnim dile epocha a v epose celkovy pribéh déjin* te2itosti prohlasil, Ze jeho zimérem bylo nenechat ‘opusténi v plynovych komordch, osamocené. Nikdo nemitze tyto mrtvé, kteti zemi i, ale tato smrt neskonéi e tento nepri- Zale2i tedy na tom, zamezit dal8imu prodiuzovant osamélosti Andel déjin se tedy divd zpet proto, 2 hledi tam, kde chtal prodiévat, nepo- datilo se mu to vSak. Chtél své myslenky zastavit v uréitém okamzileu déjin, okolnosti mu to v8ak nedovolily, a jeho pohled je tak pohledem ztracenym, tery se pokous! dosahinout zrakem toho, co se pomalu vzdaluje k horizontu V této interpretaci neni pohled zpét pohledem, ktery, jak jsme feklijiz dri. ve, vidi minulost, nybr? poll co se mu pred la zapomnéni to ale vyrvala z jeho mySlenek a z jeho dosahu, a proto hledf zpét, to znamend k tomu, co v sebeklamu nazyvame ,minulost', hledi tam, kde se to znovu vyytthlo jeho mysleni © Andel tedy hledi zpet nejen proto, aby porazumél tomu, co je vné ného samého, jak jsme to analyzovali v predchaze)icich interpretacich, nybré take roto, aby porozumél sm sobe. Rikéme to nikoli ve v¥znamu: aby porozu: mel sim sobé vychdzeje ze znalosti vlastnich déjin, z kontextu viastniho Zivo- ‘a, nybr2 tikame to skuteené ve smyslu: videt sd sebe ve zpétném pohl du, nebo jinak Feveno, v primé konfrontaci veerejéka s dneskem, v pteruseni ‘speku ic je to podstatné méné spekulativni nez ideologie ,pokroku jako historické normy*” Benjamin pfibli2uje v tomto aspektu svého textu Déinné filosofické teze naSemu pochopent néco znaéné sloziteho ve fungovini paméti to, aby se doséhlo skuteéného porozuméni, aby byla materiding a ‘schopnost paméti, je mutné konfrontace dvow historickych okamikt, To ma autor ve francouzském exilu mimo jiné na mysli, kdyz Fika: .Existuje tajna imluva minulfch pokoleni s nasim," a kdy2 pise: ,Historicky Clenit minu- lost neznamend rozsoudit, jak to viastné bylo: Znamens to zmoenit se vepo- Proé andél dajinhledi zpét? 653, Nt filmu ,Soa* nechavé Lanzmann jednoho z déastniki rozhovoru, aby se i dal.654 Stefan Gandler strihal vlasy Zeném nékol nzikt pted tim, neZ vstoupily do plynové komory, a nékdy dokonce i pfimo v komote, nez zakratko zapadla vavors Pafitan, Keery mu klade otazky,jej nutf vzpominat na to prévé v okam7iku, Key akt stint opakuje a pritom vyprv, jak jiny hole musel stat vasy 2endm stojicim v tésn¢ blizkostia jak chtél zemit spolecné s nimi, Tato scéna Jednou z téch, je2 se nam nejhloubéji vryvali do paméti, protoze Lanzmam, fovi se podafilo prerusit kontinuum déjin a bezprostiednim zpisobem, bes Kontroly prostfednictvim interpretace znaki konfrontovat jeden okaynzik ‘minulostis témi, kdo predili Toto prerusent kontinua déjin zahrnuje zaroven, jivaka, jen? na uréity okamzik, by€ sebekratii, pfestivé pocitovatéas jako homogennia nezadzitelns, pfigemz se mu otevira meziprostor, aby v min. losti néco videl, jako by to bylo dnes, nyné, v tomto okam: Slory divak pojednou vidi hoi, jak vOsvétim-Birkenau sth Zendm viasy nnékolik okamzikd pred tim, ne zapadnou dvéfe plynové komory, av sim pak nahle vidi néco, co nikdy predtim nedoka: videt nebo vnimat: ‘Vepominka, kterd se v této spoletnosti zkorumpované svou ekonomickou 8 socialni formou da sama tak lehce zkorumpovat, naléza trhlinu v nelitost. Fikame Gas. V této jemné trhling, kterou vidi jen ti, kdo neza Viral nable o€i pred hrdzou skrytou v tom, co nazyvame nasi minulosti, se na nékolik okamzika - okam@ikii, které sou celou veh svobody, ktery vapomince dovol kzapomenutt u. Nebo jinymi wm ~ otevird prostor vydat to, co zapadio a bylo odsouzeno jeho télo sméruje zpét. VSechno,0 Gem je vaadu, 0 ,vpFedu" se nikde nemluvi je 1, 2e se tam proti své vali a bez kor iZ se chee vzeptit, ant se mu to dati tato vichtice, jak Benjamin Ale tato vichrice pokroku nevéje smérem k budoucnosti, jak se obecnd Tika, nybr2 vychézl 2 rélea vie a vie nas od ného vadaluje. To znamend, e budoucnost neexistuje; Ze si ji mizeme pouze predstavit ako moznyvystedek ‘nail fantazie a na8i neschopnosti Klidne ledét na ptitomnost a prodlévat Y nk Idea budoucnosti je z¥eknutén se plné a cele Zité pritomn Pritomnosti. Zafixovini na budoucnost je z4roven negaci priv pi Cich generaei na nasi slabou mesidskou situ, nebot toto upinani se na budoue, host je neoddelitelné spjato se zapomindnim na minulost. Pravé v onom ok m2iku, kdy toto pravo minuljeh generact nent naplnéno, je pretiznuta péska, Prod andél déjin hledi zpés? 655 ia Fitime se do propasti. Av okamziku, bak on pa izkost, 12 vyvolava sokusy mluvit © budouc! inovat ji nebo 1m neZ snahou pojmenovat nepojmeno- ce, ktera je zarove nasl tak oblibenou kkterd nds s nimi rot, Ze nen nahn Aletudocst je nepjenratn nn ty, ne at nebo pa kunnen epee St yr ke Pot eee etn te edn porto 9 Tafa Cpe phn i ol rn Ker Med : Tent se proving oct pst, ky econ Ine» bao osloort port ava ak fedstavitl im jinym nez ke ztroskoténi odsouze- isem udinit skok smérem k budoucnosti, reinterpretované vSak na tcretcoubwdov ports ed tak inponje tm, neil tty ech ‘textu toto misto, bez néhoz se radi-656 Stefan Gandier Tato radikélnost zdaleka presahuje vi, éeho bylo v soudasné soci aspoleéenskéteorii dosaeno,a to tak vyrazné, Ze se zd nemozne pol ni znovu sahnout nebo jalesport abhajit.Pojem Easu jako absohtnthy {cho referenéntho bodu je ideologickou odpovédi je chaoticks, pina antagonistickych rozpori a krajné iraciondlnich » Pokud spoleénost nemdze svym élentim poskytnout sama 0 sobé nezbytnou Socidintjistotu, Ze je formou, kterd jim poméha zit, misto aby jim Zivot zne- snaditovala, bude takovd spoletnost pottebovat struktury leit iné ni same a idajné dané Newtonovymi ptirodnimiékony, aby nahradily spolecenskou organizaci, 2 burZoazni spolecnost svym obéanim poskytnout nemize Je to predevsim cas, jen2 slouzilidem jako métitko, aby své produkety, které jsou principidiné nesrovnatelné, uéinili stovnatelnmi. Okoinost, 26 faktor, ktery moh! pro spoleéenske oblast 1 pravé proto, Ze byl iv ptirodnich ve a nezménitelny, zastavé nadale nedotéeny, acko Potinaje Einsteinovou teori relativity jako takovy Je naprosto jasné jeho povah cékonstrukee Ale pozitivistické myst IRétimto zpiisobem v soctalné demokra tickfch a stalinistickjch interpretacich Benjaminovy epochy, nemize v2 nové objevy ptirodnich ved na védomi nikoli navzdory, nybr? pravé kvl svému zafixovant na jjich metody. Jeho pomér k pfirodnim vedim je per definitionem vztahem dogmatickym a q bjevy, nebot spise v ptirodnich védach byl lavno prekonan, vyjadFu- hororovy scénat. ‘Walter Benjamin tento rozpor v teoriich a ideologitch ptevlddajicich od Jeho doby a2 do dnesnich dnd vnimd velmi jasné. Maze se zdat, 2ejeho kr tika viddnouctho pojetf éasu je mystick4, ideologicka nebo ve znaéné mite 'ym zplsobem pomah pfekonat dogmatické kon- ické teorie. AvSak tim, co sam hledd, je striktné ‘KE pojeti Zasu, které nepropada omylu, 2e specificky pozadavek ého reprodukéniho zpiisobu je prohlasovan za ,suprahistoric- ivné dang fake, jak to éinf pozitiviermus. 30 Vie ktomu Mego jen jako nepokroes eseancks sole umn se organzovat. Hegel se pokou onstukc statu, nakonec mu ale zbjv problem, fem loten demoleatickjmn Ini prinpy a nad pani lak meStanse spot Brod vroshodovin tat dostva posed stove vddse a Drvorozence, Prog andél dajin hledi zpat? 657 ‘To znamend, Ze andél déjin je orientovin zpét proto, Ze ontologicky 24¢- 1nd jina moznost orientace neexistuje. Vpredu jako néco, co existuje smé- rem k budouer dosazeno, je néi sklenéné ke existentni na zékladé pozadavl 1a dynamiky sebezachovy, kters je v této spoledin« andél dejin je orientovan zpet proto, Ze ,dopred vyznavaci boha Krona, podobné jako jen lide vétict v uréité bohy jsou s to zameéfit svi Zivot na budoucf vstup do nebe. ‘Tento paradox, Ze pravé teologie pomdhd Walteru Benjaminovi odlozit to pri- , kterou bere Benjamin do svfch sluzeb, aby prekonal teologické pozistatky socialnédemokratickjeh a stalinistickyeh ver2i pozitivizmu, to znamena dogmaticky marxismus. A v posledni instanei je to pravé stara vira ve vykoupent za hranictéasu a sveta, kterd je pfitomna v progresismu a ve fanatické viFe vboha Krona. Benjaminiy mesianismmas nent ji8im jinyim neZ pokusem pfckonat jednou provady poziistatky mesianismu v onom myslens, Jed, se samo chépe jako osvicené. Podobné jako Horkkheimer a Adorno usilo vali to, aby projekt osvicenstvi zachranili pravé jebo radikalat kritikou, snazi se Benjamin pfekonat mytologické a teologické poztistatky v osvice- nem mySlené (zejména v jeho pozitivistické podobe) tim, Ze naposled, tento- kkrat vSak vedomym zpisobem stavi do jeho sluzeb teologi Horkheimer a Adorno v Sesté tezi Prukii antisemitismu vyklédaji, 2e Poznavaci akt v sobé vady obsahuje prvek projekce, jehoz plsobeni se stup- fhuje a stava nekontrolovatelnym, jestlize je v pozitivistickém stylu potlagen, Horkkheimer a Adorno rozlisuji meri védomou gi Kontrolovanou projekel, kte- Tate, s 27-250 . Proto se ono wafovén, Svat rozumy, uskutetue jako védoma proekseTamtée, 5658 Stefan Gandier jakékoli kontrole-* Podobné je mozné rozIi které jsou kontrolovény tim, Ze teorie si je jasné védoma, Ze je pottebuje, 8 teologickymi prvky faleSnymi, Ty jsou teorit popfeny a potlageny, a jjich iraciondint teinky znasobujia unikalt jakékoli kontrole. Prvni piipad je phipadem Benjaminovym, zatimco druhy pripadem socidlnédemokratické ho marxismu a ji To, Ze jeand rientovan zpat, také im; Zee pohybuje,ani2 mize svoje kroky nélezité kontrolovat, dela je naslepo a dokonce proti své Vali: Rad by prodlel .. Ate z raje véje vichtice, ktera se opiré do jeho ami takovou sflu, Ze je uz andél nemaze slotit. Tato vichfice ho nezadriZitel né pohéni do budoucnosti, ji2 nastavuje zéda."» Pohyb andéla vpied je tedy pohybem odeizenym, pohybem, ktery éini, ani2je} maze kontrolovat. Takové je situace ptitomného svéta ve stavu vyvolaném kay zplisobem: kragime nezadr2itelné vpfed, nejen diky ku, ale také dsky zdénlive veené nutnosti bojovat o pfevahu. To znai nejen nemizeme vidét, Kam se pohybujeme, ale i sim pohyb, nase jednani, je nécim netizenym, v kazdém okamziku mizeme kl sme na tom i my v této spolee- ‘osti, Vnéjsisfly nam znemoziuyji pohybovat se tak, jak bychom chtali a stale vie pracujeme, aniZ rozhodujeme o tom, co produ ik to poudivime akdo to mize zkonzumovat. Plaveme s proudiem, ale ne tak, ak se domnivala socidini demokracie, kdy2 predpokladala, Ze beh dj f spoledin tomu spise naopak: to, éemu tikame pokrok, je pravé jednim z faktord, které ndm brant kontrolovat svoje kroky, svoje télo, pojimané nejen jako télo individual- ni, ale take jako télo spolegenské, to znamens jako spoleénost. Technicky Pokrok je tim, co ném ,poméh" kra¢et vpfed, ani2.bychom védéli kam, ani Jsme pany svych kroka, Prave to je néco, naé Marx poukazuje v prvnim dile Kapital, ve slavném textu 0 zboznim feti8ismu a 0 jeho tajemstvi, a co Georg Lukics a zapadni ‘marxismus obeené postihuje poimem ideologie jako nutné falesného védo- Ini, Na zaklade prostého faktu, Ze jedname, Ze néco kondme, Ze se pohybu- jeme ~ tak jako v obraze andéla dejin -, pak myslime, Ze jsme aktivni, Ze nas tato aktivita konstituu) xdné a nezavislé bytosti. Proto mizeme, , oslavovat Kapitalisticky zpisob vyroby. Sougas- a nékdy primo fret zens kontrole a el deformace v projec flesnou" Ta 28 7 losoFcké ze Kt 1 Prog andél déjin hledi zp&t? 659 1é ale vime, tuime a uvédomujeme si ~ a to je kl stability vladnouct spolegenské formace -, ze to a historické pravdy: nage kroky jsou uréovany sil ich pomeérdi krokem Ze kazdym novjm produktem, ktery , davame dalsi zbran do rukou nasich vykofisfovateli a utla- ‘Anebo slovy Karla Marxe: ka2dym novym vyrobkem zvétsujeme kapital v rukou viastnikdl vyrobnich prostfedkti a prispivame nééim k tomu, do prodvajisvoji pracovni silu jako své -e vyrobnich prostfedkt. sr mezi pastupem vpred a pohybem zpét jako sougas imi procesy, ktery je jedinetnym zpOsobem vyjiden v obraze jurzoazni spolecnost se svm kapitalistickym vyrobnimzpiisobem: kazdym Kkem vpied na poli technologickeho, industrisiniho a organizaéntho (ve smnyslu organizace ryze instrumentdint) pokroku se vadaluje svym starym. jam liberté, égalité fraternité. Kazdjm krokem upeviuje stale hloubéji struktury vykofistovani, tisku a vsudypritomné kontroly. d) Ale: proé vane vichtice z raje? lez rdje véje vichtice, kter se opira do jeho ktidel a mé takavou silu, Ze inde! w2 nemAze stozit. Tato vichtice ho nezadr2itelné pohani do budouc- zatimco hora trosek pred nim roste do nebe, Tato vichtice je tim, emu ‘me pokrok."* Vichtice véje z réje proto, jak jsme Fekli v predchazejicich interpretacich, od ného vzdaluje. Zaroven ale zahrnuje tento obraz i jing aspekt, je stejné dalezity. A ten otevira nové pole, jeZ existuje v Benjamino- lektickém, na Marxovi vySkoleném mysleni, Tato vichtice, tento vitt, ‘mu fikame pokrok, véje z raje nejen proto, Ze musi vit takovym smé-660 Stefan Gandler em vyhnant z raje. Technicky pokrok je od prvntho okamziku rozporny: je zikladem naSeho nestéstia zaroven vjrazem a zakladni metodou nasich pokcustio jeho prekondni. Bylo by piilis omezenou interpretaci Waltera Benjamina, kdybychom ten- to rozpor nevidéli. Benjamin neni prosté a jednoduse kritikem technického pokroku, njbré kritikem technického pokroku v danfch podminktich, to zna- ‘mend v podminkich kapitalistickeho reprodukéniho zpiisobu. Iv tomto bodé se jeho pozice zalslidé na Marxovi, ale zaroven je novym pokusem Marxe izovat a ptekonat ony momenty, kdy Marx néhle podlcha zjednodu- ym zkeratkcam.”” Marx v prvnim dile Kapital, v kapitole Stro- Jea velky pramysl, podrobné rozpracovavs rozdil mezi stroji 0 sobé a stroji apitalisticky vyuzitymi:® Benjamin ve svém textu Umélecké. technické reprodukovatelnost saha po tomto motivu a a zaroven sije vSak plné védom, Zev exis- ické ekonomické formy nelze tyto nové mo2- nosti ndlezityim zptisobem uplatnit. Jestlize se na tuto dialektiku technick¢ho pokroku, ktery je sém soueé: toho, co Horkheimer a Adorno pojimaji jako dialektiku osvicenstvi, zaporn! 1, nelze 2 radikalnosti Benjaminova mysleni v posledni instanci , sama 0 sobd je n ly réje, a soucasné tim, co nds od raje vzdaluje, co nedovol alespoi ve viddnoucfch pomérech, jednat svobodné a zastavit se tam, kee by to bylo nutné, tota, kterou tato véta v Benjaminové textu vyvolivd, prament zinhe- 19 rozporu tohoto obrazu. Vichtice andélovi déjin znemoziiuje, le sama vychdzi z réje, Vysvetl ia zaiithu této ontologické és, jsou spravna jediné tehdy, jest- jsou chépana v kontextu této postedni poznamky, ktera je jejich protejs 39 Sty nap 4Rozvejam velktho primysts je tedy burtoazh pod nhama podemiina sama zitiadna, na které yes a prvastuje sl vjroby.GurEoareprodulje predeviim sé vaso Prog andél déjin hledi pt? 661 vadaluje od ztraceného 4 forem osvobozeni, jich? ti Konzervativei a samo: istvo ~ navzdory vsemu ~ sjmé veskeré skupiny ne}: Ideologické sila nacionélntho socialismu tkvéla pravé v tom, Ze si pohré- val s timto rozporem a obratné se v ném pohyboval. Proto nijak nepomaha zamefov: nna reakéni aspekt extrémni pravice, dint so- \éFovat se jen na Ps eee -enou k tech: nologickému a organi socialismus a kterou v néznacich m: Zatieti 8) Andel d&jin se diva zpét, protoze takova je autentické revoluéni akce. Aby ‘méla ten éi onen vysledek, ne¢eké na okamzik, v némz jsou dany ,objektivni sdminky", negeka na to, Ze existuje publikum (oznagované jako ,masova v podobé hrdind, a navic din nich. Revoluént akce, az dosud vady mela ajak ji chape i Ben- je spiSe pferugenim prézdného Casu, kt slepé a homo- xenné, V tomto slepém a homogennitm odplyvai iredureny pro revoluci 2e vstoupl do al kcokem v tomto zdnlivé automatickém postupu Casu, nybr2 nécim vné této kterou éas ve svém dnes prevlidajicim pojett predsta- Revoluce nejsou logickyim diisledkem predchizejt m jen svim obsaher, revoluce se radikalné lisi také svou .u €asu jako Casu linearntho, homogenntho a oriento~ jsou néeim, co do nybrd jen vné jejich logiky zamétené na wdouenest, vag jejich postupu vpred navzdory wemu, s fixaci na to, Ze nent né nepostoupit vpfed, to znamend, Ze nen{ mazné ze vSeho vystoupit, vsechno radikalné zpochybnit. Revoluce jsou okamzikem, v némz se nékte- \é rozhodnou, Ze se nedaji ovlivnit zdénlivou nemoznosti zastavit onu ickou masinéri, k niZ ~ at chceme nebo nechceme ~ vsichni patfime. momentem, v némz jsme se nahle dokazali rozpomenout na lidskou wodu ztracenou v éase, jenz jde kuptedu jako Svycarské hodinky a nikdy662 Stefan Gandler ‘nas ~ byt ijen na okamzik ~ nenecha vidét, myslet ani pochybovat, nebot the show must go on, Vatah, ktery maji revoluce k déjindm, je pak nutné vztahem k Protoze opoustej nnenechat se unaSet ,objel Jediny okamzik nelze zasta tak mnoha koneénych ,2uct Proto hledi andél dgjin zpét: sim je revoluct, kterd mize vstoupit dl spo. a Kterd si ziroveli znovu vydobyla svobodu podat ruku a zapomenutym vech dob, by Ale: co je to revoluce? Revoluce, to nejsou jen ot dai jako takové zaznamensiny deji at jal kth potuszastavit mating Je2dantive nezadraiteine vsytmu hodinek a nine nis soba hos i’ Key se ak proms vay ste viel jen ao inva Ponce Benjamin mlaiorevolunt and vba va sottocanse ieaont edt ns od skutengho porru im. Dodateen jou i im cp, ‘lo wnat se spolenast jo porta tentotapech jerk ekewteca vin jako néco od pot bezpeen anche. To nd au ede sae strane nam tato mystifikovand pfedstava o revolucich znemosiiuje, abychom rrevoluci udélali sami, i jak Benjamin brotte nis v ramet mystifkovane pedstavyo ev Jelchaktery sou hrdinoveobdatentobrovshou meson son don sme sos nit soupetit. Na drake strane porns a "ei eh tense 2 ty cre Jest jako néco nim nepekonatlnehe jst veka nedokies nam fest des tne 3 sme domnele mnobem mene percent St serevelaconi moh ott htzovtjentho aidokeree rea Sat sami ule revo nou, mene odputnen s. ‘2: Echovera, 8, Postmoderne und 2ynismus le del Mythen der Moderne. Vo vpeklady 8 Cache: Net, 5.8098. ‘ain De Beute Potiund Veroeche Prog andél d&jin hledi zpat?_ 663 ‘kovy akt, kterému se podafi, byt i jen na astavit na okamZik as, zadrzet beh slé. Anebo Fekneme'i to jazykem Kar~ revoluénimi akty by tedy byly ‘2datt odstranit fetisismus nasich produkt, které jako sily, jed jsou nam ci ~zpét je tedy u andéla déjin zaroven nesmélym pohledem obriice- na to, co je malé, skoro neviditelné, nebot jen tak rozpozna ony Si zemi nez. nebe- revoluéni akty, které jsou z dneSnt perspektivy malé, jamin v jedné ze svych predbé2ngch poznamek k tezim o pojmu déjin pise: {Marx ik, e revoluce jsou lokomotivami svétovych déjin. Moz je tomu ale tpn jinak. Revoluce jsou mozné hmtnutim lidského rodu jedouetho v tomo viaku po zichranne bezdé"* Mari byt tato véta pochopena ve svém pravém obsahu a dosahu, je nut itv dvahu roky, béhem nich? Benjamin tento text psal, i roky bezpro stiedné nasledujc, a privé tak nemdze byt Benjaminiy text ani zdaleka pochopen, nejsot a evilizace pochopeny dé hy naciondlniho socialism a fasism, a tim spe dejiny vyhlazovani evrop- skych Zid. Obraz.zichranné brady, které by mela zastavit vak, je nécim vice nee brazem, je? flosot pouaiva, aby publiku, jez projevuje z4jem, peipomnel svoje mySlemky, fe skutecnost samou. Kay autor téchto Fadkd rozmlouval 0 citované vété s Claudem Lanzmannem, ten spontanné odpovédel v tom siysly, Ze veta se ty vyhlazovini evropskych Zidi* Zachrannd br2da by lle tétointerpretace nebyla jakoukoli zichrannou br2dou vjakémkolivi- nybrz. spe brdou ve vlaku do Osvétimi, Sobiboru, Teblinky nebo do jincho nacionainé socialstickeho vyhlazovactho tabora ‘Ale tyto vaky 24dnou zachrannou bradu nemély. ly pFesné k svému cl \Vyhlazovani evropskch Zid0 nevypads zjizdntho Fadu din, nybr2 bylo pr we vfsledkem na8i neschapnostizamezit mi yin, W., Asmarkungen 2u den Thesen Ger de Geschichte. tn: Gesamwete Schriften ing Rol Tedermann a emano Schwepensuser 8413 Frank ai Sulkam 1980, Fe mtn ant pon664 Stefan Gandler anjh ns jimetny sta i Ze wy stav’, v ném2 Zijeme, je pray edit pr din, kery tom odpvide Pak senate em je ptvoit seen wyimedny seas a in se rete sk lp eho ni eens assoc on See se s nim stfetnou ve jménu pokroku jako historické normy. - . Ze véci, které prozivame, jsou ve dvacatém sto Pete fk New! vchodisem pon ‘a odejinh ni mas pave, Kay se bylonékonn posto ay by] By eho gin eluent aes Zo a est Koamté ube by bylosevol si ned lesony a Dantonay. Mozns by ofomtocing ale na véci nic neméni. eeeeeeee eee Andel ain se av zp prot, vs zpt pro, fe tyto revaluéntakty se 1, zstane masini asta as, pers poke, ken eee @ prézdnoté ,ptirozenym® sj ml narod te PFiFozensmt spojencem utlacovateld a téch, kdo vyvrazdu 4) Tyto revoluént ake ieni akty vSak nejsou neeit Andel dejin nemdze svij pohled, ktery pl ‘kgm gestem seve slavnostnim aktu obra luénf akty nelze oslavovat nejen kv: co by bylo mozné oslavovat. mrtyym, uprit vzhiru a heroic. vychazejicimu slunei. Tyto revo- r ped k mi Kdy2 Walter Benjamin mluvi o nutnos pao dgjinam proti srsti'" ma na pop revue Her ai 1. Ten, kdo vi ee nkrokem vp proc mame pak petacery abn dane padninc sychom se os pest kong zo cricenm phen iin penny Dev anon ne nec eed) wat eng) Snort se anecem by mobo yak hipsno apoape ein, cose shea vobraze anda dln hed ee 47 Benjamin, W, Deli FlosoRck te ; losofck ze ca tee, 5.1 48 Tam, Vi teze, 5 (pela paren), ae Proé andél déjin hledi zpat? 665 je idea privé opagnd, Benjamin poklidé za revoluéni nutnost kazdé epochy 1u vymanit tradiei znovu z osidel Konformismu, ktery se ji chce zmoc- ‘A nejde pritom jen o ,tradici utlaéovangch’,* njbr2.o tradici ej celist pfedstavou o pokroku v déjindch, jeho? ,pFirozenfm* spojencem je pravé levice. VSechno, co zistalo zpét a stat, musi byt podle této logiky pre: kondno a pokrokov’ aktéfi se od to péedstavu stejné jako pfedstavu o linedrnj ztotozhovan\ tradice a tradicior pravice a samozfejmé i takzvany p vice, nez by jim bylo milé pFipustit. Levice vychazi ve svych pozitivistickych verzich (ve verzi reform) Ze tradice je na strané konzervativedl a ‘bo konzervativnim, . Pro v pokrok vétici a ckonomistickou ideologii je nemyslitelné, Ze exis- tradice v sobé obsahuje i subverz vy ,tradici utlagovanych*, ngbr2 i v tradi ednich ekonomickych nutnostech snai Iské schopnosti a potfeby. Pro pozitivistickou levici je stejné jako pro inzervativee nemyslitelné, 2e prave to, co brzdf technologicky, organizac- ‘a ekonomicky pokrok, by mohlo podep*it revoluéni projekt. Proto méla, fice skoro vady vézné problémy, kdy2 slo o to, porozumét pozadavkim inoritnich skupin nebo je dokonce podpotit," protoze obecné piedstave- rodniho pokroku, Pfikladd je bezpocet, stai tu « pripomenout problémy, které méli nikaragujsti sandinisté s akceptovs 1m pozadavkd indigennich skupin, jez pak v nékolika pfipadech skonéily ko spojenci Kontrarevoluenich sil. V Mexiku bylo nejprve nutné vystoupe- ti, aby dalo uvnitt levice vzniknout ~ stale jesté omezenému ~ boj za spoletnost bez Utisku a vykofistovani by zaroveni moht 1m za uznéni tradic, které nelze zahrnout pod Klasicky pojem ,Mext 3k se v rémei progresistického impulsu ustavil ens ae se 2eteer k pti tks sain, kere poget nen hits parted 3 ekonomi mot fer veskrze fou, vi apt pi666 Stefan Gandler \eozapatisté jsou také pravdépodobne prvnimi, kdo se ot ryto dva aspekty sloucit: na jedné strané obranu tradice, ozovanna tendenci kapitalistického vyrobniho zpasobu zi Které nezapadaji do jeho vyhlasovani rovnosti ve vatahu k vetkerému: 2bodt, a tedy rovnosti vsech, které je mozné zredukovat na poulé jeho pro- centy. Na druhé strané se toto uskupent snazi navazovat na staré emarc! paént idedly spravedlivé, na rovnych pravech zalozené atd. spolecnost © otazce, 2da je treba dat prednost pozadavkiim rov- nnosti, nebo pozadavkiim rozdi ‘tere je mozné sledovat u2 nékolik let, falesneho rozporu, jen? je ve vlddnoucim 4 emancipaci. Veskeré ujistovani o od vai vite v pokrok a vici ekonomismu, které se dnes stalo mé- dou, je zeela zbytetng, jestlize se nepronikne a2 k otazce tr: ni se musf uplatiovat snaha 0 Nové prijmout tradici nefo icky 7} tim, co Walter Benjamin oznaguje jako .tygti skok do skok vSak neznamend, Ze se vzdéme moa odlisnou od spoletnosti exist struktur, nybr2 je to ,skok dialel ie chépal revoluci Mars revo- luciondfem tedy zahrnuje schopnost vidét minulé generace a utit se od nich, Omezené upindni se na domnélé ,modernizace* a ,pokroky" nam naopak pifstup. Recepty reformistickyich a sta , Podle nichz je nejprve nutné — jako rozvinuti projektu radikalng pri ngjsi spolecnosti ~ prekonat pozistatky tradicnich spoleén usilovat o pFipodobnéni se spoleénostem centra, se zakl falesném pojeti role tradic. Neozapatisté jsou 21 host tohoto tygtiho skoku do minulosti vidi to ¢ini z nejzapad! jmé uskupenim, které nut: neni ndhodou, ze , 2danlive z mista, které je téro méné represi ‘Teorie o étverém étosu kapitalistické moderny, kterou vypracoval Bolivar Echeverria, a zejména jeho zkoumni barokniho étosu jako étosu moder nt. ho, a ni Premoderniho, ziejmé predstavuje jeden z nemnoha véznjch teoretickjch pokust, jimz se dnes podafilo dal rozvinout tuto Benjamino vu analyzu, kterd je v soutasné socidlnefilosofické debaté z velké mity mar. Sinalizovana, i kdy2 je neustéle citovina, Koneepce batokniho étosu jako 52 Tarte, V. tze, 5.1K probidmaovost| angen zu den Bogeife Dferene und hledi2pat? 667 cosy Ks sea Roi Ranta Cf ‘by mohla byt jednim z kli@a k tomu, aby omen typ moder: Wn tn poo er fi iné vykori rae Poe ro treo mae yan Fae steepness meee 7 im zpasobem kopirove saan reel saa oc mena ee esp. coven sin) soo Konzerrael¥ Mek ich zemich te suet. dt oS eee eto na by mal bf za nap pata i chapeme jako reprezentanta lidstva v jeho viast- sen hescrpe or alton ers Se tcten abo petal Fae pete sit walla staat sv lerne othr - orickym pokrokem. Prosta okolnost, Ze hodiny a ry eat a laa zda dostateénou zarukou, Ze tyto ideokc668 StefanGandler nechtéli u Marxe tento rozpor vide, protoze je vic 29 host jeho teorie. Ale prilis komplikovand a rozporn: ktomu, aby zmol la masy,a jesté méné k jeich indoktrinaci prostted- hictvim stranickyich Séf0 a demagogo. {T za sebou chtali spojt masy metodami, které znaliz valky: ktikem pre: svédeujicim bojovniky v kazdém okamziku o tom, Ze zvitézi,2e smrt p. Jingm a sliva a kotist je uréena jim samjm. Ideologie pokroku jako néce- hho nutného, nevyhnutelného, a socialismu jako logického diisledieu piedem determinovaného behu dejin nebyla v posledni instanci nigim jinym ned tim, to véleénjm poktikem. A pravé to bylo jednim z dtvodt, proé velka dist cle. nnd socidlné demokratické strany a komunistické strany Némecka a mnoha dalsich evropskjch zemi tyto strany tak lehce opustilaa pripojila se ke stra, ‘ham extrémni pravice, kdyz nastal jejich vzestup. vite +24, presne tak jak je tomu Fadu let i reformistické a stalinistické Ievice, Ia politicka uzite- stavao déjindch, v iz ma sv0j pivod, je neuetrzitelna’2” Tito lidé si nem 2e .2a" nimi by mohlo uspésné nariistat néco, co se samo od sebe nero: pouhym postupem éasu nebo déjin. Jejich upinani se na valeeny pokik, to znamend na nekoneéné diskuse o budoucnosti, kterou by bylo treba vydobyt, o bojich, které se musi vést pro ‘eps budoucnost deti ti: aby sami bylt pozdeji od det i ode vSech nasleduif. ich generaci oslavovani, jako je dnes oslavovéna Francouzska revoluce, nezé- vislost Spojenych statd atd), to vse mélo svaij zaklad predevsim v uzkosti, Anebo se tento valeény poktik zakladal, jak by tekli int autotifrankfurtske Skoly, ké neschopnosti upustit od logiky sebezdchovy, ackolivjsme se od ni v ekonomickém ohledu mohli osvobodit uz od dvacétych let dvaca- tcho stoleti, Tento vileény poktik, to byla ideologie pokroku, a v posledni instanci je to také slepd vira v éas jako néco, co je identické s chodem hodi nek, o je homogennt, linedrni,stilé a prézdiné. Tato ideologie a tyto formy politické praxe se zakladaji na absenci néjake jiné dynamiky, kter by nés ‘mohla primat k jednani, 56 Benjomin, W, OBfine losofcks teze, ca, VI tee 12. 57 Tames Proé andal d&jin hledizpét? 669 jin a. jako linearniho a homogenniho. mona Soon dyna Jizvaleéného pokfiku, kte- a K +i nebo Zoldnéti, kteti mohou v kazde a co piinaai socidlni demokracie, je néco Cisté mysleného, ic ae | osvobozenych voukt. V okamaiku, kdy se 0 Eo esi eb oo ee cane pete jinach uz pii nejedné pfilezitosti stalo; atid 1d dajin zpét: nebot jen ze vzpominky na utlacovani a ponizc670 Stefan Gandler ickou silu, kterd se ned jen tak beze vieho prem Inou pravidelnosti stavalo reformistické lev ye =zp2t proto, Ze minulost nepominula, 2e vSechny ukrutnosti ‘minulosti, o nich? si myslime, 2c jsme je ptekonali, se mohou v kazdém ole maiku vrétit zpdsobem, jaky si nejsme s to ptedstavit Sila, kterou mame V politickém boji, nebude silou, kterd nds bezpeené dovede k novym brehdim pinym blazenosti, nybr2: ferd se na 2akladé vzpominky pokusi zabri- nit, aby se sneopakovalo" to, co se staloa co jen zane zmizelo nebo bylo fekondno - mohlo by to byt pokaadé straslivéjsi nez drive, nebot technieke moznosti se nerozy ro své produktiv take pro vyuziti destruktivnt a utlagovatelske, @ osvobozujief vyuziti, ale SUMMARY Why does the angel of history look backwards? ‘The point of departure ofthis whole study is Walter the Philosophy of History in Iso an expression nd of the 1930's. The reference tothe significanc: faken up in the first thesis, draws attention dlistance from immediate wordly events and to show how ‘everything, and that tine current governing power is tot the Benjamin takes from the theological tradition when he ‘National Socialism and to demonstrate that its power is but that rather something exists beyond the then struction, and that the attempts to sacrifice this lee, ‘the very conformism that it condemns, should not be acceptatl ‘The difference between theology and what Benjamin seeks to salvage from itis ‘entred on his perceiving the pos Point within this work necessary wer and revolution of social democrat nce here). The bast constitutes the basic theme of the whole study, and ‘ological, ontological and political levels. In conclusion the view backwards is also necessary because the pas ich we think have been overcome, may at any time return in a way which we are unable to imagine, Prot andél dajin hledizpét? 671 ZUSAMMENFASSUNG | . Warum schaut der Engel der Geschichte urick? (rae ermine nem ds Grant sens Werks den und der sock ;ationalen Ereignisse der ausklingenden erin des ersten These vorgebrachte Verweis fee ie act Grades shi andetsevang mit dm tonalssuaismus a er the as tte sitnanezallge sera dsr Benne et seeming ase selbst so verac ptern ond dont 2b, ‘er em Kersas. cee oreo i ure 2 Mer tee de keine Fascisien ode Nationalist aren, ae E sn Gedanken der Hoffnung. Gandler betont, dass der inst alls andere st avn Damen ee Ho aseltsmord egehen wi wie ranch in aus deter ge chen dr Thesope und de, wos Re tanh das rie Mole der nde mea ese Wee sieht. cham ene der enacehonden ried aigargeheoetce rok von Saxe foe Und durch grotem Nae seine savenimoveo nav itn ee cmebrascher and sal reetatonen sa des Ricbn ie Vrgangenfe Wid isch und paler Ee ‘Graven der VergaFllosoficky Easopis vvyclavé Filosoficky dstav Akademie vd Ceské republiky v Praze Vikonns redaktorka Ole Baranovs JazyovsKocektura Pv Toraeov \Flosofcky Ustav AV CR, vay —— Prev publcovand ve Hosa fckém Eaopise -kromé jain oxnazenjch vnek~ est Petikordny,koproviny an ak eny ber pisemmncho Soubtsu vydavatel. Krome odvodne {ardni pocobé simdzeteobjednat a uiradit na adrese redakce ‘Souba Alona Baketov Geafcks Gprava a cbs studio Designiq(www.cesgri.c) ak runt dobra sr. cena jednotivo disla59 KE {elorn ppl vER295 KE Fllosoficky Zasopis obsah disla 2007/5 Obsah ¢isla P.Hordk Wvodnisiovo Moralnia politické filosofie dnes S.Gandler ape? P.cumplova ie a postnrodni konstelace: Carl Schmitt versus Jirgen Habermas P.Siostrzonek Ceska recepce frankfurtské Skoly Z.Skorpikovd —_Nicneni,tedy Jsem Feber Metodologické pozndmky nejen ke studiu ruské nabotenské flosofie Diskuse, polemika T.Kolosok —_Dynamikaatypotogiekulturnfinterakce V.chotuy Doterajsie anové obrazy sveta ‘M.Valach —_Antropocentricky pfistup k ekologickékrit Recenze W.Drozenové, J-Safrénkov Hana Librové: Viagnia vahavi Venda Sofia Dorotikova: tka ‘M.Bartikové —_Zeméjepind twych tvoris J.Natenkovi —_VEdnia moc renesanéniho Spandiska P.Glombigek Terry Pinkard: German Philosophy 1760-1860 Zpravy V.Svator Ohlédnuti za dilem Zdeska Mathausera Ie Landa ‘prava z konference ,Jan Patotka. Ceské d&jiny a Evropat* ‘M.Brabec 15. ronik mezindrodni konference “Philosophy ‘and Social Science” 2Jenik Knedogitjm pétasedmdesétinam Jaroslava Krejéiho S.chlumské —_Elektronické informagni Filosofického dstavu AV CR fev Knihiovn Anotace J.Gabriel —_Znovyehknih 643 645 Ce 691 708 ma 39 77 753 761 766 ™ 75 779 783 786 79 794$y asopis vydav4 Fllosoficky dstav Aka | USA. Its ranked and cited on the of Urich's Periodicals Directory. le de la philosophic (Filosoficky éaso- publiée par "institut de philosophie adiémie des Sciences de la République institut de philosophic est un Ins de recherche. La Revue de la phi- fest comptée parmi des revues re- wes, alle est etée régulirer te of Scientife Information