Sie sind auf Seite 1von 5

. ;.=L .

Geldleis(ungen der unter(clnen zu Beginn des gipfelnden Feudalismus


K dendrochronologick6mu vfzkumu stiedov6kfch ndlezd I Mostu
BiF tlei Rekonstl.uktion der geldokonomischen Beziehungen im Rahmen dei`
G(``i`ll`c`l"" des 11,12 und 13 Jahrhundel-ts kann man nic.ht nur erhaltenes geb|ie`
ljt`nc" M.ittillal in" dem Charakter von Zahlungsmitteln sondern auch heimische TOMAS VELIMSKY
li|`tou`il" SchHftquellen lnit Berichten uber die politische, verwaltungsrechtliche
`|ntl `ozj:il{. I,€`ge aus der Zeit des frtihen und den Anfangen des gipfelnden Feuda-
II."inh vt`I.wenden [Iohe Feudalherren, in der Regel der Herrscher selbst ode[. kirch-
hd" WuHlt`ntrager, erlieBen Uikunden, Schrelben und Verwaltungsverordnungen,
ah tli.iit`n iiitlii mittelbale Nachrlchten uber das horlge Volk, selne Verpfllchtungen
uHd Z,;ililurig(`n schdpfen kann. Die eingehende Analyse von Quellen diplomati.sct`ei.
Na"L d s (lj(` Urkunden des I. Bandes der kritischen Edition G. Friedrichs Codex
tliiilt>iliiiticu.` (`t eplstolaris regni 13ohemiae, und narrativer Quellen, vor allem der
(.lHoiiil` ties Cosmas, gelangte man zu manchen Einsichten, die die geld6konolni-
.`t.lH" Bt`z.itihungen dei` damaligen Zeit in neuem Licht erscheinen lassen. Heute
I"Hn wt"" jene simplifizierte Ansicht nicht mehl. Stand halten, daB mit den Beginn
tlt..i Muliz.wesens und seiner Verbreitung in den Bohmischen Landern zu einer Ver-
th"H"i* und zum E[`satz aller andei`en Zahlungsmittel durch Mtinzen es gekommen
Archeologicky vy7,kum likvidoviiiic`lio hi``loi.ii.k`'ilitt .I.'uli;` m`..``l.` Mo.`ti`` I)i`o-
`t`i I)It`s{T ProzeB war recht kompliziert und dauerte tatsachlich mehrere Jahi.-
hiilitl{`I li`, wie nun tibersichtliche graphische Darstellungen und tabellarische Aul.- bihajici od roku 1970, pr`edstavuje nejro.z.s€ihlt`j;i {`k(`i \oho\o tlH"Hi u "'``. 7j£\
.`""H"oi dl`i- Frequenzen aller Zahlungsvermerke beweisen, die aus dem gesamtcin dobu trvani se podaiilo shromar7,dit vi`lmi poct`lnv ;` r`"Iz.iiortt(ly ``oiiltoi. milt.ztl`
zo"in9hd"n scllriftlichen Material erstellt wurden, das sich auf den untersuchten od jehoz co nejkomplexne`i5{ho zpracovani l'z.c otv`t`k.iv;`' tl:il;i Ttotli,l.`( ot'I I.o',..Sir.t`ni
Z,t.il..il>`t.lHiiU bi`zieht. Dafdr sprechen nicht nur schriftliche Quellen, sondern auch pramenn6 zdkladny pro ie§eni Sirok6ho okruhu probl(..Ini.1 sit.I.`l.j't.l` w \J/.iiik(`m
iu`.ilt`rit`llt. Ii`unde, vor allen die sogenannten Hacksilberfunde .Zum erstenmal a vyvojem stredovekeho mesta. Podil ply.irodt>vtv:dnych dist.ii]lm na zin .`tlitv{'`v:.mi
wilitlt` d" Vlt`lf{iltigkeit der geld6konomischen Beziehungen allseitig erhellt, die naleztl je velmi vyznamny a stale se rt>zsii:.ujti .Jttdnu z il\tizlu„h iti`tltl`L`vii`it`
itlot.lizt`ili!{ vt`i.schiedene Arten der Zahlung - gepragte Mtinzen, gewogenes unge- take dendrochronologicky vyzkum, jehoy. pi`vni vvhl{`tlky ztltl iHolkh{lt'Hot`
p""o Silltt`i` `Ind Naturalien ~ umfaBten. Sehr haufig treten in einer und dersel- Vyber Mostu jako lokality pro tent,o vyzkutT` l>yl ovliviit`m lit"Wo ""o7
ltt`Ii Ulkiuitlt` in(`hrere Zahlungsarten auf, unter Angabe der Wahlm6glichkeit be-
`JHno"o Z.`hlungsmittel bei festgelegten Wertbeziehungen zu Naturaltauschmitteln, Pi`edev§im cela oblast Podkru§nohor`i tvor.i ul.t`ito\i `Iz:`vi`tloo`i ii,I o I .\lit.kou .iol-
notku, COZ je pro studium nezbytne. Jc pl.itvdt`T]otlobnt'`, .zti v.``Tt.t.lit.H luHltiot.t`i`.V
lH.i``iiiul`wtT`t` l'i`;igemiinz.en zu Salz. Bei den Satzen der Zahlungen, Abgaben und
(;t`ltUiiillt`Ii liH. Untertane ist die 13indung einer bestimmten Menge nattirlicher material pochazi skute6ne odtud (nemusime potY`itat s mo.7,iitt.,\ i ( I..`I``,iioi I `i tli`i`v:I
Z„'`liluH/`,.,inlU.`l und Denare geradezu typisch. Neu ist die. Feststellung, daB man na velk6 vzdalenosti, jak je tomu napr. ve st[.t`dnit.li r't`t.h;'it.l`,1„„. ..F I,t, v|i.,vtu`
plavilo drivi az ze Sumavy). Severozapadni Cec`hy lt`7i I..`kt'` Ht`,|hh" I.h t`ilnii```i
Nemecku, jehoz dendrochronologie je jiz vypi.atov:'ui... /,i.`l{..u`t li t`tliii ki``Ivk`v
<':::,:,,,',,;,,.',|',:,,,,)i,i,::I:,i::,:;,,.t::I;:u:`:g:b;;I::i[j:s:ie:r:efe:nr::I::]§,:nn:fii'gjji;:u::lie:£;S::cs:t¥a:ie¥ir:e¥dn:;:;t;1:Egg;::: [zz[e;y;i:y::s£:Ly:;:i::vto;g:::iin;;:i:i;s:¥§:srzkoidio;:o::::;:;:;,t]{::;tt:`jy[,t::,::v;{,,,:,:,,,,:,,,\,,,:,`,
^IIi. I.`o.WoHu"oi h.ssen erkennen, daB der reinen Mtinzgeldwirtschaft des ent-
wit.l`t`H" llot.lift`utlalismus durchaus gesetzmafiig eine lange Entwicklungszeit des
T.iu,``t.liwi`I`l{I,i d" iiit`litmonetaren Zahlungsmittel vorausgegangen ist. Die Periode
6eske 'palivo-energetick6 zakladny usnadfiuje pl-.istu|> kt` v.zoi lu"HH v.yv.th'`v..'`
Oo lriil"H iiiitl tlt`i. ^nf;inge des gipfelnden Feudalismus spiegelt die Kompliziel.theit
0" I)lHH)i.ao" .I.`1` i{t`ltlt.tkonomischen Beziehungen in die geschichtliche Mtinzwirt- dokonce nutnost.jejich odberu, nemaji-li byt jednou |]i.ov.;tl.y .z.I I...i`.tlii.v
.,1 ' . I I .. I 1' I
Kone€n€ velky vyznam rna fakt, Ze vysledktl dt`ntli.ot`lHOHilo`i,"I"lHi v.V
zkumu mtlze byt vyuzito i pri studiu ekologicke probltmi:`{,ik.v Ivloi.Iilt`l`.I. vt..i`liitv`
A '''' ' `i:I.I,:.`,',',I.`,"0,':::```::::, J.`t'::`tq::`,I,I,Z:`:OOV:Ts [Z[a3%]ungsvermerken in der Chronik`,f`.a;s. S]ed°]Tzin{zpprtlasc°obveann{fprmuaTeyrs;[a°[:yc2epx£;]i:Chfa£:gteckych`".-„iovt.Itv",„l"kh-I

^lHJ"H`"'"0,",,`9`,t„t'.'t`,.`t`I,u.[`?,'teqnuedne,.rt.nu:t:ndNeantu:apzBah[[u:::nz::[su%;;nbe#:I:keupn4d:eu: ukazalo nektere moznosti, jimiz dendrochronologie pr`isi>iv:'i 1{ l"LH I..l{i'. iiili`r-
I ) I M . I .. , I I . I I

('1'11 I ,I,,, /.,.,, v ,,,,,, !,0 I)is 12oo


:;ita;iota::i'dnr:cdhrruohne:]Sot:[acnkeo:rcahnea°[]y9£:Cktiydra::?0::t:i,e;``t,']Yty`"`„',';`i','t','t\`t',v','„:I"',I,`,
t.i
alternativami statisticky zhruba rounocennymi a vcrifikujit.i kttii```.iii'. vv`.I"ll`,v
btit
Moznost letokruhov6 analyzy je podminena vyskytt`m tloliit` `it.l`ov.iii.'`liit
materialu. V mosteckych podminkach jeho rozhodujici a:'`sl iMF,l{.yU.y oiliwtlHi
jimky. V jin6m prostredi se drevo uchovalo jen vyjimet`n.`i, ojt.tliiw`.I.'` vz,„i lt`v
byly ziskany vyzkumem stiedovek6 architektu[.y. Mat,i`ri.11 .z. otliwtlHwi jHu"t
lze rozdelit z hlediska jeho vypovidacich schopnosti na dvc` ro.z,tl0i`i'` :,l``IiHHv
Prvni tvori in situ dochovana vydieva jimek, druhou nalt`7,y .z. v`Viilli,v`
Dievene konstrukce jimek, sestaven6 z kulatiny, trdm`-1 :I lil.kiln iM"lt.yho
zpravidla moznost odberu vzorktl s dostate€nym poeti.in letoki.`ili`.1, tY...``lo I .., u``li.I

298 299
vanym peslednim - nejmladslm podkornim letokruhem, kterty ud&va te`rmin
smjceni stromu. Material pouzity na vydievu je pomern6 stejnorodgiv, nejen co
do druhu dfeviny (zatim §e vy§kytly pouze jedle a smrk, svisl6 sloupky v rozich
jedne z j{mek byly z buku), ale, jak pfedpokladame, i co do staff. Dievo by|o
zpravidla opatieno behem nedlouheho 6asoveho dseku. V jednom objektu zji§tu_
jeme material, pochazejici z nekolika malo jedinch - stromd. Data sm9cen{ se
kryji nebo se jen nevyrazne list o jednotliva leta. Rovnez mezi smycenim stromd
a vybudovanim jimky uplynul interval, kterty je z hledi§ka archeologickeho
datovani patrne zanedbat_elny. I v piipade, Ze by se vydieva skladala ze skupin
nestejn6ho stai£ (napi. proto, Ze east materialu, pochazejici pdvodn6. z jineho,
star§{ho objektu byla pouzita druhotne nebo vydieva byla opravena a doplrfena
dodate€ne v prdbehu funkce mlad§im materialem), 1ze tyto skupiny dendro-
chronologickou analyzou celkem spolehlive rozli§it.
Ori=r-iJOO.
Nalezy z vypln6 jimek jsou zpravidla rdznorodejsi. Take zde se vyskytnou
dieva z konstrukci, lze ale tezk6i5fokazat, pochazeji-li z likvidovan6 nadzemni
edsti zkoumarfe jimky (konstrukce prevetu' apod.) ei z jineho objektu. Dfevene
piedmety mohou byt nekdy na letokruhy velmi bohate (napi. jednotliv6 dilky
skladanych misek z jedloveho dieva zachycuji i pies 200 letokruhd), av§ak
ziidka uchovavaji i posledni - nejmlad§i letokruhy. Vet§i je i 6asovy rozptyl.
Do jimky se sice piedmety dostaly behem pomerne kratkeho obdobi zaphiovani,
ale piedtim byly rozdilrfe dlouho pouzivany. Casove rozdily byly piitom pod-
statn6.
Znamena to, Ze zatim co letoki.uhova analyza vzorm z vydfevy jimek ut
Obh 2. Mo.I, H®rora (p. 2.. vydfevo |fmck I. 2, i a ^ Kr..bd A. K®zt®.6.

jednoznachy vJman pro dal§i chronologick6 uvahw kiivky ziskarfe meienim


letckruhtiostatnichdieven}chpfedmethslouzipredev§imk,upfeshovandhodnot
stEedrich letokruhovych kfivek.
Termin smycen{ strond pouatych k vydEev6 tedy s ur6itou, ziejme v§ak
nevelkou nepfesnost{ ztotozfiuieme s .terminem vybudovini jimck. Samotna
pracnost ieiich koustrukce` nasvedeuje, Ze byly staveny s dlouhodobej§im za-
merem. Jiste nebyly vyuaty jen jednorazove, ale vybir6ny, 6isttry a znovu za-
pmov6ny. Nfleay z vfrine tck reprezentu" posledri 6asov9 horizont pfea za-
nikem, i kdyz nemtizeme samozfejme vyloutit moznost, Ze men§i edst nalezu

::£fadeoufr¥tifajtfemke#yTa°gETusrat¥T:ul£#:k¥#£:#mporiria:icah.
rckterizovatnejspfejakosmetistni.Nflezyztohotoztsypupfedstavujivlastn{
zanikovy horizont. +
Troiicediskutojadychjinckpatfidokoinplem17jinrfek,kter6bylydosud

:e¥Eo=seg£°:r:£=2£fu;:e:7:1:ae°£a°£e#a:iior¥ar:¥:e;afs:upb¥:Vmfo:REEjvmasttd°::tor
1eche.Vyzkuncd6plodynen{ie§teunvren,podetiimekkonechy,zpracov6n
nalezd - pEedev§in keramiky - je jen pEedbeine, Presto v§ak jiz nynl lzt
vyslovit nektere zdvtry.
Soubor jinck zachycuje celkem plynule obdob{ asi od polovtry 13. stolet
az do konce 16. stolet{., rvejstar§£ jfrcky isou iednoduche, do podloinlho ter6n
zchlouberi6 vflcovite jiny. Jae v 2. polovine 13. stoleti se v§ak obievuj{ iimk:
pravothleho padorysu s v}dfevou. Jimky ze 16. stoleti byly zderfe z lomoveh
I kamene nebo z cihel. Porounin-u nalezov€ soubory keramiky a sefad{m
objckty dle rich do chronologicke iady, zii§tujeme, Ze nekter6 z j{mek zanik
Obr. 1. MOSt. Ilo.a.. €fi. 2e. Jlm[. i I3.. Fot® R. P®Idn.I.
zhruba soutasn6, tungovaly tedy- alespch po ureitou dobu soutiein€. V iinpc

300.
piipadech sledujeme mezi sousednimi eleny chronologicke rady zretelny rozdil
v keramicke naplni, vysvetlitelny vyraznej§im 6asovym odstupem - snad cele
generace.
Je treba evidovat take stratigraficke vztahy - mlad§i jimky se v nekolika
piipadech zahlubuji do vyplne jig zaniklych jimek. Tento vztah existuje i mezi
dvojici diskutovanych jimek. Jimka 5 protala jimku 6, ze ktere zdstaly nepo-
ru§eny pouze severni a zapadni stena. Po ukon6eni v}'7zkumu cel6 sledovan6
plochy bude mozn6 se zabyvat i moinostmi neprime horizontalni stratigrafie
a funk6ri analyzy. Pak se lze pokusit i o dal§i dtilezity krok - synchronizaci
termind vzniku a zaniku nekterych jimek. Jestlize totiz dosp6jeme k pied-
pokladu, Ze zanik objektu X vyvolal nutnost vybudovani objektu Y, pak ukon-

nn`£uv"bk%xb'#ry;6`#d##inh

`i,

-- L OE-,cm
-\ , /,i i,j'!=(.,'.
-.` `.. ` ,,.- I
Ob,J A Met., Ho:ore €p.. ,2e. vyb.r kengmf^ky
+I rfpln6 l!Tky €. 2. D.uhd .p.Iol!i.. .3. .I.I.li., Kr..lia
a?rjift:]f::t:EL_.:#Ormau€ci-.mac.avjzbb`jny®iTa#uhk6.ro#[nzaJjF.ky.,;I..,i.|hrTscfa

303
-----_,

-: -= :: ,i ---_:-i,_--

E-
P4?rho5,..tlY¥:#i;.a,::a(:5it.vyb(r ®[rajo hamiky I Jlmky €. e. pocdtok
t-
:=``:`--,-,;-i----``

3#t.LM#edH.ffi#.H¥..EL.#r®mkeramlkyililtiky!.5.Druh&p®i®.
` J ¥::fng::ad::°vfa#uje°¥:EiuvyYch Tg:i?6aeen;
. __ __. ,._.u`u iculiul,uvycn ::F£°i°
]imek, ale zk6r£E:,T¥
i jejich I znamenalo 1 f , , `
•.`, JJ

liav^l-^`'1.
,;-

;I,`,+ ,

I,I
\.,;.e=::t;¥gTEO:E¥L%.I;¥:¥gf¥y¥±#L§¥:;:js:{Hin2n£:^¥:
\ tak* zha_chyceFu,dqu`~}rvqu funkcebbjckth. i. 1
`11`. `.
-.

. \Toto
.\ .

(a 8o iei
igT¥:¥:andi:aiifihfaco#:i:|j#i£¥e:##u#j¥::i;
g%gfeiFg!igi¥:¥:5;?i:jag:6¥lluIfi¥i!:o¥iu:iu:2:'ee#fifr;i
ii::¥:3:=p¥jg.Trf[:#.!gnfk¥£gt::;gai!u:i;i-i:i:ii;i*,:c+5;t'j;ii#¥¥;f¥
Volbu, v t€chto
::igtaydj:h:£medi£-`:S¥?gltp'ffJ:]k¥t;:£nieQ¥nt3;;EL::P£S_:t:n:6°ns{ti
..,.„,uilti-cQemaany`Qht`ppdmipek,``tj..test6.vaofch-.-h=-o-t-e.±:
I
splrfeni

rfuci tehoz objektu


`::2gTst:,.::uig,a,'J;I:i:E!i_:-f'f:s,1?vv:oL|€lroef:?`i¢p£9k#eh=fde3
i:fez:fi:S+¥:::,:;m£.FF¥;¥d=fc,ek¥ovge{kck:~,¥:±eonn{fap£:d±:e¥e: lposledn£ :=¥%,:_'¥:i£#nn=ata¥]in#:Lff±mo%?=:¥:T=::j¥:£L:i:f#c#koyu#bi#keek#
::Fzedfalsetneino6dps:::die:°f:be:£ie-t?,Zi:eije5r:V*£:.aei'tahJupCi€f±%[gnsemr; sou ` rozdflna
riky. /. `
ROvn6zpfisynchiohizacistiin`a'ri-iJy-';kvgLechtii^diskutovatrychjinekse
T'. I?n`rr`X5 J`L. _._i,_A
.,'. .
Dal§i dendrochronologicka analSza povede iiste k upieshovin{ pfedlozen
\£:?r¥g?bdyveobf]%£tn{6Pb#;takrt§efr6aj:b;:#]3dg3'J;a}k°;;ny{hm°you!££u:a¥uefspn¥6£ rdativnl `drnologie, kontrolch vysledku dosazen7ch analyzou letokruhovyc
\, kfivck smrfu bude take obdobna analgiva mvek iedle.
V budoucnu se snad podaii ziskane kiivky datovat i absolutrfe synchron
304 3
\
zaci s kiivkami recentmiho materialu aetit6 stromy) a materialu z historick€
architektury. Dendrochronologie stiedov6k6ho Mostu I
V pfi§tim roce chceme dendrochronologicky v}zkum konfrontovat s radio- (Clironologie smrkov6 vfdievy fekdlnich jimek i. 2, 5 a 6)
karbonovym datovanim vzorm v laboratoii OHU Most. Vefime, Ze pii shro-
quazdeni a zpracovani dostatedne po6etneho a kvalitniho materialu bude dendro-
chronologicky vyzkum v Moste pf{nosem jak pro jeho vlastni metodiku, tak JOSEF KYNCL
pfedevsim pro ie§eni historicko-archeologick6 problematiky.

Zur dendrochionologjschen untersuchung mittelalterlicher Funde ous Most

Die archaologische Untersuchung des mittelalterlichen Stadtkernes von Most


(Brtix), der bei dem Ausbau der Oberflachengewinnung von Ko.hle liquidiert werden
mul3te, ist die umfangreichste Aktion dieser Art in der Tschechoslowakei. An der
Bearbeitung ihrer Ergebnisse beteiligt sich ein Reihe von Fachwissenschaften, einl
schlieBlich naturwis§enschaftlicher Disziplinen. Eine der modernen Untersuchungs- Pii archeologick6m vyzkumu stiedovekeho Mostu byla odkryta a zpraco-
m6glichkeiten bietet die dendrochronologische Analyse des Materials, das insbeson- vana iada fekalnich jimek. Mnoh6 z nich byly opati`eny vydievou z kulatiny,
dere in Konstruktionen der Abfallgruben erhalten blieb. Die Untersuchungsergeb- tramd a prken. Ve5kera tato vydieva je zpracovavana dendrochronologicky,
nisse der Proben aus den drei ersten Objekten zeigen, daB die Analysen ftir die
Beantwortung historisch-archaologischer Fragen (genaue Datierung der Objekte und
pokud ov§em neni zpracovani znemozn€no pokr`oeilgivm stupnem koroze.
Piedkladana `prace pfedstavuj e vysledky dendrochronologick6 analyzy smr-
damit auch ganzer Fundkomplexe!), aber auch ftir die Methodik der Dendrochrono-
logic selbst h6chst niitzlich sind. I)ie archaologische Untersuchung der Fundumstan- kove vydfevy jimek 2, 6 a 5. Krone smrku byla ve vydrev6 zji§tena t6Z jedle
de gestattet namlich die Testung alternativer L6sungen und die Auswahl jener, die a buk, a to jen u jimky 2. Prehled materialu podava tab. 1.
die festgelegten Bedingungen erftillen. Die Richtigkeit der vorgeschlagenen Chronolo- 5 zpracovanych diev z jimky 2 piedstavuje jen malou east jeji vydrevy.
gisierung sollen nicht nur weitere Synchronisierungentder Jahresringkurven des Vet§i east vydievy t6to jimky byla pro pokro6ilou korozi nezpracovatelna.
Fichtenholzes, sondern auch die unabhangig davon ausgebaute Chronologie anderer I zpracovane vzorky, byly pfi okrajich silrfe ohnile, pfesto se v§ak u jednoho
Holzarten (vorlaufig kommt die Tanne in Betracht) beglaubigen. Die Ergebnisse z nichl podaiilo identifikovat podkorni (tj. datovaci) letokruh. Jimka 6 poskytla
wollen wir auch mit der Radiokarbondatierung vergleichen. nejzachovalej§i material z celehio souboru. Z 9 vzorm byl u 4 zji§t€n podkorni
letokruh.2 Z jimky 5 bylo zpracovano 16 vzorkd. Stupefi jejich zachovalo§ti byl
Abb. 1. Most, Horova-Strafe Nr. 26. Behalter Nr. 13. Lichtbild von R. Polanek.
§patry; ani v jednom piipade se nepodamo zachytit podkorni letokruh. V ramci
Abb. 2. Most, Horova-Strafe Nr. 26. Zimmerung der Behalter Nr. 2 und 6. Zeichnung
von A. Kozlova.
objektu 5 se ani nepodaiilo ve§kely ,material synchronizovat, d{lem proto, Ze
Abb. 3. Horova-StraBe Nr. 26. Auswahl keramischer Funde aus den Behalter Nr. 2. u n€kolika vzorkd hebylo pro maly po6et jejich letokrum mozno dosahnout
Zweite Halfte des 13. Jahrhunderts. Zeichnung v`on H. Jona§ova. ` dostatech6 spolehlivosti datovani. Fo vyiazeni zmin€n6ho materidlu zbylo
Abb. 4. Most, Horova-Strafe Nr. 26. Auswchl keramischer.. Pandscherben aus dem ^z jincky 5 osm vzorkd.
Behalter Nf. 2 (T6pfe, Karmen nit lbueel£6rmiBem Henkel und Krfuge). Zweite Znachou 6dst materialu ze v§ech tri objekth tvofila prkna, tedy dreva,
Halfte des 13. Jchrhunderts. Zeichnung I von H. Jona§ova. ktera bylo mozno prom6iovat jen ve `dvou `polomerech. Bylo proto nutn'o. ode-
Abb. 5. Most, Horova-Strafe rvr. 26. VAuswahl' ikeranischer Randscherben aus den kivat nepiflis dobr6 vyrovninf nahodnych odchylek. Prave z toho ddvodu byl
Bebalter INr. Q.` Apfalig aes 14. Jahrhpnqerts. Z?ighnung` van H. Jonfrova. zvol?p .ppstup synchronizace ve , trech stuphich.
Ab?i:L#t:`§rt'N¥.a,::Vz9;S€ft:bem#:;Z6=
^L+I a `,,_iL ,,____ _.+ -,-. __ __,
keramischer Randscher,ben aus den ?, vt -',;~..
lerts. Zeichn`ung'fron H. Jonasov6.
11\ A( Metodika
J`J`
Letorfuhove kiivky jednotlivych dfev byly standardizovany pomoci regre-
se na spline-£unkce. Standardizovane letokruhov6 kfivky byly srovnivany,
resp. synchronizoviny pomocl metody, vyuzivajici kor`elaci. Zakladn{m krite-
f+ riem hodnoceni vzajerm6 polohy kiivek je hodnota pravdepodobnosti P, Ze
I,\ vzajermS podobnost jejich prdbehu v darfe poloze (charakterizovana korela6-
`. . 'l-.I_'i--.i -+1. Z-`
.'1
nin koeficientem K) nenf nahodilou koincidenci. Metodika standardizace i syn-
chronizace ,je `podrobrfe popsana v samostatn6m sd€leni (Kyncl 1977).
A . Srovnavani kiivek, :resp. jejich synchronizace a vypofet prdmerdych kiivek
/}
bylo provedeno ve trech stupnich:
- I: V ramci. diev, poch6zejicich patrrie z jednoho stromu,
11. v' rinci jednotlivych objekth (£ekalnich j{mek),
Ill. mezi jednotlivgivi objekty.

307